Hojda, Zdeněk; Chodějovská, Eva et al.: Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje

Hojda, Zdeněk; Chodějovská, Eva et al.
Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje

ukázka historie

Držíš v rukou deníkové záznamy mladého muže, jenž se za podpory své aristokratické rodiny vypravil v devatenácti letech na dlouhou pouť, která měla završit jeho vzdělání, vybrousit jeho společenské vystupování, pomoci mu v získání důležitých politických kontaktů, naučit jej samostatnému rozhodování a uvést jej do povědomí u významných dvorů tehdejší Evropy.

Předmluva
Zdeněk Hojda, Eva Chodějovská et al.: Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 1634 s.

Milý čtenáři, dříve než se začteš do řádků deníku, který si psal Heřman Jakub Černín z Chudenic během svého bezmála čtyřletého putování po krajinách jižní a západní Evropy, na daleké cestě za Alpy a Pyreneje, dovol nám několik slov úvodem:

Držíš v rukou deníkové záznamy mladého muže, jenž se za podpory své aristokratické rodiny vypravil v devatenácti letech na dlouhou pouť, která měla završit jeho vzdělání, vybrousit jeho společenské vystupování, pomoci mu v získání důležitých politických kontaktů, naučit jej samostatnému rozhodování a uvést jej do povědomí u významných dvorů tehdejší Evropy. Zmíněné důvody zavedly v době raného a vrcholného baroka i mnoho desítek jiných urozených mladíků na „velkou cestu“, grand tour, jež v dobové představě znamenala nepostradatelnou součást a završení šlechtické výchovy. Často byla vskutku nejdelším putováním, které aristokrat ve svém životě podnikl, a proto také bylo nejednou vše podstatné o jejím průběhu zaznamenáno formou deníku. Cestovní deníky mladých kavalírů jsou nejkvalitnějším a informačně nejbohatším pramenem vypovídajícím o tomto kulturním fenoménu, ovšem jen malý zlomek kavalírských cest je tak podrobně zdokumentován, jako je tomu v případě Černínova putování. Mnohdy jsou k dispozici jen listy vyměňované mezi členy cestující skupiny a domovem, a vůbec nejčastěji se o šlechtických cestách za vzděláním nedochovalo žádné přímé svědectví a dovídáme se o nich například jen díky různým „stopám“ v navštívených zemích (například ze zápisů do univerzitních matrik, do štambuchů jiných kavalírů apod.) Ve fondech rodových archivů se však několik dosud neznámých cestovních deníků nebo jejich zlomků v posledních letech objevilo a další, i když asi jen drobnější objevy, nadále nejsou vyloučeny.

Rostoucí zájem o dějiny cestování v poslední době souvisí právě s intenzivním studiem cestovních deníků. Další důležité prameny k dějinám cestování, například korespondence nebo účty, mají spíše komplementární charakter, i když mohou osvětlit takové aspekty cesty, které bývají v deníkových textech potlačené. Pokud se i tyto prameny dochovaly, je povinností editora deníku k nim přihlédnout. Cestovní deníky řadíme mezi takzvané ego-dokumenty, jsou poměrně bezprostřední a obvykle jen málo stylizovanou výpovědí o vykonané cestě. Záznamy každodenních zkušeností na cestách v nich většinou převládají nad „objektivními“ informacemi o navštívených zemích a městech. V jejich výsledné podobě se sice do jisté míry odrážely návody apodemické literatury, jež předpisovala ideální obsah takového deníku. Mladí kavalíři (nebo jejich hofmistři) ale zpravidla neadresovali své písemnosti širší veřejnosti, a proto se nemuseli apodemickými receptáři striktně vázat. Důležitějším návodem a poučením byla otcovská (případně poručnická) instrukce, určující často jak účel, tak i způsob vedení deníku.

Celý text předmluvy ve formátu pdf
Kapitola Kavalírská cesta ve formátu pdf

© Zdeněk Hojda, Eva Chodějovská, Milena Hajná, Jana Marešová, Alexandra Tesaříková
Ukázka z knihy Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje
na iLiteratura.cz se souhlasem nakladatelství NLN

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.