Tisíc let vroucích modliteb
Yiyun, Li: Tisíc let vroucích modliteb

Tisíc let vroucích modliteb

Jako první dílo spisovatelky Yiyun Li byl z angličtiny do češtiny přeložen román Ubožáci, sinoložka Olga Lomová tuto knihu ve své recenzi označila za nejlepší čínský román ze současnosti. Český čtenář má nyní možnost začíst se do autorčiny první knihy, sbírky povídek, ve kterých hrají hlavní roli mezilidské vztahy silně ovlivněné situací v komunistické Číně.

Anglicky píšící autorka čínského původu Yiyun Li se českým čtenářům představila v roce 2010 románem Ubožáci. Knižní klub nyní vydal i její první knihu, sbírku povídek, která nese v českém překladu název Tisíc let vroucích modliteb (název originálu A Thousand Years of Good Prayers, sbírka byla vydaná v roce 2005). Za tuto knihu získala autorka Mezinárodní cenu Franka O’Connora za nejlepší povídku, cenu Hemingwayovy nadace a PENu, cenu deníku Guardian za nejlepší debutovou knihu a Literární cenu nadace Whiting.

Deset povídek, deset poutavých a živých vyprávění napsaných prostým jazykem, která čtenáře zavedou do rychle se měnící Číny. Komunistická Čína, její minulost i současnost, to především je prostředí povídek Yuyin Li. Jejich hlavním tématem však jsou mezilidské vztahy, lidské emoce a generační rozdíly. Autorka vypráví nejen o tom, jak minulost i současnost Číny a její politická situace ovlivňuje životy protagonistů, ať už se jejich příběhy odehrávají v Číně nebo v čínské komunitě ve Spojených státech, ale především o tom, jak se hrdinové povídek s těmi vlivy dále vyrovnávají. Povídka Tisíc let vroucích modliteb, podle níž je sbírka pojmenovaná, vypráví o čínském penzistovi panu Ši, který přijel z Číny do USA za svou čerstvě rozvedenou dcerou, aby ji utěšil a pomohl jí v další cestě životem. Přiváží si s sebou tradiční pohled na manželství a roli rodičů v životě dětí i nikdy nevyřčené bolesti svého manželství a života v komunistickém režimu. Zjišťuje, že jeho svět a svět jeho dcery jsou dvě odlišná místa. Na motivy této povídky natočil Wayne Wang v roce 2008 stejnojmenný film.

Staré a nové, minulost a současnost, tradiční názory a zvyky, na kterých je třeba lpět, i přání jít dál a nechat minulost za sebou, přání neublížit svým blízkým, a přesto zůstat sám sebou, to všechno jsou témata a problémy, která se v povídkách objevují a jež hrdinové příběhů řeší. Sbírku otvírá povídka Nechtěňátko, v níž autorka prostřednictvím hlavní hrdinky babičky Lin seznámí čtenáře jen tak mimochodem s důsledky rodícího se „socialismu s čínskými specifickými rysy“ – nezaměstnaností a bankroty státních podniků, přičemž ani jedno se přece v socialistické společnosti neděje. Babička Lin odchází do důchodu bez naděje na jakékoli finanční zajištění, a než se naděje, stane se manželkou a především pečovatelkou starého umírajícího muže. Po jeho smrti pracuje jako služebná v internátní škole pro děti bohatých rodičů, kde se odehraje příběh citového vztahu babičky Lin k chlapci Kchangovi, který, ač pochází ze zcela jiné společenské vrstvy, je stejně „zbytečný“ jako babička Lin.

I v příběhu manželů Suových pečujících o těžce postiženou dceru a v paralelním příběhu jejich známých Fongových se objevují společenské problémy poreformní Číny.  Tentokrát jde o příběh manželské lásky. Téma nenaplněné lásky a slibu, který je třeba dodržet, se objevuje i v povídce Láska z tržiště o učitelce angličtiny San-san, která by chtěla potěšit svou milující matku, ale nechce tak učinit za cenu zrady dávného slibu. Svou matku nechce zraňovat ani mladý naturalizovaný Američan, který se vrací do Pekingu na návštěvu. Je pro něj těžké vyrovnat se s tím, že jeho matka se potřebuje v životě neustále o něco opírat, mít v životě nějaké vedení. Na druhou stranu se snaží uchránit matku před bolestí ze zjištění, že její syn je homosexuál, a proto nenaplní tradiční synovskou povinnost a ona nebude mít vnuka.

Každá povídka otvírá svůj vlastní svět, tolik odlišný od toho našeho, a přitom lidsky blízký. Yiyun Li je dobrá vypravěčka, a pro čtenáře je tedy snadné představit si prostředí i pocity lidí, o nichž píše. Většina povídek je napsaná ve třetí osobě, povídku Smrt není tak špatný vtip, když se vypráví správným způsobem však vypráví v ich-formě děvče, které přijelo na návštěvu ke své chůvě. Zajímavým způsobem je vyprávěna povídka Čínské švestky, v níž na pozadí dialogu vesničanů autorka útržkovitě, jako mozaiku, skládá příběh jednoho z nich, Lao Ta, který nemohl unést pocit nespravedlnosti a rozhodl se sám jednat. Vesničané, inspirováni nekonečným suchem a příběhem svého druha, diskutují o tom, zda se sklonit před osudem (a před mocnými, neboť ti jsou nejen v komunistické Číně často ztělesněním osudu) a snažit se přežít, nebo se osudu postavit a riskovat, že zaplatí životem stejně jako Lao Ta.

V povídce Nesmrtelnost je velmi působivě zpracován příběh diktátorova imitátora, chlapce s tváří podobnou Mao Ce-tungově. Zdá se, že čteme záznamy z městské kroniky, kroniky psané poněkud naivními a poslušnými občany města, pro něž minulost se svými tradicemi a současnost s novými pořádky tvoří neoddělitelnou směs. Prolínání tradic a současnosti je navíc dokresleno vyprávěním o eunuších, které celý příběh nahlížející do neplodných slavných životů otevírá a také uzavírá.

Povídky o těžkých lidských osudech přes svou nepřikrášlenost nevyznívají beznadějně. I když má čtenář chvílemi nevyhnutelný pocit, že člověk je jen nicotným tvorem vlečeným událostmi, současně může vidět naději, i když třeba jen v úporné snaze nějak se s měnící se situací vyrovnat, začít nový život nebo se přidržet tradičního a především přežít. Yiyun Li nesoudí ani hrdiny svých příběhů, ani dobu, ve které se odehrávají, poutavě a živě vypráví o lidských osudech.

 

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Přel. Ladislav Šenkyřík, Knižní klub, Praha, 2011, 205 s.

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Hodnocení knihy:

80%

Témata článku:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse