Stridsberg, Sara: Tři hry. Pitvání padajícího sněhu

Stridsberg, Sara
Tři hry. Pitvání padajícího sněhu

ukázka beletrie zahraniční

Ve dvou krátkých ukázkách z divadelní hry Pitvání padajícího sněhu hvězdy současného švédského dramatu Sary Stridsbergové se setkáváme s legendami opředenou švédskou královnou Kristinou, její matkou Marií Eleonorou a filozofem Reném Descartesem. Existenciálně laděná hra otevírá otázky moci a bezmoci, povinnosti a skutečné či domnělé odpovědnosti.

Pitvání padajícího sněhu
Sara Stridsberg: Tři hry. Přel. Dagmar Hartlová (Návraty), Azita Haidarová (Umění padat) a Olga Bažantová, Kateřina Navrátilová, Jitka Šípková, Eva Volenová (Pitvání padajícího sněhu). Institut umění – Divadelní ústav, Praha 2018, 210 s.

 

5. scéna

Královská dcera sedí na zemi s roztaženýma nohama a na hlavě má dětskou korunku. Před ní leží spousta drahých panenek v princeznovských šatičkách. Z panenek staví malé armády a nechá je proti sobě bojovat. Je krutá. Panenky trhá. Umírají. Krvácejí. Navzájem se znásilňují a zabíjejí. Odnáší je na miniaturních márách. Jednu po druhé odhazuje. Škrtne sirkou a tu poslední zapálí.

KRÁLOVSKÁ DCERA Jejda. To je smůla, že to s vámi tak špatně dopadlo. (Rozmrzele a panovačně zakřičí do tmy.) Potřebuju víc vojáků! Další muži sem! Tenhle materiál nic nevydrží. Potřebuju pořádné vojáky. Válečníky.

Najednou vedle ní stojí Moc, aniž by Královská dcera viděla někoho přicházet. Zástupci moci si povídají, jako by tam nebyla. Mrtvý král přijde do místnosti a lehne si na máry. Královská dcera dál sedí na zemi s roztaženýma nohama, poslouchá rozhovor a překvapeně se dívá na Moc.

MOC Co je to za děvče?

MOC Je to vůbec děvče?

MOC Má na sobě něco jako šaty, ale vůbec jako děvče nevypadá. Je snad mrzák nebo hermafrodit?

MOC Copak jste si nevšimli, že se podobá králi?

MOC Vypadá jako malý král, ale neznáme ji.

MOC Jen se pořádně podívejte. Živý obraz krále.

MOC Nikdy jsme ji neviděli.

MOC Ta teď bude vládnout říši?

MOC Dítě. Děvče. Člověk se z toho zatím poznat nedá.

KRÁLOVSKÁ DCERA Já nejsem dítě.

Zástupci moci ji ignorují a dál si mezi sebou šeptají. Královská dcera se převalí na záda, jako by usínala. Zírá do stropu. Na nebi se rozzáří hvězdy. Pohybují se jako v kaleidoskopu. Otáčí se dokola. Královská dcera na někoho volá. Nejdřív na otce. Pak na matku. Druhé zavolání je přidušené a zahanbené.

KRÁLOVSKÁ DCERA Otče! (Hlas se jí zlomí.) Mami? Maminko?

MOC Je čas, mé dítě.

KRÁLOVSKÁ DCERA (posadí se) Teď hned?

MOC (mezi sebou) Řekl jí to někdo?

KRÁLOVSKÁ DCERA (dívá se z jednoho zástupce moci na druhého. Zdáli se ozve výkřik, zoufalý ženský řev, příšerný zvířecí skřek. Královská dcera se podívá na Mrtvého krále) Co mi měli říct?

MOC Někdo by s ní měl promluvit.

KRÁLOVSKÁ DCERA Já jsem tady. Můžete mi to říct rovnou.

MOC Je to ještě dítě. Už teď je vidět, že na ten úkol nestačí. Nechme ji být.

Marie Eleonora vejde do místnosti a kráčí k tělu Mrtvého krále. U már poklekne, přitiskne hlavu na hruď Mrtvého krále, kouše do jeho šatů a těla a tiše sténá.

MARIE ELEONORA Můj veliký hloupý lve.

KRÁLOVSKÁ DCERA (pomalu Moci, přitom pozoruje Marii Eleonoru) Je otec mrtvý? (Ticho. Moc se na ni dívá. Zarmouceně.) Jsem silná. Můžete mi říct pravdu. (Ticho. Stejně jako předtím.) Dobře, chápu. (Ticho.) Jen mi řekněte, co mám dělat, a já to všechno zvládnu. (Moc před ni najednou poklekne a políbí jí ruce a pak temeno hlavy. Navléknou na ni zlatý plášť a na hlavu jí položí ohromnou velkolepou korunu. Korunovační hudba. Marie Eleonora se nad tělem Mrtvého krále utiší a zůstane ležet. Královská dcera je polichocená a nadšená pozorností. Slavnostně kráčí k oltáři jako při korunovaci. Pak se otočí k publiku, obrovskou korunu má v ruce.) Nikdy jsem neusnula. Nikdy jsem nebyla unavená. Neplakala jsem jako jiné děti. Od první chvíle mě milovali. Stala jsem se malým králem. Na zasedáních jsem seděla zpříma, pozorně a soustředěně. Sledovala jsem, co se říkalo. Dělala jsem si poznámky. Znamení vítěze mám na čele odjakživa. Dítě, které má zdědit trůn, ztrátu otce snadno překoná. (Nedbale si nasadí korunu, jako by to byla levná hračka. Marie Eleonora je stále zhroucená na těle Mrtvého krále.) Počkejte. Ještě něco.

MOC Ano?

KRÁLOVSKÁ DCERA Co teď bude s Marií Eleonorou?

MOC Nechce se vzdát králova srdce. Se šílenou vdovou si není třeba dělat starosti.

KRÁLOVSKÁ DCERA Není šílená, bojí se.

MOC Čeho se bojí?

KRÁLOVSKÁ DCERA Že ji odsud vyženete. Já se taky bojím. Že nás rozdělíte. Máte to v plánu? (Ticho. Královská dcera padne na kolena, neochotně, těžkopádně.) Máte to v plánu?

Ticho. Čas na rozmyšlenou.

MOC Teď musíte být statečná a postarat se o svou matku. Narodili se tři mrtví synové. Pak dcera. A potom zemřel král.

KRÁLOVSKÁ DCERA Dcera?

MOC Ano. Vy. Děvče.

KRÁLOVSKÁ DCERA Já nejsem děvče. Kdy bude otec pohřben?

MOC Brzy.

KRÁLOVSKÁ DCERA Opravdu bych teď nemohla spát u Marie Eleonory?

MOC V komůrce?

KRÁLOVSKÁ DCERA Ano, nebo před ní. Na koberci.

MOC Myslíte, že je příjemné spát s královými vychladlými vnitřnostmi? Připadá vám to normální?

KRÁLOVSKÁ DCERA Co je normální? Je to jen srdce. Není přece normální, že člověk jen tak zmizí z povrchu zemského. Proč by si nemohla jeho srdce nechat? Proč chcete vdově vzít její jedinou útěchu?

Ticho.

MOC A vaše rameno?

KRÁLOVSKÁ DCERA (chytne se za rameno a promne si ho) Co je s mým ramenem?

MOC Proč myslíte, že jste upadla?

KRÁLOVSKÁ DCERA Neupadla jsem. Upustili mě.

MOC Astrologové jí slíbili chlapce. A pak jste přišla vy. Opravdu si myslíte, že vás Marie Eleonora upustila?

KRÁLOVSKÁ DCERA Nemyslím si nic, ale zdá se, že vy máte nějakou teorii.

MOC Jen říkáme, že existují dobré důvody pro to, aby vaše matka nepřevzala trůn.

KRÁLOVSKÁ DCERA A co já?

MOC Vy zůstanete ve své komnatě. Pošleme vám někoho, kdo vám bude dělat společnost.

KRÁLOVSKÁ DCERA (natáhne se na podlahu, roztáhne paže i nohy a dívá se do stropu) Tak dobře.

MOC Můžeme vám obstarat ještě něco? Knihy? Spisy? Sladkosti z ciziny?

KRÁLOVSKÁ DCERA Ne.

MOC Mrzí nás, že váš otec –

KRÁLOVSKÁ DCERA Děkuju. Děkuju mockrát. (Odmítavě zvedne ruku. Pak se otočí na břicho a přitáhne si kolena pod sebe. Vypadá, jako by chtěla spát, připomíná spící dítě.)

Moc odejde. Přijde Filozof, v ruce ukazovátko. Přednáší publiku a občas namíří ukazovátko na tělo Královské dcery, kreslí po ní, jako by držel velkou tužku a její tělo bylo mapa světa. Královská dcera se nebrání.

FILOZOF Nuže. Co je tedy královna? Královna je nádoba na královské sémě a bohatství, obvykle plní funkci ozdoby a společnice. Pokud král z jakéhokoli důvodu vypadne ze hry a nemá mužského dědice, přechází vláda na královnu. Jejím úkolem je činit rozhodnutí, která by za jiných okolností činil král. Dokud neporodí nového malého krále, který bude pokračovat tam, kde starý král skončil. Kromě malé následnice, již zde vidíme, vládla této malé, chladné a nehostinné zemi zatím jen jedna královna. Král v sukni, královna Markéta. Fakta o Králi v sukni: Provdána v deseti letech. Sní o sjednocení zemí na severu, vládne těmto třem říším více než jedno desetiletí. Během té doby jí lidé posílali brousky na ostření jehel, protože právě jehla a nit byly chápány jako nástroje, které jí přísluší, nikoli pera nebo mapy, nikoli děla. (Do místnosti kdosi vstrčí věšák se šaty.) Toto jsou její šaty. Roztrhané následujícími generacemi, ztrestané černým pískem času. Obsypané granátovými jablky a růžemi. Král v sukni. Anomálie? Paradox? Nebo utopie? (Filozof cosi ukazuje na těle Královské dcery, které nyní představuje mapu Švédska, na jejím boku leží Stockholm.) Nuže. Říši tvoří ten či onen panovník svými nároky na danou geografickou oblast. Tato oblast může sestávat například ze sněhu, z popela nebo z pohoří. Neexistuje říše bez panovníka. Neexistuje říše, která by dříve či později nezanikla. Neexistuje říše, která by si poslušnost svých obyvatel nevynucovala násilím. Aparát k tomu určený může být do různé míry rozvinutý, do různé míry propracovaný. Panovník se moci nevzdá, dokud mu tento aparát neodeberou a neobrátí ho proti němu. Král válčí, jinak není králem. (Pauza.) V tomto případě se krále nedostává. Jak tragické. Královna, kterou po sobě zanechal, sice vládnout chtěla, ale nebylo to shledáno vhodným. Proč? K tomu se ještě vrátíme v oddíle „Co je to královna?“ (Pauza.) V šesti letech bylo toto malé stvoření ženského pohlaví, které vypadá jako princ, ustanoveno vládcem zdejší chudé, zasněžené evropské říše. Nyní se vracím ke svým otázkám. Jak víme, že je to královna? Jak víme, že se nám to jen nezdá? Jak víme, že konáme správně? Jak vím, že naši víru v to, že dvě a dvě jsou čtyři nebo že tohle je opravdu královna, nemá na svědomí nějaký zlý a škodolibý duch? Co byste řekli? Je to královna? Nebo je to král? A pokud to není ani král, ani královna, co to tedy je? (Pauza.) Děkuji. (Odchází.)

(…)

 

9. scéna

Filozof se znovu objeví ve světle reflektoru. Přerovnává si věci, blok, pero a knihy, jako by se připravoval na přednášku. Teď je osvětlená planeta vidět hned za oknem.

KRÁLOVSKÁ DCERA Tak tady jste. Už jsem se bála, že jste utekl.

FILOZOF Jsem tady. Posaďte se. (Královská dcera si nedbale přitáhne křeslo a posadí se do něj, jako by byla u terapeuta. Sedí před osvětleným Filozofem, čelem k publiku. Hledí do temnoty.) Jak se máte?

KRÁLOVSKÁ DCERA Nic moc.

FILOZOF Nic moc?

KRÁLOVSKÁ DCERA Připadám si jako štvaná zvěř.

FILOZOF Je to tak opravdu, nebo si tak jen připadáte?

KRÁLOVSKÁ DCERA Je to tak. Jsem štvaná zvěř.

FILOZOF To, že jste paranoidní, ještě neznamená, že vás nesledují. Že? No? Kterýpak máme rok?

KRÁLOVSKÁ DCERA Čtyřicátý osmý. (Krátká pauza.) Nudný rok.

FILOZOF Které století?

KRÁLOVSKÁ DCERA Moje velké osamělé století.

FILOZOF Kde se nacházíme?

KRÁLOVSKÁ DCERA V Evropě. Pod hvězdami.

FILOZOF A kdo jste?

KRÁLOVSKÁ DCERA To právě nevím.

FILOZOF Zkuste na to přijít. (Ticho. Královna se v křesle otočí kolem dokola.) No? (Ticho. Královna se točí dál.) Co myslíte?

KRÁLOVSKÁ DCERA (prudce se zastaví, nohy má rozkročené. Otočí se k němu a nakloní se dopředu, zády k publiku) Bojím se.

FILOZOF Čeho se bojíte?

KRÁLOVSKÁ DCERA Katastrofy.

FILOZOF Strach z katastrofy většinou znamená, že ke katastrofě už došlo. To, čeho se děsíte, se stalo. Trůn už jste opustila. Jakmile vás ta myšlenka jednou napadne, nezbavíte se jí.

KRÁLOVSKÁ DCERA Opravdu si myslíte, že je to tak?

FILOZOF Ano.

KRÁLOVSKÁ DCERA Že už jsem odjela. Jako všichni ostatní?

FILOZOF Pojeďte se mnou a vaší říší bude celý svět.

KRÁLOVSKÁ DCERA Teď mluvíte s královnou.

FILOZOF Královna tady není šťastná.

KRÁLOVSKÁ DCERA Královna nikdy nebude šťastná.

FILOZOF Královna by mohla být šťastná u velkých řek. V Paříži. V Římě. V Amsterdamu. Pod vysokými korunami stromů v Neapoli. Pojeďte se mnou.

KRÁLOVSKÁ DCERA Mojí povinností není být šťastná.

FILOZOF Co je vaší povinností?

KRÁLOVSKÁ DCERA To už nevím. Co je mou povinností? (Znovu se zatočí, zůstane obličejem k publiku. Dál mluví s Filozofem.) Tyhle rozhovory mě matou. Nejsem si jistá, že mi svědčí.

FILOZOF Ptala jste se, co je královna?

KRÁLOVSKÁ DCERA Král. Jsem král.

FILOZOF (pomaleji) Tak dobře, král. Dovolte mi říct to takhle. Při halucinacích je běžné, že se blouznícího – nebo šíleného – zmocňují pomatené představy o vlastní důležitosti nebo postavení ve světě. Považuje se za krále a vyžaduje oslovení Vaše Veličenstvo. Jiní nemocní si připadají jako proroci nebo polobozi. Tito nešťastníci v blázinci v jednom kuse nařizují popravy, zatýkají a propouštějí doktory a hlídače a trvají na oslovení Vaše Výsosti nebo Vaše Ctihodnosti.

KRÁLOVSKÁ DCERA (slabě) Co to má společného se mnou?

Krátká pauza.

FILOZOF (pozoruje ji) Rozdíl mezi těmi nemocnými a vámi a dalšími vám podobnými v Evropě je v tom, že vy jste přiměli celý svět, aby vašim pomateným představám uvěřil.

KRÁLOVSKÁ DCERA (vymrští se z křesla, až ho převrhne. Ukáže nad publikum, na osvětlovače) Dobře. Díky. To stačí. Zhasněte toho příšernýho filozofa. (Technika chrastí. Královská dcera zakřičí.) Teď! Okamžitě! Zhasnout! Řekla jsem zhasnout!

Filozof zhasne.

 

Překlad © Olga Bažantová, Kateřina Navrátilová, Jitka Šípková, Eva Volenová
ukázka z knihy Tři hry
na iLiteratura.cz se souhlasem překladatelek a Institutu umění – Divadelního ústavu

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1027x

katalogy

Inzerce
Inzerce