Vojta, Vít: Čínský svět: jak porozumět současné Číně, čínskému chování a myšlení

Vojta, Vít
Čínský svět: jak porozumět současné Číně, čínskému chování a myšlení

ukázka kultura

Knih o nastupující nové světové velmoci, Číně, u nás vychází nemálo, většinou ale čtenáře seznamují jen s některým z dílčích aspektů minulosti či současnosti této nejlidnatější země světa. V loňském roce ale vyšla publikace Čínský svět: jak porozumět současné Číně, čínskému chování a myšlení, která svojí komplexností a důkladností u nás zatím zřejmě nesnese srovnání.

Vít Vojta: Čínský svět: jak porozumět současné Číně, čínskému chování a myšlení. Pixl-e, Brno, 2011, 199 s.

Čínské vidění světa
Problémem každého srovnávání čínské populace je její nízká homogenita, jsou tu Jižané a Seveřané, je tu 56 národů, spousta oblastních vlivů a kulturních skupin. Srovnáváme pětinu lidí na Zemi.

Zkoumání čínského vnímání světa patří do biosociální psychologie o adaptaci lidí v jejich přírodním prostředí a sociálních podmínkách. Výsledky rozdílné adaptace pak ovlivňují poznávací procesy, způsoby chování a hodnoty, díky kterým dané sociální prostředí přežívá.

Přes půlstoletí se věda zabývá lingvistickým determinismem, vlivem jazyka na myšlení a naopak. Schopnosti nebo sklony vnímat vyjadřují pověstné desítky eskymáckých výrazů pro sníh, kočovníků pro velblouda, asijských rolníků pro rýži a podobně. Stejně tak v gramatice se odráží „pohled mluvčího na svět“.

Setkání nepřipravených zástupců různých civilizací pak může vést k příběhu z pražského uzenářství: čínský host, nikdy nepoznamenaný cizím jazykem, kupoval šunku. Protože neohebná čínština vyjádří šunku jako „oheň-stehno“, přizvedl sebevědomě koleno a zapálil před stehnem plamínek ze zapalovače. K jeho rozčarování, i když dvakrát opakoval komunikační experiment, mu nikdo v řeznictví nerozuměl. Větší hlupáky snad v životě neviděl...

Somaticko-kulturní odlišnosti
Čínský národ se zaměřil na výživu obilninami, luštěninami a zeleninou s doplňkovým množstvím masa a ryb. To ovlivnilo drobnější vzrůst a jemnější konstituci i slabší, „luš- těninový“ tělesný pach. Pach zpocených Evropanů se blíží cibuli a výjimečně i nejhoršímu čínskému tělesnému projevu – liščímu zápachu.293 Otylí Evropané dříve ve vedru maskovali zápach parfémem, což v kombinaci vyvolávalo ještě silnější čichový šok Číňanů. Černá pleť zase dává nasládlý odér, rovněž neobvyklý a v Číně těžce přijímaný. Na pachově odlišné návštěvníky Číny ještě číhá další nebezpečí, v Číně se kvalitní deodoranty prodávají a užívají poměrně málo.

Specifikem asijských etnik z Dálného východu jsou silné a kvalitní vlasy. Vypadávání vlasů je pak zřídkavějším a asi o to více traumatizujícím jevem.294 Vlasy jsou přirozeně černé s možnými odstíny kaštanové nebo lehce narezlé barvy, zajímavostí je běžné barvení vlasů mezi muži. Státní úředníci, zvláště špičky, jako by měli černé vlasy povinné. Když se podíváte na zpravodajství, tak v čínské ústřední vládě sedí samý havraní vlas, a to i se šesti nebo sedmi křížky. Státní představitel je symbol, musí vypadat vitálně. V souladu s tím si odstupující prezident Jiang Zemin přestal po svém odchodu vlasy barvit, na veřejnosti se opakovaně objevil s téměř bílou kšticí.

Takzvaná „žlutá“ rasa má pokožku mírně do hněda, ale vlastní čínské vidění hnědé barvy splývá se žlutou. Tradičně byla v oblibě světlá pleť, vyjadřovala postavení člověka, který pracoval duševně a žil ve městě. Očekávalo se u něj proto spíše vzdělání a přehled. Venkovan byl opálený a do hněda ošlehaný, tak bylo poznat nejspíše manuálně pracujícího rolníka. Předpoklad nedostatečného vzdělání a života v těžké fyzické práci, omezený na jediné místo původu a pobytu, dal vzniknout pejorativním pohledům, dokonce různým narážkám a nadávkám.295 Proto se dodnes Číňané opalování vyhýbají, používají spíše krémy blokující pigmentaci pleti, po staletí se pro tento účel užívá perlový prášek.296 Navíc tvrdí, že většině z nich po opálení tmavá barva ustupuje velmi pomalu.

Dalším propastným rozdílem je ochlupení, které mají Číňané výrazně slabší. Vousy patřily k věku i úřadu, ale pěstovala se hlavně řídká bradka. Chlupatá prsa byla symbolem zbojníka, zuřivce, schopného rozseknout soka v půli.

Co se však z časů venkova a předměstí udrželo, je pěstování nehtů, zvláště u mužů. Šokující několikacentimetrové nehty na malíčku nebo palci prý slouží k podrbání, kdysi bývaly také obrazem manuálně zahálejícího člověka. Vetešnictví dodnes nabízejí repliky stříbrných chráničů na nehty a na sto let starých fotografiích vidíte Mandžuy se zkroucenou rohovinou na prstech. Když se dlouhé nehty doplní těžkými prsteny z ryzího zlata, 297 výsledkem je Evropanovi zvláště odpudivý chasník, což ovšem hrdý čínský venkovan nemůže tušit.

Níže stojí za to uvést vědecká pozorování a srovnání některých tělesných a smyslových funkcí Číňanů.

Vizuální ostrost
Umělé osvětlení a rutinní dřina městských dětí vedou k velkému procentu krátkozrakých Číňanů. Dříve byli téměř všichni vysokoškoláci obrýlení, moderní doba přinesla kontaktní čočky a operace očí, takže již brýlí ubylo.298

S viděním souvisí i návyk směrování čtení textu. Uživatelé evropských jazyků hůře identifikovali text psaný svisle než vodorovně. Číňané vnímali stejně snadno svislý i vodorovný čínský text, protože čínština se běžně podává oběma způsoby. Že to nebylo způsobeno rasovou stavbou lebky, potvrdili američtí Číňané, kteří neuměli čínsky a se svislým textem měli stejné potíže jako Američané. U bilingvních subjektů se prokázalo, že se tato schopnost dá naučit.

Postup ohledávání objektu a tahy znakového písma
Dle experimentálních výzkumů člověk ohledává věci obvykle zleva doprava a seshora dolů. Mladí čtenáři hebrejštiny se drželi svého čerstvě naučeného jazyka a skenovali zprava doleva, ale s přibývajícím věkem se tendence měnila na opačnou. Takže v nich běžel jakýsi mechanismus dospívání, který přepisoval jejich naučené nastavení na běžnou lidskou tendenci. Z té vychází i čínské znakové písmo, jednotlivé tahy jsou v pevně daném pořadí a píší se odshora dolů a zleva doprava.

Oční pohyby a četba čínských textů
Oči se pohybují třemi páry okohybných svalů, svislé oční pohyby způsobují složitější koordinaci než vodorovné. Nejběžnější pohyby očí jsou trhavé, je to náhlý skok od jedné fixace ke druhé. Plynulé pohyby nastávají jen při sledování pohybujících se podnětů. Při četbě jde o trhavé skoky s občasným návratem k chybějícímu článku.

Dříve, v roce 1927, když se ještě čínština prezentovala psaná odshora dolů, byl proveden pokus srovnání četby svislého a vodorovného textu. Svislý vedl ke klouzavým, nikoliv trhavým pohybům očí.

Hustota a kompaktnost čínštiny však vede k tomu, že oči jsou déle fixovány a tento zvyk může zpomalovat čínského čtenáře při skenování textu v druhém, třeba anglickém jazyce. A tak přestože je hustota významu textu v evropských jazycích nižší nežli v čínštině, čínský čtenář na nich z podvědomého zvyku ulpívá a může být pomalejší.

Vnímání barev
Na téma barev proběhla řada výzkumů. Je zřejmé, že lidské rasy a národy vidí barvy stejně, jen jsou zvyklé je jinak popisovat a jsou ovlivněny prostředím. Nejslavnější jsou samozřejmě série eskymáckých výrazů pro barvy sněhu.

Neurologové staví barevné vidění hlavně z 6 barev: černá, bílá, červená, zelená, modrá a žlutá. Jazykově tvoří základní sadu barev většinou jednomorfémové výrazy pro základní, jedinečnou barvu.

Extrémní 2 základní barvy (bílá, černá) má jazyk dani z Papuy-Nové Guiney. V angličtině je to 11 barev: black, white, red, yellow, green, blue, brown, purple, pink, orange, grey. Čeština disponuje obdobným počtem jako angličtina: černá, bílá, červená, žlutá, zelená, modrá, hnědá, fialová, růžová, oranžová, šedá. České bohatství barevných synonym, kombinací a rozšíření (nachová, purpurová, sivá, starorůžová, béžová, okrová) se do základu již nepočítá.

Číňané, stejně jako Japonci, ale i některé kulturně vzdálené národy často míchají modrou a zelenou, slavný starý verš lakonicky, ale neobvykle sděluje krásu: „Zelená je jak modrá...“299 Čínská kultura má dokonce barvu, která vyjadřuje černou, zvláště ve starých textech, ale i modrozelenou, tzv. qing, připodobňovanou k barvě hor v dálce. Takže kromě nefermentovaného zeleného čaje může být polofermentovaný čaj překládán jako modrozelený čaj.

Stejně tak si čínští muslimové nedělali násilí s tradiční barvou islámu – zelenou. Lampióny zavěšené před muslimskými restauracemi, kde se nepodávalo vepřové a psí maso, alkohol jen v omezené míře, bývaly modré, na rozdíl od čínských restaurací s červenými lampióny.

Další barvou, která v čínské kultuře splývá, je žlutá a hnědá – v Číně jsou psi „oříšci“ většinou žlutí, český mluvčí je vnímá jako světle hnědé nebo užije příměru – žemlová barva. Jasně žlutá barva bývala ve staré Číně vyhrazena císaři, glazura tašek na císařském paláci, císařská roucha bývala jasně žlutá. Se žlutou hodně pracoval i buddhismus, který však mnichy odíval i do oranžové, červené, fialové až tmavě hnědé.

Zajímavý je fakt, že vzhledem k významu červené, barvy života, vitálnosti, slavností, nemá čínština samostatný výraz pro růžovou (pink), ale vyjadřuje jej doslova jako práškově červenou.300 Červená pak znamená i slávu, fráze „rudý, až září fialově“301 je hříčkou na výraz být rudý – být slavný. Darebák má černé srdce. Smuteční barvou je na Dálném východě bílá, smuteční průvody chodí zahaleny v bílém, s bílými kapucemi, ale nosí se i černá smuteční páska na paži. Nicméně vliv Západu posunul i tradiční sklon pro červené svatební roucho, nevěsty jsou více v bílé, stejně jako čínští štramáci už nosívají bílý hollywoodský frak.

Přednostní užívání pravé ruky
Mezi civilizacemi světa je tlak k užívání většinové, pravé ruky. Nejsilnější je ve složitějších rolnických kulturách, kam se počítá i tradiční Čína. Kdysi mi čínský spolužák na otázku držení hůlek řekl, že dítě držící hůlky v levé ruce by se považovalo za nevychované. Jeden z výzkumů dokumentoval vysokou levorukost přírodních národů, u eskymáckých lovců 11,3 %, australských domorodců 10,5 % a u čínských Tanků, vodních lidí ze člunů, to bylo 9,4 % z celkové populace. Nízká levorukost je u usedlých kultur, rolníci ze Sierra Leone jen 3,4 %, u jihočínských osadníků Hakka 1,5 % a u rolníků z konžské Katangy 5,6 %. Ve vyspělých urbanizovaných společnostech je levorukost na polovině mezi lovci jednoduchých společenství a rolníky složitých kultur. Vzorek u Skotů 7 %, u Angličanů 5,1 % a u Američanů 5,6 %. Na vzorcích žen se rovněž ukazovalo, že rolnické společnosti ještě silněji prosazují většinové, tedy pravoruké chování u žen.

Přednostní užívání jedné ruky vychází z dědičnosti. Nikdo nemá stoprocentní pravorukost, je jen silnější pravorukost oproti relativně slabší levorukosti, stejně tak je tomu u zapojení části mozku.

Obě hemisféry jsou spojeny, pravá se považuje za víc zapojenou do prostorového vnímání, včetně poznávání obličejů a emocí, levá hemisféra je více schopnější v práci s čás- tečnou a analytickou informací, včetně slovního materiálu. Podle odhadů má přes 90 % pravorukých lidí jazykové funkce uloženy v levé hemisféře, ale jen 65–70 % leváků má jazykové funkce v jejich levé hemisféře, někteří z levorukých však mají jazykové funkce v obou hemisférách.

Ovšem stejné všeobecné údaje nelze s jistotou tvrdit o Číňanech, protože psychologické testy jsou postaveny často na abecedě v latince. Číňané zpracovávají jednotlivé znaky více v pravé hemisféře, v té více zapojené do prostorového vnímání. Větší počet praváků v čínské populaci naznačuje, že levá hemisféra bude u Číňanů zodpovědná za analytické zpracování jazykových celků a propojených významů.

Léčení dyslektiků znakovým písmem
V moderním rychlém světě se vzdělání dostává všem, je však dáváno nenásilně a škola je vedena spíše hrou, dramaticky přibývá poruch psaní a čtení. Čínský znak je sestaven jako celek významových a zvukových komponentů, vnímání čínského písma je pak více celostní. Snad i proto se považuje procento dyslektiků mezi Číňany za nižší nežli mezi uživateli evropských jazyků. Vznikl i malý vzdělávací projekt, kde se americké děti s vadami čtení učily angličtině předávané „obrazovou“ metodou čínských znaků, s relativně dobrými výsledky. V 60. a 70. letech se šířilo přesvědčení, že v kulturách s logografickým písmem jsou vady čtení velmi vzácné.302

Názor, že prvotním zdrojem poruch čtení je nezvládnutí souvislosti symbol-zvuk, je široce akceptován. Avšak víra, že děti z logografických systémů nemají problémy čtení, byla zpochybněna studiemi mezi čínskými dětmi, kde se sekundární poruchy učení založené na vadách čtení stejně vyskytují.

Naděje, že strategie analýzy čtení normálních a dyslektických dětí může čerpat z analýzy čtení čínského logografického písma, však zůstává. Nicméně přes 90 % čínských znaků jsou fonogramy, jejichž většina je jednoduše řečeno složena ze dvou částí, fonetické, většinou pravé části, určující zvuk, a významové, umístněné většinou v levé části znaku.

293. Liščí zápach, spis. huxiu 狐臭, hovorově huchou 狐臭, je považován u Číňanů za vadu, která se napravuje chirurgickou operací žláz. zpět

294 . Zaznamenal jsem neobyčejně častý výskyt pleše mezi strojními inženýry, tomu se mohl postavit už jen antropologický typ „filharmonika“. zpět

295 . Venkovanům se spílalo (venkovský) buran, trouba nongcun laomao 农村老帽, nongcun shamao 农村傻帽. zpět

296. Nutně vzpomenu na všechny bledé cizince a přítele Jiřího V., poctivě, ale marně se opékajícího pod sluncem čínského ostrova Hainan. Večer mi ukázal čínský krém, který aplikoval – pochopitelně byl s perlovým práškem pro zesvětlení pokožky. zpět

297 . V Číně se běžně prodává načervenalé 24karátové zlato, v Evropě žluté 14 nebo 18karátové. zpět

298 . Jako by chyběla, tak se paradoxně v poslední době rozmohla móda dívek v brýlích beze skel. zpět

299 . štěpný verš: „zelená je jak modrá“ lu ru lan 绿如蓝 zpět

300 . Růžové víno se překládá identicky s výrazem pro růži (rosa, rose) meiguijiu 玫瑰酒. zpět

301. rudý až září fialově hongde dou fa zi 红得都发紫 zpět

302 . Všechno má své, někteří vědci se zase domnívali, že systém písma na principu symbol-zvuk zase diskvalifikuje studenty, kteří z nějakého důvodu nejsou schopni abstrahovat souvislosti z tištěného zápisu symbol-zvuk. zpět

© Vít Vojta

 

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.