Diskuse - historie

Vložil: Bohumila Araujo, 19.11.2017 21:08
Fričová, Yvonna (ed.): Brasília – město – sen
Byla jsem uz v hlavním meste Brazílie nekolikrát, ale po prectení knihy Brasília - mesto - sen, vydané nakladatelstvím Titanic jsem zjistila, ze vlastne spoustu vecí o Brasília vubec neznám a musím se tam co nejdrív vrátit, abych ji poznala lépe podle této senzacní knihy.
Vložil: m p, 15.11.2017 08:47
Formánek, Jaroslav: Morituri
Osudové označení té, která musí zemřít, by muselo být moritura, nikoli plurál masculina.
Vložil: RH, 14.11.2017 16:22
Lefkovits, Ivan (ed.): Žiji se svou minulostí
Jestliže se chceme skutečně odlišit od minulosti, která nás znepokojuje, tak bychom neměli nepoužívat měření vražd na "největší" a ty ostatní. Jen pro pořádek unesených a zavražděných Afričanů bylo mnohem více. Jak se ale píše v knize, kterou ted v CR mnozí nechtejí: "předepsali jsme, aby ten, jenž... zabije jednoho člověka, byl souzen, jako by zabil lidstvo veškeré."
Vložil: m p, 12.11.2017 20:43
Grunberg, Arnon: Mateřská znaménka
Tak se autora prosím zeptejte. Oni redaktoři někdy napáchají hrozný věci.
Vložil: Magda van Duijkeren Hrabová, 12.11.2017 11:38
Grunberg, Arnon: Mateřská znaménka
V mém vydání z roku 2016 - vázané s přebalem, bez údaje, o které vydání jde, a tak předpokládám, že o první - ta tečka opravdu není. A musím říct, že se mi to bez ní líbí víc.
Vložil: Jan Lukavec , 11.11.2017 08:57
Pacner, Karel: Lidé v mé paměti
Karel Pacner mne upozornil na to, že se Z. Neuebaurem ani I. M. Havlem nikdy nepřišel do styku, a proto o nich v knize nepíše. V tomto smyslu uznávám, že když se kniha jmenuje tak, jak se jmenuje, není úplně spravedlivé autorovi vyčítat, s kým se setkal a s kým ne, a kdo tedy zůstal v jeho paměti......
Vložil: Veronika ter Harmsel Havlíková , 10.11.2017 13:38
Grunberg, Arnon: Mateřská znaménka
Milá paní Hrabová, děkuji za recenzi. Jen drobnou poznámku o tečce na konci, která podle vás hraje tak důležitou roli. Ta v originále (2. vydání), který mi zaslal autor osobně, je!
Vložil: Hugo Borstsch, 08.11.2017 16:04
Chabon, Michael: Zázrační hoši
Možná, dost možná... Možná.
Vložil: m p, 07.11.2017 23:30
Malý, Radek; Fučíková, Renáta: Franz Kafka: Člověk své a naší doby
Starost hlavy rodiny
Vložil: Haig, 07.11.2017 15:04
Werfel, Franz: Čtyřicet dnů
Krásné a velmi silné...
Vložil: David J., 07.11.2017 13:36
Malý, Radek; Fučíková, Renáta: Franz Kafka: Člověk své a naší doby
Jen drobná připomínka – jestli se nepletu, tak Odradek není název povídky. Ten zní tuším "Starosti hlavy rodiny" nebo nějak podobně.
Vložil: Milan, 03.11.2017 14:50
Jedličková, Blanka: Ženy na rozcestí
Přečetl jsem si s velkým zájmem tuto diplomovou práci B. Jedličkové o našem tíživém období 1939-1945.Nemohu řící,že bych byl zklamán,ale v mnoha ohledech je to práce poplatná tomu,že to je diplomová práce.Oponent ji vedl a tak se nemohlo objevit nic nového snad jen životopisy 7 žen.Úplně byla vynechána... a to platí o celé naši historiografii tohoto období zmínka o mužích kteří prošli Velkou válkou a patřili k poraženým,ale přivítali vznik republiky.Legionáři byli oslavováni jako vítězové ,ale to se po Mnichovu změnilo a právě tito mužové byli na všech stupních ve funkcích a pomáhali převést svými válečnými zkušenostmi národ přes Protektorát, překonat atentát na Heydricha s jeho represemi,pomáhali i legionářům.a to i po válce.Na tyto muže se zapomíná, to byla ta nosná část národa ,která národ živila a starala se o něj, jak přežít a vedla je přes období Protektorátu ,protože věděli ,že ten frajtr nemůže vyhrát a nesmí dojít ke zničení národa nesmyslnými vabanky , do kterých se zapojovalá část odboje a získávala k tomu i mladé lidi.Děsivý je příklad zadržování ustupujícího Wehrmachtu např. ve V. Meziříčí.Pracoval jsem z bratrem jednoho zadrženého,kterého zachránil jeho otec, a to takovým způsobem,že se zahlásil německy po vojensku velícímu s připnutým vyznamenám Signum Laudis ,syna zfackoval a dosáhl jeho propuštění a tak jej zachránil. Pro ostatní to byla děsivá tragédie v závěru I svět.války. To se stalo mementem pro všechny i vysazené parašutisty v oblasti Vysočiny,nebránit Wehrmachtu v ústupu,"" smrtelně zraněné zvíře strašně kope". Wehrmacht byl tím smrtelně zraněným zvířetem.
Vložil: Viking, 31.10.2017 16:57
Miko, Václav: Anticikanismus v Čechách
Matěj: Přečtěte si ještě jednou větu, na kterou jsem reagoval: „Hold nevzdělanec pokaždé jen křičí a nadává.“ Pak si nastudujte rozdíl mezi „hold“ a „holt“, zalezte někam za roh a dejte si facku přes celou hubu. To poslední můžete zopakovat i kdykoli předtím, než zase budete chtít někoho poučovat a... trousit moudra o tom, že se někdo zesměšňuje, vy vzdělanče.
Vložil: O.Doubek, 31.10.2017 16:33
Miko, Václav: Anticikanismus v Čechách
http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=holt
Vložil: Jola, 31.10.2017 15:47
Czendlik, Zbigniew; Zahradníková, Markéta: Postel hospoda kostel
Jakožto katolička od útlého dětství - jsem měla na pana faráře jistý svůj nic moc názor ovlivněný hlavně různými médií. Četba knihy mně přivedla k tomu, že jsem si pana faráře začala nesmírně vážit - pod jeho pohledy na život i víru se podepisuji. Knihu jsem přečetla jedním dechem a zcela jistě se... k ní budu vracet. Má u mně doma své čestné místo.
Vložil: Matěj, 31.10.2017 13:31
Miko, Václav: Anticikanismus v Čechách
Tak to je skutečně argument. Viking se pouze zesměšňuje. Pojem hold, když si dáte tu práci a vyhledáte na netu, znamená : okázalý projev pocty nebo úcty.
Vložil: viking, 30.10.2017 11:03
Miko, Václav: Anticikanismus v Čechách
Nic ve zlém, ale o primitivismu svědčí, když někdo píše „hold“ :-(
Vložil: Pavel Mandys, 28.10.2017 10:15
Bocquet, José-Luis; Muller, Catel: Kiki z Montparnassu
Titulek vyměněn, děkujeme za upozornění.
Vložil: Jiří V., 28.10.2017 09:07
Bocquet, José-Luis; Muller, Catel: Kiki z Montparnassu
Nadpis recenze mi poněkud nepasuje k recenzované knize.
Vložil: TIMONEL, 27.10.2017 09:20
Posse, Abel: Che Guevarův pražský příběh
Nevím, nakolik je z uvedené recenze zřejmé, o jak literárně a ideově zajímavou knihu se jedná. Popsána jsou v základu různá narativní patra knihy a autorův záměr vytvořit fiktivní univerzum, se kterým má argentinská literatura velmi bohaté zkušenosti. Kromě nesporného latinskoamerického příspěvku historii... a kultuře Prahy zde Ernesto Che Guevara a jeho nejbližší spolubojovníci (a i např. spolubojovnice Tamara (Tania) Bunkeová) přichází o lacinou barvotiskovou svatozář komunistických partyzánů, ale nejen tito tzv. "hrdinové", ale také o svou svatozář přichází tzv. "socialismus s lidskou tváří" v tehdejším Československu, komunismus kubánský a sovětský, jedná se o bilanční ideje na adresu jak bývalého východního, tak západního bloku. Narativně velmi bohatá a složitá kniha přímo oplývá zajímavými myšlenkami a reflexivními pasážemi. Ano, pořád se jedná o románové univerzum, které může být maximálně pravdě-podobné, nejedná se o non-fiction, ale nedomnívám se, že Abel Posse se snaží pouze fabulovat a posilovat fikci, která by se příliš vzdalovala svědectvím a dochovaným dokumentům z Che Guevarova pražského pobytu nebo revolucionářovy skutečné biografie, jak v Argentině, na Kubě nebo v Kongu. Autor se opírá o mnoho přímých svědectví, které se mu podařilo nashromáždit, jak z naší země, tak z Kuby. Jako u každé půvabné knihy i zde zůstává tajemství: co všechno Abel Posse v knize neuvedl, ale hlavně, jak vypadá a o čem všem jsou Pražské deníky Ernesta Che Guevary, které se mu (zřejmě) dostaly do rukou díky agentovi Stb Vláškovi? Je jednoznačné, že tuto knihu nelze jen tak opominout či šmahem smést ze stolu, už kvůli spojení Latinská Amerika, Kongo, Praha, Ernesto Che Guevara a už kvůli uvedení do světa všech ideálů a nadějí, kterými žily revoluční a guerillové živly v minulém století. Je dobře, že Abel Posse tuto knihu napsal, protože většinová společnost by mohla začít tvrdit, že Che Guevara byl prachsprostý terorista, a že se "teroristy nemá smysl zabývat". Stejně jako většina oficiálních hegemonních propagandistických ideologií i toto by bylo hrubé zjednodušování a trestuhodná generalizace a etiketizace o mnoho komplikovanější a barevnější skutečnosti.
Vložil: Kubes, 26.10.2017 18:47
Miko, Václav: Anticikanismus v Čechách
Primitiv budete Vy a pořádný. Autor knihy je totiž renomovaný spisovatel na historii a vydal mnoho knih. Hold nevzdělanec pokaždé jen křičí a nadává
Vložil: bronislav ostřanský, 26.10.2017 12:00
Beránek, Ondřej; Ostřanský, Bronislav (eds.): Islámský stát
Srdečně zdravím autorku a děkuji za krásnou recenzi. Bronislav Ostřanský
Vložil: Milan , 21.10.2017 15:15
Roberts, Mary Louise: Válka a chtíč. Sex a američtí vojáci za II. světové války ve Francii
Nedělal jsem si iluze o této knize,než jsem ji začal číst,ale ta drsnost citovaných novinových článků amerických a francouzských ,policejnícha a mádních zpráv a citace z pamětí z obou stran, předčila i ta nejčernější očekávání.Vyhladovělá Francie ,kterou osvobodili američtí a spojenečtí vojáci... .Francouzsky toužící po cigaretách,čokoládě ,penězích ,když jim 2 mil. francouzských vojáků ,jejich mužů zůstalo v německém zajetí. Tato Sodoma nastalo nejprve v německé podobě prostituce a později v americké.Účtování s těmito ženami s vyholenými hlavami,kterých se Američané zastávali,přinesl obrovský morální rozval Francie, kterou přinesloaradost z osvobození.Jsou to děsivé citace reálných příběhů,to jsou problémy ,které přináší okupace,ale i osvobození,země velikosti Francie. Paříž je nazývánaGI "stříbrným zákopemů.GI chtěli zážitky ,ale i trofeje a šperky ,ale to se nemohlo naplnit.Tak zůstala tato kritická historická studie AmeričankyM.L.Roberts ,která své krajany,vojáky, vůbec nešetřila.
Vložil: , 20.10.2017 22:10
Vučka, Tomáš: Cesta za modrým světlem: Meditace nad texty Jaroslava Foglara
tomas.vucka (at) ff.cuni.cz
Vložil: Jiří Dubský, 20.10.2017 21:46
Vučka, Tomáš: Cesta za modrým světlem: Meditace nad texty Jaroslava Foglara
Dobrý večer, Můžete mi prosím poskytnout kontakt na pana Tomáše Vučku za účelem poskytnutí zajímavé zprávy, týkající se Rychlých šípů ? Za případný kontakt a odpověď děkuji. S pozdravem Jiří Dubský
Vložil: TIMONEL, 19.10.2017 10:05
Posse, Abel: Che Guevarův pražský příběh
Vložil: Neuralec, 17.10.2017 09:11
Menšinové uralské literatury v Čechách
Zajímavý článek, děkuji :-) Jedna drobnůstka: „díla ... Selkupky Taisijy Pyršin“ = snad Taisiji, srov. Marija, od Mariji atd.
Vložil: Pavel Mandys, 12.10.2017 09:39
Ahonen, Lauri; Ahonen, Jaako: Sojčák
Je pravda, že v současné protimigrantské hysterii ten příběh získává novou metaforickou rovinu, což recenze z léta 2016 ještě nemohla zachytit, to teprve vše propukalo. Jinak jsem přesvědčený, že z perexu si spoiler vydedukuje jen ten, kdo už má komiks přečtený.
Vložil: Jitka J., 11.10.2017 22:21
Ahonen, Lauri; Ahonen, Jaako: Sojčák
S hodnocením v závěru nesouhlasím. Jistě, příběh by mohl být propracovanější, ale proč se ve fiktivním světě upínat k realismu? Postavy jsou takové, jak je vykreslí autor. Mně kniha přijde aktuálně dost alarmující. A pozor na to, že perex recenze může být vnímán jako spoiler.
Vložil: Linda, 10.10.2017 17:21
Lewycká, Marina: Vilný stařec a hamižné ženy
Subjektivni a nespravna recenze podle meho nazoru. Knihu znam v orignale a je naprosto skvela. Neni v ni naprosto zadna plochost nebo nekvalita. Kniha je napsana vyborne a zapletka je mnohorozmerova a fascinujici. Jedna se o britsky humor. Cili nechapu nevhodnou poznamku recenzenta/ky, ze je fascinujici,... ze si autorka delala ambice na Bookerovu cenu. To je smutne a rozhodne nesvedci o schopnosti provest kvalitni recenzi.
Vložil: Tom, 09.10.2017 11:31
Socha, Vladimír: Dinosauři v Čechách
Moc hezká knížka s velmi pěknými ilustracemi a zároveň fundovaným a čtivým textem. V mé knihovničce nemůže chybět :-)
Vložil: Jan Vaněk jr., 05.10.2017 16:09
Přidal, Antonín: Čtrnáctero překladatelských zastavení (in Host)
Dovolím si upozornit, že v citovaném rozboru překladu Hostujících profesorů dostupném na www.svetovka.cz (a vezmu jed i na to, že v překladu samém) není opora pro plurály "v pozdějších porevolučních vydáních Přidal aspoň některé politické... narážky doplnil": doplněna byla jedna jediná z řady, a jen v jediném, nejzapadlejším ze tří vydání. ——————— Čtenáři, když už toho není mocna redakce iLiteratury (doufám, že aspoň v Hostu to bude lepší), si samozřejmě opraví zkratku Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění ze "SNHLU" na správnou. ————— Priestleyho Dobří kamarádi vyšli v červenci 1929; označit je za "román z počátků velké hospodářské krize" mi připadá jako neúnosně zavádějící spoléhání na terciární zdroje (jakkoli Černé úterý 24. října k prodejnímu úspěchu knihy idealizující předkrizovou Anglii zásadně přispělo). ————— Rovněž formulace "za normalizace ... „pokryto“ bylo 531 knih" atd. je nešťastná: přesná čísla jsou opsána z úvodu k Zamlčovaným překladatelům, ovšem až do dnešních dnů se stále objevují nové, tam nezachycené případy — bohužel Obec překladatelů nevede jejich soustavnou evidenci. (Mimochodem, milá redakce, praxe uvádět všechna jména tučně, ale jen při prvním výskytu bez ohledu na kontext, vede k poněkud bizarnímu efektu; než ji člověk rozšifruje, může např. spekulovat, je-li důvodem, že Škvorecký "nesměl pod svým jménem překládat" prostě proto, že odjel za oceán a dělal úplně jiné věci, takže u něj jde jen o tři tituly, z toho tři reedice). ————— Tím spíše není pravda "Pod jménem ... Mirka Čejky přeložil Antonín Přidal postupně deset knížek": v rejstříku Zamlčovaných překladatelů má sice Čejka 10 položek, ovšem v tom je duplicitně započítáno časopisecké vydání ukázek z Hellerova něco se stalo (č. 585, knižní vydání pak 207) a Chestertonova Létající hospoda a Napoleon z Notting Hillu vydané nejprve samostatně, poté v "omnibusu" ještě s Návratem Dona Quijota v překladu Hany Žantovské (č. 228 a 229; pro tuto reedici roku 1985 už mohl Přidal napsat doslov pod vlastním jménem). ————— Mimochodem, neví náhodou někdo, jak se stalo, že Přidalův první publikovaný překlad byla spolupráce na švédské poémě?
Vložil: Johana Labanczová, 05.10.2017 10:54
Tidhar, Lavie: Usáma
Ano, do poutáku se bohužel vloudila hrubá a do textu méně hrubá zkratka. Pokud je pro Lavieho Usáma v něčem první, tak prvním plnohodnotným románem (nikoli novelou), který napsal samostatně, ne se spoluautorem. K tomu je ovšem třeba připočíst i to, že se jedná o první román, který je možné považovat... za "nežánrový", jakkoli se jedná o alternativní historii... před Usámou už měl autor za sebou jednu steampunkovou trilogii. Zmínky o debutu tedy z textu raději vypustíme. Omlouváme se za nepřesnost a děkujeme za upozornění.
Vložil: lb, 05.10.2017 09:37
Balbín, Bohuslav: Rozmanitosti z historie Království českého
Dobrý den, není to patrně nejpěknější řešení, ale přípustné je. prirucka.ujc.cas.cz
Vložil: Martin Šust, 04.10.2017 21:07
Tidhar, Lavie: Usáma
Román Usáma není Tidharovým debutem, ale jeho čtvrtým románem, nemluvě o desítkách povídek. Lze ho tedy v době vydání románu brát za celkem zkušeného SF autora.
Vložil: Martin Šust, 04.10.2017 20:58
Anders, Charlie Jane: Všichni ptáci na nebi
Jemisinové u nás vyšel díky Argu zajímavý román Sto tisíc království a samozřejmě se objevila i na stránkách časopisu XB-1.
Vložil: m p, 04.10.2017 15:01
Balbín, Bohuslav: Rozmanitosti z historie Království českého
Faksimile je nesklonné. Komentář pak smažte.
Vložil: Milan, 04.10.2017 09:47
Uhde, Milan: Objevy pozdního čtenáře (in LtN)
Stává se mi to ,že si přečtu knihu po mnoha letech a musím si pozměnit svoje mínění o knize a autorovi .Tak se stalo i PhDr M.Uhdemu,přesto s jeho některými názory na autory uvedené v knize nesouhlasím,některými jsem byl překvapen. Jde o J.Haška, celkem překvapivá je jeho definice Švejka,jako monstra... vydedukovaného z hospodských řečí,který je neživotný jako archeotyp přeživšího vojáka Velké války.Trochu se dá souhlasit s M.U. nad jeho anabází v Budě se sapérem Vodičkou.Právě hodnota Švejka je v tom a tím se stal světovým,jak se tento polointelektuál rve o život ve Velké válce a v jeho jednání jsou zkušeností tisíců ,které dal J.Hašek Švejkovi.Švejkův vztah k ženám je ovlivněn jeho zkušenostmi tisíců mobilizovaných vojáků,které mu dal J.Hašek do vínku.Válka je mimořádnost ,která se vymyká všem pravidlům lidského konání a chování.Názor autora knihy na ostatní básníky a spisovatele ,třeba na V.Nezvala či nobelisty J.Seiferta není z mého soudku vína,ale to si autor nar. v r.1936 nese kůži na trh sám.Je to kniha potřebná hlavně pro studenty,ale názory autora se musí brát z velkou rezervou.
Vložil: Pavel Mandys, 26.09.2017 14:55
Pearson, Luke: Hilda a kamenný les
S celostránkovým obrázkem máte pravdu, přehlédl jsem ten výjev z jeskyně, ale i to o něčem vypovídá - že to zdaleka není tak působivé a výrazné, jako předtím obr v první Hildě. Ale kresebně se Pearson zhoršuje, ta linka je jednodušší a rychlejší, než dříve. A příběh také. Mimochodem, jestli jste tu... recenzi četl pozorně, tak poslední Hildě kvality neupírám, jen je o něco slabší, než ty předchozí.
Vložil: Pavel Dort, 26.09.2017 10:21
Pearson, Luke: Hilda a kamenný les
Jestli k tomu přistupujete tak, že máte pravdu a nenabízíte jen názor nebo interpretaci, tak je to ještě horší, než jsem myslel. Navíc píšete ověřitelné nesmysly: "jako by mu trochu docházel dech a invence. Jestliže dříve dokázal ohromit působivým celostránkovým obrázkem, tentokrát už se k ničemu podobnému... neodváží." Jestli zastáváte názor, že dobrý komiks a jeho invenčnost se projevuje používáním celostránkových panelů, tak máme oba dost odlišný přístup k vyprávění. Ale hlavně - v první knize byl takový impozantní celostránkový výjev jeden (s obrem), v druhé knize nebyl žádný takový výjev a tady ve třetím díle je opět jeden. Čili to od vás nebyl nejšťastnější příklad, na kterém ukázat, že autorovi dochází dech.
Vložil: Pavel Mandys, 26.09.2017 10:03
Pearson, Luke: Hilda a kamenný les
Ad Pavel Dort: Pozorněji se podívejte na první knihu o Hildě a dáte mi za pravdu.
Vložil: Drahomira, 25.09.2017 21:26
Iturbe, Antonio G.: La Bibliotecaria de Auschwitz
Nadherna knizka..pobrecela jsem si u ni.
Vložil: Pavel Dort, 25.09.2017 19:08
Pearson, Luke: Hilda a kamenný les
Nezlobte se na mě, ale tohle si snad Hilda nezaslouží. Říkám si, jestli Pavel Mandys četl stejný komiks jako já. Já totiž s dětmi zažil něco kouzelného, rozhodně skvěle nakresleného, napínavého, ale i emotivního. "A je škoda, že k té sérii zatím nepřibyla nějaká další, podobně invenční a zábavná." -... Ano, třeba je to ale i kvůli tomu, že místo, aby se opravdu dobrá věc i dostatečně ocenila, vyjde na ní takováhle uondaná recenze s podivnými domněnkami a podsunováním něčeho autorovi (viz rychlost kresby). Ajajaj.
Vložil: m p, 25.09.2017 19:05
Radovinović, Radovan: Černá Hora
http://www.obalkyknih.cz/view?isbn=9789531785570
Vložil: Helena, 25.09.2017 16:47
Radovinović, Radovan: Černá Hora
Nemohu nikde dohledat ISBN knihy. Mohla bych vás požádat prosím o ISBN.
Vložil: fanoush, 25.09.2017 13:47
Neff, Ondřej; Verne, Jules: Děti kapitána Granta: Podle románu Julese Verna volně vypráví Ondřej Neff
Hmm, no tak zrovna Deti Kapitana Granta jsem od Neffa necetl, ale treba Tajuplny Ostrov jsem cetl a original znam z detstvi a ta verze od Neffa mi přisla normální. Tady nekdo hodnoti jinou knihu http://jarmik-pise.blogspot.cz/2014/12/novy-novy-hrabe-monte-christo-verne-neff.html a taky to nijak nesepsul.... Tak nevim.
Vložil: Veronika G., 24.09.2017 19:16
Hilský, Martin: Modernisté
Děkuji za Váš názor, jen bych Vás chtěla poprosit, abyste ho podpořil trochu pádnějšími argumenty, například kde vidíte ony mezery v citacích (kniha má dvacet stran poznámek a citací) a jakým konkrétním směrem se podle Vás posunulo uvažování o literárním modernismu. Děkuji.
Vložil: Jitka J., 23.09.2017 11:28
Pearson, Luke: Hilda a kamenný les
Hildu miluje a kupuje i spousta dospělých.
Vložil: Luděk, 22.09.2017 22:40
Hilský, Martin: Modernisté
PS Pan Hilskej je dobrej v jedný věci: self PR. Oproti třbas Joskovi, o tolik lepšímu, kterej ale v týhle disciplíně nesahá "brilantnímu esejistovi" ani po kotník.
Vložil: Luděk, 22.09.2017 22:05
Hilský, Martin: Modernisté
Ale né, další paján na Hilského. Vždyť je to plytké (jako obvykle spatlané z pár předmluv, doslovů) a opsané, kde jen se dalo (bez patřičných odkazů). Nadto žalostně zastaralé, dnešní uvažování o modernismu je opravdu hodně jinde. Tohle velebení "pana profesora" už by mohlo ustat.
Vložil: , 21.09.2017 13:07
Franzen, Jonathan: Rozhřešení (in MfD)
Vložil: Kateřina Krištůfková, 19.09.2017 10:17
Po stopách slavného kriminalisty Harryho Holea
Vážená paní Krausová, děkuji za milá slova. Pro překladatele je pochvala od čtenářů největší odměnou. Kateřina Krištůfková
Vložil: Kamil, 18.09.2017 13:35
Boye, Karin
Významy jména Čechy popisuje třeba Ottův slovník.
Vložil: Krausová Lenka, 17.09.2017 22:30
Po stopách slavného kriminalisty Harryho Holea
Vážená paní Krištůfková, jsem velká fanynka Jo Nesba a především Vašich skvostných překladů. Mám již přečteny všechny doposud vydané detektivky s Harry Holem a u každého nového vydání jsem se modlila,ať jste jejich překladatelkou Vy,protože Váš skvělý překlad je pro mě už jejich součástí. Přeji Vám... mnoho životních úspěchů! L.Krausová
Vložil: Míša, 16.09.2017 20:41
Vácha, Marek: Nevyžádané rady mládeži
Díky za skvělou recenzi! Kniha se už stala kultovní, až to na nás neznalé a nezasvěcené působí trochu odrazujícím dojmem. Avšak po přečtení této laskavé a poučené úvahy (líbí se mi třeba výraz "pravdomluvný zpovědník"...) má člověk skutečně chuť po ní sáhnout, ať je z toho či onoho tábora. Díky.
Vložil: jmh, 16.09.2017 09:30
Simonnot, Maud: La nuit pour adresse
Překlepy opraveny.
Vložil: m p, 15.09.2017 23:27
Simonnot, Maud: La nuit pour adresse
P.S. Člověk, o kterém vyšla samostatná kniha už v roce 1957 (2. vyd. 1959), má heslo v Encyklopedii Britannice a byl (byť posmrtně) recenzován v The New York Times, asi úplně nespadá pod hlavičku "záhadná osobnost". Akorát o něm nejspíš zatím nevyšla kniha francouzsky, to snad. Ale to jen na okraj,... recenze má svůj švih, bavil jsem se dobře, jen jsem tedy podle zvolených formulací předpokládal, že tento kansaský Cimrman je smyšlenkou.
Vložil: m p, 15.09.2017 23:09
Simonnot, Maud: La nuit pour adresse
Překlepy: Odysseus, Shakespeare. -- Odysseus vycházel časopisecky od roku 1918, R.M. a J.J. se seznámili 1921. Podle dostupných zdrojů McAlmon přepsal na stroji část poslední kapitoly a daroval JJ nějaké peníze; přehledně například zde jamesjoyce.ie.
Vložil: viking, 15.09.2017 08:46
Boye, Karin
Pojem Čechy se používá jako obecný pro celé Česko? To slyším poprvé.
Vložil: Karel Huněk, 08.09.2017 10:04
Boye, Karin
Není to tak, že utopie má dvojí význam, a. obecný bez axiologického rozlišení a b. specifický s kladným hodnocením? Něco jako Čechy: a. obecně pro Čechy, Moravu a Slezsko a b. specificky pro západní část Koruny (tedy před polkorplan reformou).
Vložil: jmh, 08.09.2017 09:01
Maugham, William Somerset: Barevný závoj
Šmankote, máte pravdu, omlouvám se, jak nám mohla takováhle chyba utéct... Opraveno.
Vložil: Jiří V., 08.09.2017 08:45
Maugham, William Somerset: Barevný závoj
Myslím, že podstatné jméno "shovívavost" nemá nic společného se slovesem "schovat se". :-(
Vložil: Anna Rennerová, 03.09.2017 00:59
Boye, Karin
Jenom drobnost - protiválečný román Kallocain není utopie, nýbrž dystopie či antiutopie.
Vložil: bg, 28.08.2017 15:01
Topol, Jáchym: Citlivý člověk
Středník a koncová závorka je značka pro sarkasmus, nebo sebeironii?
Vložil: jan lukavec , 24.08.2017 12:35
Dutli, Ralph: Milá olivo: Malé dějiny jedné kultury
Knihu doporučuji, a pokud ji člověk bude číst pod olivovým stromem, tím lépe. Já ji přečetl na chorvatském ostrově Cres, částečně i ve stínu tří starých olivovníků.
Vložil: Anna, 24.08.2017 11:41
Dutli, Ralph: Milá olivo: Malé dějiny jedné kultury
Tak to jste mě ještě víc utvrdil v tom, že si chci knihu přečíst. A o těch olivovnících jste to napsal hezky, přesně tak je vidím, když chodím mezi olivovými sady ve Španělsku. Ještě jako vědoucí, hodně pamatující, tajuplné a našla by se jistě další adjektiva.
Vložil: jan lukavec, 24.08.2017 09:30
Dutli, Ralph: Milá olivo: Malé dějiny jedné kultury
To je rétorické vyjádření autora, možná motivované tím, aby pak mohl o to silněji zvýraznit všechny klady, které se stromem spojuje. Jinak samozřejmě zvláště starý olivový strom má/může mít v sobě cosi majestátního, starobylého i krásného, záleží na pozorovateli.
Vložil: Anna, 24.08.2017 08:52
Dutli, Ralph: Milá olivo: Malé dějiny jedné kultury
Díky za upozornění na tuto knihu, určitě se o ni budu zajímat. Kdysi jsem se po podobném tématu pídila v souvislosti s kulturou Španělska. Jenom jsem zvědavá, kdo z Vás nazval olivovník nevábným stromem. Vy nebo autor? Já ho tak nevidím, naopak.
Vložil: TIMONEL, 18.08.2017 10:25
Kohák, Erazim: Oheň a hvězdy: Filosofická zamýšlení nad morálním smyslem přírody
Původní anglická varianta knihy Erazima Koháka je dostupná zde (University Of Chicago Press): press.uchicago.edu
Vložil: TIMONEL, 15.08.2017 15:40
Bolaño, Roberto: 2666
Jinak 666 je číslo Ďábla, Satana, Antikrista v Bibli (číslo šelmy ve Zjevení Sv. Jana): cs.wikipedia.org
Vložil: Dan, 15.08.2017 06:55
Mirzoeff, Nicholas: Úvod do vizuální kultury
Zkuste tohle knihkupectví: www.knihysmilkova.cz
Vložil: Radas, 08.08.2017 15:06
Carr, Nicholas: Nebezpečná mělčina: Jak internet mění náš mozek
Další erudovaný blb mele nesmysly stejně jako výše uvedení lidoví myslitelé...
Vložil: Petronela Micháliková, 06.08.2017 21:52
Mirzoeff, Nicholas: Úvod do vizuální kultury
Túto knihu veľmi potrebuje moja dcéru ku štúdiu, ale žiaľ nikde ju nevie zohnať. Ak by bolo možné ju niekde kúpiť, budem rada za každý tip.
Vložil: Alex, 05.08.2017 15:04
Pynchon, Thomas: Bleeding Edge
V českém překladu kniha nefunguje. A nemyslím, že je to vina překladatele. Musela to být fuška na zbláznění . Spousta slov, vět, postav, jmen, termínů, značek, událostí. Narážky, hříčky, fórky, odkazy. Ale bohužel nic z toho nevzešlo. Přeceňovaný blábol. Je mi líto.
Vložil: Míra, 05.08.2017 12:17
Hájíček, Jiří: Rybí krev
Našel jsem knížky Jiřího Hájíčka v knihovně K. E. Macana pro nevidomé. A rád se k ním občas vracím.Mají je v audiu bezvadně udělané. Děkuji moc za ně.
Vložil: Karel Rada, 03.08.2017 13:11
Topol, Jáchym: Citlivý člověk
Bylo by fajn, kdyby mi někdo zaplatil... nejsem ale Kremlem placenej troll, jsem Jáchymův kolega a někdejší obdivovatel jeho knih z 90.let... možná jsem milovník a znalec Ruska, každopádně jsem však nepřítel veškeré rusofobie, antizemanismu, NATO, EU a všeho, co nám sem nadělili archonti už někdy v... období Babylónu ;)
Vložil: Simona, 02.08.2017 14:22
Nothomb, Amélie: Strach a chvění
Viděla jsem filmovou podobu se Sylvií Testud a moc mě zaujala. Knihu jsem zatím nečetla. Je možné, že by tentokrát byl film lepší než předloha?
Vložil: Richard Hlavacek, 01.08.2017 13:54
Gold, Dore: Boj o Jeruzalém. Radikální islám, Západ a budoucnost Svatého města
Kdo by chtel videt "empatii", "nestrannost" a "erudovanost" D. Golda, doporucuji tento dokument. Ted bude zase kazd chytry a kritizovat autora dokuemntu, ze je levicak apod. Cloveku by ale melo byt jedno kdo poukazuje na zlocin, ktery se zcela jiste deje, a v pripade Palestiny uz pres 60 let. Krivda... jednoho naroda se vyresila krivdou na narodu jinem... Palestine Is Still the Issue pasaz s Dore Goldem @36:00 min http://johnpilger.com/videos/palestine-is-still-the-issue
Vložil: Tomáš Matras, 01.08.2017 12:01
Brown, Dan: Inferno
Je to trošku škoda, že Dan Brown nevyužil možnosti a nevěnoval se o hodně více Dantově Božské komedii, zploštělá detektivní zápletka s bondovskými fetišistickými kulisami a neskutečnými hrdiny by dostala další rozměr, nejen o propojenosti, hloubce a sumě středověkého díla Dantova na pomezí renesance,... ale i v historické skutečnosti středověkých, například benátských, dějin. Kdeže bychom se u Browna dozvěděli něco o Dantovi a mnoha rozměrech jeho veršů a významu, skoro téměř vůbec nic. Pouze oslavné tanečky a vyznání bez zjevného důvodu a motivace. Nicméně i tak je uměnovědné putování reáliemi Florencie, Benátek a Istanbulu celkem zajímavé a čtenář se může dozvědět hodně nových souvislostí. Zajímavé téma je i přelidnění, způsob uvažování, jak mu čelit a některé podnětné myšlenky transhumanismu, musel jsem si vygůglit, neznal jsem a docela jsem se poučil. Ovšem jestli Brown myslí vážně (opovážlivostí je tam mnoho, ale tento za všechny) v románu eticky chybějící rozměr, kdy vědec vezme do rukou osud lidstva a rozšíří celosvětově sterilizující virus, aniž by kdokoliv z románu vlastně pohnul brvou ve stylu "vyhladit třetinu lidstva pro záchranu civilizace je přijatelné", nevím, co skutečně říct na takovou opovážlivost, kterou se skutečně zodpovědný autor odmítá zabývat. To by mělo být jedno z hlavních témat. Ne, není, kniha je vystavěna jako triviální výstavní skříň současné úrovně masové kultury, tedy lépe řečeno popkultury. Ostatní je literární odpad, bohužel, a jedno vršení laciného akčního trháku za druhým, povrchní způsob psaní, celkem nuda, ale zejména trapnost. Způsob odkrývání souvislostí je převzatý z dřívějších detektivek, hrdinové nemají nic, žádnou psychologii, vývoj, skutečně nic, jsou to jen mluvící hlavy, kromě potěmkinovské masky nikdy neomylných, nesmrtelných a vždy brutálně inteligentních a neskutečných hrdinů. Kteří nejen že všechno přežijí, ale všechno jim vždy vyjde, přesně, načas, to je návrat do akčních béček osmdesátých let. Žádný Achilles, který v Homérově podání odmítne bojovat proti Tróje, Robert Langdon nikdy nezaváhá a nikdy nemine cíl, James Bond z dělnického londýnského předměstí může jen tiše závidět usedlému americkému akademikovi a superhrdinovi v jednom.
Vložil: Kwisatz Haderach, 31.07.2017 20:50
Kolaříková, Hana: Pravý leopardí kožich
Páni a dámy, to je bravurně zvládnutá recenze!
Vložil: Jan Nohejl, 26.07.2017 08:23
Čumba, Ladislav: Wittgensteinova kniha faktů
Pisatelova velká znalost všestranných dějin.
Vložil: Daniel Mayer, 24.07.2017 20:01
Gold, Dore: Boj o Jeruzalém. Radikální islám, Západ a budoucnost Svatého města
Neřekl bych, že vše v knize Dory Golda je černobílé. Dokazuje to dnešní situace, co vystrájajú Arabi v Jeruzalémě a u (na) Chrámové hoře, v Halamiši atp. Jeho kniha je velmi poučná.
Vložil: tk, 22.07.2017 14:55
Urzidil, Johannes
Hry a slzy jsou zmíněny v textu nad soupisem.
Vložil: Tomáš Laub, 21.07.2017 12:58
Urzidil, Johannes
Chybí zde: Hry a slzy, Odeon, 1985 monografie - Hollar. Život umělce a Evropana, Orbis, 1937
Vložil: jindra kusynová, 18.07.2017 11:38
Faktor, Jan: Jiříkovy starosti o minulost
V každém případě ohromující kniha. Zejména jsem byla ohromena záplavou slovních spojení jež plynule přecházejíc do nekonečných souvětí v nichž jsem velmi často ztratila smysl a důvod takto vysoustruhovaných informací. Nedá se říct, že bych se nebavila /v lebeční temnotě číhající semenátor a.j. perly... / ,ale dost rychle jsem byla přehlcená. Takže spíš než retrográdní jsem to vnímala jako ortográdní. A Kafkoidní. V každém případě jsem byla ráda, že mi kniha přišla do ruky.
Vložil: Milena Šubrtová, 17.07.2017 21:46
Malý, Radek; Fučíková, Renáta: Franz Kafka: Člověk své a naší doby
Omlouvám se za formulaci, která mohla vyznít zavádějícím způsobem. Ilustrace v knize koresponduje s textem, kde je vysloveně zmiňováno, že Kafka si nepřál, aby jeho texty byly provázeny obrázky (s pravděpodobným zdůvodněním, že chtěl ponechat prostor čtenářově fantazii). Řehoř Samsa tedy není v ilustračním... ztvárnění Fučíkové ztotožněn s konkrétním hmyzem, nicméně má určité hmyzí rysy (a na ilustraci skutečně ony čtyři páry končetin).
Vložil: Jitka J., 16.07.2017 21:29
Husum, Lars: Můj kámoš Ježíš
Mně to spíš než jako psychologický román přišlo jako feel-good román pro muže. Je to vyloženě zábavné a čtivé, nic hlubokého bych v tom nehledala. Takové letní čtení. :)
Vložil: Magda de Bruin, 15.07.2017 12:06
Groen, Hendrik: Tajný deník Hendrika Groena: 83 ¼ roku
Výraz "prznění knihy" bych sama nikdy nepoužila. Překladatelka dělala, co mohla. A znovu bych zopakovala: nešlo mi o "popravu" jednoho konkrétního překladu, ale o upozornění na určitý obecnější jev - i kdyby se český překlad zdařil (a na příkladech jsem se snažila ukázat, jak těžká a složitá práce by... to byla), na nominaci např. na Magnesii Literu nebo na Jungmannovu cenu by neměl šanci prostě proto, že je to populární čtivo. Přitom tyhle knihy čte mnohonásobně víc lidí než hodnotnou literaturu, takže nekvalitní překlad a špatná redakce kazí jazykové cítění čtenářů ve velkém. (Jak říkal pan Fröhlich: Vadí to? Ano. Vadí to někomu? To už není tak jisté.)
Vložil: JJ, 14.07.2017 11:27
Groen, Hendrik: Tajný deník Hendrika Groena: 83 ¼ roku
Magdo, díky Vám za skvělý, obsáhlý rozbor - škoda jen, že se k tomu nevyjádří ti, co se na prznění knihy podíleli a místo toho se tu (tradičně) s panem Vaňkem píchají hnidy...
Vložil: Magda de Bruin, 13.07.2017 09:15
Groen, Hendrik: Tajný deník Hendrika Groena: 83 ¼ roku
Ale to není jen můj idiolekt. K výrazu "vyhodit si z kopýtka" jsem si dohledávala, jak to vzniklo, navíc můj text pročítá několik dalších lidí - takže se nás shodlo víc na tom, že tu jde o kontaminaci. To je samozřejmě jeden z procesů, jakým dochází v jazyce ke změnám (vývoji), takže se i v tomhle případě... může stát, že to čím dál tím méně lidí vnímá jako chybu. Rozdílný pohled na věc tu asi spíš způsobuje různě vysoký práh jazykové citlivosti, což u běžných čtenářů chápu, ale u profesionálních překladatelů, redaktorů, a vůbec lidí, kteří mají mít češtinu v malíčku (jak se teď snad projevuje i v diskusi o mém textu na FB - mám to ale jen z doslechu), mi to přijde docela na pováženou. V tom druhém případě trvám na tom, že takové řešení legitimní není: kombinace se slovem nečekaný je běžná, prakticky ustálená vazba, autor tu vědomě zvolil méně obvyklou kombinaci - nejen proto, že přesně vyjadřuje to, co chce říct (tedy že tu paní nelze podezřívat z rasismu, tečka), ale i kvůli překvapivému efektu (i to patří k jeho stylu humoru, viz "partir - portier"). Navíc: jak víme (nebo jak překladatelka ví), že ten projev na podporu Černého Petra byl nečekaný? Možná Hendrik už z předchozích rozhovorů věděl, jak se ta paní k téhle věci staví. (Že to není ušlápnutá chudinka, co sedí v koutě a převážně mlčí, jsme si už vysvětlili.) Zdá se, že i tady máme rozdílný práh citlivosti pro to, co ještě překladatel smí, a co by si dovolit neměl. (A i proto se přikláním k tomu, že ta chyba vznikla přehlédnutím.) Jinak mě trochu mrzí, že pitváním těchhle detailů se zastírá to, na co jsem hlavně chtěla upozornit: totiž že překladatelská náročnost a literární hodnota textu jsou dvě odlišné a na sobě nezávislé veličiny.
Vložil: Jan Vaněk jr., 12.07.2017 19:42
Groen, Hendrik: Tajný deník Hendrika Groena: 83 ¼ roku
A kdyby jen Majerová: v Google Books se najdou výskyty u Haise Týneckého, Koláře, Kolárové, Topola, Součka, Ráže, ve Světové literatuře 60. let a dokonce Slovníku české frazeologie a idiomatiky (výrazy slovesné); o menších a novějších autorech či překladatelích nemluvě. To se na spící redaktory svést... nedá. Právě to je ta tradice, že v takovémto množství příkladů u několika (zejména stylistických záležitostí) překročíte hranici od objektivně nesporných chyb k subjektivním preferencím, resp. absolutizaci neuvědomovaného idiolektu. Do značné míry je to nevyhnutelné a stává se to i mně, ale bdělá redakce by tu mohla pomoci. Jinak jsme si asi nerozuměli: chybný překlad idiomu s "hoek" samozřejmě nehájím; ale pořád tvrdím, že s ohledem na blízkost sémantických polí nepodezíraný - neočekávaný nemusí jít jednoznačně o literní záměnu, respektive že takové řešení by bylo legitimní.
Vložil: Magda de Bruin, 11.07.2017 15:31
Groen, Hendrik: Tajný deník Hendrika Groena: 83 ¼ roku
Aha, takže Marie Majerová si taky vyrážela/vyrazila z kopýtka (nebo i její redaktor zaspal). Tak v tom případě to samozřejmě beru zpátky. Co se týče toho dalšího příkladu, nesouhlasím s vámi, protože kromě grafické podobnosti verdacht/verwacht, která skutečně může vést k přehlédnutí (a chyby z přehlédnutí... se v českých překladech z nizozemštiny vyskytují častěji), se tím - zejména v kombinaci se záměnou Surinamce za Indonésana - stírá jádro sdělení s lehce ironickým podtónem, totiž fakt, že v této debatě o rasismu vystupuje paní černé pleti jako zastánce Černého Petra. Překlad vyvolává dojem, že je ta paní nějaká ušlápnutá chudinka v koutě - což se v originále absolutně netvrdí. Takže to za přijatelné překladatelské řešení nepovažuju. Samozřejmě, že se tu nedá překládat doslova "z nepodezřelé strany", ale opisem by se tam dalo (ba dokonce mělo) zapracovat určité vysvětlení, v čem je vtip. Nebylo mým cílem vymýšlet v rámci recenze jednotlivá lepší řešení, chtěla jsem jen na příkladech doložit, že překladatelce chybí znalost jazyka i reálií, kterou tenhle specifický text vyžaduje (a že jí v tom nepomohla ani redakce). Dvojjazyční čtenáři, kterým jsem recenzi dávala předem číst, mi to potvrdili. Vy píšete o "tradičně" diskutabilních detailech v mých textech, pro mě jsou zase svým způsobem "tradiční" vaše reakce. Ale jinak nic proti polemice - naopak!
Vložil: Jan Vaněk jr., 11.07.2017 12:43
Groen, Hendrik: Tajný deník Hendrika Groena: 83 ¼ roku
Heslo vyraziti, bod 8 za čtverčíkem: ssjc.ujc.cas.cz. Například doslovný překlad "z nepodezřelé strany" na mě nepůsobí moc idiomaticky, vlastně ani srozumitelně; pokud to má znamenat něco ve smyslu "zaznělo od člověka, o kterém nikdo nechoval... nejmenší podezření, že by to mohl říci", respektive "by ho nepodezíral z rasismu", pak mi "nečekaný" v kontextu přijde jako zcela přijatelné překladatelské řešení pro stručnou uvozovací větu nepřetíženou vnitřními vysvětlivkami a nikoli nutně následek záměny jednoho písmene.
Vložil: Veronika Ter Harmsel Havlíková , 11.07.2017 10:03
Groen, Hendrik: Tajný deník Hendrika Groena: 83 ¼ roku
Já myslím, že jádrem této recenze a důležitým ponaučením všem začínajícím překladatelům je, že i tzv. triviální literatura může být textem velice obtížným na překlad. Podobně tomu bylo v případě českého překladu Kluunových bestsellerů hemžících se amsterdamskými reáliemi, reklamním žargonem a velmi... specifickým slangem.
Vložil: Magda de Bruin, 11.07.2017 09:11
Groen, Hendrik: Tajný deník Hendrika Groena: 83 ¼ roku
Za dva překlepy se omlouvám (a doufám, že je editace brzy opraví). Ale ve svém vydání SSJČ marně hledám variantu "vyrazit si z kopýtka". U hesla "kopýtko" vidím "vyhodit si z kopejtka", řidčeji "z kopýtka". Kde jste to přesně našel? A když mluvíte o "tradičně" diskutabilních detailech (v pl.), které... jiné příklady máte na mysli?
Vložil: Jan Vaněk jr., 10.07.2017 23:07
Groen, Hendrik: Tajný deník Hendrika Groena: 83 ¼ roku
Článek je tradičně zajímavý a přínosný, ale některé detaily jsou (tradičně) diskutabilní: např. „vyrazit si z kopýtka“ SSJČ připouští, i když jako méně častou variantu. Redakci iLiteratury bych připomněl, že Keseyho velká sestra je RaTchedová a Adrian Mole začal svůj deník (jak je uvedeno na obálce)... ne ve věku 13 1/2 let, ale o čtvrt roku víc (1. ledna 1981, přičemž narozeniny má 2. dubna).
Vložil: Magda de Bruin, 10.07.2017 20:18
Groen, Hendrik: Tajný deník Hendrika Groena: 83 ¼ roku
Jaroslava Kořána jsem zmínila jako příklad, typ překladatele, který by byl na takovýhle text potřeba, aby z něj v překladu vůbec něco zbylo (a myslela jsem i na další, například manžele Pellarovy, ale vzhledem k nedávnému Kořánovu úmrtí jsem vybrala jeho). Co se týče toho „fucking”, Hendrik mluví výslovně... o anglojazyčném rapu a metalu, takže si myslím, že by se to ani překládat nemuselo. Představa, že Hendrikovi vadí slovo „vole”, že je to pro něj dokonce příznak „drsňáka”, je dost komická (český rap dobře neznám, ale vzhledem k frekvenci slova „vole” napříč společností si nedovedu představit, že by zrovna tímhle slovem ještě někdo někoho mohl šokovat). Hendrik se možná vyjadřuje slušně, ale co kolem sebe tady v Noordu slyší (v neposlední řadě od svého kamaráda Everta), rozhodně nějaké „vole“ mnohonásobně předčí. Pro mě je to jen další příklad celkového oslabení expresivnosti originálu.
Vložil: Viktor Janiš, 10.07.2017 14:46
Groen, Hendrik: Tajný deník Hendrika Groena: 83 ¼ roku
Dík za ten podrobný rozbor, Magdo. Ano, dobří překladatelé dokážou vzbudit dojem, že překládání je hračka. Ano, překládat jako Kořán by chtěl každý, akorát skoro nikdo nedostane do vínku tolik talentu (už jeho první překlad Dahlových povídek "Líbej mě, líbej" o něm jasně svědčí), a navíc jeho pracovitost.... Před překládáním Keseyho zašel za Slavomilem Hubálkem do psychiatrické léčebny a na místě tam sbíral autentický jazykový materiál. A jen malá poznámka k tomu rapování: ono "volování" možná není špatný překlad anglického slova fucking, které ustavičným opakováním ztrácí na elokuční síle. Jen by se to muselo dobře vypřeložit v původním písňovém textu. Já to většinou řeším kontextově; připadá mi, že v nadávkách v češtině nese emocionální náboj substantivum, tedy fucking bastard bych překládal spíš jako "zmrd" než mechanicky jako "zasraný hajzl".
Vložil: RiP, 10.07.2017 12:03
Sattouf, Riad: L’Arabe du futur
Jen malilinká drobnůstečka: nakladatelství se nejmenuje Bréal Jeunesse, ale jen Bréal; Jeunesse už je název ediční řady pro mládež.
Vložil: Luděk, 10.07.2017 09:09
Martin z Kochemu: Veliký život Pána a Spasitele našeho Krista Ježíše
Recenzent píše, že expresivní hodnotu mají některé pasáže knihy značnou.
Vložil: Lukáš Jalovecký, 09.07.2017 17:06
Martin z Kochemu: Veliký život Pána a Spasitele našeho Krista Ježíše
Dobry den, Chtel bych se zeptat na knihu Zivot mileho pana a spasitele naseho Jezise Krista a jeho blahoslavene Matky Marie. Mame ji z roku 1879 vydana v Olomouci nakladem F. Slavika. Kolik by byla asi odhadovana hodnota? Predem dekuji za odpoved. Jalovecky Lukas
Vložil: Anna, 08.07.2017 21:58
Bolaño, Roberto: Chilské nokturno
Proč na hlavním nádraží? Klidně na to odpovím: Když někdo staví dosaženou ekonomickou prosperitu (o tom by se také dalo dlouze diskutovat) nad lidské životy, které má zmíněný pán (Pinochet, aby nedošlo k mýlce) na svědomí, tak co jiného si o tom mám myslet? Ale tady se má diskutovat o literatuře, takže... o Pinochetovi se klidně můžeme pobavit jinde. Mimochodem, kniha je velmi dobrá, ale není lehká na čtení. Jak říkám, o Pinochetovi jinde.
Vložil: M Pokorný, 08.07.2017 16:38
Bolaño, Roberto: Chilské nokturno
Tak to se asi, molitore, budete muset optat na hlavním nádraží!
Vložil: molitor, 08.07.2017 14:43
Bolaño, Roberto: Chilské nokturno
Nechápu, Anno, na co reagujete!
Vložil: Jiří V., 06.07.2017 10:31
Malý, Radek; Fučíková, Renáta: Franz Kafka: Člověk své a naší doby
...hmyzu se čtyřmi páry končetin... Asi je někde chyba - dospělý hmyz (včetně brouků) má pouze tři páry končetin. Řehoř Samsa by musel být pavouk. :-)
Vložil: Anna, 05.07.2017 20:15
Bolaño, Roberto: Chilské nokturno
Ach jo. Zase jeden Pinochetův pomýlený obdivovatel.
Vložil: Milan, 05.07.2017 08:27
Bolaño, Roberto: Chilské nokturno
Zvláštní těžko čitelná kniha je Chilské nokturno.Pamatuji si převrat/11.9.1973/ gen.Pinocheta,když svrhl prez. S.Allienda, co tady dělala komunistická propaganda v zemi tak vzdálené od Chile. V nějaké knize od manželky našeho velvyslance v Chile , která jej popsala jako velmi příjemného muže,když... s ním poseděla při nějaké příležitosti.Závěr knihy" A pak se rozpoutá průtrž sraček".Život umělce není jednoduchý a obávám se, že kniha Chilské nokturno je těmito fikcemi přeplněná. Chile se stala prosperující zemí na jihoamerické poměry a voj. převrat v r. 1973 je ějinným předělem této země.Armáda má v této zemi stále mimořádné postavení. To se může někomu nelíbit ,ale je to fakt.
Vložil: Kavale Jiří, 29.06.2017 15:20
Zábranová, Eva: Flashky
Eva Zabranova je mimořádná spisovatelka , ktetá má cit pro spravedlivost . Její díla sledují společenské promëny. Naslouchá lidem a vytvář í svůj postoj ke společenským změnám.
Vložil: Kavale Jiří, 29.06.2017 15:18
Zábranová, Eva: Flashky
Eva Zabranova je mimořádná spisovatelka , ktetá má cit pro spravedlivost . Její díla sledují společenské promëny. Naslouchá lidem a vytvář í svůj postoj ke společenským změnám.
Vložil: Zdislava Stupková, 26.06.2017 06:47
Slavická, Milena: Hagibor
Kniha je vynikající. Udivuje mne však , jak málo o ní lidé vědí. Naše knihovna v Opavě ji dokonce nemá ani ve svém fondu. Jsem proto moc ráda, že jsem si ji zakoupila. Takový psychologický ponor do ženských duší v kombinaci se zajímavým příběhem, jsem již dlouho nečetla.
Vložil: Stanislava Zábrodská, 25.06.2017 17:18
Bennett, Robert Jackson: Město mečů (in LN)
Dobrý den, toto je dotaz mimo téma. Sháníme s dědičkou autorských práv O. Sekory potomky nakladatele Josefa Hokra. Prosím ozvěte se mi.
Vložil: Daniela Uherková, 22.06.2017 17:59
Highsmith, Patricia: Carol
Řekla bych, že překlad se moc nepovedl, je toporný, asi příliš doslovný, některé dialogy Terezy a studenta Dana jsou na hranici srozumitelnosti, atd.
Vložil: Daniela Uherková, 22.06.2017 17:45
Atwood, Margaret: Slepý vrah 2
Recenze je zajímavá, ale v převyprávění děje je chyba: milenkou levicového aktivisty byla Iris , a ne Laura, stejně tak Iris je autorkou oné slavné knihy, Iris ji vydala s Lauřiným jménem. To se postupně vyjevuje v průběhu vyprávění, je to taková trochu hra se čtenářem
Vložil: helena horecká, 22.06.2017 14:35
Tučková, Lucie: Suzanne Renaud, Petrkov 13
Skvělá knížka, velice působivě a zajímavě napsaná. Půjčila jsem si ji před asi rokem z knihovny a chtěla bych si ji koupit. Určitě je dobré se k ní vracet.
Vložil: Nika K, 21.06.2017 17:19
Juhás, Jakub: Novoročný výstup na Jaseninu
je to cudna knizka ani neviem ci sa mi pacila alebo nie,tazko sa citala,neodporucam
Vložil: Pavel Mandys, 17.06.2017 08:31
Tan, Shaun: Pravidla léta
Opraveno, děkujeme za upozornění.
Vložil: martin, 16.06.2017 11:41
Alighieri, Dante: Komedie (Peklo)
Perfektní! A mimo jiné jsem se nečekaně dozvěděl o existenci "limbu". Takže až budu spát jako v limbu, bud vědět, o čem je řeč.
Vložil: Ester, 15.06.2017 16:45
Tan, Shaun: Pravidla léta
Dobrý den, děkuji za pěknou recenzi. Chci upozornit, že ve třetím odstavci od konce je místo názvu "Pravidla léta" titul "Pravidla lži". E.
Vložil: Viking, 13.06.2017 21:20
Topol, Jáchym: Citlivý člověk
Kremlem placení trollové pracují už i na iLiteratuře?
Vložil: M, 13.06.2017 09:59
Čapek, Filip: Kazatel (in Křesťanská revue)
Děkuji za moc pěknou recenzi!
Vložil: mv, 13.06.2017 09:36
Topol, Jáchym: Citlivý člověk
Tady je zas někdo hrozně chytrej... nazývat tuhle knihu agitkou je k smíchu...
Vložil: mk, 12.06.2017 16:34
Topol, Jáchym: Citlivý člověk
Děkuju za pozvání. Besedu už nestihnu, ale knihu si určitě přečtu.
Vložil: Karel Rada, 12.06.2017 15:54
Topol, Jáchym: Citlivý člověk
Fascinuje mě, jak recenzent píše o "okupaci Ukrajiny Ruskem" a podobný nesmysly. Tenhle motiv a ještě ten antizemanovskej - to je to, co knihu sráží na úroveň ideologický agitky. Nadčasovou Sestru ani Anděla už Topol, traumatizovanej rokem 1968 a do kostí zahřezlou rusofobií už nikdy nepřebije. Stal... se definitivně autorem minulosti a tím pádem i dost "out". Škoda, měl jsem ho rád...
Vložil: mk, 09.06.2017 16:59
Mikšíček, Matěj: Moravské národní pohádky
Díky.
Vložil: Jakub, 09.06.2017 15:05
Mišima, Jukio: Zlatý pavilon (1)
Oprava. Ra je samozřejmě druhá slabika slova Mára.
Vložil: Jakub, 09.06.2017 14:55
Mišima, Jukio: Zlatý pavilon (1)
jana: Říká se tomu rasecu (rasecu). Ra je první slabika slova Mára (v buddhismu ďábel), secu je sinojaponské čtení znaku kiri s významem řezat (jako harakiri, seppuku). Čili odříznutí, odseknutí ďábla.
Vložil: Karel Rada, 09.06.2017 09:47
Topol, Jáchym: Citlivý člověk
Knihu právě dočítám a jsem v šoku z autorovy rusofobie a zemanofobie. Dost mě tahle směs komiksu a distopie zklamala - právě pro zmiňovanou ideologickou nit, táhnoucí se celým "příběhem". Kde zůstal Topol z období Sestry, Anděla a prvních dvou sbírek básní? Kde uvíznul? Možná někde v roce 1968 - dál... se nedostal. Smutný...
Vložil: Matěj Matela, 09.06.2017 08:51
Mikšíček, Matěj: Moravské národní pohádky
Dobrý den, děkuju za připomínku. Bohužel jsem neměl v ruce původní texty, jak je autor sebral mezi lidmi, takže se z mé strany jedná spíše o teorie vystavené na základě četby, nejen Mikšíčkových pohádek zařazených v této knize. Osobně se domnívám (když se na texty podívám jako na celek), že do přirozeného... (a často chaotického) toku lidové mluvy opravdu příliš nezasahoval. Nejsem si ale jistý, jestli se v lidové slovesnosti tolik objevoval např. onen důraz na římskokatolickou církev – z tohoto důvodu si myslím, že po obsahové stránce Mikšíček pohádky určitým způsobem upravoval na základě svého vidění světa. Ale abychom mohli na sto procent říci, co je a co není jeho vkladem, museli bychom vidět jeho původní záznamy (pokud existují)...
Vložil: mk, 09.06.2017 08:25
Mikšíček, Matěj: Moravské národní pohádky
Do jaké míry jde o Mikšíčkovy adaptace? Je třeba onen antijudaismus/antisemitismus či odpor vůči obrazoborectví ("Mikšíčkův katolicismus však dvakrát přejde v otevřenou averzi vůči jiným vírám.") Mikšíčkův vklad do textu, nebo se jen projevuje zařazením takových textů do antologie? "Tuto všudypřítomnou... surovost jako by chtěl Mikšíček vyvážit zbožností. " vs "Mikšíček pravděpodobně ponechal vyprávění přesně v té formě, v jaké je vyposlechl od lidí..."
Vložil: Martin Horák, 08.06.2017 10:08
Robbe-Grillet, Alain: Voyeur
Děkuji za obsáhlou recenzi. Na podobné vyjádření čekám od chvíle co kniha vyšla. Mé obavy o kvalitě překladu se zjevně vyplnily, což se bohužel dá poměrně přesně předvídat už z pohledu na obálku a jméno nakladatele.
Vložil: jana, 08.06.2017 10:04
Mišima, Jukio: Zlatý pavilon (1)
misima pise o zvyku mnichu uriznout si penis jak se to jmenuje
Vložil: lb, 07.06.2017 08:00
Bercovitch, Sacvan: Rituály souhlasu
Děkuji a za chybu se omlouvám. I autorovi recenze. Editorka
Vložil: m p, 07.06.2017 07:29
Bercovitch, Sacvan: Rituály souhlasu
Autorem doslovu je M. Procházka.
Vložil: Jakub Ehrenberger, 06.06.2017 19:41
Německy psaná literatura na Světě knihy 2017
Milá Evo, děkuji Vám za reakci. Právě proto, že si dovedu představit, jak náročné je vše připravit, mě mrzí slábnoucí zájem veřejnosti i odborného publika, který dokládá i fotografie výše. Během Vámi zmiňované sobotní diskuse bylo v sále zhruba 25 návštěvníků. Odečtu-li organizátory, dostávám se k nějakým... 15-20 posluchačům. Možná jsou to z pohledu organizátorů uspokojivá čísla, ale já osobně bych si přál, aby byla vyšší, a proto zde o svém zklamání píši. A mohu to porovnávat nejen s několika předchozími ročníky či velmi dobrými návštěvami čtení v GI, ale třeba také s výrazně vyšší návštěvou veletržní prezentace maďarského prozaika G. Péterfyho, plném sále Lapidária při představení skandinávských autorů apod. Večerní termín v Lapidáriu jistě pomohl, konkrétně u skandinávské literatury nicméně nešlo o tolik oblíbené krimi autory, kde lze vysoký zájem automaticky předpokládat, ale tři typy knih, které se najdou i v literatuře německy psané - humorné sloupky, životopisný román a tituly pro děti. Všichni tři severští autoři (představení následně rozhovory a recenzemi i tady na iLiteratuře) souběžně či dříve vyšli v češtině, což myslím platilo pro většinu letošních skandinávských autorů na veletrhu. O německou literaturu s výjimkou Sandera a Hoffman letos zájem nebyl, a to i mimo rámec Das Buch: velmi řídce byly obsazeny i sály při čtení z poezie Hilde Domin v Lapidáriu, při prezentaci Stachovy biografie i prezentaci Totálního rauše, u všech tří si nicméně nízký zájem vysvětluji i tím, že šlo už o několikáté pražské uvedení těchto knih/překladů. Bývalo dobrým zvykem, že se na čteních sešla řada překladatelů a germanistů, letos - odhlédnu-li od J. Nešporové a T. Semotamové, které moderovaly - jsem si v publiku ze zavedených překladatelů všiml jen J. Zoubkové, ze zprostředkovatelů tam byly kolegyně M. Voslářová a J. Pražáková a na jednom čtení ještě Š. Krtková. U Sanderova čtení byla návštěva dobrá, tam jsem jistě ještě nějakou další tvář přehlédl, a neznám samozřejmě všechny, ale přijde mi, že to bývalo v minulých letech lepší. A kde byli studenti germanistiky, které by podobná akce měla zajímat? Nezdálo se mi, že by si na veletrh našli cestu. Je problém ve vstupném? V hluku z haly, který jsem kritizoval už před lety, a o němž se mluvilo i letos? Píšete, že nevydaní autoři jsou taktéž zajímaví, s čímž naprosto souhlasím, pro mě jsou dokonce zajímavější než ti, které už někdo objevil. Nicméně mezi návštěvníky je o tyto autory obecně nižší zájem, sál se před jejich čtením pravidelně vylidní = jsou méně zajímaví. To je logické, bylo tomu tak i dříve, ale podle mě tomu tak nebylo vždy. Co se změnilo? Zajímavé srovnání nabízí fotografie z počátků Das Buch a těch z posledních let. Navíc se dlouhodobě nedaří tato "neznámá" jména, která přijíždějí na veletrh, do RKF, či GI, následně prosadit i u nakladatelů, v posledních cca 6 letech v (nepřímé) návaznosti na návštěvu na veletrhu či v institutu vyšli, počítám-li dobře, jen Mahler, Haderlap, Stach a Stavarič, přičemž první tehdy ani nepřijel a poslední jmenovaný tu byl vydávaný už předtím. To samozřejmě nekladu za vinu jen organizátorům, kteří přivedli zajímavá jména, jež měla z mého naivního pohledu na českém trhu potenciál: Khider, Lewitscharoff, Veremej atd. Ale třeba se dá udělat ještě něco jinak, více nalákat samotné nakladatele. Není to snad jeden z cílů podobných prezentací? Souhlasím, že mají přijíždět i tací autoři, kteří poukážou na formální a tematickou pestrost německojazyčné tvorby, a u nichž nelze předpokládat, že zaujmou komerčnější českou nakladatelskou branži, tyto návštěvy rozšiřují obzory, i u nich mi ale chybí – když už na ně přijde jen 10-20 (na akce v GI pak zpravidla o něco více) lidí – větší mediální i odborná návaznost, aby k tomu rozšíření obzorů skutečně došlo. Nemám samozřejmě možnost číst všechny tiskoviny, ale můj dojem je takový, že iLiteratura je jedním z mála míst, kde k podobné recepci německy psané literatury v posledních letech pravidelně dochází, a to i díky neúnavné práci J. Nešporové, která vše stíhá organizovat vedle svých dalších aktivit a starostí o rodinu. Občas publikují něco Lidovky, ale jinak myslím není moc důvod slavit. A ten problém se mi zdá širší: Proč tu nemůžeme mít v souvislosti se Světem knihy několikastránkovou festivalovou přílohu v některém z českých deníků, či speciální vydání Literárek či jiného časopisu? Nejen v nedostižném Německu, ale třeba i ve srovnatelně velkém Maďarsku to možné je. Píšete, že marketingová podpora ze strany nakladatelů existuje, jako jediný příklad nicméně uvádíte Argo a reklamní kampaň Stachova Kafky, což je myslím zavádějící. Ano, o Stachovi je hodně slyšet, a to je dobře, ale to i díky tomu, že do Prahy hned dvakrát v posledních letech přijel na pozvání GI, poskytl řadu rozhovorů, Argo následně dostalo na vydání knihy finanční podporu (pokud vím hned z více stran), navíc jde o kafkovskou biografii, tedy o Kafku, téma, o němž se u nás zákonitě píše... Obdobná podpora pro beletristické tituly přímo ze strany nakladatelství je mizivá, vše jde jen přes instituty. Přitom si nemyslím, jak ostatně píši i v článku, že by toho u nás vycházelo málo: R. Rothmann, J. Hermann, H.J. Hahn, O. Grjasnowa, K. Kaufmann, I. Bachmann, G. Sander, M. Haderlap, S. George, to je jen několik jmen vydaných za poslední rok. Jak tedy sama píšete, je zcela na místě se zamyslet nad tím, zda - jako z mého pohledu - skutečně zájem o německy psanou literaturu u čtenářů klesá a nakladatelé jí v posledních letech méně důvěřují (což mi potvrzují i zástupci německých nakladatelství pověření prodejem práv), nebo zda je to jen zdání a vše je, když ne v nejlepším pořádku, pak alespoň úměrné celkové situaci na knižním trhu. A dojde-li se k prvnímu závěru, pak je asi vhodné se ptát, zda nelze při propagaci, recepci a prosazování těchto titulů do nakladatelských plánů, tedy v tomto řetězci, na kterém se podílíme my všichni, něco udělat ještě jinak, lépe, nově. Článek se vztahuje na celou německou literaturu, nejen na Das Buch. Zrovna Vám osobně, milá Evo, nelze myslím vyčíst, že byste za německou literaturu nebojovala. GI zorganizovalo za celou dobu Vašeho působení v knihovně, z nichž mohu osobně zhodnotit několik posledních let, řadu výborných a hojně navštěvovaných programů a čtení, obzvláště poslední rok byl i díky básnické řadě Im Hier und Jetzt, Rück:blicku, čtením J. Hermann či R. Rothmanna či prezentaci překladů R. Malého literaturou nabitý. Ale jestliže je na tlumočeném autorském čtení na největším knižním veletrhu v ČR deset čtenářů a pět zástupců pořádajících kulturních institucí, tak mně osobně je z toho smutno. JE
Vložil: Eva Vondálová , 06.06.2017 07:28
Německy psaná literatura na Světě knihy 2017
Dovolila bych si polemizovat s několika tvrzeními tohoto článku. Dlouhá léta jsem se na organizaci programu Das Buch podílela a tak dobře vím, jak obtížná záležitost to je. Je samozřejmě žádoucí představit nový český překlad. Ne vždy se to ale podaří. I u autora, který přijíždí představit nový český... překlad, může být pak návštěvnost nižší, třeba proto, že zájem publika prostě přetáhne autor či téma, které právě běží v jiném sále. To jsou známá úskalí. Autoři bez vydané knihy v češtině se v programu Das Buch objevovali pravidelně. Nelze tvrdit, že takový autor je méně zajímavý. Často se jedná o představení nového autora či stylu, s nimiž se jinak český čtenář nemá možnost seznámit. I letos nebyla situace tak jednoznačná, jak líčí autor článku. Sobotní pořad Jak napsat dobrý román měl dobrou návštěvnost, do češtiny není přeložena ani jedna z uvedených knih. Neplatí ani tvrzení o nechuti nakladatelů investovat do propagace. Velkému zájmu o zmiňovanou kafkovskou biografii Reinera Stacha Rané roky bezpochyby pomohla rozsáhlá mediální kampaň, kterou nakl. ARGO realizovalo. V kontextu tématu článku by stálo za pozornost srovnání s dalšími literaturami a jejich recepcí, informace o tom, jaké knihy se překládají, jaké prodávají a jaké nikoli, tedy úvaha o českém knižním prostředí a jeho vkusu. Eva Vondálová
Vložil: jan lukavec , 05.06.2017 14:55
Klvaňa, Tomáš: Fenomén Trump
Prezident Obama nebyl ani není muslim, i když Donald Trump patřil k těm, kteří takovouto hypotézu bez jakýchkoli důkazů podsouvali veřejnosti. Což je pro jeho nakládání s fakty typické.
Vložil: ivo odehnal, 02.06.2017 09:19
Současná poezie pro děti – nová zlatá éra?
Na přelomu roku 2016 - 2017 vychází nová Odehnalova sbírka pro děti Kozí balet, /Sursum/ s ilustracemi Jana Hrubého.
Vložil: M Pokorný, 01.06.2017 22:00
Alighieri, Dante: Komedie (Očistec)
"Turistický" průchod rozhodně nutno předpokládat u pásem předočistce. U samotných teras se mi chtělo tvrdit, že vyloženě přeskakovat nelze, mimo jiné vzhledem k (paradigmatickým) sedmi P na poutníkově čele. Hlavním protiargumentem je ovšem Statius, který se neočišťuje na posledních dvou terasách. Na... druhou stranu představuje Statius natolik zvláštní případ, že lze jen spekulovat, nakolik je reprezentativním pro běžné křesťany. K Dantovi osobně, až se bude očišťovat po vlastní smrti, vizte Očistec XIII, 133-138.
Vložil: Krystal OP, 01.06.2017 13:28
Radcliffe, Timothy: Proč být křesťan?
S těmi obrázky máte pravdu (Timothyho smyšlenou hlášku na našem FB berte s rezervou ;-)). To už ale nedohoníme. Tak alespoň ta e-kniha – zde bychom snad moderního čtenáře mohli potěšit. Krystal OP
Vložil: Kovar, 01.06.2017 09:36
Alighieri, Dante: Komedie (Očistec)
Udejte prosim vzdalenosti v metrech a miru hrichu na stupnici 1-17.
Vložil: Michal Peichl, 31.05.2017 18:25
Alighieri, Dante: Komedie (Očistec)
Pokud to chápu dobře, tak každá duše jde od spodní terasy nahoru, protože všechny duše přiveze anděl na lodi k očistcové hoře. Moje otázka je, zda např. někdo, kdo nese vinu liknavosti (lenosti), projde tři první terasy rychle, respektive jen jimi projde jako turista a odčiní si plnou dobou až ty hříchy,... které provedl. Stejná otázka se týká toho, jestli takový lenivec projde zbylé terasy opět rychle, když nebyl vinen třemi vrchními hříchy. Máte někdo odpověď?
Vložil: jan lukavec , 30.05.2017 10:41
Černý, Miroslav: Slovem svět
Ano, od počátku mi nešlo o nic jiného než o zdůraznění této ambivalence.
Vložil: Anna, 30.05.2017 10:21
Černý, Miroslav: Slovem svět
Já už se snad ani nepřu, vidím, že jste si začal shánět informace. Problematika misií a misionářů v LA je ambivalentní po všech stránkách a samozřejmě měla kladné i záporné stránky. A vlivy na mizení jazyků byly samozřejmě nejrůznější. Ale to je na dlouhou debatu jindy a jinde.
Vložil: Irena, 30.05.2017 10:08
Ferková, Ilona
Je to supr.Ani jsem nevěděla jaké fajn spisovatelky máme.Jsem moc ráda a budu schánět Vaše knihy.Díky Irena
Vložil: jan lukavec, 30.05.2017 08:13
Černý, Miroslav: Slovem svět
Ještě něco k "objektivním faktům". Podle profesorky Lenky Zajícové byly v období tzv. misionářské lingvistiky v četných gramatikách, slovnících a podobných dílech popsány desítky jazyků. Díky jejich používání v misiích pak u některých došlo k upevnění jejich postavení, či dokonce rozšíření, které v... nějaké míře přetrvává až dodnes. To se týká guaraní (neboli "guaranštiny"), dále jazyka mojo (trinitario, ignaciano) v Bolívii či purépecha v Mexiku, případně snad i dalších. Pokud někdo obecně píše o vztahu zanikajících jazyků a misionářů, je podle mne přirozené, aby tyto věci zmínil. A pokud tak neučiní, poctivý recenzent na to snad může upozornit. (I když faktorů spolurozhodujících o vymírání či přežívání jazyků je ovšem mnohem více. Podle Zajícové "pro udržení indiánských jazyků až do současnosti byla podstatnější celková situace než jen existence misií: u několika jazyků to bylo např. jejich běžné užívání ve státní správě v koloniálních dobách či existence na periferii či zcela mimo koloniální společnost apod. Samozřejmě tam, kde se příznivé vlivy setkaly, byly jazyky ohroženy méně než jinde, sotva ale lze určit, který ten vliv byl nejvýznamnější a jestli to byly zrovna misie.")
Vložil: Pavel Mandys, 28.05.2017 22:07
Boucq, François: Dobrodružství Jeronýma Moucherota
Zde odkaz na galerii na webu nakladatelství Crew.
Vložil: Silvie Vavřinová, 27.05.2017 10:28
Boucq, François: Dobrodružství Jeronýma Moucherota
Dobrý den, nebyla by možnost dávat ke knihám s obrazovým doprovodem náhledy ilustrací?
Vložil: Magda de Bruin, 26.05.2017 16:53
Bellová, Bianca: Jezero
Neprojevila, a to z více důvodů. ČR byla jedna z mála zemí (jestli ne jediná), která do procedury letos vložila mezistupeň nominací - ve většině jiných zemí se spokojili, jako v dosavadních ročnících, s vyhlášením laureáta. Takže ani čeští nominovaní nevzbudili žádný zvláštní zájem. Nakladatelé, kterým... jde o výhody při získání grantu, se zajímají výhradně o laureáta téhle ceny, protože za toho dostanou při posuzování žádosti body. Za vydání nominovaného autora ne. Zavedení nominací tu podle mě vede jedině k tomu, že porota ve dvou autorech budí plané naděje.
Vložil: Jan Vaněk jr., 26.05.2017 04:51
Bellová, Bianca: Jezero
A projevila se nějak nominace na Cenu EU měsíc před jejím udělením?
Vložil: Joel, 25.05.2017 15:35
Klvaňa, Tomáš: Fenomén Trump
Fanatický obhájce Hillary a keňského muslima Husseina Obamy odsuzuje Trumpa, ještě dřív než bude zvolen prezidentem USA. Jak typické pro kavárníka.
Vložil: m p, 24.05.2017 21:15
Moresco, Antonio: Světýlko
Titul vybírala překladatelka, výběr vysvětluje v rozhovoru http://www.h7o.cz/zavet-neni-okrajovy-produkt-byti/
Vložil: Magda de Bruin, 21.05.2017 09:58
Dominik, Pavel
Ráda bych tu připomněla význam Milana Macháčka pro nizozemsky psanou literaturu v českém překladu. Uvedl k nám autory, jako je Cees Nooteboom, Hugo Claus, Margriet de Moor, Arthur Japin, Gerbrand Bakker nebo Erwin Mortier. Tipy získával od překladatelů, ale byl také dlouhá léta v kontaktu s Nizozemským... a Vlámským literárním fondem. Nejenže vydání Nizozemců a Vlámů v nakladatelství prosadil, ale ve většině případů překlady také (pokud možno s oporou anglického překladu) redigoval. Jako redaktor byl - jak můžu na základě svých překladatelských zkušeností bez nadsázky říct - prostě nedostižný.
Vložil: jan lukavec , 16.05.2017 09:57
Černý, Miroslav: Slovem svět
Pokud někdo tvrdí, že katolická církev ve svých dějinách dělala úplně všechno špatně (a vzhledem k letité tradici českého antiklerikalismu není takových hlasů málo), tak se proti tomu ozvu, protože to podle mne opravdu není "objektivní". Stejně jako protestuji proti tomu, když někdo tvrdí, že dělala... všechno dobře a nesmí se kritizovat. Nic více, nic méně.
Vložil: Kovář, 16.05.2017 09:09
Černý, Miroslav: Slovem svět
Výrok o ambivalentní roli Církve, což lze chápat třeba jako výrok o a. ničení původní spirituality (-) a b. o konzervaci jazyků (+/-), přece není "zpochybňování ... objektivních faktů, která různí autoři vyjadřují k praxi katolické církve". Jde jen o doplnění údajů, připojení údajů dalších. Dále se... samozřejmě naskýtá otázka, zda jsou tyto údaje relevantní. A nebo jde o hodnotící soud na základě údajů a pak to nemá s popíráním fakt (ač možná objektivních fakt ano, nevím však, co to je, resp. se dá zpochybňovat opět relevance některých údajů) moc společného.
Vložil: Anna, 15.05.2017 13:51
Černý, Miroslav: Slovem svět
Ono nejde ani tak o negativní recenzi jako celek, to bych pochopila, ale ze strany recenzenta skoro o systematické zpochybňování dle mého objektivních faktů, která různí autoři vyjadřují k praxi katolické církve. Recenze pana Lukavce sleduji dost pravidelně, protože jsou pro mě jinak velmi podnětné... a vždycky mě upozorní na nějakou zajímavou knihu, jak se stalo i v případě Vašeho titulu.
Vložil: jan lukavec , 15.05.2017 11:15
Černý, Miroslav: Slovem svět
Neviděl bych to jako záležitost jakéhosi hypotetického "křesťanského světonázoru". Pokud prostě usoudím, že nějaký text potřebuje trochu doplnit či poopravit, pak to napíšu, bez ohledu na to, k čemu se autor hlásí. Negativní recenze (rozhodně ostřejší než na Slovem svět nebo Juanu Inés de la Cruz) jsem... napsal i na knihy autorů tzv. křesťanské orientace, jako byla publikace Tvůrce Narnie C. S. Lewis nebo Architekti kultury smrti.
Vložil: Dodo Vtak, 15.05.2017 08:55
Ceny Akademie sci-fi, fantasy a hororu 2017
Karika sa s Trhlinou dostal medzi finalistov Anasoft Litera, a Pavelková s Medzi nami vyhrala Knihu roka 2016 v Knižnej revue, ktorú prvý raz za 26 rokov existencie tejto ceny vyhrala scifi kniha. Asi sa naozaj dačo deje :)
Vložil: Anna, 13.05.2017 21:13
Černý, Miroslav: Slovem svět
Pane Lukavče, v souvislosti s knihou O. Paze Sor Juana Inés de la Cruz aneb nástrahy víry jste pochyboval o soudech autora ohledně katolické církve v Mexiku, v souvislosti s knihou Slovem svět, kterou právě dočítám, zpochybňujete přispění misionářů na mizení domorodých jazyků. Nevím, jak jinde, ale... třeba v Mexiku je to nezpochybnitelné. Ano, misionáři zapisovali domorodé jazyky, ale až poté, co je téměř vyhubili. Za všechny - Diego de Landa. Začínám nabývat dojmu, že jakmile se někdo dotkne Vašeho světonázoru, nevěříte jeho úsudku.
Vložil: jmh, 12.05.2017 11:26
DiverZant; Havlíková, Katka: Urbex.cz: krása zániku
Ano, ale moc mezi sebe neberou. Urbex se dělá spíš na punkové bázi než jako legální spolky. Zkuste sociální sítě, tady je to poněkud odtažité téma...
Vložil: Dominik Chvátal, 11.05.2017 14:38
DiverZant; Havlíková, Katka: Urbex.cz: krása zániku
Dobrý den: Chtěl jsem se zeptat zda je nějaká urbex komunita (nějaký spolek). Kde by se dalo legálně vstupovat do objektů. A chodit ve skupinách lidí kteří se tomu pravidelně věnují děkuji S pozdravem: Dominik Chvátal
Vložil: Alenka, 09.05.2017 09:12
Walls, Jeannette: Skleněný zámek
Překlad do dvaceti dvou světových jazyků to je něco.
Vložil: Alenka, 09.05.2017 09:00
Lehane, Dennis: Zmizelý svět
Snad se překladu opravdu brzy dočkáme...
Vložil: Milan Valden, 06.05.2017 09:46
McEwan, Ian: Nutshell
České vydání románu Nutshell má v plánu Odeon zřejmě na druhou polovinu roku 2017. Čili na překladu se pracuje, vydání se připravuje.
Vložil: Lustig, 05.05.2017 21:17
Stroh, Wilfried Rudolf: Latina je mrtvá, ať žije latina!
Ta knih je skvost. Jeste si koupim v nemeckem originalu, protoze nemcina je uz dlouha leta muj 1. jazyk. Ta kniha ctenare navadi k dalsimu putovani svetem chytrych lidi.
Vložil: Heda, 05.05.2017 12:58
McEwan, Ian: Nutshell
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda ke knize Nutshell již existuje český překlad? Chtěla bych na knihu psát bakalářskou práci, ale podmínkou je, že k ní překlad ještě nevznikl. Děkuji. H.
Vložil: Redakce, 03.05.2017 09:43
Nejlepší knihy roku 2016
Z linku není zcela jasné, kterou knihu máte na mysli. Pokud to má být thriller Projekt Stvořitel od Grega Ilese, tak tu jsme nerecenzovali. Ale v rubrice Relax naleznete recenze na mnoho jiných thrillerů ze všech světových jazyků, v pravidelných přehledech Čtení na léto a Nejlepší knihy roku doporučení... redakce na nejlepší knihy v daných obdobích ve všech oblastech a žánrech.
Vložil: Jaroslava, 02.05.2017 16:56
Nejlepší knihy roku 2016
Dobrý den, a neznáte prosím tuto knihu nahoře? www.arecenze.cz/nejlepsi-knihy/ Chtěla bych ji koupit vnučce k narozeninám ale nevím jestli bude vhodná. Děkuji Pešlová
Vložil: josef, 02.05.2017 11:30
Aaronovitch, Ben: Šepot podzemí
Výborný článek.
Vložil: Jana Šrámková, 02.05.2017 10:53
Stančík, Petr; Toy_Box: O díře z trychtýře
Aniž bych knihu jakkoli hájila (měla jsem ji v ruce jen zběžně), nepřestává mě udivovat, kde berou recenzenti odvahu k tvrzením typu: Slovní exhibicionismus čtenáře, obzvlášť dětského, záhy omrzí. Na jakém vzorku to testovali, za koho mluví? (Moje děti tenhle non-sensový humor milují. Od Alenky pro... Ouředníkova Čekanku.) A odhlédneme-li od empirického ověřování, je prvnotní a hlavní kritérium knih bavit, bavit až ubavit? A je to tak u vší beletrie, nebo to vztahujeme jen na dětskou a pak doufáme, že se v nich něco jednou zlomí (rup!) a dál budou číst jinak, líp, sofistikovaněji, hledat v literatuře i něco jiného než jen napětí a chlámání?
Vložil: Magda de Bruin, 28.04.2017 18:57
Bellová, Bianca: Jezero
Vzhledem k tomu, že naše agentura Pluh tuto autorku zastupuje, bych ráda poznamenala, že ještě před udělením Ceny EU jsme překladatelská práva Jezera prodali do Polska, Itálie, Egypta, Bulharska, Makedonie a Chorvatska. Pod vlivem Ceny EU jsme právě prodali práva do Srbska a je rozjednáno do ještě jedné... země. Nevím, které postsovětské republiky přesně máte na mysli, ale o českou literaturu bývá zájem na Ukrajině a v Bělorusku, v Pobaltí (Litva, Lotyšsko) - přímo do Ruska jsme dosud příliš mnoho titulů neprodali (i bez protiruských akcentů).
Vložil: Kateřina Středová, 27.04.2017 14:59
Bellová, Bianca: Jezero
Doplnění: Od napsání mé recenze uběhlo už téměř půl roku, a tak cítím, že by se slušelo ještě doplnit pár slov. Kniha je dnes už české veřejnosti dobře známá především díky tomu, že byla v rámci cen Magnesia Litera oceněna jako Kniha roku. Před několika dny však byla Biance Bellové za tuto knihu udělena... také Cena EU za literaturu, která oceněným dílům většinou otevírá dveře do ostatních evropských států. Bude tedy jistě zajímavé sledovat, jaký zájem v zahraničí vzbudí, a to především v postsovětských republikách. Díky silným protiruským akcentům je dost pravděpodobné, že jediné překlady alespoň části tohoto díla do ruštiny vznikly v rámci překladatelské soutěže Cena Susanny Roth.
Vložil: mm, 27.04.2017 11:43
Roy, Arundhati: Bůh maličkostí
A kdopak připravuje překlad veleočekávaného návratu Royové po 20 letech? www.knihyomega.cz.
Vložil: Luděk, 27.04.2017 09:56
Škrob, Jan: Pod dlažbou
To nedává smysl. Proč bych měl psát článek? Chtěl jsem si jen přečíst recenzi. A ta je na nic. A redakci je to buď úplně jedno (cynismus), nebo to nevidí (neschopnost).
Vložil: Pavel Mandys, 27.04.2017 00:24
Roy, Arundhati: Bůh maličkostí
Nu, blíží se veletrh Svět knihy a s ním také populární překladatelská anticena Skřipec, tak snad si tam na tyhle kazisvěty někdo posvítí! I když v případě Omegy nejspíš platí pověstné přísloví o hrachu a zdi...
Vložil: redakce, 26.04.2017 23:48
Škrob, Jan: Pod dlažbou
Děkujeme za vaše postřehy. Máte-li dojem, že jsme o knize neinformovali dostatečně pečlivě, můžete nám poslat svůj článek - rádi posoudíme možnost zveřejnění. U žádných titulů se nevyhýbáme tomu, abychom nabídli prostor pro různé názory a představili tak danou knihu co možná nejobjektivněji.
Vložil: redakce, 26.04.2017 22:51
Našinec, Jiří (ed.): Odkud vítr vane
V recenzi jsou všechny jednotlivé národní literatury vyjmenovány, zařazení anotologie pouze k jedné z literatur je čistě formální záležitost vycházející ze struktury těchto webových stránek (na všechno se při definování koncepce nedalo myslet, všechno zkrátka nelze vždy zohlednit). A v souvisejících... odkazech jsou - dle naší zvyklosti - uvedena další díla autora, v tomto případě editora publikace.
Vložil: Luděk, 26.04.2017 10:36
Škrob, Jan: Pod dlažbou
To je tak strašná recenze, ale tak strašná... Slečna/paní autorka pochytila pár termínů deskriptivní poetiky (ví, že lyrický subjekt!), které bezmyšlenkovitě nahazuje na recenzovaný text. Chybí už jen daktyl. A co říct k "myšlenkovým" figurám jako např. závěrečné "Prožívá to, co my všichni, kteří žijeme... své obyčejné životy jako Škrob ve sbírce Pod dlažbou"? Jací "my všichni", co to je za paušalizaci? Jak proboha žije Škrob svůj život ve sbírce? Redakce? Víc než slušně dotovaný server by si takovéhle "výkony" mohl odpustit.
Vložil: Matěj Matela, 26.04.2017 08:54
Našinec, Jiří (ed.): Odkud vítr vane
Při vší úctě k autorce recenze, ale není mi dost dobře jasné, proč je tato recenze zařazena pouze v sekci "rumunská literatura" a proč související články hovoří výhradně o rumunské literatuře. Pokud je mi známo, tato literatura není v antologii zastoupena natolik, aby to autorku opravňovalo k úplné... eliminaci ostatních literatur – např. srbská či slovinská literatura má na iliteratuře poměrně dobré zastoupení, z něhož by se dalo vybrat určitě daleko vhodnější tituly, než je Jehnička...
Vložil: xmarek, 25.04.2017 22:46
Pulitzerova cena 2017
Svého času jsem si říkal jak je těžké získat Nobelovu cenu za "literaturu" nebo míru: https://goo.gl/iKiiV3 A víte na co jsem přišel? Je to Piece of cake. :D
Vložil: skácel josef phdr., 25.04.2017 18:46
Sington, Philip: Einsteinova krev
Velmi zajímavá kniha.
Vložil: Trčková, 24.04.2017 09:12
Englisch, Andreas: Bojovník ve Vatikánu
Když někdo píše o papeži nebo o církvi a použije výraz "pontifik", nabývám dojmu, že dotyčný o tomto tématu neví nic a nemá mnoho smyslu číst dál. Papež = pontifex...
Vložil: Petr Nagy, 20.04.2017 06:54
Topol, Jáchym: Citlivý člověk
Srdečně všechny zvu na besedu nad románem Citlivý člověk – coby Knihou měsíce dubna podle redakce Literárních novin – za účasti literárního kritika Jiřího Peňáse a Andrey Králíkové z Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK. Večer moderovaný šéfredaktorem LtN Petr Bílek se bude konat 26. 4. od... 19 hodin v pražské Literární kavárně Řetězová.
Vložil: Ladislav Jurkovič, 18.04.2017 12:29
Kuběna, Jiří: Pramen Bítova
Následujících několik řádků je v nepřímé souvislostí s kontrolní otázkou. Jestliže se poezie téměř všech současných českých básníků tyčí a je rozpoložena (záměrně použito "jiného než běžného slova") v běžných parametrech, poezie Jiřího Kuběny chce téměř ve všem tyto rozměry překonávat. Tím ovšem autor... této poznámky nemá na mysli použití velkých písmen na začátku téměř každého slova. Ještě jinak vyjádřeno: Kuběnova poezie je ve všem zvláštní. Pro někoho zvlášť přitažlivá, na druhé straně však také málo pochopitelná anebo dokonce odpudivá. Ale tak už to je s poezií jako takovou. Stejně jako na jedné ruce může, ba musí být být - pokud nejsou porušeny přírodní zákony - jenom pět prstů. Přibude-li, anebo ubude-li o jeden nebo i více prstů, je to abnormální. A poezie Jiřího Kuběny někdy rovněž tzv. normál chce přesahovat. Jednou ku prospěchu, jindy ke škodě poezie.
Vložil: Anna-Ester Šotolová, 17.04.2017 23:15
Beneš, Lukáš: Sokolov
Dobrý den, děkuji za váš komentář, možná máte v některých věcech pravdu, nicméně já si za svým názorem stojím. Čtení, ať už chceme, nebo ne, je subjektivní, každý čte jinak a každý i jinak interpetuje text. I když je údělem recenzentů nahlížet na texty objektivně, přece jen se vlasntímu názoru vyhnout... nedá. Myslím, že rozchod našich názorů tkví právě v jiném čtení, jiném přístupu ke knize. Mně se kniha dostala do ruky náhodou, tím, že je to první autorova kniha a není vydaná obvyklou cestou, nebylo v podstatě nic o co se opřít. Hezký den, Anna-Ester Šotolová
Vložil: mk, 16.04.2017 19:20
Roy, Arundhati: Bůh maličkostí
Omega - Dobrovský, MoBa, Vondráčková. Pořád ta stejná parta.
Vložil: Pavel Mandys, 13.04.2017 11:33
Endó, Šúsaku: Mlčení
A my jsme vděčni za zpětnou vazbu!
Vložil: O.Doubek, 13.04.2017 10:30
Endó, Šúsaku: Mlčení
Argumenty beru; ostatně jsem též označil zařazení článku za podružné. Jen bych si dovolil odkázat na nejasnost kategorie "skutečné historické postavy"; tj. zda skutečně v historickém románu musí být, popř. zda musí jít o hlavní postavu /wikipedia.org/... a dále zda postačuje postavu označit jménem této postavy a vesele fabulovat (viz Jméno růže, Pražský hřbitov či Podivuhodná cesta Pomponia Flata, kterou bych ostatně v Relaxu viděl rád, etc.). Pokud jde o název rubriky, vždy budou nějací nespokojení uživatelé, kteří jinak nehnou prstem, ale přesto jde o hovorové slovo a i jeho užití v IJP je ilustrativní: prirucka.ujc.cas.cz. A tak Iliteraturo: jsme rádi, že Vás máme.
Vložil: Pavel Mandys, 13.04.2017 09:50
Endó, Šúsaku: Mlčení
Ještě k tomu příspěvku O. Doubka: aniž bych chtěl zpochybňovat podezření, že v zařazování nemáme pevně daný systém (skutečně - v podfinancovaném literárním časopise, kdy práce v něm není pro žádného z redaktorů ani hlavním, natož jediným zaměstnáním, zpětně nekontrolujeme, kam autoři navrhli umístit... svou recenzi, pokud to prošlo přes redaktora příslušné jazykové sekce), tak uvedené příklady nejsou zrovna "evidentní". U Včel a Nebeských těles autoři recenzí upozorňují, že nejde o historický román, zařazení do tohoto žánru je vyloučeno u Protějších břehů, jejichž příběh se odehrává ve fiktivním městě. Definování žánru historický román bývá spíše obecné a vágní (viz. např. v Brittanice: britannica.com), ale určitě tam patří díla, která se zabývají osudy skutečných historických postav (jako Mlčení a Wolf Hall a i vámi zmíněný Gerron), zatímco v případě, že jde o hrdiny fiktivní, už je zařazení spornější. Ale myslím, že podstatou debaty je spíše to, zda se Mlčení může objevit v rubrice nazvané Relax.
Vložil: mk, 13.04.2017 09:15
Endó, Šúsaku: Mlčení
Dle níže zadaných parametrů mně vychází: ne nutně pokleslé; spíš pokleslé; většinou pokleslé; pokleslé a nepokleslé; relax a ne relax; žánrové čtení; žánrové hodnoty; de gustibus.
Vložil: Milan, 13.04.2017 09:12
Endó, Šúsaku: Mlčení
Název rubriky Relax je dobrý. Jde o to, jaké knihy tam řadit. Mlčení tam podle mého názoru prostě nepatří.
Vložil: Pavel Mandys, 13.04.2017 00:26
Endó, Šúsaku: Mlčení
Napadne-li někoho pro rubriku příhodnější název, než Relax, rádi jej použijeme...
Vložil: M Pokorný, 12.04.2017 23:01
Endó, Šúsaku: Mlčení
Pro nechápavé: užitím výrazu apriori dal pan Mandys dostatečně jasně najevo, že další diskuse je nemístná. Omyly génia jsou branami objevu, jak praví klasik.
Vložil: O.Doubek, 12.04.2017 12:13
Endó, Šúsaku: Mlčení
Omlouvám se za nepřesnou informaci; Mantelová v historickém románu zařazena skutečně je. Ale např. Leslie Parry (Chrám divů), Doctorow (Pochod k moři), Friedenthal (Včely), Vosganian (Kniha šepotů), Kaddour (Protější břehy), Faber (Kvítek karmínový a bílý), Catton (Nebeská tělesa), Mitchell (Tisíc podzimů... Jacoba de Zoeta), Levinski (Gerron) jsou v beletrii (světové), abych uvedl evidentně historické romány. Zařazování knih do rubrik je podružné, byť informace o relaxu nad Mlčením je potencionálně zavádějící.
Vložil: mk, 12.04.2017 09:17
Endó, Šúsaku: Mlčení
Možná by bylo lepší, než se snažit přesvědčit někoho o novém významu slova, vyřešit takový nominální problém použitím výrazu jiného, případnějšího.
Vložil: Milan, 11.04.2017 15:37
Endó, Šúsaku: Mlčení
Ano, jak píše O. Doubek, to by tedy i Knihy Jakubovy aj. měly být v relaxu. Navíc, Mlčení se nečte zrovna lehce, téma je těžké, děj dost krutý, román je plný náboženských a filozofických úvah, do relaxu to má tedy opravdu dost daleko a zařazení Mlčení do této kategorie působí dosti křiklavě, nemůžu... si pomoct. A to nechci nijak zpochybňovat, že i v rámci relaxu vycházejí knihy hodnotné, čtivé atd.
Vložil: Anna, 11.04.2017 14:33
Endó, Šúsaku: Mlčení
Tento konkrétní román neznám, ale obecně si už delší dobu říkám, že hranice, kdy je nějaká kniha zařazena v beletrii a jindy v rubrice Relax, je někdy dost tenká a hlavně hodně subjektivní. Vím, že se to tu na stránkách iliteratury už řešilo a nevím, jak z toho ven, ale můžete říkat horem dolem, že... slovo relax sice neoznačuje kvalitu, nýbrž žánrové hodnocení, stejně má toto slovo negativní nádech.
Vložil: O.Doubek, 11.04.2017 13:47
Endó, Šúsaku: Mlčení
Dobrý den, Knihy Jakubovy (Tokarczuková), Noc komety (Vassali) a Wolf Hall (Mantelová) jsou přece (více či méně) historické romány. A našly by se i další případy. Tedy proč nejsou v Relaxu? O.Doubek
Vložil: Pavel Mandys, 11.04.2017 12:07
Endó, Šúsaku: Mlčení
Rubrika Relax má podrubriky Krimi pro detektivní, kriminální a špionážní romány, Fantasy pro fantasy a horor, Romance, Sci-fi, Humor a Historický román. Je určena pro snadnější rozlišení žánrového čtení, které ovšem nepovažujeme apriori za cosi pokleslého.
Vložil: M Pokorný, 11.04.2017 11:59
Endó, Šúsaku: Mlčení
A proč je historický román mimo beletrii a v relaxu?
Vložil: Pavel Mandys, 11.04.2017 11:28
Endó, Šúsaku: Mlčení
Nepodceňujte prosím rubriku Relax! Nejde o vymezení kvality, ale žánru, v tomto konkrétním případě historického románu! Kvalitu, která zde překračuje oddechový žánr, dáváme najevo vysokým procentuelním hodnocením.