Rozloučení s Andrejem Bitovem

Rozloučení s Andrejem Bitovem

portrét beletrie zahraniční

3. prosince 2018 zemřel ruský spisovatel, milovník jazzu a Puškinova díla Andrej Bitov. Autora mohou čeští čtenáři znát především díky jeho románu Puškinův dům, jehož český překlad čekal podobně strastiplný osud jako ruský originál. Dožil se 81 let.

Rozloučení s Andrejem Bitovem

Andrej Georgijevič Bitov (27. 5. 1937 – 3. 12. 2018) byl ruský spisovatel, jeden z předních představitelů generace působící od konce padesátých let, jehož texty se dnes již řadí ke klasice moderní ruské literatury. Čeští čtenáři se mohli s jeho dílem seznámit poprvé už v roce 1972 díky sbírce povídek Odkud se bere láska (přel. Věra Kružíková) a dvěma novelám vydaným společně pod názvem Pénelopé. Do těchto sbírek byly zařazeny povídky, které mu vycházely na konci šedesátých let. V té době ale pracoval již i na svém nejvýznamnějším díle, románu Puškinův dům, který začal psát v roce 1964 na základě zážitků ze soudního procesu s básníkem Josifem Brodským. Na románu pracoval až do roku 1971, kdy začal vycházet samizdatově, až byl nakonec publikován v roce 1978 v USA. Publikování v zahraničí a účast na necenzurovaném almanachu Metropol vedly k zákazu vydávání Bitovových děl, který byl zrušen až během pěrestrojky v roce 1986. Puškinův dům se tak dočkal ruského vydání až v roce 1987, kdy byl vydáván v časopise Novyj mir, a knižně vyšel dokonce až v roce 1989. Ještě strastiplnější byla jeho cesta k českým čtenářům. Ačkoli byl překlad hotov již dávno předtím (např. na iLiteratura.cz o něm informovala Libuše Bělunková v roce 2003), publikace se román dočkal až v roce 2014. Bohužel jeho překladatelka Vlasta Tafelová se vydání jednoho ze svých nejzásadnějších překladů nedožila (zemřela v roce 2006).

Kromě děl zrcadlících sovětskou realitu života v období destalinizace a následnou rezignaci mnohých zástupců ruské inteligence během brežněvovské éry se Bitov inspiroval také díly Alexandra Sergejeviče Puškina.

Na Bitova jako milovníka nejen literatury, ale také vysokohorské turistiky a jazzu vzpomínali v loňském roce, při příležitosti jeho 80. narozenin, autoři článku publikovaného na lenta.ru. Připomínají v něm také jeho zálibu ve vytváření neobvyklých památníků, z nichž asi nejznámějším je malá plastika ptáčka umístěná nedaleko petrohradského Michajlovského zámku známá jako Čižik-Pyžik.

Podle jeho scénářů bylo také natočeno několik filmů, např. Černý pasažér (1966), Zakrytije sezona (1974), V četverg i bol’še nikogda (1977) a Tri dňa i dva dňa (1981).

 

© Kateřina Středová
foto Dmitry Rozhkov, Wikipedia

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 722x

Inzerce