Diskuse - historie

Vložil: Kirsch, 08.04.2020 08:58
Matocha, Vojtěch: Prašina
Mruk: nikdo Vám samozřejmě nebrání si místo psaní duchaplných komentářů knihu přečíst a dotaz slečny Blažkové zodpovědět.
Vložil: mruk, 08.04.2020 08:41
Matocha, Vojtěch: Prašina
mruk kdo je hoňek, že tady moralizuje? fuj, mažte, ilterárčíci! mruk
Vložil: mruk, 08.04.2020 08:38
Matocha, Vojtěch: Prašina
mruk čenda je borec, odhalil, k čemu by nám iliterátčíci mohli bejt mruk
Vložil: Pavel Crha, 07.04.2020 10:25
Werth, Léon
Pěkné a zajímavé. Dnes jsem se zagoogloval, protože jsem jméno objevil na 1.stránce Malého prince :)
Vložil: Karel Huněk, 07.04.2020 08:43
Matocha, Vojtěch: Prašina
Tu Blažková: To bychom se zúčastnili vašeho podvodu.
Vložil: emik, 06.04.2020 22:12
Neff, Ondřej; Verne, Jules: Děti kapitána Granta: Podle románu Julese Verna volně vypráví Ondřej Neff
Je fakt, že ve 20000 mil pod mořem jsem automaticky přeskakoval věty a odstavce typu " a plno garnátů, a hele tamhle plave....". A co udělali z Vernea Francouzi a Američani (?), hrůza. Tam i Ned Land vypadal jak primitivní pako. Mě např. překvapil Matzal-Troska v pokračování Nemova života, že jeho... říše je závislá jen na jediném zdroji energie. ANo, sci-fi z těchto let je pro nás naivní, ale má něco do sebe.
Vložil: Julie Blažková, 06.04.2020 20:42
Matocha, Vojtěch: Prašina
Nemohli byste mi prosim strucne shrnout o co v knize slo a jak to dopadlo? Piseme na tuto knihu test a ja nevim co se tam vubec stalo. Dekuji
Vložil: lao tse, 06.04.2020 15:00
Aramburu, Fernando: Vlast
Dílu spíš škodí 150 až 200 naprosto zbytečných stran.
Vložil: Marie Zelinova, 05.04.2020 16:35
Palán, Aleš
Zdravím.Tak pište .Už nemám co číst a doufám,že na mě kniha zbude.Přeji dobré nápady a k tomu hodně zdraví. Spozdravem Marie
Vložil: Iva, 04.04.2020 14:16
Bauman, Milan: Mozek
Kniha, která je jasným obohacením všech, tak jako předešlé tituly autora, skláním se jak bravurně a lehce se dá popsat tak složitá tématika, jen doporučuji a věřím, že budete nadšeni po přečtení této knihy, tak jako já ...
Vložil: Matoušek, 04.04.2020 05:10
Bauman, Milan: Mozek
Na základě této recenze jsem si prostřednictvím internetu knihu zakoupil. Splnila mé očekávání a obohatila mě o poznatky, o nichž jsem předtím neměl potuchy. Nedivím se, že oblíbený rozhlasový pořad METEOR z ní v březnu a dubnu vysílal komentované ukázky. Kéž by podobných populárně-vědeckých knížek... bylo více.
Vložil: Ondřej Karanov, 04.04.2020 04:41
Bauman, Milan: Mozek
Autora knihy znám osobně, spolupracoval jsem při její koncepci, kdy jsem byl mezi dvaceti respondenty, kteří byli osloveni, aby popsali, co by je o mozku zajímalo – a tak se mohu zasvěceněji vyjádřit k této recenzi. Předně je třeba vyslovit pochvalu mgr. Pavlu Pecháčkovi (*1988), který vystudoval teoretickou... a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a je mimo jiné autorem publikace „Tajemství evoluce“ (nakl. Edika, 2018) a také článků s kladným resumé o mozku, (například „Eagleman, David, Mozek“ či „Alenčin sen aneb Jak funguje mozek“), za jeho zevrubnou analýzu recenzovaného titulu. Vyplývá z ní, že se mu věnoval komplexně a odpovědně, což v současné uspěchané době nebývá příliš obvyklé. Škoda jen, že některé popsané nejasnosti s autorem předem nekonzultoval, čímž by je více objasnil. Zmiňuje se například o tom, že v „Mozku – v zázraku na pět“, jsou převzaty některé části z jiné autorovy knihy „Labyrint říše rozumu“, která vyšla v knižnici Kotva nakladatelství PRÁCE v roce 1985 ve (dnes málo obvyklém) vysokém nákladu 50 000 výtisků a byla záhy vyprodána. Má to logické zdůvodnění: Kniha se zrodila na popud řady čtenářů, kteří se dotazovali, zda by se Labyrint nedal inovovat. Tak se také stalo s označením „Labyrint říše rozumu, druhé přepracované vydání“. Rukopis byl nabídnut nakladatelství RADIOSERVIS, v němž předtím byla vydána autorova kniha „Pohyblivé obzory“. V té době vyšla u nás jiná (nejmenovaná) publikace o mozku, o níž se ředitelka nakladatelství vyjádřila slovy, že jí „postavila na nohy“. Jinak řečeno, z komerčního hlediska se podle jejího názoru nejednalo o ekonomicky úspěšný počin. Další nakladatelství, PORTÁL, oznámilo, že vydávají knihy o polovičním rozsahu a doporučilo titul rozdělit na dvě samostatné části pod různými (odlišnými) názvy. Na tento návrh autor přistoupil a obsah podstatně rozšířil a pozměnil, včetně změny názvů. Nakonec však k přijetí obou rukopisů nedošlo, protože Portál měl v roce 2016 v edičním plánu obdobné téma Martina Fafejty (Sexualita a sexuální aktivita) a ediční radě se taktéž téma o mozku zdálo „málo prodejné“. („Kdo to dnes čte?“). Obdobně v nakladatelství Brána paní ředitelka upřímně přiznala, že „vkus mnohých čtenářů, redukovaný bulvárem či televizními seriály a programy pochybné úrovně, se změnil. V mnohém ohledu je náročnější čtení neláká, nezřídka doslova někteří i zblbli“. (Doslovně citováno). Je též skutečností, že od roku 1985 vyšlo u nás poměrně dost knih s tématem mozku a autor musel hledat tematickou skulinu, aby se neopakoval a také přizpůsobil požadavkům nakladatelství i trhu. To v mnohém jeho kroky ovlivnilo. Je bohužel skutečností, jak naznačil vydavatel, že “politickou cenzuru nyní nahradila cenzura ekonomická“. Vzhledem k těmto okolnostem musel být text druhé knihy z úsporných důvodů podstatně rozsahem redukován, přičemž byly eliminovány právě rozsáhlé nové pasáže i celky a barevné fotografie převedeny na černobílé. Autor taktéž na doporučení lektora využil v řadě případů citace k daným okruhům, včetně seriózních blogů, než vlastními slovy publikovat (dublovat) již zveřejněné názory a postřehy. (Záměrem byl digest neboli přehled, výtah, výběr, vybraného tématu). Dovolil bych si polemizovat s recenzentem, že „potíž spočívá v tom, že kniha příliš uceleně nevyznívá, naopak působí spíše jako změť, třebaže mnohdy zajímavých faktů, jež směřují tak nějak odnikud nikam. Chybí jim jednotící myšlenka, která by kapitoly provazovala, ústila v nějaký konkrétnější závěr a opodstatňovala volbu témat. Chaotická struktura, která příliš nedbá postupování od jednoduššího ke složitějšímu.“ Naopak, jednotící prvek naznačuje podtitul „Neviditelné souvislosti dějů, které se odehrávají v naší hlavě.“ To je ústřední téma posuzovaném prizmatem řady oborů, zejména psychologie blízké autorově vysokoškolské erudici (PhDr.) a neurofyziologii (parketě odborného dozoru prof. Vyskočila.). Nelze tedy „Mozek“ v tomto pojetí považovat za specificky biologické zaměření. Je pravdou, že v rejstříku čerpané literatury jsou převážně uvedena u nás napsaná či přeložená díla, ale autor čerpal zejména ze zahraničních studií a odborných časopisů předávaných mu k prostudování prof. Vyskočilem a také z osobních diskusí s tímto naším předním vědcem a odborníkem. K evoluční teorii versus kreacionismus: autor je spíše zastáncem evolučních názorů, ale z hlediska seriózního přístupu na základě doporučení lektora zvážil uvedení i opačných pohledů (protože existují) a ponechává na čtenáři jejich vzájemné posouzení bez osobního komentáře. Mohl bych se vyjádřit také k dalším kritickým pohledům recenzenta, ale už i tak jsem rozsahem překročil možnosti dané chatující rubriky, a tak tuto polemiku nevyužiji. Celkově lze říci, že nikdo není dokonalý a tato skutečnost se odráží rovněž v tvůrčí aktivitě a obecně v knižní tvorbě. I na řadě bestsellerů je to patrné. Navíc i ve světě vědy neexistují jednotné názory, ba často jsou přímo protichůdné, což je mimochodem odrazem našeho myšlení, potažmo právě procesů, odehrávajícím se v mozku. Průkazně to též mimo jiné potvrdil spor osmi lektorů „Pohyblivých obzorů“, našich předních vědců, k řadě nových poznatků a publikovaných objevů, který vyzněl až v tvrzení – cituji doslovně – že „ani Grygar tomu nerozumí“. Proto recenzent oprávněné upozorňuje na řadu „nedotažených“ či přehlédnutých okolností, které se do textu bohužel vloudily. V žádném případě bych si však nedovolil tvrdit, že tak zkušený autor při psaní tohoto titulu „přecenil své síly“ a že zvolený postup „není vhodnou cestou, jak popularizovat biologii, a vlastně ani vědu obecně“, ba že „přes spoustu zajímavých dílčích informací vzhledem k řadě neduhů selhává jako celek“. Převážně kladný ohlas čtenářů knihy v chatech na internetu i kladné články v médiích opak jen potvrzují.
Vložil: Ondřej Karanov, 04.04.2020 04:35
Bauman, Milan: Mozek
Autora knihy znám osobně. Spolupracoval jsem při její tvorbě, kdy jsem byl mezi dvaceti respondenty, kteří byli požádáni, aby popsali, co by je o mozku zajímalo (na tomto základě byla pak koncipována) a tak se mohu zasvěceněji vyjádřit k této recenzi. Předně je třeba vyslovit pochvalu mgr. Pavlu Pecháčkovi... (*1988), který vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a je mimo jiné autorem publikace „Tajemství evoluce“ (nakladatelství Edika, 2018) a také článků s kladným resumé o mozku, (například „Eagleman, David, Mozek“ či „Alenčin sen aneb Jak funguje mozek“), za jeho zevrubnou analýzu recenzovaného titulu. Vyplývá z ní, že se mu věnoval komplexně a odpovědně, což v současné uspěchané době nebývá příliš obvyklé. Škoda jen, že některé popsané nejasnosti s autorem předem nekonzultoval, čímž by je více objasnil. Zmiňuje se například o tom, že v „Mozku – v zázraku na pět“, jsou převzaty některé části z jiné autorovy knihy „Labyrint říše rozumu“, která vyšla v knižnici Kotva nakladatelství PRÁCE v roce 1985 ve (dnes málo obvyklém) vysokém nákladu 50 000 výtisků a byla záhy vyprodána. Má to logické zdůvodnění: Kniha se zrodila na popud řady čtenářů, kteří se dotazovali, zda by se Labyrint nedal inovovat. Tak se také stalo s označením „Labyrint říše rozumu, druhé přepracované vydání“. Rukopis byl nabídnut nakladatelství RADIOSERVIS, v němž předtím byla vydána autorova kniha „Pohyblivé obzory“. V té době vyšla u nás jiná (nejmenovaná) publikace o mozku, o níž se ředitelka nakladatelství vyjádřila slovy, že jí „postavila na nohy“. Jinak řečeno, z komerčního hlediska se podle jejího názoru nejednalo o ekonomicky úspěšný počin. Další nakladatelství, PORTÁL, oznámilo, že vydávají knihy o polovičním rozsahu a doporučilo titul rozdělit na dvě samostatné části pod různými (odlišnými) názvy. Na tento návrh autor přistoupil a obsah podstatně rozšířil a pozměnil, včetně změny názvů. Nakonec však k přijetí obou rukopisů nedošlo, protože Portál měl v roce 2016 v edičním plánu obdobné téma Martina Fafejty (Sexualita a sexuální aktivita) a ediční radě se taktéž téma o mozku zdálo „málo prodejné“. („Kdo to dnes čte?“). Obdobně v nakladatelství Brána paní ředitelka upřímně přiznala, že „vkus mnohých čtenářů, redukovaný bulvárem či televizními seriály a programy pochybné úrovně, se změnil. V mnohém ohledu je náročnější čtení neláká, nezřídka doslova někteří i zblbli“. (Doslovně citováno). Je též skutečností, že od roku 1985 vyšlo u nás poměrně dost knih s tématem mozku a autor musel hledat tematickou skulinu, aby se neopakoval a také přizpůsobil požadavkům nakladatelství i trhu. To v mnohém jeho kroky ovlivnilo. Je bohužel skutečností, jak naznačil vydavatel, že “politickou cenzuru nyní nahradila cenzura ekonomická“. Vzhledem k těmto okolnostem musel být text druhé knihy z úsporných důvodů podstatně rozsahem redukován, přičemž byly eliminovány právě rozsáhlé nové pasáže i celky a barevné fotografie převedeny na černobílé. Autor taktéž na doporučení lektora využil v řadě případů citace k daným okruhům, včetně seriózních blogů, než vlastními slovy publikovat (dublovat) již zveřejněné názory a postřehy. (Záměrem byl digest neboli přehled, výtah, výběr, vybraného tématu). Dovolil bych si polemizovat s recenzentem, že „potíž spočívá v tom, že kniha příliš uceleně nevyznívá, naopak působí spíše jako změť, třebaže mnohdy zajímavých faktů, jež směřují tak nějak odnikud nikam. Chybí jim jednotící myšlenka, která by kapitoly provazovala, ústila v nějaký konkrétnější závěr a opodstatňovala volbu témat. Chaotická struktura, která příliš nedbá postupování od jednoduššího ke složitějšímu.“ Naopak, jednotící prvek naznačuje podtitul „Neviditelné souvislosti dějů, které se odehrávají v naší hlavě.“ To je ústřední téma posuzovaném prizmatem řady oborů, zejména psychologie blízké autorově vysokoškolské erudici (PhDr.) a neurofyziologii (parketě odborného dozoru prof. Vyskočila.). Nelze tedy „Mozek“ v tomto pojetí považovat za specificky biologické zaměření. Je pravdou, že v rejstříku čerpané literatury jsou převážně uvedena u nás napsaná či přeložená díla, ale autor čerpal zejména ze zahraničních studií a odborných časopisů předávaných mu k prostudování prof. Vyskočilem a také z osobních diskusí s tímto naším předním vědcem a odborníkem. K evoluční teorii versus kreacionismus: autor je spíše zastáncem evolučních názorů, ale z hlediska seriózního přístupu na základě doporučení lektora zvážil uvedení i opačných pohledů (protože existují) a ponechává na čtenáři jejich vzájemné posouzení bez osobního komentáře. Mohl bych se vyjádřit také k dalším kritickým pohledům recenzenta, ale už i tak jsem rozsahem překročil možnosti dané chatující rubriky, a tak tuto polemiku nevyužiji. Celkově lze říci, že nikdo není dokonalý a tato skutečnost se odráží rovněž v tvůrčí aktivitě a obecně v knižní tvorbě. I na řadě bestsellerů je to patrné. Navíc i ve světě vědy neexistují jednotné názory, ba často jsou přímo protichůdné, což je mimochodem odrazem našeho myšlení, potažmo právě procesů, odehrávajícím se v mozku. Průkazně to též mimo jiné potvrdil spor osmi lektorů „Pohyblivých obzorů“, našich předních vědců, k řadě nových poznatků a publikovaných objevů, který vyzněl až v tvrzení – cituji doslovně – že „ani Grygar tomu nerozumí“. Proto recenzent oprávněné upozorňuje na řadu „nedotažených“ či přehlédnutých okolností, které se do textu bohužel vloudily. V žádném případě bych si však nedovolil tvrdit, že tak zkušený autor při psaní tohoto titulu „přecenil své síly“ a že zvolený postup „není vhodnou cestou, jak popularizovat biologii, a vlastně ani vědu obecně“, ba že „přes spoustu zajímavých dílčích informací vzhledem k řadě neduhů selhává jako celek“. Převážně kladný ohlas čtenářů knihy v chatech na internetu i kladné články v médiích opak jen potvrzují.
Vložil: Jan Vaněk jr., 03.04.2020 23:04
Nejedlý, Jan: Hororová čítanka
Pro tip redakci: čtenářům, kteří neviděli Černou sanitku jen z rychlíku, se vybaví, že autor se nejmenuje Janečka, ale Janeček (a příslušně skloňuje).
Vložil: mp, 03.04.2020 15:30
Nevo, Eškol: Tři patra
Nemyslím, že průměrný Izraelec dění kolem sebe "připouští v soukromí, ale veřejně je popírá", nebo že Nevo považuje za zdroj izraelské literatury "tendence, které v psychické struktuře člověka představují úhrn antisociálních prvků" (http://jung.sneznik.cz/soubor_slovnik/slovnik_vytesneni.htm). Ale u... výroku míněného spíš odlehčeně se o tom jistě nemá smysl příliš přít a uznávám, že předchozí komentář nebyl formulován správně.
Vložil: pp, 03.04.2020 14:24
Nevo, Eškol: Tři patra
pro mp: Určitě? Letmé googlení by mě o tom nepřesvědčilo. Na jedné straně používání termínů "vytěsnění" a "potlačení" jako synonym i v odborně laděných textech, na té druhé definovaný rozdíl mezi oběma pojmy zde: https://nakladatelstvi.portal.cz/nakladatelstvi/aktuality/79621
Vložil: mp, 03.04.2020 13:56
Nevo, Eškol: Tři patra
Pro psychické "potlačení" se v češtině užívá termín "vytěsnění".
Vložil: Roman Polák, 02.04.2020 10:31
Někrasov, Vsevolod
Otřesný překlad se spoustou chyb a překlepů, nedá se to číst...
Vložil: Filip Tomáš, 28.03.2020 11:53
Aramburu, Fernando: Vlast
Dovolím si doplnit předřečnici – měli jsme v nakladatelství zcela jiný záměr a i hotový návrh úpravy od předního tuzemského typografa. Bohužel, čím dále častěji narážíme v licenčních smlouvách pro překlady na to, že obálka či celková koncepce podléhá schválení držitelem práv. Výsledek je v tomto případě... zřejmý, doporučuji čtenářům si prohlédnout ostatní obálky. Vždycky jsem si myslel, že toto přebírání je jen výsledkem neinvenční snahy ušetřit, ale nyní již vím, že tomu tak není vždy.
Vložil: Daniel Mukner, 27.03.2020 11:19
Aramburu, Fernando: Vlast
Dobrý den, děkuji Vám za poznámku. Já jsem však nenarážel ani tak na zvolený motiv (ten je, jak píšu v článku, adekvátní) jako spíš na provedení. Pokud bych knihu neznal, na knihkupeckém pultu bych jí nevěnoval pozornost, protože bych si myslel, že je to titul spadající do řekněme jiné kategorie, než... která mě obvykle zajímá. A jak píšete, obsah knihy to samozřejmě nesnižuje, o to víc však může mrzet, pokud by se na základě obálky tento obsah dostal k menšímu množství čtenářů. Zdravím Vás D. Mukner
Vložil: Anna, 27.03.2020 09:12
Aramburu, Fernando: Vlast
Asi nejsem ten, kdo by byl oprávněn mít poznámku, ale nedá mi to, neboť je mi hrozně líto té výtky na podobu obálky. Není totiž první, už jsem jich slyšela víc. Chápu to jako nespravedlnost, neboť právě taková podoba obálky byla podmínkou španělského nakladatelského koncernu Planeta,jehož součástí je... původně samostatné nakladatelství Tusquets. A pokud se autor recenze porozhlédne po dalších vydáních knihy po světě, uvidí, že 90% těch vydání mají motiv deště a červeného deštníku. Asi záměr Planety, jakési budování značky, nevím, ale prostě je to tak. Obsah knihy a její sdělení to však nesnižuje.
Vložil: lao tse, 26.03.2020 16:45
Colombani, Laetitia: Cop
Pěkná knížka, škoda jen značného množství do očí bijících redakčních chyb.
Vložil: Kateřina Středová, 24.03.2020 16:00
Pasternak, Boris: Doktor Živago
Dobrý den, Nikolo, na tuto otázku se názory i mezi literárními vědci velmi různí. V knize se totiž projevují prvky jednak směrů, které ovlivnily Pasternakovu předchozí tvorbu, tj. symbolismu i futurismu (revoluční tematika), zároveň ale i určité vystřízlivění. V pracích českých rusistů se přesto celkem... zažila charakteristika románu jako "symbolické autobiografie".
Vložil: Nikola, 24.03.2020 14:09
Pasternak, Boris: Doktor Živago
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, ke kterému uměleckému směru patří tato kniha. Děkuji za odpověď.
Vložil: MV, 24.03.2020 12:25
Gaudy, Hélène: Un monde sans rivage
Viz také skvělý román P. O. Sundmana "Let inženýra Andréeho".
Vložil: pp, 23.03.2020 09:46
O revoluci v archeologii s Karin Bojs
Teď už je mi otázka jasnější. Ve třetí části knihy Bojsová popisuje hypotézu, že se „indoevropské jazyky šířily s pastevci jamnajské kultury, která měla své centrum ve stepích současného Ruska,“ respektive opravdu zhruba z dolního Povolží. Asi by tedy bylo vhodnější spojení „kdo do ‚zbytku‘ Evropy přinesl... základ indoevropských jazyků,“ aby to nikoho nepopletlo.
Vložil: kh, 23.03.2020 07:33
O revoluci v archeologii s Karin Bojs
Ale tzv. indoevropská pravlast v tom případě byla v Evropě, jak ji definujeme dnes, ne? Vždyť je to dolní Povolží.
Vložil: P. Pecháček, 22.03.2020 11:26
O revoluci v archeologii s Karin Bojs
Pod označením Evropa se v knize myslí geograficky vymezené území, jež Evropou nazýváme dnes. Osobně si myslím, že jakákoli jiná definice by při zachování srozumitelnosti textu byla nepoužitelná.
Vložil: kh, 22.03.2020 10:10
O revoluci v archeologii s Karin Bojs
Pěkné. Co se myslí Evropou ve větě "kdo do Evropy přinesl základ indoevropských jazyků"? Běžný význam "kulturní Evropy" (tedy Evropy bez Ruska) je asi v tomto smyslu ahistorický; zdá se konečně, že jiný než náš, novověký, topografický kontext v historické projekci nemůžeme použít. Jaké označení by nesl... kontinent (dnes mu říkáme Evropa), na němž bývala hypotetická pravlast Indoevropanů?
Vložil: Jan Vaněk jr., 21.03.2020 23:56
Nikolavitch, Alex a kol.: Howard P. Lovecraft
"This is, I humbly submit, blithering idiocy" indeed! Zaujala mě rovněž polemika http://stjoshi.org/review_baxter.html kde uvádí: "the scholarly work of the past half-century has revolutionized our understanding of this author—work by such critics as Dirk W. Mosig, Donald R. Burleson, David E. Schultz,... Steven J. Mariconda, Robert M. Price, Robert H. Waugh, and countless others. This work has definitively removed Lovecraft from the realm of pulp fiction and enshrined him as a canonical figure in American literature—a status endorsed by the Library of America, which published a volume of his Tales in 2005."
Vložil: mp, 19.03.2020 10:10
Nikolavitch, Alex a kol.: Howard P. Lovecraft
To je, zdá se, vskutku případ zajímavý i pro nás nelovecraftovce. stjoshi.org
Vložil: Jakub, 18.03.2020 18:57
Nikolavitch, Alex a kol.: Howard P. Lovecraft
Pane Vaňku, shoduji se s Vámi, docela mě zmátla ta zmínka o "nedávném vydání", protože pokud vím, tak za ty nejvíce kriticky zpracované vydání stále platí vydání z péče S. T. Joshiho, který přehlédl všechna dostupná vydání, opravil překlepy a de facto Lovecraftovo dílo znovuobjevil pro současné generace... (v tomto kontextu mi přijde např. značně podivné vydání souboru povídek v Oxfor World's Classics, které přebírá texty v původní, tj. na překlepy bohaté podobě); pokud se nepletu tak to vyšlo mj. u Penguinu ve třech sbírkách. Za druhé kritické (byť neúplné) vydání lze považovat Vámi uváděnou edici v LoA.
Vložil: Jan j., 17.03.2020 21:35
Bakewell, Sarah: V existencialistické kavárně
Děkuju za odpověď. Překlepů tam není tolik, ale jsou docela okaté, možná je to tím. Hezký den
Vložil: Marie Rákosníková, 17.03.2020 15:21
Bakewell, Sarah: V existencialistické kavárně
Promiňte, že odpovídám se zpožděním. Chtěla jsem uvést konkrétní příklady chyb, bohužel jsem si ale neschovala podrobnější poznámky ke knize. Také si s jistotou nevzpomínám, zda jsem vedle překlepů našla i závažnější chyby. Řekla bych, že kniha nevybočuje z průměru, ale přesto (nebo proto?) mě chyby... při čtení rušily.
Vložil: Jan Vaněk jr., 15.03.2020 20:04
Nikolavitch, Alex a kol.: Howard P. Lovecraft
Ach tak. K tomu bych podotkl, že The Complete Fiction, jak název uvádí, obsahuje pouze sólové beletristické dílo, zbytek ponechávajíc jiným titulům; dále, kniha z Chartwell Classics je reedice, pod sesterskou značkou Race Point Publishing (edice Knickerbocker Classics, ISBN 978-1-63106-001-4) vyšla... už roku 2014. Je sice opatřena osmistránkovým úvodem od profesora americké literatury a autora několika knih o SF Erica Carla Linka (plus dosti formálním kalendáriem "Život a doba H. P. Lovecrafta" a 17položkovým seznamem "další četby"), ovšem za "kritické vydání" ji těžko označit; texty nedoprovázejí žádné komentáře – a jsou údajně převzaty včetně sazby a literních chyb (a bez oddílu juvenilií a eseje Nadpřirozená hrůza v literatuře) z H.P. Lovecraft: The Complete Fiction (mírně opravené 2. vydání, Barnes & Noble Collectible Editions 2011, poprvé 2008 jako H.P. Lovecraft: Complete and Unabridged, The Fiction; Barnes & Noble v řadě Library of Essential Writers), která měla úvod a poznámku ke každé povídce od největšího lovecraftovského znalce a badatele S. T. Joshiho. ¶¶¶ Přijetí do kánonu "seriózní literární historie" mnohem spíš ilustruje výběrový svazek Tales v polo-akademické a hojným edičním aparátem vybavovaé řadě Library of America (již 2005).
Vložil: Pavel Mandys, 14.03.2020 16:34
Nikolavitch, Alex a kol.: Howard P. Lovecraft
The Complete Fiction of H. P. Lovecraft (Chartwell Classics), vyšlo 2016
Vložil: , 14.03.2020 13:57
Prokop, Daniel: Slepé skvrny
je to brak
Vložil: Karel Huněk, 12.03.2020 16:40
Nakladatelství Meander – ediční plán 2017
Ano, tu knihu jsem jako dítě miloval. Jaká že byla otázka?
Vložil: Petr Slánek, 12.03.2020 16:16
Nakladatelství Meander – ediční plán 2017
Dobrý den, již velmi dlouho v žádném českém nakladatelství nevyšla publikace od německého badatele Guida Grandta - Černá kniha svobodných zednářů. Bylo by velmi skvělé, kdyby nakladatelství Meander mohlo tuto zajímavou a naučnou knihu opět vydat. Děkuji Vám za Vaši odpověď S pozdravem ... Petr Slánek
Vložil: Jakub, 09.03.2020 08:06
Nikolavitch, Alex a kol.: Howard P. Lovecraft
Dobrý den, rád bych se zeptal, které souborné vydání máte na mysli?
Vložil: Jan j., 06.03.2020 23:40
Bakewell, Sarah: V existencialistické kavárně
Co znamená 'asi tucet chyb, které v knize zůstaly'? Věcných, nebo překlepů? Jestli to druhé, tak to přece není zas tolik, ne?
Vložil: PS, 06.03.2020 14:26
Dvořáková, Petra: Vrány
Když se to pochválí, tak je komentář něcoříkající a mám ho brát vážně? Téma zajímavé je, čtivé to je taky, jinak je to odfláknuté a naivní. -Petříček Sellier
Vložil: NC, 05.03.2020 19:26
Dvořáková, Petra: Vrány
Pěkná recenze, konstruktivní připomínky. Petra Dvořáková ve Vránách otevřela citlivé téma. Zpracovala ho čtivě. Ilustrace a jejich řazení rozhodně zaujme. Nicneříkající komentáře nelze brát vážně.
Vložil: PS, 05.03.2020 11:54
Dvořáková, Petra: Vrány
Velice špatná kniha - slabé, nezajímavé téma, ilustrace nic moc, a co teprve vrány... Teď vážně - tahle kniha, to jako vážně? -Petříček Sellier
Vložil: JM, 04.03.2020 19:23
Dvořáková, Petra: Vrány
Výborná kniha - silné, zajímavé téma, krásné ilustrace, nápadité pozorovatelky (vrány).
Vložil: admin, 04.03.2020 13:21
Našinec, Jiří
Martin Liška: Děkujeme za upozornění, nepřesnost jsme z rozhovoru vypustili.
Vložil: VR, 04.03.2020 09:16
Dvořáková, Petra: Vrány
kniha je vysmech. tezko uverit, ze p. dvorakova klesla tak nizko. mrzi me to.
Vložil: Martin Liška, 03.03.2020 20:07
Našinec, Jiří
Tak zrovna v rozhovoru zmíněná Tajná kronika Mongolů (nikoli kniha, jak je v textu uvedeno) se dočkala porevolučního vydání v roce 2011... viz https://m.kosmas.cz/knihy/165183/tajna-kronika-mongolu/
Vložil: Anna, 03.03.2020 07:59
Našinec, Jiří
Bizarní se to může zdát, jakož i nám v Obci překladatelů. Poučeni zkušenostmi JTP, která musela platit pokutu za zveřejňování doporučeného honoráře, kterou jí udělil antimonopolní úřad, jsme uveřejnili text, k němuž mp odkazuje. Neznamená to, že si podobná doporučení nepředáváme ústně či vnitřními kanály... a poslední doporučení je minimálně 200,- Kč.
Vložil: mp, 02.03.2020 21:54
Našinec, Jiří
Současný stav je poněkud bizarní: http://www.obecprekladatelu.cz/doporucene-tarify.htm.
Vložil: Ales Knapp, 02.03.2020 19:59
Augustová, Zuzana: Umění životu nebezpečné
Videl jsem od Parizka spoustu inscenaci: v Koline nad Rynem Moudrého Nathana a Emilii Galotti, v Praze prezidentky (oproti Burgtheateru, Ostrave a Esch-sur-Alzette v Lucembursku je Parizek katastrofa). DDP také v Praze znicil Bernhardovy Staré mistry. Chudak Karel Roden!
Vložil: Ales Knapp, 02.03.2020 19:36
Cena Franze Kafky, laudatio na Arnošta Lustiga
Dodatek pro Petricka: Josefa Skvoreckéo znam z knizniho veletrhu ve Frankfurtu, delal jsem tam s nim rozhovor pro Deutschandfunk a dal mi s venovanim "Prima sezonu". Milana Kunderu znam z Parize, dal mi s venovanim soubor eseju "Les testaments trahis". Bohouse Hrabala znam z Prahy, kde obdivoval mou... spoluzacku z FF UK slovy: Dobre sis vybral.
Vložil: Ales Knapp, 02.03.2020 19:19
Cena Franze Kafky, laudatio na Arnošta Lustiga
Petricku, fandete mi. Krome cestiny ovladam slovem a pismem jazyky: francouzsky, nemecky, madarsky. Domluvim se spanelsky i anglicky, ted se vrham na portugalstinu. Nemecky prof. "Jara" Cimrman je spolu s Jirkou Grusou pachatelem ohromne spatné edice "Tschechische Bibliothek".
Vložil: Ales Knapp, 02.03.2020 19:02
Houellebecq, Michel: Serotonin
Petricku, diky. Ale to by nesmely Houllebecquovy knihy vychazet v nakladatelstvi Odeon-Euromedia, jehoz séfem je Jindra Juzl, ktery neumi ani blafnout francouzsky. Navic JJ je podporovatelem prekladatelské mafie, jen at ti podvodnici u firmy Euromedia patrici Nemcum likviduji literaturu...
Vložil: anonim, 02.03.2020 17:40
Kipling, Rudyard: Bajky a nebajky
Dakujem pisem dennik
Vložil: Roman Tilcer, 02.03.2020 11:47
Našinec, Jiří
Zajímavý rozhovor, jen cítím potřebu doplnit, že Obec překladatelů neprosazuje 180 Kč za normostranu. Poslední doporučení znělo 200 Kč/NS + 10 % za náročný text + 10 % pro zavedeného překladatele, ovšem to bylo už před třemi lety, jestli si dobře vzpomínám.
Vložil: Petříček Sellier, 01.03.2020 15:15
Houellebecq, Michel: Serotonin
Ales Knapp: Máte dozajista pravdu, tandem zmrzacili, přesně jak píšete! Měl byste knihu přeložit Vy, a nejen tuhle. Fandím Vám!
Vložil: Ales Knapp, 01.03.2020 13:52
Houellebecq, Michel: Serotonin
No, to by me zajimalo, jaky je ten preklad. Tandem Sotolova&Beguivin zmrzacili svymi "preklady" uz par Houllebecquovych knizek. Ctete muj navrh na anticenu Skripec (Tvar c.11/2008). Porota Skripce z mého navrhu dostala psotnik, blize k tomu muj text Kam dospel Skripec (LtN 25.8.+1.9. 2009).
Vložil: peří, 28.02.2020 17:57
Alvarová, Alexandra: Průmysl lži
@Traud: Manipulovat můžete tím, kdo se nechá. A to bych u čtenářů této knihy nepředpokládal. Příspěvek pana Horáka se mi líbí, mám jen jednu výhradu - chtěl si přečíst knihu o trochu jiném tématu, než jaké paní Alvarová předkládá. Kniha je na můj vkus trochu jednostranná, ale užitečná.
Vložil: ijcro, 28.02.2020 15:00
Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky
Některá v seznamu uvedená nakladatelství (pokud nejsou chybná) neodpovídají na neznámou adresu e-mailu, vše je potřeba vybavit jinou, mimosmyslovou komunikací, a nejen proto, že se žánrově vymezují. Další, např. @iz.cz, jsou jen obálky, příp. domény na prodej. Pro některé velké nakladatelství (speciálně... euromedia a albatros) existují sběrné schránky přes všechna jejich podřízená žánrová pod-nakladatelství.
Vložil: Lunární kalendář , 27.02.2020 23:26
Stehlíková, Olga: O čem mluví Matka, když mlčí
Vojtěchu díky, tahle kniha je výsměch.
Vložil: Erik, 27.02.2020 00:55
Borkovec, Petr: Petříček Sellier & Petříček Bellot
Petra Berkovce možná, ale Petra Borkovce opravdu nevím.
Vložil: Ján Kocúr, 26.02.2020 23:36
Borkovec, Petr: Petříček Sellier & Petříček Bellot
Z recenze je patrné, že pan Mukner Petra Berkovce nesmírně obdivuje. Tomu budiž přáno. Leč o jeho recenzi se dá stěží prohlásit, že je věcná, kritická a něčím přínosná. Bohužel.
Vložil: , 26.02.2020 14:53
Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky
Napište anotaci s určením jazyka, žánru, tématu, rozsahu etc. a zašlete ji nakladatelství (výběrový seznam výše), jež vydává knihy obsahující obdobné texty.
Vložil: Karin Velecká, 25.02.2020 17:22
Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky
Mám napsanou pohádku zhruba pro desetileté děti. Sháním vydavatele. Prosím, ozvěte se. K:V.
Vložil: Gregor, 24.02.2020 15:40
Kehlmann, Daniel: Tyll
Pro mě nejlepší kniha loňského roku. Scéna, ve které Fridrich umírá v závějích, je nezapomenutelná.
Vložil: Jan, 24.02.2020 15:17
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Feminismus je v dnešní době spíše synonymem pro misandrii. Frustrovaná a neschopná žena se vždy bude vymlouvat na neexistující patriarchát a jak jí většina mužů ubližuje ačkoliv je většině mužů ukradená. Člověk, který je přirozeně pro rovnost, nemusí být feministou, resp. by jím právě být neměl.
Vložil: redakce, 24.02.2020 11:16
Brochmann, Nina; Støkken Dahl, Ellen: Zázrak tam dole
Děkujeme za upozornění, odkaz jsme opravili.
Vložil: Jan Vaněk jr., 23.02.2020 23:59
Brochmann, Nina; Støkken Dahl, Ellen: Zázrak tam dole
První odkaz "na obálce" nefunguje ani po odstranění lomítka; obálka je vidět např. na https://aschehoug.no.
Vložil: Jan Vaněk jr., 20.02.2020 21:54
Oliver, Cris F.: Atlas literárních míst
Při vší úctě k Národní knihovně a jejím pracovníkům, Souborný katalog ČR obsahuje řadu institucí, které dokonce i roku 1992 zvládaly katalogizovat (i nedostatečně označené) novinky pohotověji. O dobových žánrových bibliografiích dostupných na webu nemluvě.
Vložil: Vráťa Kadlec, 20.02.2020 16:59
Kadlec, Vratislav: Hranice lesa
Ale tak prosím vás, asi z toho není třeba dělat aféru -- Ivana to sem nejspíš psát nemusela, jenže jsme holt jen obyčejní lidé a občas si člověk nemůže pomoct. Co jednou internet schvátí, to už nenavrátí... Tím bych to možná uzavřel. Díky všem.
Vložil: Magda de Bruin, 20.02.2020 16:48
Kadlec, Vratislav: Hranice lesa
Zmiňuje se to v recenzi na ArtZóně, na kterou odkazuji, a píše se tam dokonce, že je tahle kniha Ivaně Myškové věnována. Co přesně není slušné na tom, když to tady zmíním já v souvislosti s kritickou připomínkou k recenzi? Zdá se mi naopak, že by bylo fér, kdyby Ivana Myšková tuhle skutečnost do své... reakce nějak zahrnula, protože je asi zřejmé, že to v jejím hodnocení recenze hraje (nebo může hrát) nějakou roli. Je to přece taky určitý druh "střetu zájmů".
Vložil: Petříček, 20.02.2020 16:33
Kadlec, Vratislav: Hranice lesa
Tak to je beztak známý fakt, ale nevím, nakolik je slušné ho takto zmiňovat na veřejné platformě.
Vložil: Magda de Bruin, 20.02.2020 16:11
Kadlec, Vratislav: Hranice lesa
Relevantní informace tu myslím je, že Ivana Myšková je údajně autorova životní partnerka: art.ceskatelevize.cz.
Vložil: Jan Vaněk jr., 20.02.2020 14:32
Leopardi, Giacomo
Vrchlického "Nekonečnosť" (Ten pustý vršek vždy mi drahým byl…) je na books.google.cz, Bednářovo Nekonečno (Vždy rád jsem měl vrch tento opuštěný…) dostupné v diplomové práci is.cuni.cz.... Do třetice existuje ještě prvorepubliková (?) Nekonečnost (Ten vršek příkrý měl jsem vždycky rád…) Adolfa Truksy www.digitalniknihovna.cz.
Vložil: Jan Lukavec, 20.02.2020 09:13
Oliver, Cris F.: Atlas literárních míst
Autorku jsme se neúspěšně pokusili překřtít, ale díky nepřetržité a neochvějné ostražitosti kolegy Vaňka byl náš záměr odhalen. Omlouváme se a tuto i další chyby budeme postupně napravovat. U knihy Čaroděj Zeměmoří jsme uvedli až druhé vydání, protože u prvního si katalog Národní knihovny nebyl jistý... rokem publikování („mezi 1990 a 1997“).
Vložil: , 20.02.2020 00:05
Cima, Anna: Probudím se na Šibuji
Text je zajímavý, střídání prostředí například, Jana je super vzdělaná, až to někdy vadí, ale přes některé konstrukty zdá se mi kniha objevná, sice se nikdy do Japonska už nepodívám, jsem ročník 1945, ale rád jsem jí četl a vybavoval si již přečtené autory. Ota Hejnic
Vložil: Petříček, 19.02.2020 18:44
Kadlec, Vratislav: Hranice lesa
Už Petra Dvořáková přece říkala, že kritici neumějí číst!
Vložil: Jan Šrámek, 19.02.2020 15:48
Kadlec, Vratislav: Hranice lesa
To si skoro říká o nějaký (další) autorský manifest (který nakonec nebude manifestem), jak by kritikové a kritičky měli psát o (české) literatuře, což. Zn.: neunaveně a vysokoškolsky.
Vložil: Ivana Myšková, 19.02.2020 12:10
Kadlec, Vratislav: Hranice lesa
Nepropracovaná je zejména tato recenze. Povšechná, unavená, středoškolská. Spíše jako čtenářská recenze z databáze knih. Škoda promarněné šance.
Vložil: Marie, 19.02.2020 09:43
Kadlec, Vratislav: Hranice lesa
Ještě by stál za zmínku jazyk, řekla bych, že ty povídky jsou svým způsobem hlavně o něm - a nejen ta, kde se sráží pražština s moravštinou. Jazykoví fajnšmekři si myslím docela užijí:-)
Vložil: Milan Valden, 19.02.2020 09:35
Leopardi, Giacomo
Pane Sedláku, poslal jsem Vám na email oba překlady Leopardiho básně.
Vložil: Jan Vaněk jr., 19.02.2020 02:46
Oliver, Cris F.: Atlas literárních míst
Nevím, jak kolega Lukavec knihu četl (respektive jakou: autorka se jmenuje Cris, nikoli Chris, což je velkými písmeny uvedeno např. na obálce viditelné i zde v záhlaví – jakkoli plniči eshopů nesvedli ta čtyři písmena opsat o nic úspěšněji), ale citovaný popis „Padnete-li Kozorohovi do osidel" (etc.),... jak praští do očí každého čtenáře, nepochází z Čaroděje Zeměmoří (nikoli dvě slova "Země moří", jak publikuje redakce iLiteratury jedním dechem s "Puškinův *s* Dostojevského Petrohrad". Jinak jeho překlad vyšel už roku 1992, v knize pak datováno originálním vydáním 1968, takže proč zde uvádět až reedici "Triton, 2003", není jasné), nýbrž z Inkoustového srdce Cornelie Funkeové (do třetice, český překlad samozřejmě není tak nesouvislý, aby obsahoval nesmyslnou spojku "socha rohatého anděla A s ulomeným křídlem". A vůbec, dotyčná pasáž nezní „Padnete-li Kozorohovi do osidel, musíte zabránit tomu, aby vás zavedli do ďáblova chrámu. Uvnitř" (etc.), nýbrž podstatně méně "komprimovaně" „Buď jak buď, padnete-li Kozorohovi do osidel, musíte nějak zabránit tomu, aby vás zavedli [sic] do ďáblova chrámu se špičatými věžičkami, jinak se vyděsíte k smrti! (... další 2 věty barvitého popisu před "Uvnitř" jsou v citaci bez označení vynechány)"). Obdobně zarážející je množné skloňování "knižní předlohy Her o trůny": seriál i první z knih se jmenuje singulárně Hra o trůny, *A* Game of Thrones, čemuž při jejich sebemenší znalosti těžko lze uniknout. P. S. Zásadní složkou "atlasu" jsou ilustrace Julia Fuentese, zahrnující i mapky diskutovaných fikčních světů (často zásadně primitivnější než ty vydané v dílech samých; reprezentativní ukázky jsou na webu nakladatele https://www.albatrosmedia.cz/tituly/49974415/atlas-literarnich-mist/ ); že text recenze ani bibliografické záhlaví, dodané předpokládám redakcí, sebeméně nenaznačí jejich existenci, je myslím nejlepší pars pro toto důvěryhodnosti obého.
Vložil: haf haf, 18.02.2020 09:16
Cena Franze Kafky, laudatio na Arnošta Lustiga
že je ten herr knapp ale pohotový, reagovat po více než deseti letech na laudatio, to chce kumšt!
Vložil: Michal Sedlák, 17.02.2020 21:06
Leopardi, Giacomo
Stejně jako Andrea i já mám zájem o českou verzi Leopardiho básně L'infinito. Má-li ji někdo z těch, kdo můj příspěvek nyní čtou, a chce udělat dobrý skutek, prosím ať mi překlad zašle na email michalsedlak@email.cz. Moc mě to potěší. Předem děkuji a srdečně zdravím všechny milovníky (nejen italské)... poezie.
Vložil: Petříček, 17.02.2020 20:55
Cena Franze Kafky, laudatio na Arnošta Lustiga
Ales Knapp: Jaké jazyky prosím ještě umíte? Znal jste též Škvoreckého, Kunderu a Hrabala? Fandím Vám!
Vložil: Karel Huněk, 17.02.2020 20:38
Cena Franze Kafky, laudatio na Arnošta Lustiga
Též se rád "stékám s němčiny".
Vložil: Ales Knapp, 17.02.2020 20:05
Cena Franze Kafky, laudatio na Arnošta Lustiga
Pan Zimmermann at si doplni vzdelani. A bude vedet, ze Kafka mnohem radsi nez nemecky mluvil cesky a radsi nez nemecky cetl cesky a francouzsky. Zadruhé: nemcina neni jazyk "nevinny", jak se vsemi mastmi mazany prof. Cimrman snazi lidi presvedcit. Nemcina se vyslovene hodi, aby se s ni "stekalo"; tam... padne, jak zadnice na nocnik. Vim to z vlastni zkusenosti, kdyz me ne zas tak davno buzerovaly nemecké urady oslovenimi "Herr Knapp!". To prece zni jako "Haf, haf!" Proto jsem taky z Nemecka zmizel, v zivote tam uz nevkrocim a z nemecky pisiciho literarniho kritika presedlal na autora pisiciho vyhradne francouzsky a cesky. Je to ve srovnani s nemcinou uplna oaza. Prectete si o Arnostu Lustigovi knihu Frantiska Cingera. Nemyslim, ze Arnost, kterého jsem osobne znal, byl prilis nadsen, kdyz pan prof. Zimmermann ve svém laudatiu opevoval jazyk nasich nemeckych sousedu.
Vložil: Jan Vaněk jr., 17.02.2020 18:43
Steiner, George: Knihy, které jsem nenapsal
(Ještě dodatečná oprava – "Dolyn" nakonec byl Dolín hned u Slaného, dnes jeho součást, kde se Alois Steiner narodil 3. května 1852 a následně i dva z jeho sourozenců; jeho děti už ne.)
Vložil: Magda de Bruin, 17.02.2020 13:14
Steiner, George: Knihy, které jsem nenapsal
Díky za upřesnění. O to mi šlo.
Vložil: Jan Vaněk jr., 15.02.2020 13:27
Steiner, George: Knihy, které jsem nenapsal
Například v rozhovoru z roku 2007 Steiner říká "my father was of Czech origin but had grown up and been educated in Vienna; my mother was Viennese"; v After Babel píše "My father was born to the north of Prague" a vzápětí upřesňuje "My mother's... maiden name, Franzos, points to a possible Alsatian origin, but the nearer background was probably Galician"; toto podání pak v různých mutacích přebírají další publikace (našel jsem dokonce "North Bohemia"; sám jsem čerpal z www.munzinger.de). Pochopitelně může se stát, že rodinné podání není zcela přesné. ¶¶¶ Co se týče Geni.com, kdo se jím trochu zabývá, rychle zjistí, že mu lze kriticky důvěřovat (např. tam zjistíme, že Franzos nebylo matčino dívčí jméno, ale z předchozího sňatku; rozená byla Haimovici), ale je nutno ho prověřovat primárními zdroji: spousta vzdálených příbuzných, kteří profily jednotlivých osob spravují, k tomu přistupuje dost ledabyle a jde jim jen o propojení rodokmenu, s přesností životopisných detailů se nezatěžují. U rodičů Steinerova otce Friedricha Georga (vzdor vašemu tvrzení) NENÍ původ vyplněn, ale ve smutečním oznámení děda Aloise (z Neue Freie Presse, jehož dostupnost na webu rakouské národní knihovny je pro genealogy pravé požehnání) jsou mezi pozůstalými uvedeni adoptivní syn v Praze (se stejným příjmením jako rodné jméno manželky) a bratr a sestra s rodinami "in Dolyn, Č. S. R.". Dále je tam matriční zápis nespecifikovaného původu, v němž je pod Aloisovým jménem (a slovem, jež se mi nepodařilo rozšifrovat, snad povolání) uvedeno krasopisně "Dolyn b. Schlarr, Böhmen"; to je evidentně zkomoleno, nejspíše ze Schlan = Slaný a mohlo by jít o Dolany u Kladna. Český původ je tedy nepochybný (i když u Steinerovy matky je matriční záznam o sňatku s F. G., kde je jako rodiště obou manželů uvedena Vídeň; kdy přesně se tedy do ní Alois s rodinou přestěhoval, zůstává nejasné. Pokusil jsem se narychlo amatérsky projít české matriky z oblasti, ale nikoho ze Steinerů jsem v nich nenašel). ¶¶¶ Tolik tedy jen tečně k tomu, nakolik lze důvěřovat tvrzením na internetu včetně iLiteratury; o tom, že si nemůžeme na Steinera dělat takový nárok jako na jiné slavné rodáky, nebylo sporu.
Vložil: , 15.02.2020 12:54
Iljašenko, Marie: Sbohem, Apollo
Tragický příběh o tom, že kluk je schopen se dnes s holkou rozejít kvůli tomu, že nemá ráda svojí kočku. "JE TO PŘECE ŽIVÝ TVOR!" volal do nebes. Vzal si kabát a odešel do temnoty města. Se svou bolestí tam bloudí navždy...
Vložil: Petra B., 15.02.2020 09:43
Němec, Jan: Možnosti milostného románu
Velmi pěkná recenze, mírná a spravedlivá, řekla bych - což je příjemné zvlášť po setkáním s autorem (14.2. v Táboře), kde byly zmíněny mnohé recenze nejen odsuzující i plné nevhodných invektiv. Kniha z mého pohledu jedinečná, vzbuzující širokou škálu reakcí.
Vložil: redakce, 14.02.2020 10:09
Steiner, George: Knihy, které jsem nenapsal
Děkujeme za upozornění, v článku jsme opravili.
Vložil: Magda de Bruin, 13.02.2020 21:22
Steiner, George: Knihy, které jsem nenapsal
Pokud se dá věřit tomuto webu www.geni.com, byli oba Steinerovi rodiče rodáci z Vídně, stejně jako prarodiče z otcovy strany. Prarodiče z matčiny strany pocházeli z Ukrajiny. Jen jedna otcova sestra se narodila v "České republice"... (bez dalšího upřesnění).
Vložil: Jan Vaněk jr., 12.02.2020 21:40
Toman, Marek
Majtenyiho 56stránkovou studii naleznou zájemci na publikace.nm.cz
Vložil: Lucie Tenney, 12.02.2020 15:46
Etzler, Tomáš; Šídlo, Jindřich: Kdo ví, kde budu zítra
Omylem jsem hlasovala hodnotila spatne. Jak lze hodnoceni opravit?
Vložil: mruk, 12.02.2020 11:56
Stehlíková, Olga: O čem mluví Matka, když mlčí
mruk vojto ty si hlava mruk
Vložil: Jan Vaněk jr., 12.02.2020 02:18
Steiner, George: Knihy, které jsem nenapsal
Označovat Steinerovy rodiče za "české emigranty" pokládám ze přemrštěné; otec se sice narodil v Lidicích, ale matka v Alsasku, mluvili německy a do roku 1924 žili ve Vídni.
Vložil: Jan Vaněk jr., 11.02.2020 17:48
Horáková, Pavla
V zásadě mám pochopení pro stručné, dotazníkové "rozhovory", ovšem opravdu nevidím, k čemu by mohlo dobré klást autorům otázku "Kolik už vám vyšlo knih?" duplicitně k úvodnímu profilu.
Vložil: mruk, 10.02.2020 21:22
Horáková, Pavla
mruk point dobrej, ale styl mi říká, že to nejsem já mruk
Vložil: , 09.02.2020 16:40
Ben Jelloun, Tahar: Tati, co je to rasismus?
Vložil: Petr Nagy, 09.02.2020 12:38
Horáková, Pavla
Správně jste si povšiml, že mým úmyslem bylo položit vybraným autorům a autorkám (a to většímu množství) "dotazníkovou" metodou stejnou sadu otázek. Takový byl původní záměr, který samozřejmě nemusí každého oslovit.
Vložil: Minář, 09.02.2020 12:05
Barron, Laird: Okultace a jiné povídky
Veliké zklamání, pokud TOHLE má být horor. Chudák Mistr Hororu Lovecraft, když má být s tímhle jakkoliv spojován ....... Jen s tou "silnou povahou", potřebnou ke čtení (podle autora recenze), lze souhlasit. Já jsem asi měkota, příště se rozhodně budu držek klasiků hororu. O takový moderní horor skutečně... není co stát a dokonce ani nemá smysl se nad autorovými "hrůzami" nějak zamýšlet. (Ještě štěstí, že Laser má i lepší knihy ......).
Vložil: mruk, 09.02.2020 11:42
Horáková, Pavla
výživný rozhovor, jen co je pravda. jenom by na místě autora měl být uveden "robot", co soudě podle dalšího rozhovoru předložil spisovatelům tutéž sadu otázek jako z příručky "na co se ptát spisovatelů" pro zabedněné novináře.
Vložil: Ewald, 08.02.2020 22:14
Benoist, Alain de: Být pohanem
Aha, už se zase vnucuje dojem podivných "politických aplikací" . Raději prý máme pořádat směšné rituály, podobných jako jsou ty v novodobém Řecku jsem zažil dost, než aby k něčemu podstatnému inspirovaly...
Vložil: Honza S., 07.02.2020 16:57
Borkovec, Petr: Erik, já a dvě mámy
Fejetony pana Borkovce mam moc rad a protoze pochazim z Benesova tak jsem si pri cteni predstavoval i krajinu za oknem. Uz se tesim az si prectu Petricek Sellier & Petricek Bellot.
Vložil: Karel Huněk, 05.02.2020 08:35
Korneliussen, Niviaq: HOMO sapienne
Vyjde tedy i recenze s rozborem stavby a jazyka románu?
Vložil: Redakce, 04.02.2020 08:58
Korneliussen, Niviaq: HOMO sapienne
Dobrý den, jazyk románu je velmi specifický. Nejde o klasické vulgarity, ani o hantýrku. Jde o zvláštní mix všeho v kombinaci s tím, že se postavy pohybují na společenském okraji. Recenzentka píše, že zachází často až k argotu, a lze to tak opravdu označit. Celkově je ale román jazykově tak neobvyklý,... že žádná kategorie úplně nesedí.
Vložil: Pavel Mandys, 03.02.2020 21:18
Bythell, Shaun: Deník knihkupce
Už to vidím, máte pravdu.
Vložil: Jan Vaněk jr., 03.02.2020 20:53
Bythell, Shaun: Deník knihkupce
Nikoli, https://en.wikipedia.org/wiki/Wigtown uvádí (a nezměnila se už od ledna) akorát z knihy zjevně převzaté "Bythell's The Diary of a Bookseller, published 2018, details his experiences as the owner of The Bookshop, Scotland's largest second-hand bookshop" (a popřípadě ještě "The Wigtown Book Festival... was first held in 1999 and has grown to be the second largest book festival in Scotland)." Nic z toho neznamená, co tvrdíte.
Vložil: Veronika Krajíčková, 03.02.2020 11:28
Woolf, Virginia: Vlny
Děkuji za upřesnění, to je skvělá zpráva!
Vložil: Pavel Mandys, 03.02.2020 11:08
Bythell, Shaun: Deník knihkupce
Heslo Wigtownu na Wiki uvádí, že je to druhý největší antikvariát ve Skotsku, ale v zásadě je to pořadí irelevantní, jde spíš o to, že ten obchod bude zřejmě opravdu dost velký a přitom jej obsluhují nejvýš dva lidé či častěji spíš jeden. Překladu jsem se nevěnoval, křiklavých chyb jako E. L. James... místo Jamesová jsem tam nenašel zas tolik. Letopočet opraven.
Vložil: mp, 03.02.2020 07:58
Korneliussen, Niviaq: HOMO sapienne
argot = soubor výrazů vyřazených společenských vrstev (zlodějů ap.), jejich mluva jiným nesrozumitelná; hantýrka (SSJČ). Asi se spíše míní vulgarita?
Vložil: mruk, 02.02.2020 08:56
Ajvaz, Michal: Města
Dojemný. Kniha nic moc.
Vložil: Petr Klement , 01.02.2020 23:39
Ajvaz, Michal: Města
Díky Michale Ajvazi. Před časem jsem předčasně odložil Vaši Lucemburskou zahradu, ale u Měst jsem si nakonec probrečel. Úžasná imaginace i vypravěčský styl = největší čtenářský zážitek za poslední léta. Teď se vrátím k Vašim předchozím románům.
Vložil: Jan Vaněk jr., 01.02.2020 21:05
Bythell, Shaun: Deník knihkupce
The Bookshop dlouhodobě uvádí, že je NEJVĚTŠÍ (nikoli "druhý") antikvariát ve Skotsku, což od něj přebírají další zdroje včetně nakladatelství Dybbuk. Deník pak nezačíná "v roce 2013", nýbrž v únoru 2014. Jakkoli zoufalý je český překlad, za tohle zodpovědný nebude.
Vložil: filozof, 31.01.2020 08:22
Bauman, Zygmunt; Donskis, Leonidas: Tekuté zlo
"sekularismus" je boj proti křesťanství a "lidská práva" znamená likvidaci státní suverenity. Odpor proti těmto západním hodnotám je nutností!
Vložil: Durmon Jiří, 30.01.2020 16:14
Urban, Miroslav: Včelaření od jara do zimy
Knihu jsem si přečetl jedním dechem . Potom ještě dvakrát velmi pomalu s přeskakováním a vracením se k jednotlivým stránkám . Napsal to včelař , praktik ! Srozumitelně !!! Kolem včelaření jsou v současné době vášnivé diskuze, zejména k převčeleni krajiny a s tím souvisejícím zdravotním stavem včelstev... . Státní dotace do včelařství jsou velkou chybou!!! Včelařím třicet let .Tato kniha byla pohlazením moji včelařské duše! Jura Durmon , Hovězí 580
Vložil: Jackelin Mandragor, 30.01.2020 15:27
Juráčková, Lenka: Propast
Jen škoda, že tento článek prozrazuje prakticky celý děj...
Vložil: Karel Dřevínek, 29.01.2020 16:13
Chaloupka, Jan: Závod míru aneb Tour Východu
Knihu jsem přečetl jedním dechem. Je perfektně a poutavě vyobrazený historický vývoj závodu, československé úspěchy, a prolínání politiky do kontextu se sportem a vlivem sportu na širokou veřejnost. Ve Východočeském kraji jsme organizovali "bratříčka závodu" s názvem Závod míru pionýrů pro děti ZŠ... a to od roku 1971 i se zahraniční účastí. Závod trval vždy po celý týden, etapy vedly z jednotlivých míst po okresech, s doprovodným programem. Vítězi se stali např. Vladimír Vávra, Roman Kreuziger, Petr Klouček, Radomír Šimůnek, a řada dalších. Zúčastnili se ho i významní hosté: Jan Veselý, Fr. Šťastný, Petr Matoušek, Kamil Haťapka a další. Tradice stále žije, v letošním roce 2020 se jede již 50. ročník. Sportovní komentátor Štěpán Škorpil se vyjádřil k závodu: "Je to opravdu - byť v malém a hlavně v mladém provedení - závod se vším všudy...."Rád bych se s autorem knihy potkal.
Vložil: josef, 26.01.2020 19:01
Čech, Pavel: O Červenáčkovi
výborná recenze a úchvatný příběh
Vložil: Magda de Bruin, 23.01.2020 17:39
Coudenhove-Kalergi, Barbara: Doma je všude
Za cynické by se to dalo považovat, kdyby o tom v tu chvíli pisatelka věděla nebo kdyby svoje útrapy stavěla nad utrpení, které způsobovali Němci. Jsou to její osobní zážitky a 9. května - jak vyplývá z deníku - ji i s kamarádkou sebrali příslušníci revolučních gard a odvedli na práce. Vidím rozdíl... v tom, když např. Olga Barényiová napíše román "Pražský tanec smrti" (není to tedy memoárová literatura, jak by se zdálo z recenze - Barényiová byla zatčena a internována už 7. 5., takže mnohé krutosti ze strany Čechů, které v románu popisuje a jsou založené na skutečnosti, sama nezažila), a když Schellová zaznamenává to, co zažila (a nepropadá při tom nenávisti vůči Čechům ani obdivu vůči všemu německému jako Češka Barényiová). Na osudu Schellové je zajímavé i to, že jako dcera židovského otce dostala po dlouhých peripetiích (společně s matkou se jí podařilo zpochybnit jeho otcovství) potvrzení o německé národnosti až 5. dubna 1945. Pronásledování Židů tedy unikla, ale vzápětí skončila v internaci jako Němka. Mimochodem v internačním táboře v Bystřici se sejde i s pánem, který tam byl vězněn nejdřív Němci jako Žid, a po osvobození Čechy jako Němec.
Vložil: Pavel, 22.01.2020 17:42
Coudenhove-Kalergi, Barbara: Doma je všude
... přečetl jsem si ukázku deníku Schellové z H7O datovanou 9. 5. 1945. Nalezl jsem v něm tuto větu: "Když měla přijít na pomoc německá vojska, vystavěli Češi spěšně barikády". Ve stejnou dobu na Pražačce příslušníci německých ozbrojených složek bestiálně vraždili náhodně vybrané české civilní obyvatelstvo.... V souvislosti s tímto faktem zní slova pisatelky deníku o "pomoci německých vojsk" až cynicky...
Vložil: Magda de Bruin, 21.01.2020 22:21
Coudenhove-Kalergi, Barbara: Doma je všude
Situaci pražských Němců za povstání a pobyt v československých internačních táborech před odsunem do Německa popisuje taky "Deník z Prahy 1945-1946" herečky a rozhlasové hlasatelky Margarete Schellové (přel. Michaela Škultéty, Academia 2019). Kniha obsahuje i text Olgy Barényiové (zmíněné v této recenzi)... "Deník panny pražské" z roku 1958, v němž si etnická Češka Barényiová (roz. Voznicová, ale hlásila se k německé národnosti) Němku Schellovou a její deník nevybíravým způsobem podává m.j. za nedostatečně odmítavý postoj k Čechům a kritické poznámky o některých Němcích. Složitost situace i vztahů mezi německými vysídlenci z Čech to zajímavě dokresluje. Úryvek z deníku vyšel na H7O: http://www.h7o.cz/denik-z-prahy-1945-1946/.
Vložil: Daisuke, 20.01.2020 16:24
Barker, Pat: A dívky mlčely
Nu, já vám nevím... skoro by mi i přišlo, že když ve válce někdo zemře, už se ho o moc víc dotknout nemůže :-) Knihu jsem četl, moc mě nenadchla - rozvláčný styl vyprávění mě nebral a originální prostředí tisíckrát řečené ideje nespasí. Příběh služebnice je daleko lepší, ač je asi o třicet let starší.... Na zpracování starověké řecké kultury jsem se těšil, ale na knize není moc poznat žádné dohledávání pramenů a když k tomu přičteme prvky nadpřirozena, titul působí spíš jako fantasy.
Vložil: Jaroslav Tvrdoň, 19.01.2020 08:24
Zapletal, Miloš
Jen doplneni: Výpravy za dobrodružstvím – myslim rovnez legendarni prIrucka z jeho pera.
Vložil: mruk4eva, 17.01.2020 14:01
Beatty, Paul: Zaprodanec
řidina, ta recenze. Víceméně opsaná z Olehlova doslovu. Jeho vo "vhled" do "černé duše" přitom fakt stojí za to. Názory?
Vložil: eva nogolová, 13.01.2020 18:20
Reynolds, Alastair: Prefekt
Prefekt je krásná kniha. Líbí se mi mnohem víc než "Transport ledu", který mě bavilo číst tak do poloviny. Ale Prefekt je krásný příběh od začátku až do konce.
Vložil: Petr Navara, 13.01.2020 13:37
Tabery, Erik: Opuštěná společnost
Doporučuji si knihu poslechnout v audioverzi. Je skvěle namluvená a slova v ní obsažená ještě více vyniknou.
Vložil: Věra Staňková , 12.01.2020 09:40
Havelka, Ondřej: Hastrman
Dobrý den, kritiku nesdílím. Film na mě zapůsobil zvláštnosti postav a děje . Předlohu jsem neznala, tak nemohu srovnávat . Na začátku jsem očekávala téma např. - zda zvítězí láska nad věčným životem apod. Vývoj filmu mě překvapil a ještě dnes cítím rozechvění hlubokých ponurých tónů a obraz z reálného... zrcadla vývoje naši společnosti ( ... to jsme tomu dali ... a dalsi otázky - co dál? Co naše děti ?) . Nejsem žádný filozof, tak jistě spoustu informací přehlednu. V jedné z hlavních roli Kateřiny - Simona Zmrzlá - mě naopak překvapilo , kolik výrazů a tváří má. V té roli se mi líbila stejně jako Karel Dobrý. “Žanrová rozplizlost “ mě nevadí- je to dílo samo o sobě a šuplíček nepotřebuje. V Staňková
Vložil: Mgr. Milan Vojta, 10.01.2020 15:46
Coudenhove-Kalergi, Barbara: Doma je všude
Paní Coudenhove-Kalergi si pamatuji z rakouské televize ORF, kterou jsme v blízkosti hranic pochopitelně chytali a sledovali, kdy vystupovala často ve Zprávách jako politická komentátorka se zaměřením na Československo. Posléze jsem byl velmi překvapen, že se narodila v Praze.
Vložil: Petr Peňáz, 08.01.2020 09:30
Moore, Thomas: Osobní náboženství. Průvodce na cestě rozvoje osobní spirituality v sekulárním světě
"Osobní náboženství" je praktickým dalším rozšířením Moorovy "Knihy o duši", kterou výborně recenzoval pan Radim Beránek článkem "Konzumní spiritualita, její kritika, a co dál?" v Teologických textech č.5 roč.2003. Staroříšský Josef Florian by obě knihy označil " k vyhození". pp.
Vložil: Sondy, 07.01.2020 18:57
Minier, Bernard: Mráz
Keďže som práve dočítala knihu Mráz, a nesedelo mi tam zopár detailov, hľadala som recenziu, ktorá by stála za to. Žiadnu som nenašla. Ale musím sčasti súhlasiť so Stevom, vyšetrovateľ ide do Tábora pretože tam vidí auto... Niekto sa ho snaží zabiť a on ani nedá vyhľadať majiteľa auta. Asi si nepozrel... ŠPZ. A kde na konci knihy zmizli doktor Xavier, vrchná sestra Lisa Ferneyova? Asi začnem rovno čítať Kruh...možno sú tam...
Vložil: Marie, 06.01.2020 11:36
Tawada, Jóko: Emisar
Mně se naopak líbí, že se autorka nenutí do technikálií a nekonstruuje svůj svět do podrobností, když ji to nebaví. Drží se toho podstatného, co chce sdělit, a nepodléhá tlaku, že aby román byl co k čemu, musí to být špalek. Je to osvěžující.
Vložil: mp, 02.01.2020 08:36
Fitzgerald, Francis Scott: Poslední kapitán
Dvě drobnosti: - Cecilie příslušné děje prožívá jako mladá, ale vypráví jako starší, - mluvit o nové verzi knihy je příliš silné, jde prostě o nové ediční zpracování téhož textu, což je běžné i u dokončených děl (Bruccoli stejně připravil i např. Gatsbyho).
Vložil: Jan Lukavec , 01.01.2020 13:51
Ripa, Cesare: Ikonologie
Motiv slepce je shodný, ale celkový kontext je ale u Schopenhauera zcela odlišný, to nepochybně ano.
Vložil: mp, 01.01.2020 12:21
Ripa, Cesare: Ikonologie
Ta zmínka o Schopenhauerovi je poněkud matoucí, pro příslušný tradiční obraz by "měl pochopení" v tom smyslu, že s ním polemizoval v klíčovém bodě, totiž v otázce, zda vůle může být vedena rozumem.
Vložil: Anna, 31.12.2019 09:34
Jak správně kupovat knihy
To Eliška. Taky ty různé rady nemám ráda, ale nemusíte se tím řídit. My překladatelé víme, jak často se lidi napálí, když si neověří jméno překladatele, jak často obálka neodpovídá obsahu díla, jak čtenáři neznají nekalé praktiky některých nakladatelů, že když kniha nemá redaktora, je na tom něco špatně...... atd. atd. Rady shrnuté v článku jsou určeny právě čtenářům, kteří se v tom orientovat neumějí. Pokud mezi ně nepatříte, tak se řiďte sama sebou. Vždyť vám to nikdo nevnucuje. Ale divila byste, kolik lidí se orientovat v knižním průmyslu neumí. Já ten článek uvítala.
Vložil: Eliška, 30.12.2019 22:10
Jak správně kupovat knihy
... lidem někdo radí. Co jíst, abychom neztloustli, v kolik chodit spát a v kolik vstávat, kolik chodit a jak rychle běhat, jak se bránit demenci... Neuvěřitelné. A teď ještě tohle.
Vložil: Eliška, 30.12.2019 22:04
Jak správně kupovat knihy
Už opravdu nevím. Každá kniha je originál a stejně tak jako každý čtenář. Nechápu, proč mi někdo radí, jak mám knihy kupovat. Jsem dostatečně vzdělaná na to, abych to dobrodružství, které pro mě výběr knih představuje, zvládla sama. Dám na doporučení knihkupců, známých, kolegů, recenzentů... Neustále... jsme obklopeni rádci, jak vařit, co jíst, abychom neztloustli, v kolik chodit spát, kdy vstávat... A teď ještě tohle. Neuvěřitelné.
Vložil: perret, 30.12.2019 20:04
Petropoulos, Jonathan: Umělci za Hitlera
Leni Riefenstahlová se spíše přizpůsobila moci k seberealizaci jak umělecké, tak finanční. Přes všechno co jí můžeme vytknouti, byla pionýrem v novodobé kinematografii, co se pohyblivé kamery ze země, z vozíčků a jiných působivých pohyblivých poloh týče. Vrhač oštěpu z Olympiády 1936 v Berlíně zabírán... zespodu a v jízdě to tu ještě nikdy nebylo. To ani Hollywood neznal. Pohyb atleta s jízdou zespodu evokoval ohromnou dynamickou sílu a vlastně nadvládu arijského aktéra, což bylo propagandisticky velice účelné a pro tehdejší režim senzační. Ohledně výtvarného umění to byl vlastně socialistický realizmus,což minulý režim u nás vlastně od nich obkoukal.
Vložil: Miroslav Jonáš, 30.12.2019 19:27
Bednářová, Marta: Ukrajina (kde se zastavil čas)
pracoval jsem tan na betonservisu vroce 1989 až1992 stavex Brno 13 turnusů všechny zdravím Míra
Vložil: flegel, 30.12.2019 19:16
Woolf, Virginia: Vlny
Update: Dle sdělení Odeonu vyjdou Roky (The Years) v českém překladu v roce 2020. Pro RP k překladu Noc a den: Zkuste na FB skupinu Tváře překladu a nabídnout překlad Odeonu, který Woolfovou vydává...
Vložil: Pavla, 29.12.2019 22:25
Lively, Penelope: Měsíční tygr
Skvělá, čtivá kniha. Recenzent píše, že Penelope Lively nepatří mezi nejznámější britské spisovatele. S tím lze možná souhlasit, ale pokud bychom hovořili o autorkách-ženách, mnoho stejně dobrých spisovatelek, jako je ona, bychom v Británii nenašli.
Vložil: Iveta Raeymaekers Listiakova, 28.12.2019 19:58
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Knizka, Jak jsem potakala Brusel, je z mojho pohladu manzelky belgickeho obcana skvela. Putavo, vtipne napisana s hromadou informacii a faktov o ktorych som diskutovala a preberala ich s manzelom a jeho rodinou. Velmi mi to rozsirilo obzory o Belgicku, belgicanoch, vela som sa nasmiala a casto som si... text oznacila, na zaklade coho viem kam sa vratit a zizit rozne tipy v praxi. Brusel po precitani tejto knihy vnimam uplne inac a vsimam si uplne ine veci ktore mi doteraz unikali. Unikatna kniha pre tych, ktori sa do Bruselu chystaju na vylet alebo na pracovny ci studijny pobyt. Kvalitne odvedena praca!
Vložil: RP, 27.12.2019 21:40
Woolf, Virginia: Vlny
Kdysi jsem do soutěže pořádané Obcí překladatelů zaslal překlad dvou kapitol románu Noc a den. Nyní se mi povedlo román skoro celý přeložit. Kdyby se našel zkušenější překladatel, který by se, byť jen na část textu, podíval, byl bych mu vděčen.
Vložil: jana cizek, 27.12.2019 16:34
Padevět, Jiří: Ostny a oprátky
vse z cyklu krvava leta
Vložil: Martina Kožíšek Ouřadová, 27.12.2019 10:50
Borkovec, Petr: Smutek a knihovnice
Děkuju, kouzelné... celoživotní knihovnice
Vložil: Jan Sucharda, PhDr., 27.12.2019 10:10
Sigurðsson, Ófeigur: Kniha Jón
V textu je zásadní chyba - nejde o sopku Katla ale Laki, která vybuchla v roce 1783 a "ohnivé kázání" se týkalo právě jí.
Vložil: Miroslav Kouba, 24.12.2019 02:11
Bednářová, Marta: Ukrajina (kde se zastavil čas)
Ahoj Doliňáci, přeji krásné svátky, hodně štěstí a zdraví v roce 2020.
Vložil: Reddot, 24.12.2019 01:11
Charvát, Radovan
Ještě dodatek: Je tu jeden autor, u nás i v zahraničí naprosto opomíjený, Švýcar Hermann Burger, o kterém jsem slyšel, že stojí někde mezi Franzem Kafkou a Thomasem Bernhardem - což by mohlo být zajímavé.
Vložil: Reddot, 24.12.2019 00:58
Charvát, Radovan
Pan Charvát je naprosto úžasný překladatel, jsem moc rád, že se chystá i nadále věnovat Walserovi, kterého prostě nikdy nemůže být dost. A pokud by jednou klapla ta "Řeka bez břehů" od Jahnna, byl by to myslím životní dárek pro mnoho českých čtenářů! O této knize jsem slyšel tolik, Jahnn měl podle všeho... neskutečně propracovaný "vnitřní estetický systém", nebo jak to nazvat, trochu jako Proust co do kvality a hloubky. Akorát více inklinoval k té temnější stránce lidské duše, což je minimálně pro mě velice sympatické :)
Vložil: Květinka, 20.12.2019 13:03
Borkovec, Petr: Smutek a knihovnice
My knihovnice si myslíme, jak jsme úžasné,že necháváme číst autory jejich výtvor v knihovně - chrámu a autoři si myslí, jak jsou úžasní,že do knihovny -chrámu přijdou a čtou ....
Vložil: flegel, 20.12.2019 09:49
Charvát, Radovan
Díky za velmi zajímavý rozhovor s mým oblíbeným překladatelem! – Jen si dovolím doplnit, že od Hanse Hennyho Jahnna u nás vyšla kromě zmíněné Noci z olova (Pulchra, 2016) ještě jedna kniha: Třináct podivných příběhů, přeložil Petr Slunečko, vydal Dauphin (2007). – Mimochodem, co třeba Heimito von Doderer,... u nás poněkud zanedbávaný? Vyšly jen dva romány (Vodopád a Merovejci) a chystají se v Akademii konečně Strudlhofské schody, ale jistě by stálo za to přeložit i něco dalšího...
Vložil: redakce, 19.12.2019 22:15
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Omlouváme se autorce recenzované knihy a také všem diskutujícím, které jsme uvedli v omyl: překlep ve jméně Merckx byla naše chyba, v publikaci je uvedeno správně. I zde v článku už je překlep opraven.
Vložil: Jan Vaněk jr., 19.12.2019 20:19
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Děkuji p. mp za odkaz, ovšem musím jej doplnit, že Google ukazuje "v rámci nichž" také například v publikacích: Československá psychologie 1974, Listy 1981, Filosofický časopis 1988, Pedagogika 1991 aj.; Digitální knihovna pak třeba Křesťanská revue 1998, Památky archeologické 1988 a dokonce Naše doba:... revue pro vědu, umění a život sociální 1934. Byl bych proto s negativním preskriptivismem, respektive proskripcí opatrnější: evidentně tu dlouhodobě působí jistá tendence, kvůli které nebývá vazba vnímána jako nekorektní nebo dokonce jen nesystematická, jak ukazuje i tato diskuse. Bohužel NESČ je pro neakademika mimořádně neprostupný a nemám teď čas ani hledat, jak se k věci vyjadřuje Mluvnice češtiny, ale dovolím si aspoň spekulaci: Buďto začíná ten jednoslabičný genitiv být vnímán zcela zaměnitelně s "kterých", respektive jako jakási univerzální spojka podobná "co" (stálo by za pokus projít si vazby s jinými pády); anebo je naopak spojení "v rámci" (jak už ukazuje to N) na půli cesty k ustrnutí v předložku: asi by málokdo měl námitky k "dělá proslovy, během nichž" – a snad tedy ani "v průběhu nichž"? Co pak "návody, pomocí nichž můžete"? Pro mě je to na hraně. Jen čistě substantivní vazby (*"dostává dva průvodce, přátelstvím nichž je nakonec zachráněn") jsou zatím jednoznačné.
Vložil: Eva Vejdělková, 19.12.2019 16:46
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Pro pana Mikuláše M. - máte pravdu, nyní ve vašem komentáři slovo slovesná nevidím, asi mě zradil zrak a displej mobilu. K té vazbě už se vám tu ale vyjádřil i další člověk a opravdu není důvod v ní hledat 6. pád... Už jsem k tomu řekla vše, co jsem chtěla, kdybych se nepřehlédla, už debatu dál rozmnožovat... nebudu, ostatně vzhledem ke knize i recenzi je to podružnost a zakládat tu samostatné gramatické okénko nemá význam. Mějte se :-)
Vložil: mp, 19.12.2019 14:16
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Ad Mikuláš M., až teď se mi (dost namáhavě) podařilo pochopit, že Vy podle všeho ve vazbě *"v rámci nichž" hledáte šestý pád (ergo významový rozdíl), pak by ale musela existovat třeba vazba *"v rámci radách".
Vložil: mp, 19.12.2019 13:49
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Podle googlu se sice vazba "v rámci nichž" najde i ve Slově a slovesnosti (ovšem až v roce 2004... a ve statisticky zaměřeném článku), je ale chybná. Exaktní popis zde https://www.czechency.org/slovnik/VZTA%C5%BDN%C3%81%20V%C4%9ATA%20S%20JMENNOU%20HLAVOU, typ věty (1a) -- varianta "Políbil dívku, přítele... jíž..." neexistuje. -- Odlišně fungují vazby "v rámci čehož", "vlivem čehož", "v důsledku čehož", "díky čemuž", "vinou čehož" atd., kde zájmeno (v singuláru) odkazuje k obsahu celé předchozí věty, nikoli k větnému členu.
Vložil: Mikuláš M. , 19.12.2019 13:40
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Paní Vejdělková, můžete mi prosím alespoň naznačit, kde jsem inkriminovanou vazbu nazval "slovesnou"? Máte snad na mysli tento výrok "paní Vejdělková, chcete-li kritizovat krkolomnou slovní vazbu, vyberte si nějakou, která krkolomná skutečně je"? Vidíte tam slovo "slovesná"? Samozřejmě že se vazba... (ne slovesná, jak jste velmi duchaplně poznamenala) "v rámci nichž" vztahuje k Praktickým radám, ale vaše řešení "v jejichž rámci" implikuje že Praktické rady mají/vlastní nějaký rámec, jejich rámec (lokál: "jejichž rámci"), to je ale vedlejší, vy jste především nijak nevyvrátila mé tvrzení, že pro to, co píšete, nemáte žádnou oporu. Věta "Vhodnější i běžnější je 'v jejichž rámci'." je prostě nesmysl, to je hlavní bod mé zprávy. A chápu, že když nedokážete vyvrátit ten, chytáte se jinde. Bohužel se znovu mýlíte. Ani s vykřičníky jsem "slovesnou" vazbu nepoužil.
Vložil: Magda de Bruin, 19.12.2019 13:24
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Paní Farná: Dva překlepy v recenzi jsou mrzuté, nicméně k „hranolkám“ ani k poznámkám recenzentky o redakčních nedostatcích knihy se nevyjadřujete. Snad ještě krátká reakce (osobní, ne jménem redakce), založená na ukázce z knihy na webu Literárky https://www.literarky.cz/civilizace/68-katerina-farna-jak-jsem-potkala-brusel-ukazka-z-knihy... (také zřejmě s překlepem – “poison” a “poisson” se tam totiž foneticky přepisuje v obou případech jako “puazon”). Jako čtenářka s dlouholetou zkušeností života v cizině (i když ne v Bruselu – ten znám jen z kratších návštěv) bych řekla, že kniha je zaměřená především na lidi v podobné pozici jako autorka – tj. české „expaty“ v Bruselu vyzbrojené angličtinou, kteří si teprve na místě doplňují další jazykové znalosti a postupně objevují město tak, jak průměrný turista za krátkou dobu nikdy nedokáže (ale zároveň pro něj značná část postřehů expata není relevantní). Recenze je pochopitelně psaná z širší perspektivy (a existují knihy o podobném objevování cizího města, které jsou zároveň literárně na výši – vzpomeňme třeba na Ripellinovu Magickou Prahu). Souhlasím s recenzentkou, že blog jako žánr není vždycky šťastné převádět do tištěné podoby, protože na papíře míra triviality zvlášť vynikne.
Vložil: Eva Vejdělková, 19.12.2019 13:23
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Pro pana Mikuláše: Prosím vás, o čem se tu tedy se mnou bavíte a jak pozorně tu recenzi čtete, jestliže se podle vás citovaný "rámec" nevztahuje k Praktickým radám? :-D Do prostého jazyka převedeno, recenzentka píše, že mezi Praktickými radami jsou i nějaké užitečné tipy, ale ty bohužel zastíní i "výkřiky"... Nejezděte na černo apod. Takže být vámi na pole gramatiky se moc nepouštím - ostatně fakt, že jste vazbu, kterou jsem otitulovala jako krkolomnou, vy sám nazval "slovesnou", svědčí o tom, že moc nevíte, o čem mluvíte. A ještě poučujete o mém okolí :-D
Vložil: Mikuláš M. , 19.12.2019 12:14
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Paní Vejdělková, mýlíte se. Nevím, zda je to běžnější (možná ve vašem okolí, tipnul bych si však, že v běžných textech/mluvě rozhodně nikoli), každopádně to není vhodnější. Nevím, z čeho usuzujete, nejspíš z vlastního dojmu, v literatuře žádnou oporu pro toto tvrzení nenajdete! Zkuste si do té věty... dosadit vlastní návrh, vždyť by vznikl nesmysl, Praktické rady snad vlastní nějaký rámec? Sama přece musíte uznat, že takovou větu by schopný stylista nevypustil. Tomu, co píšete poté, nerozumím, nechci však přistupovat na nějaké hry. Nehájím recenzentku (pokud v recenzi špatně citovala, je to chyba!), jen upozorňuji na to, že má-li vzniknout nějaká reflexe a debata, měla by se vést věcně, argumenty typu "vazba se mi nelíbí", "autorka nebyla v Bruselu, jak může hodnotit knihu" sem nepatří.
Vložil: rosaoman01, 19.12.2019 10:50
Kautman, František: Nemožnost člověka
Dobrý den, chci se podělit o své úžasné svědectví Poté, co jsem byl ve vztahu s manželem roky, rozešel se se mnou, udělal jsem všechno možné, abych ho přivedl zpět, ale všechno bylo marné, chtěl jsem ho zpátky tolik kvůli lásce, kterou mám pro něj jsem ho prosil o všechno, dal jsem sliby, ale on odmítl.... Vysvětlil jsem svůj problém svému příteli a navrhla, že bych měl raději kontaktovat kouzla, které by mi mohlo pomoci seslat kouzlo, aby ho přivedlo zpět, ale já jsem typ, který nikdy v kouzlo nikdy nevěřil, neměl jsem na výběr, než to zkusit, poslal e-mailem kouzlo a řekl mi, že nebyl problém, že všechno bude v pořádku před třemi dny, že se mi můj bývalý vrátí před třemi dny, vrhl kouzlo a překvapivě druhý den, bylo kolem 16 hodin. Můj bývalý mě volal, byl jsem tak překvapený, odpověděl jsem na volání a vše, co řekl, bylo to, že byl tak líto všeho, co se stalo, že chtěl, abych se k němu vrátil, že mě tolik miluje. Byl jsem tak šťastný a šel jsem k němu, tak jsme spolu začali šťastně žít společně. Od té doby jsem slíbil, že každý, koho znám, má problém se vztahem, pomohl bych takové osobě tím, že ho odkážu na jediného skutečného a mocného kouzelníka, který mi pomohl s mým vlastním problémem. email: babaidadawiseman01@gmail.com  můžete mu poslat e-mail, pokud potřebujete pomoc s vaším vztahem nebo jiným případem. Love Spells Vydělávejte dobré peníze nebo vyhrajte loterii. Dosáhněte úspěchu v podnikání. Duchovní problémy. Vyhrajte soudní případ. Hledejte svého životního partnera. Získejte dobře placenou práci. Získejte kontrolu nad svým manželstvím. Získejte od lidí laskavost a přitažlivost. Získejte zpět ztracené peníze. Uzdravte všechny nemoci. léčitelné i nevyléčitelné. Vyřešte problémy s těhotenstvím a žehnej vám s dětmi atd ... Pokud máte nějaký problém s trvalým řešením, kontaktujte tohoto skvělého muže prostřednictvím babaidadawiseman01@gmail.com WhatsApp: +2348136951551 Viber: +2348136951551 Poděkuj mi později
Vložil: Eva Vejdělková, 18.12.2019 23:48
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Pro pana Mikuláše M. - Vhodnější i běžnější je "v jejichž rámci". Mám pro vás tedy další inspiraci k zamyšlení, bez vykřičníků. "Vyčetla textu chyby, v hodnocení nichž se mýlila." (hodnocení koho čeho jako rámec koho čeho)
Vložil: Kateřina Farná, 18.12.2019 21:06
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Vážená paní Magdo, o kvalitě této recenze svědčí mj. to, že její autorka dokázala udělat 2 chyby v samotné citaci z mé knihy Jak jsem potkala Brusel, což považuji za neprofesionální a lajdácký přístup. V souvislosti s resumé kritického příspěvku Anny Fremrové, že "vytvořila /jako já/ však text, který... nemá příjemce", se o prodaném nákladu prosím informujte v nakladatelství Grada. RECENZE, 70 řádků: […] Podle jednoho barmana v Sharebeeku se Mercx se svým kamarádem […] KNIHA, 360 stran: […] Podle jednoho barmana ve SCHAERBEEKU se MERCKX se svy´m kamarádem […]
Vložil: Viking, 18.12.2019 19:18
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Tak co je teda vlastně vyvrácen? Odpoví mi někdo? Jindy redakce iLiteratury odpovídá docela bryskně...
Vložil: Magda de Bruin, 18.12.2019 17:00
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Jen na základě ukázek v recenzi by mě zajímalo, zda se v knize skutečně píše "Mercx" takto (slavný belgický cyklista se totiž jmenuje Merckx). O úrovni redakce svědčí tvar "Belgie je zemí (...) hranolek" - jako by bramborové hranolky byly rodu ženského.
Vložil: Mikuláš M., 18.12.2019 11:25
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Ad Michaela Mlíčková Jelínková (armádu autorčiných přátel, nedejbože pseudonymů přehlížím): Recenze nemusí být psaná lehce, a dokonce ani vtipně, měla by však ukázat na přednosti, potažmo nedostatky titulu. To se v tomto případě stalo. Jen tedy ještě na okraj k některým obzvlášť zarážejícím poznámkám:... paní Vejdělková, chcete-li kritizovat krkolomnou slovní vazbu, vyberte si nějakou, která krkolomná skutečně je, z "v rámci nichž" se krkolomná vazba nestane, ani když použijete deset vykřičníků (!). Paní Tesařová, pokud nechápete, proč je kritika tak útočná, není to zas tak složité: recenzovaná kniha je zkrátka špatná. Podobně bych odpověděl Vám, paní Silovská: Je útočná, protože je kniha podle ní špatná. Nevím, zda byla A. Fremrová v Bruselu, ale Boris Hokr taky myslím nebyl na Marsu nebo v Narnii, a přece dovede erudovaně psát o sci-fi a fantasy knihách.
Vložil: Přemysl Veliký , 18.12.2019 00:10
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Tato recenze je paskvil, že kterého není patrno, co vlastně kritička kritizuje.
Vložil: Michaela Mlíčková Jelínková, 18.12.2019 00:09
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Nedávno iliteratura zveřejnila text o tom, jak vybírat knihy. Jedno z doporučení bylo "dejte na kritiky odborníků". Tato "kritika" ale uvedené doporučení dosti znevěrohodňuje. Neobsahuje totiž vůbec žádné pozitivní hodnocení, přitom kniha se je určitě zaslouží. Kromě toho, že vizuálně je skutečně povedená,... je také velmi dobře vyrešeršovaná i mix informací je zajímavý. Kniha je navíc psána lehce a vtipně. To se o této recenzi bohužel říct nedá.
Vložil: Barbora Schneiderová, 17.12.2019 17:02
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Občas se člověku přihodí, že musí recenzent napsat pro někoho možná ,,útočný” text, protože to evidentně autor a kniha vyžadují. Nikdy mě nepřestane zarážet, co všechno opravdu vychází. Pokud mělo v případe Jak jsem potkala Brusel jít o subjektivní popis jednoho města, jsou možná v pořádku naprosto... iracionální názvy kapitol (ale to už mohla autorka být kreativnější), ale tím pádem nás kniha zahlcuje wikipedickými údaji, které mě ani jako turistu nezajímají. Měla jsem z knihy dojem, že jde o knihu pro správného Čecha, který se v cizině neobejde bez knedlíků (viz rady kde je koupit), a je z nějakého důvodu nucen tam trávit delší čas - v tom případem by snad kniha alespoň nabízela nějakou útěchu ve stylu prošla jsem si tím taky. Pokud má být k něčemu člověku, který do Bruselu chce, spíš ho kniha vyčerpá. Pokud má kniha bavit třeba mě, tedy někoho, kdo strávil v Bruselu pár dní a s chutí by se vrátil, tak to prostě nevyšlo. Abych byla fér, nedokázala jsem projet víc než pár kapitol, třeba dává kniha nějaký smysl v celku - ale jako člověk, který už přece jen ze světa něco viděl, mě prostě nenalákala ničím. A vůbec nejhorší mi přišel jazyk knihy, kniha v podstatě blogových postů je pro mě škoda papíru. Autorka měla zůstat na síti, na které se v rámci blogu přece jen víc odpouští. Podle nahlédnutých stránek oceňuji recenzi a obdivuji autorku, že s knihou strávila tolik času.
Vložil: Karel Huněk, 17.12.2019 09:23
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Čili kniha jen pro lidi, kteří byli v Bruselu. Esoterie.
Vložil: Jitka Silovská, 16.12.2019 22:44
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Vážně by mě zajímalo, proč je kritička až tak útočná. Nepochválila nic. Byla vůbec někdy v Bruselu? A byla tam déle než jeden den? Pokud ne, tak nemůže pochopit, proč je kniha napsaná tak, jak je. Mně se líbila, žila jsem v Bruselu 1 rok a skoro vše,co paní Farná napsala, je mi blízké a také jsem zažila... nebo si myslím.Něco bych samozřejmě mohla dodat a více popsat, jinému bych třeba tolik místa nevěnovala. Ale mrzí mě, že neexistovala (kniha) před mým tamějším pobytem. Urychlila by moje seznamování s městem a lidmi, je vtipným průvodcem a glosátorem, ukázala mi, co vše jsem v Bruselu nestihla a neviděla.Chtěla jsem něco podobného rovněž napsat, ale nejsem ani novinářka,ani blogerka a při představě, že by mě někdo jako tato kritička tak "vyliskala", jsem ráda, že můj deník z Bruselu zůstal v počítači nedotčen.Bude pro vnoučka, kterého jsem tam rok opatrovala, až bude jednou umět číst.
Vložil: Viking, 16.12.2019 22:16
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Mohl by mi někdo vysvětlit, co znamená věta: Například na pouhých dvou stranách kapitoly Bicykl je tak čtenář protažen touto smrští: hned v úvodu stojí základní autorčino tvrzení, že „každý národ má svůj sport, který odráží charakter obyvatel“ – pro Belgičany fotbal a cyklistika – okamžitě vyvrácen... tím, že Belgičan nemá rysy typické pro cyklistické závodníky.
Vložil: Monika Tesařová, 16.12.2019 20:57
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Moc nechápu, proč je tato kritika tak útočná..Nevím, jestli má recenzentka problém s Bruselem anebo s autorkou.. Nicméně za mě skvělá kniha a rozhodně si své příjemce našla a ještě najde..minimálně ty, co se chtějí podívat anebo byli v Bruselu :)
Vložil: Eva Vejdělková, 16.12.2019 16:19
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
... uvést aspoň jeden argument. To mi stačí :-)
Vložil: Eva Vejdělková, 16.12.2019 16:17
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Dovolím si parafrázovat: Je patrné, že Fremrová se pokusila napsat recenzi - protože si přála mít recenzi. ;-) Sestavila ji z náhodných postřehů, kritizuje v ní stylistiku, a přitom sama použila krkolomnou gramatickou vazbu - v rámci nichž (!). A na konec dospěla k nesmyslnému závěru, aniž by se namáhala... uvést k němu aspoň jeden argument. To mi stačí...
Vložil: Jan Knedlhans, 16.12.2019 13:46
Kartous, Bohumil: No Future
Nejsem si jistý, zda námitce rozumím. Mluvíme-li o aplikované vědě, stojí skutečná odbornost v opozici k něčemu naučenému, a to jako originalita?
Vložil: Bořek Neškudla, 16.12.2019 10:50
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Recenzentka nepochopila žánr knihy a hledá encyklopedii tam, kde není a, jak se píše v úvodu knihy, ani nemá být. Jak mám ale brát vážně kritičku, která nedokáže ani pořádně opsat citát z recenzované knihy? Jak se jí dostal do uvozovek její vlastní paskvil "v Sharebeeku" místo původního a správného... "ve Schaerbeeku"?
Vložil: Josef Soukal, 15.12.2019 11:14
Kartous, Bohumil: No Future
Kartous je symbolem bídy současného veřejného diskurzu o vzdělávání i schopností politické reprezentace a novinářů orientovat se v problémech a kriticky o nich uvažovat. Může-li se totiž stát mediálně nejznámějším "expertem" v dané oblasti stát člověk, který se prezentuje nikoli skutečnou odborností,... ale pouze myšlenkami posbíranými jinde, a který když už přinese něco svého, tak je to buď hloupost, nebo zlovolná manipulace a lež, jsme tam, kde jsme určitě nechtěli být. Viz např. https://www.ascestinaru.cz/josef-soukal-mlaticka-bob-kartous/
Vložil: Jalusz, 13.12.2019 17:07
Klečka, Jiří: Pět ročních období
Přeci kdyby si lidi kupovali eknihy, tak by je nakladatelé nemuseli tisknout...
Vložil: Kirsch, 13.12.2019 14:22
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Tón této recenze mi přijde až přehnaně kritický. Směsí objektivních faktů a subjektivních dojmů a zážitků se vyznačuje snad každý text, který se týká osobní návštěvy nějakého konkrétního místa (alespoň si nevybavím žádný např. cestopis, o kterém by toto neplatilo). Na knihu jsem víceméně náhodou narazil... v katalogu nakladatelství těsně předtím, než jsme s rodinou do Bruselu kvůli práci přesídlili, a z vlastní zkušenosti musím říci, že řadu praktických informací i zajímavých tipů bychom se jinde dozvěděli jen těžko, případně by nás ani nenapadlo je hledat (a tím opravdu nemyslím jen informace o tom, kde se v Bruselu dají sehnat knedlíky). Netvrdím, že se jedná o bezchybné literární veledílo, některé pasáže mi také přišly poněkud zmatené a některé kapitoly jsem rovnou přeskočil, jak se říká, sto lidí, sto názorů, ale formulace, že jde o " text, který nemá příjemce. Cílí totiž patrně na člověka bez přístupu k internetu a bez sebemenšího povědomí o zahraničí. Na takového, který chce jet na výlet do Bruselu, ochutnat jednu vafli a pak si raději koupit český chleba" mi přijde skutečně úplně mimo. Belgie dokáže zaskočit i člověka, který již za sebou má dlouhodobější pobyty v různých zemích - a takováto kniha se mu pak může více než hodit.
Vložil: Karel Huněk, MCA, 12.12.2019 09:10
Benda, Jan: Týrlová, Zeman a ti druzí
Shrnutí: Pokud jde o historiografii umělecké školy (míněno konkrétně i obecně), přičemž chybí rozbor estetického výrazu a programu, a vše se odehrává jen v "líčení příběhů" uměleckých děl a v komentované reprodukci kontextových dokumentů, asi by tam měl být alespoň standardní poznámkový aparát. Ani... populárně-historická práce není beletrie. Nebo už zase ano?
Vložil: Mikuláš M., 12.12.2019 08:27
Benda, Jan: Týrlová, Zeman a ti druzí
Nerad bych se mýlil, připadá mi, že autor je s recenzí nespokojen.
Vložil: Jan Benda, 11.12.2019 17:58
Benda, Jan: Týrlová, Zeman a ti druzí
Recenzent nechápe rozdíl mezi populárně-historickou prací a vědeckým dílem. V textu nejsou uvedeny odkazy, resp. poznámkový aparát, což je dané povahou díla. V knize je uveden seznam všech použitých zdrojů, tj. literatury a pramenů, odkud citáty a svědectví pocházejí. Metodický přístup ke zpracování... je analyticko-historický, není nezbytné jít cestou estetického pohledu na věc, který přinesli Benešová s Bočkem. To by přineslo jen opakování již vyřčeného, nehledě k tomu, že ostatním tvůrcům v Gottwaldově se tito znalci filmové historie zdaleka tolik nevěnovali. Navíc svoji práci dovedli jen do konce 70. let 20. století. Celá 80. a 90. léta v ní chybí. Horuje-li recenzent pro srovnání a větší analýzu reklamních filmů, vychází tento jeho požadavek z prosté neznalosti věci, neboť reklamních animovaných filmů ze Zlína (Gottwaldova) bylo nemnoho na rozdíl od hraných reklam, které má patrně na mysli. Publikace si ostatně ani ve svém úvodu neklade důraz na úplnost. Jejím cílem je přinést základní faktografii a přimět k dalšímu poznání věci.
Vložil: MVos., 11.12.2019 14:01
Augustova cena 2019
Dobrý den, o takové možnosti nevím, jedině snad zkusit se obrátit na Megabooks.cz.
Vložil: Petr , 11.12.2019 12:01
Augustova cena 2019
Dobrý den, dají se uvedené tituly již sehnat u nás v originále? Děkuji.
Vložil: Karel B., 10.12.2019 15:25
Ouředník, Patrik: Ad acta
No a...?
Vložil: Bububu, 10.12.2019 15:19
Ouředník, Patrik: Konec světa se prý nekonal
Až na tu příšernou obálku – geniální kniha!
Vložil: Milan, 09.12.2019 15:32
Phillips, Tom: Dějiny lidských průserů
Kniha mě vůbec nezaujala,proto jsem ji ani nedočetl.Měl jsem ji půjčenou z knihovny.Příběh bitvy u Karánsebes jsem neznal a vliv alkoholu na vojáky rakouské armády v očekávání tureckého nepřítele v r.1788. Císař Josef II byl velký reformátor o ni napsal,že" ztratili veškeré hrncc a stany,ale také... tři kusy artilerie".Na lidské ztráty zapomněl a bylo jich hodně. Turci se divili,když přišli na osudné místo později,kde někdo z ožralých vojáků zařval "Turci.Turci" a nastala vřava a střelba.Autor má pocit,že tomu se říká "mlha války".
Vložil: , 09.12.2019 12:04
Glaserová, Světlana: Trosečník sibiřský
Vložil: Sequoy, 08.12.2019 23:25
Jak správně kupovat knihy
A děsně se mi líbí slovní spojení "klasický výrobní proces". To někdy zní jako návrat ke kořenům, skoro jako tesání klínopisu do kamene :)
Vložil: Sequoy, 08.12.2019 23:21
Jak správně kupovat knihy
(->Redakce) I amatér si může vydat knížku, když na to má a umí psát. Tzv. zavedená nakladatelství mají ale svůj business plán, který amatér, jak vy říkáte, nedokáže naplnit (řeknou jen, že jeho text není kvalitní – to ti upřímnější; ostatní jen, že se nevejde do edičního plánu). Ve skutečnosti, NIKDO... amatérovi nepomůže – pomoz si sám, zaplať si redaktora, jazykovou úpravu, stylistiku, a vydej si to sám, pokud na to máš. Protože se tlačíš někam, kde tě nikdo nechce! A bez reklamy neprodáš téměř nic! Jsou samozřejmě výjimky, šťastné kolo Osudu, neviditelná ruka trhu, zlaté dítě, soutěž o iridiový brk, atp. Zárukou kvality nejsou ani knihy od zavedených nakladatelství, protože kvalita není chápaná jen jako jednorozměrná veličina. Bohužel, tu ale objektivně umí posoudit jen málokdo, většinou se za objektivní zhodnocení považují subjektivní recenze na různých webech, které vyznívají spíš jako skrytě vedené (a zaplacené) reklamy, dílo buď vyzdvihující anebo hanobící. Ve svém příspěvku [ijcro] vlastně popsal běžný způsob vydávání e-knih. Je lež, když píšete, že je minimálně nebezpečné kupovat takové knihy (záruka kvality tu není)! Vždycky si můžete stěžovat, že v knize chybí listy, že je papírový nosič poškozený, nebo že v e-knize vypadla kapitola. Nakladatel či prodejce dozajista vyjde kupujícímu vstříc a když už knihu/nosič fyzicky nevymění, alespoň vrátí peníze. Ale ukažte mi někoho, kdo si stěžoval, že to autor blbě napsal, že v knížce byl blbej, nevýstižnej obrázek, debilní příběh, neztotožnitelní hrdinové nebo čeština přeložená Googlem? Myslíte si, že vám nakladatel vydá verzi 2 a ta už bude dostatečně čtivá, líbivá a s vytříbenou češtinou? Kulový! Maximálně vám nějaký „odborník“ chytrácky vysvětlí, že jste si neměli takovou knížku vůbec kupovat! A jak ji poznat? No snadno, vydal ji neznámý amatér u nezavedeného nakladatele (nedej bože vlastním nákladem), o kterém Google či Instagram nic neví! Když se taková bota stane u zavedeného nakladatele, a neprodá se dost kousků, tak takovou knížku nakladatel stáhne pěkně potichoučku z prodeje (což dneska asi není problém, při tak nízkých nákladech knih) a celou záležitost hodí do autu. Hlavně aby si toho nikdo nevšimnul. Pokud je to neznámý autor, tak je ticho po pěšině. Pokud se to stane u nějakého renomovaného (hlavně překladového) autora, navíc s bombastickou reklamní kampaní, pak to na světlo bóží vyleze časem samo.
Vložil: Ahmed , 06.12.2019 17:13
Mornštajnová, Alena: Slepá mapa
Kniha je zajímavá, líbí se mi a začal jsem se ji přeložit do arabštiny. Jenom bych věděl, proč autorka vybrala pro tu novellu ten název SLEPÁ MAPA. Potřebuji dostat informací o knize, kde se to odéhralo. Nakonec děkuji a omlouvám se, jestli jsou chby.
Vložil: redakce, 06.12.2019 14:21
Jak správně kupovat knihy
To ijcro: popisujete situaci amatérských a podobných publikací (na vlastní náklady autora, případně i svépomocí) - právě proto, že takový text neprojde žádnou redakcí ani rukama zkušeného grafika, na jeho kvalitě to bývá znát. Kupovat takovou publikaci za cenu srovnatelnou s knihou vyrobenou klasickým... výrobním postupem je pak minimálně nebezpečné: záruka kvality tu není, ať už z hlediska grafiky a sazby, nebo (zejména) pravopisu či obecněji jazyka, stylu, koncepce vyprávění atp. Netvrdíme, že nejsou výjimky, ale obecně je lepší si takové knihy pořizovat obezřetně, a to jsme chtěli našim článkem naznačit.
Vložil: ijcro, 06.12.2019 13:44
Jak správně kupovat knihy
Napsané to máte pěkně, ale... U některých typů původních, nepřekladových knih, vycházejících pouze jako e-knihy, některé vámi načrtnuté profese ani nejsou. Autor dodá nakladateli text i s obrázkem. Nakladatel/editor text zformátuje a vytvoří několik typů e-publikací (mob, pdf,…). Z procesu zpracování... vypadne redaktor, korektor, grafik a náklady se hned sníží a e-kniha může jít do komisního prodeje na obchodní portály (alza, kosmas…). To, že její cena není zase tak nízká, jak by se na první pohled mohlo zdát, je prostě jen dáno rozpouštěním jiných nákladů nakladatele, který se díky tomu může věnovat těm "svým", oblíbeným (papírovým) knihám a věnovat jim péči včetně redaktora i korektora. Ale třeba má někdo jinou zkušenost...
Vložil: Maja, 06.12.2019 11:19
Coelho, Paulo: Alef
Já jsem o existenci tohoto spisovatele neměla tušení asi tak do roku 2000. Pak jsem ale v nějakém časopise, možná to byl Reflex, objevila rozsáhlý článek v souvislosti s jeho tehdy nejnovějším česky vydaným románem Veronika se rozhodla zemřít. Přečetla jsem si Veroniku a byla jsem - no, nadšená je asi... příliš silné slovo - spokojená, nezklamala mě. Následně jsem si koupila U řeky Piedra jsem usedla a plakala...ne, to se nedalo číst. Po několika stranách jsem musela knihu odložit a dodnes jsem se v ní dál nedostala. Po jisté době jsem se rozhodla přečíst si snad nejopěvovanější jeho dílo, v němž si podle již zmiňovaného článku s velkou oblibou četl i Bill Clinton. Alchymistu jsem sice přečetla velmi rychle, i když normálně čtu strašně pomalu, zamýšlím se zřejmě nad přečteným až příliš. Přinutila jsem se dočíst až do poslední tečky, i když to bylo utrpení, ale tím jsem s Coelhem definitivně skončila...
Vložil: Seńor, 06.12.2019 09:31
Gaarder, Jostein: Tak akorát
Ploché, banální, plytké, zbytečné.