Moravská zemská knihovna si váží práce překladatelů, svědčí o tom celá řada aktivit, které pro ně a s nimi realizuje: bohemistický seminář, který si získal renomé a jehož se již čtvrtým rokem účastní na šedesát bohemistů; bezpočet aktivit Českého literárního centra, kde už v dokumentu, jenž se stal základem jeho činnosti a veřejně diskutované koncepce, byla trvale zvýrazněna podpora překladatelů; výstava současného překladu a doprovodné programy k ní, které byly v letech 2016 a 2017 prezentovány v krajských městech ČR; Cena Premia Bohemica, která je určena právě pro překladatele a bohemisty a o jejíž obnovení jsme požádali MK ČR v roce 2016 a od roku 2017 ji můžeme opět udělovat.

Prezentaci na Lipském knižním veletrhu, která je součástí Českého roku kultury v německojazyčných zemích, měl na starosti nejenom tým kolem Martina Krafla (3 pracovníci a PR agentura v Německu), ale celá řada dalších kolegů a složek MZK včetně ČLC. Spolupráce s překladateli byla úkolem především ČLC. Je třeba říci, že díky profesionalitě a nasazení všech se česká prezentace stala tak úspěšnou, že o ní německé noviny Die Zeit či Frankfurter Allgemeine Zeitung píší jako o nejviditelnější národní prezentaci v nových dějinách lipského veletrhu a české téma ještě stále silně rezonuje v německojazyčných zemích. Ostatně, ředitel veletrhu Oliver Zille požádal ředitele MZK Tomáše Kubíčka a koordinátora české národní prezentace Martina Krafla o zorganizování semináře na téma přípravy úspěšné prezentace pro budoucí hostující země veletrhu jako „Best Practice“. Při angažování překladatelů pro roli moderátorů měli rozhodující slovo autoři a vydavatelé. Jim byla tato možnost ve většině případů nabídnuta.

Pokud jde o zmíněné výběrové řízení, na jehož vyhlášení si překladatelé stěžují, jsou výhrady pochopitelné. MZK také považuje umělecký překlad za jiný typ, než je překlad třeba manuálu na použití kuchyňského přístroje. Ze zákona však musí státní organizace vypsat výběrové řízení na všechny typově stejné zakázky, které v daném roce převýší částku 49 999 korun, což se v případě překladů stalo. Ředitel MZK požádal Ministerstvo kultury o výjimku pro umělecké překlady. Tato žádost byla zamítnuta, a proto MZK musela postupovat zákonnou cestou. V důsledku toho, že se do výběrového řízení v určené lhůtě nepřihlásila žádná překladatelská firma, mohla MZK zadávat překlady přímo, tj. těm překladatelům, kteří s příslušnými autory spolupracují dlouhodobě či o kvalitě jejichž překladů panuje obecná shoda a byli doporučeni nakladateli či autory samotnými. Šlo přitom o ty překladatele, kteří jsou podepsáni pod dokumentem, na nějž tu reagujeme.

Jako příklad toho, že si MZK váží práce překladatelů, si mohou zájemci přečíst úvodní text v publikaci Česká literatura v překladu 1998–2016 s názvem Cesta k překladu, jehož autorem je ředitel MZK Tomáš Kubíček.

Kontaktní osoba:
Mgr. Martina Šmídtová, martina.smidtova@mzk.cz, tel.: 777 465 297

Toto stanovisko MZK reaguje na článek překladatelů české literatury do němčiny, zveřejněný na iLiteratura.cz s názvem Spolupráce může být i radost.