Pravda je někde jinde
Rahman, Zia Haider: Ve světle toho, co víme

Pravda je někde jinde

U bezejmenného finančníka, s jehož životem zamávala ekonomická krize, se zjeví dávno zmizelý přítel a začne vyprávět, co se s ním dělo. Vzejde z toho šestisetstránkový opus plný odboček na nejrůznější témata, který přináší zásadní reflexi nejdůležitějších světových událostí poslední doby a zachycuje, jak složitě v dnešní době ovlivňuje postavení jedince jeho etnicita, třída a dosažené vzdělání.

Román Ziy Haidera Rahmana Ve světle toho, co víme svému autorovi vynesl nejstarší britskou literární cenu James Tait Black Memorial Prize i nominace na řadu dalších ocenění jako Guardian First Book Award či Orwell Prize. Recenzent deníku Observer jej trefně definoval jako „neobyčejnou meditaci o hranicích a využití lidských vědomostí, srdcervoucí milostný příběh a dechberoucí svědectví o duševním rozpadu jednoho muže“. V souvislosti s románem se často uvádějí pojmy jako encyklopedičnost, úctyhodná erudice a ohromující záběr, americká spisovatelka Joyce Carol Oatesová Rahmanovu prvotinu popsala jako „kompendium zjevení, paradoxů a hádanek“. V českém překladu se toto pozoruhodné a náročné dílo rozhodlo vydat nakladatelství Host.

Rahman se narodil v roce 1971 v Bangladéši, jako dítě emigroval s rodiči do Británie a rodina se usadila v Londýně. Navzdory tomu, že dětství prožil v šokující chudobě, kterou si s rozvinutou britskou ekonomikou většinou nespojujeme, se díky stipendiu dostal na Oxfordskou univerzitu a ve studiích pokračoval na prestižních univerzitách v Mnichově a Cambridgi. Pracoval v mezinárodních korporátních organizacích jako bankéř a nyní se jako právník soustředí na humanitární právo a boj proti korupci. Tyto zkušenosti s náhlými životními obraty a znalost různých prostředí pak úspěšně využil ve své prozaické prvotině.

Vypravěč románu je bezejmenný muž, donedávna vysoce postavený finančník, kterého smetla ekonomická krize a zhroucení trhu s hypotékami a nyní se jeho kariéra ocitla na mrtvém bodě, stejně jako jeho manželství. V tomto období se u jeho dveří zcela bez ohlášení objeví Zafar, přítel ze studií, geniální matematik, s nímž na několik let zcela ztratil kontakt. Oba muži jsou stejně staří a mají rodinné vazby na Jižní Asii, ale většinu života prožili v Británii a v Americe. Oběma se dostalo prestižního vzdělání, které jim pomohlo k lukrativním zaměstnáním, a sdílejí zálibu v matematice, ale zatímco vypravěč pochází z privilegované pákistánské rodiny diplomatů a akademiků a celý život prožil v kultivovaném prostředí a hmotném nadbytku, Zafar spojuje kontrastní a zdánlivě neslučitelné zkušenosti – žil v sylhetské džungli, v chudobě londýnských přistěhovaleckých čtvrtí i v opulentním prostředí starobylých britských univerzit, živil se jako dělník i jako korporátní právník. Na osudech obou protagonistů i na velkém množství zručně vystižených vedlejších postav Rahman ukazuje, jak složitě ovlivňuje život v Británii na počátku jednadvacátého století etnicita, společenská třída i dosažené vzdělání.

Ve Světle toho, co víme vědomě navazuje na staletou tradici britského společenského románu a také na rozsáhlý korpus anglicky psané literatury pojednávající o britském impériu a jeho vlivu na osudy národů i jednotlivců. Vypravěč i Zafar reflektují fungování kolonialismu tak, jak jej vnímají privilegovaní – ti, kteří byli kolonizátory do určité míry přijati, převychováni a vzděláni, ale nikdy nezapadli úplně. Tato témata dále rozehrávají chytře zvolené citáty z děl spisovatelů jako Graham Greene či Joseph Conrad, ale i z úvah o orientalismu Edwarda Saida, finančních zpráv a odborných studií o znásilnění v bangladéšské válce o nezávislost.

Snažit se určit hlavní námět šestisetstránkového opusu, který zahrnuje pojednání o moderních bangladéšských dějinách, odborné výklady o ekonomických otázkách i diskuse o obecné matematice, není dost dobře možné, ale všechna tato témata spojuje zájem o to, jak funguje lidské uvažování a vnímání světa, a o zkreslení, které způsobuje náš původ, jazyk i vzdělání. Rahman rovněž věnuje velkou pozornost moci založené na vědomostech, třídním postavení, národnosti či majetku a jejímu fungování v mezilidských a mezinárodních vztazích. K dalším výrazným tématům patří již zmíněný kolonialismus, od britských koloniálních výbojů v devatenáctém století až po kolonizaci Afghánistánu rozvojovými organizacemi po pádu Tálibánu, a společenská nerovnost.

Během dlouhých rozhovorů Zafar svému příteli s mnoha odbočkami na rozličná témata (čtenář se dozví mnohé o matematice, truhlářství či kartografii) postupně odhaluje svůj život v době, kdy se neviděli, zejména pak osudový pobyt v Afghánistánu, a také vývoj svého komplikovaného vztahu s ambiciózní Emily, dcerou z britské aristokratické rodiny. Vyprávění je to fascinující, ale v souladu s názvem knihy se čtenář musí ve světle toho, co ví, nutně zamýšlet, jak dalece je spolehlivé. Nespolehlivost pak funguje hned na dvou úrovních: vypravěč na několika místech přiznává, že se Zafarův příběh snažil poskládat a najít v něm smysl a že některé jeho části s tímto cílem přesunul či doplnil, a existují důvody se domnívat, že ani Zafarovo líčení není a nemůže být zcela pravdivé. Pravda, jak naznačuje úvodní citát ze Sebaldova románu Austerlitz, je „někde jinde, opodál, kde ji ještě nikdo neobjevil“. To však tomuto složitému, dojemnému i děsivému příběhu nijak neubírá na působivosti. Výjimečnost románu spočívá i ve schopnosti pojmout první léta dvacátého prvního století, tedy dobu, kterou možná dosud nevnímáme jako historii, z dějinného pohledu – mimo jiné válku v Afghánistánu, útoky 11. září a ekonomickou krizi.

Ve světle toho, co víme vyžaduje soustředěné a trpělivé čtení a velkorysého čtenáře, který bude ochoten přijmout její koncentrovanost, pomalé tempo i závažnost. Tomu se pak odvděčí trvalým zážitkem, v němž se spojuje myšlenková pronikavost, krása jazyka a pečlivě budované napětí ve filozofické i dějové rovině.

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Přel. Gisela Kubrichtová, Host, Brno, 2017, 591 s.

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Hodnocení knihy:

80%

Témata článku:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse