Diskuse - historie

Vložil: josef, 26.01.2020 19:01
Čech, Pavel: O Červenáčkovi
výborná recenze a úchvatný příběh
Vložil: Magda de Bruin, 23.01.2020 17:39
Coudenhove-Kalergi, Barbara: Doma je všude
Za cynické by se to dalo považovat, kdyby o tom v tu chvíli pisatelka věděla nebo kdyby svoje útrapy stavěla nad utrpení, které způsobovali Němci. Jsou to její osobní zážitky a 9. května - jak vyplývá z deníku - ji i s kamarádkou sebrali příslušníci revolučních gard a odvedli na práce. Vidím rozdíl... v tom, když např. Olga Barényiová napíše román "Pražský tanec smrti" (není to tedy memoárová literatura, jak by se zdálo z recenze - Barényiová byla zatčena a internována už 7. 5., takže mnohé krutosti ze strany Čechů, které v románu popisuje a jsou založené na skutečnosti, sama nezažila), a když Schellová zaznamenává to, co zažila (a nepropadá při tom nenávisti vůči Čechům ani obdivu vůči všemu německému jako Češka Barényiová). Na osudu Schellové je zajímavé i to, že jako dcera židovského otce dostala po dlouhých peripetiích (společně s matkou se jí podařilo zpochybnit jeho otcovství) potvrzení o německé národnosti až 5. dubna 1945. Pronásledování Židů tedy unikla, ale vzápětí skončila v internaci jako Němka. Mimochodem v internačním táboře v Bystřici se sejde i s pánem, který tam byl vězněn nejdřív Němci jako Žid, a po osvobození Čechy jako Němec.
Vložil: Pavel, 22.01.2020 17:42
Coudenhove-Kalergi, Barbara: Doma je všude
... přečetl jsem si ukázku deníku Schellové z H7O datovanou 9. 5. 1945. Nalezl jsem v něm tuto větu: "Když měla přijít na pomoc německá vojska, vystavěli Češi spěšně barikády". Ve stejnou dobu na Pražačce příslušníci německých ozbrojených složek bestiálně vraždili náhodně vybrané české civilní obyvatelstvo.... V souvislosti s tímto faktem zní slova pisatelky deníku o "pomoci německých vojsk" až cynicky...
Vložil: Magda de Bruin, 21.01.2020 22:21
Coudenhove-Kalergi, Barbara: Doma je všude
Situaci pražských Němců za povstání a pobyt v československých internačních táborech před odsunem do Německa popisuje taky "Deník z Prahy 1945-1946" herečky a rozhlasové hlasatelky Margarete Schellové (přel. Michaela Škultéty, Academia 2019). Kniha obsahuje i text Olgy Barényiové (zmíněné v této recenzi)... "Deník panny pražské" z roku 1958, v němž si etnická Češka Barényiová (roz. Voznicová, ale hlásila se k německé národnosti) Němku Schellovou a její deník nevybíravým způsobem podává m.j. za nedostatečně odmítavý postoj k Čechům a kritické poznámky o některých Němcích. Složitost situace i vztahů mezi německými vysídlenci z Čech to zajímavě dokresluje. Úryvek z deníku vyšel na H7O: http://www.h7o.cz/denik-z-prahy-1945-1946/.
Vložil: Daisuke, 20.01.2020 16:24
Barker, Pat: A dívky mlčely
Nu, já vám nevím... skoro by mi i přišlo, že když ve válce někdo zemře, už se ho o moc víc dotknout nemůže :-) Knihu jsem četl, moc mě nenadchla - rozvláčný styl vyprávění mě nebral a originální prostředí tisíckrát řečené ideje nespasí. Příběh služebnice je daleko lepší, ač je asi o třicet let starší.... Na zpracování starověké řecké kultury jsem se těšil, ale na knize není moc poznat žádné dohledávání pramenů a když k tomu přičteme prvky nadpřirozena, titul působí spíš jako fantasy.
Vložil: Jaroslav Tvrdoň, 19.01.2020 08:24
Zapletal, Miloš
Jen doplneni: Výpravy za dobrodružstvím – myslim rovnez legendarni prIrucka z jeho pera.
Vložil: mruk4eva, 17.01.2020 14:01
Beatty, Paul: Zaprodanec
řidina, ta recenze. Víceméně opsaná z Olehlova doslovu. Jeho vo "vhled" do "černé duše" přitom fakt stojí za to. Názory?
Vložil: eva nogolová, 13.01.2020 18:20
Reynolds, Alastair: Prefekt
Prefekt je krásná kniha. Líbí se mi mnohem víc než "Transport ledu", který mě bavilo číst tak do poloviny. Ale Prefekt je krásný příběh od začátku až do konce.
Vložil: Petr Navara, 13.01.2020 13:37
Tabery, Erik: Opuštěná společnost
Doporučuji si knihu poslechnout v audioverzi. Je skvěle namluvená a slova v ní obsažená ještě více vyniknou.
Vložil: Věra Staňková , 12.01.2020 09:40
Havelka, Ondřej: Hastrman
Dobrý den, kritiku nesdílím. Film na mě zapůsobil zvláštnosti postav a děje . Předlohu jsem neznala, tak nemohu srovnávat . Na začátku jsem očekávala téma např. - zda zvítězí láska nad věčným životem apod. Vývoj filmu mě překvapil a ještě dnes cítím rozechvění hlubokých ponurých tónů a obraz z reálného... zrcadla vývoje naši společnosti ( ... to jsme tomu dali ... a dalsi otázky - co dál? Co naše děti ?) . Nejsem žádný filozof, tak jistě spoustu informací přehlednu. V jedné z hlavních roli Kateřiny - Simona Zmrzlá - mě naopak překvapilo , kolik výrazů a tváří má. V té roli se mi líbila stejně jako Karel Dobrý. “Žanrová rozplizlost “ mě nevadí- je to dílo samo o sobě a šuplíček nepotřebuje. V Staňková
Vložil: Mgr. Milan Vojta, 10.01.2020 15:46
Coudenhove-Kalergi, Barbara: Doma je všude
Paní Coudenhove-Kalergi si pamatuji z rakouské televize ORF, kterou jsme v blízkosti hranic pochopitelně chytali a sledovali, kdy vystupovala často ve Zprávách jako politická komentátorka se zaměřením na Československo. Posléze jsem byl velmi překvapen, že se narodila v Praze.
Vložil: Petr Peňáz, 08.01.2020 09:30
Moore, Thomas: Osobní náboženství. Průvodce na cestě rozvoje osobní spirituality v sekulárním světě
"Osobní náboženství" je praktickým dalším rozšířením Moorovy "Knihy o duši", kterou výborně recenzoval pan Radim Beránek článkem "Konzumní spiritualita, její kritika, a co dál?" v Teologických textech č.5 roč.2003. Staroříšský Josef Florian by obě knihy označil " k vyhození". pp.
Vložil: Sondy, 07.01.2020 18:57
Minier, Bernard: Mráz
Keďže som práve dočítala knihu Mráz, a nesedelo mi tam zopár detailov, hľadala som recenziu, ktorá by stála za to. Žiadnu som nenašla. Ale musím sčasti súhlasiť so Stevom, vyšetrovateľ ide do Tábora pretože tam vidí auto... Niekto sa ho snaží zabiť a on ani nedá vyhľadať majiteľa auta. Asi si nepozrel... ŠPZ. A kde na konci knihy zmizli doktor Xavier, vrchná sestra Lisa Ferneyova? Asi začnem rovno čítať Kruh...možno sú tam...
Vložil: Marie, 06.01.2020 11:36
Tawada, Jóko: Emisar
Mně se naopak líbí, že se autorka nenutí do technikálií a nekonstruuje svůj svět do podrobností, když ji to nebaví. Drží se toho podstatného, co chce sdělit, a nepodléhá tlaku, že aby román byl co k čemu, musí to být špalek. Je to osvěžující.
Vložil: mp, 02.01.2020 08:36
Fitzgerald, Francis Scott: Poslední kapitán
Dvě drobnosti: - Cecilie příslušné děje prožívá jako mladá, ale vypráví jako starší, - mluvit o nové verzi knihy je příliš silné, jde prostě o nové ediční zpracování téhož textu, což je běžné i u dokončených děl (Bruccoli stejně připravil i např. Gatsbyho).
Vložil: Jan Lukavec , 01.01.2020 13:51
Ripa, Cesare: Ikonologie
Motiv slepce je shodný, ale celkový kontext je ale u Schopenhauera zcela odlišný, to nepochybně ano.
Vložil: mp, 01.01.2020 12:21
Ripa, Cesare: Ikonologie
Ta zmínka o Schopenhauerovi je poněkud matoucí, pro příslušný tradiční obraz by "měl pochopení" v tom smyslu, že s ním polemizoval v klíčovém bodě, totiž v otázce, zda vůle může být vedena rozumem.
Vložil: Anna, 31.12.2019 09:34
Jak správně kupovat knihy
To Eliška. Taky ty různé rady nemám ráda, ale nemusíte se tím řídit. My překladatelé víme, jak často se lidi napálí, když si neověří jméno překladatele, jak často obálka neodpovídá obsahu díla, jak čtenáři neznají nekalé praktiky některých nakladatelů, že když kniha nemá redaktora, je na tom něco špatně...... atd. atd. Rady shrnuté v článku jsou určeny právě čtenářům, kteří se v tom orientovat neumějí. Pokud mezi ně nepatříte, tak se řiďte sama sebou. Vždyť vám to nikdo nevnucuje. Ale divila byste, kolik lidí se orientovat v knižním průmyslu neumí. Já ten článek uvítala.
Vložil: Eliška, 30.12.2019 22:10
Jak správně kupovat knihy
... lidem někdo radí. Co jíst, abychom neztloustli, v kolik chodit spát a v kolik vstávat, kolik chodit a jak rychle běhat, jak se bránit demenci... Neuvěřitelné. A teď ještě tohle.
Vložil: Eliška, 30.12.2019 22:04
Jak správně kupovat knihy
Už opravdu nevím. Každá kniha je originál a stejně tak jako každý čtenář. Nechápu, proč mi někdo radí, jak mám knihy kupovat. Jsem dostatečně vzdělaná na to, abych to dobrodružství, které pro mě výběr knih představuje, zvládla sama. Dám na doporučení knihkupců, známých, kolegů, recenzentů... Neustále... jsme obklopeni rádci, jak vařit, co jíst, abychom neztloustli, v kolik chodit spát, kdy vstávat... A teď ještě tohle. Neuvěřitelné.
Vložil: perret, 30.12.2019 20:04
Petropoulos, Jonathan: Umělci za Hitlera
Leni Riefenstahlová se spíše přizpůsobila moci k seberealizaci jak umělecké, tak finanční. Přes všechno co jí můžeme vytknouti, byla pionýrem v novodobé kinematografii, co se pohyblivé kamery ze země, z vozíčků a jiných působivých pohyblivých poloh týče. Vrhač oštěpu z Olympiády 1936 v Berlíně zabírán... zespodu a v jízdě to tu ještě nikdy nebylo. To ani Hollywood neznal. Pohyb atleta s jízdou zespodu evokoval ohromnou dynamickou sílu a vlastně nadvládu arijského aktéra, což bylo propagandisticky velice účelné a pro tehdejší režim senzační. Ohledně výtvarného umění to byl vlastně socialistický realizmus,což minulý režim u nás vlastně od nich obkoukal.
Vložil: Miroslav Jonáš, 30.12.2019 19:27
Bednářová, Marta: Ukrajina (kde se zastavil čas)
pracoval jsem tan na betonservisu vroce 1989 až1992 stavex Brno 13 turnusů všechny zdravím Míra
Vložil: flegel, 30.12.2019 19:16
Woolf, Virginia: Vlny
Update: Dle sdělení Odeonu vyjdou Roky (The Years) v českém překladu v roce 2020. Pro RP k překladu Noc a den: Zkuste na FB skupinu Tváře překladu a nabídnout překlad Odeonu, který Woolfovou vydává...
Vložil: Pavla, 29.12.2019 22:25
Lively, Penelope: Měsíční tygr
Skvělá, čtivá kniha. Recenzent píše, že Penelope Lively nepatří mezi nejznámější britské spisovatele. S tím lze možná souhlasit, ale pokud bychom hovořili o autorkách-ženách, mnoho stejně dobrých spisovatelek, jako je ona, bychom v Británii nenašli.
Vložil: Iveta Raeymaekers Listiakova, 28.12.2019 19:58
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Knizka, Jak jsem potakala Brusel, je z mojho pohladu manzelky belgickeho obcana skvela. Putavo, vtipne napisana s hromadou informacii a faktov o ktorych som diskutovala a preberala ich s manzelom a jeho rodinou. Velmi mi to rozsirilo obzory o Belgicku, belgicanoch, vela som sa nasmiala a casto som si... text oznacila, na zaklade coho viem kam sa vratit a zizit rozne tipy v praxi. Brusel po precitani tejto knihy vnimam uplne inac a vsimam si uplne ine veci ktore mi doteraz unikali. Unikatna kniha pre tych, ktori sa do Bruselu chystaju na vylet alebo na pracovny ci studijny pobyt. Kvalitne odvedena praca!
Vložil: RP, 27.12.2019 21:40
Woolf, Virginia: Vlny
Kdysi jsem do soutěže pořádané Obcí překladatelů zaslal překlad dvou kapitol románu Noc a den. Nyní se mi povedlo román skoro celý přeložit. Kdyby se našel zkušenější překladatel, který by se, byť jen na část textu, podíval, byl bych mu vděčen.
Vložil: jana cizek, 27.12.2019 16:34
Padevět, Jiří: Ostny a oprátky
vse z cyklu krvava leta
Vložil: Martina Kožíšek Ouřadová, 27.12.2019 10:50
Borkovec, Petr: Smutek a knihovnice
Děkuju, kouzelné... celoživotní knihovnice
Vložil: Jan Sucharda, PhDr., 27.12.2019 10:10
Sigurðsson, Ófeigur: Kniha Jón
V textu je zásadní chyba - nejde o sopku Katla ale Laki, která vybuchla v roce 1783 a "ohnivé kázání" se týkalo právě jí.
Vložil: Miroslav Kouba, 24.12.2019 02:11
Bednářová, Marta: Ukrajina (kde se zastavil čas)
Ahoj Doliňáci, přeji krásné svátky, hodně štěstí a zdraví v roce 2020.
Vložil: Reddot, 24.12.2019 01:11
Charvát, Radovan: Knížka se nemůže bránit
Ještě dodatek: Je tu jeden autor, u nás i v zahraničí naprosto opomíjený, Švýcar Hermann Burger, o kterém jsem slyšel, že stojí někde mezi Franzem Kafkou a Thomasem Bernhardem - což by mohlo být zajímavé.
Vložil: Reddot, 24.12.2019 00:58
Charvát, Radovan: Knížka se nemůže bránit
Pan Charvát je naprosto úžasný překladatel, jsem moc rád, že se chystá i nadále věnovat Walserovi, kterého prostě nikdy nemůže být dost. A pokud by jednou klapla ta "Řeka bez břehů" od Jahnna, byl by to myslím životní dárek pro mnoho českých čtenářů! O této knize jsem slyšel tolik, Jahnn měl podle všeho... neskutečně propracovaný "vnitřní estetický systém", nebo jak to nazvat, trochu jako Proust co do kvality a hloubky. Akorát více inklinoval k té temnější stránce lidské duše, což je minimálně pro mě velice sympatické :)
Vložil: Květinka, 20.12.2019 13:03
Borkovec, Petr: Smutek a knihovnice
My knihovnice si myslíme, jak jsme úžasné,že necháváme číst autory jejich výtvor v knihovně - chrámu a autoři si myslí, jak jsou úžasní,že do knihovny -chrámu přijdou a čtou ....
Vložil: flegel, 20.12.2019 09:49
Charvát, Radovan: Knížka se nemůže bránit
Díky za velmi zajímavý rozhovor s mým oblíbeným překladatelem! – Jen si dovolím doplnit, že od Hanse Hennyho Jahnna u nás vyšla kromě zmíněné Noci z olova (Pulchra, 2016) ještě jedna kniha: Třináct podivných příběhů, přeložil Petr Slunečko, vydal Dauphin (2007). – Mimochodem, co třeba Heimito von Doderer,... u nás poněkud zanedbávaný? Vyšly jen dva romány (Vodopád a Merovejci) a chystají se v Akademii konečně Strudlhofské schody, ale jistě by stálo za to přeložit i něco dalšího...
Vložil: redakce, 19.12.2019 22:15
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Omlouváme se autorce recenzované knihy a také všem diskutujícím, které jsme uvedli v omyl: překlep ve jméně Merckx byla naše chyba, v publikaci je uvedeno správně. I zde v článku už je překlep opraven.
Vložil: Jan Vaněk jr., 19.12.2019 20:19
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Děkuji p. mp za odkaz, ovšem musím jej doplnit, že Google ukazuje "v rámci nichž" také například v publikacích: Československá psychologie 1974, Listy 1981, Filosofický časopis 1988, Pedagogika 1991 aj.; Digitální knihovna pak třeba Křesťanská revue 1998, Památky archeologické 1988 a dokonce Naše doba:... revue pro vědu, umění a život sociální 1934. Byl bych proto s negativním preskriptivismem, respektive proskripcí opatrnější: evidentně tu dlouhodobě působí jistá tendence, kvůli které nebývá vazba vnímána jako nekorektní nebo dokonce jen nesystematická, jak ukazuje i tato diskuse. Bohužel NESČ je pro neakademika mimořádně neprostupný a nemám teď čas ani hledat, jak se k věci vyjadřuje Mluvnice češtiny, ale dovolím si aspoň spekulaci: Buďto začíná ten jednoslabičný genitiv být vnímán zcela zaměnitelně s "kterých", respektive jako jakási univerzální spojka podobná "co" (stálo by za pokus projít si vazby s jinými pády); anebo je naopak spojení "v rámci" (jak už ukazuje to N) na půli cesty k ustrnutí v předložku: asi by málokdo měl námitky k "dělá proslovy, během nichž" – a snad tedy ani "v průběhu nichž"? Co pak "návody, pomocí nichž můžete"? Pro mě je to na hraně. Jen čistě substantivní vazby (*"dostává dva průvodce, přátelstvím nichž je nakonec zachráněn") jsou zatím jednoznačné.
Vložil: Eva Vejdělková, 19.12.2019 16:46
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Pro pana Mikuláše M. - máte pravdu, nyní ve vašem komentáři slovo slovesná nevidím, asi mě zradil zrak a displej mobilu. K té vazbě už se vám tu ale vyjádřil i další člověk a opravdu není důvod v ní hledat 6. pád... Už jsem k tomu řekla vše, co jsem chtěla, kdybych se nepřehlédla, už debatu dál rozmnožovat... nebudu, ostatně vzhledem ke knize i recenzi je to podružnost a zakládat tu samostatné gramatické okénko nemá význam. Mějte se :-)
Vložil: mp, 19.12.2019 14:16
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Ad Mikuláš M., až teď se mi (dost namáhavě) podařilo pochopit, že Vy podle všeho ve vazbě *"v rámci nichž" hledáte šestý pád (ergo významový rozdíl), pak by ale musela existovat třeba vazba *"v rámci radách".
Vložil: mp, 19.12.2019 13:49
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Podle googlu se sice vazba "v rámci nichž" najde i ve Slově a slovesnosti (ovšem až v roce 2004... a ve statisticky zaměřeném článku), je ale chybná. Exaktní popis zde https://www.czechency.org/slovnik/VZTA%C5%BDN%C3%81%20V%C4%9ATA%20S%20JMENNOU%20HLAVOU, typ věty (1a) -- varianta "Políbil dívku, přítele... jíž..." neexistuje. -- Odlišně fungují vazby "v rámci čehož", "vlivem čehož", "v důsledku čehož", "díky čemuž", "vinou čehož" atd., kde zájmeno (v singuláru) odkazuje k obsahu celé předchozí věty, nikoli k větnému členu.
Vložil: Mikuláš M. , 19.12.2019 13:40
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Paní Vejdělková, můžete mi prosím alespoň naznačit, kde jsem inkriminovanou vazbu nazval "slovesnou"? Máte snad na mysli tento výrok "paní Vejdělková, chcete-li kritizovat krkolomnou slovní vazbu, vyberte si nějakou, která krkolomná skutečně je"? Vidíte tam slovo "slovesná"? Samozřejmě že se vazba... (ne slovesná, jak jste velmi duchaplně poznamenala) "v rámci nichž" vztahuje k Praktickým radám, ale vaše řešení "v jejichž rámci" implikuje že Praktické rady mají/vlastní nějaký rámec, jejich rámec (lokál: "jejichž rámci"), to je ale vedlejší, vy jste především nijak nevyvrátila mé tvrzení, že pro to, co píšete, nemáte žádnou oporu. Věta "Vhodnější i běžnější je 'v jejichž rámci'." je prostě nesmysl, to je hlavní bod mé zprávy. A chápu, že když nedokážete vyvrátit ten, chytáte se jinde. Bohužel se znovu mýlíte. Ani s vykřičníky jsem "slovesnou" vazbu nepoužil.
Vložil: Magda de Bruin, 19.12.2019 13:24
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Paní Farná: Dva překlepy v recenzi jsou mrzuté, nicméně k „hranolkám“ ani k poznámkám recenzentky o redakčních nedostatcích knihy se nevyjadřujete. Snad ještě krátká reakce (osobní, ne jménem redakce), založená na ukázce z knihy na webu Literárky https://www.literarky.cz/civilizace/68-katerina-farna-jak-jsem-potkala-brusel-ukazka-z-knihy... (také zřejmě s překlepem – “poison” a “poisson” se tam totiž foneticky přepisuje v obou případech jako “puazon”). Jako čtenářka s dlouholetou zkušeností života v cizině (i když ne v Bruselu – ten znám jen z kratších návštěv) bych řekla, že kniha je zaměřená především na lidi v podobné pozici jako autorka – tj. české „expaty“ v Bruselu vyzbrojené angličtinou, kteří si teprve na místě doplňují další jazykové znalosti a postupně objevují město tak, jak průměrný turista za krátkou dobu nikdy nedokáže (ale zároveň pro něj značná část postřehů expata není relevantní). Recenze je pochopitelně psaná z širší perspektivy (a existují knihy o podobném objevování cizího města, které jsou zároveň literárně na výši – vzpomeňme třeba na Ripellinovu Magickou Prahu). Souhlasím s recenzentkou, že blog jako žánr není vždycky šťastné převádět do tištěné podoby, protože na papíře míra triviality zvlášť vynikne.
Vložil: Eva Vejdělková, 19.12.2019 13:23
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Pro pana Mikuláše: Prosím vás, o čem se tu tedy se mnou bavíte a jak pozorně tu recenzi čtete, jestliže se podle vás citovaný "rámec" nevztahuje k Praktickým radám? :-D Do prostého jazyka převedeno, recenzentka píše, že mezi Praktickými radami jsou i nějaké užitečné tipy, ale ty bohužel zastíní i "výkřiky"... Nejezděte na černo apod. Takže být vámi na pole gramatiky se moc nepouštím - ostatně fakt, že jste vazbu, kterou jsem otitulovala jako krkolomnou, vy sám nazval "slovesnou", svědčí o tom, že moc nevíte, o čem mluvíte. A ještě poučujete o mém okolí :-D
Vložil: Mikuláš M. , 19.12.2019 12:14
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Paní Vejdělková, mýlíte se. Nevím, zda je to běžnější (možná ve vašem okolí, tipnul bych si však, že v běžných textech/mluvě rozhodně nikoli), každopádně to není vhodnější. Nevím, z čeho usuzujete, nejspíš z vlastního dojmu, v literatuře žádnou oporu pro toto tvrzení nenajdete! Zkuste si do té věty... dosadit vlastní návrh, vždyť by vznikl nesmysl, Praktické rady snad vlastní nějaký rámec? Sama přece musíte uznat, že takovou větu by schopný stylista nevypustil. Tomu, co píšete poté, nerozumím, nechci však přistupovat na nějaké hry. Nehájím recenzentku (pokud v recenzi špatně citovala, je to chyba!), jen upozorňuji na to, že má-li vzniknout nějaká reflexe a debata, měla by se vést věcně, argumenty typu "vazba se mi nelíbí", "autorka nebyla v Bruselu, jak může hodnotit knihu" sem nepatří.
Vložil: rosaoman01, 19.12.2019 10:50
Kautman, František: Nemožnost člověka
Dobrý den, chci se podělit o své úžasné svědectví Poté, co jsem byl ve vztahu s manželem roky, rozešel se se mnou, udělal jsem všechno možné, abych ho přivedl zpět, ale všechno bylo marné, chtěl jsem ho zpátky tolik kvůli lásce, kterou mám pro něj jsem ho prosil o všechno, dal jsem sliby, ale on odmítl.... Vysvětlil jsem svůj problém svému příteli a navrhla, že bych měl raději kontaktovat kouzla, které by mi mohlo pomoci seslat kouzlo, aby ho přivedlo zpět, ale já jsem typ, který nikdy v kouzlo nikdy nevěřil, neměl jsem na výběr, než to zkusit, poslal e-mailem kouzlo a řekl mi, že nebyl problém, že všechno bude v pořádku před třemi dny, že se mi můj bývalý vrátí před třemi dny, vrhl kouzlo a překvapivě druhý den, bylo kolem 16 hodin. Můj bývalý mě volal, byl jsem tak překvapený, odpověděl jsem na volání a vše, co řekl, bylo to, že byl tak líto všeho, co se stalo, že chtěl, abych se k němu vrátil, že mě tolik miluje. Byl jsem tak šťastný a šel jsem k němu, tak jsme spolu začali šťastně žít společně. Od té doby jsem slíbil, že každý, koho znám, má problém se vztahem, pomohl bych takové osobě tím, že ho odkážu na jediného skutečného a mocného kouzelníka, který mi pomohl s mým vlastním problémem. email: babaidadawiseman01@gmail.com  můžete mu poslat e-mail, pokud potřebujete pomoc s vaším vztahem nebo jiným případem. Love Spells Vydělávejte dobré peníze nebo vyhrajte loterii. Dosáhněte úspěchu v podnikání. Duchovní problémy. Vyhrajte soudní případ. Hledejte svého životního partnera. Získejte dobře placenou práci. Získejte kontrolu nad svým manželstvím. Získejte od lidí laskavost a přitažlivost. Získejte zpět ztracené peníze. Uzdravte všechny nemoci. léčitelné i nevyléčitelné. Vyřešte problémy s těhotenstvím a žehnej vám s dětmi atd ... Pokud máte nějaký problém s trvalým řešením, kontaktujte tohoto skvělého muže prostřednictvím babaidadawiseman01@gmail.com WhatsApp: +2348136951551 Viber: +2348136951551 Poděkuj mi později
Vložil: Eva Vejdělková, 18.12.2019 23:48
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Pro pana Mikuláše M. - Vhodnější i běžnější je "v jejichž rámci". Mám pro vás tedy další inspiraci k zamyšlení, bez vykřičníků. "Vyčetla textu chyby, v hodnocení nichž se mýlila." (hodnocení koho čeho jako rámec koho čeho)
Vložil: Kateřina Farná, 18.12.2019 21:06
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Vážená paní Magdo, o kvalitě této recenze svědčí mj. to, že její autorka dokázala udělat 2 chyby v samotné citaci z mé knihy Jak jsem potkala Brusel, což považuji za neprofesionální a lajdácký přístup. V souvislosti s resumé kritického příspěvku Anny Fremrové, že "vytvořila /jako já/ však text, který... nemá příjemce", se o prodaném nákladu prosím informujte v nakladatelství Grada. RECENZE, 70 řádků: […] Podle jednoho barmana v Sharebeeku se Mercx se svým kamarádem […] KNIHA, 360 stran: […] Podle jednoho barmana ve SCHAERBEEKU se MERCKX se svy´m kamarádem […]
Vložil: Viking, 18.12.2019 19:18
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Tak co je teda vlastně vyvrácen? Odpoví mi někdo? Jindy redakce iLiteratury odpovídá docela bryskně...
Vložil: Magda de Bruin, 18.12.2019 17:00
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Jen na základě ukázek v recenzi by mě zajímalo, zda se v knize skutečně píše "Mercx" takto (slavný belgický cyklista se totiž jmenuje Merckx). O úrovni redakce svědčí tvar "Belgie je zemí (...) hranolek" - jako by bramborové hranolky byly rodu ženského.
Vložil: Mikuláš M., 18.12.2019 11:25
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Ad Michaela Mlíčková Jelínková (armádu autorčiných přátel, nedejbože pseudonymů přehlížím): Recenze nemusí být psaná lehce, a dokonce ani vtipně, měla by však ukázat na přednosti, potažmo nedostatky titulu. To se v tomto případě stalo. Jen tedy ještě na okraj k některým obzvlášť zarážejícím poznámkám:... paní Vejdělková, chcete-li kritizovat krkolomnou slovní vazbu, vyberte si nějakou, která krkolomná skutečně je, z "v rámci nichž" se krkolomná vazba nestane, ani když použijete deset vykřičníků (!). Paní Tesařová, pokud nechápete, proč je kritika tak útočná, není to zas tak složité: recenzovaná kniha je zkrátka špatná. Podobně bych odpověděl Vám, paní Silovská: Je útočná, protože je kniha podle ní špatná. Nevím, zda byla A. Fremrová v Bruselu, ale Boris Hokr taky myslím nebyl na Marsu nebo v Narnii, a přece dovede erudovaně psát o sci-fi a fantasy knihách.
Vložil: Přemysl Veliký , 18.12.2019 00:10
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Tato recenze je paskvil, že kterého není patrno, co vlastně kritička kritizuje.
Vložil: Michaela Mlíčková Jelínková, 18.12.2019 00:09
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Nedávno iliteratura zveřejnila text o tom, jak vybírat knihy. Jedno z doporučení bylo "dejte na kritiky odborníků". Tato "kritika" ale uvedené doporučení dosti znevěrohodňuje. Neobsahuje totiž vůbec žádné pozitivní hodnocení, přitom kniha se je určitě zaslouží. Kromě toho, že vizuálně je skutečně povedená,... je také velmi dobře vyrešeršovaná i mix informací je zajímavý. Kniha je navíc psána lehce a vtipně. To se o této recenzi bohužel říct nedá.
Vložil: Barbora Schneiderová, 17.12.2019 17:02
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Občas se člověku přihodí, že musí recenzent napsat pro někoho možná ,,útočný” text, protože to evidentně autor a kniha vyžadují. Nikdy mě nepřestane zarážet, co všechno opravdu vychází. Pokud mělo v případe Jak jsem potkala Brusel jít o subjektivní popis jednoho města, jsou možná v pořádku naprosto... iracionální názvy kapitol (ale to už mohla autorka být kreativnější), ale tím pádem nás kniha zahlcuje wikipedickými údaji, které mě ani jako turistu nezajímají. Měla jsem z knihy dojem, že jde o knihu pro správného Čecha, který se v cizině neobejde bez knedlíků (viz rady kde je koupit), a je z nějakého důvodu nucen tam trávit delší čas - v tom případem by snad kniha alespoň nabízela nějakou útěchu ve stylu prošla jsem si tím taky. Pokud má být k něčemu člověku, který do Bruselu chce, spíš ho kniha vyčerpá. Pokud má kniha bavit třeba mě, tedy někoho, kdo strávil v Bruselu pár dní a s chutí by se vrátil, tak to prostě nevyšlo. Abych byla fér, nedokázala jsem projet víc než pár kapitol, třeba dává kniha nějaký smysl v celku - ale jako člověk, který už přece jen ze světa něco viděl, mě prostě nenalákala ničím. A vůbec nejhorší mi přišel jazyk knihy, kniha v podstatě blogových postů je pro mě škoda papíru. Autorka měla zůstat na síti, na které se v rámci blogu přece jen víc odpouští. Podle nahlédnutých stránek oceňuji recenzi a obdivuji autorku, že s knihou strávila tolik času.
Vložil: Karel Huněk, 17.12.2019 09:23
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Čili kniha jen pro lidi, kteří byli v Bruselu. Esoterie.
Vložil: Jitka Silovská, 16.12.2019 22:44
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Vážně by mě zajímalo, proč je kritička až tak útočná. Nepochválila nic. Byla vůbec někdy v Bruselu? A byla tam déle než jeden den? Pokud ne, tak nemůže pochopit, proč je kniha napsaná tak, jak je. Mně se líbila, žila jsem v Bruselu 1 rok a skoro vše,co paní Farná napsala, je mi blízké a také jsem zažila... nebo si myslím.Něco bych samozřejmě mohla dodat a více popsat, jinému bych třeba tolik místa nevěnovala. Ale mrzí mě, že neexistovala (kniha) před mým tamějším pobytem. Urychlila by moje seznamování s městem a lidmi, je vtipným průvodcem a glosátorem, ukázala mi, co vše jsem v Bruselu nestihla a neviděla.Chtěla jsem něco podobného rovněž napsat, ale nejsem ani novinářka,ani blogerka a při představě, že by mě někdo jako tato kritička tak "vyliskala", jsem ráda, že můj deník z Bruselu zůstal v počítači nedotčen.Bude pro vnoučka, kterého jsem tam rok opatrovala, až bude jednou umět číst.
Vložil: Viking, 16.12.2019 22:16
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Mohl by mi někdo vysvětlit, co znamená věta: Například na pouhých dvou stranách kapitoly Bicykl je tak čtenář protažen touto smrští: hned v úvodu stojí základní autorčino tvrzení, že „každý národ má svůj sport, který odráží charakter obyvatel“ – pro Belgičany fotbal a cyklistika – okamžitě vyvrácen... tím, že Belgičan nemá rysy typické pro cyklistické závodníky.
Vložil: Monika Tesařová, 16.12.2019 20:57
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Moc nechápu, proč je tato kritika tak útočná..Nevím, jestli má recenzentka problém s Bruselem anebo s autorkou.. Nicméně za mě skvělá kniha a rozhodně si své příjemce našla a ještě najde..minimálně ty, co se chtějí podívat anebo byli v Bruselu :)
Vložil: Eva Vejdělková, 16.12.2019 16:19
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
... uvést aspoň jeden argument. To mi stačí :-)
Vložil: Eva Vejdělková, 16.12.2019 16:17
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Dovolím si parafrázovat: Je patrné, že Fremrová se pokusila napsat recenzi - protože si přála mít recenzi. ;-) Sestavila ji z náhodných postřehů, kritizuje v ní stylistiku, a přitom sama použila krkolomnou gramatickou vazbu - v rámci nichž (!). A na konec dospěla k nesmyslnému závěru, aniž by se namáhala... uvést k němu aspoň jeden argument. To mi stačí...
Vložil: Jan Knedlhans, 16.12.2019 13:46
Kartous, Bohumil: No Future
Nejsem si jistý, zda námitce rozumím. Mluvíme-li o aplikované vědě, stojí skutečná odbornost v opozici k něčemu naučenému, a to jako originalita?
Vložil: Bořek Neškudla, 16.12.2019 10:50
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Recenzentka nepochopila žánr knihy a hledá encyklopedii tam, kde není a, jak se píše v úvodu knihy, ani nemá být. Jak mám ale brát vážně kritičku, která nedokáže ani pořádně opsat citát z recenzované knihy? Jak se jí dostal do uvozovek její vlastní paskvil "v Sharebeeku" místo původního a správného... "ve Schaerbeeku"?
Vložil: Josef Soukal, 15.12.2019 11:14
Kartous, Bohumil: No Future
Kartous je symbolem bídy současného veřejného diskurzu o vzdělávání i schopností politické reprezentace a novinářů orientovat se v problémech a kriticky o nich uvažovat. Může-li se totiž stát mediálně nejznámějším "expertem" v dané oblasti stát člověk, který se prezentuje nikoli skutečnou odborností,... ale pouze myšlenkami posbíranými jinde, a který když už přinese něco svého, tak je to buď hloupost, nebo zlovolná manipulace a lež, jsme tam, kde jsme určitě nechtěli být. Viz např. https://www.ascestinaru.cz/josef-soukal-mlaticka-bob-kartous/
Vložil: Jalusz, 13.12.2019 17:07
Klečka, Jiří: Pět ročních období
Přeci kdyby si lidi kupovali eknihy, tak by je nakladatelé nemuseli tisknout...
Vložil: Kirsch, 13.12.2019 14:22
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Tón této recenze mi přijde až přehnaně kritický. Směsí objektivních faktů a subjektivních dojmů a zážitků se vyznačuje snad každý text, který se týká osobní návštěvy nějakého konkrétního místa (alespoň si nevybavím žádný např. cestopis, o kterém by toto neplatilo). Na knihu jsem víceméně náhodou narazil... v katalogu nakladatelství těsně předtím, než jsme s rodinou do Bruselu kvůli práci přesídlili, a z vlastní zkušenosti musím říci, že řadu praktických informací i zajímavých tipů bychom se jinde dozvěděli jen těžko, případně by nás ani nenapadlo je hledat (a tím opravdu nemyslím jen informace o tom, kde se v Bruselu dají sehnat knedlíky). Netvrdím, že se jedná o bezchybné literární veledílo, některé pasáže mi také přišly poněkud zmatené a některé kapitoly jsem rovnou přeskočil, jak se říká, sto lidí, sto názorů, ale formulace, že jde o " text, který nemá příjemce. Cílí totiž patrně na člověka bez přístupu k internetu a bez sebemenšího povědomí o zahraničí. Na takového, který chce jet na výlet do Bruselu, ochutnat jednu vafli a pak si raději koupit český chleba" mi přijde skutečně úplně mimo. Belgie dokáže zaskočit i člověka, který již za sebou má dlouhodobější pobyty v různých zemích - a takováto kniha se mu pak může více než hodit.
Vložil: Karel Huněk, MCA, 12.12.2019 09:10
Benda, Jan: Týrlová, Zeman a ti druzí
Shrnutí: Pokud jde o historiografii umělecké školy (míněno konkrétně i obecně), přičemž chybí rozbor estetického výrazu a programu, a vše se odehrává jen v "líčení příběhů" uměleckých děl a v komentované reprodukci kontextových dokumentů, asi by tam měl být alespoň standardní poznámkový aparát. Ani... populárně-historická práce není beletrie. Nebo už zase ano?
Vložil: Mikuláš M., 12.12.2019 08:27
Benda, Jan: Týrlová, Zeman a ti druzí
Nerad bych se mýlil, připadá mi, že autor je s recenzí nespokojen.
Vložil: Jan Benda, 11.12.2019 17:58
Benda, Jan: Týrlová, Zeman a ti druzí
Recenzent nechápe rozdíl mezi populárně-historickou prací a vědeckým dílem. V textu nejsou uvedeny odkazy, resp. poznámkový aparát, což je dané povahou díla. V knize je uveden seznam všech použitých zdrojů, tj. literatury a pramenů, odkud citáty a svědectví pocházejí. Metodický přístup ke zpracování... je analyticko-historický, není nezbytné jít cestou estetického pohledu na věc, který přinesli Benešová s Bočkem. To by přineslo jen opakování již vyřčeného, nehledě k tomu, že ostatním tvůrcům v Gottwaldově se tito znalci filmové historie zdaleka tolik nevěnovali. Navíc svoji práci dovedli jen do konce 70. let 20. století. Celá 80. a 90. léta v ní chybí. Horuje-li recenzent pro srovnání a větší analýzu reklamních filmů, vychází tento jeho požadavek z prosté neznalosti věci, neboť reklamních animovaných filmů ze Zlína (Gottwaldova) bylo nemnoho na rozdíl od hraných reklam, které má patrně na mysli. Publikace si ostatně ani ve svém úvodu neklade důraz na úplnost. Jejím cílem je přinést základní faktografii a přimět k dalšímu poznání věci.
Vložil: MVos., 11.12.2019 14:01
Augustova cena 2019
Dobrý den, o takové možnosti nevím, jedině snad zkusit se obrátit na Megabooks.cz.
Vložil: Petr , 11.12.2019 12:01
Augustova cena 2019
Dobrý den, dají se uvedené tituly již sehnat u nás v originále? Děkuji.
Vložil: Karel B., 10.12.2019 15:25
Ouředník, Patrik: Ad acta
No a...?
Vložil: Bububu, 10.12.2019 15:19
Ouředník, Patrik: Konec světa se prý nekonal
Až na tu příšernou obálku – geniální kniha!
Vložil: Milan, 09.12.2019 15:32
Phillips, Tom: Dějiny lidských průserů
Kniha mě vůbec nezaujala,proto jsem ji ani nedočetl.Měl jsem ji půjčenou z knihovny.Příběh bitvy u Karánsebes jsem neznal a vliv alkoholu na vojáky rakouské armády v očekávání tureckého nepřítele v r.1788. Císař Josef II byl velký reformátor o ni napsal,že" ztratili veškeré hrncc a stany,ale také... tři kusy artilerie".Na lidské ztráty zapomněl a bylo jich hodně. Turci se divili,když přišli na osudné místo později,kde někdo z ožralých vojáků zařval "Turci.Turci" a nastala vřava a střelba.Autor má pocit,že tomu se říká "mlha války".
Vložil: , 09.12.2019 12:04
Glaserová, Světlana: Trosečník sibiřský
Vložil: Sequoy, 08.12.2019 23:25
Jak správně kupovat knihy
A děsně se mi líbí slovní spojení "klasický výrobní proces". To někdy zní jako návrat ke kořenům, skoro jako tesání klínopisu do kamene :)
Vložil: Sequoy, 08.12.2019 23:21
Jak správně kupovat knihy
(->Redakce) I amatér si může vydat knížku, když na to má a umí psát. Tzv. zavedená nakladatelství mají ale svůj business plán, který amatér, jak vy říkáte, nedokáže naplnit (řeknou jen, že jeho text není kvalitní – to ti upřímnější; ostatní jen, že se nevejde do edičního plánu). Ve skutečnosti, NIKDO... amatérovi nepomůže – pomoz si sám, zaplať si redaktora, jazykovou úpravu, stylistiku, a vydej si to sám, pokud na to máš. Protože se tlačíš někam, kde tě nikdo nechce! A bez reklamy neprodáš téměř nic! Jsou samozřejmě výjimky, šťastné kolo Osudu, neviditelná ruka trhu, zlaté dítě, soutěž o iridiový brk, atp. Zárukou kvality nejsou ani knihy od zavedených nakladatelství, protože kvalita není chápaná jen jako jednorozměrná veličina. Bohužel, tu ale objektivně umí posoudit jen málokdo, většinou se za objektivní zhodnocení považují subjektivní recenze na různých webech, které vyznívají spíš jako skrytě vedené (a zaplacené) reklamy, dílo buď vyzdvihující anebo hanobící. Ve svém příspěvku [ijcro] vlastně popsal běžný způsob vydávání e-knih. Je lež, když píšete, že je minimálně nebezpečné kupovat takové knihy (záruka kvality tu není)! Vždycky si můžete stěžovat, že v knize chybí listy, že je papírový nosič poškozený, nebo že v e-knize vypadla kapitola. Nakladatel či prodejce dozajista vyjde kupujícímu vstříc a když už knihu/nosič fyzicky nevymění, alespoň vrátí peníze. Ale ukažte mi někoho, kdo si stěžoval, že to autor blbě napsal, že v knížce byl blbej, nevýstižnej obrázek, debilní příběh, neztotožnitelní hrdinové nebo čeština přeložená Googlem? Myslíte si, že vám nakladatel vydá verzi 2 a ta už bude dostatečně čtivá, líbivá a s vytříbenou češtinou? Kulový! Maximálně vám nějaký „odborník“ chytrácky vysvětlí, že jste si neměli takovou knížku vůbec kupovat! A jak ji poznat? No snadno, vydal ji neznámý amatér u nezavedeného nakladatele (nedej bože vlastním nákladem), o kterém Google či Instagram nic neví! Když se taková bota stane u zavedeného nakladatele, a neprodá se dost kousků, tak takovou knížku nakladatel stáhne pěkně potichoučku z prodeje (což dneska asi není problém, při tak nízkých nákladech knih) a celou záležitost hodí do autu. Hlavně aby si toho nikdo nevšimnul. Pokud je to neznámý autor, tak je ticho po pěšině. Pokud se to stane u nějakého renomovaného (hlavně překladového) autora, navíc s bombastickou reklamní kampaní, pak to na světlo bóží vyleze časem samo.
Vložil: Ahmed , 06.12.2019 17:13
Mornštajnová, Alena: Slepá mapa
Kniha je zajímavá, líbí se mi a začal jsem se ji přeložit do arabštiny. Jenom bych věděl, proč autorka vybrala pro tu novellu ten název SLEPÁ MAPA. Potřebuji dostat informací o knize, kde se to odéhralo. Nakonec děkuji a omlouvám se, jestli jsou chby.
Vložil: redakce, 06.12.2019 14:21
Jak správně kupovat knihy
To ijcro: popisujete situaci amatérských a podobných publikací (na vlastní náklady autora, případně i svépomocí) - právě proto, že takový text neprojde žádnou redakcí ani rukama zkušeného grafika, na jeho kvalitě to bývá znát. Kupovat takovou publikaci za cenu srovnatelnou s knihou vyrobenou klasickým... výrobním postupem je pak minimálně nebezpečné: záruka kvality tu není, ať už z hlediska grafiky a sazby, nebo (zejména) pravopisu či obecněji jazyka, stylu, koncepce vyprávění atp. Netvrdíme, že nejsou výjimky, ale obecně je lepší si takové knihy pořizovat obezřetně, a to jsme chtěli našim článkem naznačit.
Vložil: ijcro, 06.12.2019 13:44
Jak správně kupovat knihy
Napsané to máte pěkně, ale... U některých typů původních, nepřekladových knih, vycházejících pouze jako e-knihy, některé vámi načrtnuté profese ani nejsou. Autor dodá nakladateli text i s obrázkem. Nakladatel/editor text zformátuje a vytvoří několik typů e-publikací (mob, pdf,…). Z procesu zpracování... vypadne redaktor, korektor, grafik a náklady se hned sníží a e-kniha může jít do komisního prodeje na obchodní portály (alza, kosmas…). To, že její cena není zase tak nízká, jak by se na první pohled mohlo zdát, je prostě jen dáno rozpouštěním jiných nákladů nakladatele, který se díky tomu může věnovat těm "svým", oblíbeným (papírovým) knihám a věnovat jim péči včetně redaktora i korektora. Ale třeba má někdo jinou zkušenost...
Vložil: Maja, 06.12.2019 11:19
Coelho, Paulo: Alef
Já jsem o existenci tohoto spisovatele neměla tušení asi tak do roku 2000. Pak jsem ale v nějakém časopise, možná to byl Reflex, objevila rozsáhlý článek v souvislosti s jeho tehdy nejnovějším česky vydaným románem Veronika se rozhodla zemřít. Přečetla jsem si Veroniku a byla jsem - no, nadšená je asi... příliš silné slovo - spokojená, nezklamala mě. Následně jsem si koupila U řeky Piedra jsem usedla a plakala...ne, to se nedalo číst. Po několika stranách jsem musela knihu odložit a dodnes jsem se v ní dál nedostala. Po jisté době jsem se rozhodla přečíst si snad nejopěvovanější jeho dílo, v němž si podle již zmiňovaného článku s velkou oblibou četl i Bill Clinton. Alchymistu jsem sice přečetla velmi rychle, i když normálně čtu strašně pomalu, zamýšlím se zřejmě nad přečteným až příliš. Přinutila jsem se dočíst až do poslední tečky, i když to bylo utrpení, ale tím jsem s Coelhem definitivně skončila...
Vložil: Seńor, 06.12.2019 09:31
Gaarder, Jostein: Tak akorát
Ploché, banální, plytké, zbytečné.
Vložil: Jan Benda, 05.12.2019 09:35
Benda, Jan: Týrlová, Zeman a ti druzí
Nic jsem si nevymýšlel! Vše má svůj zdroj v literatuře a pramenech, které jsou připojeny v knize. Ať autor recenze ukáže, co jsem si vymyslel.
Vložil: Magdalena , 04.12.2019 22:22
Wisser, Daniel: Königin der Berge
Na tuhle knihu plnou autorova porozumění pro lidský úděl se už můžete těšit: v roce 2020 ji v češtině vydá nakladatelství Archa.
Vložil: mp, 02.12.2019 21:27
Scull, Andrew: Šílenství a civilizace
Rivalita je naznačena i volbou názvu: Scull, Madness in Civilization; Foucault v anglickém překladu, Madness and Civilization.
Vložil: Jan Lukavec, 02.12.2019 08:49
Scull, Andrew: Šílenství a civilizace
Autor se snaží zohlednit nejrůznější úhly pohledu a vyhnout se přehánění, které naopak vytýká právě vlivné koncepci dějin šílenství Michela Foucaulta.
Vložil: Karel Huněk, 01.12.2019 11:55
Scull, Andrew: Šílenství a civilizace
Jde tedy o dějiny diagnostiky a léčby, takže se to s Foucaultovou ustavující definiční prací míjí?
Vložil: Miroslav Kouba, 28.11.2019 17:58
Bednářová, Marta: Ukrajina (kde se zastavil čas)
Ahoj všichni z Majáku a Brna. Byl jsem tam 86 - 90 od Průmyslových staveb Brno. Náhodou to tam nebylo tak špatné, protože tam byla fajn parta - z Interpramenu a Košic. S Jindrou Zahrádkou jsme hrávali na kytary při oslavách narozenin, svátků a nebo jen tak pro dobrou náladu. Ještě jednou zdravím, přeji... Všem vše nej. Mirek.
Vložil: Mikuláš M., 28.11.2019 12:11
Klečka, Jiří: Pět ročních období
K poslednímu komentáři: To je trochu scestný argument.
Vložil: , 27.11.2019 17:35
Klečka, Jiří: Pět ročních období
K poslednímu odstavci: u tohoto titulu vyšla i e-kniha, tak příště sáhněte po ní.
Vložil: Martin Liška, 27.11.2019 09:35
Kolouch, František: Říkali mu Pistolník
Měl jsem pro recenzi k dispozici pouze PDF verzi knihy, kde fotografická příloha nebyla. Za tuto nepřesnost se tedy omlouvám.
Vložil: Jindřich Říčan, 26.11.2019 14:31
Kolouch, František: Říkali mu Pistolník
Souhlasím, kniha je skvělá, ale fotografickou přílohu má a to velmi rozsáhlou. Jsou zde fotografie Bohuslava Buriana z mládí, před zatčením, po návratu z koncentračních táborů i z doby emigrace a zatčení v roce 1952.
Vložil: Pavel Mandys, 26.11.2019 09:59
Nikkarin: Super Spellsword Sága: Legenda o Nekonečnu
Je to chyba, mělo být tří pokračování nebo tří dílů. Už opraveno.
Vložil: Karel Huněk, 25.11.2019 13:36
Nikkarin: Super Spellsword Sága: Legenda o Nekonečnu
Čert ví, co zde znamenají slova a čísla: "Série se dočkala čtyř pokračování." 'Dočkat se' znamená mnohé, 'čtyři pokračování' snad předpokládá oddělený počátek, tedy vše spolu završenou pentalogii.
Vložil: Jitka J., 24.11.2019 19:09
Nikkarin: Super Spellsword Sága: Legenda o Nekonečnu
Pokud vím, tak ze zamýšlené tetralogie (!) 130 vyšly jen tři knihy: Odysea, Hodní, zlí a oškliví a Čas hvězdoplavců. Nikkarin se nedávno na Facebooku a v rozhovoru pro Radio Wave vyjádřil, že tetralogii nedokončí.
Vložil: kh, 23.11.2019 23:32
Borkovec, Petr: Kurzy kreslení ptáků za soumraku
ja te, petre, zcela lituji.. takovi diskuteri ?? cetli to a otázky zase nula ??. tato me pri prvnim cteni rozplakala. jako jeden film, kde byl dum na Capri s sikmou strechou a s ohnistem s pruhledem na more.
Vložil: Linda, 23.11.2019 18:36
Storl, Wolf-Dieter: Duše rostlin
Tato knížka se určitě bude líbit lidem, kteří se zajímají o duši rostlin ve smyslu léčebném až duchovním. Pro mě byla přínosem hlavně díky novým informacím ohledně jejich využití, jejich jedovatosti a různými zajímavostmi :)
Vložil: , 22.11.2019 23:20
Rak, Jiří: Zachovej nám, Hospodine. Češi v Rakouském císařství 1804–1918
Vložil: Karel Bl., 18.11.2019 14:15
Ouředník, Patrik: Ad acta
Heslo založené v roce 2018...
Vložil: Gregor, 16.11.2019 12:50
Pilátová, Markéta: Město starých psů
Moc díky za pěkný článek!
Vložil: Karel B., 15.11.2019 12:53
Ouředník, Patrik: Ad acta
Heslo "Ad acta" na Wikipedii: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ad_acta_(rom%C3%A1n)
Vložil: Olga, 14.11.2019 00:03
Koubský, Petr: Věda podle abecedy
Za mne je to jedna z nejlepších popularizačních knížek poslední doby. Zhltla jsem ji na jeden nádech :)
Vložil: Miroslav, 13.11.2019 10:05
Jandová, Žofie; Švec, Štefan (eds.): Nejlepší české básně 2018
Dobrý den, o žádné vykradení se nejedná. Vím zpětně od autora této recenze, pana Staňka, že tak, jak je nyní formulována, byla i původně, jenom se omylem při redakci ztratila. Takové věci se stávají, mám s tím osobní zkušenost. Já si pana Staňka vážím. A očerňovat recenzenta nebo iliteraturu, jako to... děláte vy, je opravdu velmi nízké, zvláště, když neznáte pozadí celé věci. A zvláště, když se ani neumíte podepsat. Miroslav Olšovský
Vložil: František, 13.11.2019 08:43
Jandová, Žofie; Švec, Štefan (eds.): Nejlepší české básně 2018
Dobrý den. Takže jestli tomu dobře rozumím, autor téhle recenze původně vykradl poslední větu z recenze jiného autora a vydával ji za vlastní. A když se poškozený autor ohradil, napravilo se to záplatou: "Poezie se totiž slovy Miroslava Olšovského (viz A2 10/2016) nemá podbízet čtenářům, ale měla by... naopak vzdorovat každé prostřednosti." To stačí? Asi ano, v dnešní době, která se holt s ničím nemaže. Nebyla by ale namístě omluva kolegovi a pokud možno nalezení jiného klimaxu? I editor si to udělal jednodušší, ale neměla by tedy i iliteratura.cz, dotované taky z ministerských peněz, vzdorovat každé prostřednosti třeba tím, že s takovými zlodějíčky nebude spolupracovat?
Vložil: mn, 12.11.2019 23:50
Krchovský, J. H.; Hanus, Ondřej (ed.): Nejlepší české básně 2018
velice poučné.mn.
Vložil: Miroslav Olšovský, 12.11.2019 16:46
Jandová, Žofie; Švec, Štefan (eds.): Nejlepší české básně 2018
Dobrý den, mám prosbu. Závěrečná věta této recenze, která zní: „Poezie se totiž nemá podbízet čtenářům (jak se bohužel v tomto případě děje), ale měla by naopak vzdorovat každé prostřednosti," je ve skutečnosti nepřiznanou citací z mé recenze na knihu Emila Juliše: Básně (1956–1971), která vyšla pod... názvem Počátek úžasu ve čtrnáctideníku A2 10/2016 a kde rovněž na závěr píšu: "Poezie není zboží, ale závazek. A nemá se podbízet čtenářům, jak to dnes všude vidíme, ale měla by naopak vzdorovat každé prostřednosti." Psal jsem již kvůli tomu panu Staňkovi, autorovi této recenze, který mi slíbil, že editoři toto nedopatření napraví. Zatím se tak nestalo. Mohl bych tedy poprosit, aby se to dalo do pořádku? Děkuji, Miroslav Olšovský Viz https://www.advojka.cz/archiv/2016/10/pocatek-uzasu
Vložil: Vieweghova, 11.11.2019 11:12
Březinová, Helena: Slavíci, mořské víly a bolavé zuby. Pohádky H. CH. Andersena
Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o kontakt na paní Markétu Klikovou, autorku recenze. Děkuji moc.
Vložil: Radek Varvařovský, 07.11.2019 18:34
Bragi, Steinar: Planina
Velice působivý, temný příběh s atmosférou jež by se dala krájet, k jejímuž budování nemalou měrou přispěly hrůzné, až morbidní příběhy, vycházející z folklóru a městských legend. Z celkového vyznění knihy jsem ovšem poněkud rozpačitý - on ten závěr totiž dává smysl jen z části, s velice přimhouřenýma... očima. Nejsem příznivcem doslovného vysvětlování všech detailů, ale tady bylo těch nedořešených záhad až příliš a autor si podle mého názoru uchvátaným koncem příběhu, s nímž si už možná nevěděl rady, ušetřil práci více než je zdrávo.
Vložil: Vladimír Peterka, 05.11.2019 14:47
Sarrazin, Thilo: Německo páchá sebevraždu (Jak dáváme svou zemi všanc) (in Vesmír)
Článek se mi velice líbí, avšak nemohu si odpustit svoje výhrady vůči některým myšlenkám. Např. konstatování o spolunažívání různých etnik mi zní přinejmenším utopisticky a při současného stavu soužití v mnoha západoevropských městech v pojetí "... oddělené rodinné právo a civilní soudnictví, často... i školy, sociální zabezpečení či sídla v rámci různých čtvrtí. Takto skutečný multikulturalismus vypadal a vypadá..." dochází ke střetávání tak odlišných kultur s prvky chování, které dělí mnoho staletí evolučního vývoje, že tratí všichni. Avšak pouze ten, kdo díky svému úsilí (a pravděpodobně i rozumových schopností) nabyl vzdělání, určitého blahobytu a společenského postavení, si tuto ztrátu uvědomuje mnohem citelněji. Zároveň tvrzení, že Sarrazin nemá rád Turky a muslimy obecně je poměrně zavádějící a podsouvající mu rasistickou předpojatost. Přitom na mnoha místech ve své knize vyzdvihuje přístup ke vzdělávání a práci jiných, mnohdy exotičtějších skupin imigrantů (Indie, Vietnam, Čína...). To, že se tohoto procesu integrace účastní minimum muslimů (ať Turků, Pákistánců či jiných), svědčí o propastném kulturním rozdílu v chápání světa a společenských vztahů, což v zapojení do sebevíce liberální společnosti brání. V žádném případě z tohoto fenoménu nelze obviňovat Sarrazina ani nikoho jiného, kdo na tento jev pouze oprávněně poukáže. VP
Vložil: Vojtěch Merunka, 05.11.2019 11:18
Marhoul, Václav: Nabarvené ptáče
Já se na tom filmu podílel. Jsem spoluautor mezislovanštiny, kterou se ve filmu mluví. Beru tu poznámku o vlasatém a vousatém tatínkovi, který se vrátil z koncentráku, ale to střílení do vesničanů je záměr: ti kozáci (v orig. knize to jsou Kalmykové) byli jiného národa než ti vesničané, takže měli důvod... se tak chovat. Je to věrné zobrazení té doby a východní Evropy. Na území bývalého SSSR to nebylo - ja tam radnice, farář, sedláci.... žádné JZD, předseda národního výboru a politruk, jako v vesnicích na území SSSR. Teprve po válce se území SSSR rozšířilo na západ.
Vložil: admin, 30.10.2019 10:09
Němec, Jan: Možnosti milostného románu
Děkujeme; odkaz se k článku samozřejmě dostal omylem - opraveno.
Vložil: Mikuláš M. , 30.10.2019 08:10
Němec, Jan: Možnosti milostného románu
Dobrá recenze na zajímavou knihu, ale souvislost s povídkovou sbírkou režiséra Jana Němce (1936–2016) mi uniká...
Vložil: Tomáš Král, 29.10.2019 09:05
Socha, Vladimír: Legenda jménem Tyrannosaurus rex
Velmi pěkná a přehledná kniha s množstvím aktuálních informací. Není vhodná pro začínající zájemce o dinosaury, i když i oni si nejspíš přijdou na své. Pokud ale o dinosaurech už něco víte (a chcete vědět ještě víc), je to naprosto nutná publikace! :-) Doporučuji.
Vložil: Mikuláš M. , 23.10.2019 10:11
Bellová, Bianca: Mona
Já si osobně myslím, že ta nedořečenost (viz Adam) byla od autorky záměr. Nesoudil bych jí tak přísně. Mně se kniha líbila, ačkoliv Jezero ještě více.
Vložil: Kateřina P., 18.10.2019 14:34
Rejzek, Michal a kol.: Bohemian Taboo Stories
I já jsem na ni přispěla ve sbírce. Těšila jsem se na ni dlouho. Je opravdu fascinující, jak pestrým sexuálním životem někteří kolem nás žijí. Asi na rozdíl od většiny z nás. Jak píše autor recenze, opravdu je to až na hranici uvěřitelnosti. Trochu závidím. Kniha je ale nádherná a děkuji za ni.
Vložil: Líba, 17.10.2019 20:35
Rejzek, Michal a kol.: Bohemian Taboo Stories
Knihu jsem si dnes koupila a zatím ji jen tak prolétla. Je to čtení na několik večerů. Jsem dost zvědavá, jak to bude fungovat jako celek, když to psalo tolik lidí. Z čeho jsem ale opravdu nadšená, je ta obálka s přebalem, kdy se názvy kapitol člověku objeví, až když knihu uchopí a pořádně se na ni... podívá. Potěšilo mne, s jakým důvtipem autoři obálku knihy zpracovali. Za tohle ode mne mají jedničku s hvězdičkou.
Vložil: jan lukavec, 17.10.2019 19:36
Rejzek, Michal a kol.: Bohemian Taboo Stories
Nemilá záměna opravena. Paní Zajícové i paní Ježkové se tímto hluboce omlouvám.
Vložil: Veronika Benoni, 17.10.2019 12:03
Dominik, Pavel
Dobrý den_ pane Dominik! Hledam překladatele pro 2 knihy. Moje tel. čislo 797 993 263 Děkuji. Veronika Benoni
Vložil: Martin, 16.10.2019 22:17
Rejzek, Michal a kol.: Bohemian Taboo Stories
V Krtkových příhodách porodila paní Zajícová, ne Ježková ;) Krtek zastal nejprve roli dohazovače a pak i chůvy...
Vložil: Nevím, 16.10.2019 10:08
Zábranský, David: Láce
To je od autora takový test, ne? Jestli literární časopisy otisknou opravdu cokoli, co vyplodí... ??
Vložil: viva, 11.10.2019 13:33
Tokarczuk, Olga (Nobelova cena za literaturu 2018)
Gratulujem, tato spisovatelka si cenu urcite zasluzi, o tom niet najmensich pochybnosti, co kniha, to zazitok...
Vložil: Romana, 11.10.2019 10:21
Stehlíková, Olga: Kluci netančej!
Když o tom tak přemýšlím, tak mi přijde lehce nereálné a neodpovídající běžné mluvě, aby postavy mluvily pořád nespisovně a bylo to neustále vidět. Taky je za mě naprosto v pořádku, že děti narazí na jazyk, který běžně používají, v knížce pro ně určené. Moji puberťáci rozhodně vědí a rozumí, co je "netančej"... a v době, kdy děti běžně komunikují skrze sociální sítě a chatovací skupiny, mi přijde absurdní si myslet, že je rozdíl mez Olomoucí a Prahou tak odrazující. Pro dospělé to ovšem velké téma je. Takže jsem teď na knížku enormně zvědavá.
Vložil: marketa, 11.10.2019 09:53
Mornštajnová, Alena: Tiché roky
Ja jsem knihu četla a to, že je Bohdana němá jsem se dozvěděla hned v začátku, bylo to tam popsáno, když šla nějak do školy, že nemluvila nikdy.
Vložil: Immonel, 10.10.2019 18:30
Bílek, Petr A.; Procházka, Martin; Wiendl, Jan (eds.): Vektory kulturního vývoje: identity, utopie, hrdinové
"Průmyslová utopie nebyla nikým zesměšňována" Chachachachachachacha! Chachachá! To jsou mistři! Přečtěte si, pánové, Utopa od Patrika Ouředníka, budete o něco menší blbci!
Vložil: BB, 10.10.2019 18:18
Žantovský, Michael a kol.: Kančí na daňčím
Dokonale zbytečná kniha.
Vložil: Ondřej H, 10.10.2019 09:20
Stehlíková, Olga: Kluci netančej!
Žijeme prakticky na předělu Moravy a Čech, takže s trochou nadsázky řečen "půlka města mluví tak, půlka tak", a je mi to vcelku jedno. Ovšem knihu, která už v samotném názvu má výraz "netančej", bych dětem rozhodně nikdy nekoupil. Vlastně ani nevím (teď už bez nadsázky), jestli by tomu názvu rozuměly.... Nehledě na další výhrady, které má recenzentka.
Vložil: O. Doubek, 09.10.2019 07:33
Polská cena Nike 2019
A: http://www.iliteratura.cz/Fulltext?Fulltext=Twardoch
Vložil: mruk, 08.10.2019 14:17
Barker, Pat: A dívky mlčely
tyhle vzdechy průměrnýho pisálka Valdena k překladům jsou vážně k popukání: vyjde překlad a hned chce další novej. přitom není nic jednoduššího, než kdyby to přeložil sám a nabídl to nakladatelství k vydání, že.
Vložil: Milan Valden, 04.10.2019 08:26
Barker, Pat: A dívky mlčely
Konečně překlad z díla Pat Barkerové do češtiny! Někdo by u nás měl ale konečně vydat její trilogii Regeneration (1991; 1993; 1995), odehrávající se za první světové války (Regeneration, The Eye in the Door, The Ghost Road - Man Booker Prize 1995; první díl byl i zfilmován 1997). Není ani nijak přehnaně... rozsáhlá, každý díl má něco přes 200 stran a vyšla i v jednom svazku o zhruba 700 stranách. V roce 2012 ji v anketě The Observer zařadili mezi "The 10 best historical novels". – A dívky mlčely: s recenzí souhlasím. Ještě připomenu, že úspěšné a zajímavé převyprávění Achilleova příběhu a trójské války, tentokrát z pohledu Achilleova přítele a milence Patrokla, před pár lety přinesl povedený román Američanky Madeline Millerové Achilleova píseň (2011, č. 2014 a 2019). Její nový román Kirké (2018), též s antickým námětem, vychází česky v říjnu 2019 na Velký knižní čtvrtek.
Vložil: mp, 02.10.2019 07:21
Motýl, Petr: Kdybychom neměli Wernische, museli bychom si ho vymyslet
A kdyby byl Wernisch boxerem, byl by Mohammadem Ali, kdyby fyzikem, byl by Stephenem Hawkingem, a kdyby zpěvačkou, pak Barbrou Streisandovou! Osobně bych ten sloupek nazval Nůše nočních můr Ivana Wernische.
Vložil: Jaroslav Čejka, 01.10.2019 22:19
Motýl, Petr: Kdybychom neměli Wernische, museli bychom si ho vymyslet
Já jsem pracoval s Ivanem Wernischem na betonárce stavby Ústřední kanalizační čistírny hl. m. Prahy na Trojském ostrově v roce 1960, střídal jsem ho jakop kulisáka v tehdejším Tylově divadle (dnes už zase Stavovském) v roce 1969, v 80. letech minulého století jsem otiskl pár jeho překladů v literární... příloze Tvorby KMEN a hlásil jsem se k němu a jeho poezii v téměř každém rozhovoru i v "esejistické" knížečce Návod jak (ne)sbírat básně a naposledy jsem se s ním viděl při setkání básníků na Bítově v 90. letech. Pak jsem s ním ztratil kontakt (nebo on se mnou?) a s jeho poezií do jisté míry taky. To se ovšem stává, na tom není nic tak divného. Ale jestli náhodou budeš můj příspěvek náhodou číst, tak ahoj, Ivane!
Vložil: Jan Vaněk jr., 27.09.2019 15:21
Překladatel? Kdo to je?
A o stránku vedle už je i sedmice "užšího výběru"!
Vložil: redakce, 26.09.2019 12:31
Storl, Wolf-Dieter: Duše rostlin
Děkujeme za upozornění, karabinec jsme opravili na karbinec :)
Vložil: Magda de Bruin, 26.09.2019 11:59
Překladatel? Kdo to je?
Seznam (longlist) je čerstvě na webu Obce překladatelů.
Vložil: Michal Švec, 26.09.2019 09:54
Překladatel? Kdo to je?
Uznávám, že zvlášť letos je to opravdu zmatečné. Na květnovém veletrhu Svět knihy Praha 2019 byla vitrína s vystavenými nominovanými překlady, ale bylo jich daleko méně, než v seznamu, který OP rozeslala v září e-mailem. Přitom v září se obvykle rozesílal už ten shortlist. Je škoda, že se s tím nepracuje... lépe a informace nejsou dostupné na webu. CJJ je jedna z mála aktivit, která má velký přesah mimo překladatelskou komunitu a dostává se pravidělně i celostátních médií (vč. např. ČT). Zkusím se poptat, zda by s tím nešlo něco dělat.
Vložil: Jiří V., 25.09.2019 19:42
Storl, Wolf-Dieter: Duše rostlin
Rostlinu "karabinec" neznám, za to dobře znám karbinec evropský.
Vložil: Magda de Bruin, 25.09.2019 17:51
Překladatel? Kdo to je?
Děkuji za informaci. To už ale opravdu bude s křížkem po funuse. Navíc (když necháme stranou informační hodnotu pro čtenáře) jsou v seznamu přihlášených titulů jistě i překladatelé, kteří nejsou členem OP, ale pokud se nedostanou na Svět knihy, dozvědí se o tom tedy asi tak o půl roku později, až po... vyhlášení vítězů. OP na jedné straně vyzývá, aby nakladatelé i čtenáři atd. tituly do CJJ přihlašovali, ale k propagaci kvalitních překladů to pak nedokáže dobře využít. To je škoda.
Vložil: Jan Vaněk jr., 25.09.2019 15:26
Překladatel? Kdo to je?
Vyrozumívám, že "seznam návrhů na CJJ" vyšel jako v předchozích letech v zářijovém čísle Zpráv OP; to ovšem bylo pouze minulý týden rozesláno členstvu a zveřejněno na http://www.obecprekladatelu.cz/zpravy-op.htm bude se zpožděním. O Skřipci informuje OP až po jeho vyhlášení.
Vložil: Magda de Bruin, 25.09.2019 11:10
Překladatel? Kdo to je?
Necelé dva týdny před vyhlašováním vítězů CJJ (8. října od 17 hodin v Goethe Institutu) se vracím k sedm let staré glose: přestože bod 5 stanov CJJ uvádí, že "navržené tituly jsou zveřejněny ve Zprávách OP", letošní seznam titulů přihlášených na CJJ (tj. obsah slavné vitríny na Světu knihy) hledám marně.... Zatímco o Skřipci informuje OP jako vždy podrobně. Zdá se mi, že se OP staví k seznamu navržených titulů nejednoznačně: na jedné straně je tu vitrína (tj. jakési doporučení návštěvníkům knižního veletrhu), na druhé straně zástupci OP zdůrazňují, že tituly může přihlásit kdokoliv, takže o kvalitě překladů seznam navržených titulů (potažmo vitrína OP na Světu knihy) nic nevypovídá. Ke zvýšení čtenářského povědomí o roli překladatele i širšího povědomí o CJJ by přispělo, kdyby si v tomhle OP udělala jasno: tj. buď vitrínu (a bod 5 stanov) zrušila (zato zveřejnila seznam sedmi finalistů už v náběhu na udílení CJJ - to by ostatně bylo prospěšné tak jako tak), nebo zveřejňovala důsledně i seznam navržených titulů (z něhož jsou - podle některých informací z okruhu OP - stejně už tituly nevyhovující podmínkám CJJ vyřazeny, takže obsah vitríny už jakýmsi prvním sítem prošel).
Vložil: Veronika Krajíčková, 25.09.2019 09:51
Woolf, Virginia: Vlny
Děkuji :-). Já bych asi též volila titul Můry. Mně osobně ten tvar "opatrujem" v porovnání se zbytkem textu trochu rušil, ale to samozřejmě může být jen můj subjektivní dojem. Pokud jde o vydání The Years nebo Night and Day, nevím o tom, že by se nějaké nakladatelství chystalo k jejich vydání. Možná... je to tím, že by tom byl celkem risk, když ta nejúspěšnější a nejznámější díla už byla publikována. Osobně mám ráda vše, co Woolfová napsala, ale když srovnám The Years a poslední prózu Between the Acts, tak alespoň u mě vede dílo Mezi akty. Jedno velké minus je samozřejmě chybějící překlad sbírky Momenty bytí, která obsahuje zásadní memoár/esej Náčrt minulosti.
Vložil: mp, 24.09.2019 23:28
Woolf, Virginia: Vlny
Jsem prokouknut ;-) Pro The Moths bych nejspíš volil Můry, ale zamýšlím se nad tím až teď po Vašem dotazu. Pokud jde o hovorovější výrazy, odvolal bych se na rytmus a kontext, především ale asi sám necítím ten zkrácený tvar tak zřetelně jako příznak nižšího stylu, rychlým hledáním nacházím jako argument... např. báseň J. V. Sládka Osud.
Vložil: flegel, 24.09.2019 09:18
Woolf, Virginia: Vlny
Pro mne jsou Vlny rozhodně jedním z nejnáročnějších románů, které jsem kdy četl... Měl jsem vůbec co dělat, abych je dočetl. – Zajímá mne ale jiná věc: kromě prvních dvou románů The Voyage out a Night and Day dosud do češtiny nebyl přeložen ani pozdní Woolfové román The Years (Roky), její předposlední... z roku 1936, vydaný po Vlnách. Proč? Když už většina děl přeložena byla? Jaký je tento román? Měl by vyjít? A co ty první dva?
Vložil: Veronika Krajíčková, 23.09.2019 17:28
Woolf, Virginia: Vlny
No vidíte, to je zajímavé, četla jsem ten román tolikrát a nikdy mi nepřišlo, že se jedná o dvě rozdílné věci. Ale jak nad tím tak uvažuji, patrně máte pravdu, jedná se o jistý symbol. Je tomu věnováno i hodně sekundární literatury: https://www.jstor.org/stable/pdf/26281075.pdf. Já bych zase naopak... měla jednu otázku k samotnému překladu. Jak byste přeložil původně zamýšlení název románu The Moths a proč jste v překladu použil trochu hovorovější výrazy (například "opatrujem" místo opatrujeme), což podle mě až moc kontrastuje s jinak básnickým jazykem?
Vložil: mp, 23.09.2019 15:41
Woolf, Virginia: Vlny
Ještě drobnost, Elvedon není název školy, nýbrž (tak to chápu) Bernardem vymyšlené jméno pro ten dům se zahradou, který se Susan pozorují.
Vložil: Veronika Krajíčková , 23.09.2019 12:09
Woolf, Virginia: Vlny
Omlouvám se za nepřesnosti, pokusím se co nejdříve napravit.
Vložil: mp, 23.09.2019 09:37
Woolf, Virginia: Vlny
Zvláštní zjevný lapsus v jinak pečlivě psaném textu: Jak to vidí současník překládala Ivana Jílovcová-Fieldová, Tři guineje Stanislava Pošustová-Menšíková. A i když starší překlady vynecháme coby překonané novými, tak Mezi akty přeložila pouze Hana Skoumalová.
Vložil: kd, 22.09.2019 13:13
Fitzharris, Lindsey: Umění řezničiny
Opraveno, děkujeme!
Vložil: mp, 22.09.2019 11:24
Fitzharris, Lindsey: Umění řezničiny
Jíst nebo číst :-) ?
Vložil: Jan Oracko, 22.09.2019 04:55
Ašta šmé; Pokorný, Marek: Silnější než někdo
Ma kniha neni jenom pribeh ktery si kazdy precte, a rekne si ano to je typicky socialni pripad. (coz si vetsina lidi mysli) ctenari by si mneli uvedomit ze jsem vse zazil a ze je vse pravdive ja nemam duvod lhat nebo me zazitky upravovat, a nachvili se skusit vzit do me situace.
Vložil: Jan Vaněk jr., 19.09.2019 22:16
Orwell, George: Úpadek anglické vraždy
"Písnička" The Vicar of Bray se neodehrává" v 16. století", ale sedmnáctém.
Vložil: Jindra Ticha, 19.09.2019 07:30
Welch, James: Smrt Jima Loneyho
Vyborne
Vložil: Jindra Ticha, 19.09.2019 07:27
Welch, James: Smrt Jima Loneyho
Gratuluji, Filipe, skvele vydani jedinecne knihy Jindra
Vložil: jan, 18.09.2019 18:28
Marhoul, Václav: Nabarvené ptáče
Nechť pan recenzent raději pokračuje v psaní recenzí komiksů a oddechové "literatury".
Vložil: Karel Huněk, 18.09.2019 08:58
Marhoul, Václav: Nabarvené ptáče
Napsal, že hlavní, čižební, metafora je sice otřelá, ale funkční, poetika aluzivní, kompozice špatná, herci fajn, kamera taky, a zbytek hodnocení se týká referenční stránky textu ve vztahu k předloze a dějinám i ve vztahu předlohy a dějin. Odkaz na procenta nicméně vede k pochybám o úsudku.
Vložil: Jiřina Relichová, 18.09.2019 08:55
Klein, Jan; Klein, Norman: Osamělost skromného génia – Gregor Johann Mendel: Díl 1
Pěkný článek o vynikajícím díle J. Kleina o G. J. Mendelovi. V českém překladu knihy je však mnoho chyb, formálních i věcných, a to je velká škoda!
Vložil: Pavel Mandys, 17.09.2019 23:13
Marhoul, Václav: Nabarvené ptáče
Pro méně chápavé čtenáře máme u každé recenze také procentuální hodnocení.
Vložil: jan, 17.09.2019 20:17
Marhoul, Václav: Nabarvené ptáče
A o kvalitě filmu řekl tedy recenzent co...?
Vložil: jan, 17.09.2019 19:42
Barnes, Julian: Jediný příběh
Skvělé dílo, jen by si měl redaktor ujasnit rozdíly mezi tvary "již/jíž", "ji/jí" apod., chybami se to v textu jen hemží, což kazí zážitek z četby, Odeon už holt není, co býval.
Vložil: Jan Vaněk jr., 17.09.2019 00:51
Lem, Stanisław: Příběhy pilota Pirxe
Bizarním tvrzením pana Hankiewicze, respektive jeho vlastnímu zautomatizovanému a strnulému uvažování (od SF bychom mohli očekávat, že k objasnění záhady vede deus ex machina?!), by bylo vhodné nastavit zrcadlo zdravého rozumu a faktů (neznalost české gramatiky "za pocity strachu a otupění nastávající... při cvičení ... cítíme alegorii" vytkněme před závorku): Ještě dříve než "Lem, autor Domu proměnění" byl autor Marťana (napsaného už za války!) a fantastických povídek z Tygodnika Powszechnego. Tichý je v drtivé většině českých vydání uváděn původním jménem Ijon, bez úpravy na "Iljona". Jednotlivé pirxovské povídky vycházely mezi lety 1958 a 1971. V "Pirxově vyprávění" není loď samozřejmě v nejmenším označena za "marťanskou", je výslovně řečeno, že má původ mimo Sluneční soustavu. (Navíc Pirx říká konkrétně – cituji z předchozího vydání bez nekvalifikovaných zásahů redakce Albatros Media, a.s., jež recenze označuje za "minimální" a jejich příkladmý "základní přehled" v knize zabere přes stránku – "Tehdy jsem byl strážním pilotem, který už měl nalétané hodiny", v originále "pilotem patroli z wylatanymi godzinami", stejně jako na dění vzpomíná "po tolika letech" a v přítomném čase mluví o tom, co dělává "na palubě": patří na začátek jeho kariéry, mezi Patrolu a Albatros. Vnitřní chronologii uzavírá a s celým cyklem zúčtovává poslední napsaná Ananké, kde Pirx velí výrazně lepší lodi a "odcházení" je jasně tematizováno: "Byl mezi třicítkou a čtyřicítkou, spíš ke čtyřiceti – k hranici stínu, kdy člověk už musí přijímat podmínky nepodepsané smlouvy předložené bez ptaní. […] Čtyřicetiletý člověk se začne chovat tak, jak si to představuje vhodné pro člověka starého. […] Je to tedy věk pro kosmonauty kritický – pro ně jako pro nikoho jiného, protože v tomto oboru je každý, kdo není způsobilý stoprocentně, okamžitě odepsaný. […] Skoro nikdo nemůže přetáhnout období aktivní služby přes padesátku. Přetížení, to je největší nepřítel mozku. […] Jemu, Pirxovi, a on to věděl, říkali ti mladší „nepřítel automatů“, „konzervativec“, „mamut“. Někteří z jeho vrstevníků už nelétali. Podle svých schopností a možností se překvalifikovali na pedagogy, členy Kosmického soudu, odešli na sinekury do loděnic, zasedali v dozorčích radách, zabývali se svými zahrádkami. Vcelku se drželi, docela slušně předstírali, že se smířili s nevyhnutelností – ale jediný bůh ví, kolik to nejednoho z nich stálo.")
Vložil: , 15.09.2019 15:34
Galbraith, Robert: Smrtící bílá
Tohle je fakt špatné, hodně hluboko pod laťkou iLiteratury.
Vložil: Seanette, 14.09.2019 14:14
Galbraith, Robert: Smrtící bílá
To je ale neurotická snůška plků...
Vložil: Gregor, 13.09.2019 17:11
Galbraith, Robert: Smrtící bílá
Tón této recenze mi přijde naprosto nevhodný. Recenzent omylem místo knihy zrecenzoval autorku: její politické názory, její aktivitu na sociálních sítích a to, že knihu napsala moc pomalu (Kdyby ji napsala rychleji, byla by podle něj lepší? Co je to proboha za argument?).
Vložil: , 10.09.2019 20:43
Bednářová, Marta: Ukrajina (kde se zastavil čas)
pani Vaculova ,po dolinskej som pracoval,Krivij riq,Nikolaev,Riazaň,Milerovo,Voronež,Sundsvall,Lilenhamer,Stavanqer,Nynahams,momentalne v Štokholme.
Vložil: Jozef Svetlošak, 10.09.2019 20:28
Bednářová, Marta: Ukrajina (kde se zastavil čas)
V roku 1988 sme bežali štafetu stavbari z dolinskej do Sokolova pri Charkove ku hrobu Otakara Jaroša ,bolo to prenas zažitok dokonca života,beh trval 60 hodin striedali sme sa zo sovietami.
Vložil: jan , 09.09.2019 21:36
Gundar-Gošen, Ajelet: Probudit lvy
Ano, pěkné dílo. Jen škoda velkého množství překlepů, které jsou dokonce i v anotaci na předsádce, např. protagonistovo příjmení Green místo Grün apod., v knize samotné je lapsusů opravdu přehršel.
Vložil: Jozef Svetlošak, 08.09.2019 21:43
Bednářová, Marta: Ukrajina (kde se zastavil čas)
Dolinskej som pracoval 1987 ,1988 ,ako Tesar,železiar .Stredoslovenske stavby Żilina ,montovali sme bytovky na oktabrskej,spomienky ostali .Hravali sme fudbal proti dolinskej a okolju.
Vložil: k.h., 08.09.2019 10:10
Hakl, Emil: Můj díl másla na hlavě
Dobry den, mistře.. ofiko? to jako fakt? a to další slovo se mi ted vzteky nechce hledat. V úctě kh
Vložil: , 06.09.2019 21:06
Guenassia, Jean-Michel: Vysněný život Ernesta G.
Zajímavá, velice čtivá kniha, ale její největší slabinou je část s Ernestem. Autor -podle zvoleného názvu knihy- v tom zřejmě vidí vrchol románu, ale právě naprostá nepravděpodobnost této příhody dost znehodnotí působení celého díla. Situace v ČSSR je líčena věrohodně a působivě, čtenář se zaujetím... sleduje životní příběh Josefa, takže nakonec vůbec nechápu proč autor pokládal za nutné přivést na scénu E.G.
Vložil: Miloslav Dědek, 30.08.2019 16:13
Schreier, Jason: Krev, pot a pixely
Informace uvedené v článku jsou pravdivé, konkrétní a vypovídají hodně o našem světě. Zabývám se vývojem politického uspořádání lidstva. Tato problematika je velmi zajímavá. V článku uváděné informace vyvolávají potřebu hledat odpovědi na mnoho otázek. Především je důležité najít odpověď na otázku:... "Kdy dojde k zásadním změnám současného politického uspořádání lidstva?" V současnosti vládne světu globální finanční elita, což jsou tzv. "lidé velkých peněz". Tito lidé vládnou světu pomocí zákonů, které se zdokonalují pod jejich vlivem tak, aby se poměry v podstatě zachovaly. Přípravy na válku, války, vývoj a výroba zbraní, zbrojení, vojenské základny, vojensko-průmyslové komplexy atd. jsou v podstatě hračky lidí velkých peněz. Uvedená hra těmto lidem vynáší astronomické příjmy, přičemž je těmto lidem zcela lhostejné kolik lidí v jejich hře zahyne a kolik se přitom zničí materiálních hodnot. …. Více o současnosti a nastávajícím politickém vývoji lidstva je uvedeno v článku OTEVŘENÝ DOPIS POLITICKÝM STRANÁM VE VŠECH STÁTECH SVĚTA. Uvedený článek je např. na - https://miloslavdedek.blogspot.com/2019/08/otevreny-dopis-politickym-stranam-ve.html
Vložil: josef mamula, 27.08.2019 17:03
Spitzer, Manfred: Digitální demence
ačkoliv jsem spitzera nečetl ,myslím si ,že je číst baumana, protože te to má nastudovavané viz jeho tekutou lásku nebo tekuté zlo, kdo čte anglicky tomu bych doporučil the moral blindness nebo poslední knihau. becka the metamorphosis
Vložil: viva, 27.08.2019 15:38
Urban, Miloš: Kar
Moje nej jsou Hastrman a Lord Mord... ta atmosfera a jazyk.
Vložil: viva, 27.08.2019 15:36
Hemingway, Ernest: Povídky
Uplne nej je Velká řeka s dvěma srdci... moje srdcovka...
Vložil: Jitka J., 27.08.2019 11:06
Natt och Dag, Niklas: 1793. Vlk a dráb
Taky se často zapomíná na redaktora, tedy doplňuju, že svůj podíl na výsledku má nepochybně i externí redaktorka Viola Somogyi (a tuším i odpovědná redaktorka Hana Zahradníková).
Vložil: Magda de Bruin, 25.08.2019 22:41
České literární centrum očima MZK
Za agenturu Pluh bych ráda poznamenala, že pokud byly "blíže nespecifikované" úryvky (jak se píše v dopise překladatelů) určeny k publikaci, MZK (resp. ČLC) by v žádném případě nemohla k překladu úryvků z díla námi zastupovaných autorů (a několik z nich v Lipsku účinkovalo) využít služeb "překladatelské... firmy" - k tomu bychom nikdy nedali svolení. Nehledě na to, že i úryvky určené k internímu použití (např. k nabízení zahraničním nakladatelům), k nimž naše svolení není nutné, samozřejmě musí překládat literární překladatel - neodborně přeložený úryvek může autora velmi poškodit. Udivuje mě, že MK ČR výjimku neudělilo.
Vložil: Magda de Bruin, 20.08.2019 16:24
České literární centrum očima překladatelů české literatury do němčiny
Bez ohledu na to, zda v okruhu známých máme i živočišný druh zvaný „literární překladatel“, je postoj k překladatelům v ČR strukturální problém. Nejde ani tak o to, zda překladatelé dostanou volňásky na veletrh či smějí sami dělat rozhovory se „svými“ autory (to je možná trochu německá specialita –... nebo i specialita překladatelů č. lit. do něm., protože třeba prezentaci nizozemsky psané literatury ve Frankfurtu prováděli – dokonale připravení – němečtí literární publicisté, kdežto překladatelé předvedli svou práci prostřednictvím „battlu“ a na jejich význam organizátoři upozornili také tím, že součástí programu bylo udělení ceny za překlad do němčiny), ale o uznání skutečnosti, že překladatel je autor překladu, takže se má jeho jméno vedle jména spisovatele uvádět všude tam, kde se uvádí titul překladu, viz bod 6 https://www.ceatl.eu/translators-rights/hexalogue-or-code-of-good-practice, nebo třeba o pochopení pro specifické potřeby překladatelů při rezidenčních pobytech. Vzpomeňme si na první vyhlášení rezidenčních pobytů ČLC před dvěma lety, kde překladatelé byli „v jednom pytli“ se spisovateli, kritiky a literárními vědci – reagovala jsem na to pod tímto článkem: http://www.h7o.cz/zabranskeho-znama-povidala/. Situace se od té doby zlepšila jen částečně: od překladatelů se nadále při měsíčním pobytu vyžadují „mediální výstupy“ na úkor jejich vlastní práce, na druhé straně podmínkou pobytu pořád ještě není překladatelská smlouva s nakladatelem, jak bývá běžné v zahraničních překladatelských domech. Překladatelovo jméno opomíjejí pravidelně nejrůznější české kulturní instituce – nejen organizátoři lipského hostování (viz FB Ahoj Leipzig), ale například i Česká centra (je pravda, že při poslední Noci literatury – poprvé po 13 letech! – představili na FB některé knihy i jejich překladatelé, ale ve zpravodajství různých zahraničních ČC o nových překladech jméno překladatele často chybí – ujištění, že to „není ze zlé vůle, ale prostě na to člověk zapomene“, zní z úst představitele české kultury v cizině a po dlouhých letech, kdy na tenhle problém upozorňují překladatelské organizace i jednotliví překladatelé, jako chabá výmluva). Příznačné jsou fotky z průběhu hostování na FB Ahoj Leipzig, na nichž jsou často samozřejmě i překladatelé (jak vím, protože některé z nich znám), ale v popiskách jsou zásadně jen jména spisovatelů (případně organizátorů včetně německých „asistentů“ z osazenstva stánku): překladatelé zůstávají anonymní.
Vložil: Martin Krafl, 19.08.2019 15:42
České literární centrum očima překladatelů české literatury do němčiny
Práce překladatelů si vážím a mnohé z nich v Německu, Rakousku či Švýcarsku osobně znám. Při přípravě dalších prezentací české literatury na veletrzích a festivalech udělám vše pro vzájemnou komunikaci, abychom společně předcházeli zbytečným nedorozuměním. Jako programový koordinátor hostování ČR... na Lipském knižním veletrhu 2019 uznávám, že jsme v prvním roce příprav byli s mým týmem zaměřeni především na autorky a autory. Na sklonku léta 2018 jsem se za to překladatelům české literatury do němčiny omluvil a od té doby jsme na jejich práci i tvorbu kladli pozornost. Na webové stránce projektu Lipsko 2019 dostali možnost prezentovat svou profesní dráhu a své překlady v rámci medailonků. S řadou z nich jsme komunikovali ohledně programu, všem jsme nabídli volnou vstupenku na veletrh. Z autorů článku byli do programu zapojeni všichni kromě Ruben Höppner a Iris Milde. To, že ne všichni překladatelé moderovali prezentace jimi přeložených titulů, souvisí i s tím, že to někdy nechtěli jejich autoři či vydavatelé. V jednom případě šlo o požadovanou výši honoráře v nesrovnatelné výši s ostatními účinkujícími. Ondřej Buddeus mě, mé kolegy i členy dramaturgické rady projektu na chybějící komunikaci s překladateli v roce 2018 skutečně upozornil, tím ale jeho angažmá v této věci skončilo. Daleko větší roli v komunikaci s překladateli měly mé kolegyně z týmu Lipsko 2019 v Moravské zemské knihovně Brno, Michala Čičváková z Českého literárního centra, Susanne Meierhenrich z Mnichova (PR) a Ruth Justen z Lipska (digitální komunikace). Důležitou roli v této věci sehrála i spisovatelka Markéta Hejkalová z Českého centra PEN Klubu.
Vložil: Jindřich Chýlek, 16.08.2019 21:59
Vodňanská, Jitka: Voda, která hoří
Mě kniha nadchla, naznačila pár odpovědí na mé zmatky. Dovedu si představit kolik práce je za touto knihou a obdivuji i vlastní náročnou (např. Věra Č) práci a vytrvalou meditační praxi v dosavadním průběhu života. Rozumím i ztrácení se v partnerském vztahu, obtížnost rozhodnutí, nostalgii k době a... blízkým lidem. Děkuji moc. Přeji zdraví a, byť drobnou, radost každý den.
Vložil: , 11.08.2019 17:12
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Feminismus asi opravdu není "nevyvozovat z vlastní zkušenosti závěry platné pro lidstvo a univerzální pravdy". Nicméně založení poznání ve vlastní zkušenosti se zdá možné korigovat (částečně či zcela falzifikovat) jen v takovýchto a podobných diskusích.
Vložil: M, 10.08.2019 17:06
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Lidi nebuďte jak malí, jedni se tu litujou, jak jim žena ublížila, další se neopomenou pochlubit svým spokojeným vztahem a okomentovat situaci buhvíkde, o které očividně nic netuší... Co takhle si nejdřív zjistit, co je feminismus? Nevyvozovat z vlastní zkušenosti závěry platné pro lidstvo a univerzální... pravdy? Ach jo...
Vložil: Alena Poláková, 10.08.2019 16:06
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Díky za skvělý článek. Osočovat autorku je poněkud zcestné, má na svůj názor plné právo. Mimochodem to, že mi osoba mužského pohlaví podrží dveře, nebo pomůže do kabátu by mi v žovotě nenapadlo připisovat mužské nadřazenosti. Ovšem zkuste to hledat třeba ve Švédsku.Galantnost muže je něco, co zde rozlícené... ženy asi nikdy nezažily , lituji je. A slovo do pranice, denně mám ve svých 70 letech snídani do postele. Slovy Paroubka "kdo z vás to dámy má" ? O práci v kuchyni i na zahradě se dělíme rovným dílem, kdysi v péči o děti rovněž. Možná je to tím, že je nám spolu dobře?
Vložil: ml, 09.08.2019 23:34
Barnes, Julian: Jediný příběh
Paul není o dvacet, ale o devětadvacet let mladší.
Vložil: rd, 09.08.2019 08:17
Barnes, Julian: Jediný příběh
Prosím vás, v čem je Jediný příběh moderní variací na Umění milovat kromě toho, že to působí v textu efektně pro toho, kdo z Ovidia nečetl víc než název? Ovidiova „příručka“ je právě vrcholně ironická k pojetí lásky coby řekněme osudového setkání, což je právě přesně náhled Jediného příběhu. Ovidius... nabízí doslova „recepty“ na lásku, toto pojetí tedy výsostně rozumově založeno, jde spíš o jisté až libertinské hry na lásku; hrdina Jediného příběhu je naproti tomu proti lásce naprosto bezbranný a žádná z těchto myšlenkových figur mu nijak nepomůže.
Vložil: Petr Štěpánek, 07.08.2019 00:02
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Díky za rozumný text, který obohacuje diskurs řízený genderově podjatými profesionálkami (na čerpání norských fondů) a reflektuje sociální zkušenost z normálního (mj. liberálního a běžnými pracovními nebo ekonomickými i osobními vztahy a profesionální kulturou formovaného) prostředí. Kromě toho, že... mám podobnou zkušenost jako autorka (tedy, že vaši hodnotu na trhu práce/odměnu determinují zcela jiné faktory než pohlaví), tak jsem zatížen i ponižující zkušeností s prokázaným a opakovaným křivým obviněním a zvráceným přístupem genderových nevládek, které usvědčenou křivou udavačku kryly, pomáhali jí a ještě za to inkasovaly dotace. Acorus, Locika, Rosa, ProFem atd. využívají problematiku DN jako repuační štít, který kryje mj. jejich fungování na bázi presumpce viny či ochotu hrát úlohu ochotných užitečných idiotů (bohužel především) ženám, které se je rozhodly zneužít a pomocí křivého udání DN zbavit své ex majetku, dětí i důstojnosti.
Vložil: Anna P., 06.08.2019 22:59
Verhulst, Dimitri
Výborný článek slečno Renato!
Vložil: Michael Alexa, 05.08.2019 11:28
Hájek, Jonáš
Děkuju za pěkný rozhovor (i knížku). Jsem ještě o fous skeptičtější: chybí nám JAKÁKOLI standardní antologie současné poezie…
Vložil: Věra, 04.08.2019 09:36
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Feminismus je o rovnosti mužů a žen. O rovných právech a příležitostech. Pokud máte pocit, že se uchýlil směrem “muži nesmí pouštět ženu do dveří” - a tuhle věc slýchávám od kritiků feminismu spíše než od feministek - pak je na nás všech, kdo v rovnost veříme a snažíme se o ni zasazovat, abychom tenhle... zkreslený pohled napravili. Také znám spoustu skvělých mužů, i já jsem měla velké štěstí při budování kariéry, ale stav většinové české společnosti je bohužel odlišný od mé nebo Vaší sociální situace. V této zemi je stále považováno za normální, aby žena trávila léta u plotny, měla na starosti úklid domácnosti, péči o potomky a samozřejmě také chodila do práce - vše dohromady bez dělby práce. Mnohé ženy proti těmto očekáváním nebojují, přijmou je, protože byly vychovány steným způsobem. Nejeden muž, který se rozhodne jít na rodičovskou dovolenou, se v práci bohužel setká s výsměchem od kolegů. Je dále zcela běžné, aby žena dostávala otázku od kolegů i známých, zda chce mít děti, vdát se, případně proč ne, a aby následně dostala přednášku o tom, jak má žít. Nikdo netvrdí, že ženy ve válečných oblastech netrpí pro Evropana nepředstavitelným způsobem a že by se za jejich práva nemělo bojovat. Názor, že kvůli jejich utrpení lze mávnout rukou nad českou společností, by měl ale být pro každého Čecha a Češku důkazem, jak moc je u nás feminismus potřebný.
Vložil: Magdaléna, 03.08.2019 20:31
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Moudrá slova. Skvělý text, se kterým se naprosto ztotožňuji. Reakce na něj ukazují pouze na starou pravdu. A to na fakt, že stejně, jak urputné je volání levice po toleranci, tak urputná je jejich neschopnost či neochota tolerovat odlišný názor. Jak krátkozraké! Díky za odvahu a pevné nervy.
Vložil: Jaroslava Novotná, 03.08.2019 10:23
Værøyvik, Sissel: Ráchelina kniha
Ráchelina kniha se mi moc líbila. Článek je podle mě zbytečně obsažný, mnoho napovídá.
Vložil: Karel Huněk, 31.07.2019 08:14
Thompson, Craig: Habibi
Vždyť to tam má, jen je trochu specifičtější; píše, že v knize se popisuje zaplavení životního prostředí mužskými odpady (definice termínu chlap).
Vložil: O. Doubek, 30.07.2019 18:21
D’Andrea, Luca: Podstata zla
Už si vysloužil: https://it.wikipedia.org/wiki/Luca_D%27Andrea.
Vložil: , 30.07.2019 12:42
Nanao, Sakaki
https://web.archive.org/web/20041022065510fw_/http://www.jitro.net/nanao_onanaovi.htm
Vložil: , 30.07.2019 12:39
Nanao, Sakaki
tady je ta stránka archivovaná: https://web.archive.org/web/20041013013954fw_/http://www.jitro.net/nanao_onanaovi.htm
Vložil: Lenka, 30.07.2019 10:21
Thompson, Craig: Habibi
Recenze je dost o ničem. Její autor si nevšiml, že Habibi není jen o Dodole/Angelice. Je to postapokalyptický román o lidské civilizaci v podmínkách sucha a zaplavení životního prostředí odpady.
Vložil: TIMONEL, 30.07.2019 10:10
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk (in Souvislosti)
Můžeme se různě snažit být duchaplní a vtipní, ale zde není o čem hovořit. Patrik Ouředník hraje VŽDY zcela jinou ligu. Některé hmyzí pinožení k němu ani nemusí doléhat...... https://www.youtube.com/watch?v=MueYcFpVHy0
Vložil: Magda de Bruin, 29.07.2019 21:12
Překladatelská „vychytávka“, o které je dobré vědět
Teď ještě kdyby takhle fungovaly i rezidence, které pořádá ČLC/MZK pro překladatele z češtiny...
Vložil: Anna, 29.07.2019 08:48
Překladatelská „vychytávka“, o které je dobré vědět
Strávila jsem před lety 3 týdny v překladatelském domě v aragonské Tarazoně. Tři týdny jenom já a překládaný autor. Jedny z nejkrásnějších zážitků v mém životě: tři týdny jenom já s autorem, čas jsem si organizovala podle sebe, s možností naprostého soustředění, překlad proložený procházkami, návštěvou... tamějšího bazénu večer, když jsem měla náladu, večer strávený v živé diskusi s překladatelkami z jiných zemí. O víkendu nějaký ten výlet: Zaragoza, Borja, okolní vinné sklepy, klášter Veruela, túra do nedalekého pohoří Moncayo. Kdo nezažil, neví, o čem je řeč. Hlavně ta možnost naprosto se vnořit do díla a nebýt ničím vyrušován, ani domácími povinnostmi ne. Podmínky pro pobyt byly podobné: předložení projektu a na závěr zpráva o vykonané práci, cestu jsem si hradila sama, pobyt platila aragonská vláda a dostávala jsem 12 euro na den. Nic moc, ale vyplatilo se mi to: překlad jsem odevzdala v pohodě, bez stresu a s dobrým pocitem, že se mi povedl.
Vložil: Zdeněk "Zenny" K. Sadloň, 26.07.2019 16:46
Turner, Gerald
Vážená paní de Bruinová, děkuji Vám za potrvzení, že jste předložku "kromě" použila ve smyslu připojování. Děkuji také za vysvětlení slova "dosavadní", kterým jste předchozí překlad označila. Za zmínku o mém překladu Vám také upřímně děkuji. Jsem Vám vděčný i za rozhovor jako takový, protože přináší... zajímavé informace. Neočekával jsem samořejmě, že byste můj překlad v rámci rozhovoru s panem Turnerem hodnotila. Váš dojem, že ve mně "rozhovor vyvolal jen poněkud zatrpklou reakci" je mylný, i když autentický. Rozhovor ve mně totiž vyvolal vedle pocitů i racionální reakci. Nechtěl jsem vzrušit Vaše pocity ani pocity jiných, natož vyvolat ty nepříjemné, jako ten, že jsem Vás za Vaší práci odmněnil nevděkem. Mým cílem bylo upozornit nejen Vás a pana Turnera, ale i čtenáře na několik skutečností a položit několik otázek ze světa překladů Švejka. Článek se objevil konec konců jako součást"volného seriálu o překladech Švejka". Mé otázky byly adresovány obecnému publiku, novinářům a slavistům a uvedl jsem je slovy, že tak činím z pozice žurnalisty. Ještě jednou děkuji za nové informace a přeji Vám hodně úspěchů a štěstí ve Vaší překladatelské i jiné činnosti. <3
Vložil: Magda de Bruin, 26.07.2019 15:33
Turner, Gerald
Vážený pane Sadloni, při čtení vaší reakce mě tak trochu napadá úsloví, že se člověk nezavděčí nikdy. V rozhovoru na váš překlad upozorňuji a řadím ho (jak správně poznamenává Jitka J.) k těm, které pořídili rodilí Češi. Kvalitu překladů do angličtiny neumím posoudit, takže se k ní sama nevyjadřuji... (navíc je to rozhovor s Geraldem Turnerem, nejde v něm tedy o moje názory, soudy atd.). Jestliže mluvím o Parrottovu překladu jako o "dosavadním", mám tím na mysli, že je obecně dosažitelný a že ho přední nakladatelství stále dotiskuje (jak zmiňuji v závěru rozhovoru). Je mi líto, že i tak ve vás rozhovor vyvolal jen poněkud zatrpklou reakci a že tu zatrpklost obracíte i vůči mně. Nejsem mimochodem novinářka, nýbrž překladatelka. Z toho pohledu jsem taky rozhovor s Geraldem Turnerem vedla.
Vložil: Zdeněk "Zenny" K. Sadloň, 26.07.2019 15:11
Turner, Gerald
Paní Jitko, omlouvám se za záměnu Vašeho pohlaví. Ještě jsem neměl kávu a protože jsou zde příspěvky úvozovány velkými písmeny pod jménem pana Turnera, jímž je označen i článek, podlehl jsem iluzi, že mi odpovídá on. Můj dotaz je tedy adresován Vám. (Bohužel zde nelze vlastní příspěvky editovat.)
Vložil: Zdeněk "Zenny" K. Sadloň, 26.07.2019 15:05
Turner, Gerald
Pokud je to tak, budu rád. Já jsem slovo "kromě" chápal v jeho opačném významu, tedy "s vyjímkou". To, že "je autorka článku vašeho původu vědoma" uvedla ona nebo jste to vyvodil z jejího textu? ;-)
Vložil: Jitka J., 26.07.2019 14:30
Turner, Gerald
Věta "kromě zmíněného amerického překladu se to týká..." ale znamená, že si je autorka článku vašeho původu vědoma. ;)
Vložil: Jitka J., 26.07.2019 13:42
Kárason, Einar: Ptáci bouře
Na názvu, pokud vím, trvalo nakladatelství.
Vložil: Zdeněk "Zenny" K. Sadlon, 26.07.2019 04:23
Turner, Gerald
Z odkazu na mou zprávu vypadlo na konci "l" https://svejk.zenny.com/Zprava.html