Ribbat, Christoph: V restauraci aneb Příběhy z břicha moderny (in Respekt)

Ribbat, Christoph
V restauraci aneb Příběhy z břicha moderny (in Respekt)

recenze kultura

Předmět svého zájmu autor chápe jako pozoruhodný sociologický a kulturologický fenomén, jako vzrušující místo, kde se v koncentrované podobě vyskytuje vše, co badatele o kultuře zajímá: produkce, konzumace i výměna; tělesná smyslnost i symboličnost; soukromé i veřejné; globalizace i hledání lokálních kulinářských tradic a chutí.

Pohled do mikrosvěta restaurací
Christoph Ribbat
: V restauraci aneb Příběhy z břicha moderny. Přel. Daniela Petříčková, Prostor, Praha, 2016, 283 s.

Restaurace. Prostor, kam chodíme uspokojovat základní potřeby, jež jsou všem lidem společné, ale zároveň prostředí, kde se výrazněji než jinde projevují společenské rozdíly a třídní stratifikace. Snad i proto si ji vybral profesor amerikanistiky na univerzitě v německém Paderbornu Christoph Ribbat (*1968) jako námět pro svou knihu. Výsledné dílo bylo nominováno na Cenu Lipského knižního veletrhu a jedna recenzentka v Německu jej neváhala označit za nejoriginálnější a nejvytříbenější knihu letošního jara.

A právem. Publikace V restauraci aneb Příběhy z břicha moderny skutečně představuje výborné „spojení kulturní historie, literatury faktu a esejisticky pojatých příběhů s románovými prvky“. Autor již vydal knihy Flackernde Moderne. Die Geschichte des Neonlichts (Blikající moderna. Historie neonu, 2011) a Basketball. Eine Kulturgeschichte (Basketbal. Kulturní dějiny, 2013), má tedy dobře vyvinutý smysl pro zdánlivě profánní náměty, jak konstatoval recenzent týdeníku Die Zeit. V nové publikaci nevypichuje pikantnosti jako Florian Illies v obdobně koncipované kulturněhistorické koláži 1913 – léto jednoho století, ale snaží jít skutečně do hloubky.

Opona mezi kuchyní a jídelnou
Předmět svého zájmu autor chápe jako pozoruhodný sociologický a kulturologický fenomén, jako vzrušující místo, kde se v koncentrované podobě vyskytuje vše, co badatele o kultuře zajímá: produkce, konzumace i výměna; tělesná smyslnost i symboličnost; soukromé i veřejné; globalizace i tendence k hledání lokálních kulinářských tradic a chutí. V knize se prolínají krátké epizody z gastronomického prostředí, útržky příběhů smutných i veselých, historky o bídě i bohatství, hladu i přebytku. Ty autor vypráví přerušovaně a skládá je dohromady formou jakési chronologické montáže. Osudy jednotlivých hrdinů se tedy vzájemně střetávají a přerušují, životní linky postav střídavě zanořují a vynořují. Sami protagonisté se osobně setkávají jen málokdy, všechny je ale spojuje zasazení do téhož „restauračního univerza“. V knize (a také díky ní) se setkávají politici (Joseph Goebbels, Winston Churchill), slavní kuchaři a zakladatelé proslulých restaurací, významní filozofové (Jean-Paul Sartre) a beletristé (Émile Zola, Joseph Roth, Robert Walser) s food kritiky a sociálními vědkyněmi, které se vydávají za servírky, aby do daného prostředí hlouběji pronikly a mohly je lépe prozkoumat a popsat. Jako dodnes inspirativního badatele autor pojímá i George Orwella, jenž ve své reportážní knize Na dně v Paříži a Londýně podává plastický obraz mikrosvěta restaurací. V těch odlišil temný a špinavý kuchyňský svět v kontrastu s naleštěným prostorem jídelny. Vrchní nejprve vulgárně pozuráží pracovníky u plotny, načež vypne ramena a vpluje mezi hosty jako „slavnostně celebrující kněz“. Obsluhovaný host se v důsledku toho zastydí, jelikož má dojem, že je obsluhován „aristokratem“. Sociolog Erving Goffman (1922–1982) později zdůraznil význam dveří oddělujících kuchyň a místnosti pro hosty jako předělu mezi dvěma zcela odlišnými sociálními „jevišti“. Na kontrapozici obou sfér je mimochodem založena detektivní povídka G. K. Chestertona Podivné kroky, v níž se zloděj vzácných příborů dokáže v témže oblečení chovat před číšníky v zákulisí jako aristokrat a před aristokraty jako číšník.

Restaurační proletariát
Ribbatově pozornosti tedy rozhodně neuniká pozadí společenského pozlátka bohatých lidí, kteří se zvláště v některých restauracích scházejí, totiž těžká práce a špatné výdělky obsluhy, jejich různorodé slabosti a zlozvyky, jakož i nedostačující hygienické poměry. U honosných stolů tak mohou tlachat protagonisté nové, údajně netělesné doby a rozvíjet teorie o přicházející „společnosti vědění“, zatímco v kuchyni se nadále potí nikoli roboti, nýbrž skuteční lidé, kteří vláčejí bedny, krájejí potraviny a myjí talíře a hrnce, a to pochopitelně rukama a jednoduchými nástroji. Práce poznamenává jejich těla bolestí, puchýři a jizvami. Fyzickou práci ovšem autor neinterpretuje jen jako prokletí a utrpení. Navazuje na teorie o „vtělené kognici“, podle níž je naše poznávání založeno v naší tělesnosti a vychází z ní. Mnozí kuchaři, kteří ve svém umění dosáhli virtuozity, jsou vynikajícími příklady toho, že myslíme nejen mozkem, nýbrž celým tělem.

Jiný druh propojení psychična a fyzična v knize představuje pojem takzvaného emocionálního proletariátu. Znamená to, že si servírky a číšníci vydělávají nejen svým měřitelným tělesným výkonem, ale také „emocionální prací“: mají se usmívat, lehce konverzovat, předávat hostům pozitivní pocity. Nemá přitom jít o pouhé předstírání, ale o „deep acting“, své roli přátelských a milých hostitelek a hostitelů by se měli oddávat naplno. Ribbat přitom pesimisticky dodává, že v současné společnosti zaměřené na výkon „jsou tyto formy práce a odměňování zcela běžné“. Dneska jsme takovými servírkami či číšníky všichni.

Přijetí hosta v restauraci autor spojuje s archaickými obřady. Člověk, který se vydal na jídlo do veřejného prostoru, se podle něj „ocitá na místě, kde se uskutečňují rituály pohostinnosti“. Jí jako individuum a jako sociální bytost. Jeho tělo přijímá, co mu připravil někdo cizí. Kdo navštíví restauraci, vstupuje jako příslušník otevřené společnosti „do neznámého, nejasného a nejistého světa“. A současně platí, že mnozí imigranti se v nových zemích prosazují díky svým domorodým receptům, čímž se z hostů – díky jejich indickým, vietnamským či pákistánským restauracím – mohou postupně stávat hostitelé. V tomto smyslu Ribbat tvrdí, že právě mezinárodní gastronomie pomohla změnit západní Německo, jehož občané byli vůči přistěhovalcům zaměřeni často nepřátelsky, v otevřenou společnost. Uvádí však i četné případy, kdy naopak segregační zákony bránící konkrétní etnické skupině ve vstupu zásadně porušovaly principy pohostinnosti. A ani v případě země, v níž žije, autor nepropadá přehnanému optimismu. Připomíná tragickou skutečnost, že právě turečtí prodavači kebabů se v Německu opakovaně stali oběťmi neonacistických vražedných útoků. A rovněž připouští, že i horlivý návštěvník etnických restaurací se může, půjde-li do tuhého, ukázat jako xenofob, který jen rád jí na různé způsoby.

Mozaika ze syrového
„Restauraci“ autor pojímá celkem široce, pod tento pojem totiž zahrnuje i řetězec McDonaldʼs, bufety s kebaby, či dokonce prostor letadla, v němž se rovněž servíruje občerstvení. I když tato definiční velkorysost může být sporná, Ribbatovi umožňuje podat mnohovrstevnatý a barevný obraz nedávné minulosti i současnosti, a to nejen gastronomické sféry, ale trochu též bolestí a šancí celého světa. Je to obraz vizuálně pestrý, tematicky šťavnatý a výživný. A v rámci možností snad i vyvážený. Někteří recenzenti, například ten z Frankfurter Allgemeine, autorovi vyčetli, že kniha je přeplněna atomizovanými fakty bez obecnější syntézy. Citují závěr publikace, v němž se Ribbat přiznával, že obětoval něco z metodické rafinovanosti, protože „na stůl patří skoro syrový materiál“. Proti tomu namítají, že od kuchaře očekávají, že právě on ze svých surovin na sporáku připraví jídlo, a stejně tak by měl postupovat autor literatury faktu. Ptát se ale můžeme, zda tak heterogenní prostor jako restaurace není nejlépe zachytitelný právě pomocí mozaiky, již tak umně seskládal Ribbat.

 

© Jan Lukavec
článek vyšel ve zkrácené verzi v Respektu 12. 11. 2016
na iLiteratura.cz se souhlasem autora

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 17 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

hodnocení knihy

80%autor článku   62%čtenáři

zhlédnuto 898x

katalogy

štítky k článku

Inzerce