Ten, který byl: Vladimír Macura mezi vědou, literaturou, vědou a hrou

Národní obrození jako osu své vlastní práce si Macura v Ústavu legalizoval tím, že je učinil tématem potenciální disertační práce, podmiňující zisk titulu kandidát věd. V souvislosti s tím vznikly příspěvky, v nichž národní obrození nahlížel z perspektivy Zdeňka Nejedlého a dokonce očima klasiků marxismu.

Je velkou Janouškovou zásluhou, že svojí knihou připomněl myšlení a práci všestranně vzdělaného odborníka, který dokázal psát zasvěceně, čtivě a dodnes aktuálně. Snad tento opus přispěje k tomu, že se Macurovy myšlenky stanou stálou součástí „české národní sebereflexe a paměti“. Velmi bychom to potřebovali.