Douglas, Mary: Čistota a nebezpečí. Analýza konceptu znečištění a tabu

Douglas, Mary
Čistota a nebezpečí. Analýza konceptu znečištění a tabu

ukázka sociologie

Mary Douglasová se stala jednou z nejvýznamnějších představitelek symbolické antropologie a britské sociální antropologie vůbec. Narodila se 25. března 1921 v San Remu v Itálii jako Margaret Mary Tewová.

Symbolické teorie Mary Douglasové 
Mary Douglasová: Čistota a nebezpečí: analýza konceptu znečištění a tabu. Přel. Marta Mills Fialová, Michaela Konopíková, Malvern, Praha, 2014, 264 s.

Život a dílo

Mary Douglasová se stala jednou z nejvýznamnějších představitelek symbolické antropologie a britské sociální antropologie vůbec. Narodila se 25. března 1921 v San Remu v Itálii jako Margaret Mary Tewová. Její otec Gilbert Tew (1884–1951) působil v britské koloniální službě, její matka Phyllis Margaret Tewová (1900–1933) jako zbožná katolička vedla své dcery k náboženské víře, k níž sama Douglasová přilnula (srov. Fardon 1999). V letech 1939 až 1943 studovala na Oxfordu na St. Anne’s College, která se stala první kolejí, na níž bylo ženám umožňováno univerzitní vzdělání. Na Oxfordu se tehdy věnovala studiu politologie, filosofie a ekonomie. Po úspěšném završení studií nastoupila do služeb Koloniálního úřadu, kde působila až do roku 1946. Následně se vrátila na Oxford, kde se zapsala na Institut sociální antropologie, který se tehdy úspěšně rozvíjel pod vedením renomovaného antropologa Edwarda Evana Evanse-Pritcharda (1902–1973). Právě ten Douglasovou rozhodujícím způsobem ovlivnil. Svému učiteli později věnovala knihu, v níž vyzdvihla jeho význam jako originálního, podnětného a nezávislého myslitele, ačkoli poněkud přecenila jeho přínos coby průkopníka některých recentních antropologických směrů a přístupů (Douglas 1980). V roce 1951 získala doktorát a ve stejném roce se provdala za britského ekonoma Jamese Douglase (1919–2004).

Antropologické myšlení Mary Douglasové bohatě ovlivnil nejen její učitel Evans-Pritchard, který ji přivedl ke komparativnímu stylu psaní a myšlení, jímž se vyznačují její práce. Zapůsobily na ni především francouzské společenskovědní teorie a koncepce. Zejména se ve vlastních dílech opírala o myšlenky Émila Durkheima (1858–1917) a Clauda Lévi-Strausse (1908–2009). Nestala se rozhodně jedinou reprezentantkou britské sociální antropologie, která navazovala na francouzské intelektuální zdroje. Vedle ní rovněž Rodney Needham (1923–2006) a Edmund Ronald Leach (1910–1989) přispěli k uplatnění postulátů francouzské sociologické školy a strukturalismu v britské antropologii. Významně na Douglasovou rovněž zapůsobil český emigrant Franz Baermann Steiner (1909–1952), jehož přednášky věnované problematice tabu navštěvovala a v jejím vlastním přístupu ke studiu tabu lze zaznamenat otisk jeho názorů. Ostatně na jeho posmrtně vydané značně uznávané dílo Taboo (Tabu, 1956) se odkazuje hned v úvodu k Čistotě a nebezpečí (srov. Steiner 1967, viz Douglas 2014: 38). Dlužno dodat, že práce Douglasové se vzpírají pokusům o stručné shrnutí obsahu a argumentů, vždy se jedná o spletitá díla, která se mnohdy vyznačují komplikovaným stylem.

Celý text ukázky ve formátu pdf

© Martin Soukup
ukázka z knihy Čistota a nebezpečí
na iLiteratura.cz se souhlasem nakladatelství

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1840x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce