Diskuse - historie

Vložil: Milan, 19.08.2022 11:49
Šesták, Petr: Kontinuita parku
Zajimavá kniha o autorovi a Znojmu.Kdysi jsem pracoval s ing Wirtem ,byl ze Znojma, jeho děda byl vinař a Zdeněk vino v ZR prodával kolegům v konstrukční kanceláři.Koupil jsem u něj vino na křtiny syna Ondřeje a nebyl jsem sám.V patek přijedu domů a strýc s tchánem hned ,"kdes to vino koupil ,řekl... jsem v práci ,od spolupracovnika ze Znojma objednal jsem demion" ."Tos pěkně naletěl,to je druhák",to zabolelo."Když tomu nerozumíš ,tak kupuj vino v obchode řekl strýc".Vpondělí jsem to Zdeňkovi řekla on klidně odpověděl,"já jsem nevěděl ,že to víno máš na křtiny a že t o budou pit znalci.Kolega ing Jaksch, také naletěl ,tomu to víno ze Znojma rozcupoval otec.Za týden přijel švagr Josef a bylo to znova na talíři o druháku ze Znojma,oslava křtin byla narušena ,přesto obřad v kostele proběhl důstojně.Závěrem jsme Znojmo vyprášili ve fotbale u nich,ale oni v odvetě se ztopořili u nás.Ještě si pamatuji za minulého režimu jak vídeňská televize ukazovalo ožrale návštěvniku Znojemského vinobrani.Autorovi zkušenosti jsou asi nemalé jako všech Znojemáků a býval tam také prapor PS.
Vložil: , 19.08.2022 09:32
Kauer, Aleš
xkauera@seznam.cz
Vložil: Lubor Vyskoč, 18.08.2022 11:23
Kauer, Aleš
Dobrý den, rád bych vašemu nakladatelství Adolescent nabídl můj poslední rukopis sbírky poezie Basový klíč. Knížka je hotová, ale nebráním se úpravám. Nejvhodnější by bylo zařadit ji do žádostí o grant MKČR, které se na rok 2023 otevírají za měsíc, kladný posudek seženu a zajistím následnou recenzi... v Tvaru. Rád bych vám rukopis poslal (DOC), prosím napiště mi, neznám vás email. Předem velmi děkuji, alespoň si sbírku přečtěte a pak se rozhodnete. Nepožaduji žádný honorář, pouze autorské výtisky. Lubor Vyskoč.
Vložil: Jitka J., 16.08.2022 17:15
Mytting, Lars: Šestnáct stromů na Sommě
Kromě zmíněné práce s jazykem od kvalitní nemainstreamové literatury očekávám mj. propracované postavy (ty jsou tady obzvlášť slabé), vyvarování se klišé (nechci zabíhat do spoilerů, tak uvedu jen "láska a nenávist, rodinné tajemství, nacisti") a nějakou přidanou hodnotu (ta by se tady dala spatřovat... v roli dřeva v příběhu). Prostě kniha, která nehladí čtenáře po srsti a předpokládá jeho aktivní spolupráci na výsledku. Kniha, kde děj je jen jednou z mnoha složek.
Vložil: redakce, 15.08.2022 16:49
Holzwarth, Werner: Můj Jimmy
Děkujeme za upozornění na překlep, opraveno.
Vložil: Karel Huněk, 15.08.2022 11:49
Holzwarth, Werner: Můj Jimmy
A co chudák rosomák?
Vložil: Polnik, 15.08.2022 11:40
Mytting, Lars: Šestnáct stromů na Sommě
A čo Vy si, pani Jitka predstavujete pod takým pojmom "literárna kvalita"?
Vložil: Jiří V., 11.08.2022 18:03
Holzwarth, Werner: Můj Jimmy
"Klubák červenozubý a klubák žlutozubý, příbuzní špačků, ..." Klubáci jsou ptáci a zuby nemají, místo nich používají zobák.
Vložil: Jitka J., 07.08.2022 18:39
Mytting, Lars: Šestnáct stromů na Sommě
Jestliže má kniha Odpusť mi od Idy Hegazi Hoyer coby hlavní štítek "romance", tento titul by ho měl mít nepochybně také. Překvapuje mě i vysoké hodnocení, protože se jedná o čtivý, v podstatě oddechový román, jehož jazyk není nijak zvlášť invenční a který má z hlediska literárních kvalit víc slabých... než silných stránek.
Vložil: Sylvie Kacenova , 06.08.2022 21:06
Natt och Dag, Niklas: 1793. Vlk a dráb
Kniha se mi moc líbila, skvělý překlad.
Vložil: Tomáš K., 04.08.2022 15:15
Kučera, Štěpán: Projekt Gilgameš
Korektní býti politický, úspěch je to skoro jistý. Jěště tak umět trochu psát, spíš než si na spisovatele hrát.
Vložil: Milena Kmochova, 31.07.2022 20:27
Katalpa, Jakuba: Němci
Poslouchám ji. Je skvělá. Kdo soudí lidi, kniha ho odnaučí.
Vložil: Tomáš Čečetka, 29.07.2022 12:02
Řezníček, Tomáš - portrét autora z tvorby
Díky za verše, díky za vše na zámku. S křížem po funuse u potoka, nejlépe Loubský vy byl. Tomáš čéča a Iveta.
Vložil: Eva Šulcová, 28.07.2022 11:54
Richterová, Sylvie: Eseje o české literatuře
Velmi zajímavý článek. Sylvie Richterová je výborná autorka. Těším se až si přečtu jeji Eseje o české literatuře.
Vložil: Jitka J., 25.07.2022 00:28
Segovia, Sofía: Šepot včel
Solidní nakladatelství mají ve smlouvě navrženou odměnu za brožované vydání, audioknihu nebo rozhlasové zpracování. Také se tyto položky dají z licence vyjmout. Příjem z kolektivní správy je zejména u detektivek násobně vyšší než u jiných žánrů. A pokud takových titulů máte víc, může se jednat i o pár... tisíc navíc.
Vložil: Iveta, 24.07.2022 14:59
Murakami, Haruki: Birthday girl
Já naopak musím říct, že Birthday girl a Podivná knihovna jsou pro mě nejzajímavější ze série krátkých povídek. Birthday girl jsem si přečetla třikrát a stále mám potřebu se k ní vracet. Ostatní - Útok na pekárnu a Spánek jsem dočetla jen z povinnosti.
Vložil: Milan Valden, 24.07.2022 11:19
Greaney, Mark: Šedý muž
Bohužel, ani filmový The Gray Man se nepovedl o nic líp, ve mně vyvolaly některé scény i nechtěný smích. Pro české diváky to bude kvůli pražským lokacím lákavé, ale je to zcela průměrný akční thriller podle slabého scénáře, na kterém ani není moc vidět ten rekordní rozpočet Netflixu (200 milionů dolarů).
Vložil: Pavel Kesek, 23.07.2022 18:42
Karlsson, Ingmar: Det omaka paret
Cetl jsem ji. Doufam, ze ji nekdo prelozi.
Vložil: Magda de Bruin, 23.07.2022 17:28
Segovia, Sofía: Šepot včel
Ano, zažila jsem už párkrát, že se některý můj překlad dočkal dotisku, ale finanční efekt to pro mě nemělo žádný - náklad je většinou ve smlouvě stanovený tak velkoryse nebo gumově, že se do toho vejde i dotisk. Podobně české překladatelské smlouvy obsahují běžně i licenci na e-knihy a audio - to vše... za základní honorář za překlad knihy. Možná to funguje jinak u "velkých" jazyků a i v ČR komerčně úspěšných titulů, ale podle mé zkušenosti jsou české překladatelské smlouvy v zásadě formulované tak, že překladatel nemá na komerčním úspěchu žádný (nebo skoro žádný) podíl. Proto mi přišlo absurdní operovat tím, že si česká překladatelka může dovolit odmítnout překlad "bestselleru" - jako by hrálo nějakou roli, že odmítla právě "bestseller". A vyšší příjem z kolektivní správy? Zajímavé je, že i knihy, které se prodávaly mizerně, se mnohdy celkem hojně půjčují. Nicméně ani z těchto částek překladatel určitě nezbohatne...
Vložil: Jitka J., 21.07.2022 18:28
Segovia, Sofía: Šepot včel
U potenciálního bestselleru je pravděpodobnější dotisk, brožované vydání nebo vydání audioknihy, také vyšší příjem z kolektivní správy. Takže finančně výhodnější to je. Na druhou stranu je podle mě skvělá zpráva, že tak brilantní překladatelé jako Anežka Ch. si mohou překlady vybírat a netrávit čas... něčím, co by je nebavilo (protože až tak super finanční odměna není skoro nikdy). Zároveň souhlasím s Marií, že i na kvalitě překladu mainstreamové literatury záleží.
Vložil: Magda de Bruin, 18.07.2022 14:25
Segovia, Sofía: Šepot včel
Než jsem svou odpověď odeslala, napsala Marie v podstatě totéž. No ale je vidět, že je v určitých věcech shoda...
Vložil: Magda de Bruin, 18.07.2022 14:23
Segovia, Sofía: Šepot včel
Anna Tkáčová: O studu za překlad "masovek" ale myslím nebyla řeč. Stydět by se měl překladatel (nebo člověk obecně) jedině za odbytou práci - bez ohledu na kvalitu originálu, protože špatně přeložená (a špatně zredigovaná) masová produkce má na jazykové cítění čtenářů mnohem zhoubnější vliv než "vysoká"... literatura, kterou čte jen malá skupina. Ale pořád mi není jasné, jestli má překlad zahraničního bestselleru pro českého překladatele i zvláštní finanční efekt - tj. jestli je větší "hřích" odmítnout bestseller než hodnotný titul, který překladateli z nějakého důvodu nesedí.
Vložil: Marie V., 18.07.2022 14:19
Segovia, Sofía: Šepot včel
Dá se to brát i tak, že kvalitní překlad čtiva jazykově ovlivní mnohem větší skupinu čtenářů než brilantní překlad hlubokého díla, které si přečte 150 lidí. Když čtivo překládají neumětelové, s jazykem to jde z kopce. Proto si myslím, že kvalitní překlady třeba i mizerných bestsellerů jsou pořád vlastně... záslužné a není se za co stydět, naopak, buďme rádi, že to někdo odmaká.
Vložil: Rich, 17.07.2022 16:13
Milý papeži Františku. Papež odpovídá na dopisy dětí
Zajímavý námět
Vložil: Anna Tkáčová, 16.07.2022 20:11
Segovia, Sofía: Šepot včel
Každý to má nastavené jinak. Také raději sáhnu po hodnotné literatuře a sama ji nakladatelům nabízím, ale ne každé nakladatelství je ochotné takovou knihu vydat. Proč by se měl překladatel stydět za to, že přeloží "masovku", když mu nakladatelství překlad nabídne a zrovna nic z oblasti tzv. hoch literatury... není na obzoru. Také jsem pár takových zbytečných knih přeložila, protože si myslím, že na všem se dá něco naučit. V hodnocení knihy s Anežkou souhlasím, ale každý překladatel je v určité situaci a třeba si momentálně nemůže dovolit vybírat. Stejně by to někdo přeložil. Myslím, že v portfoliu každého překladatele nebo redaktora se podobný titul najde, včetně těch TOP překladatelů.
Vložil: Jitka J., 16.07.2022 20:11
Elbe, Lenka: Uranova
Sice s recenzí v lecčems souhlasím, ale u hodnocení muselo dojít k omylu, Uranova vůbec neodpovídá redakčnímu popisu hodnotící škály, cituji: "30 % Vykalkulované čtivo, které není moc dobře napsané. Autor zvládá základní vyprávěcí schéma (převážně oddechového žánru), ale naplňuje jej neoriginálními... motivy. Pozornost čtenáře udržuje podbízivými triky, neumí jej překvapit. Non-fiction: ziskuchtivý slepenec z novinových článků a knih jiných autorů."
Vložil: Sára, 16.07.2022 16:23
Ouředník, Patrik: „Ty neobratnosti v textu jsou záměrné“
Díky, pane Ouředníku! (I já se pokouším překládat.)
Vložil: Podrost, 16.07.2022 15:56
Počátky časopisu Světová literatura a angloameričtí autoři, část 2.
"Ačkoli literární časopis s názvem Světová literatura vychází dalších více než dvacet let, fenomén „Světovka“ nenávratně zaniká." Nezaniká: po příšerných letech 1970 - cca 1978 se úroveň opět zvedla a osmdesátá léta přinesla řadu ukázek z knih, které nemohly vyjít knižně. Jinými slovy: chybí třetí... díl série "dějiny Světové literatury".
Vložil: Karel B., 16.07.2022 15:00
Hůlová, Petra: Na okraj próziček z Letné
Dnes nejpřekládanější česká knížka (mluvím o Ouředníkově Europeaně) vyhrála kdysi v anketě Lidových novin. Ale jak říká sám Ouředník: „Co se týče příznivé kritické odezvy v Česku, k tomu nutno dodat, že /.../ recenze se vyrojily poté, co byla knížka prohlášena knihou roku v anketě Lidových novin; a... jak víte, anketa se obrací obecně na aktéry české kulturní scény, zdaleka ne pouze na kritiky. Pro Europeana tehdy hlasovalo jistý počet lidí – a hleďme, nebyl mezi nimi jediný literární kritik.“ (https://cs.wikipedia.org/wiki/Europeana._Stru%C4%8Dn%C3%A9_d%C4%9Bjiny_dvac%C3%A1t%C3%A9ho_v%C4%9Bku)
Vložil: Magda de Bruin, 14.07.2022 20:48
Segovia, Sofía: Šepot včel
Literární překladatelé nejsou (nebo by neměli být) nádeníci, kteří vezmou cokoliv, jen aby se uživili, případně ze stejných důvodů chrlí jeden překlad za druhým, ber kde ber. Je to tvůrčí práce, při které je důležité, aby text překladateli „sedl“. Je myslím dobře, že to tady Anežka připomněla. (Ostatně... to, že je kniha v cizině bestseller, přece ještě neznamená, že si namastí kapsu i český překladatel? Nebo už čeští nakladatelé připouštějí, aby měl překladatel podíl z prodeje?)
Vložil: Pavel Mandys, 14.07.2022 15:16
Brabcová, Zuzana: Rok perel
Nikoliv, text byl psán jako doslov ke druhému vydání knihy na autorčinu přímou prosbu, tedy ještě za jejího života. Až na iLiteratuře byl publikován jako jedno z ohlédnutí za autorkou po její smrti.
Vložil: Cenda, 14.07.2022 14:37
Segovia, Sofía: Šepot včel
Překladatelé jsou na tom finančně tak skvěle, že si můžou jen tak odmítat bestsellery a ještě se tím chlubit? To jistě nakladatelství ráda uslyší. Anebo to měla být jen poznámka ukazující, jak jste na výši, a tudíž poznámka zbytečná… ?
Vložil: A.P.Lamer, 14.07.2022 06:44
iLiGlosa: Přepjatě podjatí upjatě korektní
Dnešní doba je nejen hysterická (tedy jako hyperkorektní), ale taky nesnášenlivá a pěkně tekutá, a plavou v ní pošahaní aktéři s tím svým tekoucím svědomím (jak už někdo někde zmínil) a vůbec netuší, kde je "nahoře" a kde "dole" v přirozenosti světa. Jestli je někdo exhibicionista a potřebuje na potkání... sdělovat, že je (např.) nebinární (nebo bůhví jak jiný), tak má problém; a my taky - je to ještě člověk nebo jen jakási předefinovaná hříčka přírody? A těžko se to poznává, ale je inflace všeho, tedy i psaného textu. Předpokládám, že tenhle humbuk v příštích generacích zase vyšumí. A mimochodem..., mně je to jedno :)
Vložil: Jirka Š., 13.07.2022 12:56
iLiGlosa: Přepjatě podjatí upjatě korektní
Jovanko, díky za hezkou a rozumnou glosu, na kterou jsem narazil teprve dnes. Považuji korektnost za velmi přínosnou, pokud to znamená, že se nebudeme zbytečně urážet a že budeme ctít fakta. To je věc, která by rozhodně pomohla při přežití v dnešní hysterické době. Naopak ji považuji za civilizační... nebezpečí, pokud je praktikována jako cenzura nově vznikajících děl a jako ničení těch již vzniklých. Jako největší problém vidím otázku reprezentativnosti. Opravdu příslušníci chráněných skupin stojí o ochranu strážců korektnosti? Opravdu s nimi sdílejí stejné názory a životní pocit? Nebo si korektoři jen uzurpují hlas mlčící většiny, jako se to v minulosti mnohokrát stalo a nikdy z toho nepošlo nic dobrého? Dnes jsou opět zájmy některých vybraných skupin (nejspíše aniž by to samy chtěly) vyzdvihovány nad zájmy ostatních. Mně třeba uráží, hlavně ve filmech, záplava zbytečných vulgarismů. Mají lidé obtěžovaní vulgarismy nárok na sensitivního korektora? Nemají. Také mi vadí, opět nejčastěji ve filmu, nechutné násilné scény. Má taková skupina diváků svého korektora? Nemá. V dětské literatuře, aspoň v té české a často překladové, mě uráží krkolomný a nepřirozený jazyk. Ochrání někdo mě a mé děti? Neochrání. Já o žádnou ochranu ani nestojím, žádné skupině ji nezávidím, a pokud ji má, tak ji hluboce lituji, protože si proti ní zbytek společnosti vypěstuje alergickou reakci. Takováto korektorská praxe a ideologie, která za ní stojí, v důsledku vytvářejí příkopy ve společnosti a vynášejí k moci nebezpečné politické síly.
Vložil: W., 13.07.2022 12:45
Brabcová, Zuzana: Rok perel
Recenze psána šest dnů po autorčině smrti. Škoda...
Vložil: Anežka Charvátová, 13.07.2022 11:24
Segovia, Sofía: Šepot včel
Mně to Host kdysi nabízel k překladu, odmítla jsem, protože je to typický bestseller, který naprosto neoriginálně napodobuje milionkrát omletý styl GGM a nepřináší nic zajímavého. Navíc je to příšerně ukecané, trapně banální, patetické a plné hloupé vaty, jak se trefně ukazuje i v recenzi. Trčí z toho... snaha "psát pěkně", používat přirovnání a metafory a "magické" prvky, jak se zjevně učí na dílnách tvůrčího psaní. I ten obsah je jedno klišé za druhým. Já to nebyla s to ani přečíst, jak mě ten rádoby magickorealistický styl rozčiloval. Dnes se píše jinak, tohle bylo démodé už na začátku 80. let.
Vložil: Jan Lukavec, 09.07.2022 12:00
Osud horší než smrt. Knihovnice?
Jen do Centrálního depozitáře Hostivař asi ještě žádný literát svého protagonistu neumístil...
Vložil: Jan Lukavec, 09.07.2022 11:59
Osud horší než smrt. Knihovnice?
Knihovníků coby literárních postav by se asi našlo mnohem více, to je samostatné téma. O některých klementinských jsem se zmínil zde: Střepiny chobotnice aneb Národ sobě.
Vložil: Anna Tkčáová, 09.07.2022 08:15
Osud horší než smrt. Knihovnice?
Pěkné shrnutí. Poprvé jsem se s knihovnicí jako hrdinkou setkala v Procházkově románu, tuším v Přestřelce? Našel jste i hrdiny knihovníky?
Vložil: Vladimír Heger, 07.07.2022 12:49
Kaczorowski, Aleksander: Pražský slabikář
Pro doplnění kontextu francouzský pohled: Bernard Michel, Praha, město evropské avantgardy 1895-1928 (francouzsky 2008, česky Argo 2010).
Vložil: Jana Havlíková, 06.07.2022 15:59
Benda, Jan: Týrlová, Zeman a ti druzí
Žádný zákon ani předpis nestanoví povinnost uváděť u populárních prací poznámkový aparát. U takřka veškeré populární produkce poznámky prostě uváděny nejsou, jelikož je nechtějí ani nakladatelé, jelikož prodražují produkci. Nevšimla jsem si, že by knížkách o animaci od Jana Poše, Edgara Dutky i Jiřího... Kubíčka byl poznámkový aparát. Recenzent je prostě mimo.
Vložil: Martin Liška, 05.07.2022 15:13
Bergström, Gunilla
Jen doplním, že ve Švédsku v těchto dnech vychází první překlad hned dvou knih o Alfonsu Abergovi v ukrajinštině.
Vložil: Martin, 28.06.2022 18:12
Devillepoix, Éléonore: Bezvětrné město
Děkuji za velmi zajímavou recenzi této knihy. Velmi mne zaujala a knihu určitě přečtu v příštích dnech. S lepší znalostí autorky a jejích motivací bude požitek ze čtení určitě ještě lepší.
Vložil: ., 27.06.2022 06:26
Česká nakladatelství – odkazy na webové stránky
Ano, ano... napsal jsem deset románů a zaslal je všem výše uvedeným nakladatelstvím. Ani jedno neodpovědělo... :/
Vložil: Světlana Soldánová , 26.06.2022 03:25
Česká nakladatelství – odkazy na webové stránky
Ještě jednou - píšu knihu Bachova květová terapie - užití ve školní praxi. Hledám nakladatele. Kontakt soldanovasvetlana@seznam.cz. Děkuji za nabídku.
Vložil: Světlana Soldánová , 26.06.2022 03:20
Česká nakladatelství – odkazy na webové stránky
Dobrý den, píšu knihu s názvem Bachova květová terapie - užití ve školní praxi. Hledám nakladatele. Kniha bude hotová nejpozději v červnu 2023. Děkuji
Vložil: Hana, 25.06.2022 22:55
Borkovec, Petr: Studentka
ponořit se do úlu a zůstat v něm...
Vložil: JUDr Ivo Mika, 23.06.2022 17:15
Ježková, Alena: Tichá srdce: kláštery a jejich lidé
V útlém mládí jsem se učil hře na klavir v napajedelském klášteře u sestry Renaty.Byla to vynikající pedagožka , která v minulosti dala základ klavírnímu umění virtuozovi R.Firkušnému. Po zrušení klášterů , včetně napajedelského má výuka skončila. Nevím, co se stalo s řeholnicemi napajedelského kláštera... a pochopitelně se sestrou Renatou. Je škoda, že takový člověk ,který by měl být veleben ,skončil kvůli komunistům neblaze. Kdybyste věděla ,co se s jeptiškami z Napajedel stalo a sdělila mě to, byl bych Vám povděčen. V souvislosti s tímto pátráním jsem oslovil K.Tučkovou (Bílá Voda) ,avšak ta o napajedelských nic neví.
Vložil: Věra Svobodová, 23.06.2022 13:27
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Byla jsem v Bruselu v 90. letech 6 týdnů na stáži v EK a poté na krátkých služebních cestách tak 40x (pokaždé jsem si cestu prodloužila o den nebo dva na vlastní náklady). Knížka je výborná. Je zajímavá a velmi čtivá. Vystihuje Brusel výborně! I já jsem se o městě a jeho obyvatelích dozvěděla něco... nového. Děkuji autorce.
Vložil: O. G., 22.06.2022 13:08
Ouředník, Patrik: Válka na Ukrajině a (ne)užitečné psaní
"...možnost poukázat na skutečnost, že existují jiné pravdy než ta naše, včetně pravd vrcholně nesympatických..." - to jsme ve které funkci literatury? Není to zase ta výchovná? Co když se za "neužitečnost literatury" jen schováváme, abychom nemuseli argumentovat, proč jsme chtěli sdělit právě to,... co jsme sdělili? Hůlová se odvážila sdělit, že ukrajinská strana nemá jen pozitivní vlastnosti. Nebál bych se brát její tvrzení vážně.
Vložil: Libor Martinek, 21.06.2022 22:24
Bortnik, Krzysztof; Martinek, Libor (eds.): V duchu Edgara Allana Poea
"Neschopnost přivlastňovat" se u mne neprojevuje. Sbírku "Kompleks Ewy", Michaelu Alexovi dobře známé polonistky dr. Renaty Putzlacher(ové) (přechylovat či nepřechylovat... ÚJČ AV ČR doporučuje přechylovat, kde to jde), překládám jako "Evin komplex" a tak bych mohl pokračovat. Dále konstatuji, že šlo... o dům, ve kterém žila hlavní hrdinka novely Sára Braga - odtud "Dům Sáry", nevíme, jestli to byl zároveň "Sářin dům"... (Komentáři nerozumím: v Bibli je snad Kniha Šalamounova, a nikoli Šalamounova kniha!) Děkuji za upozornění na tvar "nožičkami", když jde o duál; měl jsem tam skloňování správně, ale pravděpodobně se v redakci pracovalo s nějakou starší verzí překladu. Nelidská podoba nožiček/nožek? To jako podle dvou "nožiček" tvořící pár jednoho párku? Hm... dobrý postřeh. Nicméně i zde platí "litera scripta manet". Co se týče titulu a přiřazování obsahu podle stylu (poeovský, kafkovský apod.), domnívám se, že je to otázka jedině diskuse. Čtenáře nepodceňuji. "V duchu něčeho..." stylizovaný název antologie přináší rozhodně lepší představu o jejím obsahu v záplavě nejrůznějších názvů, aniž bychom použili tzv. barokního titulu. Ostatně je tu i upřesňující podtitul. Je s podivem, že kde koho iritují překladatelovy poznámky, ale neiritují autorské, jež zase obsahují spoustu dnes už známých věcí. S výjimkou místních Šalamounů pochybuji o tom, že jiní čtenáři - aniž bych kohokoli podceňoval - budou znát četné specificky polské (nebo mnohé jiné) reálie z přelomu 19. a 20. století. K pojmu fantastika hororu = weird fiction... Žánrové označení je sice mladšího data než některé povídky z antologie, ale jaký má smysl se zamýšlet nad tím, jestli je to dobře nebo špatně - to aby se někdo blýskl svými vědomostmi? Co třeba takový pojem "kronika" nebo "historie" v písemnictví středověku? Například anglista Krzysztof Bortnik v recenzích nových edic polské (i zahraniční) fantastiky hodnotí výše ty výbory, které nejsou pouhou reedicí původních textů (mj. v edicích nakladatelství Kabort). Tedy takové, kde jsou připojeny užitečné poznámky redaktora, v našem případě překladatele, či dokonce poznámky nevyhnutelné porozumění textu (srov. Maska śmierci, sv. 2, Przemyśl 2010, s. 24; autorské poznámky byly eliminovány, když se jevily pro současného čtenáře zbytečné, nebo byly dokonce vřazeny do obsahu díla, ale tak, aby je nepoškodily - naopak došlo k připojení poznámek redaktora v dílech zařazených do citované antologie). Vedl jsem s ním na to téma taky debatu, ale nakonec přesvědčil on mne. Pak je otázkou, kdo reálie zná (vystudovaný polonista? ani ten podle mne nezná vše, v čem můžeme dnes tápat!) a kdo ne (běžný čtenář fantastiky? aniž bych ho podceňoval!). Jestli je rušivé, když poznámka zabere více prostoru na stránce? Jenom vizuálně. Kdo nechce, ať vysvětlivku překladatele nečte - bude to pak pro něj možná větší dobrodružství "konzumu" příběhu, nikoli inspirativní četby o něčem, co v českém kulturním kontextu dlouho nebylo přítomné a o věcech z doby dávno minulé, nad čím je třeba se zamyslet. Jinak jsem si mohl ušetřit práci. S odstupem času nicméně připouštím, že vhodnější by bylo umístit některé poznámky (redaktora nebo překladatele) do přílohy knihy. Ach ano, Kleczyńského povídky vyšly časopisecky 1899. Měl jsem k dispozici jenom PDF textů od Krzysztofa a do větší knihovny, kde bych si mohl exemplář vypůjčit alespoň prezenčně, jsem nakonec nezajel, k digitální verzi časopisu jsem se přes internet nedostal. Myslím, že z mojí poznámky v autorském profilu Sienkiewicze, jehož profil je obsažen v každém slovníku polských spisovatelů, takže je zde poměrně stručný, by mohl rozumný čtenář usoudit, že Nobelovci šlo o politickou satiru, o alegorii: "Osiridův soud byl původně autorem zamýšlen jako skrytá alegorie na politické poměry v tehdejším Polsku pod carskou nadvládou." Sienkiewiczův poměr k fantastice by si jinak zasloužil samostatnou studii. Každopádně děkuji za všechny úvahy váženého recenzenta i diskutérů.
Vložil: Blanka - redakce, 21.06.2022 20:47
Hogenová, Anna: Filosofie a dějiny
ad Kadel: Děkuji za upozornění. Opravím.
Vložil: Kadel, 20.06.2022 10:33
Hogenová, Anna: Filosofie a dějiny
"po či vedle (meta) spisů" je zeugma
Vložil: Jiří Šabek, 19.06.2022 20:08
Hogenová, Anna: Filosofie a dějiny
Je pravda, že kniha „Filosofie en noir“ si zasloužila být zmíněna. Je také pravda, že knih úvah a zamyšlení se nad historií je mnoho, také řada teoretických prací, a některé i velmi zdařilé. Nicméně těch, které by se zabývaly obdobně metafyzicky reflexí dějin je málo. Uznávám ale, že formulace je nepřesná,... zejména v kontextu právě oné postapokalyptické produkce posledních let.
Vložil: Zuzana Malá, 19.06.2022 07:40
Hogenová, Anna: Filosofie a dějiny
“ Nejprve je třeba zdůraznit, že otázka dějin a filozofie je již dlouho opomíjeným tématem.” — Tak to nevím, kde autor žije. Petříček (Filosofie en noir), Přibáň (Hledání dějin, s Hvížďalou)… Vedle blábolismů Hogenové (úpadek Evropy) opravdu stojí za čtení a něco podstatného říkají.
Vložil: milada nádeníčková, 17.06.2022 11:59
Bohatá, Simona: Všichni sou trapný
Dobrý den, patřím mezi ty čtenáře, které kniha nejen potěšila, ale i nadchla. Jsem ročník 1955 a moje děti 1979 a 1982. Ač nejsem z Prahy, Prahu miluju a ta doba byla skutečně taková, jak paní spisovatelka píše. Je pravda, že jsem paní Bohatou ,,objevila" nejprve knížkou KLIKAŘ BENY, která se mi moc... líbila a proto jsem si přečetla i její další dvě knihy VŠICHNI SOU TRAPNÝ a MÁŇA A MY DRUZÍ. Všechny jsou hezké a pravdivé, tak se tady skutečně v těch 70-80 letech bohužel žilo.
Vložil: Martin Liška, 17.06.2022 07:35
Pilátová, Markéta: Na stopě
Přeji hodně úspěchů při pátrání!
Vložil: Jana Zajícová, 16.06.2022 04:25
Neff, Ondřej: Ultimus
Perla si nic jiného než zlovolnou karikaturu nezaslouží. Takoví lidé se nezmění.
Vložil: Voloďa, 10.06.2022 14:19
Hůlová, Petra: Na okraj próziček z Letné
"Studenti si letos stěžovali, že maturity byly extrémně náročné. Některé otázky skutečně zvládlo jen minimum všech českých maturantů a maturantek. Úplně nejméně se ale dařilo v češtině v otázce číslo 14, kterou zvládlo jen 21 % všech studentů. Úloha se ptala na název funkčního stylu, ke kterému patřil... úryvek z knihy Paměť mojí babičce spisovatelky Petry Hůlové. Šlo o otevřenou úlohu, takže studenti nemohli ani dobře tipovat." Tolik z denního tisku. A zbývá se jen optat, zda skutečně ti ze studentů, kteří v ukázce této pisatelky Hůlkové "umělecký styl" nerozpoznali, měli obdržet negativní hodnocení a u testu případně neuspět. Domnívám se totiž, že hodnocení "co je co" je skutečně v oboru slovesné tvorby poměrně osobní záležitostí a každému čtenáři by měla být ponechána jakási aspoň minimální svoboda volby vlastního hodnocení toho kterého textu. Co je ještě talent a co jenom pouhé "přes hlavu" přerostlé ambice atd.
Vložil: Anna Tkáčová, 07.06.2022 09:04
Čtení na léto 2022
Tipy na léto: David Machado: Průměrný index štěstí - skvělá kniha, ale navzdory humorným prvkům moc k smíchu není, spíše naopak. Do humoristické literatury bych román nikdy nezařadila. Ale dobrá, třeba si knihu takto přečte víc lidí a za čtení rozhodně stojí.
Vložil: Ondřej, 01.06.2022 09:25
Hůlová, Petra: Na okraj próziček z Letné
S úvahou si dovolím nesouhlasit. Čtenáři nejsou homogenní masa, ale množina víceméně nezávisle jednajících jednotlivců. Knihy oslovují konkrétní jedince a konkrétní jedinci si je kupují a čtou, každý ze svých individuálních a naprosto odlišných důvodů. Ti, kdo čtou Paulinu Świst, hledají v četbě něco... úplně jiného než ti, kdo čtou Kateřinu Tučkovou nebo Vás, a něco úplně jiného také po právu dostávají. A pravděpodobně je v konečném důsledku každý z nich celkem spokojený, a každý z nich z úplně jiných důvodů. Říct, že X je komerčně úspěšnější autor než Y, reálně znamená, že počet čtenářů, kteří jsou ochotni koupit si knížku od X, je větší než těch, kteří jsou ochotni koupit si knížku od Y. Ale to nezohledňuje skutečnost, že každý z nich si kupuje knížku sám za sebe a má k tomu své vlastní motivace. A to nelze převádět na čísla (přesněji řečeno, do jisté míry lze, ale ne takhle primitivně). Schopnost "zarezonovat s velkým množstvím lidí silněji než ostatní" znamená v každém konkrétním případě něco úplně jiného, protože i to "velké množství lidí" tvoří pokaždé úplně jiní jednotlivci. "Lidi" neexistují, proto ani nic nekupují a nečtou, a proto je ani nelze oslovit: "lidi" jsou pouze matematická abstrakce "člověků", která pomíjí právě to, co je pro jednotlivé "člověky" podstatné.
Vložil: Magdalena Platzova, 31.05.2022 11:37
Hůlová, Petra: Na okraj próziček z Letné
Dobrý text. Tohle zaměňovani prodejnosti a kvality trvá v české literární kritice ( pokud něco takového dosud existuje) velmi dlouho. Drive jsem to pricitala postkomunistickemu okouzlení komerci, ale dnes? Asi chtějí být kritici také populární tím, že se vyhrivaji v paprscich populárních děl. Jak... jinak to vysvětlit? Příměr s omalovánkami je trefny!
Vložil: Drahomíra Demeterová, 30.05.2022 10:53
Demeter, Peter: Láska k přehnanému
Paní recenzentka velice příznivě a pěkně knížku zhodnotila. Určitě na ní zanechala veliký dojem jako ve všech čtenářích. Stojí zato si Lásku k přehnanému přečíst a dívat se potom kolem sebe pod dojmem zážitků z jejího obsahu a obohatit si tak příznivě svůj život.
Vložil: Tonda, 25.05.2022 08:08
Palán, Lukáš: Surový tvar
Ty kráso dejte tam aspoň obrovský slovíčko SPOILER na začátek recenze. Jako je hezký, že píšete o knížkách, ale vykecat naprosto celej děj je trochu kontraproduktivní.
Vložil: JenJ, 25.05.2022 07:30
Palán, Lukáš: Surový tvar
To je vždycky taková radost, když recenzent vykecá celý obsah knihy!
Vložil: Milan Hamerský, 24.05.2022 13:03
Wisser, Daniel: Královna hor
Děkujeme, že se věnujete důležitému tématu. Snad kniha pomůže uzákonění eutanázie v ČR o což usilujeme už řadu let www.proeutanazii.cz a www.facebook.com/dustojnasmrt .
Vložil: Pavla 2, 23.05.2022 14:21
Klusák, Pavel: Gott
Mluvil za Antichartu, ale podepsal se mi, tak je to dobrej člověk!
Vložil: Voloďa, 21.05.2022 21:58
Ouředník, Patrik: Válka na Ukrajině a (ne)užitečné psaní
Pan Ouředník se vůči pisatelce Hůlkové jeví jako Velký Zastánce a obhajuje následující styl psaní. Pro mě není těžké dodat, že jediná knížka, kterou od něj doma v knihovně mám poputuje po návratu z víkendu do tříděného odpadu. Snad z navráceného papíru ve Štětí vyrobí něco užitečnějšího. Příliš jsem... se do jeho knížky nezačetl. Přestože jsem ji koupil ve výprodeji ve slevě. A takové knížky mám obvykle rád. "Povídka totiž v rádiu vyvolala dlouhou interní výměnu názorů mezi redakcí a právním oddělením kvůli vulgarismům. Těžko říci, zda kamenem úrazu byla postava zdravotní sestry v charkovské porodnici „s rozmrdaným ksichtem“, jak o ní ve svém opileckém monologu hovoří postava Volodi, či sousloví „čuráci, machři přes selfíčka“, jímž Voloďa označuje bezzubě proukrajinské Evropany. Případně výraz „malomocní negři“, kterým ukrajinský uprchlík vyjadřuje, jak podle něj vidíme zde v Čechách jeho spoluobčany."
Vložil: Pavla Pufferová, 20.05.2022 19:40
Klusák, Pavel: Gott
Pestrý svět 18.5.!Hanba panu Klusákovi!Proč tak znesvětit památku Karlu Gottovi?Četl jste i jiné publikace? Články, že K.Gott byl pracovitý a lidem rozdával radost?Setkal jste se někdy s ním osobně?Já, ano v Mnichově a věřte,že opravdu po svém vzoru Louise Armstronga podepisoval pro radost svým fanouškům,... až do posledního.Měl charisma, píli, patří mu obdiv!
Vložil: Magdalena Westman, 20.05.2022 19:31
Sharr, Adam: Heideggerova chata
Hrozně tu knihu sháním v češtině. Nemáte někdo? Beru v jakékoliv formě. Chci ji mít napořád. Nemohu na ni narazit. Text je super.
Vložil: S.d.Ch., 20.05.2022 14:28
Ouředník, Patrik: Válka na Ukrajině a (ne)užitečné psaní
Díky. Názor příčetného člověka jsem v literárním provozu nezaznamenal už dlouho. A díky i za "americké kampusy". (Petře peníze dlužím.)
Vložil: Kamila Boháčková, 20.05.2022 11:29
Ouředník, Patrik: Válka na Ukrajině a (ne)užitečné psaní
Konečně relevantní reakce na úvahu Petry Hůlové! Díky!!!
Vložil: ijcro, 19.05.2022 12:52
Mitrofanov, Alexandr: Mrazík s pendrekem v ruce
@Kadel: Evidentně jste se spletl v čase i v prostoru :D
Vložil: Kadel, 19.05.2022 09:39
Mitrofanov, Alexandr: Mrazík s pendrekem v ruce
Vyčítat někomu normalizační kariéru? A zvlášť Jagodovi? Vzpamatujte se! Jagoda byl prostě pracant, který chtěl jít svou cestou třeba i za cenu, že musí někdy uhnout nebo z něčeho slevit. Montovat na dobu minulou dnešní kritický pohled je skoro to samé jako zkoušet tím samým způsobem odborně rozebrat... majora Zemana...
Vložil: Lydie, 19.05.2022 09:22
Kaprálová, Dora: Sláva pomlčkám
Výborné Doro! Ostatně jako vždy :) Je to takové pohlazení... Jaký ty máš pro jazyk cit - a i tví studenti, výborně! Z Berlína do Berlína zdravím, Lydie
Vložil: ijcro, 12.05.2022 07:42
Klusák, Pavel: Gott
Vyčítat někomu normalizační kariéru? A zvlášť Gottovi? Vzpamatujte se! Třicet let je rudá éra pryč, naše údobí je dokonce delší než první republika, ale spousta lidí se z normalizace jakoby ani neprobudila a někteří ani nepoučili. Pro přívržence, sympatizanty a prospěcháře to byla doba dobrá, pro odpůrce... doba nepříjemná až tragická, a pro ostatní většinu doba šedivá jelikož museli "nějak" přežít. A speciálně ti, kteří "bavili národ", si mohli při tanci mezi dračími vejci s režimem snadno zadat. Jenže, ti lidé minulosti byli v té době podstatně mladší a jejich vnímání světa bylo taky jiné. Gott byl prostě pracant, který chtěl jít svou cestou třeba i za cenu, že musí někdy uhnout nebo z něčeho slevit. Montovat na dobu minulou dnešní kritický pohled je skoro to samé jako zkoušet tím samým způsobem odborně rozebrat majora Zemana ze všech možných ideologických úhlů a co nejefektivněji ho (od)soudit. Dneska je to už jen čistá komerce, dodat každému jeho co nejkorektnější nebe, pokud si za něj zaplatí paušálem anebo hned... ale povznést se nad tu přízemnost s nádechem závisti, no..., to dokáže málokdo.
Vložil: Karel Huněk, 11.05.2022 11:42
Klusák, Pavel: Gott
Hned za Gottem je ve stejném oboru pervitin a Jakeš. Co ty přinášely lidem radosti!
Vložil: Misot, 10.05.2022 20:44
Klusák, Pavel: Gott
Gott byl profíkem ve svém oboru, ve kterém přinášel radost milionům lidí.... a nejenže neškodil, ale i pomáhal pronásledovaným (Kubišová, Pilarová..) Autor zamlčuje i písně na texty zavřeného Renče a o Palachovi, protože se mu to nehodí do krámu... Paradoxně svou účast na zpěvu hymny (stejně jako Kryl)... později litoval, protože zjistili o co při sametovce šlo.. Karel Kryl ("Demokracie, 1993) : " ..Ti co nás týrali, nás vyhazují z práce, a z těch co pravdu zpívali, teď udělali zrádce..."
Vložil: ijcro, 02.05.2022 09:06
Myšková, Ivana: Odkrývání karet, které nikdo neskrývá
Vždycky jsem si myslel, že Magnesia Litera je úzce elitářská pseudo literární soutěž typu vlci vlkům, vyhlašovaná uzavřenou jury jen pro zvyšování obchodního potenciálu vytipovaných textů, kterých se už prodalo aspoň tisíc a více výtisků, a trofeje jsou pak vývěsním štítem pro nakladatelství v reklamních... kampaních. Tečka. Jak jinak by tedy probíhala nominace „nejlepších z nejlepších“ z moře vydaných knih, jak jinak by byla měřena než obchodním potenciálem? Metrem? Vodováhou? Indexem zábavy? Obsahem mozkové živice? Marketingem? Rukou Osudu? Bůhví. Dneska se těžko rozhoduje u jistých marketingově zajímavých titulů podle recenzí, které jsou všechno, jen ne nezávislé a objektivní. Umně totiž skrývají povětšinou zakuklené, na zakázku psané, tendenční rádoby hodnocení, které v hloubi svých odstavců touží ovlivnit potenciální čtenáře a tím podpořit větší prodeje. Takže je tu oceňovaný elitní trh a pak to „ostatní“, které nestojí za zmínku ani v nějakém výčtu, neboť nevydělává dost a jen zkresluje statistiky. Mlčící většina se ani nevyjádří a ti ostatní jedou na vlně podivna doby. A stojí to za to?
Vložil: Jan Lukavec, 29.04.2022 10:41
Myšková, Ivana: Odkrývání karet, které nikdo neskrývá
Díky, o "odkrytí karet" a obhajobu volby naší tehdejší komise ML jsem se svého času také pokoušel: iliteratura.cz.
Vložil: Jan Lukavec, 22.04.2022 19:22
Holeček, Lukáš: Anketa o knihu roku Lidových novin (1928–1949)
Kniha obsahuje jen seznamy lidí, kde je u každého jména uvedeno, ve kterých letech dotyčný/á hlasoval.
Vložil: Klara Filipovič, 22.04.2022 08:24
Klusák, Pavel: Gott
Článek se mi velice líbil . Každý diktátorský, ne-svobodný režim potřebuje "baviče" pro svůj národ. "Panem et circenses" je stále aktuálnější....
Vložil: Přemysl Krejčík, 21.04.2022 19:26
Dukaj, Jacek: Led
Pravda, tam jsem se nějak upsal...
Vložil: Karel Huněk, 20.04.2022 20:08
Holeček, Lukáš: Anketa o knihu roku Lidových novin (1928–1949)
Mám zkušenost s knihami, které mají jmenný či předmětový či další rejstřík. Myslíte spojením "více jmenných, případně i předmětových rejstříků", že v knize je jmenný a předmětový rejstřík, ale neúplný, nebo by měl být rozdělen na jmenný a autorský, nebo něco jiného?
Vložil: Zákazník, 19.04.2022 13:25
Hůlová, Petra: O nové autocenzuře
Nu, psát na objednávku, ale říkat objednateli, co si má objednat, to je něco. Ale ne autocenzura.
Vložil: ..., 19.04.2022 09:31
Dukaj, Jacek: Led
Hlavní postava se jmenuje Benedykt Gierosławski, ne Głowacki.
Vložil: Eva Zajicova , 14.04.2022 16:55
Brown, Dan: Divoká symfonie
Knížka je nádherná, ale nejde mi otevřít hudební aplikace
Vložil: Hana, 12.04.2022 11:48
Borkovec, Petr: Předměty, které vítr neodvane
skoro jakoby to mělo mít pokračování.. nebo?
Vložil: Martin Liška, 09.04.2022 14:22
Magnusson, Margareta: Životní úklid
Američané zjevně plánují vysílat novou reality show, přiznaně inspirovanou touto knihou: variety.com
Vložil: Milan, 09.04.2022 10:25
Desplechin, Arnaud: Klam
Próza Deception (1990) Philipa Rotha u nás vyšla dvakrát v překladu Jiřího Hanuše, poprvé pod názvem Milostné rozmluvy (Melantrich, 1993), podruhé v revidovaném překladu pod názvem Klam (Mladá fronta, 2016).
Vložil: milda, 07.04.2022 01:08
Hůlová, Petra: O nové autocenzuře
Opilý Ukrajinec a sympatický ruský agresor ? Originální umělecký pohled na současné nepředstavitelné utrpení na Ukrajině. Opravdu si myslíte, že by Vám za to hrozil v Česku kriminál ? Spíš všeobecná ostuda.
Vložil: Voloďa, 06.04.2022 18:39
Hůlová, Petra: O nové autocenzuře
Povedená a poučná diskuse.
Vložil: Karel Huněk, 06.04.2022 11:06
Beauvoir, Simone de: Nerozlučné
Tak zase nic. Doufal jsem, že de Beauvoir konečně zůstavila text, v němž reflektuje svoji konformitu s vichistickým fašismem a antisemitismem. Hlavně že se opět vyjadřuje k pokrytectví druhých.
Vložil: Hana, 06.04.2022 09:56
Borkovec, Petr: Krátká próza v časopisech
:)). Prima
Vložil: Hana, 06.04.2022 09:49
Borkovec, Petr: Jubilejní book club v městečku D.
Vtěsnat do sloupku zábavnou minipovídku to umí jen básník. Pobavila jsem se. Díky. Hana
Vložil: Vera Snabl (Snablova), 05.04.2022 22:52
Tigrid, Pavel: Volá Londýn
jestli nekoho zajimaji detajli muzete mi napsat na verasnabl@iol.it Dekuji
Vložil: Vera Snabl (Snablova), 05.04.2022 22:49
Tigrid, Pavel: Volá Londýn
z Prahy v kvetnu 1968 jsem dovezla Pavlu Tigridovi dulezite dokumenti ktere mi byly svereni od meho step-father Bohuslava Musila (rezisera). V listopadu 1968 jsem odjela z Cescoslovenzka a mela jsem sebou hrube slozenou knihu o sovetske okupaci, jmenovala se "Cerna Kniha o sovetske okupaci". Mim... ukolem bylo poslat ihned po priletu do Londyna(kde na mne cekal muj otec Hanus Snabl, ktery pracoval pro BBC Czech section a byl jeden z deti zachranenejch v 1939 diky vlakum zorganizovanym Nicholasem Wintonovem) poslat tento dokument do Parize pavlu Tigridovi, ktery pak ho publikoval ve "Svedectvi". Pavel mi zavolal a ptal se mne jestli muze napsat che knihu jsem ja vyvezla s Ceskoslovenska, ale jelikoz moje maminka, muj bratr a Bohous Musil byli v Praze, odmitla jsem aby bylo zverejneno moje jmeno. Omlouvam se o moji cestinu, mluvim prevalne italsky, nebo anglicky
Vložil: Lukáš, 05.04.2022 16:17
Matocha, Vojtěch: Prašina
Kniha mně moc baví doporučuji všem čtenářům kteří milují fantasy literaturu
Vložil: Marhoull, 05.04.2022 12:18
Hůlová, Petra: O nové autocenzuře
Myslím, že v kontextu současného "toho správného nerativu" je nutné svobodném myšlení utnout tipec, bývalého komunistu Igora Stříže zvolit za prezidenta ČR, všechny estébáky co veřejně odsoudí Putina a nazvou ho (mj. zcela správně) zrůdou a válečným zločincem rehabilitovat. Že Češi byli vždycky takový... malí vychcaní ubožáci jsem si už tak nějak zvyknul, ale na tohle si fakt zvyknout nejde. Pindat to by nám šlo. Proč proboha jako stát podle zákona neumožníme lidem bojovat legálně na Ukrajině? Oficiálně hrozí těmto lidem vězení ! Jsme jako Evropani pos...raný strachem a tak jen pindáme a pindáme, ale skutečně vojensky pomoc a zapojit se VŠEMI prostředky nechceme co? To není hnus? To raději budeme zavírat spisovatele, co Igore... a další sluníčkáři?
Vložil: Katka Horáčková, 04.04.2022 23:48
Hemenway, Toby: Zahrada Gaii
tato kniha je opravdu skvělá a jsem ráda, že je přeložena. jen pro pořádek uvádím, že na jejím vydání se podílela DharmaGaia společně se spolkem Permakultura CS :-)
Vložil: Bengold, 04.04.2022 00:53
Hůlová, Petra: O nové autocenzuře
Vzdát se úžasného literárního záměru popsat v povídce sympatického ruského tankistu jakožto protipól hrubého Ukrajince, a to vše z obavy z postihu? Vždyť už jen z konceptu toho zamýšleného díla tryská invence hodná Pavla Kohouta z jeho raných let. Umíte si představit, co by o Petře Hůlové a o její... "autocenzuře" napsal Ludvík Vaculík? Obávám se, že by tu chuděrku znectil takovým způsobem, jak to uměl jen on. Kam to čeští literáti došli?
Vložil: Karel Huněk, 03.04.2022 19:18
Platzová, Magdaléna: Dutý zvuk prázdné matrjošky
V Rusku mají asi dvanáctekrát více spisovatelů a literárních soutěží a akcí a stokrát víc básní o bílých břízkách a chlebu. Intelektuální velmoc.
Vložil: Voloďa, 03.04.2022 18:46
Platzová, Magdaléna: Dutý zvuk prázdné matrjošky
Jen bych požádal mistra JH, když má takové spády a je dokonce mezinárodním autorem, jesti by na té stránce nemohl publikovat něco na téma dnešní Ukrainy. Prostě by mě zajímalo, co se pak stane.
Vložil: Jan Hofírek, 02.04.2022 15:17
Platzová, Magdaléna: Dutý zvuk prázdné matrjošky
Mám na Rusko (Rusy) diametrálně odlišný postoj od autorky. Asi je to tím, že mám svou stránku na ruském literárním webu Stihi.ru a vždy znovu žasnu, kolik lidí se v Rusku zajímá o poezii a literaturu, kolik tam mají nejrůznějších literárních soutěží, akcí a s jak obrovskou účastí. Když to srovnám se... zdejší ubohostí, tak je Rusko intelektuální velmoc. Jistě, materiálně se máme lépe my a asi nám to stačí...
Vložil: Markéta B, 01.04.2022 16:51
Platzová, Magdaléna: Dutý zvuk prázdné matrjošky
Pokud mají málo informací, vkusu a soudnosti, tak třeba také matrjošky - ony se bohužel stále v centru Prahy nabízejí :-( Jinak notes s kresbou Alfonse Muchy nebo plyšového Krtka. A co z toho vyplývá, toť otázka…
Vložil: Karel Huněk, 01.04.2022 15:31
Platzová, Magdaléna: Dutý zvuk prázdné matrjošky
Jen do toho.
Vložil: Ondřej, 01.04.2022 15:16
Platzová, Magdaléna: Dutý zvuk prázdné matrjošky
Přemýšlím, co asi přivážejí otcové dcerám ze služebních cest z České republiky a co z toho vyplývá.
Vložil: mruk, 01.04.2022 09:58
Brautigan, Richard: Kůň, který musel zastavit
mruk dano ano dano takříkajíc z první ruky jsme získali něco docela jinýho mruk
Vložil: , 31.03.2022 13:14
Dušková, Linda: Sněz tu žábu
Mimoliterární kontext k osobě překladatele: https://www.divadelni-noviny.cz/docent-petr-christov-obvineni-odmitl
Vložil: Voloďa, 30.03.2022 22:28
Hůlová, Petra: O nové autocenzuře
Vždycky se najdou tak trochu nemocní lidé, kteří v době, kdy na Ukrajině umírají tisíce lidí hlady mají potřebu vytvořit vulgárním jazykem hovořící postavu ukrajinského uprchlíka a libovat si nad pocity, které v nich tato jejich domnělá odvaha vyvolává. Hůlková u mě jako pisatelka skončila. Slaboduchý... text, který by se hodil více do Haló novin, než do tohoto projektu.
Vložil: , 30.03.2022 20:59
Hůlová, Petra: O nové autocenzuře
Přesně tak. Třeba to opravdu v této situaci jinak nejde, ale mělo by se o současném radikálním omezení svobody slova aspoň víc diskutovat a neměl by se z toho stát new normal.
Vložil: kruč, 30.03.2022 18:26
Hůlová, Petra: O nové autocenzuře
Tento text je trefa do černého! Petra Hůlová dělá přesně to, co má dělat každý spisovatel jako společenská bytost - kriticky, a nikoli stranicky!, ohledává dobový společenský konsenzus a z uměleckých pozic prověřuje jeho hodnotu. Výborný byl i její předchozí sloupek. Petra nenadbíhá potřebám doby a... společenské poptávce, jako mnoho zdejších takzvaných spisovatelů. Je schopna vidět ji z výšky nebo alespoň odjinud. A i když to neklapne pokaždé, tak vůle k této perspektivě se velmi cení.
Vložil: jarošo, 29.03.2022 20:24
Hůlová, Petra: O nové autocenzuře
No co, na Seznamu jsem byl "Váš přístup do diskuzí byl natrvalo zablokován" za odkaz, kde Rusi psali o nás. ještě by mě tak mohli zastíhat, jak tam pak dále, no, uvádí.
Vložil: UK, 29.03.2022 17:59
Hůlová, Petra: O nové autocenzuře
Soudružka spisovatelka konečně může psát "o hrubé mluvě tankistů" a jak je znám, má z toho vnitřní dilema a vůbec je z toho tak trochu "na větvi". Podobné téma určitě v české literatuře totiž pár desítek let chybělo, naposled se podobným způsobem autorky museli soužit nad válečnými hrdiny v 50. letech,... jelikož si nepamatuji, že by je od té doby někdo k podobným textům ponoukal. Nu což, pro Český, kdysi Československý, rozhlas to byla také celkem dlouhá pausa.
Vložil: Josef, 29.03.2022 15:08
Hůlová, Petra: O nové autocenzuře
Přesně tak, nechápu, kde se v současných "spisovatelích" či spíše, buďme skromní a pokorní, "pisatelích", bere tak nebetyčná bohorovnost a nesoudnost .
Vložil: Tomas Furstenzeller, 29.03.2022 15:00
Hůlová, Petra: O nové autocenzuře
Otřesný text. Sebelítost je autorce vlastní jako kůže. Srovnává své pocity s tím, o čem vzhledem ke svému věku slyšela jen z vyprávění. Relativizuje. Přitom si stačí stejný příběh vložit do jiných kulis. Proti vypitému Pepovi ze Sudet stojí vyleštěný Hans, vášnivý podporovatel Hitlera, kluk s dobrým... srdíčkem, a autorka se v roce 39 čílí, že Český rozhlas není její invencí nadšen. Ba co víc, že nechce investovat do vysílacího času, do honoráře pro interpreta, do nákladů na produkci. Nezohlední ani na chvilku pocity lidí, kteří by se na realizaci její pochybné svobody měli aktivně podílet. Svobodu, kterou tolik chce pro své myšlenky, jiným zapovídá. Strašné zklamání. Tečka za Petrou Hůlovou.
Vložil: Tereza, 29.03.2022 13:01
Hůlová, Petra: O nové autocenzuře
Možná že se jedná o autocenzuru nebo tomu říkejme hlas soudnosti a svědomí. Ale nejspíš je to na místě. V současné situaci je psát o místě a vojenském konfliktu, o kterém nemáte dostatečné informace ani z něj nemáte zkušenost z první nebo druhé ruky, tak trochu přiléváním oleje do ohně. Tím spíš pokud... chcete psát fiktivní příběh z prvních linií války. Být vámi, tak bych se téhle myšlenky zastavila předtím, než skočím do módu "můj názor je cenzurován." Jestli něco takového za každou cenu chcete napsat, musíte být připravená, že vás nejen bude soudit dnešní "cancel culture" ale za pár let také oko literárního historika. Takový text vás možná může dát do pozice, kdy jej nebudete moci publikovat na platformě, která si své texty vybírá, ale nic vám nebrání jej publikovat jinde. Ať už jste napsala jakékoliv množství knih, privilegované postavení spisovatele by nemělo jít ruku v ruce s neomezenou možností publikovat vše všude. Pochybuji, že se existence zákona, který zmiňujete, dá považovat za návrat do státní cenzury, jde jen na obezřetnou reakci a prevenci eskalace ve společnosti. Upřímně si myslím, že na veřejnoprávních médiích nemají texty, které podporují násilné konflikty kdekoliv, co dělat. Každopádně by mělo především záležet na vyznění vašeho textu. Pokud bude váš text aktuální za pár měsíců/let a nebudete se za něj stydět, vydejte si jej pak.
Vložil: ijcro, 29.03.2022 10:31
Hůlová, Petra: O nové autocenzuře
Mám pocit, že se spousta lidí potácí mezi tendenčními bláboly a zabývá se zcela nepodstatnými věcmi na pomezí pseudopozitivní propagandy hodné tak vypatlaných influencerů. Některé tendence je potřeba ignorovat, jinak zbytní a zaplní víc než jen veřejný prostor.
Vložil: lao-tse, 28.03.2022 14:54
Hůlová, Petra: O nové autocenzuře
Nebylo by lepší nechat události vyplynout a uležet a pak se s odstupem vrhnout do prozaické tvorby? U básní tomu může být jinak, ale dobrá próza vždycky vznikala až s odstupem. Nicméně se zdá, že v tomto případě o kvalitu vlastně už ani nejde, spíš o to, aby za každou cenu něco vzniklo. Ach jo. Asi... už opravdu nejsem dnešní. A s přispěvatelem "Souhlasím" naprosto souhlasím.
Vložil: kruč, 27.03.2022 22:07
Ouředník, Patrik
Zbytečná diskuse. Žádný Patrik Ouředník neexistuje! A Páleníček také ne! Jsou to fiktivní postavy známého českého literárního recesisty.
Vložil: Kačka , 27.03.2022 13:21
Scliar, Moacyr: Žena, která napsala Bibli
Článek se mi velmi líbil a to tak, že jsem došla k rozhodnutí si tuto knihu koupit a hlavně přečíst. Zajímavá hypotéza, že bibli napsala žena, doufám, že kniha bude stejně tak strhující jako Vámi uváděný článek. Děkuji Kačka
Vložil: Kabát E, 27.03.2022 12:44
Ouředník, Patrik
Dámy a pánové, klid. Ouředník i Páleníček jsou oba překladatelé, oba žijí ve Francii, mají podobné literární zájmy. Ouředník je navíc známý jako spisovatel a nějakých "reklam" nemá zapotřebí. Je celkem jasné, že mu Páleníček nahrává na smeč - ale to je princip všech rozhovorů. Reklama to jistě je, ale... ne na Ouředníka. Je to reklama na nový překlad po x letech významného autora.
Vložil: mruk, 25.03.2022 21:22
Hůlová, Petra: O nové autocenzuře
mruk pozoruhodný výklad slepé ulice její zlověstnost mi doteď unikala mruk
Vložil: Ondřej, 25.03.2022 19:19
Hůlová, Petra: O nové autocenzuře
Z celého srdce si přeji, aby tato situace nikdy nenastala, ale stejně by mě zajímalo, jak by reagovala současná česká kulturní a intelektuální scéna v případě, že by Putin vyhrál. Kolik by tu vlálo ruských vlajek. A kdo z těch, kteří teď nosí modrožlutou stužku, by si alternativní realitě připnul tu... mandelinkovou.
Vložil: Souhlasím. , 25.03.2022 10:39
Hůlová, Petra: O nové autocenzuře
Ale nepřijdou vám akce typu "objednat si u deseti českých autorek text na ukrajinské téma v libovolném žánru" samy o sobě směšné?
Vložil: TIMONEL, 25.03.2022 09:27
Posse, Abel: Che Guevarův pražský příběh
https://www.prostor-ad.cz/pruvodce/pjih/kamenice/guevara.htm
Vložil: Adam Benda, 24.03.2022 19:12
Poncarová, Petra Johana
Dobrý den, je skvělé, že tu někdo v ČR existuje, kdo se gaelštinou opravdu tolik hlouběji zabývá. I když se v tomto případě jedná o oblast hlavně Britských ostrovů, mám pocit, že skrze gaelštinu můžeme být o něco blíž jedním z našich předků - Keltům.
Vložil: 55, 24.03.2022 09:15
Ouředník, Patrik
Jean Crystal: Nejsem tedy "český intelektuál", protože s výjimkou obálek, ke kterým se Ouředník hlásí nevím nic o tom, že by psal rozhovory (a doslovy a předmluvy) ke svým knihám pod jiným jménem? Můžete uvést nějaký konkrétní a doložitelený případ? Jazyk a styl? Mně se zdá v některých otázkách jasně... rozlišitelný. Ale možná nejsem ten správný intelektuál.
Vložil: Jean Crystal, 22.03.2022 10:12
Ouředník, Patrik
Vtipné vlákno. Obávám se, že přes všecky neobratnosti má p. Hynek ale pravdu. Ouředník je známý mystifikátor a hlídač svého ohlasu a to, že si píše rozhovory s oblibou sám (a doslovy a předmluvy a návrhy obálek ke knihám a...), je mezi českými intelektuály dost dobře známo. A letmým pohledem na nerozlišitelný... jazyk a styl tázajícího a odpovídajícího je to myslím i tady jasné.
Vložil: KDR, 21.03.2022 08:37
Švábenický, Jan: Fenomén italský western
Tady se to rozjíždí. Komu asi stojí za to s takovým zaujetím o knize diskutovat?
Vložil: RDK, 20.03.2022 13:13
Švábenický, Jan: Fenomén italský western
Karel Huněk: Hmm, průměrný počet střihů 59 na půlhodinu filmu by činil ca. jeden střih každou půlminutu. To jsme někde u raného Tarkovského a takový western už by si možná zasloužil i pozornost povýšenců, kteří se vysmívají přístupům, kterým zjevně nerozumí. Troufám si říct, že na světě těžko najdete... člověka, jenž by průměrný počet střihů považoval za "jediný objektivní ukazatel míry umělecké funkce". A jelikož se stříhá i v reklamě na prací prášek, domácím videu z dovolené či televizní reportáži, těžko sám o sobě počet střihů vůbec považovat za "ukazatel míry umělecké funkce". Je to nástroj, jenž nabízí jedno z možných vodítek k tomu, abychom lépe porozuměli filmovému rytmu, struktuře vyprávění, práci s prostorem, výtvarným vlastnostem, stejně jako tradicím, z nichž dílo či jejich tvůrci vycházejí nebo se vůči nim vymezují. Osobně si navíc nemyslím, že má přístup Honzy Švábenického v jeho knize mnoho společného s neoformalismem, ale to je jiná otázka.
Vložil: František, 19.03.2022 19:14
Švábenický, Jan: Fenomén italský western
Oceňuji právě to, že se publikace nesnižuje k kaciným kategorizacím na umělecký/neumělecký, dobrý/špatný popř. si doplňte jinou dichotomizaci. Těžiště předkládané práce o italském westernu leží v něčem jiném - v rozboru širších celospolečenských jevů, které se ve sledovaných filmech potkávaly, a které... rámují téma jako fenomén. A to na vskutku úctyhodném vzorku dat. Šermování pojmy jako je "umělecká funkce" neprozrazuje nic jiného, že Vaše východiska leží v estetice a o tom předkládaná práce věru není.
Vložil: Karel Huněk, 19.03.2022 16:54
Švábenický, Jan: Fenomén italský western
Samozřejmě ne-e, špagetywesterny jsou kvalitní umělecká díla s průměrným počtem střihů 58,65 za půlhodinku, což je jediný objektivní ukazatel míry umělecké funkce.
Vložil: František, 19.03.2022 14:57
Švábenický, Jan: Fenomén italský western
Recenzent podal překvapivě nekvalitní hodnocení s řadou subjektivismů. Dovozuje přejímání názorů ze zahraniční literatury a nehodnotí výstup jako sui generis originální sklenutí myšlenkových zdrojů v žánru, které autor ve svém díle pracně vystavěl - Jaroš je pouze jmenuje. Patrně největší prohřešek,... kterého se bohužel nedopouští jen pan Jaroš, ale také další recenzenti, je osobování si postoje rozhodčího mezi tím, co lze ještě akceptovat jako umění a co už je brak. Obecně se toto hodnocení kvality projevuje přidělováním hvězdiček a udělováním povrchních soudů nemajících opopru v ničem jiném, než v subjektivním zdání.
Vložil: Radek Fridrich, 18.03.2022 16:09
Borkovec, Petr: Krátká próza v časopisech
Krása!
Vložil: DeMol, 17.03.2022 16:17
Ouředník, Patrik
Já si myslím, že Hynek T. je ve skutečnosti pan Pražák z Ad acta. Přežil pád z okna, ale zanechalo to na něm důsledky.
Vložil: Kuba K., 16.03.2022 18:57
Ouředník, Patrik
Hynku, Hynku, nevím, nevím, ehm, ehm, ale zatím se tu ztrapňujete pouze vy. Pletete si literární mystifikace s rozhovory, překladatelskou praxi s autorskou – a na ostatní blbosti už poukázala Marion.
Vložil: Hynek T., 16.03.2022 16:18
Ouředník, Patrik
E. U. Garp: Ehm, asi si o P. O. a jeho "mystifikacích" něco zjistěte, než se budete veřejně ztrapňovat. (Nevím, učím. :))
Vložil: E. U. Garp, 16.03.2022 14:06
Ouředník, Patrik
Člověče, jste blbej, nebo navedenej, nebo si tady děláte ze všech kozy? Jean-Gaspard Páleníček je existující osoba. Ouředník nedělá rozhovor sám se sebou.
Vložil: Hynek T., 16.03.2022 13:01
Ouředník, Patrik
Pseudonym nebo krycí jméno, to je fuk. Mně vadí, když člověk dělá rozhovor sám se sebou a propaguje sám sebe (a ne jednou, ale má z toho machu). A to říkám od začátku. Koza není vůz, ani ve Francii.
Vložil: Marion, 16.03.2022 08:30
Ouředník, Patrik
Já bych, pane Hynku, spíš řekla na Vaši adresu, Vy o koze i o voze. Napřed je pan Páleníček pseudonym a když Vás redakce poučí, že to pseudonym není, najednou "o to nejde". Navíc tu pan Ouředník nevystupuje jako autor (nejde tedy o "vlastní knihu", jak tvrdíte), ale jako překladatel a je naprosto přirozené,... že překladatel prosazuje "svého" autora.
Vložil: Hynek T. , 15.03.2022 21:21
Ouředník, Patrik
Jeden o koze, druhý o voze.
Vložil: Kuba K., 15.03.2022 17:54
Ouředník, Patrik
Hynku, Hynku – internet je skvělá věc: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jean-Gaspard_P%C3%A1len%C3%AD%C4%8Dek
Vložil: Hynek T. , 15.03.2022 16:29
Ouředník, Patrik
O to tady nejde. V. Rada také existoval, ale Hostinec U kamenného stolu nenapsal. Prostě hecta “hra” s jakobyrozhovory po bůhvíkolikáté opakovaná nudná a trapná.
Vložil: redakce, 15.03.2022 09:57
Ouředník, Patrik
Jan Gaspar Páleníček není pseudonym.
Vložil: Hynek T. , 14.03.2022 17:49
Ouředník, Patrik
Hezké, jen si myslím, že slušná média mají reklamu označovat jako reklamu. Když autor dělá jakoby rozhovor (sám se sebou pod pseudonymem) za účelem propagace vlastní knihy, co je to jiného?
Vložil: redakce, 10.03.2022 19:37
Šlepikas, Alvydas
Posíláme Vám zprávu na e-mail.
Vložil: Marcela Vrbová, 10.03.2022 12:15
Šlepikas, Alvydas
Dobrý den, nemáte,prosím. kontakt na p.spisovatele Šlepikase?Chtěla bych mu poděkovat za knihu Jmenuji se Maryte.Přeji pěkné dny a předem děkuji M.Vrbová
Vložil: Prochazka, 07.03.2022 15:03
Romové a Sintové v německy psané literatuře pro děti a mládež
Babička Vrbová Anastazie
Vložil: null, 07.03.2022 08:24
iLiGlosa: Rusko není jen Jednotné
Ruští animátoři proti válce: youtube.com.
Vložil: Josef, 06.03.2022 22:03
Pilátová, Markéta: Nedá se myslet na nic jiného
Stačí vypnout televizi a rádio a zaposlouchat se do svého nitra. Možná v něm autorka objeví něco, co dosud neslyšela! Je tu tu n najednou tolik války, a to ze všech stran; válka ale nemusí být jediným zdrojem inspirace. Skoro je mi líto, že se autorka stydí za to, že válku nezažila. Vzhůru k inspiraci... bez války!
Vložil: Tereza Chlaňová, 06.03.2022 14:11
iLiGlosa: Normální Ukrajina
Přidávám ještě další seznam k použití: ukrajiniste.cz
Vložil: redakce, 05.03.2022 19:59
Lépe poznat a porozumět
Otázek na ukrajinskou literaturu přibývá. Česká asociace ukrajinistů zveřejnila seznam... časopiseckých knižních překladů po roce 1989. Leccos je dostupné i online. Čtěte!
Vložil: lao-tse, 04.03.2022 16:55
Pilátová, Markéta: Nedá se myslet na nic jiného
S panem tauem nezbývá než souhlasit. Velká díla nevznikají jen na Západě (LA), ale i na Východě, např. v Izraeli (několik knih i v čj), Sýrii (pár knih i v čj) či v současné Persii, jen škoda, že díla zvláště ze třetí jmenované oblasti u nás nikdo nepřekládá, ale naštěstí se k nám dostává alespoň kinematografie.
Vložil: pan tau, 04.03.2022 13:54
Pilátová, Markéta: Nedá se myslet na nic jiného
Promiňte, paní Pilátová, ono nejde jen o to, na co myslíte, ale JAK myslíte. Váš sloupek o velké jakosti Vašeho myšlení, podle mě, nesvědčí. Vy jste možná jako autorka vždy musela hledat témata. Pro Vás je válka "silným tématem," kterým budete futrovat své dílo. Ale to neznamená, že jsou na tom všichni... stejně, jako Vy. Říkáte, že ten všední svět, ale dokonce i pomoc, kterou organizujete a do které se zapojujete, je "trapně málo". Možná je, ale i tak má svůj význam, stejně jako má význam všední mírový svět všedních mírových problémů. Opravdu nepotřebujeme válku, abychom se dokázali podívat na svět jinýma očima a mohli o něm "jinak psát" - žádná válka za to nestojí.
Vložil: Markéta Pilátová, 04.03.2022 12:50
Pilátová, Markéta: Nedá se myslet na nic jiného
Ano, samozřejmě, mluvte o čem chcete a potřebujete, já teď prostě nedokážu myslet na nic jiného. Navíc nikomu nic nedoporučuju ani po nikom nic nevyžaduju. Milena Jesenská byla vynikající reportérka, kterou válečné ohrožení vyburcovalo k neskutečně silným reportážím. Nepíšu, že Tove Jansonn napsala... Muniny v krytu, píšu, že jejich příběhy tam vyprávěla dětem. Nikde neopěvuju utrpení, jen konstatuju, že v těchto situacích se na svět díváme úplně jinak a taky o něm i jinak píšeme.
Vložil: pan tau, 04.03.2022 12:32
Pilátová, Markéta: Nedá se myslet na nic jiného
Omlouvám se předem za příkrý tón, ale než publikovat něco takového jako toto zde, bylo by lepší nepublikovat na dané téma nic. S větou: "Možná to nejlepší vzniká právě v takových podmínkách ohrožení," nelze souhlasit. Vyplývá z ní totiž, že teprve pod bezprecedentní hrozbou ztráty života mohou vznikat... vynikající literární texty. Podmínky o jakých autorka hovoří, jsou válečné podmínky. Samozřejmě, že Tov Jansson nenapsala své dílo v protileteckém krytu! Pobyt v něm ji jistě inspiroval, ale dílo psala už v jiných podmínkách. Nepřál bych paní Pilátové, aby si na vlastní kůži zkusila totéž, o čem píše: psát literární dílo při bombardování v krytu, uzavřená v těsném prostoru s velkým množstvím cizích a vyděšených lidí. Myslím, že si autorka sloupku vůbec nedokáže ani jen představit, o čem vlastně hovoří. Podle ní válka dodala příběhům Tov Jansson "existenciální přísadu," kterou jiné knihy pro děti nemají. Možná ano. Ale je to snad důvod opěvovat tak nepředstavitelné utrpení? Možná, že kdyby autorka trochu otevřela oči a projevila vůli podívat se za svou komfortní zónu, zjistila by, že existuje i jiná "současná literatura" než jakou vidí. K příkladu M. Jesenské: Měli bychom si, a právě nyní, uvědomit, že to není pro každého. Takové jednání nelze nikomu doporučit, natožpak ho po někom vyžadovat. To, kolik sil v sobě jedinec má, to ví s jistotou pouze on sám, nikdo druhý. Takové jednání může být vzorem pro svou ušlechtilost, někteří ho mohou následovat, protože je to v jejich silách. Jiní se mu budou jen přibližovat a u mnohých bude zcela mimo jejich obzor. Rád bych tímto jen varoval před lacinými moralistickými apely a poselstvími a doporučil citlivější zacházení s tím, co s čím srovnáváme a co čím vážíme. Takže ano, mluvme i o brambořících, o počasí a všedních věcech, jsou důležité.
Vložil: Markéta Pilátová, 04.03.2022 10:34
Pilátová, Markéta: Nedá se myslet na nic jiného
Určitě máte pravdu. Možná je to i tím, že LA země si prochází a prošly spoustou násilí, i když se jednalo o jiné druhy válek, nicméně násilí je vždycky stejně kruté a nesmyslné. A LA píšou nesmírně silné knihy zejména o těchto zkušenostech.
Vložil: lao-tse, 04.03.2022 09:15
Pilátová, Markéta: Nedá se myslet na nic jiného
Myslím, že minimálně v jednom by se s autorkou dalo polemizovat: i v současné době vznikají velká a silná díla, stačí se například podívat přes oceán, do její milované Latinské Ameriky...
Vložil: Alena Pokorná , 03.03.2022 15:56
Lépe poznat a porozumět
Dobrý den. Připomínám rovněž překlady dětských ilustrovaných knih o zraku: Tak to vidím, a o sluchu: Nahlas, potichu, šeptem. Vydalo Argo.
Vložil: Lukáš Bjolek, 03.03.2022 12:03
Lépe poznat a porozumět
Pro mne byla asi nejdůležitější reportážní kniha: Tomáš Forró: Donbas CZ verze už je elektronicky, SK verze i v papírové... podobě.
Vložil: Marie Vos, 03.03.2022 09:36
Lépe poznat a porozumět
Na sítích se pod článkem objevil dotaz na ukrajinské pohádky. Klasické vyšly v knize "Pomsta Oleksy Dovbuše" r. 2004 v nakladatelství Argo, stále se dají sehnat. Nakladatelství Host v současnosti vydává obrázkové... dětské knížky Oksany Buly.
Vložil: Ondřej, 02.03.2022 18:06
iLiGlosa: Rusko není jen Jednotné
Omlouvám se, máte pravdu, měl jsem pocit, že jsem článek četl pečlivě, ale asi jsem přeskočil odstavec. Moje chyba.
Vložil: PP, 02.03.2022 15:20
Fanta, Josef: Jiné klima – jiný les
Karel Huněk: Implikuje, že zanedbání adaptace je něco záporného. Ironie z citované věty kouká na sto honů.
Vložil: Pavel Pecháček, 02.03.2022 15:19
Fanta, Josef: Jiné klima – jiný les
Martin Liška: Opravdu tam není. Proč, to už je otázka na editory. Nicméně texty jsou poměrně stručné (jako ostatně celá kniha) a ty zaměřené na historií českého lesnictví mají za cíl především uvést čtenáře do kontextu, aby porozuměl, jak jsme se dostali do současné situace.
Vložil: Karel Huněk, 02.03.2022 13:12
Fanta, Josef: Jiné klima – jiný les
Implikuje věta „V žádné ze středoevropských zemí se nepodařilo [!] zanedbat adaptaci na klimatickou změnu..." to, že zanedbání adaptace je něco kladného? Proč by se zanedbávání mělo dařit?
Vložil: Martin Liška, 02.03.2022 12:48
iLiGlosa: Rusko není jen Jednotné
Vždyť Sorokin v textu uvedený je (a pokud si dobře vzpomínám, byl tam uvedený už včera, nebyl tedy doplněný po Vaší poznámce)...
Vložil: Ondřej, 02.03.2022 10:52
iLiGlosa: Rusko není jen Jednotné
V článku mi chybí jméno Vladimira Sorokina, jehož Den opričníka a Telurii mi současná situace začíná připomínat čím dál děsivěji. No a situace je ještě komplikovanější tím, že i Jednotné Rusko má nesporně dobré autory. Například Zachar Prilepin, jehož skvělý Klášter vyšel loni v Dauphinu, je snad... ještě odpornější člověk a politik než samotný Putin, ale zároveň výborný spisovatel.
Vložil: Martin Liška, 02.03.2022 09:36
Fanta, Josef: Jiné klima – jiný les
Poněkud mě překvapuje, že ačkoliv dle recenze texty v knize mj. "seznamují čtenáře s historií českého lesnictví", není v knize žádná studie od Jiřího Woitsche, pokud to dobře chápu?
Vložil: Jana Jeništová, 01.03.2022 22:06
Heffernanová, Jana
Článek o podstatě lidského bytí, dnes překrouceného do nepřirozenosti. Objevila jsem autorku až nyní, ačkoli, a na to jsem hrdá, byla v mládí kamarádkou mé maminky. Vyhledala jsem její tvorbu, kde je ještě k mání, a už ji mám objednanou, jen první díl cesty už je asi beznadějně pryč. Už se moc těším!!!...
Vložil: Christian Scharlau, 01.03.2022 01:40
iLiGlosa: Normální Ukrajina
Děkuji moc za skvělý a angažovany článek! Mohl bych se podepsat pod každým slovem... ??? ???? ?????? ???????!!!
Vložil: Heřman Křemenáč, 28.02.2022 00:46
Placák, Petr: Škola od svatého Norberta
V důsledcích to znamená, že Petr Placák- spisovatel zpodobuje v Škole od svatého Norberta společenské instituce jako špatné, a v mikrokosmu atomární rodiny své rodiče - otce stalinistu a matku komunistku jako vzory ctností a dobra. Sám je tam jako produkt přirozenosti a komunistické eugeniky rodičů.... To je ideový paskvil bez reflexe.
Vložil: M. Pokorný , 25.02.2022 09:35
iLiGlosa: Normální Ukrajina
"Ukrajina -- v tom velice zvláštním smyslu, jehož slova užívám -- byla normální tím, že byla v ohnisku všeho," tj. v ohnisku historického dění či jeho hlavních trendů; T. Snyder v příslušné přednášce, stopáž 55:02. Nynější válka na Ukrajině je tedy ve Snyderově smyslu "normální" či "typická" tím, že... se v ní utkávají síly, které jsou zásadní pro současné střety uvnitř států i mezi státy v mnohém širším měřítku. Sloupek je spíše inspirován otázkami, které zazněly po přednášce, ty ale byly formulovány z podstatně jiného hlediska.
Vložil: Antonín Kudláč, 23.02.2022 21:26
Placák, Petr: Škola od svatého Norberta
V tom je právě ten rozdíl mezi pamětí a dějinami, mezi osobním zážitkem a vědou. Dnes tuhle dobu často zkoumají historikové, kteří ji nezažili, což je jistě nediskvalifikuje vědecky, ale čtenář-pamětník místy nevěří vlastním očím... Na Placákovu knihu se těším, i když je možná jednostranná, leč má paměť... s jeho souzní.
Vložil: Karel Huněk, 23.02.2022 09:12
Placák, Petr: Škola od svatého Norberta
Ani já si z dětství, chlapectví a jinošství v bolševické totalitě nepamatuju množství zážitků mezi dvěma extrémy axiologické škály. S popisem školního "étosu" pak plně souhlasím. Má zkušenost se zjevně se současnou historiografií rozchází a určitě bych tuto při psaní vzpomínkového vyprávění nebral v... potaz. (Jak je vůbec možné něco takového autorovi daného žánru vyčítat?) Drobnost: Spojení "šakalí léta" jsem v Čermákově Slovníku české frazeologie a idiomatiky nenašel. Jde o inovaci let telecích? Bohužel mi k šakalovi naskakují jen asociace z četby mayovek a nezdají se mi pomáhat.
Vložil: Jitka, 21.02.2022 22:42
Elbe, Lenka: Uranova
Jak je možné, že se hodnocení tolik rozchází? Protože každý čteme něco jiného, každému sedne něco jiného :o) Nedávno jsem si kupila jeden velice opěvovaný román - chválili ho všichni a všude. Ján já ho prostě nemohla dočíst... ale tak to prostě je :o)
Vložil: ElF, 21.02.2022 11:18
Urban, Miloš: Proč nejsem feministou
Souhlasím, že autora upozornit mohli. Ale třeba upozornili, to nevíme. Zřetelnou známkou zanedbané redakce by však bylo to, co popisuje Karel Huněk
Vložil: ijcro, 21.02.2022 09:00
Sleva u knih není zadarmo
Řekl bych, že u některých nakladatelů/vydavatelů elektronických knih se procenta pro autora počítají z koncových (tedy různých) prodejních cen, tedy i těch po slevě a je to v podstatě komisní prodej.
Vložil: Karel Huněk, 20.02.2022 11:05
Urban, Miloš: Proč nejsem feministou
Ve SVOJÍ glose...
Vložil: Kamil Trávníček, 20.02.2022 10:57
iLiGlosa: Než se recenzent pustí do četby
Tak zrovna ten epub je rozhodně lepší než pdf. Otevřít jej pro průměrně zdatného člověka není přece problém, navíc, vzhledem k tomu že jde o knížku, je mnohem vhodnější formát pro čtečku knih než zmíněný pdf. A co se knih týče vůbec, vedle mobi je dneska mnohem rozhodně nejvíce rozšířeným formátem.... Očividně jsou ve Švédsku na tom technicky lépe než autor článku
Vložil: Jaroslava Černá, 19.02.2022 17:09
Černý, Marcel: Sounáležitostí a soudržností k vzájemnému pozná(vá)ní
Podrobné a přehledné i pro laika.
Vložil: Petra, 19.02.2022 13:38
Sleva u knih není zadarmo
To, co zmiňuje autorka článku, je tedy problémem distribuce, nemůžeme přeci bičovat lid, že koupí levněji než jinde. Že převládá prodej v e-shopech je, tím spíš v dnešní době, jasné už dětem na základní škole. Ideální je najít kompromis nebo funkční řešení než se litovat, jakkoli je celá situace ‘smutná’…ale... nemohu se ubránit myšlence, že je jednodušší bojovat proti něčemu než za něco. A to jsme se ani nedostali k jádru věci - že vychází především braková literatura, a o kvalitě překladů, typografii a celkové kvalitě je třeba se zamyslet i u renomovaných nakladatelů.
Vložil: , 19.02.2022 09:43
Urban, Miloš: Proč nejsem feministou
Pravda je, že aspoň na tu naprostou nelogičnost o (ne)feministickém zvaní a nezvaní určitých žen do časopisu by snad autora redaktor upozornil...
Vložil: ElF, 18.02.2022 22:54
Urban, Miloš: Proč nejsem feministou
A kde berete tu jistotu, že zredigovaný nebyl?
Vložil: tsemotamo, 18.02.2022 21:37
Urban, Miloš: Proč nejsem feministou
V mojí glose jsem redigováním myslela redigování, tedy klasickou redakci textu. Kdybych měla na mysli cenzurování, použila bych tento výraz, je mi znám.
Vložil: Jitka J., 18.02.2022 13:56
Sabuchová, Alena: Šeptuchy
Poznámky pod čarou, pokud nejsou součástí autorského záměru, nepovažuji v beletrii za dobré řešení. Jinak s recenzí vesměs souzním.
Vložil: Ondřej, 18.02.2022 12:27
Hůlová, Petra: Co zavřelo pusy českým spisovatelům
No, jsem rád, že jsem lartpourlartistický pravičák stojící záměrně mimo. Řešit morální dilemata angažovaných levicových intelektuálů bych opravdu nechtěl.
Vložil: Šárka Svobodová , 18.02.2022 07:18
Soukupová, Petra: Kdo zabil Snížka?
A jak se to vyresilo. Kdy zabil teda toho Snízka?
Vložil: noe, 16.02.2022 13:17
iLiGlosa: Je literatura elitářská?
Už to vidím, děkuju
Vložil: Magda de Bruin, 16.02.2022 10:22
iLiGlosa: Je literatura elitářská?
Ani já jsem za asi už skoro 20 let recenzování a zajišťování recenzí pro nizozemskou sekci nezažila, že by někdo zasahoval do výběru recenzovaných titulů. Jazykové sekce navíc fungují trochu jinak než třeba relax, takže dělat v rámci polemiky s jednou recenzí na krimi nějaké závěry o iLit. jako celku... je o to nesmyslnější. Ale ani Pavlův popis toho, jak si kritik vybírá tituly (závěr třetího odstavce zdola), nemůžu za „svou“ sekci jednoznačně podepsat. V zásadě se snažíme podchycovat české překlady nizozemsky psané literatury. Nerecenzujeme (resp. nestíháme recenzovat) úplně všechno, co vychází, ale v přehledech vydaných titulů figuruje i vysloveně populární čtivo. Ano, při zajišťování recenzí mají přednost hodnotnější literární tituly (v tom směru se k elitářství hrdě hlásím), ale na čtivo (Sophie van der Stap, Hendrik Groen) už taky párkrát došlo.
Vložil: Pavel Mandys, 16.02.2022 09:21
iLiGlosa: Je literatura elitářská?
Noe: Píše, že jde autorčinu prvotinu, ale je to už její druhá kniha, jak ostatně uvádím i ve zmíněné recenzi.
Vložil: Klara Filipovič, 16.02.2022 08:21
Đikić, Ivica: Beara: Dokumentární román o genocidě ve Srebrenici
Nesmíme zapomenout na hrůzy, který se odehrávali v naší bezprostřední blízkosti nedávné minulosti. Dnešní vyhroceny vývoj politické situaci na východně hranici naše krásné Evropy nás upozorňuje, že za mír a uchovaní demokratické Evropy musíme udělat vše co je naších silách. Rusky prezident s překrucováním... dějin argumentuje, a chce ospravedlnit své děsivé kroky porušující veškera mezinárodni umluví, zákony. Bosna a Hercegovina po válečných letech a zločinech pořad není uspořádaný, ústavně právní stát.
Vložil: jovanka, 15.02.2022 22:59
Urban, Miloš: Proč nejsem feministou
Kdosi, kdo se nepodepsal, tu propaguje příspěvek T. Semotamové, který zazněl na ČRo. Autorka se v něm diví, proč Urbanův sloupek iLiteratura „neredigovala“, čímž asi myslí „necenzurovala“. Chci za redakci jen připomenout, že sloupek je publicistický útvar, v němž se autor sám za sebe vyjadřuje k nějakému... tématu. Na iLiteratuře – jak naši stálí čtenáři vědí – publikujeme sloupky spisovatelek a spisovatelů. Autory si vybíráme my, témata a způsob, jak je zpracují, si vybírají oni. Někdo píše s větší nadsázkou, někdo je osobnější, jeden je věcný, druhý zase poetický. Někomu byste jeho názory podepsali, s jiným nepůjdete ani na pivo. Tak to v literatuře bývá – a na iLiteratuře ve sloupcích taky.
Vložil: noe, 15.02.2022 18:02
iLiGlosa: Je literatura elitářská?
Můžu se pana Mandyse zeptat, jaká je ta chyba v první větě A. El Chaara? (Nechci "držkovat", jen mě to zajímá.)
Vložil: Marie Voslářová, 15.02.2022 16:55
iLiGlosa: Je literatura elitářská?
Nedá mi to a musím dodat k onomu článku z H7O, že za asi 10 let recenzování pro iLiteraturu mi nikdy nikdo nebránil v psaní o čemkoliv včetně celkem obskurních publikací a rozhodně to není tak, že by se v redakci uvalovala nějaká embarga.
Vložil: null, 13.02.2022 12:57
Urban, Miloš: Proč nejsem feministou
K sloupku se vyjadřuje Tereza Semotamová na ČRo Vltava (12. 2. od 8.20) a Jonáš Zbořil na Seznam Zprávách.... Děkujeme za další pohledy na věc. Doufejme, že se nějaký brzy objeví i tady na iLiteratuře.
Vložil: Zuzana Li, 12.02.2022 10:31
Platzová, Magdaléna: Peklo Made In China
Zajímavý a výstižný sloupek jsem si se zájmem přečetla a mám jednu drobnou poznámku, možná otázku pro autorku. Píšete, že "přichází zvenku, bez předem formulovaného názoru". Opravdu si to myslíte?
Vložil: Jana, 12.02.2022 04:54
Urban, Miloš: Proč nejsem feministou
Proč být feministou? Protože přemýšlení o nerovnostech je užitečná zábava. Feminismus neochraňuje ženy proti mužům, nerovnosti ovlivňují obě strany. Silný příklad jsou porodnice. Spousta dětí tráví svou "první noc na Zemi" o samotě, a to zbytečně a proti vůli své matky... A dítě žije dál ve světě rovností... a nerovností. Pokud je "nevychované" nebo žije ve špíně, padá vina víc na jeho matku? Leží úkol uživit rodinu víc na otci? Je mužská práce víc oceněná než ženská? Je mužské slovo v diskuzi víc ceněné a platí víc než ženské? Je mužská slovní agrese někdy hodnocena jako sebevědomí, zatímco ženská jako hysterie nebo drzost? Sklidí ošklivá nebo stará žena víc despektu než ošklivý nebo starý muž? Když muž ocení vzhled ženy, tak jí zalichotí, ale jak to funguje naopak, není to chápáno jako výzva a signál zájmu? Atd.
Vložil: Era Vodnář, 11.02.2022 10:50
Nejlepší knihy roku 2021
Děkuju, brožurky si přečtu.
Vložil: Natália Limonová , 10.02.2022 22:35
Nejlepší knihy roku 2021
Děkuju, podle mého názoru nejlepší knihy roku 2021 jsou takové skutečně životně důležité knihy, které usnadňují lidstvu těžké přechodné období do naší nové éry - knihy autorky Taťjany Mikušiny: "Saint-Germain", "Gautama Buddha" a "Krátke Růžence", zatím jsou jen tři a jsou stále vzácné, ale stále... častěji se nacházejí v knihovnách po celé republice. Měla by byt vydána celkova "Kniha Moudrosti" s celým Učením tohoto Slova Božího pro Eru Vodnáře, kterou Mistři Moudrosti doporučují číst právě v tomto chronologickém pořadí, v jakém byla uvedena, pro změnu vědomí čtenáře. A postupně změnou vědomí se změní i okolní prostředí, a prostředí na celé planetě pro lepší svět. Co může být důležitější než zlepšení životních podmínek na celé planetě pro celé lidstvo? Nic. ....