Diskuse - historie

Vložil: Marcel Švec, 07.12.2021 19:35
iLiGlosa: Přepjatě podjatí upjatě korektní
V podstate plíživé zavádzanie cenzúry. Aj za socializmu museli autori byť správne ideologicky školení, tak sa to pekne vracia v miernej obmene. Problém je, že západ 40 rokov komunistickej totality nezažil a táto historická skúsenosť mu chýba. Bojím sa kam daleko až tieto hnutia a iniciatívy (gender,... woke, LGBT+) zájdu.
Vložil: Drahomíra Rezková, 07.12.2021 18:31
iLiGlosa: Přepjatě podjatí upjatě korektní
Výborně napsáno, děkuji autorovi.
Vložil: Magda de Bruin, 07.12.2021 17:45
iLiGlosa: Přepjatě podjatí upjatě korektní
Jen pár glos: to, co provádí ta překladatelka pod názvem „feministické překládání“, podle mě v podstatě dělá každý (dobrý) překladatel: totiž že při překladu využívá možností, které mu skýtá cílový jazyk, i když v orig. nejsou. Do takové kategorie bych řadila např. angl. zájmeno „they“, ve fr. „ils... / elles“. Ale může se to týkat i obecnějších věcí – třeba při překládání z nizozemštiny do češtiny využití toho, že v českém literárním jazyce je zavedenější používat i hovorové prvky apod. Jestliže Grunenwaldová navíc překládá texty „angažovaných autorek“, je to zřejmě v souladu s duchem těch textů (a se souhlasem autorek) – takže ani z toho hlediska se mi to nezdá až tak revoluční, i když se nás překladatelka snaží přesvědčit o své výjimečnosti. Co se týče básně Gormanové a honorářů, do své zářijové glosy jsem nakonec nezařadila ještě jednu perličku: fríský překlad (fríština je jazyk fríské menšiny v Nizozemsku) pořídila fríská nakladatelka (nakl. Grotesk) a autorka jedné básnické sbírky Friduwih Riemersma, ale agent Gormanové si i u této příslušnice etnické menšiny vynutil lektorku tmavé pleti. Riemersma na překladu pracovala týdny. Choulostivosti v překladu pak posuzovala fríská všestranná muzikantka a producentka tmavé pleti Michelle Samba - strávila s překladatelkou dva dny, vedlo to ke změně sedmi slov. Překladatelka poslala nakladateli fakturu na 500 eur, lektorka na 2000 eur. Až když nakladatel pohrozil, že báseň nevydá, došlo k jakési dohodě (každá 750 eur), a tak fríský překlad v nákladu 500 ks přece jen mohl vyjít. A ještě třetí poznámka: doposud jsem nezaznamenala, že by někdo bral ohled na stereotypy týkající se „Východoevropanů“ (za 2000 eur je budu mileráda vychytávat)...
Vložil: Libor, 07.12.2021 16:14
iLiGlosa: Přepjatě podjatí upjatě korektní
Děkuji za text. Problematika hyperkorektnosti a ataky woke lidí se netýkají jen literatury, performativní umění je zaplaveno nebývale. V posledních době jsem zaregistroval alarmující zprávy s titulky jako "Translidi musí hrát jedině translidé. Být Dánskou dívkou byla chyba," přiznává herec Redmayne... / Vánoce bez Louskáčka: Taneční soubory mají problém s „rasistickým“ dílem / Činoherní klub přestává uvádět McDonaghovu hru, agentura žádá černošského herce / Uznávaný hudební skladatel pustil studentům film Othello z roku 1965. Ti ho obvinili z rasismu ... Smutné je to. Smutné.
Vložil: , 07.12.2021 15:26
iLiGlosa: Přepjatě podjatí upjatě korektní
Uplne mi mluvíte z duse. Cely tento tyjatr mi bylo umožněno pozorovat z bezprostřední blízkosti francouzského akademického prostředí, totálně nasáklého ideologii woke amerických kampusu. Francie se proti teto nove kulturní revoluci sice bráni, sec muze (především tím, ze se odvolává na svůj republikánský... universalismus), presto se nam tu za posledních pet let rozmohl takový nešvar... Cele je to ještě mnohem horší, nez popisujete, neboť to nezůstava u kulturní produkce. Tak naprikald studentské odbory UNEF prosluly tím, ze pořádají schůze, na kterých mají zákaz participovat muži ci běloši. Namodro obarvené neofeministky vedou na univerzitách zakopou válku proti "hetero-patriarchatu" a pak vesele pochoduji s islamisty na demonstracích. Společným jmenovatelem všech těchto tendenci je hluboka nenávist k zapadni civilizaci a vůle zničit ji. Nekteri francouzští intelektuálové (cf. Pascal Bruckner) také poukazuji na podobnost tohoto sekulárního náboženství (jednotlivci, kteri se k němu hlasi, vskutku projevuji takřka náboženské chování) s americkým evangelickým puritanismem.
Vložil: ijcro, 07.12.2021 12:03
Nejlepší knihy roku 2021
Jestli ročně vyjde (bez učebnic) reálně tak 7-8 tis. knížek, a zpropaguje se tak pětistovka z nich (je úplně jedno jestli to dělá iLiteratura nebo po svém jinak "Svět mezi řádky", "Sarden.cz" nebo "Klub knihomolů", to už je ostatně jedno který subjekt, vždycky se jedná jen o nějaký repre výběr, který... je individuální volbou podle preferencí té které redakce. Hraje se na emoce za pomoci omezení informací k těm ostatním „méně propagovaným“ publikacím, o kterých se příliš (=vůbec) nemluví, nejsou vidět, nejsou v headlines nakladatelství a širší veřejnost ani netuší, že existují. Hlavní důvodem je nemožnost srovnání skutečné prodejnosti knih, jelikož údaje vesměs nakladatelé zatajují (zaklínají se obchodním tajemstvím) a prodejci s tím manipulují, aby lehkých postrčením knih do zóny „nejprodávanějších“ zvýšili prodejnost problematických knih a zlepšili profit. Konečné seznamy má snad jen národní knihovna a možná redakce www.ceske-knizni-novinky.cz, ale z nich se nic nepozná. Vztah prodejnosti, reklamy a oblíbenosti u čtenářstva je zřejmý a dokazují to i počty komentářů na čtenářských webech (databazeknih.cz, cbdb.cz), kde obsah tvoří sami čtenáři. Tam se objevují hodnocení s určitým zpožděním, až se prostě reklamou zpropagované novinky ohřejí v širší obci čtenářstva a zabydlí se ve veřejných knihovnách… Tohle už recenze neřeší…
Vložil: Gregor, 07.12.2021 11:52
iLiGlosa: Přepjatě podjatí upjatě korektní
Skvělé, děkuji.
Vložil: vk, 07.12.2021 10:18
Todorov, Tzvetan: Úvod do fantastické literatury
Škoda, že zde chybí recenze knihy "Proč číst fantasy" od Ursuly Le Guinové, která píše z docela odlišné perspektivy a Todorova dosti nemilosrdně kritizuje.
Vložil: E. U. Garp, 07.12.2021 07:09
iLiGlosa: Přepjatě podjatí upjatě korektní
Vynikající!
Vložil: Karel Huněk, 06.12.2021 14:46
Nejlepší knihy roku 2021
Ano, třeba ta lyrika! Kdo to dneska ještě čte? Samá korektnost, popisy jak z Jiráska a skutek utek.
Vložil: , 05.12.2021 20:01
Nejlepší knihy roku 2021
A jako vždy výběr je poplatný politice, korektnosti a ne čtivosti pro obyčejného čtenáře.... škoda.... ale ve změnu nedoufám. I za bolševika byly nejlepší knihy roku poměrně náročné na udržení pozornosti při čtení.... nehledě na to, že ještě není konec roku.
Vložil: , 04.12.2021 23:55
Nejlepší knihy roku 2021
Vždyť knihy stále vycházejí?
Vložil: kkk, 04.12.2021 23:55
Nejlepší knihy roku 2021
Vždyť nové knihy stále ještě vychází?
Vložil: Marie Macková, 04.12.2021 11:31
Wisser, Daniel: Královna hor
Krásně napsaná a přeložená knížka, uměleckým a zároveň prostředí věrným způsobem otvírá veliké téma nevyléčitelně nemocných. Téma dobrovolného odchodu ze světa. Popisy zevnitř ústavu byly tak věrné, až jsem se chvílemi musela usmívat. Byla bych si přála, kdyby v závěru nastala přirozená smrt, sama... jsem ve svém okolí viděla taková v podstatě nečekaná a osvobozující úmrtí. Ale to už je věc názoru čtenáře a ne autora.
Vložil: Pavlína Ondračková, 03.12.2021 17:49
Šesták, Petr: Kontinuita parku
Kniha, která ve mě vzbudila emoce.
Vložil: Milan Zedek, 02.12.2021 23:59
Steen, Thorvald
Výborně napsaná pravda o životě a jeho smyslu pro každého z nás na naší krásné planetě.
Vložil: Magdalena Štulcová, 02.12.2021 21:47
Wisser, Daniel: Královna hor
Velmi děkuji Nikole Sedloňové za recenzi, za s porozuměním přečtenou knihu, která mi hodně přirostla k srdci. Jen bych ráda poznamenala, že jsem nebyla tak svévolně kreativní, postavu oné sestřičky jsem pomocí měkkého ľ nedokreslovala. Autor jasně píše: "Když malá Barbara vejde do Turinova pokoje,... vždycky nejdřív rázně otevře okno. Typická zdravotní sestra! Jednou ji ten průvan odfoukne tam, odkud sem přišla, do slovenských kopců. Další věc, kterou na malé Barbaře nemůže vystát, je její vyslovování ľ. Lepí jazyk na patro tak dlouho, že když mluví o důľežitém vyľuftování, naskakuje z toho člověku husí kůže. (s. 34). Je to drobnost, recenze mě potěšila!
Vložil: ijcro, 01.12.2021 22:21
iLiGlosa: Co z našich knihoven zmizelo
Doba je sice rychlá, ale ve všeobecné inflaci textů i informací je on-line tržiště nazývané internet spíš jen hromada šrotu s různě nastavenou dobou použitelnosti v jednotkách dočasnosti, ze které vyvrhují prohlížeče po svém relevantní informace podle případného business potenciálu. Dovolím se zastavit... u všeobjímající zkratky GDPR, v článku letmo zmíněné. Nová pravidla nastavila své jednotky dočasnosti a omezila údaje ve jménu vyššího cíle ochrany osobnosti. Super! Samozřejmě, že každý má právo na soukromí, právo být zapomenut a vymazán ze všech životů, ale na druhou stranu to stěžuje nebo přímo znemožňuje po určitém časovém odstupu někoho on-line najít. Zlaté stránky nebyly sice nic moc, ale dalo se podle nich najít telefonní číslo na někoho známého dle jména nebo alespoň adresy, a pak mu rovnou zavolat a přeptat se, jestli je to opravdu on. Dnes to tak nefunguje. Nebo to umí jen NSA. Po zavedení GDPR zmizely identifikátory na fyzické osoby a to i u podnikatelských subjektů, třeba rodná čísla nebo věk. Pokud web firmy.cz vyplivne dvacet Nováků podnikatelů z Brna, tak stejně vím kulový, jestli jeden z nich je strejda Novák, kterému zrovna minulý týden bylo šedesát, ale dodnes stále zdatně podniká. Nepomůže mi ani ARES, jelikož zrovna věk tam není a rodné číslo z DIČ bylo odstraněno. Ve žhavé současnosti zlaté stránky supluje ministerstvo vnitra. Za tučný poplatek najde kohokoliv, pokud je v dosahu, pokud žije a pokud má zájem odpovědět. Což je zvláštní, zemřelí už GDPR nepodléhají, ale rovněž se o nich nedá nic zjistit. Na hřbitovech už není na náhrobcích skoro nic, jen „Rodina X“ a „Rodina Y“ a sem tam nějaké to „Vzpomínáme“. To, že předloni zemřel můj spolužák a kamarád, jsem se dozvěděl až z nějaké rubriky vzpomínek Píseckých novin. Jo, pár let jsme se neviděli, to je pravda, on se dost stěhoval… Ani nevím, kde má hrob… Proč to zmiňuji? Sám jsem po pětatřiceti létech hledal spolubojovníky ze základní vojenské služby. Po takové době a dle zákonů statistiky by minimálně třetina už neměla být mezi námi. Možná. V té době maily nebyly. Telefon měl málokdo a to bylo ještě před přečíslováním. O mobilech jak cihla se dalo číst jen ve sci-fi a možná se nějaký blýsknul v nějakém špionážním filmu. Zkusil jsem dohledávat podle původních adres. Všechny dopisy se vrátily. Tak jsem to zkusil po novu… Ouha! On-line prostor je roztříštěn mezi spoustu sociálně inženýrských sítí, našel jsem tam tři lidi z cca devadesáti. Je to dost nebo málo? Je to tristní situace. Možná někteří už ani nechtějí být vidět a přejí si anonymitu udržet co nejdéle. Navždy. Nebo je to prostě nemožný úkol hodný influencerského exhibicionisty. Případně námět pro reality show nějaké známé tváře z televize Nova. Kdo ví?
Vložil: Břetislav Kovář, 20.11.2021 18:58
Horáková, Daňa: O Pavlovi
Přečetl jsem si tuhle knížku ze zájmu, abych si doplnil informace z dříve vyšedších Juráčkových deníků. Autorka je bohužel deformována svou rannou (záslužnou) protirežimní činností a profesí. Vyčítá bývalému choti jeho mladickou politickou neuvědomělost. Ale mne v jeho letech při studiu na gymnáziu... taky nezajímali režimem nespravedlivě stíhaní občané ale děvčata. To, že zaslepena láskou, v Německu uklízela a vydělané marky dávala polehávajícímu partnerovi na cigarety a alkohol, nebyla jeho, ale její chyba. A její absolutní nekompromisnost, se kterou kritizuje prakticky každého, s kým se v zahraničí i u nás setkala, je až absurdní. Kapitoly, kdy nesmyslně kombinuje třeba Kafku a jeho ženy s Juráčkem a jeho ženami jsou taky přitažené za vlasy. Překvapilo mne proto, kolik oficiálních pochvalných recenzí kniha vyvolala. Jen jedna od paní Klíčové mi připadá skutečně pravdivá. Takže doporučuji, ale čtenář se dozví víc o Horákové než o Juráčkovi.
Vložil: Erik T., 20.11.2021 18:01
Petruševská, Ljudmila: Nezralé bobule angreštu
Skvělá recenze
Vložil: E. U. Garp, 20.11.2021 14:54
Platonov, Andrej: Stavební jáma
Ale ano, já už jsem to chtěl převést na méně vážnou notu. A ještě jednou díky za ten odkaz na Triádu. Platonova si nenechám ujít. Vše dobré.
Vložil: O.Doubek, 19.11.2021 16:30
Platonov, Andrej: Stavební jáma
Koupit se ten text dá, stačí hledat v antikvariátech. Nemusíme se chytat za slovo (výrokem, že kniha nevyšla, byla míněna skutečnost, že text není v češtině dostupný; nebo ne?; Světovka má ostatně rozměry knihy). Stačí se trochu namáhat při čtení iLiteratury.cz a při používání vyhledavače...
Vložil: E. U. Garp, 19.11.2021 15:05
Platonov, Andrej: Stavební jáma
Kniha vyšla, ale ne knižně. Už chápu. Tazatel se ptal, zda se dá koupit... Ale díky za odkaz na nakladatelství a na to, že se koupit bude dát.
Vložil: Magda de Bruin, 19.11.2021 14:10
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Pavle, v tom posledním se neshodneme. Pořád se mi zdá, že se to takhle nedá srovnávat. Navíc nikdo určitě neočekává, že každá zúčastněná země (včetně Malty, Lucemburska, Lichtenštejnska apod.) jaksi recipročně vydá tituly všech zemí, do jejichž jazyků byl přeložen jejich laureát. (Nebo dokonce že bude... každý rok vydávat všechny laureáty - celkem to je v tříletém cyklu 41 zemí.) Jsem dokonce ráda, že se u nás nakladatelé při výběru řídí něčím jiným než seznamem laureátů EUPL.
Vložil: O.Doubek, 19.11.2021 11:38
Platonov, Andrej: Stavební jáma
A vyjde knižně: www.i-triada.net
Vložil: O.Doubek, 19.11.2021 11:35
Platonov, Andrej: Stavební jáma
Vyšla, byť ne knižně. Viz iliteratura.cz
Vložil: 3497299, 19.11.2021 11:09
Mas, Victoria: Bál šílených žen
Taky film: Augustina
Vložil: E. U. Garp, 19.11.2021 09:14
Platonov, Andrej: Stavební jáma
V češtině kniha nevyšla.
Vložil: hruska.v@email.cz, 19.11.2021 08:54
Platonov, Andrej: Stavební jáma
zajímá mne ta kniha stavební jáma, dá se koupit ??? děkuji
Vložil: Pavel Mandys, 18.11.2021 15:16
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Ano, kritéria výběru jsou dost omezená, vše je podřízeno tomu, aby to byli tzv. "emerging authors", což konkrétně znamená, že nesmějí mít doma vydány více než čtyři beletristické knihy (a nejméně dvě, pro debutanty to také není) a to se ještě kontroluje počet překladů do cizích jazyků u předchozích... děl; když jich je moc, autora také vyřadí. A jistě je pravda, že velký počet překladů českých laureátů (doplním, že román Dějiny světla od Jana Němce, laureáta z roku 2014, má třináct překladů) vyplývá z velkého zájmu menších zemí zejména na Balkáně, jimž granty EU zajistí vítaný příjem. Jen chci upozornit na to, že Česko je i zde ve své oblíbené roli toho, kdo bere víc (zde konkrétně zájem ze zahraničí), než sám dává (opět spíše zájem, než peníze).
Vložil: Magda de Bruin, 18.11.2021 15:00
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Pokud vím, jsou pro výběr laureátů stanovená určitá kritéria – neznám je přesně, ale má jít tuším spíš o mladší autory, kteří ještě neprorazili do světa, i když by si to podle výběrové komise své země zasloužili. To je něco jiného než nejzajímavější / nejlepší autoři z určité jazykové oblasti. Celkem... chápu, když zavedený literární nakladatel, jemuž jde o ověřené hodnoty, hledá tipy jinde než zrovna mezi laureáty EUCL. Třeba u nizozemsky píšících autorů je určitě mnohem významnější činnost příslušných fondů a jednotlivých překladatelů, EUCL je jen doplněk mnohem širší a systematičtější nabídky. Letošní nizozemská laureátka Gerda Blees se v souvislosti s EUCL dostala do médií v květnu, když se laureáti vyhlašovali, ale o bruselském ceremoniálu (a to je Brusel co by kamenem dohodil) se nepsalo. Např. na webu Niz. lit. fondu se momentálně všechno točí kolem vyhlášení vítěze nizozemské Europese Literatuurprijs (pro překladovou literaturu) na literárním festivalu Crossing Border v Haagu (o pár dní dřív než Brusel). V medailonku Gerdy Blees je EUCL prostě jedna z cen, které v poslední době za svou knihu dostala.
Vložil: Jakub Ehrenberger, 18.11.2021 11:55
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Ke grantum: Potvrzuji postreh pani de Bruin. Co vim, grant z EU se udeluje na nekolik let, behem nejz ma vyjit vice ocenenych titulu, proto se jich vzdy v jednom nakladatelstvi objevi vice. Paradoxne to vede k situaci, kdy se nektery nakladatel ze zjevnych duvodu nepta, zda kniha bude relevantni na... danem trhu, ale zda se mu vleze do grantu. Zijeme s manzelkou v Madarsku. Od jednoho mensiho nakladatelstvi jsme dokonce dostali otazku, ktere knihy z danych tematickych okruhu zname, ktere by bylo mozne do grantu zaradit. Chvala nakladatelum, kterym jde o skutecny potencial konkretni knihy, trebaze to ve vysledku znamena, ze jich vyjde mene. Ale uznavam, ze nazory se mohou lisit. A ano, srovnavat uspech Jezera je osidne. Roman ma svym tematem a neukotvenosti v konkretnim ceskem prostredi uplne jiny potencial na svetovem trhu nez nektere dalsi tituly.
Vložil: Jakub Ehrenberger, 18.11.2021 11:44
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Podnetna diskuse. Souhlasim s vetsinou diskutujicich. Nemyslim si, ze je na tom cesky trh tak spatne, a to zejmena diky aktivite prekladatelu. Byla by utopie myslet si, ze vyjde vse. Navic jak tu uz zaznelo, dulezite neni jen knihy prelozit, ale dostat je pote i ke ctenari. Radeji bych tu videl jeden... estonsky roman za pet let, ktereho si ale trh vsimne a bude se slusne prodavat, nez pet, ktere pres obchody zamiri do stoupy a statistiky zlepsi jen na oko. V tomto smyslu by se dalo v CR leccos zlepsovat, ale neni to jen o nakladatelich a marketingu, ale i o marginalni pozici kultury v tistenych denicich apod. Take se mi zda, ze chybi zavedena edicni rada kvalitni evropske ci svetove literatury, kterou by si lide kupovali "automaticky". Kdysi melo takovou svetovou radu Argo, ano, porad je tu znacka Odeon, o neco se pred lety pokousela Jota se svou Zlatou edici (taky pojata dosiroka), ted Bourdon, ale vetsina nakladatelu od podobnych snah upustila, zjevne se neujaly nebo proste edice nejsou moderni.
Vložil: Magda de Bruin, 18.11.2021 09:53
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Mimochodem v databázi překladů Niz. lit. fondu figurovalo v letech 2017/2018 plánované české vydání knihy Een honger nizozemského laureáta Jamala Ouariachiho v nakl. Bourdon. Podle info z nakladatelství z října 2018 od toho ustoupili, protože mělo jít o vydání „v závislosti na grantu“ a „bohužel jsme... nebyli vybráni“.
Vložil: Magda de Bruin, 18.11.2021 09:15
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Pavle, já info na webu EUPL rozumím tak, že je cena financována Kreativní Evropou. Takže ten program není nic navíc. Zejména v případě nakladatelů, kteří práva na určitý titul koupí hned v den vyhlášení nebo bezprostředně po něm, se dá vycházet z toho, že ho potřebují jen do počtu (a podle toho s ním... pak často zacházejí, co se týče nakladatelské péče – jinými slovy, je jasné, že jim na knize vůbec nezáleží). Vedle toho (to vím i ze zkušenosti nabízejícího překladatele) jsou nakladatelé, kteří si ten titul (ne)vyberou bez ohledu na EUPL – prostě proto, že je kniha (ne)zaujala. Mimochodem na seznamu překladů Jezera jsou i země, které na podporu Kreativní Evropy vůbec nemají nárok a knihu vydaly s grantem MK ČR. Srovnávat počet překladů jednoho ze čtyř č. laureátů s počtem titulů zahraničních laureátů vydaných v č. jsou tak trochu příslovečná jabka a hrušky, zdá se mi.
Vložil: Michal Kovář, 18.11.2021 08:16
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Mně se zdá, že proporce ve vydaných překladech zhruba odpovídají počtu mluvčích. Jsme stejně jako Finsko (do češtiny přeloženy jeho všechny čtyři vítězné tituly, a to ani neleží ve Skandinávii) středně velká země, nikoli malá, zájem o českou literaturu je středně velký. Baltské státy jsou malé, zájem... je bohužel malý. Do těchto proporcí může zasáhnout jen aktivita překladatelů.
Vložil: Pavel Mandys, 17.11.2021 23:02
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Anna Tkáčová a Robert Svoboda zmínili tituly, které vydalo nakladatelství Bourdon díky programu Kreativní Evropa (tj. ještě další podpora kromě té obvyklé pro vítěze Ceny EU). Vydávají takto nárazově sedm knih včetně třeba další vítězné knihy Láska v troskách od Islanďanky Oddný Eir. Je to dost neobvyklý... projekt, ostatně i v tom, že se jej chopilo nakladatelství, které se jinak soustřeďuje na domácí tvorbu v čele s Patrikem Hartlem. Jistě: i to je třeba započítat a je skvělé, že tu ty knihy vycházejí, nicméně se obávám, že to je ona výjimka z pravidla. Nakladatelství, od kterých podobné překladové tituly spíše očekáváme, v tomto směru zůstávají rezervovaná. Budu vděčný za další příklady toho, že tu knihy oceněné Cenou EU vycházejí, přesto se domnívám, že ta asymetrie vývoz-dovoz je na příkladu Jezera dosti zřejmá. Jinak ceremoniál byl letos bez princezen, ale dostavili se velvyslanci.
Vložil: nikol, 17.11.2021 18:09
Fišerová, Ilona: Na orlích křídlech
porno
Vložil: Magda de Bruin, 17.11.2021 11:55
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Patřím sice k předem konzultovaným kolegům, ale zopakuju: z šesti dosavadních nizozemských a vlámských laureátů (Al Galidi, Marente de Moor, Ouriachi, Blees, Terrin, Van Gerrewey) vyšli v č. překladu tři (za Nizozemce Al Galidi, za Vlámy Terrin a Van Gerrewey), z toho posledně jmenovaný s vročením 2019... (ve skutečnosti v lednu 2020) – všechny tituly na iLit. reflektujeme. Co se týče Jezera Bianky Bellové – ve skutečnosti je těch překladů přes dvacet (i když ne všechny byly dojednány až po udělení ceny). Ceremoniálu v Bruselu jsem se osobně zúčastnila v roce 2011, když cenu za ČR získal Tomáš Zmeškal. U nás v té době cena neměla vůbec žádnou publicitu. Laureáta přijela z Prahy podpořit Marcela Turečková za Svaz knihkupců a nakladatelů a na závěr dorazil i zástupce ambasády, kdežto např. nizozemskému laureátovi na pódiu poblahopřála jedna z princezen (snacha tehdejší královny), která se zabývá propagací čtení. Laureáti v Bruselu byli (i s případnými partnery) už pár dní před samotným ceremoniálem, měli příležitost vzájemně se seznámit, natáčely se krátké rozhovory – ty jsou na webu Ceny EU stále dohledatelné. Teď se autoři představují sami, i tahle videa jsou na webu, stejně jako info o autorovi a titulu včetně úryvku v orig. a v angl. Vzpomínám si, že Tomáš Zmeškal hodnotil organizaci i způsob, jak se cena udělovala, velmi příznivě – i tehdy byl samozřejmě problém s tím, že ne všichni laureáti ovládali (dostatečně) angličtinu (což se tedy netýkalo Tomáše Zmeškala), ale moderátor si s tím uměl poradit velmi taktně. Po ceremoniálu následovala velká recepce. Jestliže je celá akce od té doby skromnější, může to jistě být nižším rozpočtem, ale také pandemií. Organizátoři ceny totiž ještě koncem roku 2019 vyhlásili rozsáhlý překladatelský projekt – placený překlad delšího úryvku z některého oceněného titulu (zjevně jim koncem roku zbyly peníze). Byl to současně způsob, jak propojit překladatele s příslušným redaktorem přes zahraniční práva a spojit síly při hledání nakladatele.
Vložil: Anna Tkáčová, 17.11.2021 08:24
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Z portugalštiny např.: David Machado: Průměrný index štěstí (Bourdon 2021, překlad Š. Zajac) Je to malý jazyk a hodně nebo málo překládaný? Taky bych řekla, že se podobné knihy vydávají. Otázkou je, zda se v té změti na knihkupeckých pultech mezi ostatními neztratí.
Vložil: Robert Svoboda, 17.11.2021 05:34
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Edina Szvoren: Nemá, a dobře, že nemá. (Původní maďarský titul: Nincs, és ne is legyen.) Tato kniha dostala Cenu EU za literaturu za rok 2012 a její český překlad, který pořídila moje maličkost, jsme prezentovali letos v září na Světu knihy za účasti autorky. (České vydání: Bourdon 2021) Rozhovor vedla... Blanka Činátlová. Že by to byla výjimka potvrzující pravidlo? Nebo...?
Vložil: Pavel Mandys, 16.11.2021 16:16
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Já se i ve spolupráci s kolegy/němi z redakce snažil dohledat co nejvíc překladů a bohužel to v posledních cca šesti letech vychází převážně tak, jak - možná příliš obecně - píšu: když už se tu nějaká kniha ověnčená Cenou EU vydá, tak je to z němčiny, angličtiny, polštiny, slovenštiny a ze skandinávských... jazyků, tedy z literatur, které se všeobecně těší zdejšímu čtenářskému zájmu. Ale budu rád, když se ukáže, že tu vycházejí i jiné tituly, jen o nich nevíme.
Vložil: Michal Švec, 16.11.2021 13:49
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Mám dost opačný názor i zkušenost. Literatura malých zemí se do češtiny ve srovnání se situací na jiných knižních trzích překládá enormně, hodně často vycházejí i knihy ověnčené cenou EU (granty jsou v tom celkem dobrá motivace), sám aktuálně pracuji na překladu už druhé takové z finštiny za poměrně... krátkou dobu. Možná se jim jen na našem přesyceném knižním trhu nedostává takové pozornosti.
Vložil: Jiří Horáček, 11.11.2021 15:09
Horáček, Jiří; Drtinová, Daniela: Vědomí a realita
Děkuji za příznivou recenzi, velmi si jí vážím! Současně si dovoluji doplnit, že dotazy Dr. Daniely Drtinové pro mne byly velmi inspirující a naši spolupráci jsem vnímal radostně, rád vzpomínám. Jiří Horáček
Vložil: V.V, 10.11.2021 14:37
Ajvaz, Michal: Tyrkysový orel
To záleží, jestli čtenář potřebuje neustále číst o "dnešním světě". Osobně mi většinou stačí číst prostě "o světě". A v tomhle ohledu Tyrkysový orel (a další Ajvazovy knihy) odkrývá naprosto překvapivé a stěží plně probádatelné prostory a perspektivy. Pro mě byla tato kniha zlomová.
Vložil: pokud tomu říkáte, 10.11.2021 10:15
Nobelova cena 2021: Abdulrazak Gurnah
... diskuse o kritériích, tak určitě. Já tomu říkám zas další výkřik někoho, kdo nic moc o tématu a souvislostech neví, ale tím silnější názor má na to, co by mělo a nemělo být, a zejména spolehlivě pozná nejlepší literaturu, ať už ji četl, nebo ne.
Vložil: E. U. Garp, 10.11.2021 09:02
Nobelova cena 2021: Abdulrazak Gurnah
A co vy jste za demagoga? Posílat někoho, kdo diskutuje o kritériích literární ceny, aby si založil vlastní, je na stejné úrovni jako říkat tomu, kdo si stěžuje na zpožděný vlak, aby si zkusil dělat dispečera nebo výpravčího a pak může něco kecat.
Vložil: droog, 09.11.2021 18:44
Racková, Simona: Noční převádění mláďat
A čo vy si predstavujetě pod takým slovom agramatická?
Vložil: Pepa Novák, 09.11.2021 18:40
Holm, Lasse: Nájezdy synů
nuda
Vložil: prosím vás, 09.11.2021 17:38
Nobelova cena 2021: Abdulrazak Gurnah
a co vy jste za experta, že tak dobře víte, za co a komu by se měla nebo neměla udělovat Nobelova cena? Byl tu nějaký Nobel, ten napsal nějakou závěť, udělováním cen pověřil určité instituce a lidé v těch institucích se řídí určitými kritérii a samozřejmě i svými preferencemi. Do kterých se v případě... literatury promítá i vůle věnovat pozornost zajímavým autorům ze zemí, které se dřív moc nebraly na vědomí. Četl jste něco od toho spisovatele, víte, jestli je to dobré? Proč si nezaložíte vlastní literární cenu?
Vložil: M.Č., 08.11.2021 04:54
Ellis, Bret Easton: Americké psycho
Lunarpark ne Lunapark. To zaprvé. Za druhé ať AP napsal kdokoliv B.E. Ellis to určitě nebyl. Český překlad knihy, první i druhý, je naprostá katastrofa. Velice málo lidí tu knihu pochopilo. Lze v ní nalézt mnoho skrytých myšlenek, odkazů na jiné knihy (Louis nápadně připomíná Dostojevského Svidrigajlova... tedy. zhmotněné svědomí Batemana/Raskolnikova) a je naprosto dokonalou příručkou psychopatologie (večeře s Bethany) a skutečně jedinečnou satirou a výsměchem konzumnímu stylu života.
Vložil: Ivan Burda, 08.11.2021 00:02
Nobelova cena 2021: Abdulrazak Gurnah
“Vzhledem k tomu, že posledním vítězem z řad afrických spisovatelů černé pleti byl v roce 1986 Nigérijec Wole Soyinka, není volba letošního laureáta příliš překvapivá.” - Dostal tu cenu tedy za spisovatelske zasluhy, nebo i za to, ze je cerny a z Afriky? Nobelova cena za literaturu by mela byt za literaturu... a nemelo by hrat roli, jestli je nekdo cerny nebo zluty nebo bily. Ani kdyby zadny cerny tuto cenu nedostal jeste nikdo, nemelo by to hrat roli. Nebo priste to dostane nekdo i proto, ze je teeba na voziku nebo ma tezke akne?
Vložil: Anna, 07.11.2021 17:27
Česká nakladatelství – odkazy na webové stránky
Nové nakladatelství Incipit - https://www.incipit.cz
Vložil: Karel Huněk, 07.11.2021 13:07
Racková, Simona: Noční převádění mláďat
Pokud na páně Macháčkovu agramatickou větu použijeme normu, získáme dvě, snad tři alternativy: 1. Každé slovo zobrazuje skutečnost bez příkras. 2. Žádné slovo nezobrazuje skutečnost bez příkras. 3. Existují taková slova, jež nezobrazují skutečnost bez příkras. Nicméně je asi jedno, zda budeme pokračovat... a snažit se jednotlivé teze poměřit s kontextem. Vždyť "žádné slovo není skutečnost".
Vložil: Jiri.machacek@protimluv.net , 05.11.2021 21:32
Racková, Simona: Noční převádění mláďat
Každé slovo nezobrazuje skutečnost bez prikras, protože žádné slovo není skutečnost, to vzkazte autorovi článku...
Vložil: Martin Liška, 02.11.2021 11:01
iLiGlosa: Když se pera chopí fantóm
Máte pravdu, to mi nějak uniklo.
Vložil: Anna Tkáčová, 02.11.2021 08:35
iLiGlosa: Když se pera chopí fantóm
Pěkná glosa. Jenom bych se zeptala: nemá být konzervativec místo konzervatista? Nějak mě to uhodilo do očí.
Vložil: Bára, 25.10.2021 09:22
Ouředník, Patrik: O princi Čekankovi
Kdyby se tam nepsalo, že děti vaří "perník", tak bych snad i souhlasila s tím, že je to zajímavá kniha. Tímto se mi bohužel posunula do sekce "vyhodit". "Helejte, já mám od tatínka Malého chemika, uděláme si perník." A děti jdou a levou všelijaké barevné vody všechny do sebe. Pak je zahřívají v... kádince nad plamínkem a smějí se. Doprovozeno krásnou ilustrací.... Ach jo.
Vložil: , 24.10.2021 22:08
Hermans 100
Ne, pane Vaňku, Hermansův rok trvá do 1. září 2022 (píšu to hned v první větě), takže ty tři poslední díly vyjdou do té doby (aspoň se to tak oznamuje, já nejsem odpovědná za splnění tohoto předsevzetí). Jinak jsem za téměř 40 let života v Nizozemsku ještě nenarazila na Čecha, který by mluvil nizozemsky... s německým přízvukem (a tím myslím i starou generaci emigrantů, kteří věkem odpovídali Hermansově literární postavě).
Vložil: Jan Vaněk jr., 23.10.2021 18:35
Hermans 100
Není mi jasná formulace "Z dalších akcí v průběhu roku jmenujme […] dokončení čtyřiadvacetidílného souborného vydání [… jež …] doposud čítá 21 dílů": jako že poslední tři mají vyjít v listopadu a prosinci? ¶¶¶ (Co se týče toho přízvuku, dávalo by mi smysl, že Češi, v té době nejspíš dobře obeznámení... s němčinou, budou nový foneticky dost odlišný germánský jazyk komolit způsobem, který rodilým mluvčím přijde ovlivněný němčinou ať už objektivně, nebo aspoň v relativním srovnání.)
Vložil: Magda de Bruin, 21.10.2021 11:21
Hermans 100
Když porovnáme Hermansovy sebrané spisy např. se spisy jeho podobně významného současníka (a svého času i blízkého přítele) Gerarda Reveho, kromě rozsahu (24 dílů Hermanse oproti 6 dílům Reveho) je rozdíl i v tom, že Hermans vychází péčí Huygensova ústavu při niz. Akademii věd (bližší info v angl. ... href="https://en.huygens.knaw.nl/projecten/6945/?noredirect=en_GB">https://en.huygens.knaw.nl), kdežto Reveho spisy připravil jeho životopisec Nop Maas. První díl Hermansových spisů svého času slavnostně převzal niz. král. To všechno asi přispívá k tomu, že se tohle vydání považuje za prestižní, srovnatelné s edicí Pléiade.
Vložil: Viva, 21.10.2021 11:18
Hemingway, Ernest: Pohyblivý svátek
Milujem tuto knihu, mam ju uplne rozpadnutu od opakovaneho citania...
Vložil: Viva, 21.10.2021 11:15
Hemingway, Ernest: Povídky
Velká řeka s dvěma srdci je TOPka...
Vložil: mp, 21.10.2021 10:33
Hermans 100
V jakém smyslu jsou autorovy sebrané spisy inspirovány edicí Pléiade?
Vložil: JMH, 20.10.2021 08:41
Pfeijffer, Ilja Leonard: Grandhotel Evropa
Milá paní Zoro, procentuální hodnocení pokládám za zjednodušující, subjektivní, dokonce zavádějící. Nenechám si vymluvit, že knižní recenze má zhodnotit dílo z více aspektů, což bodováním na škále 0–100 prostě nedokážu vyjádřit. A také si trochu myslím, že zájemce o literaturu by mohl investovat trochu... času a energie na to, aby si přečetl celou recenzi, neboť si pak udělá poučenější názor na recenzovanou knihu. – Borise Hokra pokládám za skvělého recenzenta, jestli mi do dosažení jeho úrovně chybí už jen to, abych začal uvádět procenta, tak jsem happy. Zdravím Vás, Jan
Vložil: Jitka J., 19.10.2021 23:01
Pfeijffer, Ilja Leonard: Grandhotel Evropa
Za mě jsou procenta velmi zjednodušující. Zvlášť u recenzí nežánrových knih, které se z podstaty věci skoro všechny pohybují mezi 60 a 70, málokdy 80 %. Kolegům-recenzentům se nedivím, že si je nepřejí uvádět.
Vložil: admin, 19.10.2021 14:11
Pfeijffer, Ilja Leonard: Grandhotel Evropa
Zora: Máte pravdu, u dnešní recenze došlo k chybě při zadávání článku, omlouváme se Vám i panu Hokrovi.
Vložil: Zora, 19.10.2021 13:45
Pfeijffer, Ilja Leonard: Grandhotel Evropa
Tej som si všimla až teraz. Dúfam, že ide len o opomenutie redakcie, myslím, že pán Hokr inak spravidla máva uvedené percentá hodnotenie, podľa ktorého sa napokon orientujem.
Vložil: Jan, 19.10.2021 13:17
Pfeijffer, Ilja Leonard: Grandhotel Evropa
Nechci rejpat, ale viděla jste dnešní recenzi B. Hokra?
Vložil: Zora, 19.10.2021 13:09
Pfeijffer, Ilja Leonard: Grandhotel Evropa
Prepáčte, pane Heller, ale prečo si ako čitateľka nemôžem u vašich recenzií prečítať percentuálne hodnotenie? Veľmi si vás ako kritika považujem, ale tento údaj mi veľmi chýba, aby ste dosiahol úroveň takého Borisa Hokra. Ďakujem pekne za vysvetlenie.
Vložil: Fanda, 19.10.2021 12:57
Bosák, Jaromír: Zápasy, které změnily můj život
Ufff, to se musel asi onen ghostwriter páně Bosáka nadřít, vypotit na šest set stran jenom do poločasu, to se máme v druhé polovině nač těšit! Snad přijde řeč i na seance u Bosákova kolegy, Angličana Hoška, s nímž se navzájem tlačili do pořadů a médií: tu Bosák začal publikovat své prostoduché články... na Seznam Zprávách, tu byl z dickpicka Hoška rázem fotbalový expert ve fotbalových studiích na České televizi a div ne největší tuzemský odborník na ostrovní fotbal. Páreček nezaskočí, vole.
Vložil: KA-J, 19.10.2021 12:36
Nobelova cena 2021: Abdulrazak Gurnah
Nemáte prosím aktuální informace, jestli se některé české nakladatelství chystá vydat některý z románů oceněného nobelisty, případně v jakém časovém horizontu?
Vložil: admin, 19.10.2021 12:31
Pratchett, Terry: Mrknutí obrazovky
Dobrý postřeh, občas se při propagaci před vydáním dostává do oběhu nefinální obálka a tohle bude ten případ. Zdá se ale, že chyba byla včas opravena. Obálku měníme:)
Vložil: Magdalena Štulcová, 19.10.2021 09:32
Konec spílání Rakousku a věrnost experimentu, 1. část
Souhlasím s Janou Zoubkovou. V Plavu 8/21 nezveřejněná úvodní studie doc. Dany Pfeiferové, která podle původního konceptu měla dát rámec tématu čísla, jímž je poválečná rakouská literatura, ve vytištěné verzi velmi chybí. De facto se tak z uceleného pojetí tématu stalo číslo se zdánlivě náhodně vybranými... ukázkami. Škoda. Naopak dík patří iLitaratuře, která tuto úvodní studii uveřejnila!
Vložil: Martin Liška, 19.10.2021 06:58
Pratchett, Terry: Mrknutí obrazovky
Knihu opravdu pustili do distribuce s tím překlepem na obálce? Nebo je to také nějaká pratchettovská hříčka?
Vložil: Jan Vaněk jr., 16.10.2021 23:11
Platzová, Magdaléna: I want to die for France!
Lightning byl i ve francouzských jednotkách známý pod americkým označením P-38, nikoli "T38"; viz i web výstavy expo-saintexupery.com. Poměrně zavádějící je také formulace o "bojovém letadle"; jak je i u nás dobře známo (a v článku aspoň dále naznačeno),... Exupéryho jednotka byla fotoprůzkumná a létala na neozbrojené variantě (zcela přesně značované F-5B).
Vložil: Jana Zoubková, 16.10.2021 16:02
Konec spílání Rakousku a věrnost experimentu, 1. část
Skvělá studie, tedy 1. díl. Škoda, že nevyšla tam, kde původně měla, tedy v nejnovějším čísle měsíčníku Plav věnovaném současné rakouské literatuře, k níž se celá studie vztahuje. Autorka toto číslo Plavu připravovala, koncipovala, rovněž redigovala všechny překlady. Místo této studie je tam dojmologické... interview, které k autorům čísla nemá co říct.
Vložil: Yoram Prager, 15.10.2021 13:16
Platzová, Magdaléna: I want to die for France!
Krasny, inspirujici text ... diky
Vložil: Adam, 11.10.2021 19:01
Nobelova cena 2021: Abdulrazak Gurnah
Děkujeme Adamovi
Vložil: redakce, 08.10.2021 11:39
Nobelova cena 2021: Abdulrazak Gurnah
Děkujeme Henrymu.
Vložil: Henry, 08.10.2021 00:20
Nobelova cena 2021: Abdulrazak Gurnah
Soyinka 1986.
Vložil: droog, 04.10.2021 23:06
Orrenius, Niklas: Když je umění o život
Podle švédských médií, respektive řady svědků auto prorazilo svodidla ve středovém pruhu dálnice a vletělo pod náklaďák v protisměru; příčiny (výslovně se spekulovalo o výbuchu pneumatiky) se vyšetřují.
Vložil: Marie Vos., 04.10.2021 09:20
Orrenius, Niklas: Když je umění o život
Švédská média přinesla zprávu, že Lars Vilks včera zahynul spolu se svou ochrankou při autonehodě; okolnosti se zatím vyšetřují.
Vložil: , 03.10.2021 14:34
Hadj Moussa, Iva: Démon ze sídliště
Jen pro jistotu - tohle je už třetí autorčina kniha.
Vložil: Jakub, 02.10.2021 16:19
Foglar, Jaroslav; Fischer, Jan: Rychlé šípy
Explemplární příklad, jak má vypadat edice historického komiksu. V cz vydavatelské praxi nenajdeme mnoho srovnatelných případů. Pro milovníky RŠ nutnost. Klobouk dolů před grafikovou prací.
Vložil: redakce, 02.10.2021 11:09
Foglar, Jaroslav; Fischer, Jan: Rychlé šípy
Děkujeme zasvěceným, obálka už je správná.
Vložil: , 02.10.2021 08:30
Foglar, Jaroslav; Fischer, Jan: Rychlé šípy
zasvěcení se domnívají, že fotka v záhlaví recenze nepatří komiksu nýbrž plakátům. Pouze vyřizuji
Vložil: droog, 01.10.2021 19:27
Leky, Mariana: Co je odtud vidět
A čo vy si predstavujetě pod takým slovom úvodník?
Vložil: Evžen Navrátil, 01.10.2021 16:52
Wayne, Teddy: Samotář
Tento "kritický" text nelze považovat za literární kritiku a je mi záhadou, co vedlo jeho autora k napsání. Ani záměrná, předpojatá dehonestace díla totiž nemůže být tak hloupá.
Vložil: Lenka Poubová, 01.10.2021 13:56
Gjuričová, Adéla a kol.: Pěticípá totalita
Knihu Pěticípá totalita hodnotím jako výbornou, dávám deset bodů z deseti. V dotazníku jsem se uklikla a dala omylem nejnižší hodnocení. Již nejde opravit.
Vložil: Martin Liška, 30.09.2021 12:44
Zemřela legenda dětské literatury Gunilla Bergström
Tento týden byla zveřejněna informace, že Gunilla Bergström krátce před smrtí věnovala řadu svých originálních kreseb Severskému muzeu akvarelů v městečku Skärhamn na jihozápadě Švédska. Na jaro 2022 plánuje muzeum velkou výstavu této kolekce.
Vložil: Ad, 29.09.2021 13:21
Mornštajnová, Alena
E. U. Garp: A ještě k tomu ten jejich osobní názor, ten asi Šalda, který měl literaturu nastudovanou, postrádal.
Vložil: E. U. Garp, 29.09.2021 10:46
Mornštajnová, Alena
Konečně na to někdo ze spisovatelů kápl. Recenzenti nejsou žádní Šaldové a navzájem si protiřečí, a proto je záhodno ptát se dcer, švagrových a nakladatele.
Vložil: Jan Vaněk jr., 28.09.2021 22:44
Chadwick, Elizabeth: Irská princezna
Jatka coby "mjsto, kde zabjgj se dobytek" je již v Jungmannově Slovníku s excerpcí z Komenského, Gebauer pak význam "řeznický krám" dokládá z konce 14. století. "Znalost originálu" lze snadno získat v Google Books – jde o zcela korektní (Chadwicková uvádí rovný tucet historických prací, které pro román... studovala) větu "Aoife thought it was like being herded with no means of escape from the slaughter pen", když jsou s matkou eskortovány před nového krále Ruariho. Další uvedený případ vskutku pochází z "[Richard] told them about the wolves as they settled by the fire to drink hot wine, and once they were comfortable, he returned to business."
Vložil: Lenka Strouhalová, 28.09.2021 19:04
Rudčenková, Kateřina: Chůze po dunách
Výborně napsaná recenze, vycizelovaná, vytříbený styl
Vložil: Josef Soukal, 28.09.2021 09:24
iLiGlosa: Strážci jazykové nezávadnosti
Ještě než jsem dočetl k citovanému příměru o situaci v SSSR, vybavovaly se mi vzpomínky na léta v paměti naštěstí většinou dávno převrstvená. Jen tak dál, a čeká nás úžasná volba před obdobou byvšího svazáckého blbství a trumpovského primitivismu a destrukce.
Vložil: Pavel Mandys, 28.09.2021 08:43
Chadwick, Elizabeth: Irská princezna
V hodnocení zůstalo špatné procento, už opraveno.
Vložil: Martin Liška, 28.09.2021 07:55
Chadwick, Elizabeth: Irská princezna
Čeština 12. století vykání pokud vím vůbec neznala, takže jeho použití v překladu mi přijde velmi diskutabilní, zejména pokud v originále autorka nerozlišuje mezi "you" a "thou" - originál jsem sice nečetl, ale podle uvedených příkladů se zdá, že všude použila "you". Výsledné hodnocení knihy mě vzhledem... k vyznění recenze poněkud překvapilo, ale určitě nikomu neberu právo na názor.
Vložil: Evžen Navrátil, 27.09.2021 17:34
Hradecký, Daniel: Tři kapitoly
Myslím, že kniha je nadhodnocena. Jistě se jedná o prózu "neukázněnou", ovšem zvláště prostřední část přechází místy až ve slovní průjem, který snadno můžeme stále považovat za intelektuální text. To je však, zdá se mi, jen recenzentský konstrukt.
Vložil: Gorm, 23.09.2021 22:35
Dozois, Gardner (ed.): Kniha mečů
C.J.Cherryh mě tentokrát zklamala, zejména díky trendu posledních cca 20 let "uchopit klasiku a zprznit ji". Nějak tenhle přístup nechápu, ale potkalo to už i Tolkiena, řecké legendy a další původní příběhy. To už se mi víc líbí Skrytá dívka, rovněž převyprávění příběhu, ale tentokrát svěžím stylem... při zachování maxima obsahu a vyznění původní středověké čínské povídky.
Vložil: E. U. Garp, 23.09.2021 13:39
Goffa, Martin: Ženská na odstřel
Je, no, já jen že dneska Koller hraje zase s Jasnou pákou, to jsou paradoxy, co...
Vložil: Karel Holas, 21.09.2021 15:58
Goffa, Martin: Ženská na odstřel
Poslední odstavec recenze je pecka! :-D
Vložil: Milan Valden, 19.09.2021 22:10
Clarke, Susanna: Jonathan Strange & pan Norrell
Gregorovi: Informace z recenze o pokračování Strange a Norrella je samozřejmě stará, autorka román nedokončila a vzhledem k její nemoci (únavový syndrom) trvalo dlouho, než přišla s novou knihou, ta vyšla až loni a u nás letos - Piranesi, vydalo Argo v překladu Viktora Janiše. Piranesi ale nemá se Strangem... a Norrellem nic společného...
Vložil: jakub, 19.09.2021 20:09
Clarke, Susanna: Jonathan Strange & pan Norrell
Ano, kdysi uváděla, že chce napsat přímé pokračování Strange a Norrella, ale mělo to být zaměřeno na nové hrdiny z nižších sociálních vrstev, pokud vím, od té doby moc nepokročila (hlavně kvůli své nemoci)... něco málo je k tomu na anglické wikipedii.
Vložil: Gregor, 19.09.2021 19:57
Clarke, Susanna: Jonathan Strange & pan Norrell
Z recenze: "V současnosti spisovatelka pracuje na dalším románu, jehož děj se odehrává ve stejném světě jako první román, ale začne o pár let později; nepůjde však o pokračování." Chápu správně, že autorka román nikdy nedokončila?
Vložil: Gregor, 19.09.2021 19:51
Clarke, Susanna: Piranesi
Recenze se mi zdá docela přísná. Osobně považuju Piranesiho za čtenářský zážitek roku. Ne kvůli ději (k němu skutečně lze mít výhrady), ale kvůli úžasnému jazyku (skvělému překladu), atmosféře, hlavnímu hrdinovi, možnosti objevovat tajuplný nový svět...
Vložil: Libor Martinek, 18.09.2021 18:53
Meschonnic, Henri
Jen chci upozornit na skutečnost, že ve sborníku z česko-polské konference Literární věda na prahu 21. století - Nauka o literaturze u progu XXI stulecia (Opava, Slezská univerzita, 2000; ed. Libor Martinek) je zařazena polská studie Adama Dziadka "Koncepcja rytmu i podmiotu w pracach Henri Meschonnica... i Julii Kristevej" (s. 184-201). Zdravím srdečně z Opavy do Prahy. Libor Martinek
Vložil: Milan Malinovský, 17.09.2021 14:27
Pilátová, Markéta
Vaše Slávinka se pěkně poslouchala. Mi cordial enhorabuena!
Vložil: Martin Liška, 17.09.2021 08:28
Wähä, Nina: Testamente
Nakladatelství Jota nakonec zvolilo pro český překlad název "Odkaz" a kniha vyšla tento týden.
Vložil: Ing. Luboš Mencák, 16.09.2021 10:44
Soutěž o knihu Co je odtud vidět
Co je v knize Co je odtud vidět, o kterou soutěžíme, Aljaška: B/ pes
Vložil: Adéla Grimes, 15.09.2021 09:55
Leky, Mariana: Co je odtud vidět
Dobrý den, děkuji za komentář. Máte pravdu, v úvodníku okapi označuji chybně jako antilopu, i když je její nejbližším příbuzným savcem žirafa. V knize se mluví o její podivnosti a podobnosti s několika zvířaty (žirafou, zebrou, srnkou či tapírem) a nakonec i mě zmátlo její "antilopí" tělo.
Vložil: Mik Herman, 14.09.2021 16:12
Krámská, Pavlína (ed.): Vzpomínky a sny na obratníku Raka
Ilustrátor knihy Tomáš Řízek je na indexu zakázaných autorů nebo proč není uveden?
Vložil: Jiří V., 13.09.2021 20:53
Leky, Mariana: Co je odtud vidět
Okapi není antilopa (a už vůbec ne zebra), patří do čeledi žirafovitých.
Vložil: jana, 12.09.2021 20:31
Kaprálová, Dora
Prave som dopocuvala na Vltave v Četbe s hvezdickou, Dorinu knihu a musim povedať, že som zamilovaná. Do knihy, do Dory, do toho ako sklada slova do viet, do jej nehy, viery, vulgarnosti, školky kam chodia jej deti.. Odporučam!
Vložil: Jan Lukavec, 10.09.2021 08:49
Isaacson, Walter: Vůdcové, myslitelé, hrdinové
Ještě ke „kuchyňskému kabinetu“. Ptal jsem se asi deseti svých vysokoškolsky vzdělaných a celkem sečtělých kolegů a skoro nikdo to v tomto významu neznal, takže jsem něco udělal i pro jejich osvětu. Překlad by podle mne měl být i průměrně vzdělanému čtenáři přirozeně srozumitelný, a pokud není, je něco... špatně (a chyba neleží na straně čtenáře). Tedy pokud překladatel vědomě neusiluje o to, aby byla četba knihy pojímána jako bojovka, při níž musí čtenář pátrat na webu nebo si text zpětně překládat do angličtiny.
Vložil: Michael Alexa, 09.09.2021 10:34
Borkovec, Petr: Poznámky k Tereze
Nádherný text.
Vložil: Radula, 05.09.2021 15:57
Minier, Bernard: Mráz
Knihu Mráz jsem přečetla na doporučení.. velmi mne zklamala a jsem zcela za jedno s vyjádřením od STEVE.
Vložil: Pakotr, 03.09.2021 17:55
Ouředník, Patrik: Ad acta
Recenze v zahraničí: V předním francouzském deníku Le Monde píše Eric Chevillard: "Naštěstí se mezi spisovateli občas vyskytnou sabotéři. Ti nedbají na spisovatelský katechismus, porušují moudré předpisy a zpřevracují pravidla, jak se jim umane. To vše s radostí i zdravou zavilostí proti svazujícímu... systému, který infiltroval literaturu a tím i nepřímo vše ostatní. Takovým mistrem subverze je Patrik Ouředník." O "mistrovství subverze" hovoří také americká revue The Labyrinth of the City. Významný americký kritik Anderson Tepper označil Ad acta za "Čekání na Godota na březích Vltavy". Stejný obrat zvolil za název své kritiky nizozemský recenzent Adri Altink, který v Ad acta vidí "vynikající satiru" a "román o prázdnotě v mezilidské komunikaci, o marnosti naší existence, kterou se snažíme skrýt tím, že si vyprávíme příběhy". Americký magazín Books přirovnává Ouředníka k Thomasu Pynchonovi a mluví o "fascinující směsi žánrů". Italský kritik Alessandro Mezzena Lona píše o "absolutní svobodě tvůrce" a srovnává Ouředníka s Bohumilem Hrabalem a Raymondem Queneauem: vedle stylu je spojuje i to, že se "obracejí na čtenáře, kteří čtou, protože chtějí myslet". Francouzská revue Lire nachází v knize "hlubokou meditaci o limitech románu". Měsíčník Magazine littéraire ji charakterizuje jako "brilantní a zneklidňující román". Týdeník Le Point mluví o "opravdovém literárním skvostu“. Magazín Toute la culture dokonce zvolil za název recenze titulek "Patrik Ouředník odročuje rozsudek nad evropskou literaturou“. (Zdroj: cs.wikipedia.org A v Česku???
Vložil: Jan Vaněk jr., 02.09.2021 14:43
Isaacson, Walter: Vůdcové, myslitelé, hrdinové
Nelze než souhlasit s paní Krištůfkovou a tím, jak pregnantně postihla, že přístup ke kvalitě překladů, rozkolísaný od ignorování po ustřelování na obě strany, patří na přední místo seznamu nedostatků iLiteratury i při tom, jak silná tlačenice tam je. (Samozřejmě se občas najdou vzácné výjimky; je jich... zhruba jako prstů na polovině ruky.) ¶¶¶ V obecné rovině ovšem pokládám za legitimní (jakkoli ne ideální, zejména když na internetu nehrozí omezení rozsahu) vyjádřit se v recenzi, soustředící se na jiné otázky, k překladu takto stručně. Pokud však máme recenzentovi věřit na (jediné hodnotící) slovo, ručí za ně svým jménem, respektive celým dílem a každý čtenář zvlášť si musí posoudit, jestli to opravňují. Rozhodně by bývalo neškodilo uvést aspoň o několik více a jednoznačnějších příkladů. ¶¶¶ Pan Jeník mi dluží přes hodinu života, i když mu dám poloviční slevu za upozornění na Isaacsonovu ranější, zajímavější polohu. Jelikož paní Krištůfková má opět pravdu, že formátování těchto komentářů (od doby, co bylo zakázáno v nich alespoň odřádkovat) není pro takové účely vhodné, nějaké konkrétní příklady "drhnutí", potažmo "špatné práce" jen ze zhruba 20stránkového úvodu jsou k nalezení na www.okoun.cz – čistě jako služba veřejnosti a pro záznam, ne že bych doufal, že se pan Jeník "do budoucna poučí".
Vložil: Tomáš Jeník, 31.08.2021 10:39
Isaacson, Walter: Vůdcové, myslitelé, hrdinové
Máte samozřejmě pravdu, to je hloupá chyba. Omlouvám se oběma pánům, zvlášť proto, že v literárních kruzích jsou obě jména natolik výrazná. Veškerý kredit za recenzi samozřejmě náleží panu Janu Lukavcovi.
Vložil: Když v komentáři, 31.08.2021 09:43
Isaacson, Walter: Vůdcové, myslitelé, hrdinové
Když v komentáři opakovaně píšete špatně jméno recenzenta, na něhož se obracíte, dvakrát důvěryhodně to nepůsobí, i pokud byste měl pravdu... překladu jste ale jistě věnoval více pozornosti...
Vložil: Kateřina Krištůfková, 31.08.2021 08:19
Isaacson, Walter: Vůdcové, myslitelé, hrdinové
Tuto knihu jsem nečetla, a nemůžu tedy soudit, přesto si dovolím jednu poznámku k (ne)hodnocení kvality překladu na iliteratuře. Několikrát se stalo, že recenzent celý překlad shodil na základě drobnosti nebo něčeho, co bylo v textu ponecháno záměrně (podobně jako kuchyňský kabinet), na druhou stranu... dostávají některé knihy hodnocení 80 %, aniž je v recenzi zmíněno, že se prakticky nedají číst. Konkrétně: v prvním případě mám na mysli třeba recenzi na dětskou knihu Neboj se, Oskare, v druhém recenzi na Ten můj font nebo Dcery nové doby. Obě tyto knihy získaly hodnocení 80 %, přitom překlad je neuvěřitelně kostrbatý a plný školáckých chyb. (Formát tohoto příspěvku není vhodný pro to, abych je tu vypisovala, ale zvláště v případě Dcer nové doby je můžu doložit na mnoha příkladech, knihu stačí otevřít prakticky na jakékoli stránce.) Chápu, že v Česku, kde se objektivní a věcná kritika překladu moc nepěstuje a kde jsme zvyklí se jen vzájemně poplácávat po zádech, jak jsme skvělí překladatelé, se recenzent mnohdy nechce pouštět na tenký led a riskovat, že se od kritizovaného překladatele či nakladatele dočká nadávek, nicméně vzniká pak dost velká nerovnováha, se kterou by bylo dobré něco udělat, aby se nestávalo, že recenzent překlad "odstřelí" na základě něčeho, co chyba třeba ani není, a zato vychválí knihu přeloženou mizerně. Jak Ten můj font, tak Dcery nové doby jsem si koupila na základě recenze na iliteratuře a po jejich přečtení jsem se cítila podvedená.
Vložil: Tomáš Jeník, 30.08.2021 22:12
Isaacson, Walter: Vůdcové, myslitelé, hrdinové
Nejprve bych chtěl panu Lukavskému poděkovat za recenzi Vůdců, myslitelů, hrdinů, byť už kniha není zcela nová (vyšla před rokem). Vzhledem k tomu, že se právě chystá do tisku nejnovější kniha Waltera Isaacsona, nemohlo být načasování vhodnější. Kniha má některá silná a nadčasová a jiná z českého pohledu... asi slabší a méně poutavá místa, ale jak recenzent uvádí, jako celek "stojí za to". O to smutnější potom je, že na ní údajně překladatel odvedl špatnou práci. Jako onoho "potrefeného" překladatele mě samozřejmě názor pana Lukavského a jeho konkrétní výtky k textu enormně zajímají – velmi rád se do budoucna poučím. Konstatování "...český překlad místy „drhne“ a najdou se v něm i místa, která nejsou zcela srozumitelná a působí až komicky" (kupříkladu „kitchen cabinet“ není „kuchyňský kabinet“, jak uvádí česká verze knihy, nýbrž vlivná skupina neoficiálních poradců)" může být jakožto důkaz pro nekvalitní překlad dostačující možná na Databázi knih, ale těžko na iLiteratuře. Zvlášť pokud autor či editor toto zjištění považují za natolik zásadní, že jej vypíchnou do perexu celého článku. A k té jediné konkrétní, údajně úsměvné výtce bych dodal, že překlad "kuchyňský kabinet" se pro termín "kitchen cabinet" opakovaně objevuje v české odborné i poloodborné literatuře a vypisování "vlivná skupina neoficiálních poradců" nemusí být vždy vhodné. A v celé knize se objevuje přesně jednou.
Vložil: KH, 30.08.2021 12:34
Špičák, Jakub: Kubíkova cesta
Má to tedy na rozdíl od Říhovy sorely, která dělala radost svému tvůrci a hrstce úředníků, i děj?
Vložil: g morr, 29.08.2021 21:54
Bjorvand, Agnes-Margrethe: Astrid Lindgrenová
„Dospělí čtenáři se u nás s jejím příběhem mohli seznámit v roce 2006, kdy v nakladatelství Albatros vyšel životopis od Margarety Strömstedtové, původně ovšem vydaný už v roce 1977.“ Překládalo se ale vydání o dvacet let mladší, úplně přepracované, dotažené.
Vložil: Pavel Mandys, 29.08.2021 09:10
Bosák, Jaromír: Zápasy, které změnily můj život
Máte pravdu, je to pleonasmus. Na obranu jen dodávám, že říkat tomu okénku televize Orava obrazovka by mohlo působit mírně zavádějícím dojmem. V oněch časech se monitor říkalo malým zobrazovacím zařízením, až v osmdesátých či spíše devadesátých letech se tato zařízení zvětšila v souvislosti s rozvojem... PC.
Vložil: droog, 26.08.2021 20:45
Bosák, Jaromír: Zápasy, které změnily můj život
"monitor televize", to je něco jako obrazovka?
Vložil: José Salvado, 24.08.2021 22:05
Bosák, Jaromír: Zápasy, které změnily můj život
Bosák je coby "komentátor" už dávno za zenitem, pokud tedy někdy na zenitu byl. U nás v hospodě mu říkáme uspávač hadů, co i z toho nejatraktivnějšího zápasu dokáže udělat nudu. Slovní zásoba nulová, o práci s hlasem, intonací apod. ani nemluvě. Žije už jen z podstaty, nesleduje moderní trendy. Měl... by zůstat jen u golfu, na komentování čím dál rychlejšího fotbalu prostě nemá. Jo, a víte, jak poznáte, že zrovna komentuje Bosák? Zapnete televizi a je ticho. Asi tak.
Vložil: Niggle, 23.08.2021 15:35
Demonpion, Denis: Houellebecq
"Slovo misogyn je povinné?" Ano, v dnešní době ano. Přestože je H. mnohem víc misandrik (viz např. Elem. částice), to ale nevadí.
Vložil: Uhlíř , 23.08.2021 10:47
Fasora, Lukáš: Josef Hybeš (1850–1921)
V červenci to bylo 100 let od Hybesova úmrtí a v Dašicich si na svého rodáka nikdo nevzpomněl. Čí je to ostuda?
Vložil: Marie V., 22.08.2021 17:42
Jindra, Miroslav: Málokdo si uvědomuje, že to, co čte, není text autora, ale překladatele
Ano, tohle nedorozumění se pořád opakuje... distributor si sice vezme 50 %, ale v tom už je zahrnutá i částka, která jde dál knihkupci. Díky za upřesnění!
Vložil: Judita Horvathova, 22.08.2021 16:07
Česká nakladatelství – odkazy na webové stránky
Dobrý den, jsem autorka 13 napsanych románů. Hledám vydavatelství kdo by měl zájem mé díla vydat. Můj poslední příběh má dvě části. Je založen na křesťanství, lásce, překážkách. Je to emotivní příběh o lásce, která je věčná, o dobru a zlu. Je o anděly, který prožil život na zemi. Je to příběh plný víry,... odvahy a boje o uskutečnění pravdy srdce. Kniha by těm, kteří věří na pravou lásku, na věčný život a v boha mohla něco předat a nebo otevřít v lidech pohled na svět trochu jinyma očima. Otevřít nitro vnitřním pohledem svého Já. Děkuji za radu či pomoc.
Vložil: Jaromír, 21.08.2021 20:10
Jindra, Miroslav: Málokdo si uvědomuje, že to, co čte, není text autora, ale překladatele
Distributor nesežere 50 %. To je nějaká mýlka. Knihkupec 30-40 %, 10-20 % distribuce.
Vložil: Ilona Folberová, 18.08.2021 20:11
Kopecká, Martina
Dotaz na autorku, paní Rozmar Kopeckou. Dostala jsem knihu Vlci šijí u Rozmar, již jsem vytvořila dle návodu medvídka Tondu, myslím, že je povedený, chtěla bych v tvořivosti pokračovat, ale mám dotaz, týkající se návodu ( střihy bez přídavků, s přídavky, nejsem si jistá, zda jsem postup správně pochopila....nevím,... zda mám ke střihům bez přídavků něco přidávat, trochu se v tom ztrácím. Děkuji Vám za případnou odpověď ! Mějte se hezky! Ilona Folberová tel: 733 734 932
Vložil: Radomila Pohlmann, 18.08.2021 02:06
Černík, Zbyněk
Se Zbynkem jsem mela tu cest pred mnoha lety absolvovat silene postgradualni studium na fakulte zurnalistiky. Uz tehdy jsem ho vnimala jako velmi inteligentniho a predevsim mileho a slusneho cloveka /a platonicky jsem se do nej tehdy asi zamilovala:-) a ted jsem objevila nahodou tento nadherny rozhovor,... ktery me velmi potesil a potvrdil, ze me dojmy pred mnoha lety byly naprosto spravne. Jsem velmi vdecna, ze jsem jej ted v noci mohla precist a s nostalgii vzpominam. Diky. R. Pohlmann
Vložil: Jitka J., 15.08.2021 10:39
Kobabe, Maia: Gender Queer
Zastávejte si, co chcete, já akorát poukazuju na to, že tu Richard H. cituje pochybný zdroj pro případ, že by si to někdo chtěl zasadit do širšího kontextu.
Vložil: Veronika Krajíčková, 14.08.2021 09:03
Jedrowski, Tomasz: Plavec ve tmě
Souhlasím s Vámi, je velká škoda, že se překladu Baldwinova románu ještě nikdo neujal!
Vložil: Blanka - redakce, 14.08.2021 08:47
Stai, Kari: Jonáš a Nenáš
Děkujeme, Jitko, za upozornění. Opravuji.
Vložil: Květuška, 13.08.2021 11:40
Elbe, Lenka: Uranova
V každém případě Uranova nedosahuje úrovně Smrtholky, která je opravdu jedinečná a strhující .
Vložil: Milan Valden, 13.08.2021 10:13
Jedrowski, Tomasz: Plavec ve tmě
Je ostudné, že Giovanniho pokoj Jamese Baldwina, jedno ze základních děl americké i světové gay literatury z roku 1956, stále nevyšel v českém překladu... Jinak souhlasím s recenzí, Plavec ve tmě je velmi povedený a krásný debut!
Vložil: M. Gabriel, 13.08.2021 06:55
Kobabe, Maia: Gender Queer
A to se nesmí? Je snad dovoleno zastávat jen ten "správný" postoj?
Vložil: Jitka J., 13.08.2021 00:51
Kobabe, Maia: Gender Queer
Citujete tu publikaci, jejíž české vydání bylo opatřeno doslovem Jany Jochové z Aliance pro rodinu, to myslím hovoří za vše...
Vložil: Jitka J., 13.08.2021 00:41
Stai, Kari: Jonáš a Nenáš
Původní, tedy norský je Neikob; Neinkob bude asi v německém vydání :)
Vložil: Richard H., 10.08.2021 12:31
Kobabe, Maia: Gender Queer
Kapitola: "Co víme o trans dětech" "Dětští genderoví specialisté přiznávají, že nejsou k dispozici žádná data ani žádný test, které by mohly spolehlivě určit, jestli zoufalé dítě je, nebo není transgender. [...] Na druhé straně, jak uvidíte dále, existují silné důkazy, že mnoho genderově nespokojených... dětí přijme v průběhu dospívání svoje vrozené pohlaví, pokud v dětství neprojdou tranzicí a potvrzením jejich transgenderové identity. Je také zřejmé, že pokud dospělí utvrzují děti v opačné genderové identitě a lékaři těmto dětem nasadí hormonální blokátory puberty, přeruší se u těchto dětí přirozený uzdravující proces a ony jsou uzamčeny do transgenderového života. Přesto genderoví obhájci povzbuzují, ne-li přímo nutí rodiče a děti, aby se vydali na jednosměrnou cestu sociální, hormonální a fyzické tranzice. A činí tak bez jediné vědecky ověřené studie s kontrolním vzorkem, která by potvrdila, že tato léčba je bezpečná a z dlouhodobého hlediska efektivní." "Někteří mladí lidé se touží identifikovat jako opačné pohlaví proto, aby unikli bolesti z traumatických zážitků nebo z prožívaného pocitu opuštěnosti či ztráty. [...] Jiní dospívající a děti se dnes chtějí identifikovat jako opačné pohlaví proto, že mají pocit, jako by nezapadaly do stereotypních mužských a ženských rolí" "Odvrácená tvář transgenderu" Walt Heyer (Klika 2020), překlad Vítězslav Šťastný
Vložil: E. U. Garp, 07.08.2021 21:24
Kobabe, Maia: Gender Queer
K češtině jakožto jazyku majícímu shodu v gramatickém rodě je okolní svět krutý. Texty zaplavené lomítky jsou téměř nečitelné.
Vložil: Pavel R., 07.08.2021 08:31
Ortese, Anna Maria: Žalostící stehlík
Zhruba do poloviny to bylo úžasné čtení, jako romány z 19. století, ale s moderním ironickým podtónem. Pak se to začalo čím dál podivněji zamotávat, opakovat se, až z toho byla únavná četba, kdy se čtenář modlí, ať už je konec a nechápe, co se děje. A ani konec to nevylepší... Oceňuji jako vždy skvělý... překlad Jiřího Pelána a rozsáhlý doslov, ale celkově spíše zklamání...
Vložil: Anna Ř., 04.08.2021 18:19
Gavalda, Anna: Billie
Skvělá recenze
Vložil: g morr, 01.08.2021 21:28
Tučková, Kateřina: Žítkovské bohyně
To jako fakt? Co je toto za středoškolský pokus?
Vložil: JanaHudakova, 31.07.2021 18:23
Gecse, Desideriu: Historie českých komunit v Rumunsku
Dobry den.Chtela jsem se zeptat,jestli pani Alena Gecse nepracovala jako delegatka na pobrezi Cerneho more v Mangalii v roce 1977 az1978?Pokud ano velmi prosim o jeji kontakt.Dekuju Jana Hudakova Roznov pod Radhostem Ceska republika
Vložil: , 31.07.2021 17:32
Demonpion, Denis: Houellebecq
Slovo misogyn je povinné?
Vložil: Ladislav Šalda, 31.07.2021 10:43
Solženicyn, Alexandr: Souostroví Gulag
Nové vydání Souostroví je záslužný čin, ale je ještě mnoho děl tohoto autora, která neznáme. Třeba Srpen 1914, Srpen 1915, Pruské noci, Neviditelní spojenci, Svátek dobyvatelů, Říjen 1916, Březen 1917, Jak si zařídit Rusko, Zpod balvanů, Ruské kolo (kompletní, ne jen Lenin v Curychu)...třeba. Proč... nikdo nevydá kompletní spisy? A. I. Solženicyn by si to zasloužil a měl by nám co říct!
Vložil: jovanka, 30.07.2021 18:46
Demonpion, Denis: Houellebecq
Uvádění názvů v celém znění bylo vedeno tím, že jsme chtěli vyjít vstříc i těm čtenářům, kteří nebudou celou knihu číst na jeden zátah. Originální názvy bylo třeba uvádět proto, abychom odlišili původní vydání od překladových (už proto, že české překlady vycházely s různým odstupem, zpožděním). A pak... už zkrátka bylo nutné ten zavedený systém dodržet.
Vložil: Adam V., 30.07.2021 09:53
Demonpion, Denis: Houellebecq
Pěkný a čtivý životopis, ale strašně mě v českém vydání irituje, jak se tam opakovaně všechny názvy knih, nejen Houellebecqových, a to třeba i v jednom odstavci a možná někdy i ve větě, objevují kurzívou vždy ve tvaru: Originální název (Český název). Nestačilo by to při první zmínce dané knihy a pak... už uvádět jen českou variantu?
Vložil: Mierda_De_Gato, 29.07.2021 16:39
Šindelka, Marek
Marek Šindelka vypráví skvěle a určitě si od něho pár knížek přečtu (zatím jsem četl jen pár veřejně dostupných ukázek, které mě ovšem nadchly), ale nechápu, že se pana redaktora nezeptal, co myslí tou "nelegální imigrací" a "nelegálním uprchlíkem". Od portálu určeného lidem, co čtou literaturu na úrovni,... bych nečekala bezmyšlenkovité přebírání žvástů z české mediální stoky. Pane Nagyi, přečtěte si něco o azylovém řízení.
Vložil: Kateřina Kadlecová, 29.07.2021 09:28
Raspail, Jean: Tábor svatých (in Tvar)
Snad ještě mnohem horší, pokud to je vůbec možné... www.reflex.cz.
Vložil: John, 26.07.2021 18:08
Raspail, Jean: Tábor svatých (in Tvar)
Bohužel nový překlad od paní doktorky je stejně hrůzostrašný jako ten původní.
Vložil: Marie, 26.07.2021 11:07
iLiGlosa: Mladí zuřiví básníci
demagog: dobrý!
Vložil: demagog, 22.07.2021 15:05
iLiGlosa: Mladí zuřiví básníci
Já demagog první z boží vůle vůl uhořet sem měl první už měli i kůl když už hořelo hranice půl dostal sem nápad tak sem se zul a všichni okolo omdleli smrady nastala panika neví si rady a tak sem honem z hranice zdrhnul na psaní blbostí hned sem se vrhnul píšu tu všechno co mě napadá... a podle toho to taky vypadá Omlouvám se všem kterých se to může dotknout: omlouvám se slunci a měsíci omlouvám se tunelům i silnici omlouvám se bílým i černým omlouvám se paroháčům i věrným omlouvám se stromům i listí omlouvám se blbcům co to zjistí omlouvám se celé zeměkouli neboť jsem vůl a ruplo mi v kouli
Vložil: Bohuš D., 21.07.2021 11:24
Kroutvor, Josef: Lesní glosy
Preusslerův Útěk do Egypta přes Království české je skvělá kniha.
Vložil: Zdeněk Kranz, 20.07.2021 17:12
Han, Byung-Chul: Vyhořelá společnost (in Respekt)
Nemám klasické vzdělání .Opravdu znám jen část Homéra z překladů, ale z doby vzdálenější je mnoho textů, které ovlivnily lidstvo a nedělaly se tehdy sociologické průzkumy jako třeba dnes před volbami. Lid ovlivňoval jen praktický důsledek vlády , který přijímali a nebo se bouřili.
Vložil: Jitka J., 20.07.2021 10:48
Natt och Dag, Niklas: 1794
Nepřemožitelný Petera Englunda je skvělá kniha.
Vložil: Eumenes, 19.07.2021 10:32
Binet, Laurent: Civilizace
Knihu jsem začal číst včera před půlnocí.Stále jsem si při tom říkal:"Dočtu jenom k...Musím ráno vstávat."A tak jsem dnes silně nevyspalý.
Vložil: Marcela Matějková, 17.07.2021 10:37
Zábranová, Eva: Flashky
Četla jsem jak Zábranovy deníky, tak knížku Flashky od jeho dcery Evy. Z deníků je jednoznačně vidět Zábranův velice silný vztah k dceři. Jak je vidět z Flashek, tento vztah je oboustranný. Nevím, proč se tomu někteří diví, já to naopak oceňuji. Zábrana se snažil pro dceru zajistit lepší život, než... osud nadělil jemu. Jak deníky, tak Flashky mě silně zasáhly.
Vložil: Hans, 16.07.2021 07:08
Novotný, František: Dryák
Knížka je to docela fajn. Není to úplně veledílo, ale přečtete to jedním dechem. I tato recenze by byla obstojná, kdyby si pan recenzent odpustil tu antiimperiální levičáckou propagandu.... Škoda. 70% pro knížku, 35% pro recenzi.
Vložil: Evžen Navrátil, 14.07.2021 08:58
Elbe, Lenka: Uranova
Zaráží mě, že kritika nereflektuje to, že se jedná (možná příliš proklamativní) podobenství.
Vložil: admin, 13.07.2021 19:01
O’Rourke, Monica J.: Utrpení těla
Díky za postřeh! Opravujeme.
Vložil: Habana, 13.07.2021 13:36
O’Rourke, Monica J.: Utrpení těla
Určitě si opravte v textu jméno autorky. Není to Monica K. O'Rourke, ale Monica J. O'Rourke. :)
Vložil: Evžen Navrátil, 13.07.2021 08:16
Elbe, Lenka: Uranova
Tohle je přesně ta recenze, která k potvrzení apriorního názoru užije jakékoli argumenty. V duchu myšlenky: budu-li chtít, snesu takové argumenty, které dílo vynesou na piedestal, a naopak. Anebo recenzentka četla jinou knihu. Ad diskutující - jestliže vám nesedí literatura typu Smrtholka nebo právě... Uranova, čtěte jinou. Popisnou, dějově snadnější (a tím netvrdím, že méně kvalitní!) a nevynášejte soudy o té, které nerozumíte.
Vložil: Luděk, 09.07.2021 18:40
Konwicki, Tadeusz: Černá kronika lásky
pokud pani de bruin uhodila hrebicek na hlavicku, lze ocenit alespon sofistikovanost tohoto trolleni, nicmene lze souhlasit s tim, ze obcas je treba mene utocit a vic chapat.
Vložil: mruk, 09.07.2021 11:19
Sebald, W. G.: Campo Santo
mruk prdlajz nezbývá než jim ho hodit na hlavu -- beztvarý soubor většinou nemastných recenzí, stojících zhusta na cizích vývodech, nadto špatně zredigované (u opusu novinka, škoda) protři si voči mruk
Vložil: Magda de Bruin, 09.07.2021 10:44
Konwicki, Tadeusz: Černá kronika lásky
iLiteratura v nadoblačných výšinách? K čemu pořád ta ironie? Je nás určitě víc, komu vadí chyby a ozývají se kvůli nim, ale otázka je: jde tu o nápravu věcí, nebo o zostuzení toho, kdo chybu udělal? V prvním případě je ironie kontraproduktivní. V druhém případě se nesmíme divit, když nás i ti druzí... rádi přistihnou při chybě, i kdyby to byl jen obyčejný překlep. Ostatně proč vlastně tak dráždí (nejen vás, ale pokud vím i další lidi) ten seminář? Možná mi na dálku něco uniká, ale co je proti snaze zlepšit se v tom, co člověk dělá? Snad jenom to, že by tím mohlo ubýt příležitostí ke kritice (takže přece jen druhý případ?).
Vložil: Jan Vaněk jr., 07.07.2021 18:05
Konwicki, Tadeusz: Černá kronika lásky
V české distribuci se film promítal s titulky, takže dnes je nutno vystačit si s původním zněním; pomineme-li torrenty apod., plná verze (obvykle se udává délka 114 minut) z pěkné digitální rekonstrukce r. 2015 se snadno vygooglí na polském streamovacím serveru (fungujícím výrazně lépe, než je v oboru... zvykem). Aby snad nehrozily nějaké opletačky pro pirátství, odkaz najde p. Pistorius v pracovním mailu. ¶ Jen ještě poznámku k jeho formulaci "později se její plánované vydání přesunulo na r[o]k 1979", která může dnešní čtenáře mást – v knize se objevuje dokonce pouze ještě nešťastnější zkratka "V roce 1979 jej chystalo k vydání nakladatelství Odeon." Několikatýdenní skluz výroby byl v těch dobách běžný, ale román byl po celou dobu zařazen do edičního plánu na rok 1978 a jako takový anoncován – viz např. Jiří Janovský: Okno do současného literárního světa, Čtenář: měsíčník pro práci s knihou, č. 6–7/1978, str. 237 (odstavec začíná větou "Svazky této řady jsou méně výrobně náročné a mohou tedy přicházet ke čtenářům častěji a s menším časovým zpožděním než knihy vázané."!); reklama "Soudobá světová literatura v edicích Odeonu" na poslední stránce Světové literatury 3/1978; a konečně i soupisy "V Malé řadě soudobé světové prózy vychází v roce 1978" na záložkách šťastnějších sesterských titulů. ¶ Paní Voslářové bych nerad zůstal dlužen poděkování za poukaz na překlep – ano, má být (a v knize je) "svobodnou". Je to pěkná připomínka, proč nemám nic společného s nadoblačnými výšinami iLiteratury, ale zůstávám pod čarou poznámek v diskusi, s nohama pevně na zemi, i když třeba občas od bláta. Zajímalo by mne ovšem, která ze DVOU vět kol. KH jí nedává smysl – já ho nacházím, sémanticky i syntakticky (vazbu "otázka po čem" sice nepotkáte na každém rohu, ale stačí třeba číst Čapka). Mám ovšem obavy, najdeme-li jakou společnou řeč, když jí ani za pozastavení, natož snad redakční zásah, nestály slovní saláty typu "V jeho […] tvorbě lze mapovat silný vliv osobní zkušenosti s válkou, pojící se s bolestnými vzpomínkami", "Paradox […] území […] proniká do textu jako litanie nad ztrátou domova a nostalgickým vzpomínáním [sic!] na rodnou krajinu" nebo "pocházel z prostředí litevského venkova a osobně se účastnil bojů druhé světové války, mimo jiné i jako pomocník v nemocnici" (rozuměj: ještě nezletilý pracoval mj. coby pomocník nemocničního elektrikáře. Když složil maturitu na podzemním gymnáziu, dosáhl vojenského věku a přiblížila se fronta, odešel k Armii Krajowej).
Vložil: Vladimír Pistorius, 07.07.2021 10:56
Konwicki, Tadeusz: Černá kronika lásky
Magda de Bruin Hüblová mne právě upozornila, že snímek na Youtube, na nějž jsem v předchozím příspěvku uvedl odkaz, neobsahuje celý Wajdův film "Kronika wypadków miłosnych", ale pouze sestřih, který pořídil jakýsi Piotr Pawlowski (jenž se k sestřihání v popisku přiznal a celé to nadepsal "Moja Kronika... wypadków miłosnych"). Pokud by někdo věděl, jak se dostat k plné polské či české verzi Wajdova filmu, byl bych mu za ni velmi vděčný.
Vložil: redakce, 04.07.2021 10:43
Konwicki, Tadeusz: Černá kronika lásky
Aby článek nebyl zavádějící, upravujeme pasáž týkající se předchozího vydání. Děkujeme všem za upřesnění.
Vložil: E. U. Garp, 02.07.2021 08:29
Konwicki, Tadeusz: Černá kronika lásky
Nikdo neroste do nebe. Ani pan junior.
Vložil: E. U. Garp, 01.07.2021 21:03
Konwicki, Tadeusz: Černá kronika lásky
Paní Zelenkové: Je uvedenO datum, ne uveden, je to pořád ještě neutrum, mein Gott.
Vložil: Vladimír Pistorius, 01.07.2021 17:26
Konwicki, Tadeusz: Černá kronika lásky
Pro Barboru Zelenkovou: Ve své poznámce jsem napsal: "Nakonec však 26. dubna 1984, po více než pěti letech, vydává vedení Odeonu souhlas s makulací..." Slovem "makulace" jsem myslel zničení, rozšmelcování, rozemletí, nikoliv vydání (od stejného základu je také slovo makulatura, používané v polygrafii... pro zkažený papír). 26. dubna 1984 tedy vedení Odeonu nedalo souhlas s vydáním, ale naopak se zničením vytištěných knih.
Vložil: Marie Voslářová, 01.07.2021 15:40
Konwicki, Tadeusz: Černá kronika lásky
Jan Vaněk: Máte tam překlep. KH: Víte, že ta vaše věta nedává smysl? Každý se může splést, upozornit na to je užitečné a snad můžu napsat, že redakce je za každou připomínku a upřesnění vděčná. Tón pak už vypovídá jenom o komentujícím...
Vložil: Luděk, 01.07.2021 13:03
Konwicki, Tadeusz: Černá kronika lásky
a kdo neni ochotny overit si smysl textu?
Vložil: KH, 01.07.2021 12:53
Konwicki, Tadeusz: Černá kronika lásky
To je ovšem otázka jen po rámci etikety. Neochota ani zpětně si ověřit smysl textu je ovšem zarážející mnohem víc.
Vložil: Martin Liška, 01.07.2021 12:38
Konwicki, Tadeusz: Černá kronika lásky
Pane Vaňku, chápu, že každého někdy ovládnou emoce, ale přeci jen, když si svůj příspěvek přečtete teď s odstupem nějakých 16 hodin, nepřijde Vám, že s posíláním lidí do chráněných dílen kvůli tomu, že neznají slovo "makulace", jste trochu přestřelil?
Vložil: Vladimír Pistorius, 01.07.2021 08:54
Konwicki, Tadeusz: Černá kronika lásky
Pokud se týká zfilmování románu Andrzejem Wajdou, o české verzi jsem doposud nevěděl. Název je identický s názvem knihy, tedy "Kronika wypadków miłośnych", čemuž odpovídá i český název filmu "Kronika milostných nehod". Originální polský film je přístupný na youtube.... Je krásný a stojí za shlédnutí. O podobné dostupnosti české verze bohužel zatím nevím.
Vložil: Vladimír Pistorius, 01.07.2021 08:30
Konwicki, Tadeusz: Černá kronika lásky
Pokud se týká otázky odeonského vydání, má pan Vaněk naprostou pravdu a recenzentka Bára Zelenková chybně přečetla mou závěrečnou poznámku: kniha měla původně vyjít v roce 1978, později se její plánované vydání přesunulo na rak 1979, z tiskárny přišla na začátku ledna 1979, avšak byla uložena ve skladu,... odkud byl celý náklad v roce 1984 odvezen a zničen. Pokud za vydání nebudeme považovat vyrobení knihy a její následné zničení, nedočkala se Černá kronika lásky prvního vydání ani v roce 1978 (kdy ještě ani nebyla vytištěná). ani v roce 1979 (kdy sice již byla vytištěna, ale nikoliv distribuována), a už vůbec ne v roce 1984 (kdy byla zničena). Pořád při tom šlo o jedno a to samé chystané vydání. Rovněž bych se rozpakoval označit vyškrtnutí 6 odstavců a dalších dvou vět za "razantní redakční úpravu", jakkoliv tehdejší běžná praxe cenzurních či autocenzurních škrtů je z dnešního pohledu nepřijatelná.
Vložil: Jan Vaněk jr., 30.06.2021 20:26
Konwicki, Tadeusz: Černá kronika lásky
Zrovna sem s tím jdu: v závěrečné Pistoriově "poznámce nakladatele" s názvem (neklame-li mě paměť) Příběh jednoho zákazu, tradičně podrobné i s odkazy na archivní fondy, se můžete dočíst (pokud nejste funkčně negramotní nebo vám někdo nepodstrčil zvláště důmyslný padělek), že (když to zkrátím) kniha... byla vytištěna v lednu 1979 (s vročením 1978), ale nadřízenými orgány už nevpuštěna do distribuce (kvůli dlouhým výrobním lhůtám se posuzovalo ještě ex post, jestli se autor nebo titul v mezičase nestal nepřijatelným), a po odpisu z účetnictví a pěti letech ležení ve skladu bez valné vůle a koneckonců i možnosti to řešit onoho 26. dubna 1984 "vedení Odeonu vydává souhlas s makulací" (což pro mladší čtenáře bez přístupu ke vzdělání nebo slovníkům neznamená totéž jako distribuce, nýbrž naopak skartace, stoupa, zkrátka sešrotování). ¶ Také formulace "vydání se dočkal roku 1978, avšak v razantně redakčně upravené podobě" se zjevně pokoušela převyprávět Pistoriův údaj, že v Odeonu z autocenzurních důvodů vypustili "šest odstavců vyjadřujících smutek nad zmizelou Litvou" (str. 112–3 přítomného vydání) a dvojici replik o životě "se svobdnou vůlí v nesvobodě" (str. 158). ¶ Říkám si, jestli by iLiteratura neměla z evropských fondů místo placení sebevzdělávacích seminářů radši založit nějakou chráněnou dílnu.
Vložil: Barbora Zelenková, 30.06.2021 18:34
Konwicki, Tadeusz: Černá kronika lásky
V doslovu samotné knihy, který obstaral Vladimír Pistorius, se můžete dočíst o komplikacích spojených s vydáním románu. Právě zde je uveden datum 26. dubna 1984, kdy Odeon souhlasí s vydáním románu, bohužel většina nákladu byla nejspíše vzápětí (cca v květnu) zničena. Jednalo se o český překlad.
Vložil: Luděk, 29.06.2021 18:18
O’Rourke, Monica J.: Utrpení těla
proc si Ctenar mysli, ze autor knihu nepochopil? naopak mi prijde, ze jasne urcil, pro koho je urcena, a proc ani tak neni nic moc... to mame ke konceptu idealniho ctenare pridat i idealniho recenzenta?
Vložil: Richard Hlavacek, 29.06.2021 13:14
O’Rourke, Monica J.: Utrpení těla
Jan Zábrana v úvodu antologie Lupiči mrtvol (1970) napsal, že „dobrý horror se snaží vyvolat hrůzu, nikoli žaludeční nevolnost.“
Vložil: Jan Vaněk jr., 29.06.2021 11:52
Konwicki, Tadeusz: Černá kronika lásky
Přímo nakladatel www.pistorius.cz na obálce jasně uvádí: "Černá kronika lásky měla vyjít v českém překladu v roce 1978, avšak tehdejší cenzura nechala kvůli politické nepřijatelnosti autora celý vytištěný náklad odvézt do stoupy, takže se k českým... čtenářům dostává až nyní"; o roce 1984 tam není absolutně nic. Jak si lze ověřit v katalogu Národní knihovny nebo dokonce ve skenu archivního výtisku na NDK.cz, právě tento náklad činil 5 tisíc výtisků.
Vložil: Evžen Navrátil, 29.06.2021 10:37
Murakami, Haruki: Birthday girl
Není mi zcela jasné, proč Veronika Abbasová recenzuje právě knihy Murakamiho. Z jejích textů je zřetelné neporozumění Murakamiho literárnímu světu a to, že ten svět prostě nemá ráda.
Vložil: Taky čtenář, 29.06.2021 09:32
O’Rourke, Monica J.: Utrpení těla
Recenzenta neznám a z textu mi nevyplývá, že k žánru nemá vztah. Kritiku zaměřuje na absenci emočního oučinu, zakládá ji v rozboru určitých postupů - budování postav, kompozici atd. Ošemetná je samozřejmě stručná teze o vhodném přesahu mravním, zde jako možnost číst žánr co sociální kritiku. V čem tedy... jako zkušený Čtenář vidíte specifikum tohoto žánru? Co recenzentovi uniklo? Co by mělo být předmětem hodnocení, aby recenze nebyla "bezpředmětná"? Díky!
Vložil: Čtenář, 29.06.2021 08:22
O’Rourke, Monica J.: Utrpení těla
Tato kniha je určena úzké kategorii čtenářů. Ostatní ji shledají jako nechutnou nebo ji vůbec nepochopí, stejně jako autor této recenze. Podle mě by se lidé, kteří k extrémnímu hororu nemají žádný vztah, neměli vůbec snažit ji recenzovat. Pro fanouška žánru bezpředmětná recenze.
Vložil: Milan Valden, 28.06.2021 08:07
Konwicki, Tadeusz: Černá kronika lásky
Dodal bych, že román Kronika wypadków miłosnych byl v roce 1986 zfilmován, režie: Andrzej Wajda, scénář: Andrzej Wajda a Tadeusz Konwicki; u nás byl uváděn pod názvem Kronika milostných nehod.
Vložil: Martin Liška, 28.06.2021 07:07
Konwicki, Tadeusz: Černá kronika lásky
Prvnímu odstavci úplně nerozumím - ta omezení z let 1978 a 1984 se týkají vydání originálu nebo českého překladu?
Vložil: Michal Brabec, 24.06.2021 00:27
Schejbal, Jan
Symbolické je spíše to, že jak Merce Rodoredová, tak maminka pana Schejbala se obě narodily 10. 10. 1908, což on sám s oblibou zmiňoval. A koncem minulého týdne bylo obnoveno udílení (kvůli covidu pozastavených) mezinárodních katalanistických cen, tak jsem na podporu jeho kandidatury rozjel takovou... malou kampaň: https://www.culturalia.ad/noticia/47154/el-meu-candidat-per-al-premi-internacional-ramon-llull-de-catalanistica Tak mu, prosím, držme všichni palce!
Vložil: Anna Tkáčová, 22.06.2021 17:53
Schejbal, Jan
Smutné. Jako překladatel z katalánštiny byl, dle mého soudu, ve stínu překladatelů ze španělštiny. Ale vychoval nástupce, a to je dobře. Nemá nějakou symboliku fakt, že zemřel zrovna v době, kdy se španělská vláda rozhodla omilostnit organizátory referenda za nezávislost Katalánska? Ta Rodoredová by... měla vyjít.
Vložil: Petr Sýkora, 22.06.2021 11:01
Dadák, Matěj: Muž bez jazyka
Zhýralý herec dostal nápad, že napíše román o zhýralém herci, ale pak mu to přišlo příliš autobiografické, tak z herce udělal spisovatele, což je vlastně logické, protože psaním se z herce stal spisovatel. Nevím jak u vás, ale já si tenhle kulturní zážitek rád nechám ujít.
Vložil: Marie Vos., 22.06.2021 08:35
Martin, Michael: Podstata pouště
To je hezký článek, díky!
Vložil: E. U. Garp, 21.06.2021 18:13
Kaprálová, Dora: Silentio
A kurva
Vložil: mruk, 21.06.2021 09:17
Kaprálová, Dora: Silentio
mruk spíš herypotrizmus: "S kouzlem se poprvé setkáváme v HP5. Při hodině přeměňování jím Hermiona umlčuje žáby a později jej sešle na Smrtijeda na Odboru záhad." to asi ten klášter mruk
Vložil: E. U. Garp, 20.06.2021 20:36
Kaprálová, Dora: Silentio
Případně silenzio... takhle je to takový divný hybrid, snad medievismus? Kdo ví.