Diskuse - historie

Vložil: Jan Vaněk jr., 17.09.2019 00:51
Lem, Stanisław: Příběhy pilota Pirxe
Bizarním tvrzením pana Hankiewicze, respektive jeho vlastnímu zautomatizovanému a strnulému uvažování (od SF bychom mohli očekávat, že k objasnění záhady vede deus ex machina?!), by bylo vhodné nastavit zrcadlo zdravého rozumu a faktů (neznalost české gramatiky "za pocity strachu a otupění nastávající... při cvičení ... cítíme alegorii" vytkněme před závorku): Ještě dříve než "Lem, autor Domu proměnění" byl autor Marťana (napsaného už za války!) a fantastických povídek z Tygodnika Powszechnego. Tichý je v drtivé většině českých vydání uváděn původním jménem Ijon, bez úpravy na "Iljona". Jednotlivé pirxovské povídky vycházely mezi lety 1958 a 1971. V "Pirxově vyprávění" není loď samozřejmě v nejmenším označena za "marťanskou", je výslovně řečeno, že má původ mimo Sluneční soustavu. (Navíc Pirx říká konkrétně – cituji z předchozího vydání bez nekvalifikovaných zásahů redakce Albatros Media, a.s., jež recenze označuje za "minimální" a jejich příkladmý "základní přehled" v knize zabere přes stránku – "Tehdy jsem byl strážním pilotem, který už měl nalétané hodiny", v originále "pilotem patroli z wylatanymi godzinami", stejně jako na dění vzpomíná "po tolika letech" a v přítomném čase mluví o tom, co dělává "na palubě": patří na začátek jeho kariéry, mezi Patrolu a Albatros. Vnitřní chronologii uzavírá a s celým cyklem zúčtovává poslední napsaná Ananké, kde Pirx velí výrazně lepší lodi a "odcházení" je jasně tematizováno: "Byl mezi třicítkou a čtyřicítkou, spíš ke čtyřiceti – k hranici stínu, kdy člověk už musí přijímat podmínky nepodepsané smlouvy předložené bez ptaní. […] Čtyřicetiletý člověk se začne chovat tak, jak si to představuje vhodné pro člověka starého. […] Je to tedy věk pro kosmonauty kritický – pro ně jako pro nikoho jiného, protože v tomto oboru je každý, kdo není způsobilý stoprocentně, okamžitě odepsaný. […] Skoro nikdo nemůže přetáhnout období aktivní služby přes padesátku. Přetížení, to je největší nepřítel mozku. […] Jemu, Pirxovi, a on to věděl, říkali ti mladší „nepřítel automatů“, „konzervativec“, „mamut“. Někteří z jeho vrstevníků už nelétali. Podle svých schopností a možností se překvalifikovali na pedagogy, členy Kosmického soudu, odešli na sinekury do loděnic, zasedali v dozorčích radách, zabývali se svými zahrádkami. Vcelku se drželi, docela slušně předstírali, že se smířili s nevyhnutelností – ale jediný bůh ví, kolik to nejednoho z nich stálo.")
Vložil: , 15.09.2019 15:34
Galbraith, Robert: Smrtící bílá
Tohle je fakt špatné, hodně hluboko pod laťkou iLiteratury.
Vložil: Seanette, 14.09.2019 14:14
Galbraith, Robert: Smrtící bílá
To je ale neurotická snůška plků...
Vložil: Gregor, 13.09.2019 17:11
Galbraith, Robert: Smrtící bílá
Tón této recenze mi přijde naprosto nevhodný. Recenzent omylem místo knihy zrecenzoval autorku: její politické názory, její aktivitu na sociálních sítích a to, že knihu napsala moc pomalu (Kdyby ji napsala rychleji, byla by podle něj lepší? Co je to proboha za argument?).
Vložil: , 10.09.2019 20:43
Bednářová, Marta: Ukrajina (kde se zastavil čas)
pani Vaculova ,po dolinskej som pracoval,Krivij riq,Nikolaev,Riazaň,Milerovo,Voronež,Sundsvall,Lilenhamer,Stavanqer,Nynahams,momentalne v Štokholme.
Vložil: Jozef Svetlošak, 10.09.2019 20:28
Bednářová, Marta: Ukrajina (kde se zastavil čas)
V roku 1988 sme bežali štafetu stavbari z dolinskej do Sokolova pri Charkove ku hrobu Otakara Jaroša ,bolo to prenas zažitok dokonca života,beh trval 60 hodin striedali sme sa zo sovietami.
Vložil: jan , 09.09.2019 21:36
Gundar-Gošen, Ajelet: Probudit lvy
Ano, pěkné dílo. Jen škoda velkého množství překlepů, které jsou dokonce i v anotaci na předsádce, např. protagonistovo příjmení Green místo Grün apod., v knize samotné je lapsusů opravdu přehršel.
Vložil: Jozef Svetlošak, 08.09.2019 21:43
Bednářová, Marta: Ukrajina (kde se zastavil čas)
Dolinskej som pracoval 1987 ,1988 ,ako Tesar,železiar .Stredoslovenske stavby Żilina ,montovali sme bytovky na oktabrskej,spomienky ostali .Hravali sme fudbal proti dolinskej a okolju.
Vložil: k.h., 08.09.2019 10:10
Hakl, Emil: Můj díl másla na hlavě
Dobry den, mistře.. ofiko? to jako fakt? a to další slovo se mi ted vzteky nechce hledat. V úctě kh
Vložil: , 06.09.2019 21:06
Guenassia, Jean-Michel: Vysněný život Ernesta G.
Zajímavá, velice čtivá kniha, ale její největší slabinou je část s Ernestem. Autor -podle zvoleného názvu knihy- v tom zřejmě vidí vrchol románu, ale právě naprostá nepravděpodobnost této příhody dost znehodnotí působení celého díla. Situace v ČSSR je líčena věrohodně a působivě, čtenář se zaujetím... sleduje životní příběh Josefa, takže nakonec vůbec nechápu proč autor pokládal za nutné přivést na scénu E.G.
Vložil: Miloslav Dědek, 30.08.2019 16:13
Schreier, Jason: Krev, pot a pixely
Informace uvedené v článku jsou pravdivé, konkrétní a vypovídají hodně o našem světě. Zabývám se vývojem politického uspořádání lidstva. Tato problematika je velmi zajímavá. V článku uváděné informace vyvolávají potřebu hledat odpovědi na mnoho otázek. Především je důležité najít odpověď na otázku:... "Kdy dojde k zásadním změnám současného politického uspořádání lidstva?" V současnosti vládne světu globální finanční elita, což jsou tzv. "lidé velkých peněz". Tito lidé vládnou světu pomocí zákonů, které se zdokonalují pod jejich vlivem tak, aby se poměry v podstatě zachovaly. Přípravy na válku, války, vývoj a výroba zbraní, zbrojení, vojenské základny, vojensko-průmyslové komplexy atd. jsou v podstatě hračky lidí velkých peněz. Uvedená hra těmto lidem vynáší astronomické příjmy, přičemž je těmto lidem zcela lhostejné kolik lidí v jejich hře zahyne a kolik se přitom zničí materiálních hodnot. …. Více o současnosti a nastávajícím politickém vývoji lidstva je uvedeno v článku OTEVŘENÝ DOPIS POLITICKÝM STRANÁM VE VŠECH STÁTECH SVĚTA. Uvedený článek je např. na - https://miloslavdedek.blogspot.com/2019/08/otevreny-dopis-politickym-stranam-ve.html
Vložil: josef mamula, 27.08.2019 17:03
Spitzer, Manfred: Digitální demence
ačkoliv jsem spitzera nečetl ,myslím si ,že je číst baumana, protože te to má nastudovavané viz jeho tekutou lásku nebo tekuté zlo, kdo čte anglicky tomu bych doporučil the moral blindness nebo poslední knihau. becka the metamorphosis
Vložil: viva, 27.08.2019 15:38
Urban, Miloš: Kar
Moje nej jsou Hastrman a Lord Mord... ta atmosfera a jazyk.
Vložil: viva, 27.08.2019 15:36
Hemingway, Ernest: Povídky
Uplne nej je Velká řeka s dvěma srdci... moje srdcovka...
Vložil: Jitka J., 27.08.2019 11:06
Natt och Dag, Niklas: 1793. Vlk a dráb
Taky se často zapomíná na redaktora, tedy doplňuju, že svůj podíl na výsledku má nepochybně i externí redaktorka Viola Somogyi (a tuším i odpovědná redaktorka Hana Zahradníková).
Vložil: Magda de Bruin, 25.08.2019 22:41
České literární centrum očima MZK
Za agenturu Pluh bych ráda poznamenala, že pokud byly "blíže nespecifikované" úryvky (jak se píše v dopise překladatelů) určeny k publikaci, MZK (resp. ČLC) by v žádném případě nemohla k překladu úryvků z díla námi zastupovaných autorů (a několik z nich v Lipsku účinkovalo) využít služeb "překladatelské... firmy" - k tomu bychom nikdy nedali svolení. Nehledě na to, že i úryvky určené k internímu použití (např. k nabízení zahraničním nakladatelům), k nimž naše svolení není nutné, samozřejmě musí překládat literární překladatel - neodborně přeložený úryvek může autora velmi poškodit. Udivuje mě, že MK ČR výjimku neudělilo.
Vložil: Magda de Bruin, 20.08.2019 16:24
České literární centrum očima překladatelů české literatury do němčiny
Bez ohledu na to, zda v okruhu známých máme i živočišný druh zvaný „literární překladatel“, je postoj k překladatelům v ČR strukturální problém. Nejde ani tak o to, zda překladatelé dostanou volňásky na veletrh či smějí sami dělat rozhovory se „svými“ autory (to je možná trochu německá specialita –... nebo i specialita překladatelů č. lit. do něm., protože třeba prezentaci nizozemsky psané literatury ve Frankfurtu prováděli – dokonale připravení – němečtí literární publicisté, kdežto překladatelé předvedli svou práci prostřednictvím „battlu“ a na jejich význam organizátoři upozornili také tím, že součástí programu bylo udělení ceny za překlad do němčiny), ale o uznání skutečnosti, že překladatel je autor překladu, takže se má jeho jméno vedle jména spisovatele uvádět všude tam, kde se uvádí titul překladu, viz bod 6 https://www.ceatl.eu/translators-rights/hexalogue-or-code-of-good-practice, nebo třeba o pochopení pro specifické potřeby překladatelů při rezidenčních pobytech. Vzpomeňme si na první vyhlášení rezidenčních pobytů ČLC před dvěma lety, kde překladatelé byli „v jednom pytli“ se spisovateli, kritiky a literárními vědci – reagovala jsem na to pod tímto článkem: http://www.h7o.cz/zabranskeho-znama-povidala/. Situace se od té doby zlepšila jen částečně: od překladatelů se nadále při měsíčním pobytu vyžadují „mediální výstupy“ na úkor jejich vlastní práce, na druhé straně podmínkou pobytu pořád ještě není překladatelská smlouva s nakladatelem, jak bývá běžné v zahraničních překladatelských domech. Překladatelovo jméno opomíjejí pravidelně nejrůznější české kulturní instituce – nejen organizátoři lipského hostování (viz FB Ahoj Leipzig), ale například i Česká centra (je pravda, že při poslední Noci literatury – poprvé po 13 letech! – představili na FB některé knihy i jejich překladatelé, ale ve zpravodajství různých zahraničních ČC o nových překladech jméno překladatele často chybí – ujištění, že to „není ze zlé vůle, ale prostě na to člověk zapomene“, zní z úst představitele české kultury v cizině a po dlouhých letech, kdy na tenhle problém upozorňují překladatelské organizace i jednotliví překladatelé, jako chabá výmluva). Příznačné jsou fotky z průběhu hostování na FB Ahoj Leipzig, na nichž jsou často samozřejmě i překladatelé (jak vím, protože některé z nich znám), ale v popiskách jsou zásadně jen jména spisovatelů (případně organizátorů včetně německých „asistentů“ z osazenstva stánku): překladatelé zůstávají anonymní.
Vložil: Martin Krafl, 19.08.2019 15:42
České literární centrum očima překladatelů české literatury do němčiny
Práce překladatelů si vážím a mnohé z nich v Německu, Rakousku či Švýcarsku osobně znám. Při přípravě dalších prezentací české literatury na veletrzích a festivalech udělám vše pro vzájemnou komunikaci, abychom společně předcházeli zbytečným nedorozuměním. Jako programový koordinátor hostování ČR... na Lipském knižním veletrhu 2019 uznávám, že jsme v prvním roce příprav byli s mým týmem zaměřeni především na autorky a autory. Na sklonku léta 2018 jsem se za to překladatelům české literatury do němčiny omluvil a od té doby jsme na jejich práci i tvorbu kladli pozornost. Na webové stránce projektu Lipsko 2019 dostali možnost prezentovat svou profesní dráhu a své překlady v rámci medailonků. S řadou z nich jsme komunikovali ohledně programu, všem jsme nabídli volnou vstupenku na veletrh. Z autorů článku byli do programu zapojeni všichni kromě Ruben Höppner a Iris Milde. To, že ne všichni překladatelé moderovali prezentace jimi přeložených titulů, souvisí i s tím, že to někdy nechtěli jejich autoři či vydavatelé. V jednom případě šlo o požadovanou výši honoráře v nesrovnatelné výši s ostatními účinkujícími. Ondřej Buddeus mě, mé kolegy i členy dramaturgické rady projektu na chybějící komunikaci s překladateli v roce 2018 skutečně upozornil, tím ale jeho angažmá v této věci skončilo. Daleko větší roli v komunikaci s překladateli měly mé kolegyně z týmu Lipsko 2019 v Moravské zemské knihovně Brno, Michala Čičváková z Českého literárního centra, Susanne Meierhenrich z Mnichova (PR) a Ruth Justen z Lipska (digitální komunikace). Důležitou roli v této věci sehrála i spisovatelka Markéta Hejkalová z Českého centra PEN Klubu.
Vložil: Jindřich Chýlek, 16.08.2019 21:59
Vodňanská, Jitka: Voda, která hoří
Mě kniha nadchla, naznačila pár odpovědí na mé zmatky. Dovedu si představit kolik práce je za touto knihou a obdivuji i vlastní náročnou (např. Věra Č) práci a vytrvalou meditační praxi v dosavadním průběhu života. Rozumím i ztrácení se v partnerském vztahu, obtížnost rozhodnutí, nostalgii k době a... blízkým lidem. Děkuji moc. Přeji zdraví a, byť drobnou, radost každý den.
Vložil: , 11.08.2019 17:12
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Feminismus asi opravdu není "nevyvozovat z vlastní zkušenosti závěry platné pro lidstvo a univerzální pravdy". Nicméně založení poznání ve vlastní zkušenosti se zdá možné korigovat (částečně či zcela falzifikovat) jen v takovýchto a podobných diskusích.
Vložil: M, 10.08.2019 17:06
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Lidi nebuďte jak malí, jedni se tu litujou, jak jim žena ublížila, další se neopomenou pochlubit svým spokojeným vztahem a okomentovat situaci buhvíkde, o které očividně nic netuší... Co takhle si nejdřív zjistit, co je feminismus? Nevyvozovat z vlastní zkušenosti závěry platné pro lidstvo a univerzální... pravdy? Ach jo...
Vložil: Alena Poláková, 10.08.2019 16:06
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Díky za skvělý článek. Osočovat autorku je poněkud zcestné, má na svůj názor plné právo. Mimochodem to, že mi osoba mužského pohlaví podrží dveře, nebo pomůže do kabátu by mi v žovotě nenapadlo připisovat mužské nadřazenosti. Ovšem zkuste to hledat třeba ve Švédsku.Galantnost muže je něco, co zde rozlícené... ženy asi nikdy nezažily , lituji je. A slovo do pranice, denně mám ve svých 70 letech snídani do postele. Slovy Paroubka "kdo z vás to dámy má" ? O práci v kuchyni i na zahradě se dělíme rovným dílem, kdysi v péči o děti rovněž. Možná je to tím, že je nám spolu dobře?
Vložil: ml, 09.08.2019 23:34
Barnes, Julian: Jediný příběh
Paul není o dvacet, ale o devětadvacet let mladší.
Vložil: rd, 09.08.2019 08:17
Barnes, Julian: Jediný příběh
Prosím vás, v čem je Jediný příběh moderní variací na Umění milovat kromě toho, že to působí v textu efektně pro toho, kdo z Ovidia nečetl víc než název? Ovidiova „příručka“ je právě vrcholně ironická k pojetí lásky coby řekněme osudového setkání, což je právě přesně náhled Jediného příběhu. Ovidius... nabízí doslova „recepty“ na lásku, toto pojetí tedy výsostně rozumově založeno, jde spíš o jisté až libertinské hry na lásku; hrdina Jediného příběhu je naproti tomu proti lásce naprosto bezbranný a žádná z těchto myšlenkových figur mu nijak nepomůže.
Vložil: Petr Štěpánek, 07.08.2019 00:02
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Díky za rozumný text, který obohacuje diskurs řízený genderově podjatými profesionálkami (na čerpání norských fondů) a reflektuje sociální zkušenost z normálního (mj. liberálního a běžnými pracovními nebo ekonomickými i osobními vztahy a profesionální kulturou formovaného) prostředí. Kromě toho, že... mám podobnou zkušenost jako autorka (tedy, že vaši hodnotu na trhu práce/odměnu determinují zcela jiné faktory než pohlaví), tak jsem zatížen i ponižující zkušeností s prokázaným a opakovaným křivým obviněním a zvráceným přístupem genderových nevládek, které usvědčenou křivou udavačku kryly, pomáhali jí a ještě za to inkasovaly dotace. Acorus, Locika, Rosa, ProFem atd. využívají problematiku DN jako repuační štít, který kryje mj. jejich fungování na bázi presumpce viny či ochotu hrát úlohu ochotných užitečných idiotů (bohužel především) ženám, které se je rozhodly zneužít a pomocí křivého udání DN zbavit své ex majetku, dětí i důstojnosti.
Vložil: Anna P., 06.08.2019 22:59
Verhulst, Dimitri
Výborný článek slečno Renato!
Vložil: Michael Alexa, 05.08.2019 11:28
Hájek, Jonáš: Společně jsme odvedli dobrou práci, za kterou si můžeme stát
Děkuju za pěkný rozhovor (i knížku). Jsem ještě o fous skeptičtější: chybí nám JAKÁKOLI standardní antologie současné poezie…
Vložil: Věra, 04.08.2019 09:36
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Feminismus je o rovnosti mužů a žen. O rovných právech a příležitostech. Pokud máte pocit, že se uchýlil směrem “muži nesmí pouštět ženu do dveří” - a tuhle věc slýchávám od kritiků feminismu spíše než od feministek - pak je na nás všech, kdo v rovnost veříme a snažíme se o ni zasazovat, abychom tenhle... zkreslený pohled napravili. Také znám spoustu skvělých mužů, i já jsem měla velké štěstí při budování kariéry, ale stav většinové české společnosti je bohužel odlišný od mé nebo Vaší sociální situace. V této zemi je stále považováno za normální, aby žena trávila léta u plotny, měla na starosti úklid domácnosti, péči o potomky a samozřejmě také chodila do práce - vše dohromady bez dělby práce. Mnohé ženy proti těmto očekáváním nebojují, přijmou je, protože byly vychovány steným způsobem. Nejeden muž, který se rozhodne jít na rodičovskou dovolenou, se v práci bohužel setká s výsměchem od kolegů. Je dále zcela běžné, aby žena dostávala otázku od kolegů i známých, zda chce mít děti, vdát se, případně proč ne, a aby následně dostala přednášku o tom, jak má žít. Nikdo netvrdí, že ženy ve válečných oblastech netrpí pro Evropana nepředstavitelným způsobem a že by se za jejich práva nemělo bojovat. Názor, že kvůli jejich utrpení lze mávnout rukou nad českou společností, by měl ale být pro každého Čecha a Češku důkazem, jak moc je u nás feminismus potřebný.
Vložil: Magdaléna, 03.08.2019 20:31
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Moudrá slova. Skvělý text, se kterým se naprosto ztotožňuji. Reakce na něj ukazují pouze na starou pravdu. A to na fakt, že stejně, jak urputné je volání levice po toleranci, tak urputná je jejich neschopnost či neochota tolerovat odlišný názor. Jak krátkozraké! Díky za odvahu a pevné nervy.
Vložil: Jaroslava Novotná, 03.08.2019 10:23
Værøyvik, Sissel: Ráchelina kniha
Ráchelina kniha se mi moc líbila. Článek je podle mě zbytečně obsažný, mnoho napovídá.
Vložil: Karel Huněk, 31.07.2019 08:14
Thompson, Craig: Habibi
Vždyť to tam má, jen je trochu specifičtější; píše, že v knize se popisuje zaplavení životního prostředí mužskými odpady (definice termínu chlap).
Vložil: O. Doubek, 30.07.2019 18:21
D’Andrea, Luca: Podstata zla
Už si vysloužil: https://it.wikipedia.org/wiki/Luca_D%27Andrea.
Vložil: , 30.07.2019 12:42
Nanao, Sakaki
https://web.archive.org/web/20041022065510fw_/http://www.jitro.net/nanao_onanaovi.htm
Vložil: , 30.07.2019 12:39
Nanao, Sakaki
tady je ta stránka archivovaná: https://web.archive.org/web/20041013013954fw_/http://www.jitro.net/nanao_onanaovi.htm
Vložil: Lenka, 30.07.2019 10:21
Thompson, Craig: Habibi
Recenze je dost o ničem. Její autor si nevšiml, že Habibi není jen o Dodole/Angelice. Je to postapokalyptický román o lidské civilizaci v podmínkách sucha a zaplavení životního prostředí odpady.
Vložil: TIMONEL, 30.07.2019 10:10
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk (in Souvislosti)
Můžeme se různě snažit být duchaplní a vtipní, ale zde není o čem hovořit. Patrik Ouředník hraje VŽDY zcela jinou ligu. Některé hmyzí pinožení k němu ani nemusí doléhat...... https://www.youtube.com/watch?v=MueYcFpVHy0
Vložil: Magda de Bruin, 29.07.2019 21:12
Překladatelská „vychytávka“, o které je dobré vědět
Teď ještě kdyby takhle fungovaly i rezidence, které pořádá ČLC/MZK pro překladatele z češtiny...
Vložil: Anna, 29.07.2019 08:48
Překladatelská „vychytávka“, o které je dobré vědět
Strávila jsem před lety 3 týdny v překladatelském domě v aragonské Tarazoně. Tři týdny jenom já a překládaný autor. Jedny z nejkrásnějších zážitků v mém životě: tři týdny jenom já s autorem, čas jsem si organizovala podle sebe, s možností naprostého soustředění, překlad proložený procházkami, návštěvou... tamějšího bazénu večer, když jsem měla náladu, večer strávený v živé diskusi s překladatelkami z jiných zemí. O víkendu nějaký ten výlet: Zaragoza, Borja, okolní vinné sklepy, klášter Veruela, túra do nedalekého pohoří Moncayo. Kdo nezažil, neví, o čem je řeč. Hlavně ta možnost naprosto se vnořit do díla a nebýt ničím vyrušován, ani domácími povinnostmi ne. Podmínky pro pobyt byly podobné: předložení projektu a na závěr zpráva o vykonané práci, cestu jsem si hradila sama, pobyt platila aragonská vláda a dostávala jsem 12 euro na den. Nic moc, ale vyplatilo se mi to: překlad jsem odevzdala v pohodě, bez stresu a s dobrým pocitem, že se mi povedl.
Vložil: Zdeněk "Zenny" K. Sadloň, 26.07.2019 16:46
Turner, Gerald
Vážená paní de Bruinová, děkuji Vám za potrvzení, že jste předložku "kromě" použila ve smyslu připojování. Děkuji také za vysvětlení slova "dosavadní", kterým jste předchozí překlad označila. Za zmínku o mém překladu Vám také upřímně děkuji. Jsem Vám vděčný i za rozhovor jako takový, protože přináší... zajímavé informace. Neočekával jsem samořejmě, že byste můj překlad v rámci rozhovoru s panem Turnerem hodnotila. Váš dojem, že ve mně "rozhovor vyvolal jen poněkud zatrpklou reakci" je mylný, i když autentický. Rozhovor ve mně totiž vyvolal vedle pocitů i racionální reakci. Nechtěl jsem vzrušit Vaše pocity ani pocity jiných, natož vyvolat ty nepříjemné, jako ten, že jsem Vás za Vaší práci odmněnil nevděkem. Mým cílem bylo upozornit nejen Vás a pana Turnera, ale i čtenáře na několik skutečností a položit několik otázek ze světa překladů Švejka. Článek se objevil konec konců jako součást"volného seriálu o překladech Švejka". Mé otázky byly adresovány obecnému publiku, novinářům a slavistům a uvedl jsem je slovy, že tak činím z pozice žurnalisty. Ještě jednou děkuji za nové informace a přeji Vám hodně úspěchů a štěstí ve Vaší překladatelské i jiné činnosti. <3
Vložil: Magda de Bruin, 26.07.2019 15:33
Turner, Gerald
Vážený pane Sadloni, při čtení vaší reakce mě tak trochu napadá úsloví, že se člověk nezavděčí nikdy. V rozhovoru na váš překlad upozorňuji a řadím ho (jak správně poznamenává Jitka J.) k těm, které pořídili rodilí Češi. Kvalitu překladů do angličtiny neumím posoudit, takže se k ní sama nevyjadřuji... (navíc je to rozhovor s Geraldem Turnerem, nejde v něm tedy o moje názory, soudy atd.). Jestliže mluvím o Parrottovu překladu jako o "dosavadním", mám tím na mysli, že je obecně dosažitelný a že ho přední nakladatelství stále dotiskuje (jak zmiňuji v závěru rozhovoru). Je mi líto, že i tak ve vás rozhovor vyvolal jen poněkud zatrpklou reakci a že tu zatrpklost obracíte i vůči mně. Nejsem mimochodem novinářka, nýbrž překladatelka. Z toho pohledu jsem taky rozhovor s Geraldem Turnerem vedla.
Vložil: Zdeněk "Zenny" K. Sadloň, 26.07.2019 15:11
Turner, Gerald
Paní Jitko, omlouvám se za záměnu Vašeho pohlaví. Ještě jsem neměl kávu a protože jsou zde příspěvky úvozovány velkými písmeny pod jménem pana Turnera, jímž je označen i článek, podlehl jsem iluzi, že mi odpovídá on. Můj dotaz je tedy adresován Vám. (Bohužel zde nelze vlastní příspěvky editovat.)
Vložil: Zdeněk "Zenny" K. Sadloň, 26.07.2019 15:05
Turner, Gerald
Pokud je to tak, budu rád. Já jsem slovo "kromě" chápal v jeho opačném významu, tedy "s vyjímkou". To, že "je autorka článku vašeho původu vědoma" uvedla ona nebo jste to vyvodil z jejího textu? ;-)
Vložil: Jitka J., 26.07.2019 14:30
Turner, Gerald
Věta "kromě zmíněného amerického překladu se to týká..." ale znamená, že si je autorka článku vašeho původu vědoma. ;)
Vložil: Jitka J., 26.07.2019 13:42
Kárason, Einar: Ptáci bouře
Na názvu, pokud vím, trvalo nakladatelství.
Vložil: Zdeněk "Zenny" K. Sadlon, 26.07.2019 04:23
Turner, Gerald
Z odkazu na mou zprávu vypadlo na konci "l" https://svejk.zenny.com/Zprava.html
Vložil: Zdeněk "Zenny" K. Sadloň, 26.07.2019 02:21
Turner, Gerald
Jako autor nejnovějšího anglického překladu Švejka upřímně gratuluji panu Turnerovi k tomu, že se mu jeho záměr, o který se podělil s Paulem Wilsonem po vydání Parrottova překladu, konečně naplní. Jsem mu vděčný, že se s námi podělil o důvod, který ho k zájmu o vytvoření nového překladu vedl. Měl jsem... totiž v téže době sám velmi podobnou reakci na překlad, pro který si Cecila Parrotta najalo nakladatelství Penguin. Byl jsem nakonec k překladu dostrkán kolegou, který ani česky neumí, ale Parrottův překlad zhodnotil jako náruživý čtenář a novinář. (viz https://svejk.zenny.com/Zprava.htm) Autorka článku, Magda de Bruin Hüblová, píše, že "pochází dosavadní anglický překlad Švejka od Cecila Parrotta". Nevím, zda to tak myslela, ale určitě měla uvést, že se jedná o "dosavadní britský překlad Švejka do angličtiny". Snad proto zadavatel překladu, nakladatelství Karolinum, trvá na tom, aby pan "Turner Švejka překládal jako Angličan." "Kromě Parrottova překladu vznikl v letech 1997–2009 americký překlad Zennyho Sadloně", píše autorka, a ptá se: "Může být anglický překlad vůbec ,použitelný' v obou oblastech, nebo je v zásadě potřeba vytvořit britskou a americkou verzi?" Nejsem znalý historie překladů do angličtiny a tak nevím, zda je běžné, že se zadávají překlady specificky do britské nebo americké angličtiny, když současný překlad v jedné z těchto verzí anglického jazyka už existuje. Ač se říká, že "Anglie a America jsou dvě země, které rozděluje společný jazyk", nevěděl jsem, že je to tak zlé se vzájemných chápaním literárních textů, že se pořizují paralelní překlady do angličtiny a američtiny. To, jak uvedl jeden britský překladatel, že Švejka "zná jen malá skupina lidí a z nich ho zase jen malá skupinka opravdu četla" mohu potvrdit jako skutečný stav povědomí Švejka ve Spojených státech. Zda dobrý anglický překlad existuje či ne, je ale otázka do diskuze, která se bohužel zatím nikde neuskutčnila. Že lepší překlad, než nustále všude zmiňovaný Parrottův, existuje, je nesporné. Autorka článku píše: "V českých kruzích občas zaznívá, že speciálně Švejka by měli překládat rodilí Češi. A skutečně ho rodilí Češi pravidelně překládají: kromě zmíněného amerického překladu ..." Nevím, jak k tomu došla, protože můj mateřský jazyk je čeština a emigroval jsem jako dospělý člověk. V USA jsem mimo jiné pracoval 16 let jako český redaktor Hlasu Ameriky. Jako předkladatel a tlumočník jsem donedávna také pracoval na základě dlouhodobé smlouvy pro Ministerstvo zahraničních věcí USA. Z pohledu a zkušeností novináře jsem měl naivně zato, že by se vydání nového anglického překladu v U.S.A. a jeho dostupnost po celém světě přirozeně staly předmětem zájmu nejen českých akademiků na poli české literatury, ale také sdělovacích prostředků a zvláště jejich konkrétních novinářů, kteří o Haškovi a Švejkovi tu a tam referují. Pokud se články objevují v angličtině pro turisty a dlouhodobě přebývající rodilé mluvčí angličtiny, odkazují na Parrottů překlad a citují z něj. Proč? Nový chicagský překlad ignorují přes dvě desítky let nejen české sdělovací prostředky, ale i akademici a studenti jak v Česku, tak slavisté ve Velké Británii i USA. Možná že pozoruhodnějším předmětem poctivého novinářského zájmu, než vznik a existence překladu samotného, by mohlo být hrobové ticho, které o něm tito aktéři zachovávají. (Existuje několik světlých vyjímek mezi americkými slavisty, jakou je například Malynne Sternsteinová, Associate Professor of Russian and East European Studies at the University of Chicago, Director of the Masters Program in the Humanities, která mi napsala: "Daleko lepší, než Parrott[ův překlad]. Česky číst umím, takže jsem Vám za váš překlad vděčná!" Tady je možná ironií, že Turnerova Švejka bude ditribuovat University of Chicago Press.
Vložil: Cenda, 25.07.2019 09:21
Kárason, Einar: Ptáci bouře
Co je špatně na mysu Farvel?
Vložil: BG, 24.07.2019 21:07
Kárason, Einar: Ptáci bouře
Ano, jde samozřejmě o okouníky, omlouváme se za chybu a opravíme. BG
Vložil: František Hroník, 24.07.2019 21:00
Erasmus Rotterdamský: O výchově křesťanského vladaře, předmluva
Machiavelli opravdu napsal Vladaře koncem roku 1513, ale byl vydán až po jeho smrti v roce 1532. Je vysoce pravděpodobné, že Erasmus neměl o díle ponětí. V roce 1521 vydává Úvahy o umění válečném. Vyšlo tedy 5 let po Výchově křesťanského vladaře.
Vložil: Jan Vaněk jr., 24.07.2019 19:13
Kárason, Einar: Ptáci bouře
Na straně 16, dostupné i online, se píše "Propluli dvanáct set námořních mil jižně od grónského mysu Farvel [sic] a dojeli [sic!] až sem, do revíru u Newfoundlandu, kde lodě všemožných národů celý loňský rok ve velkém lovily okouníka" (zjevně zlatavý neboli mořský, Sebastes norvegicus / marinus, rose... fish, ocean perch aj., gullkarfi). Překlad (potažmo "jazyková redakce Dagmar Hartlová, odpovědná redaktorka Martina Mašínová") by tedy (v tomto ohledu) měl být v pořádku, chyba bude v recenzi (srov. psaní např. "událost z únoru 1959"). ——— Redakci iLiteratury, zaneřáďující bibliografické údaje bohorovným "Kniha Zlín, Zlín, 2019", bych rovněž upozornil, že v tiráži stojí "Vydalo nakladatelství KNIHA ZLIN [sic, et sic] ve společnosti Albatros Media, a. s., Na Pankráci 30/1618 [sic!], Praha 4 v roce 2019 jako svou [sic!!!] 35 767. publikaci." ——— Mimochodem podle https://is.wiktionary.org/wiki/stormfugl (ale čert na to spoléhej) je stormfugl spíš kenning pro "albatros", docela řídký; podle dalších wikispecií může buřňák být fýll, případně stormsvala nebo sjósvala (což jsou taxonomicky přesněji buřňáčci).
Vložil: Valda, 24.07.2019 16:41
Kárason, Einar: Ptáci bouře
"Zmrzlé plavidlo, naplněné úlovkem okounů, ..." Obávám se, že islandští rybáři v moři nemohli lovit okouny. Okoun je sladkovodní ryba. Možná je chyba v překladu a šlo o tzv. mořské okouny, neboli mořské vlky, tedy mořčáky (Dicentrarchus labrax). A název knihy Ptáci bouře by asi šel přeložit přesněji... jako Buřňáci. https://cs.wikipedia.org/wiki/Bu%C5%99%C5%88%C3%A1kovit%C3%AD
Vložil: Václav Rodina, 24.07.2019 14:18
Profousová, Eva
Dobrý den Paní Profousová, přečetl jsem si článek v LN ze dne 24.7. a upoutala mě vaše překladatelská činnost. Jelikož jsem žil v Německu od 1969 do 1993 zajímám se o vše kolem nejen německé literatury, ale o německou histirii. Před nedávnem jsem četl román "Der bömische Samurai" od Bernharda Setzweina.... Pro mě to byl velice zajímavý román z prostředí tzv. Sudetenlandu. Překvapilo mě, že tato kniha a ani žádná jiná kniha toho autora není přeložená do češtiny. Myslím si, že by tato kniha byla zajímavá pro české čtenáře. S pozdravem a ať se vám daří Vaclav Rodina
Vložil: Kateřina Krištůfková, 23.07.2019 21:08
Vrbová, Jarka
Skvělý rozhovor se skvělou překladatelkou. Díky za něj. Více takových (rozhovorů i překladatelek/překladatelů)!
Vložil: Marie Doubkova, 23.07.2019 01:04
Bauman, Milan: Štvanci touhy
Pro mně byla kniha velmi zajímavá jak z pohledu vědy, tak z pohledu ženy, milenky, matky. Z prožitků vlastního života a zkušeností v lásce i sexu. V knize jsem našla mnoho svého i nového poznání a vysvětlení.
Vložil: Lubomír Sazeček, 20.07.2019 14:33
Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky
Docela by stálo za to vydat reedici Zajati v Angole. Tentokráte v jedné knize najednou všechny čtyři díly! Stále se setkávám se zájemci, já už mám poslední sadu a texty samozřejmě v PC! L.S.
Vložil: Miroslav Stolek , 19.07.2019 13:53
Pospíšil, Ctirad Václav: Husovská dilemata
Recenze mi připadá nebýti trefna. Kniha je lepší. Čtěte ji.
Vložil: Jan, 19.07.2019 11:51
Svoboda, Luboš: Vypadáme, že máváme
Doporucuji k precteni. Recenze ma zvlastni poucujici ton. Autor recenze se diva z vysky a unikaji mu zasadni vecina. Hleda "spoje", ale postrada ctenarske schopnosti. Nevidi ze, svaly versu makaji jak blazen. Tohle neni zadny pokojicek. Tahle sbirka nema klouzat. Cti jako sklenene jazyky, presne vyrostle... bodlaky....
Vložil: TIMONEL, 18.07.2019 09:30
Toyen: Jedenadvacet
69 (!) korun v Levných knihách, pozice 69 z pohledu ženy. Ojedinělý pohled do ženské meziválečné erotiky osobité a výjimečné umělkyně Toyen, v originále v jediném exempláři. Toyen, členka Bretonovy surrealistické skupiny, ikona meziválečného českého umění, která programově skrývala svou ženskost a vždy... o sobě mluvila v mužském rodě. Kuriozita oscilující mezi promyšleným avantgardním a triviálním sentimentálním postojem? Možná, ale racionalita zde nehraje hlavní roli. Zcela jistě zde není žádný odstup od ženské sexuality, je pojímána zcela vážně, kolorované perokresby jsou zaměřené na ženské potěšení. Muži jsou redukováni pouze na pohlavní orgán, jak výstižně píše ve svém doslovu Karel Srp: nechte se jím pouze inspirovat, obrázky Toyen jsou o mnoho víc, než jakkoliv přiléhavý a povedený doslov.
Vložil: Enka, 18.07.2019 07:49
Bauman, Milan: Štvanci touhy
Knihu jsem četla jedním dechem . A nejen já . Je to zase o lásce a sexu trochu jinak . Teď jsem knihu hodnotila , ale nějak omylem se mi odeslalo pouze 20% Já dávám 100% a všem doporučuji .
Vložil: Karel, 17.07.2019 23:08
Bauman, Milan: Štvanci touhy
Knihu jsem scháněl po různých knihkupectvích, ale řekli mi, že už existuje jen pár výtisků na internetu. Dobrovský ji na svých webových stránkách uvádí jako "Bestseller knihkupectví Dobrovský" a přidává počet kliků. Ptal jsem se v Knihcentru a bylo mě sděleno, že pro velký zájem čtenářů byl nyní proveden... dotisk dalších 1000 výtisků. Chtěl bych jí pro svou přítelkyni.
Vložil: Blue, 16.07.2019 10:48
Nanao, Sakaki
na stránkách jitro.net žádné podrobnosti o Nanaovi nejsou
Vložil: , 12.07.2019 00:53
Jaganjac, Edo: Sarajevská princezna
HVALA
Vložil: Blanka, 11.07.2019 14:15
Choryan, Bartosz; Csicsely, Lukáš: Pan Bartoš, listonoš
Děkujeme za upozornění. Opraveno.
Vložil: Michael Alexa, 11.07.2019 14:01
Choryan, Bartosz; Csicsely, Lukáš: Pan Bartoš, listonoš
Bartosz (nadpis)
Vložil: Kateřina Krištůfková, 10.07.2019 13:09
Garfield, Simon: Ten můj font
Publikace je výborná po všech stránkách - bohužel s výjimkou překladu. Už v první větě člověk zbystří nad "zástupy studentů Stanfordské univerzity" (správně je Stanfordova, neboť nese jméno Lelanda Stanforda Jr.) a chyb postupně přibývá (nadbytečná přivlastňovací zájmena: "... typografický zločin...... ji stál nejen její práci, ale téměř i příčetnost", anglická syntax: "IBM a Microsoft dělaly maximum, aby Apple napodobily", zmatení podmětů apod.). Někde text "jen" drhne, ale místy je na hraně srozumitelnosti (možná i za ní): "Velká písmena vypadají tak, že někoho nenávidíte nebo křičíte." … "Walkerová klikla ‚Odeslat‘ tuto instrukci." U knihy, která cílí na příznivce typografie a knižní kultury, je to opravdu velká škoda.
Vložil: , 03.07.2019 13:06
Nakladatelství Odeon – ediční plán (jaro 2019)
https://www.odeon-knihy.cz/#kontakt
Vložil: lenka vitková, 01.07.2019 12:38
Nakladatelství Odeon – ediční plán (jaro 2019)
Dobrý den, chtěla bych abyste mi vydali knížku ...kam mám poslat aspoň maličkou ukázku? Děkuji... Lenka Vitková
Vložil: Sibylenka, 30.06.2019 14:07
Bouška, Kamil: Sloupek
NENÍ to zlý...zlý je pouze komentář Seannete!
Vložil: Marie, 29.06.2019 12:18
Minařík, Petr: Měsíc autorského čtení
Díky za tento rozhovor. Doufám, že se ten Vietnam brzy podaří!!
Vložil: Seannete, 28.06.2019 11:56
Bouška, Kamil: Sloupek
No, na první sloupek... je to fakt zlý.
Vložil: admin, 27.06.2019 16:51
Pilátová, Markéta: Co vyprávěla gorila
Nahoře v článku.
Vložil: Robert Turtak, 26.06.2019 19:32
Pilátová, Markéta: Co vyprávěla gorila
A kde je nakladatelství a rok vydání???????
Vložil: Karel Huněk, 26.06.2019 18:53
Kremlík, Vítězslav: Obchodníci se strachem
Profesionální klimaskeptici by mohli být třeba provozovatelé uhelných elektráren. Než by je oni ostatní vpustili do diskuse, museli by projít psychiatrickým vyšetřením. To je dnes conditio sine qua non. Já je bohužel nemám.
Vložil: Václav Procházka, 26.06.2019 18:37
Kremlík, Vítězslav: Obchodníci se strachem
Jinak souhlasím, že v kapitolách o ozónu a možná i o DDT autor trochu přestřelil. Z "vedlejších" témat má ovšem pravdu v tom nejpodstatnějším: jaderná energie jako jeden z nejúčinnějších způsobů snižování emisí. Způsob, jakým aktivisté zneužili černobylskou katastrofu, je naprosto nechutný a není vůbec... nepravděpodobné, že tato hysterie má na svědomí část potenciálních obětí.
Vložil: Václav Procházka, 26.06.2019 18:03
Kremlík, Vítězslav: Obchodníci se strachem
Klimatický alarmismus je součástí pseudoekologické ideologie "Obnovitelné zdroje energie za každou cenu". Po faktické stránce ztratil nejen samotný klimaalarmismus, ale i celá tato ideologie půdu pod nohama, a tak není divu, že se tvrdé jádro čím dál více snaží prosazovat svou "pravdu" jako dogma, proti... němuž se nesmí nic namítat, a jakékoliv faktické kritice i věcné diskusi se brání čím dál zuřivěji. Domnívám se, že za situace, kdy tento přístup pronikl i do nejvyšších pater politiky a s ní propojeného byznysu, a podílel se na biopalivech (s možným důsledkem mnoha miliónů mrtvých - kde je vyšetřování zločinu proti lidskosti?), fotovoltaickém tunelu nebo nesmyslném zavrhování jaderné energetiky, je zcela legitimní místo dalších pokusů o diskusi sepsat něco jako obžalobu. To kniha "Obchodníci se strachem" splnila kvalitně a poměrně důsledně. Je to samozřejmě na úkor čtivosti. Na druhé straně kdyby se mělo téma vyčerpat, tak by se daly přidat i další kapitoly, například odvádění pozornosti od skutečných ekologických problémů (i když to příznivcům, kterým je často blízký tržní fundamentalismus, asi nevadí). Osobně jsem navíc přesvědčen, že mnohem zajímavější čtení než sociologický výzkum klimaskeptiků by byl třeba způsob, jakým profesionální aktivisté vyplachují mozky svým ovečkám (dárcům a dobrovolníkům), včetně psychiatrického profilu celoživotních aktivistů. Do jedné knihy už by to bylo moc, ale samotný fakt, že předmětem výzkumu se zatím stali jen klimaskeptici (resp. lidi, které lze podle nějakého názoru takto zaškatulkovat - nevím o tom, že by někdo byl klimaskeptikem na plný úvazek jako profesionální "ekologičtí" aktivisté), také o něčem svědčí. Věřím, že obžalovaní mají dost svých lidí, kteří si obžalobu přečtou až do konce, i když soud se v nejbližší době konat nebude.
Vložil: Milan Valden, 26.06.2019 16:18
Vargas Llosa, Mario: Volání kmene
Mně se naopak Volání kmene líbilo právě pro to, co kritizuje Anna. Asi bych nečetl knihy, o kterých Vargas Llosa pojednává, zejména ty se zaměřením na ekonomii; takto v kostce podané, s odstupem, kriticky i s nadšením či obdivem, mi to naprosto vyhovovalo, abych se s nimi seznámil. A na druhé straně... mě to na jednu z probíraných knih přece jen nalákalo, a sice na Aronovo Opium intelektuálů, které právě znovu vyšlo po letech v Academii...
Vložil: Josef Čadík, 26.06.2019 12:04
Balvín, Jaroslav
Dobrý den pane Jaroslave, jsme na dovolené v Novém Boru a teď v České Lípě se marně pokouším najít vaší maminku a moji sestřenici. Pomozte mi prosím, moc rád bych ji po dlouhých letech navštívil. Moc děkuji za odpověď. 602 446 062
Vložil: Jan Lukavec, 26.06.2019 11:38
Vargas Llosa, Mario: Volání kmene
Autor podle mne především shrnuje vývoj a význam zmiňovaných osobností, a to celkem spravedlivě a s kritickým odstupem. Takže rozhodně jen "nepřežvýkává". A pokud to někoho bude inspirovat k tomu, aby si sám a po svém přečetl i nějaké původní dílo probíraného myslitele, tím lépe.
Vložil: Magda de Bruin, 26.06.2019 10:17
České literární centrum (Pavel Mandys)
Ano, Moravská pozemská knihovna by byla vtipná. Dost zvláštní taky je, když na FB Ahoj Leipzig (kromě toho, že spisovatelské rezidence probíhají v Brně, takže se tam tomuto městu už jen proto věnuje velká pozornost) jsou odkazy na web Brnomycity, tzn. dělá se tam reklama Brnu jako turistické destinaci... (a na žádné jiné turistické destinace v ČR se tam neupozorňuje). Jak to souvisí s hostováním ČR (tedy ne města Brna) na knižním veletrhu v Lipsku, mi není jasné.
Vložil: Karel Huněk, 26.06.2019 08:24
České literární centrum (Pavel Mandys)
Moravian Terrestrial Library
Vložil: Magda de Bruin, 25.06.2019 16:48
České literární centrum (Pavel Mandys)
Nicméně jmenujte mi jinou knihovnu (třeba i státní, třeba i největší v zemi), která má na starosti národní stánek na knižních veletrzích nebo jejíž logo figuruje povinně všude tam, kde v zahraničí působí národní literární centrum. A zkuste vysvětlit kterémukoliv cizinci, že Moravian Library není regionální,... ale zemská knihovna (kdyby to bylo tak jednoduché, proč se to nevyskytuje v anglickém překladu názvu?).
Vložil: Anna, 25.06.2019 14:55
Vargas Llosa, Mario: Volání kmene
Jsem teprve v polovině a na knihu jsem se moc těšila. Musím říct, že kromě úvodu jsem z ní rozpačitá. Proč bych měla číst třeba Ortegu y Gasseta přežvýkaného byť světově uznávaným intelektuálem? Vždyť jde o převyprávění některých knih sedmi autorů, z nichž mnozí byli přeloženi do češtiny. Není lepší... si přečíst rovnou zdroj? Nevím. Jsem spíš zklamaná.
Vložil: Igor Vítek, 25.06.2019 10:51
České literární centrum (Pavel Mandys)
Opakované tvrzení v článku, že MZK je regionální knihovna Jihomor. kraje, není pravdivé a je to argumentační faul. Je to naše druhá největší knihovna, jako jedna ze tří knihoven má právo povinného výtisku, schraňuje cenné fondy a vyvíjí bohatou kulturní činnost.
Vložil: BRZ, 24.06.2019 18:35
Vargas Llosa, Mario: Volání kmene
Aleš Knapp, bujný troll...
Vložil: DeMol, 24.06.2019 18:30
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk (in Souvislosti)
Nazdar, svatojánská muško! Ty bys vážně chtěla soupeřit s Ouředníkem? Už se těším.
Vložil: Jiří Trávníček, 23.06.2019 21:46
Kubíček, Tomáš (ČLC)
Utopeno v žargonu a "politické" uhýbavosti...
Vložil: Magda de Bruin, 23.06.2019 15:02
České literární centrum (Pavel Mandys)
Vyrozuměla jsem, že se na FB řeší, zda MZK je nebo není regionální. O to ale ani tak nejde. Fakt, že ČLC nevystupuje navenek samostatně, ale vždycky pod hlavičkou MZK, je pro zahraniční partnery těžko pochopitelný: když se u zahraniční akce uvádí dejme tomu „Czech Centre“ nebo „Czech Lit“, je to pro... cizince čitelné, ale když vedle toho nebo nad tím (povinně) prominentně figuruje logo nějaké Moravian Library https://boycottbooks.com/08-08-30-08-expositie-chrudos-valousek-de-pittige-pruim-die-een-pop-werd/ (nezapomínejme, že v mnoha zemích se po rozpadu Československa ještě zcela nezažil nový název státu – vždyť ani Češi v jednoslovném názvu dlouho neměli jasno -, natož aby každý cizinec věděl, kde leží Moravia), vzniká z toho jedině zmatek. (Podobně divně ostatně působí, když českému národnímu stánku ve Frankfurtu vévodí panel statutárního města Brna, jak jsem viděla před několika lety, už po éře Světa knihy). Když překladatel jedná s ČLC, ale smlouvu (ještě k tomu jakousi zastaralou verzi) dostane z Brna, nepůsobí to příliš profesionálně. Stejně jako tip hostesky nizozemskému nakladateli u č. stánku ve Frankfurtu na Jezero Bianky Bellové, když ta kniha v nizozemštině vyšla už o půl roku dřív (jak by se asi v tu chvíli dalo zjistit třeba na webu czechlit, když už pořád není k dispozici databáze překladů č. literatury, pro činnost národního literárního centra zásadní). A tak by se dalo pokračovat.
Vložil: Petr, 23.06.2019 14:22
Lermontov, Michail Jurjevič: Sen
Krásný překlad, tuhle báseň mám moc rad , ale dřív se nedal překlad ani přečíst natož naučit. Bravo!
Vložil: , 23.06.2019 08:41
Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky
Napište anotaci s určením jazyka, žánru, tématu, rozsahu etc. a zašlete ji nakladatelství (výběrový seznam výše), jež vydává knihy obsahující obdobné texty.
Vložil: Lída Jašková, 22.06.2019 18:43
Dostálová, Zuzana: Hodinky od Ašera
Knížku jsem četla takřka jedním dechem, hnala mě zvědavost , jak všechny ty zápletky či osudy žen i mužů skončí. Paní spisovatelce Zuzaně chci poděkovat také za její novelu"Proč všichni odcházejí, jelikož se příběh odehrává v mém rodném kraji na Konicku a její prarodiče jsem osobně znala. Skvělí lidé,... mám je ve vzpomínkách a velký dík , že vnučka píše a obohacuje naši někdy nepochopitenou dobu.Na jejím díle je znát odkaz otce a prostředí , ve kterém vyrůstala, díky. L.J.
Vložil: Magda de Bruin, 21.06.2019 21:53
Kubíček, Tomáš (ČLC)
K žargonu ČLC / MZK (viz také http://www.h7o.cz/literarni-dum-neni-v-nasledujicim-roce-v-planu/) zřejmě patří slovo „agentáž“, „agentážní aktivity“, ale co se tím přesně myslí? Vidím, že „agentáž“ provádí třeba Aura-Pont, jenže to je agentura, která zastupuje autory a vyjednává za ně, když se na ni... nějaký zájemce obrátí, jejich díla však aktivně nenabízí. Je fakt, že paní Kalistová v rozhovoru s Juditou Matyášovou (LN 8. 12. 2016) na otázku: „Takže kdyby se ozvalo několik desítek autorů, centrum je bude zastupovat v zahraničí?“ odpověděla: „Ano, s tím se počítá.“ Ale to snad svědčí jen o tom, že ze začátku zjevně ani zakladatelé neměli ponětí, co taková instituce přesně dělá (srovnatelná literární centra v jiných zemích se tím rozhodně nezabývají). Nebo je snad agentáž to, co tu popisoval pan Kubíček v lednovém rozhovoru: „Oslovovali jsme je /tj. nakladatele v něm. jazykové oblasti/ předem dopisem (sic!) s otázkou, jestli nechtějí u příležitosti hostování ČR v Lipsku vydat nějaké české knihy.“??? (Vpravdě nabídka, která se neodmítá...) A co bude „cílená agentáž“, o které mluví pan Krafl v souvislosti s „cestou přes Skotsko a Irsko“, která má vést k většímu počtu anglických překladů? (Mimochodem je opravdu zajímavé projít si zprávy v médiích o ČLC za poslední dva roky, třeba tady http://www.culturenet.cz/aktuality/ceske-literarni-centrum-zahajuje-cinnost/n:20657/, a porovnat je se současnou situací i s výhledem do budoucna, jak ho črtají pánové Kubíček a Krafl. Namátkou: počáteční počet pěti zaměstnanců se „v průběhu roku“ měl zvýšit na osm, přitom teď se fakticky ještě o jednoho zaměstnance sníží, protože Martin Krafl je minimálně do konce roku vytížený jako programový koordinátor Lipska. Od začátku se mluví o restrukturalizaci webu czechlit, případně o vytvoření nových stránek v letech 2018–2019. Ani k tomu dosud nedošlo. A dalo by se pokračovat. Jak víme, že ze současných slibů do roka a do dne zase v tichosti nesejde? Pan Kubíček tu v lednu tvrdil, že na březnovém veletrhu v Lipsku „budeme moci představit kolem osmdesáti nově přeložených titulů“, ale na mou otázku, kde se dá najít jejich seznam, nikdy neodpověděl. Pan Krafl mluvil o 70 překladech a média to po něm od té doby opakují, ale na webu https://www.ahojleipzig2019.de/ jich je momentálně, tedy 3 měsíce po konání veletrhu – po odečtení v němčině psaných a dvojmo či trojmo uvedených titulů – 61. Máme jim přesto věřit?)
Vložil: Aneta Brendlová, 21.06.2019 18:18
Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky
Dobrý den, bylo by nějaké vydavatelství ochotna mi vydat knihu psanou životem 23leté slečny, která od mala bojuje s nemocí mozečková ataxie toxoinfekční etiologie, tou knihou chci světu ukázat s čím vším se dá žít. Toužím po tom, aby si lidé uvědomili, že handicapovaní jsou také lidé, kteří nechtějí... být odsuzováni podle své diagnozy, či vzhledu.
Vložil: Marie, 19.06.2019 11:20
Bakke, Gunstein: Maud a Aud. Román o silničním provozu
V originále to celé stojí na zvukomalebnosti a práci s jazykem, pokud se přeloží jen významy jednotlivých slov, tak je z toho blábol...
Vložil: Antonín Kudláč, 18.06.2019 16:58
Eames, Nicholas: Králové Wyldu
A když se ještě ke všemu město jmenuje Coverdale…
Vložil: mp, 17.06.2019 11:52
Magris, Claudio: Pro nedostatek důkazů
Soudě podle základních zdrojů, měla by italská formule "non luogo a procedere" relativně (!) nejblíže k českému "skutek se nestal". Každopádně jde o rozhodnutí vůbec nevznést obžalobu a italský obrat (zhruba ve smyslu "nedá se soudit") to vyjadřuje srozumitelně i pro běžného čtenáře.
Vložil: zuzana, 11.06.2019 08:52
Mornštajnová, Alena: Tiché roky
To, že je Bohdana je nemá je poriadny spoiler. Všetko ostatné v texte kĺže iba po povrchu, ale toto je informácia, ktorá by v recenzii byť nemala, nakoľko sa to čitateľ dozvie až v druhej polovici románu. Možno by som nemala čítať recenzie pred čítaním knihy, ale robím to dosť často. Takže tentoraz... som to vedela oveľa skôr ako som sa k tomu vôbec dostala v knihe...
Vložil: Knapp Ales K., 10.06.2019 22:52
Vargas Llosa, Mario: Volání kmene
Kniha i jeji autor jsou vynikajici. Ale ta Lukavcova recenze, to je katastrofa. Recenzent jenom zvani, Llosa mu zjevne nevyhovuje a on nevi, jak to napsat. Asi je to bolsevik odchovany nemeckou cenzurou.
Vložil: Linda, 10.06.2019 18:40
Hemingway, Ernest: Zelené pahorky africké
Nejvíc supr čupr knížka. Moc se mi líbila a krásně se četla doporučuji
Vložil: jan lukavec, 09.06.2019 20:36
Aslan, Reza: Bůh a jeho lidské dějiny
Ano, děkujeme za připomínku, váš překlad knižního titulu je vhodnější, upravili jsme.
Vložil: Lučištník, 09.06.2019 09:22
Aslan, Reza: Bůh a jeho lidské dějiny
Nevím, jak je to v kontextu Aslanovy knihy, ale No god but God je pravděpodobně aluze na šahádu, tedy ne "Nikoli bůh, nýbrž Bůh", ale "Není boha kromě Boha".
Vložil: C-dur Knapp, 06.06.2019 15:55
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk (in Souvislosti)
Vazeny d-molle, e-molle, fr-mole! Pokud se Vam libi Ourednikova cestina, pak jsem svatojanska muska. A hlavne, urednik Ourednik keca. Souvislosti i Host odmitaji mou odpoved tomu cestinarsko-francouzskému bridilu otisknout... Ales K.K.
Vložil: jana šrámková, 06.06.2019 12:38
Knihozem
rozhovor s markeťákem, hm. příliš nerozumím existenci takového textu v prostoru iliteratury. je to čistě PR záležitost. otázky po ničem nepátrají, nic nezkoumají, nerozporují - a že by se toho nabízelo...
Vložil: Knapp Ales K., 06.06.2019 11:45
Novák, Jan: Zatím dobrý
Vite co, vy vsichni? Honza Novak je fajn autor. A ti komousi, co tam opruzovali a opruzuji, vcetne ukradené mladolboleslavské Skodovky, to jsou vsechno Skopcaci. Marx je snad Nemcour, anebo ne?
Vložil: Míša, 02.06.2019 10:02
Mukherjee, Siddhartha: Gen
Nádherná obálka (což je u "univerzitních" publikací spíše výjimkou); asi si knížku koupím jenom kvůli ní.
Vložil: Magda de Bruin, 01.06.2019 10:32
Knihozem
Na Mezinárodní den dětí sem přenáším otázku, kterou jsem paní Obadalové položila mailem, ale zůstala dosud bez odpovědi: Jak Albatros marketingově využívá jedinou českou cenu zaměřenou výhradně na dětskou literaturu Zlatá stuha, která je "garantem kvalitních dětských knížek", jak se píše na webu ceny?
Vložil: Prehanka, 31.05.2019 11:35
Slimani, Leïla: Něžná píseň
Prave jsem knihu "Nezna pisen" docetla ve francouzskem vydani (Chanson douce) a nakonec jsem si precetla i Vasi recenzi na tuto knihu, kterou bych chtela timto velice pochvalit!
Vložil: Kateřina Kadlecová, 29.05.2019 12:11
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
Přijde mi to od pana Borkovce nevkusné a nekolegiální, takhle nevhodně tematizovat kolegyni od fochu. Jasně, jednou B. B. někde napíše, že není feministka, takže jí jistě nebude vadit nějaká ta objektifikace, překročení hranice intimity a slušného chování, pro někoho snad i verbální znásilnění... A... zdá se mi to, nebo ji tam tak na pěti šesti místech shazuje jako umělkyni i jako ženskou? Tenhle bulvár pro inťouše šmrncnutý sexismem a ageismem mě místy děsil.
Vložil: Jana, 29.05.2019 06:14
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
To: WTF? / Čemu jste se smála? Je tam nějaký vtip?
Vložil: Kateřina, 28.05.2019 17:44
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
Vynikající! "zatímco Bianca něco mlela", drahé prádlo, těžké dvoukřídlé dveře... miluju tuhle ironii a zdravím svého oblíbeného učitele PB :-)
Vložil: DeMol, 28.05.2019 15:21
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk (in Souvislosti)
Skvělý článek. Fundovaný, precizní, vtipný - a dokonalá čeština. Díky!
Vložil: GGG, 28.05.2019 13:12
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
Nádhera. Díky!
Vložil: WTF?, 28.05.2019 11:58
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
První reakce totální zděšení. Při druhém čtení jsem se smála nahlas. A dost se mi ulevilo.
Vložil: Marr, 28.05.2019 08:49
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
I tím jazykem se autor vrací k otrokářskému "spisovateli" Homérovi a jeho "postavě" Heleny.
Vložil: WTF?, 28.05.2019 00:22
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
wtf? Aneb what the fuck? Snídáš se ženou, koukáš jí na prsa, přijde ti - i přes ten věk, což neopomeneš zdůraznit - sexy. no a co? bože, takové kecy....
Vložil: Tadeáš, 26.05.2019 11:22
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
Poeticky krásné počtení, děkuju!
Vložil: Jana, 26.05.2019 10:54
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
To jsou proste zeny z jineho vesmiru. Bohyne. Obdiv i touhu chapu. Co ona muze vedet o normalnich zenach? Kdyz nemaji chleba, proc nejedi kolace? Osud takhle rozdal karty, tecka.
Vložil: , 25.05.2019 18:35
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
Ještě to zkuste, Hanko. Na to přijdete!
Vložil: jovanka, 25.05.2019 18:22
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
Nádherný text.
Vložil: Hanka, 25.05.2019 14:08
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
Smysl sloupku mi uniká. Má dokázat, že Bellová je sex bomba a Borkovec nadržený kanec? Jinak si to neumím vysvětlit.
Vložil: Elena, 24.05.2019 22:53
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
Zbytečně slizké. Proč?
Vložil: Dr. Zuzana Adamson, 20.05.2019 15:01
Raspail, Jean: Tábor svatých (in Tvar)
Právě nyní 17. květen 2019 vychází v našem vydavatelství tento román v překladu, který byl autorizován panem Raspailem a také vydavatelstvím Robert Laffont. Konečně si prorockou knihu, ze které až místy mrazí, můžete přečíst i v češtině! Je to síla, přátelé. Kromě románu jsem přeložila esej Big Other,... kterou Jean Raspail napsal v roce 2011 a kterou najdete v tomto vydání taktéž.
Vložil: https://slevovykupon.net/, 19.05.2019 23:45
Boček, Evžen: Aristokratka ve varu
Super kniha
Vložil: Adela, 17.05.2019 22:48
King, Stephen
Mam dotaz chtela bych se zeptat na rozbor dila holcicka co mela rada toma gordona a potrebovala bych vedet : literarni druh a zanr , literarni smer, prostor deje, čas, vypravec. Dekuji
Vložil: lol, 16.05.2019 20:01
Petrarca, Francesco - přehled latinského díla
Ještě že někdo takový žil...
Vložil: TIMONEL, 16.05.2019 14:18
Ouředník, Patrik: Konec světa se prý nekonal
Nemohu se dosytosti nabažit této skvělé, trefné a nesmírně vtipné knížky, která podobně jako již Ouředníkova Europeana bude knihou roku, možná desetiletí, bude obdobně překládána do desítek světových jazyků. Je dost možné, že v cizině bude autor spojován s experimentátorstvím skupiny Oulipo a Georgesem... Perecem, Raymondem Queneauem a dalšími, v českém prostředí ale Patrik Ouředník nemá ani srovnání, ani konkurenci. Ano, žijeme v postmoderní době, bohužel - ale i bohudík. Literatura má zcela jinou podobu, než kdy měla, bohužel - ale i bohudík. Ouředník je jedním z myšlenkově nejpronikavějších a literárně nejschopnějších duchů, které česká literatura v současnosti má, bohužel - ale i bohudík. Autor má zcela výjimečnou schopnost vystihnout paradigma, horizont a limity současné doby: veškeré nešvary, mýty, úlety, pitomosti, úchylky, poklesky, tiky, blbosti, konstanty, zlatá telata, modly, rituály, prostě všechno, čím skutečně tato doba žije, je destilováno a koncentrováno v Ouředníkově knize, bohužel - ale i bohudík. Vychází z toho velmi nelichotivý obrázek zdegenerovaného, zblblého a zpitomělého lidstva, které prochází závěrečnou fází své civilizační existence. Ha! řekne si laskavý čtenář, tak ono je to vážné, s tím "koncem světa", bohužel - i bohudík. Ale není, laskavý čtenáři, je to jenom literatura nebo lépe řečeno to, co z ní zbylo a to, co je ještě ochotno s námi, ostatními laskavými čtenáři, vést skrze knihu dialog jako rovný s rovným. Na konci knihy se zcela příhodně ptá nakladatel autora: "konce světa? a k čemu je to dobré?"............."Jak to myslíte, k čemu je to dobré" opáčí překvapený autor. Současný svět je zpodobněn Ouředníkem jako svět triviální a hloupé anekdoty, u které se ovšem neskutečně chechtáte, chechtáte se všem neskutečným pitomostem a úchylárnám, které nás obklopují. Ať čtete Ouředníka horem dolem, jak chcete, vždy se velmi dobře bavíte - i když třeba zakotvíte v téměř dokonale inscenovaném historickém pesimismu, který z knihy přímo čiší. Autorův postmoderní styl ovšem vybízí k tomu, abyste tuto knihu nezařazovali do škatulek literatury, ale abyste se královsky bavili. Aspoň u mě to tak zafungovalo. Díky, Pane spisovateli ! Proč proboha musím děkovat francouzskému spisovateli českého původu, to je jako kdybych obdivoval Milana Kunderu, no fuj! To asi nejsem ten správný Čech :-)))))))
Vložil: Jenda, 15.05.2019 15:00
Landsmann, Ivan: Fotr
Recenzenta pana Lagyho nezmán, ale skoro až se zděšením a hrůzou reflektuji kdo dnes může dělat oficiální knižní hodnocení. Napsat o tomto románu že je v podstatě zoufalým počinem a špatnou knihou je poměrně dost přes čáru. Nevím jaké měl očekávání po Pestrých vrstvách, a kdy se jemu osobně dostavuje... v životě zklamání a jak je na tom emočně.... Ivan Landsman byl dá se říct živočišným spisovatelem, a i když jeho styl a forma psaní nejsou ukázkou vrcholného románu a snesou jistou dávku kritiky, pak jeho umění syrově vyprávět a vtáhnout čtenáře do "banálního" děje je skoro až geniální. Z postavy obhrublého, cinického a sobeckého Slávka dokázal postupně vytesat dle mého úžasný příběh vzájemné potřeby a náklonosti s absolutně oddanou a milující Květou. Jejíž náhlá smrt po tom jak se jejich vztah utvářel a ve výsledku vygradoval, nemohla nechat nedotčeným žádného čtenáře. Naopak i dle mého neuspěchaný závěr v podobě příznačných pudových reakcí a náznaků zoufalosti a zmatečnosti mladého Slávka přesně odpovídá jeho věku a celkovému jeho vykreslení od začádku příběhu. Kniha je to rozhodně hodnotná a má co ve čtenáři probudit i zanechat.
Vložil: mňuk, 15.05.2019 06:39
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Děkujeme panu Kudláčovi, že si z diskuse vytvořil prostor pro sebeprezentaci svých knih a studií. Sympatické gesto.
Vložil: Antonín Kudláč, 14.05.2019 18:33
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Veronika Abbasová: Když už jste se k tomu vyjádřila, nechtěl jsem to rozebírat, ale budiž... Samozřejmě nejde o článek z loňska, to by Vám nikdo jistě nevyčítal, ale knihu Anatomie pocitu úžasu, jedinou českou monografii o SF fandomu, jste v úvodu zmínit mohla, když už jste tam psala o dosavadním bádání... na toto téma.
Vložil: va, 14.05.2019 09:33
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
mp: https://i0.kym-cdn.com/photos/images/newsfeed/000/860/976/94a.jpg
Vložil: Veronika Abbasová, 14.05.2019 09:15
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Antonín Kudláček: Díky, na ten článek se určitě podívám, jak jsem předpokládala, vyšel až po dokončení této knihy (psána v letech 2015 až 2017), takže skutečně nebylo třeba psát, že nevím, že existuje ;).
Vložil: mp, 14.05.2019 07:33
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Až budete příště řešit koncepty typu other, zkuste na to, hm, jít třeba přes nepřeložitelný koncept wiki. Druhá možnost je mít základní vzdělání, ale to už je asi dnes příliš square.
Vložil: Antonín Kudláč, 14.05.2019 06:36
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
I kdyby u nás vycházely běžně zahraniční knihy o podobných tématech, stejně nevěřím tomu, že by to mělo zásadní vliv na českou terminologii, původní termíny jsou často vlastně nepřeložitelné a Češi z nich odvozují takové absurdity jako jsou např. "kulturální studia" apod. Psal jsem hlavně o SF fandomu,... v knize "Anatomie pocitu úžasu" (Brno, Host 2016) se o FF zmiňuju pouze okrajově jako o jedné z mnoha aktivit fanů. Trochu víc jsem se na toto podíval v loňském článku v Českém lidu, jmenuje se to Participační hra a pocit zázraku. Poznámky k numinózně-kooperativnímu modelu populární kultury (Český lid 4/2018, s. 425-440).
Vložil: Veronika Abbasová, 13.05.2019 21:29
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Antonín Kudláč: Vidíte, a vy zase nevíte, že už se docela dlouho připravuje v Akropolis překlad Textual Poachers: https://akropolis.info/kniha/pytlaci-textu/ . A jsem za to moc ráda, jelikož s názorem "lidi, co to potřebují, si to přečtou v angličtině” musím zásadně nesouhlasit. S tímto přístupem bychom... neměli české výrazivo vůbec pro nic, co původně pochází ze zahraničí, a vlastně bychom tady nemuseli (respektive ani nemohli) česky vůbec diskutovat. Kvůli takovým názorům třeba nemáme v češtině přeložené prakticky nic z queer teorie a vlastně celý post-strukturalismus v tomto ohledu poněkud pokulhává, takže teď musím používat v českých textech, které tyto koncepty používají, výrazy jako “other”, ostatně i se samotným slovem “queer” je potíž, objevily se nesmělé experimenty jej překládat coby “podivný”, ale nijak zavedené to není. Což je pochopitelně špatně. K vašim textům o subkulturách – pokud se skutečně nějakým způsobem týkají fanfikce, tak mě na ně prosím naveďte, velmi ráda si je přečtu.
Vložil: Antonín Kudláč, 13.05.2019 16:16
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Ano, tohle je určitě první samostatná kniha o FF v Čechách, i když o tématu se nepíše zdaleka jen v diplomkách, ale i v různých studiích o subkulturách (například také v mých), o kterých zřejmě Abbasová neví, že existují. A nevím, jestli má smysl vydávat Jenkinse v češtině, ti, kdo ho k něčemu potřebují,... ho samozřejmě čtou v angličtině.
Vložil: Josef Soukal, 13.05.2019 12:50
Březinová, Helena: Slavíci, mořské víly a bolavé zuby. Pohádky H. CH. Andersena
Ukázka zde: https://www.ascestinaru.cz/mala-morska-vila-pohadka-o-amputovanem-jazyku/
Vložil: belldandy, 13.05.2019 12:27
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Tak s tím musím souhlasit. A rozhodně to podporuju! Akorát jsem si zároveň vědomá, tedy taková je má zkušenost, že tohle je zatím text s nejhlubším ponorem, který v češtině dosud existuje. Aspoň dokud někdo nevydá třeba něco od Jenkinse. Jakože já budu první pro! :) Zatím jsou konkurencí jen... různé akademické práce různé kvality (typu diplomky, bakalářky a spol.) a v tomto srovnání (teda v mých očích) si Veronika Abbasová nevede vůbec špatně. Jakože spousta lidí šla do psaní jen s krátkou osobní zkušeností a obvykle mnohem menším přehledem o tématu.
Vložil: Markéta Šimková, 13.05.2019 08:45
Escobar, Melba: Dům krásy
Ano, je to tak. Měla jsem na to v recenzi upozornit.
Vložil: fk, 12.05.2019 21:31
Escobar, Melba: Dům krásy
Ano, opravdu to tak v knize je (viz https://www.hostbrno.cz/dum-krasy-1/).
Vložil: Anežka Charvátová, 12.05.2019 18:27
Escobar, Melba: Dům krásy
Proč píšete Kartagena s K? To je tak v knize? Co je to za nápad, to už se může rovnou psát Kartachena.
Vložil: Valda, 12.05.2019 09:41
Hrouda, Lubomír: Rostliny naší přírody
"Základní myšlenkou bylo vytvořit knihu zhruba stejně rozsáhlou, tedy takovou, která se ještě dá svázat a čtenář s ní bude moci snadno manipulovat." V tomto ohledu to tedy poněkud nevyšlo. Nová kniha váží přes dvě kila a jako příručka do terénu prostě nefunguje. "Naše květiny" jsem si občas do batohu... přibalil. Ilustrace paní Skoumalové jsou pěkné, ale už pro zvolený výběr nejběžnějších druhů se zdá, že kniha určena laickým zájemcům o přírodu, které ovšem může odradit předimenzovaná tloušťka a hmotnost svazku.
Vložil: admin, 11.05.2019 10:30
Enrigue, Álvaro: Náhlá smrt
Děkujeme za upozornění, překlep opraven a jsme rádi, že se kniha i recenze líbí!
Vložil: Milan Valden, 11.05.2019 10:01
Enrigue, Álvaro: Náhlá smrt
Vidím, že autorovo příjmení Enrigue dělalo problém nejen nakladateli (všude v knize je správně Enrigue, ale na hřbetu Enrique), ale i v recenzi, kde je v posledním odstavci náhle "Alvara Enríqueho" :) Ale jinak nevšední kniha, na niž recenze velmi naláká!
Vložil: Antonín Kudláč, 10.05.2019 14:05
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Takže mi z toho všeho suma sumárum vychází, že by to chtělo nějakou knihu s hlubším ponorem než je ta, o kterou se jedná.
Vložil: Igor Daniš, 10.05.2019 13:48
Vargas Llosa, Mario: Pětinároží
Dodatok: ...podobné znaky politického a spoločenského vývoja, napr. aj "meno" Doktor Vladimír.
Vložil: belldandy, 10.05.2019 12:25
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Ani já rozhodně netvrdím, že FF píšou jen ženy. To by byla jednoznačně lež! Mohu koneckonců jen tak z hlavy jmenovat několik mužů, kteří píšou fanfiction: U nás byl třeba populární alternativní díl HP série Harry Potter a Pán smrti od Martina nebo je populární překlad Harry Potter a Metody racionality... od Les Wronga. Své fanoušky mají povídky EmhyrVarEmreisa ze zaklínačské série a tak dále, atd., atd... :) Nicméně musím trvat na tom, že všechna fakta, která na to téma dosud znám, naznačují, že ženy skutečně ve fanouškovské tvorbě převažují. Píšou, malují, stříhají, dokonce i čtou víc. :) O slashi a jeho autorech (jsou i muži, co píší slash, jako fakt :)) bych si dokonce netroufla říct, že převažuje, i když třeba na AO3 tomu tak nepochybně je. Proto zastoupení fanoušku slashe mezi čtenáři fanfiction by mohla být signifikantní třeba tahle anketa: https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/zanr-fanfiction/ I moje osobní domněnka je, že slashařky (a jejich dílo) netvoří obecnou většinu ve tvorbě fanfiction. Domnívám se ale, že jsou "podstatné". Což je uznávám divný termín. Pokud se člověk v oblasti mediálního fandomu dlouhodobě vyskytuje, tak mám za to, že jsou pro něj nakonec prostě nepřehlédnutelné. Nicméně v "normálním" světě platí samozřejmě opak. :) A taky si myslím, že jsou často aktivní a progresivní silou zejména v nadfandomových uskupeních. Častěji vymýšlí úplně nové, třebaže zároveň dost švihlé, věci. (Totiž, s čím přišli neslashový autoři FF, aby to bylo řekněme srovnatelné s omegaversí? :D) Mám prostě za to, že slashařky bývají nakonec hodně vidět, víc než odpovídá jejich percentuálnímu zastoupení, protože toho hodně podnikají.
Vložil: Igor Daniš, 10.05.2019 12:10
Vargas Llosa, Mario: Pětinároží
Dodatok: ...podobné znaky politického a spoločenského vývoja, napr. aj "meno" Doktro Vladimír.
Vložil: Igor Daniš, 10.05.2019 12:06
Vargas Llosa, Mario: Pětinároží
Pani Šimková, Pětinároží je satira. A tak k nej treba aj pristupovať - postavy, dej, spoločenské vrstvy, jazyk, štýl, historické zmeny a vývoj. Satira v rôznych rovinách. Nie je to žiadny existenciálny román alebo formálne inovatívny. Je zaujímavé, že Peru a Slovensko mali v 90. rokoch podobné znaky... politického a spoločenského vývoja, napr prekvapivo aj "meno" Doktor Vladimír. Igor Daniš
Vložil: redakce, 09.05.2019 17:20
Lidmilová, Pavla (Státní cena za překladatelské dílo 2005, laudatio)
portrét překladetelky najdete na http://www.iliteratura.cz/Clanek/41101/lidmilova-pavla
Vložil: Zdenek Malaník, 09.05.2019 12:06
Lidmilová, Pavla (Státní cena za překladatelské dílo 2005, laudatio)
Otázka: Jak bych se dostal k medailonku o Pavle Lidmilové?
Vložil: Antonín Kudláč, 08.05.2019 15:58
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Opravdu nejsem insider, trochu do toho nahlížím jen přes SF fandom, ale léta se o FF bavím s lidmi, kteří ho dělají, a nejsou to jen ženy a zdaleka všichni nepíšou slash... Prostě jsem nedůvěřivý k tak kategorickým tvrzením a mám za to, že autorka této knihy si to prostě po téhle stránce trochu zjednodušila....
Vložil: , 07.05.2019 23:26
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
A představuješ si tu kvantitivní metodu výzkumu nějak jinak než se, že nabereš respondy a zeptáš se jich (řekněme) na pohlaví. To, kde se ti respondenti naberou považuji pro výsledky za zásadní, ale každopádně už to opakovaně hodně lidí udělalo. Třeba: https://centrumlumina.tumblr.com/post/63208278796/ao3-census-masterpost Nebo:... https://tppfandomstats.tumblr.com/post/152355620492/fandom-sexuality-survey-teaser-report-the?fbclid=IwAR3EFqolOaaQ3DhDsbH6Cy5zVplyzXBbkawxbDwXPqQJOxAbQRqSxnh5qos Další třeba v této diplomce: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/131689?lang=en Já samozřejmě právě definitivně nevím, jak to je. Ale za léta pochybností a hledání různých zdrojů informací jsem samu sebe asi přesvědčila, jak o tom, že ženy ve fantvorbě dominují, tak třeba i o tom, že slashový fanoušci jsou ve fanfiction jednou z nejvýraznějších a nejaktivnějších nadfandomových skupin. Každopádně zejména oni se podíleli na založení takových projektů jako je fanlore nebo AO3 a u nás třeba FFdeník. Otázka, nakolik to může být iluze ve mně stále hlodá, ale pravda je, že když jsem začínala mé pochybnosti byly v této otázce vyšší. Dnes cítím více důvodů proto si myslet výše řečené.
Vložil: Antonín Kudláč, 06.05.2019 06:26
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Já se nepohybuju v žádné "bublině", jen mne prostě tohle téma zajímá. To, jaké pohlaví sami tvůrci FF uvádějí ještě nemusí být směrodatné, ostatně o tom takto píše i sama autorka té knihy. Pro zjištění (nebo aspoň naznačení možností zjištění) takových údajů se většinou používá tzv. kvantitativních metod... sociologického výzkumu, nejčastěji v podobě dotazníků... Kdyby se toho někdo, kdo to umí, ujal, bylo by to určitě užitečné.
Vložil: belldandy, 05.05.2019 20:55
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
"A opravdu je FF tak výrazně ženskou doménou, jak se v knize (už v jejím názvu) tvrdí?" FF samozřejmě nepíší jen ženy a jistě záleží, v jaké bublině se pohybujete, aby se výsledky lišili. Z druhé strany, jak třeba to, zda jste člen fandomu ovlivní to, kolik uživatelů fanfiction. netu zadalo jaké pohlaví?... :) - https://ffnresearch.blogspot.com/2011/03/fan-fiction-demographics-in-2010-age.html?fbclid=IwAR3kKMM-OMb51tD_XSCDrJpY9Sm_xn1S1RxIWth6Od6NwZe-dup2S51v_vk . - Obecně ano, dle mé zkušenosti, převažují nejen mezi autory fanfiction, ale třeba dokonce mezi tvůrci fanvidů ženy. Nicméně uznávám, že nevím, jak to definitivně dokázat nebo vyvrátit. Ale máte-li v hlavě nějakou metodu, jak to neoddiskutovatelně potvrdit či vyvrátit, promluvme si o tom. Také mě to zajímá? :)
Vložil: mp, 01.05.2019 22:55
Alighieri, Dante: Komedie (Peklo)
SSJČ: "zhostiti se ... kniž. 1. (čeho, koho) zbavit se, zprostit se: z. se pocitu viny, strachu; z. se předsudků; z. se nevítané návštěvy"
Vložil: Petr, 01.05.2019 13:16
Alighieri, Dante: Komedie (Peklo)
Užitečný popis první části Božské komedie. Každopádně ale doporučuji číst v novém českém překladu Vladimíra Mikeše. Ten odstraňuje mnohé nesmysly, jako například hojně citovaný verš ze třetího zpěvu, kde Dante a Vergilius vcházejí branou do Pekla. Nový překlad verše III, 9, tedy "Zanechte naděje, kdo... vstupujete" srovnej se zde uváděným "Kdo vchází mnou, nechť naděje se zhostí".
Vložil: Majka, 01.05.2019 12:08
Ryan, Christopher; Jethá, Cacilda: Na počátku byl sex: kořeny moderní sexuality: jak se dáváme dohromady a proč se rozcházíme
Knihu teprve začínám číst, ale už musím nesouhlasit. Ano, na šimpanzí samici stojí samci ve frontě, ale jenom když je v říji, což je jednou za pár let. A proklamovaný ideál mi připomíná dystopii Brave New World.
Vložil: , 30.04.2019 10:01
Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky
Zkuste https://www.slovnik-nakladatelstvi.cz/o-autorovi/.
Vložil: doc.dr. Soldán Ladislav, 28.04.2019 11:04
Dvořák, Miloš: Svítání kritikovo
Vážení přátelé, srdečný dík za obsáhlou výstižnou recenzi p. Emingera o dvou obsáhlých svazcích z kritického díla Miloše Dvořáka, které připravil k vydání výše uvedený Ladislav Soldán. Vyšly v nakladatelství Cherm (Praha-Zbraskav)
Vložil: mruk, 27.04.2019 15:07
Hůlová, Petra: Můj příští román bude o vodě
hodně hloupá představa o zvedaní činek
Vložil: TIMONEL, 26.04.2019 16:21
Schweblin, Samanta: Mimo dosah
Příběhem mi trochu připomíná jako jisté echo románu Carlose Fuentese "Smrt Artemia Cruze", zde je též retrospektiva umírajícího člověka podřízena zdánlivě paradoxním časovým smyčkám a flashbackům: tomu co se skutečně přihodilo a tomu, co ne. Ovšem čím méně oprávněných nálepek a paralel s klasiky najdeme... u nových autorů, tím lépe :-))))
Vložil: Romana, 26.04.2019 16:07
Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky
Dobrý den, můj dědeček byl zakladatel, nebo spoluzakladatel vydavatelství ČIN. Má někdo nějaké informace o tomto vydavatelství, nebo pomohl by mě někdo nějaké sehnat? Děkuji Romana Krejčová
Vložil: TIMONEL, 26.04.2019 10:17
Přidal, Tomáš
Skvělá práce, pane Přidale! Zhltnul jsem "Čalouníka" s Vaším vlastním výtvarným doprovodem cestou do práce. Gratuluju. Jsem nadšený. IMHO jste na špici současné české poezie (a to jste naprostý "mimoběžník", solitér.) Líbí se mi moc, že ta poezie je pro mě "signální" je tam spousty čitelných signálů,... které vystřelují jako rakety ohňostroje........ "Signální" protože syntetická, "signální" protože bohatá naa dimenze: proč si myslím, že ta poezie po vzoru kvantové fyziky a teorie superstrun zasahuje do jádra jazyka a odhaluje téměř všech doposud známých jedenáct rozměrů našeho světa? Doprovodné kresby jen dokreslují to, že žijeme ve vícerozměrném světě......... Mohou být tyto rozměry tak vzdálené a přitom na dosah ruky? Ano, mohou, taková je i poezie "Čalouníka". Nejvíce si cením toho, že ty básně jsou absolutně svobodné a nezařaditelné. jsou člověku nesmírně vzdálené a nesmírně blízké zároveň hovoří k člověku neidentifikovatelnou řečí, ale zcela jasně pokud si mohu dovolit příměr, jako kdyby nejlepší přítel objevil novou formu umění, kterou spolu ještě musíte odhalit, objevit, vynalézt Moc se mi líbí jejich tón, je naprosto vážný a zcela seriózní to není žádný experiment, to není žádná experimentální poezie není v tom žádná vyumělkovanost, strojenost nebo násilí cítím z těch básní zcela nebývalou opravdovost a blízkost všech věcí, ty verše vychází z něčeho nesmírně blízkého a důvěrného Přitom z té skutečnosti, která je trhána na kousky a volně používána je vytvořena natolik pevná a soudržná nová skutečnost, že je to až s podivem Nevím, jestli to není jenom můj naivní pocit, ale hrozně moc jsem těm veršům uvěřil, protože jakkoliv mohou hovořit o "vzdálených světech" jsou mi něčím nesmírně blízké, třeba už tím, že nerezignují na tradiční koncepty a tradiční kulturu a nebo na letmé rýmy a vnitřní paralelismus mezi verši. Nejsou to v žádném případě laciné provokace nebo naschvály na způsob avantgard nebo neoavantgard, není to ani umění pro umění, nejsou to ani pouhé hříčky, nejsou tvořeny za účelem být hříčky: čtenář Tomáši Přidalovi věří všechno, co básník píše, jde za ním jako za "vůdcem", který zhypnotizoval čtenáře, ale ničím jiným než svou upřímností a opravdovostí a nezáludností veršů. Nejsou to ani verše nějakého na okraji žijícího závisláka "zhulence", zračí se v nich reálný svět, svět plně soudržný a konzistentní, který vidí pouze básník (a je nutné někoho utvrzovat a někomu dokazovat, že Tomáš Přidal je básník, že vidí a tvoří "pravý svět"? Ne!...... není): V roce 1909 Jaroslav Vrchlický věnoval Josefu Váchalovi tyto verše: Vždy umění je sfinga, vždy je život moře a mezi nimi pouze jest básník interpret on zhloubá jediný ples a jejich hoře, co zbuduje on z nich, je pouze pravý svět.
Vložil: JT, 24.04.2019 10:26
Garfield, Simon: Ten můj font
Typeface or font? A typeface is the design of the letterforms; a font is the delivery mechanism. In metal type, the design is embodied in the punches from which molds are made. A font consists of the cast metal printing types. In digital systems, the typeface is the visual design, while the font is... the software that allows you to install, access, and output the design. A single typeface might be available in several font formats. V češtině tedy: typeface = písmo (tedy to, o čem se bavíme, co vidíme = design písma), font = font (tedy to, co nevidíme, co je nyní software, dříve třeba kus kovu). Tak asi tak.
Vložil: Dan, 23.04.2019 20:39
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Moudra to zena... Nikdo z diskutujicich nevidi pointu prispevku - a sice, ze dnesni feminismus nehaji zajmy zen, ale silenou ideologii progresivistu
Vložil: BOREK ZELINKA, 20.04.2019 17:01
Šrut, Pavel: Lichožrouti navždy
DEKUJI :). Je to dobra kniha............
Vložil: Ales Knapp, 17.04.2019 16:58
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk (in Souvislosti)
Jo, Viktor Janis, nojo, znama firma zastavajici se zlodejského prekladu Kunderova romanu "L'Identité"? A clen Poroty Skripce, kde zasedal i "expert" neumejici cesky ani rusky Libor Dvorak? Tak nam to zas vsechno vyléza z der...
Vložil: BRZ, 17.04.2019 13:22
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk (in Souvislosti)
Aleš Knapp, bujný troll...
Vložil: Viktor Janiš, 17.04.2019 09:35
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk (in Souvislosti)
...asi taková legrace, jako sledovat člověka, jenž stojí v dost hluboké jámě a po dobře míněném upozornění od kolemjdoucího si přesto plivne do dlaní a jde kopat dál.
Vložil: Martin Liška, 17.04.2019 08:59
Birgisson, Bergsveinn: Hledání Černého vikinga
O Bjarmalandu jako o sibiřském území autor několikrát výslovně píše (např. na s. 21, s. 158), na mapce na s. 156 je ovšem Bjarmaland situován zhruba do míst, která zmiňujete. Na s. 22 pak autor naopak uvádí, že "Bjarmaland musel označovat území kdesi u Bílého moře nebo na poloostrově Kola". Zjevně tedy... autor vnímá pojem Sibiř velmi volně, těžko určit, zda z vlastního rozhodnutí nebo na základě použité literatury.
Vložil: Ales Knapp, 16.04.2019 20:02
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk (in Souvislosti)
Odpoved na tomto serveru i v Souvislostech bude nasledovat. Hned na to sednu. Urcite se nasmejeme. Bude sranda. Ales K.K.
Vložil: Michal Kovář, 16.04.2019 13:08
Birgisson, Bergsveinn: Hledání Černého vikinga
Bylo by možné zjistit, kdo situoval Bjarmaland na Sibiř? Ve středověkých pramenech, pokud vím, jde o oblast severu dnešní Karelské republiky nebo o Kolský poloostrov, v novověkých i o oblast navazující na východě, t.j. západně od Severní Dviny, nicméně jen po Ural. Předem děkuji!
Vložil: Martina, 13.04.2019 09:05
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Jsem ráda, že má autorka tak úspěšný život nedotknutý patriarchální společností. Ale to přece neznamená, že problémy, po jejichž řešení feminismus volá jsou vyřešené nebo vymyšlené. Mně se to nestalo, takže problém neexistuje. To je dostatečná argumentace? Jeden z nejzbytečnějších článků, jaký jsem... kdy četla.
Vložil: Antonín Kudláč, 12.04.2019 12:58
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Tuhle knížku jsem si přečetl s chutí, leccos zajímavého se dozvěděl a místy se i pobavil. Protože je to dílo v podstatě průkopnické, obsahuje velké množství popisu (a až přehnaně rozsáhlých citátů), s čímž se lze nakonec smířit. Irituje mne ovšem ta urputná snaha obhajovat FF jako badatelské téma, což... v dnešní době rozvíjejících se popkulturních studií snad už není třeba. Autorka možná až příliš důvěřuje údajům z prostředí samotných fanů (např. statistiky na s. 45-46), nejsem si jist, nakolik jsou skutečně relevantní. A opravdu je FF tak výrazně ženskou doménou, jak se v knize (už v jejím názvu) tvrdí? Není to jen optický klam, způsobený zaměřením na slash? Také mám dojem, že kniha je trochu redakčně uspěchaná, místy z textu ta původní diplomka trčí, což je zjevně důsledek dnes běžné akcelerace odborné produkce. Celkově ale jsem samozřejmě rád, že něco takového vyšlo.
Vložil: Kateřina Krištůfková, 12.04.2019 10:47
Po stopách slavného kriminalisty Harryho Holea
Vážená paní Helánová, děkuji Vám za pochvalu. Těší mě, že se Vám knihy i mé překlady líbí. Moje jméno najdete pod všemi romány Joa Nesboho, které vydala Kniha Zlín. Srdečně Kateřina Krištůfková
Vložil: Sylva helánová, 12.04.2019 09:39
Po stopách slavného kriminalisty Harryho Holea
Vážená paní Krištůfková, právě jsem dočetla HH 5 - Pentagram. Opět jedním dechem. Vždycky jsem si říkala, kdo to překládá tak mistrnně, že se od toho člověk nemůže odtrhnout. Také jsem si pořádila mapu Osla a snažila jsem se najít známé ulice, parky...udělat si prostě představu o místě, kde HH žije.... Už dlouho mě žádná kniha - khihy - tak neoslovila, jako právě "holeyovky". A to nejen svým dějem, ale také mistrovským překladem. Jdu si koupit Spasitele a doufám, že v kolonce "přeložila" bude Vaše jméno. S díky a pozdravem Sylva Helánová
Vložil: Ivan Loginov, 10.04.2019 21:24
Mancuso, Stefano; Viola, Alessandra: Vnímavá zeleň
Trepky nejsou živočišné a krásnoočka nejsou rostlinná.
Vložil: Yaneva bila, 10.04.2019 18:45
Spiró, György: Feleségverseny 1
Madarsky jazyk
Vložil: Yaneva bila, 10.04.2019 18:44
Spiró, György: Feleségverseny 1
Madarsky Kashmir
Vložil: Yaneva bila, 10.04.2019 18:44
Spiró, György: Feleségverseny 1
Madarsky jazyk
Vložil: Martina Neradová, 07.04.2019 00:22
Haslett, Adam: Imagine Me Gone
Jeho dvě předchozí knihy jsem překládala, ohledně třetí mě nikdo neoslovil (a zas taková novinka to není), takže spíš tipuju, že česká verze nebude...
Vložil: emil hakl, 05.04.2019 19:00
Borkovec, Petr: Jaro a Shetlandské ostrovy
Totéž jsem zažil včera v Karlíně.
Vložil: Gregor, 05.04.2019 16:27
Borkovec, Petr: Jaro a Shetlandské ostrovy
Skvělé jako vždy, bravo.
Vložil: Veronika Abbasová, 04.04.2019 21:35
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Děkuji za hezky zevrubnou recenzi!
Vložil: Jaroslav Čejka, 02.04.2019 21:28
Mawer, Simon: Pražské jaro
Ve srovnání se Skleněným pokojem slabý román, jehož první polovina je rozvleklá, banální a nudná.
Vložil: Radovan Auer, 02.04.2019 18:58
Zábranský, David: V Lipsku
Drobná připomínka, Davide, když už jsi zmínil Svět knihy. Zahraniční spisovatele do češtiny nenutíme, naopak jsme asi jediná akce svého druhu, kde jsou pořady kompletně tlumočeny simultánně. Zakládám si na tom, konsekutivní tlumočení spolehlivě zabije sebelepší debatu. Stojí to dost peněz a můžeme si... to dovolit díky rozsahu, kdy celý náš zahraniční program je asi tak velký jako ta česká účast v Lipsku. Ale právě v Lipsku jsem si potvrdil, že to má cenu.
Vložil: Jan Musil, 02.04.2019 17:24
Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky
Viz též: http:janmusil.cz Marně hledám ochotné nakladatelství, které by mi vydalo můj poslední rukopis vzpomínkových textů a povídek pod názvem:Tragikomické historie. Na vydání se mohu finančně podílet. Děkuji za odezvu.
Vložil: Qq, 02.04.2019 14:25
Breen, Marta; Jordahl, Jenny: Neohrožené ženy
Originál je norsky.
Vložil: mp, 02.04.2019 14:00
Breen, Marta; Jordahl, Jenny: Neohrožené ženy
Odhadem: může tam být "it became the law". Nejvyšší soud dle standardní formule "decides what the law is", míní se ovšem právo, právní stav.
Vložil: Jan Vaněk jr., 02.04.2019 02:07
Breen, Marta; Jordahl, Jenny: Neohrožené ženy
Jak je vidět i z obrázků samých, ten americký precedens z roku 1973, "podle kterého má žena právo se sama rozhodnout, zda půjde na potrat" (tomu říkám "stručné", "svižné a úderné" vyjádření), rozhodně neznamená, že by "vstoupil v platnost zákon". (Ostatně, "zvláštní okolnosti" potratových komisí taky... nebyly jen "v některých západních zemích".) Netuší někdo, co je v originále? A kdo knihu redigoval?
Vložil: emil hakl, 01.04.2019 21:52
Zábranský, David: V Lipsku
Rychle ovšem mizí i kontinuita, neřkuli solidarita českých spisovatelů bez ohledu na dorozumívací jazyk (možná by mohl být český). Protože mi připadá důležitá, mám ti za zlé, Davide, že se na jejím zpochybňování vytrvale podílíš.
Vložil: Jitka , 01.04.2019 11:16
Pilátová, Markéta: Je to v hlavě
Ano, všechno je v hlavě... super článek! Díky za připomenutí, že psychika a trpělivost jsou v jakékoliv snaze nakonec nejdůležitější. :)
Vložil: pauli, 31.03.2019 14:58
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Alena: Náš svět východní ovšem stojí na fotriarchální tradici a její fotrovští představitelé zase pevně nestáli nikdy na ničem jak už je podstatou fotrovství.... Člověku je některých až líto, když vidí, jak kvičí jako čuníci vedení na porážku když se tady vůbec nic neděje. Je svým způsobem hezké, že... jim autorka napsala pohádku na dobrou noc. Večerníčky Ženy v běhu, pokušení a já nevim v čem zjevně už nestačí
Vložil: Jáchym z Jáchymova, 31.03.2019 11:48
Ouředník, Patrik: Konec světa se prý nekonal
Není mi jasné, proč pan Fischer dává do uvozovek slovo "román". To by musel dávat do uvozovek taky romány od Vonneguta, Pynchona, Pereca a kdovíkoho ještě. Taky by musel dávat do uvozovek "obrazy" třeba od Picassa nebo Braqua...
Vložil: Alena, 31.03.2019 07:53
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Viking, děkuji, ano, jakýmkoli hadrem nebo naopak třeba džihádem. Každopádně má pointa byla v tom, že patriarchální tradice, na níž západní kultura definivně stojí, z níž rozhodně vyrostla, nám ženám ještě velmi nedávno odpírala racionálno, ale dovolila nám emoce. Kdežto mužům emoce zakázala coby... ženskou slabost nehodnou racionálního tvora. A to je toxická maskulinita, je toxická vůči mužům samým. Militantní feminismus ženám dal možnost rozvíjet, používat, balancovat.. obé, stejně jako do jisté míry pomohl mužům vrátit se k emocím jako k něčemu přirozenému. Protože emoce zjevně jsou přirozené všem, přestože nám je stále ještě diktováno, jako v případě tolika jiných věcí, kdy, kde, pro koho ... jsou patřičné a sluší se (fuck that if you ask me). Nicméně a dle mého názoru znovu naprosto zjevně - zdaleka není dokonáno. Viz hidžáby a džihády. (Autorka coby osoba živící se jazykem by mohla chápat, že na přesné formulaci záleží a že "sluší vám to, když se usmíváte" je podstatně jiné než "když se usmíváte, sluší vám to víc". Protože ne vždy tady ženy jsou výlučně pro potěchu mužského oka proboha živého.)
Vložil: Viking, 30.03.2019 20:28
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Hidžábem.
Vložil: Alena, 30.03.2019 20:00
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Osobně jsem přesvědčená, že západní společnost jede na velmi mužském principu (soudě podle společenských norem, "pravidel hry" atd). Feminismus je zatím prosazován tak trochu mužsky a není se co divit - kdo by nás ve vší ženskosti nechal volit nebo studovat, že jo. Věřím, že až se tam mužsky nacpeme... (tím "tam" myslím na posty skutečně mocné), budeme pořád ženy. A pak třeba jednoho dne soucit bude považován za stejně validní argument jako počty a naši silní mocní muži ho po boku silných mocných žen nebudou odmítat jako irelevantní slabost, když dojde na velká rozhodnutí o budoucnosti světa. A nikdo už nebude muset mávat džihábem nad hlavou.
Vložil: Jana, 30.03.2019 15:02
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Ona to deklaruje (dost možná ironicky, je to odkaz na její text výše - čtěte pozorně), ale to ještě neznamená, že to nedělá. Jak vyplývá z citátu, který jsem uvedla, očividně to dělá. Proč by jinak o svém životě psala v souvislosti s tím, že je přesvědčená, že jde o vymyšlené problémy? Říká: tyto problémy... (konkrétně je vyjmenovává) neexistují. A pak popisuje svůj život, ve kterém podle ní nejsou. Pokud by v tom neviděla souvislost, o svém životě by vůbec nepsala. Psala by o jiném důvodu toho, že je přesvědčená, že neexistují. Jiný důvod neuvedla, jen na okraj jednu statistiku, která je skutečně velmi okrajová a není jasné, o čem podle autorky vypovídá. Z ní se nedá vyvodit, že uvedené problémy neexistují.
Vložil: , 30.03.2019 12:02
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
JANĚ Píšete: „Z vlastni zkusenosti vyvozuje obecny zaver, ze tyto problemy obecne neexistuji.“ Čtěte pozorněji: „Jsou to jen moje osobní zkušenosti a nelze z nich vyvozovat žádné obecné závěry.“ Není nad manipulaci, že.
Vložil: Jana, 29.03.2019 23:41
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Ne. Autorka rika, ze problemy, po jejichz vyreseni soucasny feminismus vola, ona sama povazuje za vymyslene nebo vyresene. Jmenuje je v prvnim odstavci (gender pay gap atd.). Svuj zivot dava jako priklad toho, ze tyhle problemy neexistuji. Jinymi slovy - z vlastni zkusenosti vyvozuje obecny zaver, ze... tyto problemy obecne neexistuji. Feminismus prinesl napr. volebni pravo pro zeny nebo moznost zen studovat.
Vložil: David, 29.03.2019 15:34
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Dobry den Vsem. Muzete se prosim vsichni negativci uklidnit! Komentujete clanek autorky nebo Vase komplexy. A umite cist. Autorka zcela jasne a striktne napsala, ze jsou to jen jeji osobni zkusenosti a nei mozne z nich vyvozovat zadne zavery. Ano to je presne to. Pochopili jste ze autorka projevila... vlastni nazor. Mate vy vubec nejaky, ze Vas to tak urazi ? A na zaver otazka: "Co pozitivniho prinesl feminismus pro spolecnost jako celku ?"