Ke stěhování do Plzně došlo velmi brzy po obdržení závěrečného vysvědčení o učitelské způsobilosti. Jako suplující profesor musel však Mukařovský nastoupit do učitelské služby na českém vyšším gymnáziu s oddělením reálně gymnaziálním v Plzni již 18. května 1915, tedy ještě před koncem školního roku. Tento rychlý nástup čerstvých absolventů vysokoškolského studia do pozice suplujících středoškolských profesorů nebyl ojedinělý; byl to důsledek válečných událostí první světové války, respektive vojenské mobilizace, v rámci níž museli do vojenské služby nastoupit i někteří středoškolští profesoři. Dle výroční zprávy vyššího gymnázia v Plzni za školní rok 1915/1916 muselo narukovat jedenáct členů učitelského sboru.

Válečný konflikt se vyhrocoval, v období od dubna do května došlo ke druhé velké bitvě u belgického města Ypry, kde německé vojsko poprvé použilo chemický jedovatý bojový plyn. V květnu pak začala německo-rakouská ofenziva v Haliči.

Výzvu plzeňského gymnázia, aby nastoupil na místo suplujícího profesora francouzštiny a později i češtiny, přijal Mukařovský s povděkem. Od nového prostředí si sliboval především větší volnost a svobodu, která byla do té doby značně tlumena rodičovskou autoritou. O otcově reakci na Janovo vysvědčení, totiž na známku z ústní zkoušky z němčiny, jsem se již zmiňoval. O několik dní později po zmíněné reakci poslal Jan Mukařovský starší svému synovi další dopis. V něm bilancuje a chválí jeho dosavadní pracovní výsledky a uděluje mu také určité životní rady:

Písek 19. 6. 1915

Drahý Jeníku!

Letos v den svých jmenin máš zvláště příčinu, abys pozastavil o poohlédl se, kam jsi v životě již dospěl a jaké z toho plyne ponaučení pro budoucnost. Když jsem držel v ruce Tvé státní vysvědčení, mimoděk přišlo mi na mysl: tenhle papír stál 12 let pilné práce, 12 let největší životní energie, nejlepších let života. Jistě cena veliká, jež zaslouží, aby na ni bylo pamatováno při každém kroku života.

Přáli jsme si vždycky toužebně, abys dobře ukončil svá studia, a těší nás, že toto naše přání došlo svého naplnění a že Ty sám můžeš s vnitřním uspokojením pohlížeti na pěkný výsledek své dosavadní práce.

Ale nyní chováme opět pro Tebe nové přání. Třeba, aby sis uvědomil ten veliký obrat v svém životě, že jsi totiž přestal být žákem a že jsi se stal učitelem žáků a že takto nyní sám máš připraviti si svou budoucnost a těžiti z toho, co jsi si dosud připravoval.

A naše nejvřelejší přání jest, abys při tom si vedl rozšafně, abys podle možnosti hojně těžil z výsledků dosavadních, aby Ti Bůh k tomu popřál hojnost sil a pevného zdraví a abys sám také všeho se varoval, čím bys mohl zdraví své poškoditi nebo čím bys mohl připraviti se o klid, jehož bude Ti nevyhnutelně třeba k zamýšlené příští práci, abys také v příštích letech s potěšením hleděti mohl na vykonanou práci, a tak sobě ozářil a ozlatil další život. [...]

Tvůj otec

Jan Mukařovský

Celý text ukázky