Diskuse - historie

Vložil: Jiří Černý, 18.01.2021 15:47
Haddon, Mark: Sviňucha
Četl jsem vše v češtině od Marka Haddona, četl jsem i jiné současné anglické autory jako je Julian Barnes a David Nichols, ty knihy mě většinou zmatou, často pocitem trapnosti, nepatřičnosti. Sviňucha je jiná, zmatený jsem ovšem opět. Opulentní rozkročení autora napříč časem, prostorem, příběhy. Detaily... jako jména květin, jídel, zvířat - mimo běžnou dnešní zkušenost. Řekl bych, že autor se pohybuje až příliš svévolně v prostoru, který sám s radostí a virtuozně vytváří. Má na to právo, on je tvůrce, ale sevřenost Podivuhodného případu se psem je na světelné roky daleko. Za mě - škoda.
Vložil: , 18.01.2021 12:35
Matocha, Vojtěch: Prašina
Co se stalo todnovi na prašné
Vložil: Nika, 18.01.2021 08:06
Haidt, Jonathan: Morálka lidské mysli. Proč lidstvo rozděluje politika a náboženství
Dobrý den, nevíte, zda by se dala tato kniha nějak stáhnout jako online čtení?
Vložil: Petr Peňáz, 17.01.2021 21:14
Nečasová, Denisa: Nový socialistický člověk
Ilustrace ke knize: Vytahuji na světlo fanatického a současně zištného, křivého soudruha Borise Michajlova (1905-1982), autora stati "Smysl dějin českého národa" na str. 467-484 knihy "Hrdinové a věštci českého národa", vydané r.1948 Společenskými podniky spol. s r.o. v Přerově. Unikátní a ojedinělé... na knize zůstává, že dalšími autory jednotlivých životopisných studií v téže knize jsou vynikající badatelé, kteří patrně neměli tušení, jakým způsobem bude jejich práce devalvována (Kalista, Holinka, aj.) Michajlov podle vzpomínek Miloše Formana v knize autora Tunyse "Hvězdy, které nehasnou, aneb..." , Praha 2012 a také dle příspěvku "Magická laterna, 3 díl" Pozitivních novin byl dosazeným druhým ředitelem Laterny magiky a zastával i fci ředitele Svazu ČSSP". Patrně jde o téhož Michajlova, který pilně vyráběl propagandistickou stalinistickou literaturu pod jménem Nikolaj N. Michajlov. - I tyto obskurní postavy českých dějin by neměly zapadnout do jámy zapomnění; jsou bezcharakterním mementem, jejich životy by v podmínkách neomarxismu mohl uchopit novodobý Shakespeare; co jiného může člověka napadnout, vidí-li absurdity, jako Masarykovou univerzitou v Brně ctěného +politologa Vlastislava Chalupu, nebo nové pojetí českých dějin děkana Pullmanna aj. snaživců Univerzity Karlovy v Praze...etc.etc.
Vložil: Karel Huněk, 12.01.2021 16:11
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
Konečně máme o žánru jasno. Je to článek.
Vložil: Tobiáš Pazour, 12.01.2021 14:29
Matocha, Vojtěch: Prašina
Kniha je totální blbost
Vložil: th, 12.01.2021 13:43
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
Přesně to myslím, kromě nadpisů číst i články pod nimi.
Vložil: , 12.01.2021 12:24
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
tomáš havel: Myslíte ten článek, který je uvedený nadpisem recenze a údajem o českém vydání a dává knize 80 % ?
Vložil: tomáš havel, 12.01.2021 11:06
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
Mně přijde, že většina diskutérů článek vůbec nečetla nebo má problém s elementárním pochopením krátkého, nekomplikovaného textu. Článek přece není žádná recenze (natož kritika), je to velice stručné představení autora, jeho díla v kontextu ukrajinské literatury, samotného románu prostřednictvím citace... jiného autora a konečně snaha o zařazení této konkrétní, skoro sto let staré knihy do kontextu u nás vydávaných – v poslední době – ukrajinských literárních děl. K tomu ryze osobní, subjektivní douška pro zpestření na závěr. Nic víc a nic míň. K tomu samozřejmě bohatě stačilo si knihu přečíst v originále.
Vložil: Karel Huněk, 12.01.2021 08:31
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
Taky jsem přesvědčen, že v recenzi či kritice překladového díla má posouzení překladu své místo, dokonce by se od něj mělo vycházet. Vždyť samotný materiál posuzovaného textu je úplně proměněn.
Vložil: jenže ten zvláštní, 11.01.2021 16:47
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
text trochu vyvolává pochyby, jestli recenzent vůbec četl knihu v českém prekladu
Vložil: jf, 11.01.2021 15:58
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
no jo, paní michaela, která měla na fb problém pochopit, co znamená "přeloženo ze slovenštiny", jenom musí dát najevo, že je taky překladatelka, víte, a trapným způsobem zopakovat výtku, která se už objevila na fb iliteratury, že v textu recenze není překlad dostatečně zmíněn, jako by to byla recenzentská... povinnost. žádné další otázky.
Vložil: ivan, 11.01.2021 12:17
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
Pani Michaela! Ale veď je tam uvedené: Přel. Miroslav Tomek.
Vložil: Michaela Škultéty, 11.01.2021 10:40
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
Prosím pěkně, ten překlad se v češtině objevil sám? Jen tak zničehonic? Nebo tu knihu někdo přeložil? A kdo to asi tak mohl být? Samé otázky...
Vložil: Martin Liška, 08.01.2021 21:39
Překladatelé jako rukojmí?
Míla Jebavá: To se snad ale týká jen překladatelů zapsaných v seznamech soudních tlumočníků a překladatelů, ne? Ti pokud vím musí projít speciálním školením, kde se s odbornou terminologií seznamují (chápu ovšem, že se tam během několika týdnů těžko mohou naučit všechno). Kromě toho je to ale jejich... rozhodnutí, zda se chtějí kvalifikovat a nechat se na tyto seznamy zapsat. Není to tedy tak, jak by mohlo z Vašeho komentáře vyplývat, že soud či státní zastupitelství může vyzvat jakéhokoliv překladatele a ten nemá šanci se takovéto zakázce vyhnout.
Vložil: admin, 08.01.2021 21:15
Borkovec, Petr: Bůh, Richard a hromada mrtvol
Kdybyste náhodou pochybovali, tak i to věnování v posledním odstavci je podle skutečných událostí.
Vložil: HN, 08.01.2021 20:30
Borkovec, Petr: Bůh, Richard a hromada mrtvol
Pobavila jsem se královsky a také si poprvé pustila tu neuvěřitelnou píseň!
Vložil: Míla Jebavá, 08.01.2021 18:24
Překladatelé jako rukojmí?
K článku ještě doplním, že je velmi tristní finanční odměňování za překlady objednané státními institicemi (od soudů nebo od státních zastupitelství). Odborné texty, civilně-právní i trestně -právní, jsou velice složité a vyžadují znalost příslušné právní problematiky, a jsou přitom tak závažné,... že chyba může vést překladatele i do kriminálu. Přitom překladatel, je -li takovou institucí vyzván, musí překlad vyhotovit (a nemůže si to rozmyslet a odmítnout jako v případě všech ostatních úřekladů). Odmítnout může jen v případě závažných a nepřekonatelných překážek. Takže tím se smyčka, svírající překladatele, uzavírá. Ani státní instituce tedy nehodnotí práci překladatelů odpovídajícím způsobem. Často na nich závisí zásadním způsobem, ale protože mají nadřazené postavení, zneužívají to. I toto by tedy žádalo nějakou úpravu k lepšímu.
Vložil: mp, 08.01.2021 14:59
Borkovec, Petr: Bůh, Richard a hromada mrtvol
Takřka jsem nad sloupkem ryčel nadšením, dokud jsem nezjistil, že ta píseň skutečně existuje. (Neměl by Borkovec odvést Krajčovi část honoráře?) Ani nemluvě o tom, že mi bylo lépe na světě, dokud jsem si ji nepustil.
Vložil: E. U. Garp, 08.01.2021 14:08
Luňáčková, Alžběta: Pravý úhel
Štoll, Hájek a Sýs totiž byli dadaisti jako vyšití.
Vložil: Jakub, 07.01.2021 22:40
Luňáčková, Alžběta: Pravý úhel
Ten perex je čiré dada a iLiteratuře muselo hrábnout, že to přes její editory prošlo. Takhle psali Štoll, Hájek, Sýs.
Vložil: Januška, 07.01.2021 19:41
Luňáčková, Alžběta: Pravý úhel
Pane Staňku, která přesně kritika velice dobře přijímala jednotlivě vydávané básně Luňáčkové? Je to někde dohledatelné? A prosím Vás, co je to "žensky psaná poezie"?
Vložil: Jakub, 05.01.2021 18:56
Lindén, Axel: Ovčí deník
Opravdu deník, přesah kamkoli jsem tam nevyčetl. Nemá cenu s tím ztrácet čas. Recenze myslím zajímavější než kniha.
Vložil: Petr Motýl, 05.01.2021 15:19
Luňáčková, Alžběta: Pravý úhel
Dobrý den, pane Staňku, pro upřesnění, „literární veřejností“ máte na mysli 10 vašich známých a těmi, kdo očekávali sbírku Alžběty Luňáčkové, je 1000 ctitelů jejího mládí, ne poezie. Petr Motýl
Vložil: Marek Branibor, 05.01.2021 00:54
Kaprálová, Dora: Z balkonu čtvrtého patra
Mimochodem, jen tak, sem tam, krásné... Úchvatné. Díky.
Vložil: Magda de Bruin, 04.01.2021 18:27
Horáková, Daňa: O Pavlovi
Myslíte asi Gustu Fučíkovou. Marta se jmenovala Gottwaldova manželka.
Vložil: Alexandra Juráčková, 03.01.2021 01:24
Horáková, Daňa: O Pavlovi
Kniha je o Daně trpitelce a intelektuálce. Je o ženě, která se upnula na svého vysněného muže, kterého okupovala svojí "nezištnou láskou" Jen tak mimochodem se vedle svého příběhu trpitelky vypořádala se všemi, kdo jí dle jejího názoru poškodili ( Vaculík, Landovský, Sviták a další). Juráček svoje démony... topil v chlastu a s tím i svůj talent. Daňa? Další Marta Fučíková.
Vložil: Eva Hrubá, 02.01.2021 13:59
Milá Mácho. Prohlášení básnířek zastoupených v antologii
MILÁ PANÍ NAKLADATELKO. Jakým způsobem jste tuto antalogii sestavovala.. Chybí tam zpousta autorek
Vložil: Dagmar P., 01.01.2021 22:53
Kaprálová, Dora: Z balkonu čtvrtého patra
Chápu a děkuji.
Vložil: stadTheater, 01.01.2021 15:08
Kaprálová, Dora: Z balkonu čtvrtého patra
Ahoj, tak jenom taková malá asociace na Hitchcocka: https://www.youtube.com/watch?v=0QmP4npEdo4 https://www.csfd.cz/film/4386-okno-do-dvora/prehled/ Zdraví z jiného okna z Friedrichshainu Petr
Vložil: Eva Hrubá, 01.01.2021 14:09
Milá Mácho. Prohlášení básnířek zastoupených v antologii
Dobrý den. Pro mne je to čest,pokud jsem zastoupena v antalogii. Skvělý počin. Knihu bych si ráda zakoupila. Prosím o sdělení,zda je zastoupena i básnířka Eva Frantinová. Obě máme o knihu zájem Díky E.H.
Vložil: Jan, 01.01.2021 10:52
Kaprálová, Dora: Z balkonu čtvrtého patra
To je strašně dobře napsaný.
Vložil: redakce, 31.12.2020 00:25
Bilý, Peter: Don Giovanni
Dobrý den, jedná se o starší knihu, takže je možné, že ji seženete už jen v antikvariátech, například zde muj-antikvariat.cz.
Vložil: Bilá Mirka, 30.12.2020 19:54
Bilý, Peter: Don Giovanni
Dobrý den, předem se omlouvám, ale chtěla bych zjistit kde koupím knihy od spisovatele Petera Bilého. Nikde je nemohu sehnat. Děkuji
Vložil: Josef Kotlas, 20.12.2020 11:31
Kovačková, Kateřina: Böhmisches. Allzu Böhmisches?
Rád bych si knihu přečetl, četl jsem Bergersdorf /Herma Kennel/ a velmi mne zaujala. Těžká doba pro mnoho lidí , stejná hrůza jak kom. 50. léta. Svědectví jsou důležitá. Josef Kotlas
Vložil: E. U. Garp, 20.12.2020 10:31
Woolf, Virginia: Tři guineje / Vlastní pokoj
Dobře vy :)))
Vložil: droog, 20.12.2020 00:17
Woolf, Virginia: Tři guineje / Vlastní pokoj
Ani tři Guineje s velkým by nebyly "žádná Papua", ale střední Afrika (Guinea základní obyčejná, Rovníková a -Bissau).
Vložil: Ladislav Štolovský, 19.12.2020 13:14
Hilburn, Robert: Johnny Cash – Život
Dle mého názoru velice skvělý čtivý a podrobný životopis.
Vložil: Karel Huněk, 17.12.2020 13:16
Munroe, Randall: Jak na to
Humorně vysvětluje působení gravitace popisem skákání do výšky a výpočet objemu těles napouštěním bazénu.
Vložil: Pavel, 17.12.2020 10:11
Munroe, Randall: Jak na to
Co je na té knížce dětského? Opravdu patří do této kategorie?
Vložil: Gregor, 17.12.2020 07:23
Munroe, Randall: Jak na to
Jen doplnění k recenzi: autor knihy se proslavil především svým kultovním internetovým komiksem XKCD (https://xkcd.com/).
Vložil: Josef Navrátil, 09.12.2020 22:23
Rovelli, Carlo: Řád času
Moc bych si přál, kdyby se mé názory dostaly do rukou pana Carlose Rovelliho a prof. Jiřího Podolského. Děkuji.
Vložil: , 09.12.2020 22:23
Rovelli, Carlo: Řád času
http://www.hypothesis-of-universe.com/index.php?nav=aa
Vložil: Pavel Mandys, 09.12.2020 10:38
Temple, Peter: Staré dluhy
Už opraveno, děkujeme za tradiční pečlivé hlídání všech detailů.
Vložil: Jan Vaněk jr., 09.12.2020 05:31
Temple, Peter: Staré dluhy
Ross Macdonald se vždycky psal s malým D. Tvrzení "se všemi dalšími třemi díly série už samostatně vítězil" prozrazuje značně ledabylou rešerši: Nedělenou Ned Kelly Award získala pouze poslední irishovka White Dog; třetí Dead Point ex aequo; na druhou pak cena nezbyla, toho roku ji Temple bral za samostatný... román Shooting Star. Což mi připomíná, není škoda neuvést nikde originální název Bad Debts? (A ano, není to jediná odchylka v překladu.)
Vložil: Ondřej Novák, 08.12.2020 22:37
Fučík, Bedřich: Čtrnáctero zastavení
Tuto knihu čtu snad po třetí? Je úžasná, vřele doporučuji.
Vložil: kh, 08.12.2020 09:19
Hakl, Emil: Kámen, dřevo, papír
Nejvíc jich sedí v Číně.
Vložil: Jan Smazal, 07.12.2020 22:10
Hakl, Emil: Kámen, dřevo, papír
Hans Christian Andersen sedi v rodnem danskem mestecku Odense a i v Kodani a ve Stockholmu sedi Strindberg na skale jako titan.
Vložil: , 07.12.2020 17:01
Glück, Louise: Divoký kosatec
Vložil: Ivana Dresia, 07.12.2020 11:01
Nejlepší knihy roku 2020
Paráda. A čte to někdo?
Vložil: Michal Bořke, 07.12.2020 09:07
Hakl, Emil: Kámen, dřevo, papír
... o žádných jiných sedících literátech nevím... V Náchodě na náměstí sedí na lavičce Škvorecký. Je to naproti poště a vypadá jakoby čekal na důchod... Hezký den MB
Vložil: Petr, 06.12.2020 20:24
Murakami, Haruki: Norské dřevo
Nevěděl jsem, co mám od knihy očekávat, ale byl jsem velmi mile překvapen.
Vložil: Nymburák, 04.12.2020 09:08
Hakl, Emil: Kámen, dřevo, papír
Moc děkuju, na ten kus dřeva patřím příliš často. Variaci má v Kersku: samozřejmě sousoší koček, ale jen dvou, hejno by připomínalo onen nechtěný památník v Lidicích. Branalda zase zastupuje sova, symbol moudrého stáří, a všichni jsou vděční, že to není automobil. O kus dál je nová dřevěná socha sv.... Josefa. Když ji dvakrát po sobě sťali, v Hájence došlo na vádu, zda šlo o akt milosrdenství, nebo blasfemii. Ovšem románský sv. Jiří na hradě pochází taky z Uher.
Vložil: admin, 03.12.2020 11:57
Sweterlitsch, Tom: Terminus
Děkujeme za upozornění, opravili jsme
Vložil: romison, 03.12.2020 11:34
Sweterlitsch, Tom: Terminus
autor se jmenuje Sweterlitsch
Vložil: E. U. Garp, 03.12.2020 10:36
Manuál pro život v druhé vlně sociální izolace a další inspirace z Nizozemska a Vlámska
Ty vole, takový unikátní informační zdroj tady a oni stejně budou pyskovat.
Vložil: Magda de Bruin, 03.12.2020 10:15
Manuál pro život v druhé vlně sociální izolace a další inspirace z Nizozemska a Vlámska
Je to aktualizovaná verze článku, který na iLit. visel už od dubna. Fotka Anne Frankové tam je v souvislosti s tím, že její deník byl přinejmenším v první vlně, kdy se domácí izolace zřejmě dodržovala víc než teď (nežiju v ČR, takže to nedokážu tak přesně posoudit), v některých bodech aktuální, i když... se to s její situací samozřejmě nedá porovnávat. Tak jako se čtenáři začali vracet třeba ke Camusovu Moru nebo k Čapkově Bílé nemoci (v niz. překladu vyšla v létě poprvé), přestože Covid-19 se s morem ani "bílou nemocí" nedá srovnávat. Ale jsem ráda, že článek v nové verzi vyvolává po půlroce nějaké ohlasy. (Teď ještě aby se to projevilo na prodeji těch knih.)
Vložil: mp, 03.12.2020 07:42
Manuál pro život v druhé vlně sociální izolace a další inspirace z Nizozemska a Vlámska
Ta kombinace fota s titulem má být vtipná, nebo vznikla náhodou?
Vložil: jf, 02.12.2020 23:47
Manuál pro život v druhé vlně sociální izolace a další inspirace z Nizozemska a Vlámska
Trochu přehledněji by to nešlo? Vždyť takto je to všude s tím boldem k neučtení.
Vložil: Karel Huněk, 02.12.2020 09:00
Heller, Jan M.: Obraz druhého v českém cestopise 19. století
Mě napadá jen Božena Němcová a její postřehy z cest především po Uhrách.
Vložil: Aleš, 01.12.2020 21:40
Nejlepší knihy roku 2020
No, to jsou asi takové, které se tak úspěšně samy označují za bestseller, až se jím skutečně stanou.
Vložil: , 01.12.2020 17:31
Nejlepší knihy roku 2020
Jak vypadá takový "samozvaný bestseller"?
Vložil: Kateřina Krištůfková, 01.12.2020 12:42
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
Marie: Ano, vím, o to víc mě to zajímá. Jména jsou často problém obecně, protože když nepřechylujete a ještě se vám k tomu přidá nesklonné křestní jméno, dost špatně se s tím pracuje.
Vložil: Marie, 01.12.2020 12:06
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
Kateřina Krištůfková: Zajímavé, přitom ale Příručka taky uvádí Karenina bez Kareniny
Vložil: Kateřina Krištůfková, 01.12.2020 11:49
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
Dobrý den, trochu jsem se v té diskusi ztratila. Příručka k tématu říká: "Slovanská příjmení zakončená na -ov, -ev, -in, která jsou původem přídavná jména přivlastňovací, tvoří ve výchozím jazyce vlastní ženské podoby, např. Malcev –? Malceva. V českých textech (včetně zápisů do matriky) tato jména... buď přechylujeme pomocí přípony -ová (Malcev –? Malcevová), nebo v nich lze použít původní podoby přechýlené ve výchozím jazyce: Mladenov –? Mladenovová i Mladenova, Zajcev –? Zajcevová i Zajceva, Voronin –? Voroninová i Voronina. Při skloňování těchto ženských příjmení vycházíme z podob přechýlených podle české mluvnice: 2. p. Mladenovové, Zajcevové, Voroninové." Ale jestli tomu rozumím správně, pak paní Sobolevičová skloňuje Cvetajeva, bez Cvetajevy, ačkoli tuto variantu Příručka jako možnou neuvádí? Řeším to teď v jedné knize, proto mě to zajímá.
Vložil: jovanka, 01.12.2020 11:36
Heller, Jan M.: Obraz druhého v českém cestopise 19. století
Ta genderová výtka mě zaujala: kolik žen, autorek cestopisů, v době, na niž se autor knihy zaměřuje, přicházelo v úvahu? Tedy o koho konkrétně mohl být výběr rozšířen?
Vložil: Markéta Šimková, 30.11.2020 23:29
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
Dobrý den, děkuji paní překladatelce za poznámky k překladu. Jen abych uvedla na pravou míru svou poznámkou pod čarou - nijak jsem v ní nehodnotila, která varianta je "správně" nebo "ideální". Pouze jsem chtěla zamezit dotazům, proč příjmení v recenzi uvádím tak, jak je uvádím, když je někdo již může... znát v onom zakončení na -ovová. To je celé. Kniha je to výborná a překlad se čte moc dobře, díky za něj.
Vložil: E. U. Garp, 30.11.2020 22:14
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
Jo takhle :) :) :)
Vložil: Renáta Sobolevičová, 30.11.2020 22:11
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
No vždyť, a ten postoj k zachování či nezachování flexe v češtině je přímým odrazem onoho světonázoru. Který s tím souvisí dost, protože přechylují lidé, kteří mají tendenci všechno počešťovat, což se v knize zasazené do mnoha různých cizích prostředí opravdu nehodí. Že to nikoho nezajímá (a o co se... teda lidi zajímají?) – kdybych zadávala knihu k překladu, tak bych celkové založení překladatele považovala jako jedno z nejzásadnějších kritérií. Ta flexe je přirozená u českých jmen, u cizích zrovna ne, tam je to naopak objektivně dost hrubý zásah do osobní integrity nositele jména. "Mezinárodní kontakty" jsem uvedla, protože jsme to akorát před pár minutami řešili jinde, a abych ukázala, že i jiným slovanským národům zní české přechylování cizích jmen nanejvýš bizarně, žádné důkazy autority jsem předkládat nepotřebovala. Dál se k tomu už nebudu vyjadřovat, protože to začíná být jak debata někde na Facebooku.
Vložil: Josef K. , 30.11.2020 22:03
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
Odhalit světonázor kohokoli nebylo nikdy jednodušší! Teď ještě začít na základě podobných odhalení vyvozovat důsledky.
Vložil: E. U. Garp, 30.11.2020 21:24
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
No, pomalu s tou flintou. Přístup k přechylování snad vyjadřuje spíš než světonázor překladatele jeho postoj k zachování či nezachování přirozené flexe v češtině... Co má překladatelův světonázor co dělat s kvalitou knihy, mi není jasné už vůbec (a proč by měl vlastně někoho zajímat?). Že má paní Sobolevičová... mezinárodní kontakty, je hezké, ale to samo o sobě žádný zdroj autority nepředstavuje. A vydávat vlastní vkus (tvary s -ová se mi nelíbí) za obecně platnou pravdu (cokoli zní lépe než tvary s -ová)? Ale no tak...
Vložil: Renáta Sobolevičová, 30.11.2020 20:56
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
Ano, jsou to žabomyší diskuse (poznámka, že někdo jiný má něco blbě a jenom já to mám správně je mimořádně trapná, na iLiteratuře bych čekala kultivovanější projev. Nikoho dalšího vůbec nezmiňuji a ani nemám potřebu se s někým srovnávat), nicméně to, že tvar na -ová by měl být rozšířenější a ideál,... nepřímo tvrdí na prvním místě autorka recenze, proto jsem právě měla potřebu se vůči tomu vymezit, tím spíš, mají-li být tedy správné oba tvary. Nakonec je to i otázka vkusu – Achmatova a Cvetajeva znějí nepoměrně lépe, jako nakonec cokoli bez -ová – teď jsme si zrovna před chvílí s polským redaktorem jednoho italského nakladatelství a překladatelem, po kterém rediguji, oddechli, když jsme se všichni tři shodli, že ta koncovka je u cizích jmen příšerná a používat ji nemusíme. S kvalitou knihy to však souvisí, přístup k přechylování vyjadřuje celkem jasně světonázor překladatele a záliba v přechylování by v tomto případě zcela neodpovídala duchu celé knihy.
Vložil: Michal Švec, 30.11.2020 18:42
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
Nechci do toho moc zabrušovat, ale ohledně ne/přechylování není Databáze autorit ČR zrovna relevantní zdroj argumentace, protože do ní se v souladu s "Metodikou tvorby personálních autorit podle RDA" uvádějí jména zahraničních autorek obvykle v nepřechýlené verzi (viz skoro jakékoli heslo vč. např.... J. K. Rowling). Relevantní je naopak Internetová jazyková příručka AV ČR, která jasně říká, že u slovanských příjmení zakončených na -ov, -ev, -in je správně jak přechýlená, tak nepřechýlená varianta. Sám proti nepřechylování nic nemám, jen mi nepřijde správné tvrdit, že je to jediná správná možnost nebo že je v češtině u daných autorek zavedená (vydané knihy totiž dokládají pravý opak). Ale jsou to žabomyší války, knize o důležitém tématu přeji hlavně hodně spokojených čtenářů a čtenářek.
Vložil: E. U. Garp, 30.11.2020 18:26
Kubů, Milena: Držme při sobě
Pětiprste, pochopil jste, že je to celý prdel?
Vložil: Pětiprst, 30.11.2020 18:14
Kubů, Milena: Držme při sobě
Trapné. "...díky své jazykové výbavě (ruština, angličtina, němčina, francouzština)..." "...sekala jsem jeden úspěšný román za druhým..." "...festival se nakonec podařilo – díky mému nesmírnému nasazení – uskutečnit..." "... kromě jiných tam vystoupily takové světové hvězdy..." ("Ale tento sloupek... skutečně nemá být o mně.") Jak trapné.
Vložil: Anna, 30.11.2020 17:30
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
Ráda bych diskusi ohledně ruských jmen, která vůbec nevypovídají o kvalitě recenzované knihy, ukončila s odkazem na bázi autorit NK: Anna Achmatova - https://aleph.nkp.cz/F/PNDI4PBP6FUPQRRLHRX4IGSSI7IRE6YM34HMAVKPDHHL95QATV-09800?func=find-acc&acc_sequence=000002221 a Marina Cvetajeva: leph.nkp.cz/F/PNDI4PBP6FUPQRRLHRX4IGSSI7IRE6YM34HMAVKPDHHL95QATV-13908?func=find-acc&acc_sequence=000140098 Estetické... hledisko je samozřejmě v tomto "sporu" irelevatntní.
Vložil: Pavel Mandys, 30.11.2020 08:43
Kubů, Milena: Držme při sobě
Protože se množí dotazy na autorství sloupku a míří nejen na redakci iLiteratury, ale i na nic netušícího Petra Borkovce, rozhodli jsme se po dohodě s autorkou sloupku odtajnit její identitu - jedná se o Doru Kaprálovou.
Vložil: Meh, 29.11.2020 22:48
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
No vida, tak Štroblová to měla blbě, Vrbová to měla blbě, Zábrana to měl blbě, v Odeonu to měli blbě, v Mladé frontě to měli blbě, v Československém spisovateli to měli blbě, ve Votobii to měli blbě, jenom Sobolevičová to má dobře. Tady se člověk dozví věcí...
Vložil: Michal Švec, 29.11.2020 21:04
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
Nepřechylovat je v pořádku, na to máte právo a Vašim důvodům v rámci knihy rozumím a vůbec nic proti nim nemám. Ale tvrdit, že přechýlená ruská příjmení nejsou v češtině správné tvary a že jsou nežádoucí, je docela lapsus. Myslím, že tou "zavedeností" autorka článku (která se mimochodem k ne/správnosti... přechylování vůbec nevyjadřuje a je pochvalné, že v recenzi nejen dodržuje úzus v knize, ale ještě to velmi korektně vysvětluje v poznámce) vůbec nemyslela, že jsou tyto tvary "rozšířenější mezi laickou veřejností", ale že je jejich užívání v češtině tradičně prostě běžnější. Ono se stačí podívat na velkou většinu českých vydání poezie těchto dvou básnířek - že by jejich čeští překladatelé, nakladatelé a redaktoří byli všichni laická veřejnost, tomu se mi nějak nechce věřit.
Vložil: Renáta Sobolevičová, 29.11.2020 14:03
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
Dobrý den, jako překladatelka knihy si dovolím poznámku ohledně těch údajně "správných" tvarů ve stylu Achmatovová či Cvetajevová – tvary ruských příjmení jsme spolu s redaktorkou knihy Annou Tkáčovou rozsáhle konzultovaly, mj. s rusistkou Ritou Lyons Kindlerovou, a došly jsme k jednoznačnému závěru,... že správné tvary jsou Achmatova a Cvetajeva. Ty první jsou mezi laickou veřejností možná rozšířenější a v tomto smyslu by je šlo tedy považovat za "zavedené", ale správné nejsou a když už nic jiného, jsou neestetické (i když tomu tak není, na první pohled působí jako dvojité přechýlení) a nelibozvučné; a chtěly jsme se jim s redaktorkou jednoznačně vyhnout. Myslím, že je na místě na to upozornit, aby se užití nežádoucích tvarů zakončených na -ovová dále nepropagovalo.
Vložil: jh, 28.11.2020 16:23
Kubů, Milena: Držme při sobě
...já myslím, že Milena je Petr...
Vložil: mp, 28.11.2020 14:38
Kubů, Milena: Držme při sobě
Česká kultura iliteratuře nikdy neodpustí, že v této diskusi nebyly povoleny GIFy.
Vložil: E. U. Garp, 28.11.2020 11:45
Kubů, Milena: Držme při sobě
Čím to asi bude, co?
Vložil: Kirsch, 28.11.2020 11:06
Kubů, Milena: Držme při sobě
Autorka sloupku o sobě tvrdí, že "sekala jeden úspěšný román za druhým", ale v katalogu Národní knihovny, Městské knihovny Praha ani na Databázi knih nelze pod jejím jménem nic dohledat, zajímavé...
Vložil: Ctenar, 27.11.2020 14:48
Kubů, Milena: Držme při sobě
Ja mam jiny nazor, me pripada vtipny puvodni clanek pana Borkovce i tato reakce na nej.
Vložil: mruk, 27.11.2020 11:01
Luňáčková, Alžběta: Pravý úhel
mruk staňku staňku staňku nepiš o geometrii a vůbec nepiš mruk
Vložil: Karel Huněk, 27.11.2020 10:17
Kubů, Milena: Držme při sobě
Pardon, už to vidím, je blbý úmyslně, vždyť to napsala i Sasuke.
Vložil: Karel Huněk, 27.11.2020 10:13
Kubů, Milena: Držme při sobě
Teď už si nejsem jist ničím. Bylo zjevné, že text "nejmenovaného pisálka" nemá přímý referent, jen vypravěč vstupuje do světa bulváru, autor znovu formuluje specifickou situaci umělce. Je výše uvedená reakce "hrou doopravdy", nebo je text blbý neúmyslně?
Vložil: Sasuke, 27.11.2020 08:35
Kubů, Milena: Držme při sobě
Tyto literární metahumory jsou daleko méně vtipnější, než si jejich autoři myslí...
Vložil: Otto Hejnic, 26.11.2020 01:16
Dzido, Marta
Milá Marto Dzido, přečetl jsem si Slast, je to velmi zajímavě napsaná knížka, ukazuje některé mužské principy, popsané autorkou, tedy je to psaní z druhého břehu. Je to brilantně vytvořeno. Myslím, že v Polsku je mnohem konzervativnější atmosféra, asi je těžké se vyjadřovat za menšiny, problém nastává,... že většina čtenářů si autorku ztotožní s hlavní hrdinkou. Další knížku povídek, až bude u nás přeložena, si určitě přečtu.
Vložil: Johana Horálková, 24.11.2020 17:51
iLiGlosa: Porcování Bookera
Když to vezmete do důsledků, máte samozřejmě pravdu. Při rozdělení do kategorií by ale ocenění bylo o něco čitelnější, méně napadnutelné. Přinejmenším některé současné ideologické konstrukty by přestaly hrát roli (i když by se mohly objevit nové, to je pravda). Absolutní kritétia neexistují, ale literární... kvalita se nějakým způsobem posuzovat dá, a v případě užších kategorií by do hodnocení nevstupovalo tolik mimoliterárních faktorů.
Vložil: Jarmila Honzáková, 24.11.2020 15:11
Řezníček, Martin: Rozpojené státy
Panu Martinovi Řezníčkovi děkuji za tuto knihu, protože mi pomohla pochopit obavy mého syna a jeho americké manželky ohledně vzdělání našich vnoučat. Nerozuměla jse systému školství a divila jsem se jejich obavám. Děti jsou bystré a učí se dobře. Vnučka na začátku minulého školního roku plakala, že... její nejlepší kamarádku přesunuli do jiné třídy. Dlouho se s tím nemohla vyrovnat. V knize jsem našla vysvětlení. Dále teď rozumím tomu, proč se syn s rodinou přestěhoval kvůli škole do domu rodičů a která patří do spádové oblasti lepší školy. Přesto to nepomohlo, protože je přišli několikrát zkontrolovat a nakonec řekli, že vědí, že mají dům jinde. Nejmladší vnučka se nedostala do americké školky, ale chodila do španělské, takže ve svých dvou letech mluvila španělsky, a rozuměla anglicky a trochu česky. Školka byla nehorázně drahá, ale vnučka tam byla šťastná. No nevím, jestli tato směsice jazyků byla pro ni prospěšná. Snad ano. Syn i snacha jsou oba vědečtí pracovníci, takže běžná střední snad vyšší třida (alespoň soudím podle vzdělání) a mají tři děti, přesto našetřit peníze na prestižní univerzitu je trochu noční můra. Snacha studovala na Columbia University. V této době ještě mají obavy, že kvůli dětem, které nemají přístup na internet bude celá třída muset opakovat ročník. My jsme měli za socializmu také potíže, zase z kádrových důvodů, stejně tak naše děti, ale nakonec se nám všem podařilo vystudovat. Vnuk má i české občanství, a tak jsem navrhla, aby šel studovat do České republiky. Vždyť není málo Čechů, kteří se ve světě prosadili. To školství snad má problémy v celém světě. Celá kniha může pomoci blíže se seznámit se Spojenými státy, protože lidé si neumí představit, že tam žijí lidé jako my, se svými starostmi, zkrátka, že je všude chleba o dvou kůrkách. Lidé Ameriku buď obdivují nebo nenávidí, asi to je nedostatkem informací, hlavně u staší generace, ke které patřím i já. Já však věřím, že mladí lidé, kteří mohou cestovat a poznávat svět jsou naší záchranou. Jako pan Martin Řezníček a další velmi vzdělaní a schopní reportéři, kteří pomáhají lidem otvírat oči tím, že nám zprostředkují obraz z některých oblastí života jinde.
Vložil: Ondřej, 24.11.2020 15:09
iLiGlosa: Porcování Bookera
Proč nelze vybrat nejlepší knihu roku, ale lze vybrat nejlepší knihu napsanou autory z určitého okruhu na určité téma? V čem je rozdíl? Jestliže "neexistují žádná absolutní kritéria", podle kterých by bylo možné vybírat, potom je jedno, z jakého vzorku vybíráte, a "nejlepší kniha napsaná osobou... z té a té kategorie na takové a takové téma" je stejný nesmysl jako "nejlepší kniha roku 2020". "Nejlepší" je v obou případech stejná iluze, protože v obou případech je "nejlepší" podle neexistujících kritérií, a zúžení vzorku na tom nic nezmění. Pokud by někdo chtěl vybrat nejplamplávnější rajčata, ale nevěděl by, co to znamená plamplávný, bylo by jedno, jestli by je vybíral z bedny rajčat nebo z vagónu - v obou případech by to byl nahodilý výběr, který by neměl s podstatou plamplávnosti nic společného. Proč je tedy jedna iluze lepší než jiná? Mimoto do jakékoli volby kategorií (snad kromě kategorií typu "nejlepší kniha kratší než 30 000 slov", které jsou sice objektivní, ale zase o ničem nevypovídají) by se "ideologické nastavení" organizátorů promítalo stejně jako do výběru knihy. A při jakékoli volbě kategorií by byl někdo vyloučen - vždy by zůstala přinejmenším teoretická možnost, že se objeví nějaký geniální autor, který nezapadá ani do jedné ze stanovených kategorií. (Pokud "neexistují žádná absolutní kritéria", a v tom s autorkou zcela souhlasím, pak je jediný důsledný postoj vzdát se iluze, že existuje něco jako objektivní hodnocení literatury - ať už literatury jako celku nebo jednotlivých kategorií - a že literární ceny mají jakýkoli význam. Ostatně, řečeno s Thomasem Bernhardem, es ist alles lächerlich, wenn man an den Tod denkt.)
Vložil: Jiří Plochý, 23.11.2020 22:36
Borkovec, Petr: V Největších malířích
Příspěvek se mi líbil, protože také větrám, už odmalička.
Vložil: Helena Kaiglová, 22.11.2020 13:22
Borkovec, Petr: V Největších malířích
Příspěvek se mi líbil protože maluji, v padesáti jsem měla první výstavu.
Vložil: Jiří Šourek, 22.11.2020 09:38
González, Tomás: Na počátku bylo moře
Velké zklamání. Srovnávat Gonzáleze s Gabrielem Garcíou Márquezem je jako srovnávat Vlastu Javořickou s Aloisem Jiráskem. Naprostý škvár.
Vložil: Alibello, 21.11.2020 17:50
Vjatrovyč, Volodymyr: Istorija z hryfom „Sekretno“. Novi sjužety
Další prolhaný Solzenicyn.
Vložil: Jaroslav Šimon, 17.11.2020 17:34
Hošek, Pavel: Evangelium podle Jaroslava Foglara
Musím říci že profesor Pavel Hošek umí! Jeho kniha je nejen velmi zajímavá ale i naprosto srozumitelná, rozšiřuje obzory světa JF a navíc, alespoň pro mě, byla velice inspirativní! Děkuji.
Vložil: jan m., 17.11.2020 12:50
Muñoz Molina, Antonio: Polský jezdec
Smekám jak před Molinou, tak před Medkem. Úchvatná kniha. Zakoupil jsem v levných knihách, za babku, což taky vypovídá o ledacčems...
Vložil: Veronika Krajíčková, 17.11.2020 10:24
Woolf, Virginia: Tři guineje / Vlastní pokoj
Děkuji za opravu překlepu, samozřejmě se mi tam nechtěně vloudila anglická verze...
Vložil: admin, 16.11.2020 11:23
Woolf, Virginia: Tři guineje / Vlastní pokoj
Děkujeme za upozornění, překlep opraven.
Vložil: E. U. Garp, 16.11.2020 10:03
Woolf, Virginia: Tři guineje / Vlastní pokoj
Tři guineje se píší s malým g. To není žádná Papua, ale mince.
Vložil: Pětiprst, 14.11.2020 11:38
Anketa: Česká literární kritika očima zainteresovaných
Milý Ivane Stránský, kdybyste se místo kdyby jste odhodlal ke kdybyste a případně se naučil čtvrtý pád, možná byste ji mohl poslat i v elektronické podobě.
Vložil: Pavel Mandys, 14.11.2020 10:49
Platzová, Magdaléna: Když se vám vzbouří postava
Opraveno, děkujeme za upozornění.
Vložil: mruk, 14.11.2020 09:21
Platzová, Magdaléna: Když se vám vzbouří postava
mruk Emmanuel íliterátčíci mruk
Vložil: droog, 13.11.2020 20:42
Platzová, Magdaléna: Když se vám vzbouří postava
A myslíte, že na Danta se taky vztahovalo "jste velmi ambiciózní spisovatel … dost kritický na to, abyste sám poznal, [že] překonal jste sebe sama, překročil dosavadní limity"?
Vložil: mp, 13.11.2020 12:01
Platzová, Magdaléna: Když se vám vzbouří postava
To je právě důvod, proč se Dante v Božské komedii o manželce nezmiňuje.
Vložil: Vladimír Horák, 12.11.2020 02:34
Sarrazin, Thilo: Německo páchá sebevraždu (Jak dáváme svou zemi všanc) (in Vesmír)
Kniha je, stejně jako i novější díla téhož autora, pojatá velmi pragmaticky (jak lze ostatně od ekonoma očekávat) a zcela bez emocí vůči komukoliv. Pouze kriticky a, s dnešní znalostí vývoje 10 let po vydání knihy, i téměř prorocky varuje před rizikovým vývojem společnosti. Čas dal autorovi za pravdu... a v tomto kontextu by mě zajímalo, zdali by se autor recenze pan Stanislav Komárek neměl zamyslet nad korekturou svého názoru a zda by se neslušelo, aby svou kritiku autorova pohledu na v knize pojednávanou situaci s omluvou za svou chabou předvídavost vývoje nepřehodnotil. Zejména zcela neopodstatněné nařčení že: "Ze Sarrazinovy knihy je patrno, že autor nemá příliš rád Turky a obecně muslimy..." Nic takového z knihy neplyne. Co se týká paradoxu původu jména Sarrazin se, pak již jedná o vyložený faul od někoho, kdo již nemá co k tématu přínosného říci a tedy se Stanislav Komárek uchyluje zcela bez kontextu k ranám pod pás.
Vložil: E. U. Garp, 11.11.2020 09:05
Dzido, Marta
Že prý "čeští literární kritici a recenzenti občas užívají nálepky „ženská literatura“, všechny spisovatelky s odlišnými poetikami tak hodí do jednoho pytle..." Tak to už by si snad nikdo nedovolil ani pípnout, vždyť by byl uklován.
Vložil: Valérie , 10.11.2020 10:00
Tisíc a jedna noc
Do jaké literatury patří dílo Tisíc a jedna noc?
Vložil: Hana Olivová, 09.11.2020 14:22
Legátová, Květa: Pro každého nebe
Velmi se mi to líbilo. Opravdu palec nahoru.
Vložil: P. Pecháček, 08.11.2020 21:24
Sheldrake, Merlin: Propletený život
Většina vyloženě odborných věcí je až v poznámkách na konci knihy, takže hlavní text by měl zvládnout přelouskat i žák šesté, sedmé třídy, i když občas na nějakou tu nejasnost asi narazí a možná to pro něj nebude tak záživné. Hádám, že od nějakých 15 let už to bude bez problému.
Vložil: mp, 08.11.2020 13:06
Sheldrake, Merlin: Propletený život
Otázka pro recenzenta, od jakého věku je kniha srozumitelná? Děkuji.
Vložil: KH, 06.11.2020 12:24
iLiteratura.cz - návod k použití stránek
Neviditelný pes ještě existuje? To je nostalgie...
Vložil: Jan Vaněk jr., 06.11.2020 01:55
iLiteratura.cz - návod k použití stránek
Byli mladí, potřebovali pravítko a na webu se zachová spousta slepých uliček; still better rating story than https://neviditelnypes.lidovky.cz/scifi/literatura-nove-hodnoceni-knih-v-casopisu-pevnost.A070116_200416_p_scifi_pag
Vložil: mp, 06.11.2020 01:07
iLiteratura.cz - návod k použití stránek
Ovšem zas jen díky Karle si připomínáme, jak dešifrovat hodnotící škálu iLiteratury. O níž (té škále) si troufám říct, že je ambiciózní, novátorská a poučená literární historií.
Vložil: Marie, 05.11.2020 18:53
iLiteratura.cz - návod k použití stránek
Takže bezobzažné, naprosto nevyargumentované anonymní hejty knih, kdy účelem je podle všeho hlavně ublížit autorům, už se z Databáze knih přelily i na iLiteraturu? Ach jo:( Karlo, sklapni laskavě.
Vložil: Karla, 05.11.2020 15:02
iLiteratura.cz - návod k použití stránek
Horší knížku než je Ve skříni jsem ještě nikdy nečetla, hrůza, asi to ani nedočtu do konce,to se prostě nedá, takové bludy nesmyslné,nechápu,že to vůbec mohla vydat,autorka asi nebude zcela při smyslech
Vložil: droog, 04.11.2020 16:03
Mazáč, Antonín: Nezbytná opatření
Inu, Talent Pro ART nabízí vytištění knih nákladem autora a analýzu rukopisu počítačovým programem.
Vložil: David Pešek, 03.11.2020 10:58
Ben Jelloun, Tahar: Tati, co je to rasismus?
Když říkáš, že se objevuje v každé společnosti, myslíš tím, že je to normální? Ano je ale není správný. Myslíš, že bych se mohla stát rasistou? Ano ,ale není to správné. Chápu. Rasista má bezdůvodně strach. Rasista k tomu má svůj důvod který často ale není pravdivý. Rasismus existoval vždycky? rasismus... je tady stejně dlouho jako lidstvo samo
Vložil: ivan stransky, 02.11.2020 17:31
Anketa: Česká literární kritika očima zainteresovaných
zdravím, jsem mimo jiné autorem knížky "já jsem tvůj Petr a ty moje Lucie" pod mým pseudonymem Kamil Jansa. Viz např. Národní knihovna Praha. Byl bych vděčný, kdyby jste knížku přečetli a postavili se k textu jako literární kritici, což zatím nikdo neudělal, kniha byla vydána cca před... 8 mi lety. V případě potřeby vám jí pošlu v elektronické podobě. děkuji předem za laskavý přístup. ivan STRÁNSKÝ www.pametnaroda.cz pod mým jménem www.elektroprojekty.8u.cz vč. příloh Linked in dtto facebook etc. 608776490
Vložil: Emil Rozum, 31.10.2020 09:37
Česká nakladatelství – odkazy na webové stránky
Dobrý den, chtěl bych vydat knihu, mám 15 článků, každý o asi 20 A4, věnovaným vojenským velikánům, bojejících z lidská prýva a nýrodnínezávislost. Též vítězících proti většině, na př. Radecký, lafayette a jiní Emil Rozum
Vložil: Pavla Kočí, 30.10.2020 22:38
Doron, Lizzie: Kdo je to sakra Kafka
Nesouhlasím s kritikou pana Hellera. Neshledávám postavy nepravdivé, naopak. Pro mě je to střídmá výpověď. Bez velkých slov a velkých scén. Způsob líčení příběhu mi připomíná filmový dokument. Realita, ale s neobyčejnými bolestmi a paradoxy. Možná je to tím, že nemám ambice být literárním kritikem.... Jsem pouhým čtenářem, který si od knížky, slibuje nové obzory a rozměry. V tomto rozhodně nejsem zklamaná. Pavla Kočí
Vložil: Zuzana Fonioková, 30.10.2020 06:34
Němec, Jan: Možnosti milostného románu
Děkuji za překlad části Haugeho knihy v posledním komentáři! Přinesl mi vysvětlení toho, co mě dosud mátlo: proč se o Mém boji mluví jako o autofikci, když jde o jasně signalizované autobiografické vyprávění. Myslím, že hranice žánru autobiografie (příp. „memoir“ v anglofonním úzu) už se v dnešní době... natolik rozvolnily, že by Můj boj mohly pojmout, i když nepřináší příběh typu od kolébky po dospělost a od klasických autobiografií se liší i stylem vyprávění. Možnosti milostného románu jsou však v tomto jiné, protože sice taky vybízejí k autobiografickému čtení, ale zároveň svůj status faktuálního vyprávění narušují pasážemi, které jsou zjevně vymyšlené („prošla jsi mou náručí, jako bych tam nebyl“, Nina čtoucí knihu „s temným sluncem a barevnou korónou na potahu“ předtím, než byla vydána, apod.) nebo fikčně ztvárněné (Nina v roli vypravěčky). Takže u Němcova díla bych se pojmenování autofikce nebránila. Je to ale celé o to složitější, že neexistuje jasná shoda na definici autofikce. Každopádně bych poopravila tvrzení, že „anglofonní nebo německá literární věda v tomto směru zatím mnoho nenabízí“. Naopak teď v těchto oblastech teoretizování různých druhů „life writing“, meta-autobiografických textů i autofikce dost frčí. Např. https://www.palgrave.com/gp/book/9783319899015, http://www.aisthesis.de/Wagner-Egelhaaf-Martina, https://www.torch.ox.ac.uk/event/autofiction-theory-practices-cultures-a-comparative-perspective. I tak samozřejmě podporuju volání po překladech severských teoretiků!
Vložil: E. U. Garp, 28.10.2020 18:06
Česká literatura v japonských překladech
Například v Japonsku.
Vložil: Pavlína Jirkovská, 28.10.2020 09:29
Česká literatura v japonských překladech
Kde lze zakoupit české knihy v japonštině?
Vložil: Magda de Bruin, 25.10.2020 10:53
Bernard, Jan: Filmaři disentu
Z nekrologu Břetislava Rychlíka http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2003/10/031023_radiofejeton.shtml (ale v podobném duchu o Michalu Hýbkovi napsal tehdy i Petr Třešňák v Respektu https://www.respekt.cz/tydenik/2003/44/odesel-muz-ktery-nelhal) vyplývá, že za účast na tvorbě Vokna si ve svých... pětadvaceti letech odseděl 18 měsíců (odsouzen byl 9. 7. 1982 https://www.dokrevue.cz/clanky/filmar-dizentu-michal-hybek). V rozhovoru s Adamem Drdou v Revolver Revue svou pozici v undergroundu charakterizoval takto: „Právě proto, že o mně StB nevěděla, jsem začal pro Vokno dělat různé věci, měl jsem doma materiály, které se jí neměly dostat do rukou, kamarádi mysleli, že jsem dobrá osoba k tomuhle účelu“. Vysokoškolských studentů se totiž v těch kruzích tehdy skutečně příliš mnoho nepohybovalo. Hýbek byl (samozřejmě) vyloučen ze studia, ale StB mu po návratu z vězení – výměnou za spolupráci – opakovaně nabízela možnost dostudovat (zbývaly mu údajně jen dvě zkoušky). Přesto spolupráci jednoznačně (Rychlík uvádí citát ze spisu) odmítl. Veškerá jeho filmařská činnost (spojená samozřejmě také s nejrůznějšími riziky – zvlášť pro toho, kdo už byl jednou trestaný, a zvlášť za filmy, které se vysílaly i v zahraničí) se datuje po jeho návratu z vězení. Recenzentovo závěrečné hodnocení “Dozvíme se tak především, že to byl nesporně hodný, zásadový člověk, který se po vězeňských zážitcích vyhýbal zbytečným konfliktům s mocí a spadal spíše mezi sympatizanty disentu nežli k jeho předním aktérům” se mi tu proto nezdá výstižné.
Vložil: Chceme tu nechceme, 25.10.2020 09:01
Zgustová, Monika
Vážený Zdeňku, odkud berete svoje informace Vy? Škoda, že jste do té Evropy nevyrazil, dokud to šlo, a neověřil si věci sám, to, co píšete, je hodně zjednodušené.
Vložil: Zdeněk, 24.10.2020 17:33
Zgustová, Monika
vážená paní,přečetl jsem si v časopise Tema Váš příspěvek a zaujal mne Váš náhled na migranty,zažila jste v USA,že by Vám dali byt,stravu a kapesné,nemusela pracovat a nechtěla se naučit místní řeč???to se děje v Evropě,v Německu a Francii a vyústuje to v zločinecké organizace,poptejte se po Evropě,když... ráda cestujete,jak je to doopravdy,v Česku jsou tisíce migrantů,kteří chtějí pracovat a nevyužívají náš socialní system,ale ty,kteří chtějí jen brát tu nechceme,máme jich dost vlastních,zamyslete se,než něco vypustíte z úst
Vložil: Jouda, 24.10.2020 16:51
Han, Kang: Kde kvete tráva
"před úřadem provinční zprávy" – má být "správy" :-(
Vložil: Viva, 23.10.2020 17:20
Bolavá, Anna: To kolo z Prachatic
Anna Bolava, ste úžasná, píšte, píšte, píšte...
Vložil: Veduard, 22.10.2020 15:06
Boček, Evžen: Aristokratka u královského dvora
Čtu všechny díly od začátku, pěkné, vtipné - trochu modernizovaný stařičký Pelham Wodehouse, ale nic proti tomu, ostatně to byl Saturnin taky.
Vložil: Navstevnik knihovny, 20.10.2020 18:27
iLiGlosa: Žádná zapadlá vlastenka. Anebo přece?
Ja knihovny miluju a jsem pravidelnym navstevnikem. Jedine co me tam mrzi jsou ty stohy Vondrusku co zabiraji cele police ale to uz je vkus vetsinoveho ctenare, knihovnik nemuze vkus prikazat ale musi na nej reagovat svoji nabidkou.
Vložil: JM, 20.10.2020 15:57
Benoist, Alain de: Být pohanem
Apologeticko-ďábloadvokační komentář ke knize: http://jakubmoravcik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=759192
Vložil: Pětiprst, 18.10.2020 12:08
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
To Anna, co se skrývá pod křestním jménem. Těpic Ančo, já su Pepa.
Vložil: Sam, 18.10.2020 11:41
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
To Anna: To sice ano, leč úroveň jednotlivých recenzí je dost... zajímavá. Namátkou si vzpomenu na recenzi poslední knihy Přemysla Krejčíka: "Otázkou zůstává, proč by takovou nedomrlou trapárnu mělo renomované nakladatelství vydávat." A podobných kritických skvostů tam bývá dost...
Vložil: Anna, 18.10.2020 10:34
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
To Pětiprst, co se skrývá pod pseudonymem. Nesouhlasím. Nemusíte souznít se zaměřením A2, ale je to jeden z mála časopisů (možná vedle Tvaru), který přináší celkem obsažné a celkem zasvěcené recenze, jejichž autoři knihu skutečně přečtou, nejenom prolistují, jak bývá dost často u mnohých recenzentů... zvykem. V každém čísle najdete recenze minimálně na dvě až tři knihy.
Vložil: Pětiprst, 17.10.2020 12:19
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
@ J. V. jr. A2 je propagandistický plátek, reálně kulturního v něm není nic. Sešité je to z módních trendů amerických univerzit, po nějaké kulturní úvaze ani stopa.
Vložil: Pětiprst, 17.10.2020 12:13
Horníček, Jan: Čarostřelec
Knihu jsem nečetl, recenze mi přijde nepřesvědčivá (srovnávat Dumase s Karlem Mayem??), ale spisovatelovo ublíženecké vysvětlování je čirá zoufalost.
Vložil: JF, 16.10.2020 17:31
Glück, Louise
Není zač.
Vložil: Pavel Mandys, 16.10.2020 09:06
Boček, Evžen: Aristokratka u královského dvora
Mají to být samozřejmě humoristické prózy, děkujeme za upozornění, již opraveno.
Vložil: droog, 15.10.2020 21:36
Boček, Evžen: Aristokratka u královského dvora
Třeba Báječná léta pod psa byla taky "historická próza"?
Vložil: Johana Horálková, 15.10.2020 15:39
Glück, Louise
Děkuji za upřesnění.
Vložil: JF, 15.10.2020 11:06
Glück, Louise
Šíře znalostí Milana Valdena je vskutku obdivuhodná, hotová otevřená Wikipedia, jak on to jenom dělá!
Vložil: Milan Valden, 15.10.2020 10:28
Glück, Louise
Louise Glücková vydala 12 básnických sbírek a dva soubory básní: The First Four Books of Poems (1995) a Poems 1962–2012 (2012). Zmínit je také potřeba dvě esejistické knihy: Proofs and Theories: Essays on Poetry (1994) a American Originality: Essays on Poetry (2017).
Vložil: Magda de Bruin, 14.10.2020 00:16
iLiGlosa: Zabalíme to?
Díky za upozornění, s příjmením se stala chyba zřejmě při editaci, věřím, že to kolegové opraví. V nizozemské jazykové oblasti (a o tu tady jde) se skutečně používá termín "printing on demand". Podle informací na Wiki se kniha smí dát do výprodeje nejdřív za 3 roky od vydání, do té doby platí pevná... cena.
Vložil: Jan Vaněk jr., 13.10.2020 21:34
iLiGlosa: Zabalíme to?
Připomínám redakci, že autor/ka románu "De avond is ongemak" se jmenuje Marieke Lucas Rijneveld, příjmení by tedy mělo být tučně a nikoli kurzívou, jako kdyby to byla součást názvu. Nevím, co se používá v Nizozemsku, resp. Vlámsku, ale jinde je spíš než „printing on demand“ zavedené "print". Jak... teda ty výprodeje fungují, na jak dlouho platí pevné ceny?
Vložil: Kabát, 13.10.2020 11:32
Kučera, Štěpán
Pane Kultivovaný čtenáři (není nad samožerství, že), já se na rozdíl od vás podepisuji svým jménem. A na rozdíl od vás mi na třech řádcích textu nechybějí tři čárky. Do kultivovanosti je cesta dlouhá, pane Kultyvovaný.
Vložil: Kultivovany ctenar, 13.10.2020 09:39
Kučera, Štěpán
Pane Kabate, predpokladam ze Vase prezdivka je i nazev Vasi oblibene agrometalove kapely. V takovem pripade se prosim ke kulture nevyjadrujte, ctenari vidi ze pan Kucera pise inspirativne a zajimave ale mozna je to na Vas prilis narocne,
Vložil: Kabát, 13.10.2020 08:46
Žantovský, Michael a kol.: Kančí na daňčím
Souhlasím s BB.
Vložil: Jan Vaněk jr., 12.10.2020 21:47
iLiGlosa: Na Nobela!
Marilynne, Marilynne (ach, proč nejsi "Marylinne"?!).
Vložil: M. Fišmeister, 12.10.2020 21:33
Řehák, Jakub: Obyvatelé
Dobrý večer. Díky za recenzi na moji knihu v A2, našel jsem ji teprve včera. Mám radost, že Vám stála za ohlas. Přeju barevný podzim a vůbec se mějte dobře.
Vložil: Kabát, 12.10.2020 17:53
Kučera, Štěpán
Příspěvek do diskuse: „Do etablovaného spisovatele mám myslím daleko,“ říká Štěpán Kučera. Dvě slova jsou ve větě přebytečná: „etablovaného“ a „myslím“.
Vložil: Karel Honěk, 12.10.2020 15:01
Žantovský, Michael a kol.: Kančí na daňčím
Nebýt kritiků, kteří nenechají knihy na pokoji, by knih, jež si rádi přečteme, ubylo.
Vložil: Luboš Krpata, 11.10.2020 11:57
Žantovský, Michael a kol.: Kančí na daňčím
Kniha je pro ty, co si ji rádi přečtou a podle ní nandají na talíř a ostatní ať ji nechají na pokoji. "pár slabších snímků ze státních návštěv" - to aby záběry dětí ze 70tých let natočené na film "8" a nafocené na diapozitivy byly v tichosti pro svou kvalitu sešrotovány. V dokumentu doby jde přece... o rozlišení pixelů, že?, ach jo....
Vložil: Libor Staněk , 11.10.2020 10:55
Řehák, Jakub: Obyvatelé
Dobrý den, Promiňte za pozdní odpověď, ale všiml jsem si komentářů až nyní…. Myslím, že to byl právě Stanislav Dvorský, ale třeba i Nabokov, kteří rádi mluvili o tom, že píšící básník/spisovatel, pokud to tedy myslí smrtelně vážně, bude vždy persona osamělá - stojící jaksi vždy stranou a rezignující... na většinové přijetí. I z tohoto důvodu je poezie neustále v krizi a neustále ohrožena. Vede skrytý paralelní samotářský život. Je to jeden z jejích principů a východisek. Kenneth Goldsmith zase mluví o tom, že poezie je vlastně zbytečná, protože k ničemu a ničemu neslouží, což je ale paradoxně jedna z jejích největších zbraní. „Poezie jako něco, co nic nedělá ve světě, který je posedlý tím dělat pořád něco,“ píše. To je možná ta její křehkost, krása, o které mluvíte (slovo křehkost jsem v recenzi, pokud vím, ale nepoužil). A snad i proto ten Derrida. Svou metaforou se dotýká vesměs toho samého. Báseň si žádá být čtena, ale nabídnout může jen sebe a je snadné ji přehlédnout, smést stranou, zatímco svět se řítí dál. Řehákovou tvorbou dle mého názoru takováto podstata básnění silně rezonuje. Především v enormním budování té „sálající obraznosti“ (omlouvám se za recenzentská schémata), která se každým čtenářovým nádechem objevuje a zase mizí, ale to už bych se opakoval. Na to se nabaluje i ona aluzivnost, jež je v Řehákově případě prorostlá poetickými odkazy (ne přímými – nejedná se o parafráze, či kopírování, ale spíše o nějaké podvědomé intelektuální podloží) na P. Krále, S. Dvorského ale i latentně na skupinu 42. Interpretačních úhlů pohledu ale může být na dané téma nekonečno. Samozřejmě jsem toho hodně opominul / nepopřel např. dystopicko - utopistický model (viz recenze O. Stehlíkové) nebo Vaše povídání v rámci Korektní poezie, kde jste se namísto obsahu zaměřil asi víc na formu Řehákovy poezie. Věřte, že pro mě jsou tyto vhledy inspirativní, i když s nimi třeba nemusím souhlasit. A jestli analýza nutně zabíjí vibrace? Čtu Rolanda Barthese a jeho Rozkoš z textu a říkám ano: „Není snad nejerotičtější částí těla místo, kde se šat nedovírá?“ Čtu T. S. Eliota a jeho eseje a říkám ne… V obou případech je ale interpret podoben kejklíři, který se snaží násilně uzmout z množství významových trsů ten jeden nejinspirativnější. Dělám to já a děláte to i Vy. Pro tento příklad jsem zvolil první cestu a nevím, zda se jedná o cestu snazší, vystlanou jednoduchými dichotomiemi. Každopádně děkuji za příspěvek a zpětnou vazbu! Ani nevíte, jakou mi udělala radost. Alespoň jste mě vyrušil z mé domnělé ulity, která už moc nepočítala s tím, že tyto recenze ještě někdo vůbec čte - ne že bych je tedy proto jakkoliv podceňoval. P.S.: Pane Motýle i Vám děkuji. Pokusím se být v dalších recenzích co nejdůslednější! L II.
Vložil: Blanka Pešoutová (redakce), 11.10.2020 10:50
Kučera, Štěpán
ad ,: Tato rubrika se jmenuje DISKUSE.
Vložil: , 11.10.2020 10:31
Kučera, Štěpán
Štěpán Kučera, rudozelený ideolog v Rudozeleném právu...
Vložil: JVjr., 11.10.2020 02:35
Řehák, Jakub: Obyvatelé
motto: "Citáty z básní, které se rozepíšou z veršů do řádků a rozdělí lomítky? Je to jako připíchnout mrtvého motýla do krabičky. […] Cítíte ten propastný rozdíl? Jestli ne, můžete počítat s tím, že pokud budete chtít, bude pro vás snadné stát se významným současným českým literárním kritikem." — Petr... "jsem živý" Motýl [Ale vážně, kolego/vé, dokážete nějak vysvětlit ten strašlivý zlozvyk citovat v online publikacích, kde fakt nehrozí, že by došel papír, třeba celou strofu utopeně do *the wall of text*?] ¶¶ Básnické hledí se zaostřuje / do jakéhosi transcendentního průzoru, / chce pomocí senzibility absorbovat esenci, / smrtelných dech cigarety [sic]: // Styl nabitý jazykem, / styl *znovu* nabitý/ ["Milton and Brown's L'Amour child!" – NYTRB], / užasle krásný slovník / doslova žhne obrazností. / ["Obyvatelé jsou prorostlí intelektuálními výzvami" / is, or should be the new / "soudruhu… jistě se napínavými příběhy jenom hemžíš".] Po rušných stezkách / víří meandry vod. / Co je bez stálosti, není definitivní. // Podstata básnění přiznává poezii atributy: / svůdnost napojenou na neuzavřenost, / enormně pulsující topos / básníkovy postranní, podvědomé vibrace. // [Et cetera / ad libitum / decrescendo, {detumescent?}, allargando. // Luděk, nikoli Libor!] ¶¶ ( for mp: il miglior fabbro )
Vložil: Stanli, 10.10.2020 12:43
Kaprálová, Dora: Goťák a Švýcar
Díky za povedený článek!
Vložil: mp, 10.10.2020 10:22
Řehák, Jakub: Obyvatelé
Páteř větve. Opit programem, // fyziologická potřeba. Samotářský malíček. // Kolik // je // rukou // na jednom prstu.
Vložil: Petr Motýl, 08.10.2020 11:37
Řehák, Jakub: Obyvatelé
Dobrý den, pane Staňku, nejen v této své recenzi do značné míry přejímáte publikovanou sebeinterpretaci autora (esej, rozhovor), čímž si usnadňujete práci a autora jistěže nezarmoutíte, naopak směrem do budoucna si připravujete cestu typu "já na bráchu, brácha na mě". Kladný ohlas na tuto výjimečnou... sbírku je ovšem potěšující.
Vložil: Martin Poch, 08.10.2020 02:41
Řehák, Jakub: Obyvatelé
Nezlobte se na mě, ale není mi jasné, na čem zakládáte předpoklad, že poezie je z podstaty křehká či samotářská? Nemůže její okrajové postavení souviset (spíše než s otázkou po vznešenosti) s tím, že je v recenzích tak často traktována jednoduchými dichotomiemi? Potažmo tím, že jim jde sama naproti.... Na jedné straně onomu školskému skrytému poselství, na straně druhé degustaci se zdviženými malíčky. Myslíte, že analýza nutně zabíjí vibrace, že brání tomu, aby báseň rezonovala, aby se ozvalo nevědomí nebo spodní valéry? Nemůže třeba jitřit senzibilitu - ať básnickou, či kritickou? Pokud ne, dobrá, proč tedy zrovna tato recenze? K čemu ten citát z Derridy? Proč vůbec Obyvatelé, jak uvádíte, kladou intelektuální výzvy a aluze? A potýkají se s tradičními filosofickými kategoriemi, jako je budoucnost nebo nová skutečnost - jen a jen k jejich ochutnávání? Proto abychom tyto pojmy nakonec smetli pod stůl, neboť proti gustu/poezii žádný diš...? Děkuji za objasnění
Vložil: michal, 06.10.2020 02:55
Larsen, Johannes Anker: Kámen mudrců
Dobrý den, mám zájem knihu koupit do 800,-- Kč. Děkuji michalteslaeu@gmail.com
Vložil: KD, 05.10.2020 13:11
Backman, Fredrik: Úzkosti a jejich lidé
Dobrý den všem, neúplný bibliografický údaj je samozřejmě moje chyba, za kterou se omlouvám. KD
Vložil: Barbora Grečnerová, 05.10.2020 12:10
Backman, Fredrik: Úzkosti a jejich lidé
Hezký den všem diskutujícím, s recenzemi audioknih začínáme a v bibliografickém údaji jsme uvedli automaticky jméno interpreta a režiséra. Překladatel je samozřejmě neméně důležitý. Nejde o záměr, s audioknihami začínáme - myslím, že jde dokonce o první recenzi zahraniční (překladové) audioknihy,... nebo jednu z prvních. Překladatele doplníme, současně budeme moc rádi, pokud nám dáte jako čtenáři vědět, zda vás recenze audioknih zajímají. Barbora Grečnerová
Vložil: Cenda, 05.10.2020 10:47
Backman, Fredrik: Úzkosti a jejich lidé
Jitka: Ano, tak jsem to myslel. Jmeno by uplne stacilo.
Vložil: Michal Švec, 05.10.2020 10:45
Backman, Fredrik: Úzkosti a jejich lidé
Nezlobte se na mě, ale tohle je obrovská ostuda recenzentky Kamily Drahoňovské i redakce iLiteratury, zvlášť ten nesmyslný alibistický komentář podepsaný anonymně "Redakce". Dovolil bych si připomenout, že sama iLiteratura iniciovala před lety fórum Neviditelný překladatel, tak opravdu nerozumím, co... se aktuálně stalo.
Vložil: Jitka J., 05.10.2020 10:32
Backman, Fredrik: Úzkosti a jejich lidé
Co v recenzi, ale vždyť překladatel není uvedený ani v informacích o knize. To, že se jedná o audioknihu, s tím přece nesouvisí, pořád je to překladový titul.
Vložil: Anna, 05.10.2020 08:54
Aramburu, Fernando: Vlast
Čtu zde už druhý příspěvek, v němž se kritizuje délka románu. Dovolím si oponovat: je dlouhý, ale každá situace a odbočka má svůj přesný úmysl a smysl, který mohl kritikům uniknout. Všechno má v románu své místo, není tam mnoho, co by se dalo vyškrtnout.
Vložil: Cenda, 04.10.2020 22:04
Backman, Fredrik: Úzkosti a jejich lidé
A jo, jasně. Vždycky zapomenu, že ten text, ze kterého se audiokniha načítá, se tak nějak zhmotnil sám od sebe.
Vložil: Redakce, 04.10.2020 21:34
Backman, Fredrik: Úzkosti a jejich lidé
Dobrý den, jde o recenzi audioknihy, ne románu.
Vložil: Cenda, 04.10.2020 14:40
Backman, Fredrik: Úzkosti a jejich lidé
Tak dlouha recenze, a jmeno prekladatele nikde. Vlastne o prekladu ani slovo. Proc?
Vložil: Pětiprst, 04.10.2020 11:00
Aramburu, Fernando: Vlast
Nůžky!
Vložil: Jan Novák, 03.10.2020 21:25
Raboch, Jiří (et al.): Duševní zdraví a životní styl
Hrůza ! Podvodný narcistický psychiatr, který si vymýšlí znalecké posudky (znalečáky) i se svými tzv. komplici. Stop smyšleným znaleckým posudkům ! Bývalá čestná a odvážná ombudsmanka, Mgr. Anna Šabatová, se snažila tu pražskou národem zvanou "psychiatricko - psychologicko - policejně - justiční mafii"... marně zrušit, napravit, umravnit. Postkomunističtí : pražští psychiatři s justicí a prokurátory jí prý fest házeli klacky pod nohy, aby nepřišli o výdělky. Psychiatr bezostyšně lže povětšinou uměle tzv. vykonstruovaným pacientům, pouze si svojí "prací" vydělává, proto musí nějaký text do své databáze, lékařské zprávy nebo do znalečáku vyrobit. Rozhodně tento mystifikátor, dle občanů zvaný "gauner", nemá snahu nikomu pomoci. Nevěřte mu a jeho lidem ani slovo. Vytáhne prý info z klienta a dle toho si vymyslí diagnózu. Takto snadno si přišel na milióny. Nechoďte k pražským psychiatrům a psychologům kolem tohoto údajného bezpáteřního tzv. zlosyna, jsou to tzv. pohádkáři. Kdysi místo nich danou službu, čili pomoc "pacientovi - smutnému či zoufalci", vykonávali naši staří, zkušení prarodiče. Co asi tak může namyšlený a nenasytný rádoby lékař vědět o komkoliv cizím, když ho nezná ? A klidně ho diagnostikuje za "cvoka" ? Psychiatr, dle skutečných lékařů, kteří nás opravdu léčí (ortopedi, ORL, internisté, chirurgové, urologové, gynekologové, zubaři, očaři atd.), není žádný lékař, jen sběrač informací od jím "vyrobeného" pacienta, a jejich vyhodnocovač a škatulkovač naivních lidí do absurdních diagnóz. Info vyloudí během pár minut, třeba 20, nenápadně z údajného pacienta, jemuž pak bezostyšně zničí život vylhaným znaleckým posudkem nebo zavřením do "svého" blázince, kde má tento psychiatr kámoše - pikolíka. Často by člověku v jakékoliv životní krizi stačila pouze podpora příbuzného, pohlazení a dobré slovo blízké osoby, není nutno mu hned přiřadit nějakou diagnózou, většinou vylhanou, či ho strčit do cvokárny, aby si na něm vydělali ještě kamarádi toho údajného padoucha - psychiatři a nelékaři filosofové = psychologové. Opakuji, že vše odvolávám, je to námět k filmu, kdo by takovým megapodvodům některých pražských psychiatrů a psychologů věřil, že ? Tak jsme to dopracovali po 30 letech po revoluci ... Stále prý tady vládnou bolševici u nejvyšších soudů, pražských : znalců, st. zástupců, notářů, komisařů, advokátů. Pravičáci, např. Piráti, vzchopte se a zeptejte se na hrůzy a zvěrstva kvant neprávem označených za blázny, nezákonně odsouzených, účelově uvězněných v blázincích nebo záměrně na objednávku omezených na svéprávnosti ! Nainstalujte volavku do Bohnic, aby tam natočila, jak zacházejí s těmi nebožáky. Tj. na román. Příklad : http://new.llp.cz/blog/tag/dusevni-zdravi/ . Liga lidských práv 09/2019 . Evropský soud odsoudil Českou republiku za uvěznění stěžovatele v domě hrůzy na 8 měsíců. Rok 2016 : Evropský soud pro lidská práva dnes rozhodl o tom, že svévolným umístěním člověka s duševním postižením do ústavu došlo k porušení jeho práv. Pětapadesátiletý učitel v důchodu, Jaroslav Červenka, byl osm měsíců zavřen a nuceně léčen jen na základě souhlasu své opatrovnice. Pan Červenka byl v roce 2005 zbaven svéprávnosti. V únoru 2011 ho jeho opatrovnice, zaměstnankyně úřadu městské části, zavezla 100 kilometrů z jeho pražského domu pod záminkou, že jde na rehabilitaci zraněného kolene. Namísto toho ho vzala do Lázní Letiny, domova se zvláštním režimem určeného pro lidi s demencí a Alzheimerovou nemocí s kapacitou 260 míst. V roce 2013 vydal Veřejný ochránce práv zprávu, ve které řekl, že podmínky v tomto ústavu jsou nedůstojné a některá z porušení práv klientů mohou představovat správní delikt, přestupek, či trestný čin. Když se pan Červenka zeptal personálu, kdy ho pustí domů, bylo mu řečeno: “To se mýlíte, z Lázní Letiny nikdo neodchází domů.” Jeho pobyt v ústavu byl podle českého práva považován za dobrovolný, jelikož jeho opatrovnice za něj podepsala smlouvu o sociálních službách. V Lázních Letiny byl uvězněn po dobu osmi měsíců za otřesných podmínek “Bylo to strašné, první věc, kterou jsem si všiml bylo že pro 50 lidí fungovaly jen dvě toalety. Všude na zemi byly použité plenky. Uklízelo se sporadicky.“ Život v ústavu byl podroben přísnému režimu, podobnému tomu ve vězení. Pan Červenka nesměl ven bez dozoru, byly mu podávány nevhodné léky proti jeho vůli, neměl ani mobilní telefon. Příchozí a odchozí pošta byla kontrolována personálem. Tak jako ostatní klienti, i pan Červenka dostával jen kašovitou stravu. Stížnosti pana Červenky, včetně trestního oznámení z března 2011, byla ignorována V dubnu 2011 se mu podařilo kontaktovat právníky Ligy lidských práv a Mental disability advocacy centre (MDAC). Pomohli mu dostat se z ústavu a podat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Jeho stížnost měla okamžitý dopad, v roce 2015 vyzvala Veřejná ochránkyně práv vládu, aby Lázně Letiny byly uzavřeny. Při tom poukázala na svá dřívější zjištění – klienti byli přivazováni ke stolům a byli nuceni sdílet zubní kartáčky a oblečení, celkově s nimi bylo zacházeno jako s objekty. Česká vláda však dodnes neučinila žádné kroky k uzavření ústavu v Letinách. Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že umístění pana Červenky do ústavu byl porušením jeho práva na osobní svobodu dle článku 5 Evropské úmluvy o lidských právech a že mu stát neumožnil se proti tomuto porušení nijak bránit. Tento případ může ovlivnit život až 28 000 lidí, kteří jsou momentálně v ústavech pro lidi se zdravotním postižením. Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv připomíná: „V České republice mohou být tisíce lidí ve stejné pozici, jako pan Červenka, ponecháni sami sobě v nelidských podmínkách, ignorování autoritami. Rozsudek Štrasburského soudu je zásadní a vysílá jasnou zprávu vládě, že i lidé omezeni na svéprávnosti mají být slyšeni a má s nimi být zacházeno s respektem k jejich lidské důstojnosti.“ Liga a MDAC souhlasí s vyjádřením Veřejné ochránkyně práv, že ústav Letiny by měl ukončit činnost a všichni klienti by měli být navráceni do důstojného prostředí v komunitě, spolu s individualizovanou podporou. V budoucnu budou apelovat na české orgány, aby situací stovek klientů vyřešily. .............. Předem se nejenom z opatrnosti omlouvám všem, anuluji vše, neboť si tento údajný tzv. grázl (dle nejenom jeho známých) s postbolševickou justicí uzákonil zákony na ochranu svoji a mocných, ale proti bojovníkům za právo a spravedlnost (jako je např. Ing. Jiří Fiala) vymysleli zákony, prostřednictvím nichž tyto smělé, nevinné a psychicky zdravé občany zavírají do vězení nebo blázinců. A k jejich doživotnímu umlčení jim účelově omezí svéprávnost, aby jim pak hodili do pití ricin, dioxin, polonium či novičok nebo jim vpraví do dásně místo anestezie arzenik ?
Vložil: Tonda Punťa, 03.10.2020 16:19
Aramburu, Fernando: Vlast
Přečteno v nouzovém stavu za dva dny. A byly to možná nejuspokojivější dva dny v tomto jinak nevydařeném roce. Tohle je dle mého soudu MODERNÍ LITERATURA. Opravdový požitek a potěšení z četby. Nesporná kvalita, přitom přístupná. Nikoli skrznaskrz chorá vypatlanina, jak je dnes obvyklé, určená pro pár... nepříčetných recenzentů. Ani přeslazené čtení pod lampou totálně o ničem, sepisované nudícími se pražskými advokátskými paničkami a zpovykanými absolventkami kulturálních studií. Snad TV seriál přispěje k tomu, že dílo, které alespoň u nás zůstalo zcela přehlédnuto, vejde ve větší známost.
Vložil: Jana Hejná, 02.10.2020 10:48
iLiGlosa: Všehochuť knih i pocitů
Překladatelé a redaktoři jsou určitě vesměs rádi, že se zajímavé knihy dostanou ke čtenářům, ať už jakoukoliv cestou, i když srdce knihomola při pohledu na kulturu prodeje bezpochyby zapláče. Jen je škoda, že to může zabránit vydání dalších knih daného autora, protože nakladatelé obvykle podobné sklony... k liternímu altruismu z logických důvodů příliš nesdílejí...
Vložil: J. V. jr., 30.09.2020 11:50
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
A2 má na obálce "kulturní čtrnáctideník", na webu "nezávislý kritický čtrnáctideník, který reflektuje kulturu v co nejširším pojetí, tedy včetně společenského dění a politiky. … pro A2 píší nejen respektovaní publicisté, literáti, výtvarníci, hudebníci a akademičtí pracovníci, ale také aktivisté … nebo... výrazné osobnosti společenského a kulturního dění. Hlavní snahou redakce je pojímat kvalitní živé umění v kontextu – ostatních druhů umění, aktuální světové tvorby a společenských fenoménů" a v obsahu spoustu hudby, filmu, a tak. — Ostatně, i Souvislosti jsou "revue pro literaturu a kulturu" a věnují se například výtvarnému umění nebo (neliterární) historii. — Pořád ovšem existuje řada menších nebo regionálních občasníků.
Vložil: hhornicek, 30.09.2020 06:43
Horníček, Jan: Čarostřelec
Klišé beru - psal jsem to jako žánrovkou a tak to jako žánrovka dopadlo. Výtka o nenastudovaných reáliích mi ovšem adekvátní nepřipadá. Jasně - gilotina to je bota, kterou jsem nechytl já, redakce, ani korektorka. Co se týče Hejnic a dalších vlastních jmen - to je zkrátka problém jazykový, stejně jako... požadavek, aby postavy mluvily německy, protože tak v té době přece mluvily! Jistěže jsem tu knížku mohl napsat německy, jenže já ji psal pro českého čtenáře a používal jsem tedy němčinu jen do té míry a takovým způsobem, aby se čtenář obešel bez její znalosti. A nastaly situace, kde neexistovalo správné jazykové řešení - pročež jsem mezi všemi špatnými vybral to z mého pohledu nejpřijatelnější. Jediné, na čem tedy stojí ona výtka o nenastudovaných realiích, je ona osamělá, zatrápená gilotina. A to se mi zdá málo, přátelé. Parodii jsem nepsal, jakkoli se neostýchám používat její prvky. Srovnání s Váchalem mi spíš lichotí, neboť jeho Krvavý román mi byl v mnoha ohledech skvělou inspirací. Žert a ironii čtenář v knížce najde na mnoha místech, celé to zasedání zednářské lóže je jeden velký žert - že ani jedno nenalezl autor článku, nad tím krčím rameny. Doporučuji nalistovat třeba předěl stran 200/201, kde jednu z dějových linek ironizují samy postavy: "Zbývá mi jen smířit se s tím, že opat a zednáři a pašeráci dřeva, že to všechno jen odvádí pozornost od hlavní dějové linky. Že celou tu noc, která se počíná vloupáním do kláštera, pokračuje návštěvou tajné lóže a šermířským soubojem a končí zašíváním vašeho ramena, že celou tu noc by bylo možné z příběhu o Čarostřelci vyškrtnout.“ Což mě přivádí k jedné výtce vytýkajícímu. Připadá má jaksi nesouladné vytýkat někomu nenastudování reálií a pak si jeho knihu ani pořádně nepřečíst. Otec Vilém například vůbec není mladý, táhne mu na šestačtyřicátý rok (neboť v roce zrušení Tovaryšstva /1773/ mu bylo právě třicet), a také není nemocný, jakkoli coby městský intelektuál obává prochladnutíse a následného zápalu plic. A nezapomeňme na přehlédnutou ironii a humor, které si jinak čtenáři vesměs chválí a které v mnohém považuji za stěžejní.
Vložil: Jaromír, 29.09.2020 19:38
iLiGlosa: Všehochuť knih i pocitů
Buďme rádi za tyto cirkusácké shopy, protože v kulturnější u zemích, kde takový bizár nepěstují, nebo mají rovnou státem regulované ceny knih, neprodané přebytky -- skvost neskvost -- po několika měsících nemilosrdně končí ve stoupě.
Vložil: Tony L., 29.09.2020 15:33
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
Omlouvám se, že jsem přispěl do této diskuse a uznávám, že ničemu nerozumím.
Vložil: E. U. Garp, 29.09.2020 11:11
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
A2 jako „zaměřený na literaturu jen částečně“? Tak snad si to tady nikdo z nich nepřečte, to by byli smutní.
Vložil: Pavel Mandys, 29.09.2020 09:46
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
Ad Tony L.: Kterých šest časopisů máte na mysli? Tištěné výhradně literární časopisy s recenzemi na domácí tvorbu vycházejí tři, čtvrtletník Souvislosti, měsíčník Host a obtýdeník Tvar. A2 je čtrnáctideník zaměřený na literaturu jen částečně, podobně Revolver Revue. Literární noviny už nevycházejí.... Plav se české literatuře nevěnuje, jen zahraniční.
Vložil: Tony L., 28.09.2020 20:19
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
Literární kritiku trápí "marginalizace" a přitom vychází půltucet lit. časopisů kde se tisknout spousty stránek textů "kritických" ke knížkám. Jestli tady není jádro problému, že totiž to co se tam tiskne, je tak sešněrované a bez přesahu, že to mimo "onen svět" toho půltuctu lit. časopisů skutečně... nijaký ohlas nemá a pokud snad, pak dosti anemický a s PR některých autorů zcela nesrovnatelný. Jestli on si třeba ten někdo o kom se tady píše - přehnaně sice - ale přece jen oprávněně nestěžuje právě na ten přístup a zavedený úzus, který četné texty ty znicotňuje jaksi už před otištěním . . . :-))
Vložil: Jan Vaněk jr., 26.09.2020 20:55
Weil, Jiří: Mendelssohn est sur le toit
A ne jen tak v NLN, ale přímo České knižnici. Takže se také musím omluvit, že jsem se na jejím dosti nepřátelském webu neproklikal až po www.kniznice.cz a hledal jen v edičním programu, pochopitelně marně.
Vložil: Martin Liška, 26.09.2020 20:41
iLiGlosa: Chcete, aby školáci četli? Dejte jim hlas!
Lenka Hanzlíková: Jsou někde k dispozici údaje, kolik zhruba dětí se do tohoto hlasování zapojuje?
Vložil: Lenka Hanzlíková, 26.09.2020 19:36
iLiGlosa: Chcete, aby školáci četli? Dejte jim hlas!
Anketu o nejoblíbenější knihu pro děti/mládež v České republice vyhlašuje každoročně v rámci soutěže "SUK, čteme všichni" Národní pedagogická knihovna a muzeum J. A. Komenského (www.npmk.cz).
Vložil: Daniel Vávra, 25.09.2020 08:20
Palán, Aleš; Svatošová, Marie: Neboj se vrátit domů
Po názorové stránce odpudivá osobnost neschopná jakékoli empatie, jakékoli seriózní diskuze o eutanazii a o propastnosti umírání. Hospic je vynikající věc, ale tento způsob nesympatické apologie a víry v jedinost této cesty končení života danou práci znehodnocuje.
Vložil: Daniel Vávra, 25.09.2020 08:16
Palán, Aleš (ed.): Zápisky o válce česko-slovenské
Paní Scheinostová se rozhodla posloužit kámošovi pozitivní recenzí. Nuže, už má Palán svou odměnu.
Vložil: Magda de Bruin, 24.09.2020 16:58
iLiGlosa: Chcete, aby školáci četli? Dejte jim hlas!
O vlámské variantě dětské poroty: iliteratura.cz. Nizozemská varianta existuje taky nl.wikipedia.org a i pro ni platí, že děti hlasují... pro jiný, komerčnější segment trhu než odborná porota prestižních cen.
Vložil: OSt, 24.09.2020 10:25
iLiGlosa: Chcete, aby školáci četli? Dejte jim hlas!
Ano, rozdíl mezi tím, co z produkce literatury pro děti a mládež vysoce hodnotí dospělí, kteří knihy kupují, a co děti, které by je měly číst, je často propastný, zejména v kategorii "mládež". Doporučuju FB skupinu "Nezletilí kritici", spravovanou Kateřinou Čopjakovou, kde své názory na knihy píší skutečně... děti, mladí a malí "kritici" do 18 let. (Držím iLiteratuře palce v soutěži Křišťálová lupa).
Vložil: Magda de Bruin, 23.09.2020 10:27
Weil, Jiří: Mendelssohn est sur le toit
Chtěla bych tady dodatečně korigovat předpoklad, že vynechaná kapitola dosud nevyšla česky v knižním vydání. Pozorný čtenář mě upozornil, že vydání NLN 1999 (obsahuje Život s hvězdou, Na střeše je Mendelssohn a Žalozpěv) uzavírají obsáhlé komentáře ke všem třem dílům a „ediční zpráva“ editorky Jarmily... Víškové, kde je chybějící kapitola celá otištěna s vysvětlením, proč ji nezařadili do textu.
Vložil: Martin Liška, 23.09.2020 09:48
Ležák, Zdeněk; Jislová, Štěpánka: Milada Horáková
Proč by mělo být samozřejmé, že komiks o Miladě Horákové kreslí žena? Je to jistě symbolické gesto, pro leckoho jistě i sympatické, ale pokud by se to mělo stát samozřejmou normou, nejsem si jistý zda by šlo o krok dobrým směrem...
Vložil: Jan Lukavec, 23.09.2020 00:17
Baránek, Tomáš (Jan Melvil Publishing)
Aktualizace: průměrný prodaný náklad jednoho titulu z Melvilu je podle Baránka v současnosti už dokonce přes 10 000 kusů. Čemuž se ani nechce věřit...
Vložil: Elf, 22.09.2020 12:09
Motýl, Petr: O nové sbírce Jakuba Řeháka
Motýle, tohle je jenom planá dojmologie... O jaké cenzuře píšete? Když vám někdo opraví nebo vyškrtne nějakou pitomost nebo nejasnost, není to ještě cenzura, ale obyčejné redigování. A váš text by zasloužil zredigovat tak na třetinu. Vy tedy neuznáváte literární vědu, štve vás - no dobrá, co nabízíte... místo ní? Psát cokoli, co vás při čtení sbírky napadne?
Vložil: Pětiprst, 19.09.2020 18:05
Motýl, Petr: O nové sbírce Jakuba Řeháka
Česká kritikaje zoufalá, ale tohle se jí naprosto vyrovná. Úroveň páté bé.
Vložil: Heřman Chromý , 19.09.2020 11:45
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
U předchozího příspěvku má být: živelnou spouští slov.
Vložil: Heřman Chromý , 19.09.2020 11:40
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
Děkuji, potřebný příspěvek. Kritika obecně je podle mne důležitou součástí veřejného prostoru. Jako takový nemůže být automaticky nedotknutelný, zvláště jedná-li se o literární kritiku, která by měla respektovat osobní mantinely, přestože jejím předmětem je autorův individualismus. Často si to uvědomuji... na sociálních sítích, jejichž "otevřenost" doslova devastuje veřejný prostor, demontuje smysl hodnotových pojmů a převrací naruby, nebo vyhlazuje jejich význam. Studně uprostřed pouště jsou vyschlé nebo zasypané živelnou spouští, která tu po sobě zanecháváme napospas sobě, opuštěná na dně kráterů vyhloubených nenávistí. A nepomůže ani kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce. Tolik, kolik jich unese naše svoboda představivosti a kolik nám jich ještě zbývá k obraně před rukou bez prstů.
Vložil: M. Voslářová, 19.09.2020 10:30
Motýl, Petr: O nové sbírce Jakuba Řeháka
J. Flaišman: Když autoři dostanou volnou ruku, má to své výhody i svá rizika.
Vložil: J. Flaišman, 19.09.2020 09:16
Motýl, Petr: O nové sbírce Jakuba Řeháka
To už je nějaká interní soutěž iLiteratury o to, kdo napíše dementnější sloupek? Hakl, Zábranský, pak tyhle bláznovy zápisky...