Schamp, Tom: Celý svět v obrázcích

Schamp, Tom
Celý svět v obrázcích

recenze dětská

Bláznivý obrázkový slovník pro malé i velké. Bizarním světem fantazie vlámského ilustrátora Toma Schampa provede šedý kocourek Otto a spolu s ním budete odhalovat netušené souvislosti v našem světě. Věděli jste, že „zvuk harfy nás ottomaticky přenáší do říše snů“? Nebo jak vypadá o Vánocích „hezky ozdobená maminka“?

Ottomatický přenos do říše snů
Tom Schamp
: Celý svět v obrázcích. Přel. Veronika ter Harmsel Havlíková, Mladá fronta, Praha, 2017, 62 s.

Celý svět v obrázcích se na první pohled tváří jako seriózní encyklopedie: velký formát, zlatý hřbet, křídový papír, všeobjímající titul, syté barvy, bezpočet detailů, tematické řazení obsahu – pro názornost uveďme alespoň názvy několika kapitol: Doma, Co jíme?, Letiště, Nad vodou, Pod vodou, Čas na zákusek, Co má kola!, Město v noci, Parádní podzim, Sport, Hudba. Při bližším zkoumání však „obrázkový slovník“ uznávaného vlámského ilustrátora Toma Schampa překvapí, možná i zaskočí. Není to žádné předžvýkané vizuální čtivo pro suchary a unylé akademiky.

Rodák z Bruselu (nar. 1970), který vystudoval mj. grafický design v Polsku a dlouhodobě spolupracuje s renomovanými časopisy a třeba také návrháři hraček, ilustroval již několik menších knížek, jimiž děti provází šedý kocourek Otto. Schampův loňský knižní titul Celý svět v obrázcích (česky vyšel letos v Mladé frontě v překladu Veroniky ter Harmsel Havlíkové) lze chápat také jako reprezentativní, shrnující průřez jeho zhruba desetiletou výtvarnou tvorbou pro děti.

Mohlo by se zdát, že 62 stran je na encyklopedické dílo málo; Encyclopedia Otto-biografica od emeričního profesora Otty – k poučení a pro zábavu, jak zní podtitul knihy, však tuto falešnou představu nekompromisně vyvrací. Prvním interpretačním vodítkem mohou být právě zmíněné atributy: „Encyclopedia Otto-biografica“, to je Ottův fantastický životaběh, „emeriční profesor“ není žádný překlep, spíš signál, že se máme připravit na nenápadné důvtipné laškování se slovy – a odměnou bude nejen poučení, ale i zábava: vedle regulérně učebnicových vět, že „jehličnany neopadávají“ nebo že „první olympijské hry se konaly ve starověkém Řecku“, narazíme i na hlášky typu „zvuk harfy nás ottomaticky přenáší do říše snů“ anebo výzvu „sedni, krásko“ adresovanou sedmikrásce před focením.

S šedivým kocourkem Ottou, co si rád převléká barevná trička a každou botu má jinou, se setkáme na každé tematické dvoustraně. Do jeho světa, který velmi často velmi nápadně připomíná ten náš, patří Ottova máma a táta, strejda Tom Tom, naivní malíř (jak půvabné autorovo alter ego!) a spousta přátel z říše zvířat: žirafa Vilda Rafsandžání, „co o všem ví“, Dr. Krt, jenž „jde rád do hloubky“, dva arcibratři tučnáci HU a GO, fotbalisti Los 3 amigos Dino, Rhino a Gino z Argentiny, fifleny plameňačky Edita a Božena, „kamarádky, co rády utrácejí“. Tyto hlavní – antropomorfizované, rozuměj oblečené a dvounohé – protagonisty představuje rejstřík v samém úvodu, sem tam pak v knize potkáme i opravdové lidské bytosti. Ale hlavně, jak je už asi zřejmé z předchozího popisu, na každé veliké knižní straně narazíme na bezpočet (dů)vtipných nápadů.

První housle hrají v obrázkové publikaci pochopitelně do detailu propracované, celoplošné ilustrace. Typické jsou pro ně měkké, syté barvy, jimž dominují pastelové tóny, realistický základ malby ve zpodobení klíčových kontur pak povyšuje na nezaměnitelný autorský rukopis značná dávka umělecké invence a především geniální fantazie. Textu je nepoměrně méně, přesto plní na jedničku velmi podstatnou funkci – významově zmnožuje sdělení vizuální složky. Vedle věcných popisků jsou tu glosy, pravověrné citáty i humorné parafráze, hlášky a nejrůznější vysvětlivky či poznámky. Inspirují k vykládání příběhů a hledání dalších detailů, odhalování skrytého smyslu a vtipu, snad i k vlastní řečové kreativitě. A nutno podotknout, že občas dá jejich rozklíčování i dospělákovi solidně zabrat. Někdy si dokonce láme hlavu marně. Třeba je to jen nonsens, dada, žádný jinotaj, jen radost z neomezených možností světa fantazie. Ostatně autor na nás šibalsky pomrkává už dedikací: „Mým kamarádům, kteří taky občas nevědí, jak na to.“

Řada slovních hříček se opírá o angličtinu, narazíme však na sousloví z nejrůznějších jazyků – encyklopedie tak jen stvrzuje rozmanitost světa. Pro lepší představu např. v kapitole Veřejné práce najdeme pošťácké auto s nezaměnitelným zeleným aligátorem, jenž je v logu známé oděvní značky, ale tady zdobí vůz Laposte. Nad argentinskými přáteli ve fotbalovém dresu, co snad nějakým nedopatřením uvízli v Opeře (budovu poznáme podle nápisu Opera Publica), čteme „Don’t cry 4 me or 4 Gino“. Jednu zeď pokryly „samé graffiti“ a mezi nimi je „zamračenými“ písmeny načmáráno „BAD Company“, podruhé „BAT Company“ rámuje Batmanův plášť a do třetice „BED Company“ jako vzor na povlečení na posteli. Pes-projektant si čte noviny s palcovým titulkem „Yes we can“, rozpoznat architekta od stavitele pomáhá mimo jiné výškový rozdíl mezi postavu sebevědomého psa v saku a do plánu zahleděného králíka s brýlemi. V pásech buldozeru značky „Cpilar“ nechybí přimalovaná housenka, nosorožec v montérkách se ptá: „A pak kdo tady dře jako kůň?“ Obrázek naložené sklápěčky doprovází vysvětlení „Čeká nás ještě kupa práce“ a o firmě „Pozemní práce Krtek“ se dozvíme, že „Tenhle podnikavý krtek to všechno vydupal ze země“. Na tuto dvoustranu se zřejmě díky překladatelskému postupu „naturalizace“ vkradly také české reálie, třeba firma Beton Praha, medvěd Jára Cimrman nebo Lukáš a Josef Masopust, co si fandí „Češi, do toho!“, protože přece: „Chlapi, máme ještě spoustu práce.“

Vytržené z kontextu možná uvedené příklady nejsou tak působivé jako v souhře s ostatními nápisy a především obrázky, či spíše obrázkovými příběhy. Všechno se tu malou chvilku tváří vážně, než objevíte drobnost, díky které vám začnou cukat koutky. A přidá se další detail a vzápětí se řetězí další legrácka a už se – malí jako velcí – řehtáme na celé kolo.

Tom Schamp podává ve svém „největším a nejvtipnějším obrázkovém slovníku“ (právě tak zní originální titul: Het grootste en leukste beeldwoordenboek ter wereld) poněkud bizarní výklad světa, odepřít mu ale nelze originalitu a nenápadně manifestovanou erudici, která je pro čtenáře opravdovou výzvou. Jeho bilderbuch má šarm, kterému málokdo odolá.

 

Na podobné téma:
Rotraut Susanne Bernerová
: Noc

 

© Jitka Nešporová

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovali 2 čtenáři.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

hodnocení knihy

90%autor článku   60%čtenáři

zhlédnuto 1046x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce