Radacina de bucsau

Radacina de bucsau

Nimigean, Ovidiu: Radacina de bucsau (Kořen kručinky). Polirom, Bukurešť, 2010, 480 s.

Kořen kručinky O. Nimigeana je komplexní román, v němž se příliš nevyskytují vedlejší témata. Řekl bych, že ani nepodstatné postavy v tomto mannovském románu nejsou, a to i přesto, že se čas od času nějaké epizodické postavy objeví (v nemocničním nebo venkovském prostředí). Každá Nimigeanova postava žije svým příběhem, prochází nějakým osobním dramatem, opírá se o vlastní životopis a vytváří si svůj svět, který je tak dobře narýsovaný, že už se z něj nedokáže vymanit.

Matka usnula. Nejradši bych na nic nemyslel. V žádném případě ne na to, čemu se říká „můj život“. Básník měl pravdu: „Prohlédni si své ruce, jsou absurdní.“ Proč musím toho chlápka doprovázet sem, do nemocničního pokoje (do pokoje i jinam…), proč mě nutí snášet své vtípky a osobnostní krize? Tady a teď. Čas. Prostor. Maso. „Jsoucnost“. Dělej něco, ať se mi myšlenky přestanou točit v těchto souřadnicích!