Guy Viarre: Bílé předání, přel. Petr Zavadil, Agite/Fra, Praha 2008, 210 stran

Bílé předání je prvním pokusem o ucelené vydání díla Guy Viarra v jediné knize. Až na jeho nejdelší prózu Don't call me worthy (Greges, 2002) a na několik textů z raného období obsahuje tato kniha všechno, co z Viarrovy pozůstalosti dosud vyšlo. Texty jsou řazeny chronologicky podle doby vzniku, nikoli podle data prvního vydání. Jedinou výjimku představuje "Dopis přišlý odjinud" postavený na úplný začátek, protože nejlépe popisuje stav či místo, odkud Guy Viarre své básně píše: sebevražda není závěrečnou tečkou za jehodílem; je jeho prvotním impulsem. Naučil se mít rád některé drobnosti života, ale nic to nezměnilo na tom, že byl mrtvý už ve chvíli, kdy se v něm zrodil básník, ne-li ještě dřív. A také jeho řeč je jiná. Nejenom slova, ale i gramatická a větná logika verše se u něj láme způsobem, jaký francouzština dosud neznala.

Guy Viarre se narodil v roce 1971 v Pikardii, ale většinu života prožil na jihu Francie ve městě Tarbes. Tam se v říjnu 2001 rozhodl ukončit své pozemské trvání. Právě mu bylo třicet let. Před smrtí stihl vydat jen dvě útlé knihy (Před solí a Přestat dře) a odeslat čistopis textu Tautologie jedna do nakladatelství Flammarion. Zanechal po sobě řadu strojopisů. Některé z nich stále čekají na vydání.

© Agite/Fra