České literární centrum očima MZK

České literární centrum očima MZK

aktualita beletrie česká

Na článek překladatelů české literatury do němčiny, uveřejněný na iLiteratura.cz dne 15. 8. a týkající se mj. aktivity Českého literárního centra, reaguje Moravská zemská knihovna.

Stanovisko MZK ke článku překladatelů

Moravská zemská knihovna si váží práce překladatelů, svědčí o tom celá řada aktivit, které pro ně a s nimi realizuje: bohemistický seminář, který si získal renomé a jehož se již čtvrtým rokem účastní na šedesát bohemistů; bezpočet aktivit Českého literárního centra, kde už v dokumentu, jenž se stal základem jeho činnosti a veřejně diskutované koncepce, byla trvale zvýrazněna podpora překladatelů; výstava současného překladu a doprovodné programy k ní, které byly v letech 2016 a 2017 prezentovány v krajských městech ČR; Cena Premia Bohemica, která je určena právě pro překladatele a bohemisty a o jejíž obnovení jsme požádali MK ČR v roce 2016 a od roku 2017 ji můžeme opět udělovat.

Prezentaci na Lipském knižním veletrhu, která je součástí Českého roku kultury v německojazyčných zemích, měl na starosti nejenom tým kolem Martina Krafla (3 pracovníci a PR agentura v Německu), ale celá řada dalších kolegů a složek MZK včetně ČLC. Spolupráce s překladateli byla úkolem především ČLC. Je třeba říci, že díky profesionalitě a nasazení všech se česká prezentace stala tak úspěšnou, že o ní německé noviny Die Zeit či Frankfurter Allgemeine Zeitung píší jako o nejviditelnější národní prezentaci v nových dějinách lipského veletrhu a české téma ještě stále silně rezonuje v německojazyčných zemích. Ostatně, ředitel veletrhu Oliver Zille požádal ředitele MZK Tomáše Kubíčka a koordinátora české národní prezentace Martina Krafla o zorganizování semináře na téma přípravy úspěšné prezentace pro budoucí hostující země veletrhu jako „Best Practice“. Při angažování překladatelů pro roli moderátorů měli rozhodující slovo autoři a vydavatelé. Jim byla tato možnost ve většině případů nabídnuta.

Pokud jde o zmíněné výběrové řízení, na jehož vyhlášení si překladatelé stěžují, jsou výhrady pochopitelné. MZK také považuje umělecký překlad za jiný typ, než je překlad třeba manuálu na použití kuchyňského přístroje. Ze zákona však musí státní organizace vypsat výběrové řízení na všechny typově stejné zakázky, které v daném roce převýší částku 49 999 korun, což se v případě překladů stalo. Ředitel MZK požádal Ministerstvo kultury o výjimku pro umělecké překlady. Tato žádost byla zamítnuta, a proto MZK musela postupovat zákonnou cestou. V důsledku toho, že se do výběrového řízení v určené lhůtě nepřihlásila žádná překladatelská firma, mohla MZK zadávat překlady přímo, tj. těm překladatelům, kteří s příslušnými autory spolupracují dlouhodobě či o kvalitě jejichž překladů panuje obecná shoda a byli doporučeni nakladateli či autory samotnými. Šlo přitom o ty překladatele, kteří jsou podepsáni pod dokumentem, na nějž tu reagujeme.

Jako příklad toho, že si MZK váží práce překladatelů, si mohou zájemci přečíst úvodní text v publikaci Česká literatura v překladu 1998–2016 s názvem Cesta k překladu, jehož autorem je ředitel MZK Tomáš Kubíček.

Kontaktní osoba:
Mgr. Martina Šmídtová, martina.smidtova@mzk.cz, tel.: 777 465 297

 

Toto stanovisko MZK reaguje na článek překladatelů české literatury do němčiny, zveřejněný na iLiteratura.cz s názvem Spolupráce může být i radost.

 

Na podobné téma:
Ondřej Buddeus: Důvody mého odchodu: neshody i nevole a radikální změny na obzoru
Pavel Mandys: Otočka v kruhu aneb O zakládání a fungování Českého literárního centra
Ondřej Lipár: Řada zvláštních kroků
Nikdo se nikam nestěhuje (rozhovor s ředitelem Moravské zemské knihovny Tomášem Kubíčkem)
Petra Hůlová a David Zábranský: ČLC je průšvih už definitivně
ČLC očima překladatelů české literatury do němčiny

© MZK
na iLiteratura.cz článek publikujeme bez redakčních zásahů, v původním znění

Diskuse

Vložil: Magda de Bruin, 25.08.2019 22:41
České literární centrum očima MZK
Za agenturu Pluh bych ráda poznamenala, že pokud byly "blíže nespecifikované" úryvky (jak se píše v dopise překladatelů) určeny k publikaci, MZK (resp. ČLC) by v žádném případě nemohla k překladu úryvků z díla námi zastupovaných autorů (a několik z nich v Lipsku účinkovalo) využít služeb "překladatelské... firmy" - k tomu bychom nikdy nedali svolení. Nehledě na to, že i úryvky určené k internímu použití (např. k nabízení zahraničním nakladatelům), k nimž naše svolení není nutné, samozřejmě musí překládat literární překladatel - neodborně přeložený úryvek může autora velmi poškodit. Udivuje mě, že MK ČR výjimku neudělilo.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

zhlédnuto 731x

Inzerce