Nominace na NIKE 2010

Letošní nominace na polskou prestižní literární cenu NIKE mohou být překvapivé pro ty, kteří nejsou obeznámeni s dlouholetou a bohatou tradicí polských básnických generací. Mezi dvaceti nominovanými tituly, jež byly vyhlášeny na květnovém knižním veletrhu ve Varšavě, se objevilo hned sedm poetických sbírek. (Připomeňme také loňského vítěze, básníka Eugeniusze Tkaczyszyna-Dyckého, a další držitele NIKE: Czesława Miłosze, Tadeusze Różewicze či Stanisława Barańczaka.)

Začněme autory, respektive autorkami z generace nejstarší: sem patří držitelka Nobelovy ceny a zapřísáhlá Krakovanka Wisława Szymborska s knihou Tutaj (Zde). Druhou básnířkou je téměř devadesátiletá lublinská rodačka, esejistka, překladatelka a autorka knih pro děti Julia Hartwig (Jasne niejasne/Jasné nejasné). Další básnickou sbírkou je Powietrze i czerń (Vzduch a čerň) Piotra Matywieckého, který je zároveň literárním vědcem a kritikem – před dvěma lety byla na NIKE nominována jeho monografie Twarz Tuwima (Tuwimova tvář). Básníky střední generace zde zastupují překladatel anglickojazyčné poezie a šéfredaktor měsíčníku „Literatura na świecie“ Piotr Sommer (Dni i noce/Dny a noci) či kněz Jan Sochoń (Intencje codzienne/Každodenní snahy). A zbývá nejmladší básnická generace, respektive dva třicátníci – držitel Ceny Kościelských Tadeusz Dąbrowski (sbírka Czarny Kwadrat/Černý čtverec), a Jacek Dehnel (Ekran kontrolny/Monoskop), známý též jako prozaik (romány Lala a Balzakiáda).

Za prózu je v letošních nominacích zastoupeno šest knih. Není překvapením, že se do užšího výběru dostal vítěz Paszportu Polityki 2010, šestatřicetiletý Piotr Paziński s útlou novelou Pensjonat (Ozdravovna) a Olga Tokarczuk s posledním románem Prowadź swój pług przez kości umarłych (Veď svůj pluh přes kosti mrtvých), oblíbená nejen na území Polska a v zahraničí, ale také u nás, což potvrzují četné překlady jejích knih. Dalším autorem, s nímž už se mohl český čtenář seznámit, je Janusz Rudnicki (Śmierć czeskiego psa/Smrt českého psa). Zbylými třemi prozaiky jsou dvě ženy a jeden muž – Joanna Bator s knihou z dob Polské lidové republiky Piaskowa góra (Písková hora), Tamara Bołdak-Janowska (Rzeczy uprzyjemniające. Utopia/Zpříjemňující věci. Utopie) a Adam Poprawa s autoironickými zápisky polského inteligenta Walce wolne, walce szybkie (Pomalé válce, rychlé válce).

Drama letos reprezentuje pouze jeden autor – Tadeusz Słobodzianek s divadelní hrou Nasza klasa (Naše třída), stejně jako esejistiku: zde máme knihu Uśmiech Demokryta Un Presque rien (Démokritův úsměv Un Presque rien) Ryszarda Przybylského. Poslední pětka nominovaných je v kategorii literatury faktu: Jediný muž, novinář a specialista na oblasti bývalých zemí SSSR či Střední Asie Wojciech Jagielski (Nocni wędrowcy/Noční tuláci), je zde obklopen čtyřmi ženami: malířkou a historičkou umění Ewou Kuryluk (Frascati), Magdalenou Grochowskou (Jerzy Giedroyc. Do Polski ze snu/Jerzy Giedroyc. Do Polska ze spánku), kurátorkou uměleckých výstav Andou Rottenberg s rodinou historií nazvanou Proszę bardzo (Prosím pěkně) a knihou novinářky Małgorzaty Szejnert (Wyspa klucz/Ostrov klíč) o americkém ostrově Ellis Island, který po dlouhá léta slouží jako vstupní brána pro mnohé emigranty.

Letošní laureát bude vyhlášen první říjnovou neděli (před slavnostním vyhlášením ještě porota určí sedm finalistů), jenž při předání obdrží nejden sošku NIKE, ale také šek na 100 000 zlotých.

© Bára Gregorová