Smolen, Štěpán: Buď, kde jsi

Smolen, Štěpán
Buď, kde jsi

recenze náboženství

Mravokárný příběh o jednom napraveném seminaristovi celkem čtivou a nenásilnou formou přibližuje učení sv. Jana Kassiána, významné postavy západního mnišství. Autor si pohrává s řečí marketingových hesel a herních návodů, jež naplňuje jiným, ba protikladným obsahem.

O pravdě nalezené v egyptské poušti
Štěpán Smolen
: Buď, kde jsi. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří, 2016, 150 s.

„Jako bych dostal pachovou facku. Záhy se ukázalo, že nečpí cosi, ale kdosi – vlasem a vousem obrostlá bytost, která se kdovíjak octla na prázdné sedačce po mé pravici.“ Takto vypadá první setkání mladého seminaristy se záhadným mnichem ze Sahary Kasiánem. Oba jsou protagonisty úspěšné novely Buď, kde jsi římskokatolického kněze, působícího toho času v Mladé Boleslavi, Štěpána Smolena (nar. 1983).

Výprava za kulturou závazku
Příběh příznačně začíná v autobuse, symbolu mobility, rychlosti a těkavosti současného obyvatele západu, kde se mladý muž rozhlíží po spanilých spolupasažérkách a objednává si hned několik titulů novin, a končí v témže dopravním prostředku, v němž už napravený hrdina odmítá světské tiskoviny a zbožně sahá po růženci, ve kterém jako ve slepeckém písmu čte vše, co „bylo potřeba“. Dodejme, že této modlitbě mezitím autor věnoval další publikaci Do boje s růžencem aneb Jak se porazit a přitom vyhrát.

Váhající hrdina mezi oběma momenty prochází iniciační cestou, během níž mu raně křesťanští mniši, kteří se vlamují do jeho časoprostoru a které pak hlavně on bleskově navštěvuje v jejich poušti, vysvětlují principy skutečného křesťanského života. Vedou jej k přijetí „kultury závazku“, v níž jsou duchovní pouta a sliby člověku oporou. Naopak západní liberální společnost nabízející relativně neomezené množství možností je v knize rádoby demaskována jako shluk chaotických bytostí, které nečiní vědomá rozhodnutí, nýbrž se „nechávají žít“, totiž čekají, kam je donesou okolnosti a jejich vášně. Jinými slovy to, co mnozí sociologové ambivalentně popisují jako „tekutost“ současného člověka, odsuzuje Smolen jako duchovní neukotvenost a prázdnotu. V černých barvách v knize ale není líčen jen světský svět současnosti, nýbrž i samotná církev – kvůli „návštěvám“ Egypta totiž hrdinovi vážně hrozí vyhazov ze semináře.

Přelety mezi světy
Smolen je znalcem zvláště německé romantické literatury i díla C. S. Lewise, což je na jeho textu znát. Je založen na prostupování dvou světů, přičemž mniši seminaristu nelákají, aby opustil svůj svět a nadobro s nimi odešel do pouště (mnoho set let nazpět), jak to často činívají elfové a vodní či lesní panny lákající smrtelníky do svého království. Jen po něm žádají, aby plně, odpovědně a uvědoměle žil ve svém světě. Podobně jako Komenského Poutník v Labyrintu světa a ráji srdce je hrdina postupně poučován o šalebnosti a zkaženosti současného světa a utvrzován v nutnosti uchýlit se do vlastního nitra. (Na učitele národů Smolen explicitně odkazuje: „C. K. HLUBINA: Toužíte po zážitcích? Pojeďte s námi na místo, kde jste! Pořádáme: Dobrodružné výpravy za setrváním. Putování pouští všedních dnů. Cesty z labyrintu světa do ráje srdce.“)

U některých pouček si zprvu hrdina připadá jako hlavní postava knih Alenka v kraji divů a Za zrcadlem a s čím se tam Alenka setkala. V nich totiž přírodní zákony fungují opačně – koláč se má napřed rozdat, až potom nakrájet; kdo chce zůstat na místě, musí utíkat. Podobně Kasián poučuje, že je třeba „stále kráčet vpřed – zůstáváním“. U Smolena ale oba světy nejsou co do základních principů v zásadě odlišné a citované moudro platí v obou, respektive je plně přenositelné a uplatnitelné i v našem časoprostoru.

Přechody mezi světy jsou až komicky nenadálé, takže někdy se hrdina ještě v pyžamu a se zubním kartáčkem v ruce, nachystaný vydat se do seminární koupelny, náhle ocitne pod prudkým egyptským sluncem. Svému duchovnímu průvodci následně sděluje, že je to jako putování mezi světy v Letopisech Narnie a ptá se, jestli budou následovat i faunové s deštníky a mluvící stromy, načež poustevník šalamounsky odpovídá (trochu jako král David z Hellerova románu Bůh ví), že jako postava z pozdní antiky nemůže přirozeně nic vědět o fantastické literatuře 20. století.

V raně křesťanském Egyptě
Anotace knihu prezentuje jako „fantaskní, lehce humorný příběh o hledání stálosti v nestálé době“. Ano, to je přiléhavé označení. Současně ale jde o mravokárný příběh o jednom napraveném seminaristovi, celkem čtivou a nenásilnou formou přibližující učení historického sv. Jana Kassiána, významné to postavy západního mnišství. Autor si přitom dovede pohrávat s řečí marketingových hesel a herních návodů, které zpravidla naplňuje zcela jiným, ba protikladným obsahem. Zmíněnou brožuru o růženci uvádějí slova: „Příručka k bojové hře jménem život, je třeba ji úspěšně projít hned na první pokus. Zápasíš v ní o vlastní duši. Tu musíš osvobodit a darovat Bohu. Pokud to uděláš, získáš sebe i nebe.“ S přihlédnutím k těmto burcujícím slovům by autorův další beletristický opus mohl mít podobu apokalyptického thrilleru. Každopádně závěr knížky Buď, kde jsi vyznívá v tom smyslu, že by se čtenář měl spěchat co nejdříve přihlásit do nejbližšího růžencového bratrstva.

Ovšem i v případě, že tak recipient neučiní, může knize věnovat pozornost alespoň proto, že v současnosti i četní psychologové a neurologové (různého teoretického zaměření) uznávají význam meditace a toho, co nazývají mindfulness (bdělá pozornost). Inspiraci přitom hledají předaleko, v Indii, Číně i Japonsku, tak proč ne v raně křesťanském Egyptě? Kniha představuje reakci konzervativního katolíka na současný svět. Není to tedy pochopitelně pohled nuancovaně uměřený či přespříliš vlídný, ale vzhledem k tomu, jak nenávistné projevy někdy z tohoto tábora vycházejí, míra odsudku a nepřátelství je v ní ještě relativně malá.

 

Na podobné téma:
Zygmunt Bauman
: Tekutá láska
Manfred Spitzer: Digitální demence
Eric Schmidt a Jared Cohen: Nová doba digitální
Byung-Chul Han: Vyhořelá společnost

 

 

© Jan Lukavec

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 16 čtenářů.

Diskuse

Vložil: admin, 14.12.2018 05:50
Smolen, Štěpán: Buď, kde jsi
Opraveno, děkujeme za upozornění a omlouváme se za otřesy.
Vložil: Josef Dlouhý, 13.12.2018 13:02
Smolen, Štěpán: Buď, kde jsi
Opravte prosím tu otřesnou hrubku: "v RANNĚ křesťanském Egyptě"?!
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

60%autor článku   68%čtenáři

zhlédnuto 2225x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce