
Román Stalinovy krávy čtenáři podává neobvykle syrový a přímočarý pohled na dvojí problematiku: jednak na problém poruch příjmu potravy, bulimii a anorexii, jejichž hranice je velmi často tak nezřetelná, až by se dalo říci, že neexistuje; a jednak na problém dvojí identity člověka...
Výstava Obrazy mysli - Mysl v obrazech už skončila, ale ti, kteří se na ni nedostali, nemusí propadat smutku: zbude totiž po ní jedinečný a velkoryse pojatý katalog představující a dokumentující různé způsoby prezentování lidské mysli v umění a vědě od starověku až po současnost. Tato kniha je inspirativním a poučným příkladem mezioborové spolupráce, kterých na Západ od nás vychází nemálo, ale u nás je to jedna z prvních.
Černá kniha je románový opus Orhana Pamuka, který je možno číst mnoha způsoby: jako napínavý detektivní román, román milostný, postmoderní román plný parodie, intertextuality a metafikce, encyklopedii Istanbulu či snahu rehabilitovat tradiční způsoby východní narace.
Mrazivé, trýznivé a skličující je Zimní putování Elfriede Jelinekové. Divadelní hru napsala na zakázku mnichovského divadla Münchner Kammerspiele. Jedná se o postdramatickou koláž osmi monologů, jež vychází z básní Wilhelma Müllera zhudebněných Franzem Schubertem v cyklu písní Zimní cesta. 3. února minulého roku hru poprvé uvedl Johan Simons právě na mnichovské scéně a Elfriede Jelineková za ni obdržela Mülheimskou cenu za nejlepší text divadelní sezony.
Po dlouhý čas nebyl v Evropě za krále zvířat pokládán lev, nýbrž medvěd, vnímaný jako dávný předek člověka. Kult medvěda sahající do prehistorických dob pronikl i do ikonografie a pověstí středověku a narazil na odmítavý postoj křesťanských teologů. Francouzský historik Michel Pastoureau se zabývá různými aspekty boje církve proti těmto představám a proměnám postavení této šelmy v symbolice středověku.
Sentimentální cesta je vzpomínková kniha ruského literárního teoretika, jednoho ze zakladatelů formální školy a tvůrců formální metody, Viktora Šklovského. Šklovskij v ní předkládá úchvatné a zároveň úděsné svědectví o Rusku v letech 1917–1922, které v tomto období procházelo radikálními politickými změnami a sociálními otřesy.
V češtině poprvé vychází důležitý portugalský román Co tvrdí Molero. Jeho autor Dinis Machado může být pro české čtenáře příjemným překvapením. Kniha se totiž poetikou, jež směšuje banalitu se vznešeností velejemné literatury, podobá prózám Bohumila Hrabala.
Je v roce 2011 „vošajstlich“ napsat román o Charlesi Darwinovi? Ve Finsku rozhodně ne, ale ve Spojených státech severoamerických možná ano, neboť podle sociologických průzkumů jeho teorii vzniku člověka odmítá více než polovina obyvatel země.
Nejen z rozsahu lze soudit, že románem Poslepu (2005) chtěl C. Magris říci něco velkého a důležitého. Jak už to u velkých věcí bývá, forma sdělení není jednoduchá, naopak, leckoho může odradit. Čas tohoto románu je jak divoké zvíře ve výběhu dvou staletí, v němž se honí kdoví za čím, kouše se do ocasu, tu vyrazí vpřed, jindy skočí nazpátek...
Svět se ukazoval zřetelně. Námraza na trávníku, každé jednotlivé stéblo trávy, do jednoho potáhlé krustou krystalků. Pod nohama skřípaly a lámaly se. Došlapoval pevně, každým krokem led drtil a rozpouštěl a zanechával za sebou šlépěje – ohlédl se za nimi – nerostné zeleně, vlhkého malachitu.
Patříš mezi další propagátory české kultury u nás. Aniž bys absolvoval bohemistiku, přibližuješ Polákům naše sousedy mimo jiné psaním pečlivých reportáží. Kde se ten zájem vzal?
Hravost, radost z básnění a místy i básnění pro básnění – to jsou pilíře poslední Holmanovy sbírky. Lyrický subjekt je stále přítomen, ale už se tolik nechvěje. Básně tentokrát už nesměřují od osobního k obecnému přesností vyjádření, která umožňuje skutečnost sdílet, ale na obecnější rovině již začínají, na nějakou závažnost často rezignují. Z veršů – glos se staly glosy veršem.
Steve Sem-Sandberg (nar. 16. srpna 1958 v Oslo) je švédský spisovatel, překladatel a literární kritik. Má norské kořeny, odmalička žije ve Švédsku a dlouhodobě pobýval v několika evropských metropolích včetně Prahy.
Cabrera Infante je rovněž považován za vrcholného představitele tzv. „boomu“ latinskoamerické literatury 60. let, především díky světově proslulému románu Tři truchliví tygři...
Nummedal je zdatný chodec. Tady venku na prudkém slunci taky zřejmě lépe vidí. Šplháme stále výš, a když se Nummedalovi naskytne příležitost, neopomene si zkrátit serpentinu strmou pěšinkou s bratru třicetistupňovým stoupáním. Kráčí pravidelně, dech se mu nezrychluje, pronáší dokonale artikulované geologické výklady.
Monografie Někde tady básníka a literárního vědce Petra Hrušky o Karlu Šiktancovi přináší pohled na Šiktancovo dílo od jeho úplných začátků až po předposlední sbírku Vážná známost (2008). Kniha ale není výhradně literárněhistorickou prací – je to také subjektivní výpověď o poezii jako takové.
Jeden český recenzent napsal o knize italského vědce, germanisty, esejisty a prozaika, která vyšla po třiceti letech v českém překladu, že je to kniha skvostná. A měl pravdu. O to víc fascinující je fakt, že Magris napsal Habsburský mýtus v moderní rakouské literatuře mezi svým dvacátým a třiadvacátým rokem (1959-1962) jako diplomovou práci.
Krzysztofovi Vargovi se zdařil vcelku specifický projekt (žaludkem k srdci) – popisem kulinárních tradic dokázal vystihnout maďarský temperament (ba dokonce duši). // Krzysztofowi Vardze udał się dosyć szczególny projekt (przez żołądek do serca), czyli uchwycenie węgierskiego temperamentu (by nie powiedzieć duszy) poprzez opis zwyczajów kulinarnych.
Rozsáhlý kolážový román Antonína Bajaji (1942) Na krásné modré Dřevnici (Host) tvoří střídavé party několika literárních útvarů: fabulované povídkové příběhy se překlápějí do autentických vzpomínek...
Autor románů a divadelních her, představitel tzv. polské vesnické literatury, zabývající se problematikou totožnosti vsi a jejich obyvatel v dobách historických změn.
Herta Müllerová se narodila roku 1953 na západě Rumunska ve vesnici s německým obyvatelstvem Nitchidorf. Její otec sloužil za druhé světové války u SS, matka byla po válce deportována do pracovního tábora v Sovětském svazu.
Po zralé úvaze a když jste sebral všechnu odvahu rozhodl jste se že zajdete za svým šéfem oddělení a požádáte ho o zvýšení platu a tak jdete za šéfem oddělení řekněme pro zjednodušení protože zjednodušovat je vždycky dobré že je to pan xavier tudíž pan x nebo ještě lépe p x jdete tedy za p x a vtom případě mohou nastat dvě možnosti...
Po Svízeli, Dětech bahna, Zazi v metru, Modrých květech a řadě dalších Queneauových suverénních románových vyprávění se českému čtenáři dostává do ruky ve Francii teprve nedávno vydaná raná hříčka Oblý a Pelech (Hazard et Fissile). Text zřejmě pochází z konce dvacátých let a výrazně jej ovlivnila autorova surrealistická zkušenost a četba Fantomase.
Když nebyli pracovně v zahraničí, neuplynul v následujících měsících ani den, aby se neviděli. Max nikdy nepoznal nikoho jako Onno a Onno nikoho jako Max – jako samozvaná dvojčata se ze sebe nepřestávali radovat.
Attila Bartis je současný maďarský prozaik a fotograf. Jeho knížky závratnou rychlostí mizí z knižních obchodů v Maďarsku i v zahraničí.
Hned několik francouzských vydavatelů se v poslední době bez mučení přiznalo, že když jim Jean-Marie Blas de Roblès před lety zaslal exemplář svého románu Tam, kde jsou tygři domovem, vrtěli nechápavě hlavou.
Výběr čtyř polských her představuje (současnou) dramatickou tvorbu renomovaných i u nás dosud neznámých autorů. Ukazuje některé tendence současné ceněné polské dramatiky, která se kriticky a neotřele vyrovnává především s polskou identitou, pamětí a současností.
24. července zemřel ve Varšavě Mirosław Nahacz (1984-2007), jedna z největších nadějí nejmladší polské prózy.
Willem Frederik Hermans (1921-1995) má renomé moderního nizozemského klasika evropského formátu, ale současně je jeho dílo v mnoha zemích „velká neznámá“. Zahraniční vydání si autor totiž přísně střežil...
Lidstvo už v dějinách umění bojovalo s kdečím. S roboty, opičím virem, oživlými mrtvolami. Ale co když nastane všeobecná slepota? Skvěle o ní píše nositel Nobelovy ceny José Saramago.
Předmluva Theofila Pantiće k vydání současné krátké prózy z vybraných zemí bývalé Jugoslávie (Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chorvatsko a Srbsko), v níž objasňuje důvod sestavení takovéto antologie a zamýšlí se nad tvorbou zařazených autorů.
Ten příběh je smutný, ale když si na něj vzpomenu, chce se mi smát. Potřebovala jsem pronajmout jeden z pokojů svého bytu a první přišel on, a třebaže ve mně Latinoameričani vyvolávají nedůvěřivost, on mi připadal spíš jako slušný člověk a plácla jsem si s ním. Zaplatil mi zálohu na dva měsíce a zavřel se ve svém pokoji.
Danta Alighieriho lze zřejmě označit za nejvýznamnějšího italského básníka, který společně s Petrarcou a Boccacciem patří mezi otce italské literatury.
Polský prozaik, básník, esejista a literární vědec (syn polského básníka Stanisława Franczaka). Získal ocenění v mnoha literárních soutěžích a obdržel několik státních stipendií. Jeho texty jsou přeloženy do italštiny, francouzštiny, němčiny, angličtiny a češtiny. Sám překládá z francouzštiny.
Jaké je Kalmanovo Letní světlo? Místo děje: vesnice o čtyřech stech duších na západě Islandu. Čas: konec 90. let, tudíž doba velkých společenských změn, například privatizace bank, kteréžto změny v roce 2008 vyústily v naprostý krach ostrovního hospodářství.
Poslední novela Vladimira Sorokina (1955) Den opričníka (Děň opričnika) se stala jednou z neopominutelných událostí na ruské literární scéně právě uplynuvšího roku. Nejen pro otevřenost, s jakou zpracovává politické téma, ale také pro paradoxně zvolenou komickou polohu.
Paolo Giordano je mladý taliansky autor, ktorý sa stal najmladším držiteľom prestížnej ceny „Premio Strega“ za svoj vôbec prvý román La solitudine dei numeri primi (Osamelosť prvočísel), ktorý sa stal najpredávanejšou knihou v Taliansku v roku 2008 s viac ako miliónom predaných kópií.
Tvorba norské apisovatelky Helene Uri (1964) zahrnuje jak odborné lingvistické publikace, tak knihy pro děti a romány. Uri ráda provokuje, a to nejen svými romány, ale i odbornými příspěvky.
Ve věku 85 let zemřela Alaine Polcz – vynikající maďarská spisovatelka, ženská polovice literárního manželského tandemu Polcz-Mészöly, proslulého svou harmoničností, ale také arteterapeutka, dětská psycholožka.
Rozhovor Margot Dijkgraafové (in: Kulturní příloha deníku NRC Handelsblad, 10. prosince 2004).
Dílo srbského autora Milorada Paviće (1929), jednoho z nejzajímavějších postmoderních romanopisců, není bohužel českému čtenáři moc známé. Po téměř dvaceti letech od českého překladu nejznámějšího autorova díla Chazarský slovník vychází nyní Papírové divadlo.
Brazilský spisovatel Joăo Guimarăes Rosa je autorem řady povídek a novel, ale román napsal jen jeden: Velkou divočinu: Cesty.
V českém prostředí se s ukrajinskou kulturou můžeme setkat velice zřídka. Pro mnoho Čechů znamenala tzv. pomerančová revoluce (2004) i svého druhu „objevení“ Ukrajiny. Tento výběr současných ukrajinských povídek má přinést českému čtenáři ukázky toho nejlepšího a nejzajímavějšího, co bylo za posledních dvacet až třicet let na Ukrajině napsáno. Jde o široký výběr, který však musel být nějak limitován.
Program pro přeživší je druhým románem amerického autora Chucka Palahniuka.
Murakami sdílí s Franzem Kafkou především vášeň pro hrdiny zasažené samotou. Tváří v tvář okolí, které nedokážou pochopit a přijmout, volí jeho protagonisté únik do paralelní reality vlastní mysli. Ve snech si tvoří svět, v němž lze dosáhnout na věci, jež jim jsou jinak zapovězeny.
Nyní po neuvěřitelných čtyřiatřiceti letech máme v češtině k dispozici další výbor z Wallace Stevense v překladu Daniela Soukupa a dodejme, že je to první výbor skutečně reprezentativní.
Už si přesně nepamatuji, jaká náhoda zapříčinila, že jsem narazil na tento text. Bylo to pravděpodobně v období, kdy jsem psal esej o Akropoli, a protože mi práce šla ztěžka, unikal jsem, jak mám v takových případech ve zvyku, k četbě.
Ke skupině nadaných Sedmihraďanů, kteří zanechávají v současné maďarské literatuře výraznou, osobitou stopu, se nedávno připojil i György Dragomán (nar. 1973).
Kniha Roberta Saviana Gomorra je v poslední době bezesporu jednou z nejčtenějších a také nejdiskutovanějších v Itálii. Román- dokument debutujícího sedmadvacetiletého autora bez příkras a eufemismů odhaluje svět organizovaného zločinu jménem camorra
Českému čtenáři se do rukou dostává další útlá ukázka z Pessoovy rozsáhlé prozaické tvorby. Má tu čest prostřednictvím dvou krátkých fikcí znovu nahlédnout do autorových inedit.
S maďarským autorem László Krasznahorkaiem (1954) se mohl český čtenář seznámit už v roce 2003, kdy vyšel překlad románu Satanské tango (1985).
Barcelonský spisovatel Pablo Tusset, který své příběhy rozehrává ve svém dobře známém rodném městě, zaujme kromě tajuplnosti své osoby hlavně drsnou ironií svých textů.
Červená a bílá je román výjimečný nejen kvůli mladí autorky (v okamžiku vydání jí bylo pouhých 19 let), ale především kvůli bouřlivé diskusi, kterou vyprovokoval.
Cormac McCarthy nepochybně představuje výjimečný zjev současné anglicky psané literatury. Nakladatelství Argo patří zásluha na tom, že ani u nás není v současné době autorem neznámým. Po prvním díle volné Hraniční trilogie, knize Všichni krásní koně, teď následuje díl druhý, Hranice.
Kniha Reisefieber je prvotinou šestadvacetiletého polského spisovatele Mikołaje Łozińského.
"...U příležitosti hledání dokladů zůstává taška otevřená. Dialog začíná. Teď ti ho přepisuji z pásky. Vedoucí si ode mne stále se skloněnou hlavou vzal doklady, které jsem mu předložila s dokonalou obřadností. Odložil je na svůj stůl vedle mé otevřené složky...
Prózy maďarského spisovatele Bodora (nar. 1936) jsou charakteristické zdánlivou absencí zápletky a naoko všednodenním prostředím, které je však prodchnuto postupně se odhalující sítí neočekávaných souvislostí. To jeho dílům dodává nádech tajemna a vytváří částečně snovou, částečně tísnivou atmosféru.
V poslední době očividně sílí tendence, že dobrý bulharský titul, doprovázený úspěšnou reklamou a distribucí, může vzbudit zájem čtenářů. A právě starost o čtenáře, získání širší čtenářské obce jako by představovaly jeden ze znaků literatury posledních let. Dalším zřetelným faktem poslední doby je rostoucí počet současných bulharských titulů přeložených do cizích jazyků a vydaných v zahraničí.
Dvě knihy o vztahu tohoto významného francouzského básníka k surrealismu.
Temný, perverzní, násilnický, krutý. I takových přívlastků se na počátku literární kariéry dostalo jednomu z čelních představitelů současné britské prózy Ianu McEwanovi.
Populární současný chorvatský spisovatel (1961), jehož četné divadelní hry a romány byly přeloženy do řady jazyků.
Kniha Lubiewo wrocławského prozaika, kritika, publicisty a také doktoranda polonistiky Michała Witkowského (1975) je bezesporu jednou z hlavních událostí literární sezóny v Polsku.
Albert Cohen (1895, ostrov Korfu – 1981, Ženeva) francouzsky píšící spisovatel švýcarské národnosti a židovského původu, dnes považovaný za klasika francouzské literatury 20. století.
Během své dlouholeté literární kariéry Julian Barnes již mnohokrát dokázal, že je po zásluze řazen mezi nejvýznamnější britské spisovatele současnosti.
Zatím největší úspěch zaznamenal Frank Westerman knihou El negro en ik (2004, česky El Negro, Pistorius & Olšanská, 2007), v níž se zamýšlí nad kořeny rasismu i evropského pocitu nadřazenosti, jak se projevuje při poskytování tzv. rozvojové pomoci.
Lyrické básně Ritusanhára a Méghadúta jednoho z největších indických básníků staré doby v překladu indologa Oldřicha Friše, význačného orientalisty a překladatele indické poezie.
Francouzský spisovatel Gilles Rozier (1963) vydal dosud pět románů, z nichž nejúspěšnější, Láska bez odporu, byl přeložen do deseti jazyků a vyšel letos i česky – v překladu Jana Seidla ho vydalo nakladatelství Host. Rozier je také básník - básně píše v jazyce jidiš.
„Nemusím ani připomínat, že cestou z čajovny až na rozcestí jsem kromě obchodníka s léky nepotkal ani živáčka..."
Prózy maďarského spisovatele Bodora (nar. 1936) jsou charakteristické zdánlivou absencí zápletky a naoko všednodenním prostředím, které je však prodchnuto postupně se odhalující sítí neočekávaných souvislostí. To jeho dílům dodává nádech tajemna a vytváří částečně snovou, částečně tísnivou atmosféru.
Knihy portugalské autorky Sophie de Mello Breyner Andresen, známé též jako básnířky a prozaičky, dodnes zná většina portugalských dětí.
Dílo Angely Carterové (1940–1992) bývá spojováno s pojmy jako magický realismus, surrealismus, fantasy, science fiction, gotický román, feminismus a konečně postmodernismus.
Stefano Benni je v současnosti zcela svérázným a ojedinělým zjevem na italské kulturní scéně.
Jak již podtitul nové knihy napovídá, navzdory vnější formě povídkového souboru se jedná o dílo v mnoha směrech sepjaté a celistvé – jednotlivé texty v něm obsažené sjednocuje nejen stránka tematická, jak bývá často zvykem, ale též rovina postav, procházejících obvykle hned několika povídkami.
Básník, dramatik, prozaik, překladatel Edvard Hoem (nar. 1949) obohatil norskou literaturu o více než dvacet titulů širokého žánrového spektra psaných v menšinovém jazyce nynorsk.
Magdalena Tulli (1955) je polská spisovatelka, doposud napsala tři prozaické texty, dva z nich již vyšly v českém překladu: Sny a kameny a Stehy.
Hlavní téma, hlavní problém vypravěče, jenž je jistě modelovým příkladem tisíců Židů, již se dokázali z koncentračních táborů vrátit, je pokus zprostředkovat nesdělitelné. Kertész napsal dílo zvláštním způsobem.
Herta Bernhardová raději s hanbou odešla na podzim roku 1930 z Henndorfu u Salcburku až do holandského Heerlenu, do klášterního domova "Vroedvrouwenschool" pro svobodné matky, aby uchránila rodinu před ostudou - v únoru porodila nemanželské dítě...
Po románech La lenteur a L´identité je toto třetí Kunderův román psaný francouzsky. Nizozemci však mají primát v tom, že překlad vyšel dříve než francouzský originál, a tak máme prostřednictvím nizozemštiny možnost zjistit s předstihem, o čem náš krajan píše a jaké jsou první kritické reakce na román tohoto v Nizozemsku populárního českého spisovatele.
Na našem trhu se objevila unikátní kniha povídek běloruských spisovatelů 2. poloviny 20. století. Jde o skutečně netradiční počin, neboť běloruská literatura je u nás neznámá a navíc je Bělorusko mezinárodně chápáno jako poslední evropská diktatura.
Jean-Philippe Toussaint patří k předním francouzským spisovatelům střední generace.
Louis de Bernières dnes bezpochyby patří k nejvýznačnějším anglickým prozaikům. Světovou proslulost si získal zejména Mandolínou kapitána Corelliho, romancí situovanou na řecký ostrov Kefalonia v době druhé světové války. U nás román v překladu Viktora Janiše vydalo nakladatelství BB Art, kde nedávno vyšel i Bernieresův románový debut Válka o zadnici dona Emmanuela...
Až do roku 2003, kdy v Portugalsku vyšel jeho první román, Rovník, byl Sousa Tavares znám jako autor čtivých cestopisů a vtipných, mnohdy provokativně laděných fejetonů.
V 60. a 70. letech byl Wolkers výraznou postavou nizozemského kulturního života s pověstí bohéma a buřiče – prakticky každá jeho kniha působí rozruch pro erotický náboj i naturalistické a morbidní scény, což ovšem vede k tomu, že co kniha, to bestseller.
Když jsem se narodila, máma mě pojmenovala po všech dívkách z knihy s názvem Dějiny lásky, kterou jí dal táta. Bratra pojmenovala Emanuel Chaim po židovském historikovi Emanuelu Ringelblumovi, který ve varšavském ghettu zakopal plechovky od mléka plné svědectví, a po židovském cellistovi Emanuelu Feuermanovi, který patřil mezi největší hudební zázraky 20. století...
Niccola Ammanitiho (nar. 1966 v Římě) můžeme představit jako velmi úspěšného současného italského autora.
Polský spisovatel Stefan Chwin je autorem knih jak pro dospělé (Pewna historia jednego żartu, Ester aj.), tak i fantaskních románů pro mládež (pod pseudonymem Max Lars, např. Ludzie-skorpiony), a držitel některých ocenění (např. německé ceny Andrease Gryphiuse).
Nejznámější román Saši Sokolova, Škola pro hlupáky, vznikal ještě v Sovětském svazu na počátku 70. let. Doporučující recenzi pro americké nakladatelství Ardis o něm napsal Vladimir Nabokov.
Recenze českého překladu legend o poustevnících Sv. Jeronýma(Sophronius Eusebius Hieronymus, asi 348-420).
Chorvatská autorka Slavenka Drakulićová (1949) - její knihy vycházejí v překladech v mnoha zemích. Do češtiny byl přeložen výbor z esejů Jak jsme přežili komunismus.
Doslov knižního vydání Bergmanových filmových povídek "Co chvilku křičí na jevišti světa" a "Sarabanda".
Pod dekou je autobiografií Thompsonova zatím poměrně krátkého života, nic víc a nic méně.
Výbor Krajina s pobřežím, který připravili pražští studenti norštiny spolu se svými pedagogy (odpovědná redaktorka Jarka Vrbová, předmluva od norského lektora Thora Henrika Svevada), má podtitul Sto let norské povídky.
Ani Británie, ani britská literatura nejsou už jen doménou Britů...
Jonathan Safran Foer je velice mladý americký autor, za svou románovou prvotinu získal cenu časopisu Guardian.
Dílo švýcarského spisovatele Roberta Walsera je uznáváno v celém světě jako jeden z nejsvébytnějších projevů moderní německy psané literatury.
Touto knihou se dostává čtenáři do ruky výbor deseti Akutagawových povídek poprvé přeložených do češtiny. Téměř každý zná film Rašómon, oceněný v roce 1951 v Benátkách, ale málokdo ví, že k jeho scénáři byly použity dvě Akutagawovy povídky...
Komiks jako umělecká disciplína se už dostatečně etabloval a není jej proto potřeba hodnotit pomocí měřítek uplatňovaných na literaturu nebo film. U nás v Čechách už má dost dlouhou tradici na to, aby se současní tvůrci nemohli vymlouvat na průkopnické tápání.
V Nizozemsku dosud méně známou stránkou umělecké osobnosti vlámského spisovatele Huga Clause je jeho malířská tvorba, navíc právě v různých nizozemských městech dávají operu Thyeste, kterou na libretto Huga Clause složil Jan van Vlijmen.
Mexický spisovatel Carlos Fuentes (*11.11.1928) stál u zrodu tzv. boomu hispanoamerické literatury a patří k nejvýznamnějším představitelům hispanoamerické, respektive světové kultury.
Ivan Jergl (nar. 1941) zpracovává převážně témata ze života zdravotně postižených, jejichž problémy poznává od raného dětství i z vlastní zkušenosti.
Ač kritika Robinsovy romány nevítá právě s jásotem, o jejich čtenářském úspěchu nemůže být pochyb.
Elizabeth Bishopová je jednou z nejdůležitějších básnířek americké literatury 20. století.
Na mobil dostanu textovku vod Andžely. Ahoj, Silnej, poznali jsme se tam a tam, a taky jestli se ještě někdy uvidíme. Takováhle zpráva...
Jen málokterá kniha byla letos tak napjatě očekávána jako románový debut Monicy Ali Brick Lane...
Houellebecqovi se podařilo to, o čem sní asi každý francouzský spisovatel – o jeho knihách mluví celá Francie.
Knihu Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye (The Amazing Adventures of Kavalier and Clay) vydalo Chabonovi nakladatelství Random House v září roku 2000 a autor za ni v roce 2001 získal prestižní Pulitzerovu cenu.
Prvních sto stran nového románu Leifa Davidsena vážně nemá chybu. Ty poslední naopak maličko stíní přehnaně politicky korektní idyla...
Pozornost čtenářů a kritiků však upoutal španělský spisovatel Cercas až románem Soldados de Salamina (2001), který letos vyšel i česky (Vojáci od Salaminy).
Rozsévač zvolna jde rovnými brázdami./ Otec a před ním děd šli týmiž cestami...
Za svůj druhý román Pi a jeho život (Life of Pi), dobrodružný příběh patnáctiletého trosečníka Pi, jenž jediný z lidí přežije ztroskotání nákladní lodi a plaví se karibikem na voru společně s hyenou, zebrou, která má zlomenou nohu, orangutanem trpícím depresí a bengálským tygrem, získal roku 2002 prestižní britské ocenění Man Booker Prize.
Fred Vargas, známá francouzská autorka již čtrnácti detektivních románů, se tentokrát s komisařem Adamsbergem vypravila do Quebeku.
V životním osudu Hedy Kaufmannové se krystalicky čistě odrážejí životní osudy určité části české společnosti téměř celého minulého století.
Ačkoli byla kniha původně zamýšlena jako výpověď o světě dětí a pro děti byla také určena, získala prestižní Whitbreadovu cenu a prodej dosahuje statisíců výtisků.
Takový příběh, jaký na stránkách novely Dáma, která měla ráda čisté záchodky rozvíjí americký spisovatel James Patrick Donleavy, byste mohli najít na stránkách kdejakého společenského časopisu: hlavní hrdinku, čtyřicátnici Jocelyn Jonesovou opustí manžel, filmový režisér.
Otázka, bez níž by kádrový dotazník nebyl kádrovým dotazníkem... Kdy a kde ses narodil? V Turnově, ale vyrostl jsem v Lomnici nad Popelkou, malém městě v Podkrkonoší, kam jsem chodil do školy a ze školy rovnou na nádraží kouknout se, co k nám přivezli nového.
Deset let po vydání knihy a pár let po úspěšné divadelní inscenaci přišel letos o Vánocích do nizozemských kin film Dvojčata.
8. října 2002 v osm hodin večer si kolumbijští čtenáři konečně mohli koupit zřejmě nejočekávanější knihu posledních let, autobiografii nejslavnějšího kolumbijského spisovatele, Gabriela Garcíi Márqueze.
Cestovatelská literatura zažila v druhé polovině 20. století boom. Čím je pro Ameriku Jack Kerouac nebo pro Anglii Bruce Chatwin, tím je pro frankofonní svět cestovatel, fotograf a spisovatel Nicolas Bouvier.
Moore svým černobílým komiksem (či snad spíše románem v obrazech) převrátil na ruby veškeré dosavadní představy o nejslavnějším londýnském vrahovi...
Román o Duddym Kravitzovi je příběhem člověka ve velmi křehké a velmi specifické životní situaci: v období dospívání a lidského učednictví, ve kterém je u Richlera vždy nejdůležitější lekce z morálky; dobrá známka z tohoto předmětu je nejjistější zárukou dobrého vysvědčení ve škole života.
Rosův román Velká divočina je ryzím výrazem pokory a úcty k drsnému vnitrozemí na severovýchodě Brazílie, jemuž se v portugalštině říká sertăo, a k jeho obyvatelům.
Antologie obsahuje třináct povídek, vybraných a přeložených dle vlastního výběru studenty francouzštiny z Masarykovy univerzity v Brně...
Nejznámější román moderního chorvatského spisovatele Ranka Marinkoviće nám líčí atmosféru Záhřebu těsně před vstupem Jugoslávie do 2. sv. války. Hlavní postava, intelektuál, se tu střetává s absurditou doby a pokouší se s ní vyrovnat po svém.
Nina Nikolajevna Berberovová, prozaička a básnířka (8. 8. 1901 Sankt Petěrburg – 26. 9. 1993 Philadelphia). Jejím hlavním dílem je autobiografie Psáno kurzivou.
Filorománské nakladatelství Tichá Byzanc vydává jeden z klenotů italské literatury, Morální dílka Giacoma Leopardiho
Román Zalknutí je v pořadí třetím románem amerického spisovatele Chucka Palahniuka.