11. Co od literární kritiky očekáváte?

iLiteratura: Zdálo by se, že už nebude co dodat – vše důležité vlastně zaznělo. Přesto naši obětaví respondenti zmobilizovali síly a našli ještě závěrečnou, často v podstatě i shrnující formulaci.

iLiteratura: Neočekávám nic...
Vlastně vůbec nic. Snad jen upozornění na to, že nějaká kniha vyšla. Názor si ráda dělám sama. (Kateřina Kadlecová)
Od literární kritiky neočekávám nic. Pokud bych od ní něco očekával, nemusel bych ji číst. (Radim Kopáč)
Obecně nic nového neočekávám. Kvalitativní změna může nastat, jen když se zjeví nějaký Pan Kritik. (Antonín Bajaja)

iLiteratura: Očekávání v rovině osobnější:
Tipy na četbu, reflexi dnešního stavu literatury, synchronní i diachronní srovnávání, náměty k zamyšlení. (Eva Voldřichová Beránková)
Pomáhá mi při orientaci v čím dál nepřehlednějším terénu. Ale hlavně rád porovnávám svou vnímavost, myšlení a přesvědčení s někým jiným. (Viktor Šlajchrt)
Že mi doporučí skvělé knihy, o kterých bych se jinak nedozvěděl. Že mě varuje před špatnými knihami, jimž bych jinak naletěl na reklamu. Že obohatí, prohloubí a vyzve můj čtenářský zážitek u knih, které jsem četl. (Štefan Švec)

iLiteratura: Z obecného pohledu... 
Že bude. (Daniel Podhradský)
Argumentovaný soud, tj. názor, který sám sebe dokáže vystavit pod sankci kontrolovaného psaní. (Jiří Trávníček)
Samostatnost, originalitu a odvahu k myšlení. (Jaroslav Tvrdoň)
Snahu o kultivaci knižního trhu a pomoc čtenářům i autorům. (Luisa Nováková)
Celkovou, nikoli úzce specializovanou vzdělanost, rozhled a myšlení v souvislostech. Většinou však nalézám jen hašteření zahrádkářů či chaotickou rozpravu Amisových egyptologů. (František Dryje)
Kritické myšlení, schopnost porovnávat jedno dílo na pozadí ostatních děl doby atd. – prostě kritické postupy. (Anna Kareninová)
Srozumitelně a poučeně zprostředkovat dojem z díla a nebát se vyslovit jasný, ale zároveň argumenty obhájený názor. (Pavel Mandys)
Tvorbu. (Karel Piorecký)
Jasně formulovaný názor, profesionalitu – jistou míru objektivity i takové to básnické střevo. (Eva Klíčová)
Kromě všeho, co má mít každá umělecká kritika, také literární úroveň. (Alena Zemančíková)
Věcnost, erudovanost, informační spolehlivost, jasnost a soustavnost hodnotových kritérií, vědomí, že by měla pomoci spíše odkrývat a oceňovat (popř. kriticky posuzovat) to, co v díle je, než vypočítávat, co by tam mělo být dle recenzentova názoru. Stylistickou invenci, přesnost a vtip, nadhled. (Lubomír Machala)
Znovuzrození se časem pozná podle toho, že se objeví jeden dva lidé, jejichž vnitřní naléhavost bude srovnatelná s naléhavostí části tvůrců. (Pavel Kosatík)
Pozitivní účast na literárním životě, vždyť je jeho součástí. Také kritik může za to, v jakém stavu naše literatura je. Důkladné, hluboké zamyšlení nad posuzovaným dílem. Neflákat se, pryč s povrchností a ukvapenými soudy! (Ivan Binar)
Přehled, doporučení, kontextualizaci, bezpředsudečné dlouhodobé sledování autorů/trendů. (Petra Hůlová)
Literární kritika byla vždy důležitou silou podílející se na formování určité literatury i čtenářské obce. Dnes se nedá říci, že by kritika plnila tyto úlohy. (respondent si nepřeje být jmenován)
Doufám, že se stane nakonec tím, čím by měla být, totiž kritickým myšlením a psaním, které není postaveno na tom, jestli se kritikovi dané dílo líbí, nebo ne. Takové hodnocení bývá totiž velmi vratké, člověk kolikrát na jedno a totéž dílo změní během svého života názor. Doufám tedy, že kritik přestane podléhat svému vkusu a svým zálibám a skutečně se do díla ponoří. (Miroslav Olšovský)
Že nebude vypravovat obsah, ale postihne charakter díla, trendy, novum, postihne fakt, že literatura někam směřuje, nejen že pouze plní řádky písmenky. (Milena M. Marešová)
Spolehlivou, byť nutně subjektivní informaci o knize a jejích kvalitách či nedostatcích, vyhraněný názor, který se u daného recenzenta táhne celou jeho kritickou činností, takže čtenář může odhadnout předem, co se mu/jí bude líbit a co ne, vzdělanost a erudici. (Marcel Arbeit)
Velkorysost, nestrannost a ponechání recenzování knih přátel někomu jinému. (Jiří Padevět)
Odpověděl jsem v otázce po objektivitě: „Kritika musí být argumentovaná, tzn. pracovat s textem na základě přiznaných a vědomých nástrojů interpretace, aby se vyvarovala neurčitosti. Kritici rádi užívají slova jako ,opravdový‘, ,skutečný‘, ,originální‘ či ,neautentický‘. Užívání těchto slov je jistě možné, ale pak si zároveň měli být schopni v recenzi čtenářovi nastínit, proč toho slova užívají a co jím přesně myslí. Tam začíná skutečný metodologický problém.“ Očekávám rovněž, že kritika je psána konfrontačně, dialogicky a dává se všanc tím, že ukazuje, co je hodnotné a co bezcenné. Pokud toto kritik dělá, je v nezáviděníhodné pozici, protože je napadnutelný a zesměšnitelný. Zároveň kritik jinou pozici nemá na výběr. Kritika má smysl, pokud budí čtenářův zájem, proráží skrze čtenářovu počáteční lhostejnost a snaží se čtenáře vtáhnout do sledování daného problému. Tím mu ukazuje, že problém uměleckého díla, tedy problém kladení otázky po smyslu a způsobu zjevování světa, není záležitost žádné speciální disciplíny, to je problém každého člověka. (Petr Šimák)
Viz předchozí odpověď (Jan Gabriel, odpověď zněla: „Kritika by měla být vždy osobní, zaujatá, ale samozřejmě objektivní. Ne vždy se to, právě na rozdíl od zahraničí, daří.“)
Viz výše, opět. Nadhled, názor, informovanost, background moderní literatury. Schopnost formulovat. Schopnost přinést svůj názor na trh. Schopnost mýlit se a přiznat to! (Jindřich Jůzl)
Viz předchozí otázka (Olina Stehlíková, přičemž předchozí odpověď zněla: „Viz otázka předchozí. Chybí mi silný, vzdělaný, sečtělý, inteligentní, důstojný hlas člověka s přesahem, rozhledem, přehledem, nadhledem a dopředu-hledem. Člověka s jasným, ale hlavně přesvědčivě argumentovaným postojem. To především.“ A pro pořádek ještě zmíněná předpředchozí odpověď: „Je ustrašená, bojácná, uplakaná, suchá, deskriptivní a málo kreativní. Oč více je popisná, o to méně vyjadřuje názor.“)