Kingsolver, Barbara: Unsheltered

Kingsolver, Barbara
Unsheltered

recenze beletrie zahraniční

Americká rodina ze střední třídy znenadání zjišťuje, že je „chudá“. Stačí poděděný dům v havarijním stavu, těžce nemocný tchán, děti obtěžkané studentskými půjčkami, ztráta zaměstnání a jedno nenadálé úmrtí. Píše se rok 2016, prezidentská kampaň je v plném proudu a z rádia se line hlas „Bullhorna“. A jak do toho všeho navíc zapadají obránce evoluční teorie Thatcher Greenwood a emancipovaná bioložka Mary Treatová z druhé poloviny 19. století?

Když se bourá dům, nebourá se svět
Barbara Kingsolver
: Unsheltered. HarperCollins, New York, 464 s.

„Jak mohli dva těžce pracující lidé, kteří v životě udělali všechno správně, překročit padesátku a zůstat v podstatě bez prostředků,“ zoufá si bývalá novinářka Willa Tavoularisová nad neutěšenou situací svojí rodiny. Hlavní hrdinka románu Unsheltered (možno přeložit např. jako „Bez ochrany“) Barbary Kingsolverové přišla o práci, zatímco její manžel Iano, vysokoškolský učitel politologie, střídá v marné naději na akademickou definitivu neuspokojivé úvazky na různých vysokoškolských institucích. Willina existenční jistota dostává jednu ránu za druhou. Přistěhuje se k nim těžce nemocný tchán, o kterého se musí starat. Zjistí, že dům, který zdědili, jim co nevidět začne padat na hlavu. A k tomu všemu jednoho dne zazvoní telefon, v němž synův roztřesený hlas oznámí, že jeho partnerka spáchala sebevraždu. Wille se tak dostane do péče ještě vnuk Dusty, toho času v kojeneckém věku. Domácnost doplňuje také Ianova a Willina šestadvacetiletá dcera Tig, která se po nevydařeném vztahu vrátí z Kuby a nechá se zaměstnat jako kuchařka. Nutno dodat, že i když pracuje za minimální mzdu, nebo dokonce jen za naturálie, příliš rodinu nevysává. Nedostudovaná ekoložka se snaží žít pokud možno podle zásad udržitelného způsobu života, což ji naučilo jednak vyjít s málem, jednak řadě praktických dovedností. Rodina, jež by se na ni za jiných okolností mohla dívat skrz prsty, obojí ocení. Především Willa, pro kterou byla dcera celý život nepřístupná a nebezpečně svéhlavá, si k ní v nepříznivých existenčních podmínkách najde novou cestu. Tigin bratr Zeke je její naprostý protipól – i přes astronomické dluhy na školném, neschopnost rozjet start-up na poskytování mikroúvěrů či, koneckonců, navzdory příkladu vlastních rodičů nepřestává doufat ve svůj vlastní americký sen. Příznačně je to ovšem Tig, komu nakonec zůstane v péči Zekův syn.

Pohromy, které Tavoularisovy stíhají, působí trochu vykonstruovaně, ale Kingsolverová je zpracovává dosti přesvědčivě. Daří se jí navodit dojem jakéhosi post-světa, v němž stará pravidla přestávají platit a nová se teprve vynořují. Vzdělání, zdraví, střecha nad hlavou a ani smrt nejsou v současné Americe zadarmo, mírně řečeno. U jedné ekvilibristické slovní přestřelky mezi svými dětmi Willa roztržitě přemítá, kolik dolarů na školném do jejich rozhovoru s manželem investovali. Díky péči o tchána Nicka se Willa zase obeznámí s nástrahami soukromého zdravotního pojištění. Když ho s vypětím veškerých sil naloží do auta (spolu s dalšími nezbytnostmi jako invalidní vozík a dýchací přístroj) a odveze ho k doktorovi, kam kvůli pokročilé cukrovce bezodkladně potřebuje, dozví se, že jejich rodinné pojištění se na Nicka nevztahuje, a ať tedy buď zaplatí částku, kterou si v žádném případě nemůže dovolit, nebo odejde. Vzhledem k tomu, že nejde o pacienta s chřipkou, z této scény poměrně mrazí. Nick je paradoxně takovou – obézní, chronickými chorobami prolezlou a velmi sprostou – standartou lidskosti, kterou rodina zuby nehty drží vztyčenou, a to až do jeho nevyhnutelné smrti (netřeba dodávat, že na místo, které si vyhlédl na hřbitově, se nenajdou prostředky). Nick si za svůj neslavný konec valnou měrou může sám: odjakživa pohrdal zásadami zdravého životního stylu i chozením k lékaři a nesjednal si žádné zdravotní pojištění. Život mu nakonec o pár měsíců prodlouží Obamacare, což mu však jeho blízcí zatají, protože by k tomu nikdy nesvolil. V Nickovi Kingsolverová zkrátka dává jasně najevo, že individuální lidský život má tu nejvyšší hodnotu, i kdyby to byla už jen jiskřička doutnající v samolibé, na první pohled odpudivé schránce.

Kniha má ovšem ještě jednu dějovou rovinu, která se odehrává na stejném místě jako příběh Tavoularisových, ale v době po skončení války Severu proti Jihu. Ob kapitolu tak sledujeme také učitele přírodních věd Thatchera Greenwooda, který je vmanévrován do role hlavního obránce Darwinovy evoluční teorie ve Vinelandu. Město, kde pod náporem existenčních starostí úpí Willa Tavoularisová, založil v roce 1861 Charles Landis coby svého druhu utopistickou komunu. Vineland měl být postaven na soužití progresivních intelektuálů a drobných zemědělců a platil tu zákaz alkoholu. Postupně zjišťujeme, že Vineland 19. století a jeho obyvatelé mají leccos společného s Vinelandem současným, a zároveň je zajímavé sledovat, v čem se liší. Na jedné straně vidíme „učence“, kteří míchají dohromady přírodovědu a anděly, na druhé potom „převzdělané“ děti Iana a Willy, které jsou schopny se do krve pohádat kvůli dějinám apartheidu v Jihoafrické republice. Některé otázky a problémy však zůstávají stále stejné. Thatcherova žena Rose se podobně jako Willa cítí ukřivděná, že v životě udělala „všechno správně“, a navzdory tomu si nežije tak, jak by očekávala. A v neposlední řadě i Thatcherově rodině hrozí, že se jí dům zřítí na hlavu. Thatcher nečekaně nalezne spřízněnou duši v sousedce Mary Treatové, ženě jeho předchůdce ve škole a amatérské bioložce – amatérské, ale vysoce ceněné, dopisovala si se samotným Darwinem či botanikem Asou Grayem. Život a dílo Mary Treatové uchvátí také Willu, jež nějakou dobu žije v přesvědčení, že na svou dobu nebývale emancipovaná vědkyně-samoučka kdysi žila v jejich domě.

Kingsolverová (1955) je původním vzděláním bioložka a nějakou dobu pracovala jako novinářka se zaměřením na ekologická témata, což pravděpodobně přispělo k tomu, že většina jejího díla se vyznačuje určitým – nejen ekologickým, ale i sociálním – aktivismem. V roce 2000 dokonce založila ocenění na podporu společensky angažované literatury Bellwether Prize a od té doby ho i sama financuje. V Unsheltered je tento rozměr přítomen v důrazu na udržitelný způsob života, který do knihy vnáší Tig, a v kritice přehnané privatizace zdravotnictví a školství, jež vedla k astronomickému růstu cen v těchto oblastech. A zatímco nezbytnost vysokoškolského vzdělání pro úspěch v dnešním světě Kingsolverová zpochybňuje, zdraví samozřejmě nikam odsunout nelze a zdravotní péče, které se člověku dostane, by ho podle Kingsolverové nejen neměla zruinovat, ale neměla by se ani odvíjet od toho, jestli se na zdravotnický personál bude usmívat, čemuž je Willin cholerický řecký tchán na hony vzdálen.

V rostoucím počtu současných amerických literárních děl se objevuje nějaké alter ego Donalda Trumpa a ani román Unsheltered, který se odehrává v době prezidentské kampaně, není výjimkou. Nickův oblíbenec „Bullhorn“ se ale knihou spíše jen mihne; Tig pouze vysvětlí, proč Bullhorn oslovuje právě lidi, jako je Nick, bělošskou dělnickou třídu, která mu věří, že staré dobré časy se vrátí. Autorka také nastoluje paralelu mezi Bullhornem a de facto vládcem Vinelandu Landisem, ale nejde přitom příliš do hloubky, poukazuje čistě na sklon obou politiků zneužívat moc a jejich odpor k odlišnosti.

Obě roviny knihy se nakonec protnou způsobem, který už čtenář nějakou dobu tuší, ale kniha nabízí mnohem víc než jen toto „odhalení“, takže to nijak zvlášť nevadí. Někomu by se rovněž mohlo zdát, že ho Kingsolverová trochu poučuje, což je nebezpečí, jež s sebou nese většina angažované literatury, avšak autorka vykreslila všechny své hrdiny a jejich strázně tak plasticky a empaticky, že nehrozí, že by stáli ve stínu nějakých tezí. Unsheltered rozhodně stojí za pozornost, stejně jako samotná Kingsolverová, které v češtině zatím vyšel pouze román Lacuna (Lakuna, Jota, 2011).

 

© Johana Horálková

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 12 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

70%autor článku   48%čtenáři

zhlédnuto 449x

katalogy

štítky k článku

Inzerce
Inzerce