Chvojka, Petr; Malák, Jaroslav: Polda a Olda

Chvojka, Petr; Malák, Jaroslav
Polda a Olda

recenze komiks

Legendární seriál ze Čtyřlístku se dočkal souborného vydání. První svazek shrnuje příběhy kouzelného trpaslíka a jeho kamaráda z paneláku z let 1974–81. Generace Husákových dětí tak má pohromadě jednu z ikon svého dětství.

Grotesky, na nichž není poznat éra normalizace
Petr Chvojka, Jaroslav Malák: Polda a Olda. Albatros, Praha, 2016, 176 s.

Nakladatelství Albatros je navzdory všem podnikatelským záměrům stále značka, která v sobě nese dlouhou tradici tvorby pro děti, jakkoliv ta tvorba byla po padesát let největší slávy Albatrosu poplatná komunistické ideologii. A je chvályhodné, že v Albatrosu na tu tradici myslí a že se vracejí nejen ke knižním titulům, kde jsou reedice obvyklé a samozřejmé, ale také k časopisecky publikovaným komiksům, které by bez souborného knižního vydání zůstaly odsouzeny jen k fanouškovským sbírkám. Souborné vydání komiksu scenáristy Petra Chvojky a kreslíře Jaroslava Maláka Polda a Olda je v tomto směru víceméně sázka na jistotu, protože onen komiks patřil od roku 1974, kdy vyšel v 36. čísle Čtyřlístku, k těm nejoblíbenějším. O jeho univerzální sdělnosti a oblibě svědčí ostatně i to, že jako jediný seriál vydržel s příběhy titulní čtveřice od začátků v sedmdesátých letech až po léta devadesátá; poslední příběh vyšel v roce 1994.

Čtenáři aktuálního svazku se ovšem onoho posledního příběhu nedočkají, protože projekt vydávání Poldy a Oldy je rozložen do tří svazků, přičemž ten první končí rokem 1981. Zahrnuje tedy 27 příběhů z prvních sedmi let. Čas ještě ukáže, jestli to pro Albatros nebylo rozhodnutí chybné: protože právě první tři desítky Chvojkových a Malákových příběhů patří k těm nejlepším a nejoblíbenějším, navíc u solventní a k retronostalgii náchylné generaci Husákových dětí. Nakladatelství k tomu zřejmě vedla obava z příliš tlustého a drahého špalku (dohromady jde o 81 šestistránkových příběhů) a snad i naděje, že příběhy přilákají také dnešní děti.

Ta naděje nemusí být nutně planá, protože dobrodružství kluka z paneláku, který se v prvním příběhu náhodně seznámí s trpaslíkem zvládajícím kouzelné proměny v různé bytosti i předměty, zůstávají i po čtyřiceti letech od svého vzniku srozumitelná a čerstvá. Převážně jde o grotesky, přičemž zejména v první desítce dílů se Chvojka a Malákem vzepjali k obdivuhodně nadupanému ději a četným oživením jak scenáristickým, tak kreslířským. Začíná to už kouzelnou formulkou, kterou se trpaslík Polda proměňuje do podoby svého nejoblíbenějšího zvířete, černého kuřete (zde se jistě autoři inspirovali pověstmi o rarášcích, jimž se Polda svou žravostí, nevypočitatelností a šibalstvím velmi podobá): zní „Quik-quak Ksaverof“, což je narážka na největší socialistickou drůbežárnu v Xaverově. Další kouzla už tak vtipně a zajímavě vymyšlena nejsou („Quik-quak fukfouk“ k proměně v horkovzdušný balón, „kutulů“ ve fotbalový míč, „kaprlín“ v kaprovitou rybu, často si Chvojka pomáhá citoslovci jako „krá“ nebo „vrků“), ale občas se ještě nějaká ta hříčka podaří („eskyméďa“ = lední medvěd, „šimlfux“= cirkusový kůň). Malák si zase v prvních dílech invenčně hraje s řazením oken a kompozicí stránek (asi nejpodařenější je v tomto směru zrcadlově koncipovaná prostřední dvoustrana z příběhu Na výletě z roku 1975, mimochodem možná vůbec nejlepšího v celém svazku), s přibývajícími pokračováními jako by už sklouzl do rutiny a trochu nudného pěti- až šestiokénkového řazení na stránce, aniž by spolu jednotlivé stránky nějak vynalézavěji komunikovaly. Ostatně stejně jako řada jiných českých komiksových kreslířů, ani Malák se neubránil zhoršení, které spočívá především v celkovém zjednodušení a snížení barevnosti (zatímco v prvních komiksech má pozadí modrou barvu nebe, v pozdějších už převládá bílá, ať jde o prostředí venkovní, nebo zeď v bytě). Naproti tomu v obrázcích přibývá postav, které jsou navíc propracovanější, včetně Oldy, který jako by postupem času stárl a rostl.

V pozdějších dílech se zjednodušuje i příběh: jestliže zprvu dokázali autoři do šesti stránek vtěsnat hned několik gagů, později se soustřeďují na jeden anekdotický děj s pointou, sice souvislejší a promyšlenější, ale celkově přece jen poněkud chudší. Zápletky se začínají opakovat (záměna Poldy se sádrovým trpaslíkem nastane ve svazku hned třikrát), koncentrují se v jediném prostředí (to nemusí být nutně škoda, jen přibývá „bytových“ příhod anebo přinejmenším expozic) a celé se to proti rozpustilejším prvním příběhům zdá být učesanější, akademičtější.

I tak je obdivuhodné, že autorská dvojice udržela vysokou úroveň příběhů i kresby tak dlouho. Dokázala se přitom vyhnout znakům normalizační reality, Oldu nikdy nevidíme s pionýrským šátkem, prvky reálného socialismu jsou potlačeny a příběhy mají univerzální platnost. Jistě: v době mobilů mohou některé zápletky (Oldu zamknou rodiče při odjezdu na dovolenou omylem doma a ten jim musí prostřednictvím Poldy dát najevo, co se stalo) působit překonaně, nicméně svůj vtip a napětí neztrácejí. Děti ještě pořád chodí na karnevaly, jezdí na venkov za babičkou nebo s rodiči na dovolenou. A tam všude se s raráškem Poldou dají zažít skvělá dobrodružství.

Svazek je cenný i díky pečlivé ediční přípravě: všechny komiksy jsou datovány, na závěr je připojen doslov komiksového historika Pavla Kořínka. Možná mohl být trochu důkladnější a určitě se mohl více věnovat scenáristovi Chvojkovi, figuře na rozdíl od plodného Maláka velmi málo známé. Doufejme, že se k němu Kořínek dostane v připravovaných pokračováních.

 

© Pavel Mandys

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 19 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

60%autor článku   62%čtenáři

zhlédnuto 2300x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce