Norská literární cena Brageprisen 2017

Norská literární cena Brageprisen 2017

aktualita beletrie zahraniční

Témata jako autismus, nejistoty dospívání a dějiny v mapách ovládly letošní norskou literární cenu Brageprisen. Přehled vítězných titulů ukazuje, že aktuálnímu knižnímu trhu v Norsku dominují spíše intimnější příběhy, kterým dávají autoři přednost před globálními nebo celospolečenskými otázkami.

Norská literární cena Brageprisen 2017

Cena Brageprisen se za svou poměrně krátkou existenci od vzniku v roce 1992 stihla etablovat a stát se nejprestižnějším literárním oceněním v Norsku. Díla, která porota vyzdvihla v roce 2017, nijak nepřekvapila a jsou odrazem hlavního proudu současné norské produkce, která se soustřeďuje na intimní portréty a osobní vyprávění. Snad jen poměr čtyři ženy versus jeden muž ukazuje silnou pozici spisovatelek v této čtyřmiliónové skandinávské zemi.

Uznání za nejlepší knihu pro děti a mládež si letos odnesla šestatřicetiletá autorka Maria Parr za titul Keeperen og havet (Brankář a moře). V něm navazuje na českým čtenářům známý příběh Vaflové srdíčko (česky 2012). Parrová zůstává věrná oběma hlavním dětským hrdinům, kteří v pokračování pouze trochu zestárli, ve dvanácti letech se ocitají v meziprostoru mezi dětstvím a dospělostí a musí řešit závažnější problémy – s láskou, vztahy i přijetím sebe samých. Autorce se i tentokrát podařilo v malé osadě u moře vytvořit svébytný svět, jehož prostředí je sice seversky svérázné, ale přesto se v něm vypráví o nás všech. Literatuře pro nejmenší se v tomto roce dostalo ještě uznání v rámci čestné ceny, kterou získala dlouholetá ilustrátorka a autorka dětských knih Kari Grossmann (nar. 1942).

Cena v kategorii beletrie pro dospělé skončila v rukou Olaug Nilssenové (nar. 1977) za knihu Tung tids tale (Řeč těžkých časů), která představuje další literární příspěvek na téma života s autistickým dítětem. Román, psaný v menšinové variantě norštiny nynorsk, má formu dopisu, jejž adresuje matka svému synovi. Nilssen zaujme přímým, zhuštěným, avšak rytmicky propracovaným stylem. Opakující se monotónní věty jdou ruku v ruce s každodenní rutinou, v níž je rodina uvězněna. Občas však autorka přepne a rychlým sledem slov navozuje vypjatou atmosféru těžko zvladatelných záchvatů. Nilssen je v popisu soužití otevřená a nebojí se ukázat i jeho velmi bolestné stránky jako momenty, kdy nemocný chlapec matku pokouše nebo uhodí. Porota titul charakterizovala jako příběh o neobyčejně silné lásce, která však člověku bere všechny síly, jež má.

V literatuře faktu pomyslnou zlatou medaili vyhrál Thomas Reinertsen Berg (nar. 1971) za knihu Verdensteater (Divadlo světa) s podtitulem Kartenes historie (Historie map), ve které se tento norský novinář zamýšlí nad tím, jakými rozdílnými způsoby byl v mapách v průběhu historie zobrazován svět. Berg začíná v době kamenné a končí v dnešní digitální éře internetových map. Své úvahy doprovází bohatými ilustracemi, ale nezamýšlí se jenom nad mapami jako takovými, ale i nad tím, co vypovídají o svých tvůrcích. Posledním letos oceněným dílem byla sbírka poezie Vandreutstillinger (Putovní výstavy) etablované básnířky Cecilie Løveid (nar. 1951). V básních Løveid svérázným způsobem interpretuje známá umělecká díla, která uvádí do aktuálních souvislostí.

 

© Barbora Grečnerová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1102x

Inzerce
Inzerce