Blanco Calderón, Rodrigo: Kniha noci (in Reflex)

Blanco Calderón, Rodrigo
Kniha noci (in Reflex)

recenze beletrie zahraniční

Není to ani půl roku, kdy jihoamerická Venezuela zmizela z našich televizních obrazovek. Už jen matně si pamatujeme, že při demonstracích proti režimu diktátora Nicoláse Madura bylo zavražděno přes sto třicet převážně mladých lidí. Dějiny i současnost této „exotické“ země nám nyní díky nakladatelství Odeon připomíná jeden z největších objevů současné latinskoamerické prózy.

Soukromá apokalypsa
Rodrigo Blanco Calderón
: Kniha noci. Přel. Vít Kazmar, Euromedia – Odeon, Praha, 2017, 368 s.

Román mladého spisovatele Rodriga Blanca Calderóna (1981) Kniha noci vyšel ve španělštině v roce 2016, tedy rok před masakry demonstrantů, a ihned vyvolal senzaci. Příběh začíná v Caracasu v roce 2010 ještě za života a vlády comandanteho Huga Cháveze, v době vrcholící ekonomické krize, kdy vláda začala plošně vypínat elektrický proud a města se nořila do tmy. Dva přátelé, psychiatr Miguel Ardiles a neúspěšný spisovatel Matías Rye, se scházejí v asijském bistru a debatují o literatuře, snech, ale i o vraždách a únosech venezuelských žen. Současná politika prostupuje jejich životy spíš okrajově, Chávez je podle nich šašek a režim tak směšný, že je lidem trapné označit ho nahlas za diktaturu.

Prostřednictvím Matíase Ryeho poznává psychiatr Ardiles dva jeho žáky z kurzů tvůrčího psaní – reklamního textaře Pedra Álama a krásnou studentku Margaritu Lambertovou. Románový Álamo je fascinován skutečnou postavou nepříliš známého intelektuála, autora knihy palindromů Daría Lanciniho. Přátelé z kurzů tvůrčího psaní se stávají možná po vzoru „Divokých detektivů“ Chilana Roberta Bolaña pátrači v zákrutech pestré venezuelské historie i současných vražd mladých dívek.

Postupně se s hrdiny dostáváme do Evropy, kde se shromažďují Venezuelané, již emigrují a zase se vracejí, jak se střídají režimy. S Daríem Lancinim zažijeme humorné historky mezi emigranty v Paříži, ale i mezi mladými latinskoamerickými levičáky v komunistické Varšavě a letmo i v Praze. Oproti turbulentním dějinám dvacátého století, kde se střídají světlá a temnější období, je současný Caracas vykreslován jako město duchů a motorek, před kterými je třeba se mít na pozoru. Na jedné z nich může sedět váš vrah. I závěr románu připomíná jakousi soukromou apokalypsu ve znamení ohně, tmy, drog a nevinně prolité krve.

Inspirace Robertem Bolañem je zjevná, stejně jako nám román může připomenout něco z Jorgeho Luise Borgese, dalšího Argentince Ricarda Piglii nebo současného kolumbijského autora Juana Gabriela Vásqueze. Rodrigo Blanco Calderón se k tradici latinskoamerické literatury hrdě hlásí a s jeho Knihou noci se k českým čtenářům dostává plnokrevná latinskoamerická próza, intelektuální dobrodružství i lehce ironický napínavý příběh, pestrá mozaika venezuelské historie posledních desetiletí, smíchaná s psychedelickými vizemi a jakousi analýzou brutálního násilí, které tuto zemi v posledních letech zachvátilo.

 

© Stanislav Škoda
článek vyšel v kratší verzi v časopise Reflex 4. 1. 2018
na iLiteratura.cz se souhlasem autora

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 9 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

90%autor článku   84%čtenáři

zhlédnuto 1586x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce