Diskuse - historie

Vložil: Nina Hrtoňová, 20.04.2021 10:06
Ishiguro, Kazuo: Neopouštěj mě
Kniha je skvělá. Četla jsem ji kdysi a stále na ni myslím. Pomáhá mi přijmout představu, že i my žijeme dle programů. A třeba naše "stárnutí" je jeden z nich. Už je čas, abych...
Vložil: XY, 20.04.2021 08:58
iLiGlosa: Mladí zuřiví básníci
Nechcete podobný článek napsat třeba i o vážný hudbě? Taky by začínal otázkou, jestli už zemřela? Víc lidí přece poslouchá pop ne?... :D
Vložil: Petr Čamlík, 18.04.2021 10:43
Mornštajnová, Alena
Dobré časy lidem všem. Víte Mornštajnová, co je kritické myšlení ? Levá i pravá strana rovnice se musejí rovnat ( základní škola !!! ) Nápověda k rovnici: "Víte, že již s rokem 1985 přišel Gorbačov a potom byla zakázána KSSSR a "listopad" běžel se změnami před listopadem 1989 celou stř. Evropou ?!§...
Vložil: Magdalena Doleželová, 17.04.2021 22:34
Kaprálová, Dora: Toto není nekrolog
Vážená Doro Kaprálová, dovolte mi několik poznámek ke Trůdě: Trůda nebyla Líšeňačka, ale Líšňačka. Asi nejste z Brna, že? Nikdy neměla dvě stě kilo, ale stejně byla "těžká" váha. Neumřela osamělá. Starala jsem se o svoji sestru s mým manželem posledních 15 let, v druhé polovině uvedeného času velmi... intenzívně. A nezemřela na covid. Covid prodělala bez příznaků. Zemřela na "vynikající péči" jedné nemocnice. Předčasně, zbytečně. --- Možná se Vám zdá, že nemám smysl pro humor. Nemám, před nedávnem mi totiž zemřela sestra ... M. Doleželová
Vložil: Petr Minařík, 16.04.2021 14:30
Zábranský, David: Česká opozice
Honzo (Švermo), dobře jste to Pavlu Mandysovi napsal. Umíte odhalit skryté, je to dar a Vy s ním umíte nakládat. Klobouk dolů.
Vložil: Petr Minařík, 16.04.2021 14:26
Zábranský, David: Česká opozice
Luďku, nenechte se odradit. Máte mimořádný talent vystihnout podstatu textu. To je dnes vzácnost. Nepokazte si to. A pište, prosím, pište.
Vložil: Luděk, 16.04.2021 13:16
Zábranský, David: Česká opozice
Ad Pája: Dlouhodobě? To je skvělé, že pan Zábranský jede v současném trendu udržitelnosti :-) Každopádně nevím, proč bych měl tyto sloupky číst častěji, ale rád se nechám poučit.
Vložil: Jan Šverma, 16.04.2021 12:25
Zábranský, David: Česká opozice
Ad Pavel Mandys: Jste Zábranského advokát? Je jasné, že kamarádi se (si) vždy podrží. Pozérství pana Zábranského je všeobecně známé. Míra jeho namyšlenosti není úměrná kvalitě jeho tvorby.
Vložil: Pavel Mandys, 16.04.2021 11:00
Zábranský, David: Česká opozice
Ad Luděk: Kdybyste četl sloupky Davida Zábranského častěji, tak víte, že o svém životě v Aténách v nich píše dlouhodobě. A není to chlubení. Mimochodem vlastnictví bytu v této konkrétní aténské čtvrti není ani nic k závidění.
Vložil: Luděk, 16.04.2021 10:11
Zábranský, David: Česká opozice
Skvělé, Davide, tak jste se pochlubil, že máte byt Aténách, konečně to víme a s vědomím, že svými romány jste si na to určitě nevydělal, radostně tleskáme :)
Vložil: admin, 15.04.2021 22:58
Barfield, Mike: Hele, život!
Upřesněno, děkujeme za upozornění.
Vložil: Jitka Jindřišková, 15.04.2021 20:46
Barfield, Mike: Hele, život!
Atom v kupce sena nedostal Zlatou stuhu za nejlepší překladovou knihu, ale za nejlepší překlad Sabiny Polákové a Jana Bružeňáka v kategorii non-fiction. Kniha je to samozřejmě taky skvělá, ale oceněn byl překlad. Můžete to prosím opravit?
Vložil: Martin Liška, 15.04.2021 06:47
iLiGlosa: Zločinná brána jazyků otevřená
Je to jistě věc konkrétního názoru a vkusu, ale zrovna fantasy, vyznačující se několikasetstránkovými „bichlemi“ hemžícími se názvy vymyšlených států a národů, výrazy jako „skřet“, „palcát“ či „zaklínadlo“ a nezřídka i nejrůznějšími autorskými novotvary, bych osobně čtenářům na takové úrovni, o jaké... glosa pojednává, doporučil jen opravdu velmi výjimečně.
Vložil: Magda de Bruin, 14.04.2021 21:19
iLiGlosa: Aby jich nebylo moc
E. U. Garp: Nemám s tím žádnou přímou osobní zkušenost - určitě záleží na profesorovi i na typu školy (tj. na měšťance je to jistě zaměřené praktičtěji - možná trochu ve stylu těch francouzských knížeček). A tak to ani neznamená, že každý Nizozemec, který měl ve škole filosofii (osnovy škol se můžou... lišit), se o ni taky od té doby zajímá nebo že to byl jeho oblíbený předmět. Ale možná získal aspoň rámcovou představu, "o čem to je". V Nizozemsku se ostatně každý rok koná Měsíc filosofie, kdy se i v médiích věnuje větší pozornost novým knihám, vycházejí eseje, konají se různé přednášky nebo i delší cykly, dílny atd. Ale ještě k filosofii pro děti: v překladu Olgy Krijtové vyšla knížka Menna Lieverse Je to skutečně pravda? s podtitulem "čítanka pro toho, kdo si myslí, že neumí myslet" (2005, Albatros). Je pro děti od 11 let, dostane se myslím ještě antikvárně. Na rozdíl od toho, co se uvádí v č. anotaci, autor přednáší teoretickou filosofii na Utrechtské univerzitě. A přesto dokázal napsat zajímavou a čtivou knížku pro děti.
Vložil: petr k., 14.04.2021 10:41
Podolský, Cyril: Hebtyl
Příběh Hebtyla je podle mě neotřelý, má spád, četl se mi dobře. M. Jančík pro některé svoje domněnky argumentaci v knížce reálně nenachází, kvůli své nekompetentnosti tak musel rezignovat na seriózní, sofistikovanou analýzu.
Vložil: E. U. Garp, 14.04.2021 09:48
iLiGlosa: Aby jich nebylo moc
Magda de Bruin: A jak ty teenagery filozofii v Nizozemí učí, prosím? Také jako systematickou, po tématech? Nečekám, že by se tam učila stejně jako na českém gymnáziu, historicky, presokratici = pralátka, Platón = jeskyně, Aristoteles = klasifikace věd a založení metafyziky, podané nicméně tak, aby nikoho... nebavilo, natož aby pochopil, jak strašně významné to je pro celé evropské myšlení...
Vložil: Magda de Bruin, 14.04.2021 09:32
iLiGlosa: Aby jich nebylo moc
Co se týče filosofie a dětí, nebylo by snad marné inspirovat se v cizině. Existuje např. francouzská edice útlých sešitků Les gouters philo (nakl. Milan) pro děti od osmi let, kde se srozumitelně probírají témata jako život a smrt, válka a mír, práce a peníze, bohové a Bůh, spravedlnost a nespravedlnost,... dobro a zlo atd. Pojetím se to blíží edici Děsivé dějiny. V Nizozemsku bývá filosofie i vyučovací předmět - zhruba pro děti kolem čtrnácti let (a to nejen na gymnáziích, ale i na "nižších" školách, tj. řekněme na ekvivalentu našeho druhého stupně základní školy).
Vložil: Jitka J., 13.04.2021 21:28
iLiGlosa: Zločinná brána jazyků otevřená
Akorát ne každého detektivky baví a taky není detektivka jako detektivka, třeba ty od Stiega Larssona rozhodně snadné a bez dlouhých popisů nejsou. Já se svým studentům snažím doporučovat konkrétní autory, u nichž si myslím, že by je podle žánru a jejich zájmů mohli bavit. Zezačátku mi přijde dobrá... přímočařejší dětská literatura, později lehčí současné romány nebo třeba fantasy.
Vložil: Markéta Pilátová, 13.04.2021 19:29
Pilátová, Markéta: Ti, co se nevešli
Myslím, že je to nádherná věc a že spousta lidí by si něco takového chtěla přečíst v knize a doufám, že to vyjde.
Vložil: Jindřiška Bürgerová, 13.04.2021 11:09
Oliverius, Jaroslav
Na hodinách na SJZ ve Školské ulici nás nabádal, abychom se trpělivě učili, že jemu to taky vůbec nešlo a vzpomínal jak na vojně na 'buzerplace' pochodoval se slovníčkem a bifloval se, zatímco kamarádi vyrazili tancovat.
Vložil: Monika, 13.04.2021 08:22
iLiGlosa: Zločinná brána jazyků otevřená
Souhlasím - u nás v rodině byly právě z tohoto důvodu vždy detektivky v němčině a nejvíc se četly o letních dovolených
Vložil: Ivet, 12.04.2021 20:46
Pilátová, Markéta: Ti, co se nevešli
Dobrý den, čtu velmi ráda příspěvky autorky blogu Puberťačka před důchodem aneb Ali přítel nejvěrnější. Jednak je opravdu toto čtení velmi čtivé, zároveň zábavné a bohužel pravdivé. Těším se, že vyjde skutečně v tištěné podobě. Sama jsem pečovala o tchýňku s Alzheimerem a Aliho velmi dobře znám. Bez... nadhledu a vypouštění páry to skutečně nejde. Je potřeba se zasmát i když je člověku k pláči. Nad řádky psané autorkou se opravdu zasměji a občas ukápnou i slzy, protože mám pocit, že jsou ta slova z mého nitra, kterými autorka, tak bravurně píše příběh starostí s Alim a babi. Každý kdo pečuje o své blízké je hrdina a zaslouží si obdiv. Autorce děkuji a fandím.
Vložil: E. U. Garp, 12.04.2021 17:22
iLiLaboratoř: O tahu pěšákem na literární šachovnici
Nerozumět řeč vašeho kmene.
Vložil: mruk, 12.04.2021 13:39
iLiLaboratoř: O tahu pěšákem na literární šachovnici
mruk sec sakra mus, milé béčko; z brna je trávníček ne? a víte co se vo něm řiká v praze? teda esi narážíš na tohle mruk
Vložil: E. U. Garp, 12.04.2021 10:31
iLiLaboratoř: O tahu pěšákem na literární šachovnici
Myslím, že iliteratura na i-kanon vůbec nic, Mruku. Znáš ten vtip o muzikantovi z Brna, že jo? :)
Vložil: BA, 11.04.2021 23:16
iLiLaboratoř: O tahu pěšákem na literární šachovnici
ikanon připomíná díly Teorie velkýho třesku, kde se Sheldon Cooper pokouší o sarkamus.
Vložil: redakce, 11.04.2021 20:39
iLiLaboratoř: O tahu pěšákem na literární šachovnici
To JUC. A. Tížek: Celý náš projekt je interní záležitost s tím, že věci, které mají přesah pro odbornou i širokou veřejnost, šíříme dál zejména prostřednictvím shrnujících článků (právě připravujeme další). Poskytovatel grantu má v propozicích povinnou publicitu, s tím je spojené to, že o jednotlivých... událostech informujeme, přestože jejich obsah je částečně určen opravdu jen pro naše redaktory.
Vložil: mruk, 11.04.2021 15:06
iLiLaboratoř: O tahu pěšákem na literární šachovnici
mruk co vy na i-kanon, parto? mně se pajšl natřásal jak kdysi u studia kamarád mruk
Vložil: emil hakl, 11.04.2021 14:08
Hakl, Emil: Pár slov
Pane Januško, to by vydalo na delší rozhovor. Pokud chcete, napište mi na emilhakl@post.cz
Vložil: JUC. A. Tížek, 10.04.2021 22:02
iLiLaboratoř: O tahu pěšákem na literární šachovnici
Vážená redakce, neuvažujete o zpřístupnění těchto diskusí širší veřejnosti? Rád bych se pokochal názory Vámi sezvaných kritiků, pouhé referování o Vašich dobrodružstvích ve mně vyvolává čirou závist... Se srdečným pozdravem AT
Vložil: Martin Patřičný, 10.04.2021 10:51
Proč česká kniha nejede do Boloně? Odpovídá MK ČR
Je možné, že máme nejvíc knihoven na obyvatele v EU? Nejvíc aktivních čtenářů? Ve vydávání knih že vedeme? Možná...Ale měřítko je jiné - totiž kolik českých knih vyšlo venku. Píšu o tom už po x-krát, ale není to nic platné - nic, nic, nic- úředník jen málokdy pracuje jako ten ze soukromé sféry a... pro soukr. sféru je lehčí přeložit a vydat, než prosazovat na cizím trhu - vím co píšu...
Vložil: K. Vávra, 09.04.2021 23:29
Horníček, Jan: Čarostřelec
Máte pravdu, omlouvám se.
Vložil: Jana Zavadilová, 09.04.2021 16:12
Podolský, Cyril: Hebtyl
Názory na to které dílo se mohou samozřejmě lišit, ale v případě této recenze mne zarazilo, do jaké míry je její vyznění ovlivněno nepochopením základních prvků knihy. Recenze uvádí, že „Charvát svého hebtyla nemá a ani jej nedokáže vytvořit“, ačkoliv se v knize píše, že „si hebtyla může udělat každej“.... Recenze tak v klidu pomíjí jedno z vodítek k výkladu knihy. To, že nejen Charvát, ale také některé další postavy svého hebtyla nemají, má své opodstatnění. Konkrétně Charvát svého hebtyla nemá nikoli proto, že si ho nemůže udělat, nýbrž proto, že nechce. Charvát se po celou dobu přetvařuje - a to by mu s hebtylem už tolik nešlo. Oprostíme-li se od předpojatosti, pro zařazení knihy do kategorie pro dospělé hovoří indicie v díle obsažené (úvodní zmínka, hospoda, vulgarizmy apod.). Každé dílo by mělo být uchopeno mj. také z hlediska žánru, jinak se můžeme dopustit schematizmu jako pan „recenzent“. V rámci humorné, přesto inteligentní literatury, která si vědomě neklade za cíl existenciální odhalení podstaty člověka, se mi „Hebtyl“ líbil.
Vložil: Pavel Mandys, 09.04.2021 14:20
Horníček, Jan: Čarostřelec
Mušketu měl dle románu vlastnit již předek hrdinů přítomného děje - a to v 17. století.
Vložil: K. Vávra, 09.04.2021 12:39
Horníček, Jan: Čarostřelec
Je zvláštní, když autor recenze, kritizující historické nepřesnosti, považuje rok 1789 za konec 17. století.
Vložil: Gregor, 09.04.2021 08:36
iLiGlosa: Aby jich nebylo moc
ad pd) V zásadě s Vámi souhlasím, jen tu paralelu se stavbou Tesly podle 101 rad domácím kutilům úplně nevidím. Cílem není postavit Teslu, ale pochopit, proč lidé tráví čas výrobou aut (což je samozřejmě o dost jednodušší záležitost). Ještě jedna věc: veřejnost není arbitrem čehokoli, ale arbitrem toho,... co se má financovat z veřejných peněz. Pokud budeme skladníkovi ve šroubárně říkat "neptej se, stejně to nechopíš", nebude to chtít platit, protože si bude připadat podvedený. Na to se dá samozřejmě namítnout, že skladník si zvolil svého politika, který ho v tom rozhodování zastupuje a který je na tom intelektuálně lépe, ale všichni víme, jak to funguje v praxi.
Vložil: pd, 08.04.2021 12:52
iLiGlosa: Aby jich nebylo moc
Jakkoli je cíl a obsah příspěvku chvályhodný, ulpívají na něm bohužel některá zásadní nedorozumění, která v dnešním světě formují pohled nejen na filozofii, ale na mnoho dalších (nejen) humanitních oborů. Směšování "praktických" (aplikovaných) a "teoretických" (primárních, výzkumných) oborů, problém... v rozdílu mezi dějinami filozofie a filozofií samou, zhodnocení oboru na základě ekonomického či produkčního přínosu, představa, že pojem "povolání" má určité neměnné znaky (pracovní doba, kancelář, porady) atd. Hlavní problém však tkví v čemsi obecnějším, v celospolečenské tendenci přizpůsobovat myšlení (a nejen to) představě jakéhosi průměrného jedince, který je ideálním arbitrem hodnoty čehokoli. Pokud tomu nerozumí xyz (libovolně dosaďte - můj syn, babička, Pepíček, skladník ve šroubárně), pak je něco v nepořádku. Pravdou však je, že závratné množství informací a myšlenek, nehledě na jejich reálnou společenskou důležitost, bude prostě pro laika naprosto nepřístupných, dokud nevyvine patřičné úsilí, aby se jich intelektuálně zmocnil. Představa, že smysl filozofie se před teenagerem rozvine po přečtení 100 stran akčního komiksu Filozofie pro začátečníky, je stejná jako představa, že si po přečtení 101 rad domácím kutilům doma postavíte elektromobil Tesla. Zkrátka některé představy a myšlenky nevměstnáte do facebookového statusu, ani je nevyjádříte fotkou na instagramu. K některým vede cesta skrze tisíce stran přečtených textů, k jiným se dostanete životní zkušeností. To samozřejmě nemění nic na potřebnosti popularizace vědy (k čemuž zřejmě glosa směřovala). Ovšem nemění to také nic na faktu, že každý, kdo bude chtít někdy něco dokázat a něco se dozvědět, bude k tomu muset vyvinout značné úsilí. A to i navzdory tomu, že patří ke "generaci, která už rok sedí u obrazovek, chatuje, mailuje, majncraftuje, šéruje a lajkuje".
Vložil: Pavel, 08.04.2021 12:08
iLiGlosa: Aby jich nebylo moc
Děkuji :)
Vložil: Tomáš Grulich, 08.04.2021 10:10
iLiGlosa: Aby jich nebylo moc
Filozofický ústav Akademie věd na svém webu uvádí spoustu zajímavých témat, kterým se jejich pracovníci věnují. Vypadá to, že jejich výzkumníci mají pevné linky. Před pár týdny zřejmě od svého šéfa dostali e-mail, že Grantová agentura ČR vyhlásila novou výzvu pro podávání projektů základního výzkumu,... tak teď chodí od kanceláře ke kanceláři, intenzivně hledají vhodné výzkumné otázky, metodologii k jejich zodpovězení, sestavují k tomu projektové týmy apod. A vyplňují spoustu formulářů.
Vložil: Marie Rákosníková, 08.04.2021 08:16
Fontenelle, Bernard de: Rozhovory o mnohosti světů
Děkuji za upozornění! Doplněno do textu.
Vložil: Pavel, 08.04.2021 07:10
iLiGlosa: Aby jich nebylo moc
No... a dokázal byste teda někdo odpovědět na ty otázky z druhého odstavce? Já vím, že jsou dětsky naivní, ale já dítě nejsem a odpovědi taky neznám a zajímaly by mě.
Vložil: Herobrine, 07.04.2021 18:09
iLiGlosa: Aby jich nebylo moc
Třetí slovo od konce článku zřejmě mělo být “minecraftuje”.
Vložil: Barbora Grečnerová, 07.04.2021 15:16
iLiGlosa: Aby jich nebylo moc
Děkuji moc všem za tipy - možná je tedy cesta bojovat za filozofy a další "divná" povolání, aby se dostala do databáze www.nsp.cz. Asociace spisovatelů by mohla lobbovat za spisovatele. Například v Norsku jsem filozofa i spisovatele mezi zaměstnáními našla (https://utdanning.no/yrker/beskrivelse/forfatter)... .
Vložil: Tomáš Grulich, 07.04.2021 09:40
iLiGlosa: Aby jich nebylo moc
V "národní soustavě povolání" na www.nsp.cz je popsáno 2327 povolání a jejich specializací, filozof mezi nimi ale není. Nicméně filozofie je uvedena v "centrální databázi kompetencí" na www.cdk.nsp.cz jako odborná dovednost. Je zde ovšem také uvedeno, že tuto "kompetenci nevyžadují žádné jednotky práce".... To mne přivedlo se ve stejné databázi podívat na "spisovatele" a "tvůrčí psaní". Spisovatele (ale ani kritika) mezi popsanými povoláními také nenajdeme, zato "tvůrčí psaní" je velmi užitečnou kompetencí, kterou využívá velké množství "jednotek práce", tedy povolání. Např. "technický inspektor příčin leteckých nehod" nebo "referent specialista vládní protikorupční politiky".
Vložil: mp, 06.04.2021 22:05
iLiGlosa: Aby jich nebylo moc
Z řady možných odpovědí asi ta nejefektivnější: ve skutečnosti syn skoro jistě neví, co dělá akademický ekonom (resp. plete si ho s podnikovým), a až by se to dozvěděl, pochopil by alespoň tak z třetiny, co dělají filosofové. -- Zajímavé spojení teorie a praxe nabídne třeba Sorosovo The Alchemy of Finance.
Vložil: Dana Zapletalová, 06.04.2021 17:24
Cílek, Václav; Majer, Martin; Schmelzová, Radoslava a kol.: Tetín svaté Ludmily
Kniha je velmi zdařilá po stránce formální (pokud odhlédneme od nesjednoceného citačního aparátu), ale velmi nevyvážená po stránce obsahové. Mělo jít patrně spíše o dějiny obce, z nichž některé kapitoly nepsali právě odborníci, a chybí podstatná část středověkých a celé raně novověké dějiny obce. Což... je jednoznačně škoda a Tetín ty moderní dějiny obce mít mohl. Některé kapitoly skutečně psali špičkoví odborníci, jiné jsou však hodně povšechné. Cílkovy hodnotící texty pak zprostředkovávají čtenářům jakousi jeho uhlířskou víru, co ho při četbě zaujalo, nic víc. Nejsou právě šťastné a v knize být neměly, hlavnímu editorovi se v tom ale asi nedalo zabránit.
Vložil: Gregor, 06.04.2021 15:22
iLiGlosa: Aby jich nebylo moc
A je vůbec "filosof" profese? Není celé zmatení v tom, že se automaticky předpokládá, že všechny lidské činnosti jsou (někým) placené a slouží k finančnímu zisku? To Huněk: obhajovat před dětmi je určitě potřeba, protože co neumíme vysvětlit dětem, tomu většinou sami nerozumíme.
Vložil: Karel Huněk, 06.04.2021 15:05
iLiGlosa: Aby jich nebylo moc
Není to tak, že jakmile se začne myšlení takto obhajovat před mýtem dětí a těch, kteří nepotřebují znát Sókrata ani Ježíše, skončí ještě rychleji? Jako odpověď na přímou výzvu: Dětem od pěti let lze doporučit dialog Prótagoras a Augustinova Vyznání. Lidem s minimálními základy ekonomické terminologie... asi toho Milla. A jakého ekonoma kdo může znát? Obávám se, že lidé znají většinou toho špatného.
Vložil: Zuzana!, 05.04.2021 22:58
Sleva u knih není zadarmo
Kdyby Zuzana byla obyčejná čtenářka z lidu, na kterou si tu snaží hrát, článek by ji stěží tak vyzuřil, že? Ještě nám něco napište, prosím, toto se tu moc často nevidí.
Vložil: Zuzana, 05.04.2021 19:13
Sleva u knih není zadarmo
Anna Tkáčová , vy jste zřejmě potrefená husa že :D Je mi fuk jak to mají v Londýně. Nicméně vím moc dobře jak fungují obchody u nás v ČR. Rozhodně jsem sem nezabloudila, jsem vášnivá čtenářka a vlastním spoustu knih od předních spisovatelů a biografie. Moje luva je naprosto v pořádku, nemám potřebu... si na něco hrát jako vy. Na e-shopy nedám dopustit. Nikdy žádný problém, rychlé dodání a perfektní komunikace. A kdo tu na ně háže špínu, tak ať se nechá vyšetřit.
Vložil: admin, 05.04.2021 16:33
Horníček, Jan: Čarostřelec
Technická poznámka (Gabi): celý text vloženého diskusního příspěvku zobrazíte kliknutím na tři tečky na konci.
Vložil: Anna Tkáčová, 05.04.2021 09:10
Sleva u knih není zadarmo
To Zuzana Tak samozřejmě v Neoluxoru si nepopovídáte, ale právě v tom malém knihkupectví ano. V některých knihkupectvích v Londýně například jsou ve vystavených knihách cedulky se jmény knihkupců, kteří tu kterou knihu četli a mohou vám o ní říct víc, než jen to, co najdou v počítači. I u nás v menších... knihkupectvích mívají knihkupci přehled o tom, co prodávají. A promiňte, Váš slovník svědčí o tom, že jste sem zabloudila asi náhodou, že?
Vložil: Zuzana, 05.04.2021 00:39
Sleva u knih není zadarmo
No tak tohle maso. Mega vymývání mozku, hraní na na city, manipulace, podsouvání atd. Je mi z toho článku na blití. Chtěla bych vidět jediného člověka který si zajde do knihkupectví popovídat o knížce s prodavačem:DDD .Od toho je anotace a internetový skupiny. Asi věštecká koule nebo co, když pozná... na cizím člověku od pohledu co čte za žánry a ví nejlíp co dotyčný chce. Je mi jako zákazníkovi s prominutím u pr....odkud kniha je. Stejně jako zmiňovaná mrkev a pod. Slevám zdar.
Vložil: Gabi, 04.04.2021 06:52
Horníček, Jan: Čarostřelec
Po dlouhé době mne něco tak příjemně zaujalo, opravdu velké díky. Co se týče údajných nesrovnalostí, tak to může být viděno i jinak. Za prvé, to bychom nemohli číst a sledovat nikdy nic. Naopak, co se týče logického sledu a posloupnosti myšlenek, podle mne všechno v pořádku, a na to já dám víc, nesrovnalosti... v tomto např. ve filmech mi vadí hodně. Za druhé, ty dobové a jazykové reálie jsou nesmírně náročné, také mne to zaujalo, ale vždy bylo okamžitě jasné, že se jedná o kompromis a bylo to použito vždy za účelem srozumitelnosti. Nemohou tam všichni celou dobu mluvit německy. Ale je dobré to občas připomínat. I my ze širšího okolí víme, co je Reichenberg a Friedland, ale s Haindorfem už to není tak jisté, natož s jeho starší verzí Hayndorffem, která se navíc zřejmě v době příběhu již nepoužívala. Je to velmi úsměvné, kouzlo nechtěného, když člověk, který si na tom pedantsky zakládá, to sám nezvládne, a tím jen potvrzuje, že skutečně lepší bylo použít slovo Hejnice. To ostatní.. už se mi ani nechce hledat, v čem se kritik mýlí, může se mýlit klidně ve všem, kdo ví jak se tehdy šířily informace, a jak to přesně bylo. Samozřejmě, že příběh je zvláštní, občas obsahuje senzace, ale o tom to je, jinak by mi to neudrželo pozornost a nadšení. Kritik je zbytečně snob, a srovnání s Mayem neberu - vezměte Mayovku a zkuste chvíli číst, v dospělosti to nedáte. Ale Čarostřelec je opravdu klidně i pro intelektuály. Já panu Horníčkovi nesmírně děkuji, po dlouhé době krásný pocit, za mne geniální.
Vložil: Jiří Bernkopf, 30.03.2021 22:50
Novák, Jan: Kundera
Škoda, že i na iliteratuře řádí a faulují anonymní trolové.
Vložil: Magda de Bruin, 30.03.2021 13:07
Proč česká kniha nejede do Boloně? Odpovídá MK ČR
Ještě bych k tomu ze zkušeností naší literární agentury dodala (přestože se na dětskou literaturu nezaměřujeme a na veletrhu v Bologni jsme nikdy nebyli): nakladatel samozřejmě může jet na veletrh na vlastní pěst, domluvit si předem schůzky a dojednat tam různé obchody (což ostatně lze i e-mailem) –... o takové účasti s knihami v ruksaku ostatně Tereza Horváthová také mluví. Národní stánek ale slouží k prezentaci příslušné literatury jako celku a při jeho absenci může vzniknout dojem, že určitá země nemá co nabídnout. Jiná věc je, jaké pojetí stánek má, tj. zda opravdu poskytuje návštěvníkům veletrhu obraz o tom, co v příslušné zemi vzniká. To byl od okamžiku, kdy účast na zahraničních veletrzích přestal pořádat Svět knihy, přinejmenším po několik let problém. Vzpomínám si, že v Bologni byl svého času stánek vytvořený prostě pro českou účast na veletrzích na celý rok, takže ho zdobily citáty z anglického překladu Hrabala. Ale z líčení Terezy Horváthové se zdá, že se to od té doby změnilo a zlepšilo.
Vložil: Bože!, 29.03.2021 16:52
Novák, Jan: Kundera
K p. Bernkopfovi: Argument, který jste použil, se naprosto míjí s tou částí kritiků, která tvrdí, že ta kniha je špatná. Vůbec nejde o to, že by někdo sáhl na klasika, ať si sahá kdo chce kam chce a jak chce, ale když z toho dělá knihu, ať se neuchyluje k banálním prvotním dojmům, misinterpretacím a... prázdné bombastičnosti. Kundera má jistě chyby, jak Ludvík, tak Milan, a já si o nich klidně přečtu, ale ne tímhle způsobem. V naprosté většině negativních recenzí je vyjmenováno několik (desítek) důvodů, proč je ta kniha zcela mimo. Když to Novákovi zastánci odmávnou s tím, že těmhle kritikům někdo sáhl na modlu, a oni se teď čílí, je to alibismus a misinterpretace na úrovni Jana Nováka. Škoda, že se k němu uchylují lidi, od nichž by to jeden nečekal.
Vložil: Chudáka nebožtíka , 28.03.2021 23:38
Novák, Jan: Kundera
Ludvíka Kunderu do toho raději netahejte...
Vložil: Jiří Bernkopf, 28.03.2021 23:17
Novák, Jan: Kundera
Kniha je perfektně ozdrojovaná a její autor dokáže rozlišit a přiznat, kde se pohybuje na hraně spekulace, což se v této recenzi bohužel opomíjí. Otázka Kunderova udavačství byla vyřešena jinými a jinde (tedy alespoň Novák je o tom přesvědčen), proto se v monografii se žádné nové důkazy neuvádí, nejsou... potřeba. Naopak kniha pomáhá lidsky pochopit, jak k tomu došlo, a že to Kundera vlastně nemyslel zle, ale jednal pod vlivem okolností. Rozbor románu Život je jinde slouží jako ilustrace, nikoliv jako důkaz. Dedukce typu "hrdina udavač=Kundera udavač" se v knize nevyskytují. Ludvík Kundera se se svou minulostí (uměleckou i politickou) zjevně nevyrovnal a vyrovnat se nechce. Nebyl jediným velikánem, který měl morální nedostatky, jmenuju namátkou Bulgakova nebo Janáčka. Možná by bylo na čase se o něm začít bavit bez onoho obrozeneckého pohoršení, že nám zas někdo sáhl na klasika.
Vložil: Petra, 28.03.2021 22:24
Matocha, Vojtěch: Prašina
Kniha mne jako mladou holku opravdu zaujala, Foglarovské knihy miluji takže mne Prašna nemohla minout. Vlastním všechny tři díly a moc mě baví:)
Vložil: Karel Huněk, 28.03.2021 17:03
Proč česká kniha nejede do Boloně? Odpovídá MK ČR
To je ovšem pravda, česká literatura přece není natolik "malá", ale střední (malá je třeba faerská, je-li jaká). Pochopil jsem ten argument spíš tak, že pokud ministerstvo podporuje účast nakladatelů na x tematicky, obchodně atd. paralelních veletrzích, je namístě se ptát, proč ruší podporu účasti na... veletrhu sice specifickém, ale prestižním - z pohledu samotného místa i možné české nabídky.
Vložil: E. U. Garp, 28.03.2021 13:14
Proč česká kniha nejede do Boloně? Odpovídá MK ČR
No... a to nakladatel nemůže jet do Itálie normálně za své?
Vložil: Jakub Ehrenberger, 27.03.2021 23:45
iLiLaboratoř: O tahu pěšákem na literární šachovnici
Děkuji redakci za celou iniciativu seminářů a konkrétně i za shrnutí postřehů prof. Bílka k současnému stavu literární kritiky a její roli. S některými tezemi nezbývá než souhlasit, zejména v online prostoru se skutečně zdá, že se rozdíly mezi profesionální kritikou, knižními doporučeními nadšenců z... řad "laiků" a nenápadnou placenou reklamou stírají, o tom, že literární kritika v tradičním slova smyslu má už léta na recepci knih menší vliv než třeba před půlstoletím, ani nemluvě. Souhlasím též s tím, že recenze je sice v obvyklém pojetí publicistický text, v němž by mělo zaznít nějaké hodnocení, respektive ne/doporučení, hodnotící část ale nemusí být nutně jeho stěžejní či nejdůležitější součástí. Ve výsledku totiž podle mě není důležité, co si sám/a recenzent/ka o knize myslí, ale jestli dokáže knihu komplexně prezentovat tak, aby si čtenáři o ní mohli udělat pokud možno věrnou představu a na základě ní se rozhodnout, zda je zajímá. K tomu může hodně dopomoci zmíněné zasazení do určitého kontextu (historického, tematického, stylistického, autorského, žánrového či jiného), stejně jako pokus o interpretaci důležitých témat apod. Samozřejmě půjde vždy o určité zobecnění, jinak to ani nejde. V ideálním případě by ale čtenáři po dočtení recenze měli vědět, na čem jsou a co mohou nejspíš očekávat, když po knize sáhnou, a to bez ohledu na samotný ortel recenzenta/tky. Pátrá-li někdo po tzv. odpočinkové četbě, která neklade přílišné intelektuální nároky, mohou být právě kritická slova o chybějících literárních ambicích klíčovou informací recenze, vychvalování svérázného jazykového projevu zase může některé tradičnější čtenáře od četby odradit apod. Mezi "procentuálním" hodnocením a množstvím čtenářů, jak známo, nemůže existovat přímá úměra. Osobně považuji za prospěšné, když se recenze stává impulzem k zamyšlení, zda by kniha přece jen nebyla zajímavou čtenářskou volbou ("Knížku o Africe jsem vlastně nikdy číst nechtěl, ale tohle zní zajímavě..."), upozorní na něco nového či doposud přehlédnutého ("Neměla jsem ponětí, že tento typ knih vychází i česky... To je zajímavé, já tuhle postavu chápal úplně jinak..."), prostě zanechá alespoň nakrátko drobnou mentální noticku: "Aha, takže ten Nor píše o svém životě, dobré vědět... / Cože? Komiksové dějiny feminismu?") Spousta titulů a informací se tím dostává do povědomí veřejnosti a tvoří podhoubí, na němž se zájem o konkrétní tituly realizuje. Nesouhlasím naopak s představou, že by recenze měly vznikat s ohledem na budoucnost, jak to trochu vyznívá. Tady vnímám určitou profesní deformaci pana profesora coby akademika. Má naprostou pravdu v tom, že archivované recenze se mohou stát cenným zdrojem informací pozdějších studentů a badatelů, nemůže to být ale primární účel jejich vzniku, či dokonce hlavní motivace pro sepsání recenze, a to ani na archivovaném online webu jako iLiteratura. Podle mě se musíme v první řadě obracet k současnosti. Redaktorky a redaktoři v denním tisku - alespoň doufám - také nesepisují články o každodenním dění s myšlenkou, že jednou možná poslouží historikům při rekonstrukci dané doby. Primárně chtějí informovat současnou veřejnost a až sekundárně mohou tyto příspěvky nabýt historické výpovědní hodnoty. U recenzí i dalších publicistických článků by tomu nemělo být jinak.
Vložil: Zdenek Zabokrtsky, 27.03.2021 18:23
Šavrda, Jan; Šavrdová, Šárka
Vážení manželé Šavrdovi, zdravím Vás z Rychnova nad Kněžnou. Minulý rok jsem napsal a vydal knížku ve které se prolíná humor, láska a dosti silně erotika. Chtěl bych Vás požádat o posouzení, zda by byla vhodná pro případné další využití - vydání. Mohl bych Vám ji poslat a v případě že ji po "prolistování"... hodíte do koše pro nezajímavost a nevhodnost, byste mně to jen sdělili? Děkuji předem za odpověď! Zdeněk Žabokrtský, Rychnov nad Kněžnou 51601
Vložil: Václav Kořínek, 27.03.2021 10:20
Horníček, Jan: Čarostřelec
Knihu jsme si poslechli jako četbu na pokračování v Českém rozhlase. Svůj účel poslech splnil - zajímavý příběh z míst, která dobře známe (jsme "místní"). Ale... Už během četby (tedy, poslechu) se mi začaly zjevovat nestovnalosti, které v součtu sráží kvalitu díla hodně hluboko dolů. V první řadě... "jazyk". Chápu autora, když se to snaží vysvětlit jako nutnost pro čtenářovo chápání; jeho neznalost němčiny. Jenže potom je tím "menším zlem" tu němčinu úplně vypustit. Luxusní hotel na náměstí v Hejnicích na konci 18. století.... To by se dalo skousnout. Ale pokoj číslo 23 nebo 27 (nepamatuji se přesně) v zájezdním hostinci?! Obyvatelé samot a osad z Velké Jizery chodili na mše do Hejnic. Ba co víc, do výčepů! A v zimě! I v létě za dne by jim to vydalo svižnou chůzí na čtyři hodiny. Dolů do Hejnic. Hnát koně se saněmi na Pytlácké kameny?! Ale no tak! Ono i cestování mezi Hejnicemi a Frýdlantem by v zimě a v noci zabralo podstatně více času. A tajné sklepení mezi kostelem a radnicí ve Frýdlantě....? Mezi nimi jsou domy! Se svými sklepy. Dr. Šulc nabídne peníze v pašerácké osadě místním, aby ho dovedli za jejich vůdcem?! Když (jak se později dozvíme) je jeho bratrem a tudíž má perfektní znalosti o místním životě? A nakonec ještě přežije.... Škoda, velká škoda.
Vložil: Michal Sedivy, 25.03.2021 22:26
Horníček, Jan: Čarostřelec
Dobry den. ad Sasa.M. a kritika jako "subjektivni vyjadreni stretu ocekavani s realitou": ja bych ocekaval, ze text bude jednoznacne identifikovatelny, ale mix snahy navozovat historicke realie spojeny s jejich ignorovanim vede skutecne zcela logicky k otazce, zda nemelo jit o parodii (coz by naznacovalo... i mnozstvi nelogicnosti fabule). Realita je takova, ze autor nerespektuje dobove realie, byt pro svuj pribeh historickych udalosti vyuziva. Cini tak ale bezohledne a nepravdive. A, to mi vadi. Je to pristup, kterym u nepoucenych / nevzdelanych ctenaru muze vyvolat falesnou predstavu o historii. Ta ovlivnuje nejen nasi soucasnost, ale casto formuje i nasi budoucnost. A, ono ignorovani je skutecne rozsahle; jde od mnoha zdanlivych malickosti typu alzirske kavy v "luxusnim" hotelu az po prezentaci svobodnych zednaru v duchu katolicke ci komunisticke demagogie (velmi obdobne). Nevhodne je v urcite mire i nepoucene pouziti jazyka, kdy i v prime reci zaznivaji anachronismy neadekvatni dobovemu ramci. U sestakove literatury je takovy pristup bezny, ale pak neni spravne predstirat, ze o sestakovou literaturu nejde. Vadi mi i, ze material je pouzit verejnopravnim mediem pro tvorbu vicedilneho poradu; zde uz totiz nejde o osobni subjektivni volbu toho, co konzumovat - treba kratochvilne, ale o prezentaci dila, kteremu prave rozhlasove zpracovani dodava aureolu serioznosti. Ta ale chybi. A, na zaklade jednoho ze zde publikovanych prispevku se obavam, ze autorovi chybi i pokora k tomu prijmout kritiku; chapu, ze je tezke nevnimat pripominky osobne, ale prave tahle schopnost muze vest ke zlepseni. Pritom, schopnost zive a jimave evokovat scenu a dat vypraveni spad autorovi rozhodne nechybi. Svymi poznamkami pritom rozhodne nechci poskodit nekoho, koho ani neznam, ale jen vyjadrit svuj smutek nad tim, ze zajimava myslenka a jiste pracne sestaveny pribeh nedosly vyrazne lepsiho zpracovani.
Vložil: Sasa M., 25.03.2021 20:00
Horníček, Jan: Čarostřelec
Knihu jsem si s chutí poslechla na "Dvojce". Tyhle kritiky jsou jen subjektivním vyjádřením střetu očekávání s realitou. Z mojí perspektivy člověka, který často poslouchá audioknihy to bylo parádní. Napínavé, originální, strhující, perfektně napsané, ale hlavně dobré až do konce. Množství knih v tomto... žánru má ambiciozní zápletku a velmi slabé rozuzlení. Skvěle jsem se bavila od začátku do konce. A ta gilotina? Tu tam dal autor nejspíš schválně, aby jí tam nějaký historik mohl najít a s velkým sebeuspokojením se veřejně pohoršit ;))))
Vložil: Martin Novotný , 25.03.2021 13:40
Novák, Jan: Kundera
Z knihy jsem se dozvěděl spoustu zajímavostí a Novák je jistě dobrý řemeslník, nicméně je to hlavně a především zdatný kšeftař, který kvůli prodejnosti knihy, ochotně zaujme stanovisko, že se z díla dá přímočaře vyčíst psychologie autora. To je skutečná mizérie a rezignace na komplexní interpretaci... díla. Na knize mě nemrzí ani to, jak z ní vyšel Kundera (jemu to sotva uškodí), ale Ivo Pondělíček. Kdysi mě učíval a byl to noblesní pán. O MK mi mnohokrát vyprávěl a vždy to mělo úroveň a vtip. Nevěřím, že by všechny tyhle pikanterie na MK někomu řekl a kdyby ano, že by je chtěl zveřejnit. Bohužel zemřel těsně před vydáním a už se nemůže bránit. Je otázka, zda knihu autorizoval při plném vědomí. To ví dneska už asi jenom pan Novák.
Vložil: "zájemce", 25.03.2021 11:24
MacGregor, Iain: Checkpoint Charlie
... dobře, objednávám, z
Vložil: ivan jáč, 25.03.2021 11:05
MacGregor, Iain: Checkpoint Charlie
... dobrý den všem "zájemcům" o současnou historii, knihu jsem ještě nečetl, ale vím že se mi bude líbit, zahajuji její objednávku, zdraví IJ
Vložil: Tomas Vohryzka, 25.03.2021 10:59
Alvarová, Alexandra: Průmysl lži
No a zcela zkreslený a manipulativní je názor, že zvolený president MZ určoval, čí hlasy patří do veřejného porstoru. Nic takového nedělal, jen řekl, že štvaní proti němu musí přestat, neb byl legálně a legitimně zvolen a to musí přijmout i ti, co ho nevolili. I tento názor autorky svědčí o její neobjektivitě... a schopnosti fungovat jako nestranný komentátor. Což je opět manipulece jako hrom!
Vložil: Tomas Vohryzka, 25.03.2021 10:51
Alvarová, Alexandra: Průmysl lži
Také by mě zajímalo, zda AA zmiňuje ve své knize guru propagandy Edwarda Bernayse a třeba jeho kampaň ve prospěch jeho klienta United Fruits s cílem svrhnout legitimně zvoleného presidenta, myslím Guatemaly. Když už se tak soustřeďuje autorka výhradně na tu politickou propagandu a manipulaci.
Vložil: Tomas Vohryzka, 25.03.2021 10:03
Alvarová, Alexandra: Průmysl lži
Zcela nesmyslným názorem je, že sklon k levicovosti či pravicovosti máme zakódovanou v genech a proto to autorka navrhuje neřešit. Ona nechápe ve své laickosti, že většina ideologií a politických názorů na ekonomické problémy jsou exaktně analyzovatelné a rovněž mnohé z nich ověřené v praxi. To dokazuje,... jak nechápe a ignoruje podstatu kapitalistické společnosti, tedy její ekonomickou podstatu.
Vložil: Tomas Vohryzka, 25.03.2021 09:57
Alvarová, Alexandra: Průmysl lži
Předdpokládám, že pokud někdo chce mluvit o manipulaci, desinformaci atd. musí věnovat 90% textu komerční reklamě a marketingové komunikaci. V současném ekonomickém uspořádání je ekonomika či byznys zcela zásadním, nejsilnějším a nejrafinovanějším nástrojem propagandy. Právě tento obor , ekonomika a... marketing ovlivňuje společnost a životy lidí mnohem více než je politika, politici či zpravodajské služby. Pořečetl jsem si první odstavec v této recenzi a vidím, že autorka tato fakta a tuto realitu naprosto nechápe. Dodávám, že realitu a fakta doložitelná statistickými a ekonomickými nástroji. Dílo pak je naprosto nevyvážené a předkládá samo o sobě zcela zkreslenou představu o světě. Dosud jsem celou knihu nečetl, tedy se jen zatím odhaduji, že knihu samu o sobě půjde zařadit do kategorie fake literatury , která sama o sobě manipuluje zcela zásadním způsobem.
Vložil: lao-tse, 24.03.2021 22:16
Pilátová, Markéta: Tsunami blues (in HN)
Jako slohová práce by snad obstálo, ale literatura to zase není. Nechápu, kdo za touto "spisovatelkou" stojí... Kdosi, blázen?, ji srovnává s Hrabalem a Bogan se v hrobě obrací...
Vložil: David Jech, 23.03.2021 13:29
Horníček, Jan: Čarostřelec
Pokud bych já čistě hypoteticky chtěl psát román z Jizerských hor, určitě bych místa, o kterých píšu nejdříve prochodil, seznámil se s historickými reáliemi i s knihami vydanými o tom konkrétním místě, v tomto případě s knihami o Jizerských horách. Pokud by to autor skutečně udělal, dozvěděl by se,... že Hejnice nikdy nespadaly pod správu hradeckého biskupství, ale litoměřického, že představený Františkánů není opat, ale provinciál, že čarostřelci z Velké Jizery páchali svatokrádeže a vykopávaly lebky, nikoli v Hejnicích, ale v Polubném, kde byl nejbližší kostel, do Hejnic by, zvláště v zimě šli den tam a den zpět a konečně by asi navštívil Pytlácké kameny a zjistil by, že kolem žádný hřbitov a už vůbec ne se zdí být nemohl. Výpravy v zimě s koněm - pokud dospělý muž zapadne po prsa, kůň by zapadal po břicho, osobně bych děj příběhu zasadil do mlhavých jizerských listopadových dnů. Nejsem si jist ani s lyžemi, obávám se, že na nich dr. Šulc přijel o století dříve. To není hnidopišství, jak by se mohlo zdát, člověk rád vidí příběh zasazený do reálií míst, či určité doby.
Vložil: Karel Huněk, 22.03.2021 16:58
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
Dámy k tomu přistupují s jinou citlivostí než páni. Na otázku, co s tím, lze tedy odpovědět, že pokud si autorka/překladatelka/redaktorka... nepřeje přechylovat, nepřechyluj, muži. Přeje-li si přechylovat, přechyluj. Na celé této nekonečné diskusi je už hlavně protivné olivově vousaté pomrkávání.
Vložil: E. U. Garp, 22.03.2021 14:22
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
Tak to je výborné, že pevně zastáváte. A co my ostatní s tím?
Vložil: redakce, 22.03.2021 11:46
Charvátová, Anežka: Z francouzské literatury se mi naposledy líbil Queneau a Camus
to Norbert Řepa: Rozhovor jsme i s titulkem převzali z bedekru festivalu Tabook 2020, jak je uvedeno pod článkem. Anežka Charvátová si titulek nezvolila, byla to záležitost redakční úpravy textu ve zmíněném časopise. Je obecnou praxí, že se titulek volí tak, aby nalákal ke čtení článku - často zní provokativně,... často obsahuje jistou zkratku.
Vložil: Jana Valdrová, 22.03.2021 10:38
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
O přechylování nepřechýlených příjmení mám kapitolu ve své knize Reprezentace ženství. Před válkou se vyskytovalo obojí, a mnohonárodnostní stát to neřešil. Pak prezident Beneš nařídil "degermanizovat všechno, i jména", a vykonaly to národní výbory. Pevně zastávám stanovisko nekomolit příjmení těm,... jež je nemají přechýlené, a už vůbec nepřechylovat podruhé, např. Cvetajevová, Sigurdardóttirová. Podle mě neexistuje český kontext, v němž by se nedalo použít cizí nepřechýlené jméno, a ovšem také české (Krejčí apod.).
Vložil: Norbert Řepa, 21.03.2021 22:25
Charvátová, Anežka: Z francouzské literatury se mi naposledy líbil Queneau a Camus
Nechtěl jsem rýpat. Mně se ten rozhovor velmi líbil a paní Charvátovou obdivuji. Ale ten titulek interview degraduje.
Vložil: Řepa rejpá..., 21.03.2021 17:23
Charvátová, Anežka: Z francouzské literatury se mi naposledy líbil Queneau a Camus
Norbert Řepa: Když říkáte, co se vám líbí, není to totéž jako odsuzovat všechno ostatní. A kde jste viděl, že si dotazovaní v rozhovorech sami volí titulky?
Vložil: Norbert Řepa, 21.03.2021 17:16
Charvátová, Anežka: Z francouzské literatury se mi naposledy líbil Queneau a Camus
Je zvláštní, že si Anežka Charvátová, která je překladatelka přece jenom hlavně ze španělštiny, zatímco francouzština je u ní na druhé koleji, zvolí titulek hodnotící francouzskou literaturu, jímž šmahem odmítne veškerou fr. literaturu po Queneauovi a Camusovi. A co Michel Tournier, co Romain Gary/Ajar,... Jean Echenoz, co v současnosti populární Laurent Binet? To vás z nich, paní Charvátová, opravdu nikdo nebere?
Vložil: Januška, 20.03.2021 22:31
Hakl, Emil: Pár slov
Citace ze sloupku: "Není za co bojovat, kvůli čemu šílet." - A kvůli čemu potom psát? Pan Hakl tady někomu odpověděl, že psaní je "mainstreamový koníček" a proto si prý může [vesele] vydávat. Postoj je to až cynicky pragmatický. Nic, aspoň víme, na čem u Vás čtenář je, pane Hakle, ale těžko skrývat... zklamání...
Vložil: Karel Huněk, 20.03.2021 19:43
Borkovec, Petr: Lido di Dante
No jo, už i Borkovec má svého Pytlíka.
Vložil: katynka, 20.03.2021 14:13
Borkovec, Petr: Lido di Dante
pěkný horor.. jako motorovou pilou s třpytem
Vložil: katarína, 20.03.2021 13:57
Borkovec, Petr: Lido di Dante
dobry den, jak se zjišťuje příslušnost k sexuální orientaci? a k čemu to? (jedna lesbická divačka) pokud jste udelal chybu, komu se za ni omluvíte? já o omluvu chci. náš svět, svet heteráků je tolik popisován, že se odchodu, bez ohledu na kvalitu popisu, v kontextu či celkovou kvalitu povídky, nedivím.
Vložil: Antonín Kudláč, 19.03.2021 19:18
Hakl, Emil: Pár slov
Kéž by, pane Řepo, kéž by.
Vložil: Norbert Řepa, 19.03.2021 15:23
Hakl, Emil: Pár slov
@Antonín Kudláč. Máte pravdu, patří. Přesto pořád nějak vnitřně věřím, že ta opravdu dobrá literatura partičkaření nepotřebuje a že se stejně nakonec ukáže a vystříbří, co stojí v literatuře za to. I kdyby Příliš hlučnou samotu napsal poslední čeledín, prosadí se to. Kdo dneska zná všechny ty autory,... co schůzovali na sjezdech spisovatelů? Kdo bude znát za 20 let všechny ty spisovatele, co se dnes shlukují do mocenských „nabráchistických“ klik, aby byli vydáváni? Nejspravedlivějším soudcem je čas.
Vložil: Katka, 19.03.2021 09:00
Munro, Alice: Přítelkyně z mládí
Díky za pěknou recenzi, ale rozhodně se nejedná o novou autorčinu knihu, nová je jen pro české čtenáře, jinak je 30 let stará, z roku 1990. Takže opakující se tvrzení "Nejnovější sbírka povídek", "V nejnovější sbírce", "nová sbírka" jsou poněkud matoucí... Stejně jako věta "Alice Munroová i ve svých... bezmála devadesáti letech..." – autorka od udělení Nobelovy ceny 2013 a od poslední sbírky Drahý život z roku 2012 už nepíše, jak sama ohlásila... "There will be no more books after Dear Life, she said, and the four autobiographical stories that conclude the book — retellings, in a way, of ones with which she began her career — will be her last." NY Times, 1.7.2013
Vložil: marie, 19.03.2021 00:40
Mornštajnová, Alena
Milá paní Mornštajnová, moc Vás zdravím a jsem ráda, že jsem se naprostou náhodou dostala až sem, s možností tímto způsobem Vás pozdravit. Ač nejsem ještě tak stará, ročník 1958, sociální sítě jsou mi vzdálené a objevovat pro mne "slepou mapu" zatím nehodlám. Budu tedy doufat, že někdo z Vašeho... okolí mi případně nabídne konkrétní kontakt či jinou možnost s vědomím, že můj odkaz dorazí až k Vám. Jde mi totiž o to, abyste věděla, že i my, čtenářky nejrůznějších autorů i žánrů, jsme Vašimi obdivovatelkami. Několikrát jsem Vás sledovala v různých televizních pořadech, s radostí jsem si přečetla rozhovory v magazínech, později i na internetu, ovšem to vše byla jen trasa od Vás k nám... A to vše probíhalo dříve než jsem si dala dárek v podobě Vašich čtyř knih. Při čtení "Hany", a věřte mi, že jsem si dopřávala obdobné denní pensum, jakým tvoříte svá díla Vy, se mi kupodivu stalo to, co vskutku i v mém věku nastalo poprvé, jsem se dojetím rozplakala... Co víc si autor může přát? Děkuji, děkuji, děkuji... Marie marie14@email.cz
Vložil: Radka, 17.03.2021 21:54
Nejlepší knihy roku 2018
Za rok 2018 by určitě měla být uvedena kniha Martina Puskely Vaše tváře zla, ke které jsem se dostala teprve letos, t.j. v roce 2021. Kniha je velmi drsná, děj příšerný, ovšem brilantně napsaný a to na velmi závažné téma, myslím, že u nás zcela ojedinělé . Jsem naprostý laik, ale myslím, že je obrovská... škoda, že této knize nebyla věnována větší pozornost, ať už ze strany čtenářů, či kritiků.Alespoň o ničem jsem se nedopátrala. I ti, kteří třeba hledají v knize jenom napětí, ji přečtou se zatajeným dechem. Ale kniha hlavně odhaluje temné stránky , o kterých by se mělo mluvit.
Vložil: mruk, 16.03.2021 21:19
iLiLaboratoř: O tahu pěšákem na literární šachovnici
mruk skvělá volba, milí íliterátčíci, já bych nechtěl bejt zdokonalenej vod nikoho jinýho mruk
Vložil: Luboš Dvořák, 16.03.2021 17:47
Kaprálová, Dora: Z balkonu čtvrtého patra
Dobrý den. Rád jsem si sloupek přečetl. Na podzim jsme ve Strmilově koupili chatu. Text jsem vnímal velmi intenzivně. Navíc jsem z Tábora, který ve sloupku také figuruje. Na shledanou ve Strmilově. :)
Vložil: jovanka, 16.03.2021 16:49
iLiLaboratoř: O tahu pěšákem na literární šachovnici
Náš článek jen shrnuje hlavní body debaty. K rozhořčeným reakcím možná třeba dodat, že ona propíraná potřeba kontextualizace, upřesnění pohybu na zmíněné šachovnici, zazněla zejména jako připomenutí toho, že recenze nemá spočívat v otrockém a zdlouhavém převyprávění děje. Ad "Januška": pan prof. Bílek... přijal naši pozvánku k debatě a nic si v ní autoritativně neprosazoval, chtěli jsme znát jeho názor a on se s námi o něj podělil - "kh" a "Tereza Knotková" to vyjádřili pěkně. Ad "ag": vyklízet pole se nechystáme, zpětná vazba a pozitivní reakce našich čtenářů nás v tom jen podporují. Děkujeme.
Vložil: Tereza Knotová, 16.03.2021 15:02
iLiLaboratoř: O tahu pěšákem na literární šachovnici
Ad Januška. Dobrý den, řekla bych, že tím "znám literární šachovnici" nebylo míněno "já, Petr Bílek, ověnčen akademickými tituly a hodnostmi znám literární šachovnici", ale spíše "já, literární kritik, který jsem ledasco přečetl a prostudoval literární dějiny, teorii a kritiku, vidím literární šachovnici,... nutně složenou známými i neznámými, ale z mého úhlu pohledu (já vidím, nikoli je tu), se tato kniha jeví tímto pohybem". Navíc každá kniha znamená přinejmenším pohyb pěšákem, protože každá chce něco říci, na něco odpovědět. Čtení knih, byť ze sekce relax, není hraní tetrisu.
Vložil: kh, 16.03.2021 14:25
iLiLaboratoř: O tahu pěšákem na literární šachovnici
Otázkou by pak stálo, co se místo kategorizace ("škatulkování") nabízí. Bezpředmětné myšlení?
Vložil: Januška, 16.03.2021 11:40
iLiLaboratoř: O tahu pěšákem na literární šachovnici
Pan Bílek tvrdí, že "literární šachovnici" zná. To je ale diskutabilní. Domnívám se, že by každý recenzent měl pokaždé znovu prokazovat svou znalost a orientaci, a tím spíš, pokud jím je profesionální literární kritik ověšený akademickými tituly a hodnostmi. A měl by také prokazovat jakost své znalosti,... to, jak onu "literární šachovnici" zná, jakou optikou na ni nahlíží. A prokazovat to až v psané recenzi je pozdě, to nestačí. Dále by mě zajímal rozdíl mezi "hodnocením" a "interpretačním aktem", který pan Bílek zavádí, když říká, že místo důrazu na hodnocení by recenze měla být "interpretačním aktem". Bílkovo "někam ty knížky zařadit" je pouze odrazem odvěké literárněvědné potřeby škatulkovat popisované dílo. Bílkovo volání po kontextualizaci literárních děl není ničím jiným, než umrtvováním živých literárních děl. Bílek potřebuje literární dílo jako muzeální exemplář, aby ho mohl pohodlně škatulkovat a lepit na něj literárněvědné kategorie, aby jím mohl svévolně šoupat a určovat jeho místo v literatuře. Bílek se prostě nechce smířit s tím, že každé literární dílo si své místo v literatuře hledá do značné míry autonomně, bez ohledu na názor profesorů. Základní otázky, které by si recenzent měl podle Bílka klást: Co znamená, že daná kniha vyšla? Co se stalo, co změnila - to jsou ale otázky na které přeci žádná recenze nemůže, nesmí a neměla by odpovědět! Kdyby na tyto otázky mohl recenzent odpovědět, znamenalo by to, že je téměř vševědoucí a že dokonce ví, co se stane. V době vydání díla nelze odpovědět na otázku, co znamená, že byla vydána. Recenze je malomocná i k tomu, aby odpověděla na otázku, co její vydání změnilo nebo změní. Copak recenzent zná budoucnost? To jsou otázky, na které dává odpovědi čas, nikoli literární historik a kritik, byť by byl profesorem. Pan Bílek si prostě jen nárokuje autoritativní pozici v rámci "literární šachovnice". Pan Bílek prostě jen chce být respektován a možná i uctíván jako absolutní autorita. Hledání souvislostí literárního díla je jistě potřebná věc. I ta ovšem může končit karikaturou, například když recenzent řadové básnické sbírky popisuje sociální zázemí a původ autora, nakladatelství, v němž vydává, apod. A to se tady dělo, tohle už máme, doufám, za sebou. A jestli panu Bílkovi hodnocení připadá jako anachronismus... možná, že anachronismem jsou naopak Bílkova hlediska. Jako literární historik by snad však mohl když už ne vědět, pak alespoň připustit, že anachronismem je dnes možná sám pojem anachronismu - po období literárního postmodernismu je to přeci téměř jisté. Takže: Ne, pane Bílku. Pište si, interpretujte si, ale hlavně prosím Vás nechtějte být kvůli tomu uctíván jako absolutní autorita.
Vložil: ag, 15.03.2021 21:43
iLiLaboratoř: O tahu pěšákem na literární šachovnici
Dobrý den, děkuji za reakci a omlouvám se, můj předchozí příspěvěk byl asi příliš plamenný. Ne, myslím, že dobrá recenze určitě nemusí prodeje zvednout, ale měla by je ovlivnit tím, že si běžný, literární vědou netknutý čtenář řekne "tohle zní zajímavě", anebo "tohle není pro mě", protože už zná vkus... "svého" recenzenta a důvěřuje mu (proto taky recenze na rozdíl od reklam bývají podepsané). iLiteratura tohle (alespoň pro mě) zatím zajišťuje skvěle, takže bych byl nerad, kdyby měla tendenci vyklízet pole s tím, že jsou youtubeři a marketingová oddělení stejně úspěšnější. Vlastně je to podobné jako s tím zpravodajstvím; taky bych byl nerad, kdyby to Respekt zabalil s odůvodněním, že Parlamentní listy čte víc lidí, takže se nemá cenu o něco snažit.
Vložil: jovanka, 15.03.2021 20:52
iLiLaboratoř: O tahu pěšákem na literární šachovnici
To ag: My to nevnímáme takhle preskriptivně. Je dobré pokusit se na to, co děláme, podívat i z odstupu. A rádi nasloucháme druhým. Tj. i váš názor je pro nás zajímavý. Jinak ale: snad nechcete tvrdit, že recenze je dobrá, jen když zvedne prodeje?
Vložil: ag, 15.03.2021 20:01
iLiLaboratoř: O tahu pěšákem na literární šachovnici
Co když se vydáním knihy nezměnilo vůbec nic? A co když autor ani nic změnit nechtěl? Ruku na srdce: kolik knih recenzovaných na iLi v kategorii Relax představuje na té pomyslné šachovnici aspoň pohyb pěšákem? Znamená to, že by se takové knihy neměly recenzovat? Mám přesně opačný názor než pan Bílek:... recenze vždycky má být vodítkem pro veřejnost a její ambicí by mělo být ovlivnit potenciální čtenáře, a tedy prodeje. Pokud se tak neděje, znamená to, že recenze nesplnila svůj úkol. Reakcí by ale přece měla být snaha o větší dopad recenze příští, ne rezignace a nasměrování úsilí k úzké elitní skupince recenzentovi podobných, případně jen k budoucnosti. Zpravodajská stanice, na kterou se nikdo nedívá, má problém a tvrdit, že záměrně cílí jen na budoucí historiky, podle mě působí jaksi poraženecky.
Vložil: Antonín Kudláč, 15.03.2021 15:47
Hakl, Emil: Pár slov
Obávám se, že klikaření a partičkaření patří i k literatuře, existuje přece také cosi jako symbolický kapitál. Je mi to velmi protivné, ale bohužel je to tak.
Vložil: Norbert Řepa, 15.03.2021 14:46
Hakl, Emil: Pár slov
Souhlasím s Emilem Haklem. Spisovatel má být svobodný a ve svých textech má čtenářům nabízet svou svobodnou vizi světa. Party se tvoří tam, kde je třeba vytvářet mocenský kapitál (politika, byznys, kariérní profese). Pevně věřím, že literatura jako jedna ze vzácných oblastí může a dokáže fungovat bez... této účelovosti.
Vložil: emil hakl, 15.03.2021 14:39
Hakl, Emil: Pár slov
Psaní je v současnosti neškodný mainstreamový koníček, který neřeší zásadní problémy. Jakmile si to přiznám, můžu klidně psát a vydávat, dokud to někdo bude číst. EH
Vložil: kh, 14.03.2021 14:03
Brown, Dan: Inferno
Souhlasím. O znělosti a neznělosti sumerských hlásek máme údaje až z období pozdní sumerštiny. Výpočet pomocí počtu neznělých hlásek ve staré sumerštině je nemožný. O to by se pokoušel jen šílenec!
Vložil: Adam Svoboda, 13.03.2021 20:47
Brown, Dan: Inferno
Kniha se mi osobně velice líbila, recenze je přitažená za vlasy. Kniha je možná občas překombinovaná, ale tahle část recenze: " Koukne na renesanční obraz, změří, jak kolik verst je to od brány ráje do rajské zahrady, znásobí to počtem neznělých samohlásek staré sumerštiny a ví, že největší metlou... lidstva nejsou Cimrmanovi trpaslíci, ale malthuziáni. A může jít dál, k dalšímu stanovišti, kde ho čeká možná lukostřelba, možná lehký test ze stavby DNA, možná budou muset se svou společnicí udržet dvacet minut syrové vejce mezi čely. Po modrých fáborcích, samozřejmě. Červené rozvěsil protivník, aby ho zmátl, naivka." je totální sračka.
Vložil: DB, 13.03.2021 15:18
Ouředník, Patrik: Utopus to byl, kdo učinil mě ostrovem (in LtN)
Přečetl se zpožděním až dnes – ale jaký zážitek! Tahle kombinace vzdělanosti s břitkou, ironickou, eisnerovskou češtinou – kdo jiný než Ouředník to z dnešních autorů dokáže? Doporučuji všem, koho zajímá evropská kultura a její kořeny.
Vložil: Kabát, 13.03.2021 15:03
Kopl, Petr: Morgavsa & Morgana 3
P.S. Zapomněl jsem se podepsat.
Vložil: , 13.03.2021 15:01
Kopl, Petr: Morgavsa & Morgana 3
Jednou sestra, podruhé teta, potřetí snacha, počtvrté dcera. Toho je mytologie plná: tvrzení typu „postava Morgavsy v komiksu rozhodně nemůže být Morganina sestra (je zde za tetu), protože je nejméně o dvě generace starší“ svědčí pouze o neznalosti zdrojů.
Vložil: Kabát, 13.03.2021 14:54
Hakl, Emil: Pár slov
Hezké. Znamená to, že Emil Hakl už nikdy nic nenapíše a nevydá? (Není míněno agresivně ani ironicky.)
Vložil: Kamil Gál, 12.03.2021 17:59
Jü, Chua: Čína v deseti slovech
Geniální jednohubky. Čte se samo.
Vložil: Dagmar Pichová, 12.03.2021 09:42
Fontenelle, Bernard de: Rozhovory o mnohosti světů
Děkujeme za recenzi, musím ovšem poprosit o doplnění důležité informace do textu. Hlavním autorem předmluvy ke knize (a iniciátorem celé edice Fontes scienciae) je docent Daniel Špelda (MU).
Vložil: Antonín Kudláč, 10.03.2021 11:06
Kopl, Petr: Morgavsa & Morgana 3
No jo, to jsou ti umělci, co naděláte :-)
Vložil: Pavel Mandys, 10.03.2021 08:55
Kopl, Petr: Morgavsa & Morgana 3
Děkuju za upozornění, pak je tu tedy inspirace jménem, postava Morgavsy v komiksu rozhodně nemůže být Morganina sestra (je zde za tetu), protože je nejméně o dvě generace starší.
Vložil: admin, 09.03.2021 10:30
Nová, Edna: Ženy z Bohnic
Překlep opraven, děkujeme za upozornění!
Vložil: Sylvie Řiháková, 08.03.2021 22:57
Nová, Edna: Ženy z Bohnic
V prvním odstavci máte chybu: ženám s Bohnic - z koho z čeho, správně je z ne s...
Vložil: Antonín Kudláč, 07.03.2021 11:37
Kopl, Petr: Morgavsa & Morgana 3
Že jsem tak smělý: Morgavsa (správněji možná Morgause) není žádný autorův výmysl, nýbrž opravdu figuruje v artušovských mýtech coby Morganina sestra. Omlouvám se za své hnidopišství, ale nadalo mi to.
Vložil: Pavel, 07.03.2021 03:29
Bauman, Milan: Mozek
Recenzent se rozboru knihy ujal velmi pečlivě, za což mu náleží dík. Paradoxně se však i on dostal na šikmou plochu zpracování textu. Přesněji řečeno, mohl si (či měl) před dokončením svého posouzení stěžejní nejasnosti ověřit či zkonzultovat, čímž by zjistil, proč některé kritizované okolnosti jsou... právě takové, jaké jsou. Břitva skalpelu by nemusela být tak ostrá Mnohé by o zadaném záměru sdělil nejen nakladatel, ale i odborný recenzent. Ale to je bohužel problém opačného gardu.
Vložil: Jakub, 05.03.2021 17:28
Horníček, Jan: Čarostřelec
"Vážený pane Stroupežnický, Jsem Vám velice vděčen za postřeh o Roudnici, od které mířil k Řípu praotec Cikán. Žádná Roudnice tenkrát ještě nebyla a já uznávám, že to je kravina. S pozdravem Jára Cimrman" Tak mi to tu trochu zavání hnidopišstvím. Fascinuje mě, že si někdo dá práci s hledáním prvního... použití gilotiny... Tak se autor o tři roky sekl, ukamenujte ho za to. Knihu jsem četl a střídání jazyků mě nijak nepobuřovalo. Ano, odbočka do Frýdlantu byla celkem zbytečná. A copak u dobrodružné literatury musí být všechno zcela stoprocentně realistické? Kdo chce psa bít, hůl si najde. Jako oddychovka na víkend, splnilo očekávání.
Vložil: Karel Huněk, 05.03.2021 09:11
Už tu není žádný Soros
V popisu celé kauzy vyvolané fideszáckými čutálistickými burany chybí užší kontext jejich snahy zneužít spisovatelku k odklonu pozornosti od změn v literární a literárněhistorické části maturit. Dosud byla možnost zvolit jedno z vylosovaných děl a zaměřit se buď na jeho tematickou rovinu, což připouští... kritické hledání autorského či dobového obrazu světa (sociografie), jeho autorské kritiky (sociologie) založené v určité ideologii nebo třeba roviny filosofické. Anebo bylo možné zvolit rozbor popisu - dějového, postavy, krajiny... -, výrazový rejstřík, příznakovost, tropy, figury. Pro obě možnosti se počítalo s argumentací směrového zařazení a s tematizací vývoje jazyka na základě textového materiálu. Studenti měli možnost využít takto definovanou strukturu. S takto stavěnou zkouškou myslím odpadá problém arbitrárnosti kánonu (je jedno, je-li součástí vybraných textů nějaká maďarská Rudá záře nad Kladnem; pokud si ji student vybere, vybere si ji pro snadnost kritiky obou složek díla; a o kritický přístup k textu jde u zkoušky především). Myslím, že přítomnost národněobrozeneckých, pro nás již často naivních textů ke kritickému uchopení vybízí, viz Rezkovu analýzu repliky "Šťastná to žena". V návrhu nových maturit pak má jít pouze o reprodukci vylosovaného úseku dějin literatury, což je neštěstí nám známé. Mnozí učitelé tak Krisztině Tóth vyčítají, že její vystoupení zakrývá podstatu aktuálního problému s maturitou. To je ovšem nespravedlivé. Nicméně nahrazení starších děl, vůči nimž se lze kriticky vyhradit, což je také jeden z důvodů, proč ve školním kánonu jsou, díly v současnosti neproblematickými, a to plyne z návrhu nahradit Jókaiho Juditou Berg, by znamenalo zbavit i tato díla kontrastního okolí nutného k jejich interpretaci, nemluvě o zkušenosti s vývojem jazyka.
Vložil: Edna Nová, 03.03.2021 12:38
Nová, Edna: Ženy z Bohnic
Duševní onemocnění je věc hnusná. Léčba je také zrádná, léky z nás skutečně dělají kolikrát tlusté prase, ze kterého teče pot. A je potřeba to otevřeně říkat. Destigmatizaci vnímám právě skrze tuto “otevřenost”. Sdělit v knize, které informace jsou pravda a které nikoliv jsem považovala za nerozumné. Děkuji... za recenzi. I když se vzhledem k jejím vyznění může zdát mírně divné, tak mě recenze potěšila.
Vložil: Januška, 26.02.2021 21:16
Děžinský, Milan: O Diskurzu a chorobné závislosti
"Krok s dobou"... "Politická hra"... "Diskurz" --- tomu říkám Poezie s velkým P, jak stehno....
Vložil: Jan Jelínek, 26.02.2021 18:36
Děžinský, Milan: O Diskurzu a chorobné závislosti
Ale ne po deseti letech práce na pile.
Vložil: Jan Vaněk jr., 25.02.2021 15:45
Houda, Přemysl: Normalizační festival
Houda na stranách 8–9 samozřejmě používá běžné označení "Möbiova páska" a vysvětluje její vlastnosti, ač metafora, k níž ji využívá, je skutečně dosti sporná.
Vložil: Alena Radoušová, 25.02.2021 01:10
Sleva u knih není zadarmo
Vážení přátelé, diskutující čtenáři, díky za Váš zájem o knihy i o tento velmi fundovaně napsaný článek. Pevná cena knihy není krokem zpět k někdejší socialistické praktice, ale v případě naší země krok do evropského společenství. I v rozvinutém kapitalismu např. Německa tento instrument skvěle existuje... a nedávno byl zákon nejen potvrzen, ale ještě vylepšen. Knihy mají ve světě jako jediné zboží výjimku z volné tvorby cen, a to z důvodu, že se od párku v rohlíku liší svojí přidanou hodnotou - duševním vlastnictvím autorů a jsou tudíž označeny jako kulturní statek. V naší zemi má láska ke knize a čtenářství velkou tradici, počet vydaných titulů nám spousta velkých národů závidí, ale tím spíš nakladatelé uvítají co největší počet míst, kde se jejich knihy mohou nabízet. To není nic proti e-shopům, i knihkupci mohou mít své e-shopy, jenže nemohou poskytovat slevu ve výši celého svého zisku, aby dokázali konkurovat slevě na megaknihy.cz, což by se naprosto změnilo, kdybychom měli zákon o pevné ceně knihy (rozumí se nově uvedené knihy na trh) - zákazník si může vybrat sám, kde si knihu koupí, zda u svého knihkupce, či v některém z řetězcových knihkupectví, nebo v jakémkoliv e-shopu (třeba u svého knihkupce), ale neměl by se přece rozhodovat a priori pouze podle ceny - v případě tohoto zákona se jedná o ochrannou lhůtu např. 2 roky (Francie) nebo 1,5 roku (Německo). Ve Francii je povolena v této lhůtě odchylka od stanovené ceny nakladatelem plus mínus 5%, v Německu není odchylka žádná (týká se i veletrhů), Řekové si odsouhlasili max. slevu 10%, je to v EU ojedinělé, ale asi by toto mohlo být i u nás akceptováno. Po uplynutí ochranné lhůty už pak nic volné tvorbě ceny knihy nebrání (pokud je tedy ještě na trhu). Před pěti lety vybojovala skupina autorek prosazení tohoto zákona ve Slovinsku, v současné době o totéž usiluje Polsko a zhruba pět let i čeští nezávislí knihkupci. A na naší společnosti a čtenářích je posouzení, zda vůbec potřebujeme v našich městech specifická knihkupectví, nebo si vystačíme s e-shopy a uniformními knihkupectvími čtyř největších řetězců. Alena Radoušová - Kniha Českého ráje Turnov
Vložil: Jan Vaněk jr., 24.02.2021 21:57
Pánek, Josef: L’Amour au temps du changement climatique
Článek rozhodně není bez zajímavosti (pohříchu ani problémů – než triviální "žil 7 roků" bych ocenil spíše citaci "provokací" jako "toustový chleba, misku 38minek [sic!!!] másla a jahodovou marmeládu […] teď se vidíte 1000x v 1000i [sic] zrcadel na stěnách", dokonce "Vydržíte to < 1 min.", "vzdálena... 20cm [sic] max", nebo – mimochodem tou opisností dost anglicistní – "A vy, 1., co jste v hotelu udělal, bylo, že jste zkontroloval, jestli". Tvrzení "zápis číslovek ZÁSADNĚ číslicemi, nikoli slovně" značně nadsazuje Pánkovu důslednost – při běžnějším užití oba způsoby střídá klidně v bezprostředním sousedství a pro touž věc: "už 2 dny jste nepil … už dva dny jste nepil", "pozorného dohledu 2 Indů, vrchního a číšníka … A dva černí hoteloví indičtí idioti … sledují vaše prsty … sledují každé vaše hnutí, každý váš pohyb, 2 Indové", "13letou Indku … třináctiletou dívku". Bylo by zajímavé vědět, jestli to překlad zachovával), ale musím říci, že mi chvilku trvalo si "chybějící interpunkce k vyznačení … otázky v přímé řeči" vyložit (doufám správně) jako interpungování čárkou (kterou by překotnější punker mohl také vynechat: o kus dál je označena "spíše gramatickou než stylistickou, vynucenou slovesem"), nikoli tradičně dvojtečkou, uvozovkou a verzálkou (opět to ovšem není soustavné, v řadě případů jsou dvojtečka a velké písmeno použity, jen uvozovky chybí jako třída). Právě tak musím upozornit, že v českém znění oné (v knize přesně) desetiřádkové věty je ohvězdičkováno DEVĚT "a", včetně normální koordinační skupiny "se na vás doširoka a zářivě usmívají"; osm jich je až ve francouzštině, neboť toto Pánkovo epiteton constans, respektive repetitivní refrén, je překládáno asyndeticky "vous adressent un large, un radieux sourire". (Formulace, že v prvním příkladu "Vrchní to uvidí a zařídí, aby …" se spojka "vztahuje ke stejnému slovesu", pak prozrazuje značnou ledabylost překladu a redakce, ani nemluvě o učebnicovém vyšinutí "získat důvěru pracovnic a opřít se o jejich znalosti, jimž děkuji za spolupráci".)
Vložil: Zuzana Li, 24.02.2021 11:28
Fang, Fang: Deník z Wu-chanu
Pro zájemce o téma fenoménu Fang Fang bych odkázala ještě na rozhovor se spisovatelem Ning Kchenem v revue Souvislosti, kde popisuje situaci zhruba před rokem: „Fang Fang je v Číně horké téma, přímo žhavé. Do pohybu se daly spodní proudy. Celé to je složité, až bude někdo někdy psát o téhle části čínských... dějin a podaří se mu fenomén Fang Fang dobře zanalyzovat, mohlo by se mu tím podařit popsat základy problematiky současné Číny. Ale to by musel napsat politolog, sociolog, historik a literární kritik v jednom, protože jen z jednoho úhlu by to bylo málo. Spisovatel stojí vždy osamocen, a když se ocitne uprostřed bouřících mas, je to pro jedince vždycky nebezpečné. Fenomén Fang Fang můžeme časově rozdělit na dvě etapy. První etapa trvala oněch šedesát dnů, kdy se v rámci karanténních opatření uzavřel celý Wu-chan a Fang Fang psala své každodenní internetové příspěvky. Druhá etapa následovala poté, kdy vyšlo najevo, že se její Deník z Wu-chanu překládá do mnoha jazyků a chystají se zahraniční vydání. V Číně knižně nevyjde, to je už jisté. Já sledoval bedlivě a v přímém přenosu první etapu. Epidemie zaskočila úplně každého a uzavření desetimilionové metropole bylo bezprecedentní rozhodnutí. Všichni jsme den co den sledovali čísla, kolik přibývá nakažených a jak se kde epidemie šíří. Měli jsme strach. V oficiálních zprávách se člověk nedozví vše, jejich pojetí reality je velmi omezené, oficiální média mnoho důvěry veřejnosti nemají. Fang Fang žije ve Wu-chanu, a tak když začala každý den na Weibo nebo na WeChatu zveřejňovat své texty o tom, co zjistila, co se doslechla, co prožívá ona a její okolí, četli jsme je jako vzácné autentické zprávy ze samého centra dění, ze kterých jsme si mohli udělat představu o tom, co se tam asi tak ve skutečnosti děje. Bylo to jako slyšet dech a tep města uzavřeného v karanténě. Proto na sebe taky upoutala takovou pozornost. Z toho právě vyvstal problém, protože oficiálním místům se to nelíbilo. A obzvlášť se jim nelíbilo, když opakovaně volala po potrestání viníků, když psala o tom, proč se celá věc tak dlouho tajila. Cenzura jí začala posty mazat. Zobrazil se titulek, ale když na něj člověk klikl, text se nezobrazil, jen upozornění, že příspěvek byl pro nevhodnost obsahu smazán. Účty Fang Fang opakovaně zmrazili, znamená to, že se na něj majitel nedostane a nemůže nic zveřejnit. Je to způsob psychologické války a zároveň druh trestu. Na to všechno jsme normálně zvyklí, tentokrát to ale v té vypjaté době vyvolalo obrovskou vlnu solidarity s Fang Fang a odporu k cenzuře. Solidarita se projevovala tak, že opravdu spousta lidí její příspěvky sdílelo na svých účtech a profilech, přeposílalo si je ve skupinách, aby v tom množství neměla cenzura šanci všechno vymazat, aby se to jako štafeta šířilo pořád dál. Mluvíme o desítkách tisíců lidí, ne o pár kamarádech. Z osobního deníku se najednou stal v podstatě celostátní fenomén boje s cenzurou a potažmo zápas o svobodu informací ve veřejném prostoru, jaký jsme nikdy předtím nezažili. V těch dvou měsících se v jejím deníku soustředily dva jasné požadavky: prvním byl požadavek po pravdě, semknutí se, sdílení společného osudu, jeden za všechny a všichni za jednoho. Druhým byla revolta proti internetové cenzuře a státnímu aparátu, všichni se zapojili z pocitu, že jsme jako lid v právu a budeme se bránit, budeme si stát za svým, neuhneme." ... Více na souvislosti.cz.
Vložil: Zuzana Li, 24.02.2021 11:13
Fang, Fang: Deník z Wu-chanu
Děkuji za věcnou a výstižnou recenzi. Za zcela zásadní považuji v knize také téma kázně a sebekázně. Autorka opakovaně děkuje obyvatelům města, že právě především díky jejich obětavosti a sebekázni desetimilionová metropole epidemii nakonec úspěšně zvládla. Není to téma, které by pro nás stálo za větší... pozornost? Zvlášť v dnešní tristní situaci, kdy je po roce pandemie konec u nás stále v nedohlednu?
Vložil: Karel Huněk, 23.02.2021 14:42
Houda, Přemysl: Normalizační festival
Děkuju. Chápu, že u latinských a latinizovaných jmen dnes existují dubletní tvary: přivlastňovací adjektiva Möbiův / Möbiusův a genitivy Möbiuse / Möbia. Tvar "Möbiho" však zdá se není genitivem jména Möbius, ale Möbi. Má nejistota tedy spočívá právě v tom, že se možná píše o nějaké jiné pásce, která... má třeba na rozdíl od Möbiovy pásky (předmět dvojrozměrný tvářící se jako třírozměrný) či mince (předmět třírozměrný tvářící se jako dvojrozměrný) plochy tři a více čili že to je třeba nějaký předmět čtyřrozměrný tvářící se jako dvojrozměrný nebo podobně, což by umožnilo takový předmět použít co metaforu fenoménu na pohled jednoduchého, ale v podstatě vrstevnatého, složitého a připouštějícího mnohost přístupů.
Vložil: František Tůma, 23.02.2021 12:57
Houda, Přemysl: Normalizační festival
Možná není systémově dokonalý ani jeden tvar, i když ten zažitější je přece jen o dost vhodnější a oplývá určitou elegancí. Jenže Internetová jazyková příručka k problému dodává: „Tzv. antický způsob skloňování se neuplatňuje vždy, když jméno končí na -us, -as, -es, -os. Patří-li jména tohoto typu novodobým... nositelům (a pisatel nechce záměrně zdůraznit jejich antický původ) nebo jde-li o jména jiného než latinského či řeckého původu, která však mají zakončení obdobné jako jména antická, neodtrháváme v nepřímých pádech zakončení -us, -as, -es, -os, ale přidáváme pádové koncovky k celému jménu (Angus –? 2. p. Anguse –? 5. p. Angusi)." Blíže tam. Taková německá příjmení existují poměrně hojně. Bohužel řešení přivlastňovacích adjektiv tohoto typu příručka enumerativně neřeší, takže řešitel zůstane poněkud na pochybách. Ovšem slýcháme zcela správně „Angusova matka", tedy při správném skloňování "Möbiuse" (a vlastně ne jinak) by měl být genericky správný i dlouhý tvar. Existuje třeba příjmení „Pistoriusová", kde je to pěkně vidět. Můžou se nám k tomu vyjádřit jazykovědci, pokud tuto diskusi (až na občasné sprostoty, které by snad mohl někdo odfiltrovat) sledují?
Vložil: Karel Huněk, 23.02.2021 08:58
Houda, Přemysl: Normalizační festival
Asi se mýlím, ale přijde mi, že ona "Möbiho páska" -- pokud jde jakousi metaforu fenoménu, na nějž nelze nahlížet ani ze dvou stran (nemá "bifacialitu" mince), nýbrž pouze jeden pohled je správný -- by měla být páskou Möbiovou. Nicméně mi zároveň přijde, že metafora Möbiovy pásky, takto použitá právě... na vrstevnatý a množství perspektiv připouštějící fenomén, je použitá chybně. Čili to možná je skutečně Möbiho páska, již ovšem neznám.
Vložil: tomáš havel, 17.02.2021 08:33
Sleva u knih není zadarmo
Marie Voslářová: Slovem "funguje" myslíte, že skutečně funguje, nebo že to tam tak mají zavedené? Protože třeba ve Francie navzdory fixní ceně knih knihkupectví stále ubývá, spousta jich bojuje o přežití. V posledních letech skončily i dva řetězce, čili se to netýká jenom těch nezávislých. Samozřejmě... někdo může namítnout, že kdyby tam fixní cenu neměli, tak dnes už nemají knihkupectví ani jedno... * Existuje část lidstva, která je přesvědčená, že podobné "neduhy" spasí státní zásahy do ekonomiky, a existuje část lidstva, která takové jednání považuje za čiré zlo. O tom mi nepřísluší diskutovat, nejsem ekonom. Jsem však přesvědčený, že problém kamenných knihkupectví spočívá v něčem úplně jiném a plést do téhle diskuse řeči o tom, že za to může kapitalismus, je demagogie. Tak jako po staletí a za všech režimů zanikaly nebo se transformovaly nejrůznější řemesla a formy podnikání či obchodu, tak prostě zaniknou knihkupectví ve formě, v jaké prosperovaly ve dvacátém století. A bude hůř – nepotrvá dlouho a mezi kupci knih se budou početně prosazovat generace, které se na internetu pohybují od kojeneckého věku (bez nadsázky), bude růst podíl e-knih, případně audioknih (samozřejmě ne ve formě cédéčka). Tihle lidé už chodí přes appku i do hospody (boom roznáškových služeb tu byl ještě před covidem). * A co se v těch zemích, kde funguje fixní cena, třeba děje s neprodanými přebytky, myslíte, že ty každoroční miliony tun papíru, které se nepodaří prodat v různých výprodejích (netvrdím, že bezezbytku, ale něco přece) někde skladují, nebo to po pár měsících v tichosti šoupnou rovnou do stoupy? * Škoda, že se do diskuse nezapojil žádný nakladatel, dost by mě zajímal názor i téhle strany.
Vložil: Jitka J., 16.02.2021 22:08
iLiGlosa: Mladí zuřiví básníci
Zajímavý článek, díky za něj. Na okraj bych jen doplnila, že Pedro Carmona-Alvarez se danému tématu (nejen) ve svých básních soustavně věnuje už od svého debutu v roce 1997.
Vložil: Benoit Meunier, 16.02.2021 16:26
Pánek, Josef: L’Amour au temps du changement climatique
Nepíši, že pochybuji, že by Češi četli Bernhardta. Píši, že pochybuji, že ho Pánek četl, v tom se opírám o to, co sám říká veřejně v rozhovorech o svých vlivech a četbě. Ale mohu se mýlit.
Vložil: Patrik Linhart, 16.02.2021 15:33
Kaprálová, Dora: Proč už nepíšu o poezii
Doro, kurva dobrý! Říkám tomu - ne všemu - exorcismus exotů.
Vložil: jf, 16.02.2021 10:39
Pánek, Josef: L’Amour au temps du changement climatique
"V té souvislosti se nám dozajista vybaví Thomas Bernhard, i když opět je poměrně málo pravděpodobné, že by ho Pánek kdy četl." Wow, to je přímo ukázková vlastní nadutost. Kdo by v Česku taky kdy četl Bernharda, zato ve Francii...
Vložil: Marie Voslářová, 16.02.2021 08:25
Sleva u knih není zadarmo
V diskusi byla několikrát zmíněna pevná cena knih - není to vynález českých nakladatelů. Než to vážený čtenář zavrhne jako návrat do minulých dob temna, může se například na Wikipedii pod "Fixed book price" podívat nejen na argumenty, ale i na tabulku zemí, kde tento princip funguje. en.wikipedia.org
Vložil: Dagmar Cechova, 16.02.2021 02:53
Sleva u knih není zadarmo
Nakladatel i autor obdrží z knihy naprosto stejnou částku, ať se kniha prodá za jakoukoli cenu, čtenář má možnost koupit si knih více, jsou-li za nižší cenu, a to, jak se o marži podělí distributor s knihkupci či jinými prodejními kanály a kolik si z ní ukrojí ve prospěch slevy, je čistě jejich ekonomická... věc. Oni si to musí umět spočítat tak, aby jim to vyšlo. Jediný, kdo z tohoto vychází hůř, je nezávislý knihkupec, který se holt musí přizpůsobit době, je to celosvětový trend, nejen v oblasti knih. Je to totéž jako malé obchůdky s potravinami versus velké supermarkety. Ale vyčítáte supermarketu slevové akce? Jako koncový zákazník se rozhoduji, zda si koupím máslo za 25 Kč v marketu, nebo za 35 Kč u svého maloprodejce. A ten mě musí umět nějak přesvědčit, nabídnout něco navíc - je to o jeho prodejních strategiích. Ale přesto nebudu koukat skrz prsty na řetězce, které si mohou větší slevy dovolit, a tím dosáhnou větších prodejů. To je prostě zákon obchodu. Tento článek pro mě není realistickým pohledem na věc, ale jednostranným nahráváním malým knihkupcům s mnoha mylnými a zavádějícími informacemi. Jsem autor a mám pevné procento z MOC bez DPH (o tom, že je obecně nízké, by se měla vést jiná debata). Osobně jsem moc ráda, že se díky slevám mé knihy dostanou k více čtenářům. Rozhodně to nepociťuji jako jakoukoli svou nevýhodu.
Vložil: Elena, 15.02.2021 21:58
Sleva u knih není zadarmo
Pracovala jsem ve dvou institucích, které vydávaly knihy. Distribuci do knihkupectví jsem vždy řešila přes komisní smlouvy. Vydávali jsme pouze odborné knihy a největšími odběrateli byli univerzitní knihkupectví. Rabat jsem dávala vždy 30 %. Vlastní e-shop obě instituce mají. Distributory jsem nikdy... nevyužila, vlastně ani nevím, kdo takovou službu nabízí. Děkuji za příspěvek, který mi rozšířil obzory.
Vložil: Degenerovaný Teplouš, 15.02.2021 21:21
Friedenthal, Meelis: Včely
Ty jsi ale teploušek, brouku!
Vložil: Petra Štarková, 15.02.2021 20:03
Sleva u knih není zadarmo
Jako autoři - spisovatelé máme, alespoň pokud vím i od ostatních, procenta stejná ať se kniha prodá se slevou nebo bez. Takže nechápu, proč a jak by nás měly eshopy poškozovat - naopak jsme rádi, že se knihy i v době lockdownu prodávají, a na tom mají eshopy teď docela velký podíl.
Vložil: Karel Svoboda, 15.02.2021 19:42
Sleva u knih není zadarmo
Nikdy jsem nepochopil, proč stejná kniha u nakladatelství je dražší (i po nějaké slevě) než v nějakém e-shopu, kde se k ceně jasně musí přičíst procenta pro distributora i eshop. Proč by pak měl zákazník nakupovat knihu přímo tam, když většinou kupuje více knih od různých nakladatelství? Přesně jak... tu někdo psal - knihkupci/nakladatelství budou muset přijít přidanou hodnotou. Ať uz přednášky, kafe...nebo limitované obálky...
Vložil: Jitka. J., 15.02.2021 18:28
Sleva u knih není zadarmo
Samozřejmě že ceny e-shopů aj. ovlivňují i nakladatele, pro něj je zdaleka nejvýhodnější prodat své tituly po vlastní ose, jenže v konkurenci obrovských slev prostě nemá šanci zákazníka oslovit. I o tom se ostatně v článku píše. Taky je zajímavé, že nikdo z místních bojovníků za kapitalismus (ač jsem... si tedy dosud myslela, že svobodná volba zákazníka na základě fundovaných informací s ním není v rozporu) nereflektuje zmíněnou praktiku, kdy si e-shop poněkud upraví původní cenu knihy k obrazu svému... A co se týká dočasných pevných cen, jsou země, kde to funguje, takže to asi nebude úplně mimo (přinejmenším k zamyšlení). Každopádně díky autorce a iLiteratuře za tenhle článek.
Vložil: Radovan Auer, 15.02.2021 18:06
Sleva u knih není zadarmo
Chápu smysl článku a chápu rozpaky diskutérů o "pláči nad základními principy kapitalismu". Ano, přesně takto si stěžovali před patnácti lety na e-shopy prodejci elektroniky, oblečení, sportovního náčiní, prostě veškerého spotřebního zboží. A velká část soukromých prodejen tohoto typu opravdu zavřela... krám a přenechala pole řetězcům a e-shopům. A jestliže nám to u knihkupectví vádí (mně ano), protože opravdu nakladatel na tomto netratí, za svoje zboží dostane zaplacenu nasmlouvanou cenu, tak pojďme hledat cestu, jak jim pomoci. Pevné ceny to nejsou. Daná problematika už se tu řeší dlouho, takže rád sepíšu celý rozbor, proč ne, ale tady uvedu jen ten hlavní argument. Cena je jen jednou složkou marketingového mixu a velcí hráči obratem naleznou jiný způsob, jak maximalizovat své prodeje. Opravdu si o svých čtenářích myslíme, že se dominantně rozhodují jen a pouze dle ceny? Za sebe vidím cestu ve dvou věcech: 1. Na trhu jsou i solidní distributoři. Nakladatelé, kterým princip "parazitních e-shopů" vadí se mohou spojit, nechat si právníkem vtělit do smlouvy s distributorem body, které podobným aktivitám zamezí. 2. Nezávislá knihkupectví mohou konkurovat síle řetězců a e-shopů pouze v případě, pokud posílí svou roli kulturního a společenského centra v daném místě. To není z mé hlavy, podobný problém nastal v řadě státu dávno před námi. V jedné debatě v Institutu Cervantes, když jsem hovořil o trendu zániku malých nezávislých knihkupectví, především mimo velká města, mi můj španělský protějšek odpověděl - ano, to se u nás dělo také, v posledních letech ale rychle přibývá malých knihkupectví, spojených s kavárnou, vinárnou, pořádající malá čtení, koncerty.... Dovedu si představit projekt na oživení lokálních nezávislých knihkupectví v rámci stávajících grantových schémat MK, dovedu si i představit, že pokud by se mnohaleté úsilí do zavedení pevných cen přetavilo do úsilí o speciální grantové schéma na podporu malých nezávislých knihkupectví, už tady ta granty dávno máme. Není to totiž zase o tak velkých penězích.
Vložil: Pavel Mondschein, 15.02.2021 15:27
Sleva u knih není zadarmo
Všichni prodejci - kamenné obchody, e-shopy, dropshipové platformy - mají od distributora víceméně stejné podmínky. To, že e-shopy dokážou být nákladově efektivnější než kamenné obchody a že kamenné obchody nejsou mnohdy schopné vyvážit své vyšší náklady také odpovídající vyšší přidanou hodnotou, přece... není chyba a problém e-shopů. Už mi tu chybí jen postesknutí nad tím, jak elektronické knihy ničí literaturu, protože nejsou tištěné, a že se nejlíp čte ve světle petrolejky.
Vložil: th, 15.02.2021 14:43
Sleva u knih není zadarmo
Pardon: za první hvězdičkou má být: ... se NEdomnívám...
Vložil: tomáš havel, 15.02.2021 14:41
Sleva u knih není zadarmo
Možná se mýlím, rád se nechám poučit. Souhlasím s panem Dočkalem, že nakladatel (a tedy potažmo i všichni jeho dodavatelé – autoři, překladatelé, redaktoři, grafici, ilustrátoři, sazeči...) dostane vždy cca 50 % z ceny knihy bez DPH, ať se na jejím prodeji přiživí kolik chce prodejců, přeprodejců,... překupníků... Nakladateli (a všem profesím, které se na vzniku knihy podílejí) může být jedno, za kolik se jeho kniha prodává * Takže se domnívám, že nějaká státem předepsaná cena by na stavu financování "výrobní" fáze knihy něco změnila. Nopak – cena knih se zvýší, prodá se jich logicky méně a ve finále na to doplatí hlavně ta „výrobní“ část řetězce. Velkým distributorům zvýšená cena dorovná ztrátu z nižších prodejů, nakladatelům nikoli. Ti navíc přijdou o možnost sami poskytovat slevy (na vlastním e-shopu nebo různých akcích, čteních, festivalech, veletrzích). Nepomůže to ale výrazně ani malým, kamenným obchodům (i z příspěvků v diskusi vyplývá, že si lidé přes internet nekupují knihy jedině a výhradně kvůli nižší ceně, jedná se prostě o trend, který s sebou nese "moderní" doba, nikoli o ničivý dopad zhýralého kapitalismu). * Ještě k argumentu, že kniha není rohlík: kniha v jednadvacátém století podle mě prostě rohlík je (bez jakéhokoli hodnotícího zabarvení). Pryč jsou doby, kdy si knihy kupovala duchovní elita národa, dneska celý knižní byznys drží nad vodou konzumní čtivo prodávané a kupované jako housky na krámě. A taky jsou pryč doby, kdy jsme si chodili pro radu ke knihkupci; pro někoho prospěšné, pro jiného zpropadené internety dávno poskytují tolik informací (nejen influenceři na soc. sítích, ale i čtenářské skupiny jako Literární snobi, weby jako Databáze knih a koneckonců i iLiteratura), že se lidé prostě bez návštěvy knihkupectví obejdou. A neznamená to, že tito by byli kulturně či intelektuálně méněcenní. Podobný osud/změna ostatně potkal prodejce hudebních nosičů, lékárny... * Jediné, co považuji za bezesporu negativní jev současné proměny knižní prodejní sítě je skutečnost, že velcí hráči získávají čím dál větší monopol a mají možnost (a taky to někteří dělají) z pozice síly nedodržovat (bez praktické možnosti postihu) své smluvní závazky vůči těm menším. To už je ale úplně jiná diskuse a regulovaná cena knih nemůže mít vliv ani na podobné amorální praktiky.
Vložil: LT, 15.02.2021 14:03
Sleva u knih není zadarmo
Kamil: Kde jste získal informaci, že Megaknihy je 'dcera' Kosmasu?
Vložil: Miroslav Dočkal, 15.02.2021 13:39
Sleva u knih není zadarmo
Moc nechápu, jak na tom může prodělat nakladatel. Ten si přece dopředu určí, kolik procent z prodané knihy je pro něj, a kolik dá distributorům a knihkupcům. A veškeré peníze, které jdou distributorům a knihkupcům, přece nijak neovlivní jeho zisk? Ovlivní jej jen počet prodaných výtisků. A obecně snížení... výsledné ceny zvedne počet knížek, který si čtenář za stejný plat může koupit - ano, dá se říct, že stejně jako je stejný ten plat, je plus mínus stejný počet knih, jaké stihne "učíst", ale to není úplně pravda: hodně lidí si kupuje více knih, než stačí učíst. Snížení výsledné ceny knihy tedy zvýší počet prodaných knih, což zvýší zisk nakladatelům a vzhledem k vyššímu počtu prodaných knih přivede do zisku i některé z nakladatelů, kteří by jinak skončili ve ztrátě. Nebo dělám v něčem v té úvaze chybu? Problémy pro distributory a knihkupce jsou samozřejmě něco jiného.
Vložil: Anna Tkáčová, 15.02.2021 09:16
Sleva u knih není zadarmo
Z té diskuse na mě padá marnost a naprosté nepochopení. Kniha není rohlík. Z některých příspěvků pod argumentačně naprosto dobře podloženým textem se zcela vytratili ti, bez nich by knihy těžko vůbec vznikly: autoři, překladatelé, ilustrátoři. Pokud někdo nechápe, že ti jsou tím pokřiveným nastavením... knižního trhu postiženi nejvíc, tak marnost nad marnost, všechno je marnost. A přitom jsou těmi, kdo situaci mohou ovlivnit ze všech nejméně. Leda že by přestali psát, překládat a ilustrovat. To by se najedou všichni divili, včetně některých diskutujících.
Vložil: Bohumil Macháček, Ing., 15.02.2021 08:18
Sleva u knih není zadarmo
Ano, takhle funguje kapitalismus, a ten český reálný kapitalismus zvláště! Ti, co skutečně něco vytvářejí - autoři, překladatelé, nakladatelé a jejich spolupracovníci (redaktoři, korektoři, grafici apod.) dostanou ho*no, resp. hovínko a smetanu slíznou paraziti a veksláci - distributoři! Ani tu nulovou... sazbu DPH u tištěných knih nám naši zaměstnanci ve vládě nedovedou zařídit!
Vložil: Jaroslav, 14.02.2021 23:38
Sleva u knih není zadarmo
Zajímavý náhled do problematiky, nicméně některé pasáže jsou zcela mimo mísu a nejen názorově, ale i fakticky. Mám na mysli například viditelnost eshopů ve vyhledavačích. Pokud někdo křiví trh, tak to jsou distributoři v kombinaci s nakladatelstvími, konkrétně ta zde dvě velká zmíněná, která skupují... ve velkém ta malá nakladatelství a parcelují si trh. Podle mě už by to měl pomalu začít řešit antimonopolní úřad. Největší "srandou" je, že nejméně z celé knížky tak má ve většině případů její autor (čest výjimkám).
Vložil: Karel K. , 14.02.2021 20:10
Sleva u knih není zadarmo
Chápu to jako útok na megaknihy.cz, od nich jsou ty screeny. Osobně například jídlo a spoustu věci nakupuji “u místních”. Z principu nenakupuji na Alze. Ale megaknihy mi nevadí. Proč? Dělal jsem objednávku knížek. Pro mě, ženu, děti... celkem to bylo asi za 5.000 Kč. Vydejnu mám vedle kanceláře. Kdybych... tohle objednaval j jednotlivých distributorů (nakladatelů), byla by cena o více než 1.000 Kč vyšší. Plus 4x poštovné. A hlavně: Nevyzvedl bych to najednou. Přijeli by ke mě 4 dodávky se 4 zasílkami. Tedy to řešení je dražší, časově náročnější, méně ekologické... Je mi fuk, komu ta firma patří (pokud to není Babiš). Proč se malí nakladatelé nedomluví a neudelají společný e-shop? Proč to tedy megakniham prodávají a pak pláčí? Sorry, tohle neberu.
Vložil: Marie Voslářová, 14.02.2021 18:54
Sleva u knih není zadarmo
Nechápu, proč by měl být podrobný popis fungování odvětví včetně vysvětlení některých nežádoucích důsledků nějak v rozporu s kapitalismem. Zákazník ať se rozhodne - ale informovaně.
Vložil: Jaromír, 14.02.2021 18:10
Sleva u knih není zadarmo
Mě by zajímalo, jakým způsobem těm e-shopům může zákazník "naletět"? Oni pak nepošlou zaplacené zboží? Nebo pošlou místo knih padělky? Nebo nekvalitní knihy (vytištěné zdraví škodlivým inkoustem, když už se argumentuje původem mrkví)? ///// A taky by mě zajímalo, komu všemu přinese užitek pevná cena... knih, kromě velice úzké skupiny podnikatelů – malých knihkupců. Komu dalšímu přinese užitek skutečnost, že většina čtenářů zaplatí za knihy (tytéž knihy) vyšší cenu? Není tohle spíš lobbing sdružení knihkupců?
Vložil: Pepa, 14.02.2021 17:47
Sleva u knih není zadarmo
Myslím, že autoři článku v životě neslyšeli o nabídce a poptávce. Komunismus se všude stejnou cenou jsme tu už měli. Díky těm eshopum kupuji řádově více knih a tím i podporuji mnohem více nakladatelství.
Vložil: Petr H., 14.02.2021 16:43
Sleva u knih není zadarmo
Takhle funguje kapitalismus. Přijde mi dost ufnukany článek. Tohle funguje po celem světě s jakymkoliv zbožím a nerozumim tomu, proc ja jako zákazník bych měl kupovat zboží dráž, pokud za to jinde za vyšší cenu nedostanu žádnou přidanou hodnotu. Pochopil bych, pokud bych si nejakym obchodem vytvoril... vztah a měl od něj nejakou pridanou hodnotu. A například u Megaknih, z kterých jsou v článku fotky jsem nikdy neměl žádný problém a ceny úplně jinde. Já kupuji hlavně eknihy (z důvodu místa a ekologie) a přivítal bych, abych je mohl koupit primo od nakladatele, abych vynechal tu hromadu zbytecnych lidi, co je na to nabalenych.
Vložil: Jan Bláha, 14.02.2021 16:03
Sleva u knih není zadarmo
Ano, chtělo by to zeptat se Milana Gelnara z Arga...
Vložil: Marcel, 14.02.2021 15:55
Sleva u knih není zadarmo
Autorka 30 rokov spala a teraz sa zobudila. O tomto je predsa kaptalizmus ako ekonomický systém, predávajúci sa snaží mať co najväčší zisk, kupujúci zasa hľadá, čo najnižšiu cenu. A nápady na zmrazenie/zastropovanie cien po určitú dobu nás pomaly vracajú späť. Nehovoriac, že samotný ekonomický systém... je už dosť pokrivený reguláciami a dotáciami (to je však téma na inú debatu).
Vložil: Kamil, 14.02.2021 13:37
Sleva u knih není zadarmo
Největší čuňárns je kosmas.cz a jeho “dcera” megaknihy.cz, suverénně největší parazit.
Vložil: Kateřina Krištůfková, 14.02.2021 08:43
Sleva u knih není zadarmo
Díky za tenhle příspěvek! Důležité téma, o kterém se bohužel dosud příliš nemluvilo. Snad otevře širší diskusi a povede do budoucna třeba k nastavení pevných cen knih alespoň na nějakou dobu od vydání.
Vložil: Hasan Zahirović, 13.02.2021 21:44
Jergović, Miljenko: Rabija i sedam meleka
Rabija je jméno pro paní, žádný rabín to není.
Vložil: ahura mazda, 12.02.2021 22:23
Filloy, Juan: Op Oloop
Tato recenze je mnohem přínosnější, je vidět, že autorka je fundovaná hispanistka.
Vložil: JVjr, 11.02.2021 21:58
iLiGlosa: Pí ejč dý
Pohříchu nikoli. Říká slovo od slova, v 6:25 (URL si každý zájemce snadno vygooglí za pár vteřin, takže nevidím důvod tu onomu pochybnému médiu dělat reklamu -- na rozdíl od stopáže, kde je naopak žádoucí, aby ten, kdo už si to protrpěl, ušetřil ostatním nutnost opakování; diskuse nejsou těžení bitcoinu!... i když nějaký proof-of-work jako vstupní kritérium by taky nebyl marný, ale to odbočuji): "Samozřejmě ta, ta… ta parta demonstrantů, ten dav, to nepředstavovalo žádné nebezpečí, protože…]é, zcela pod kontrolou, um, civilních, zvolených, demokratických úředníků, jsou ozbrojené síly, v tom je rozdíl mezi… Spojenými státy a Argentinou nebo Uruguayí nebo dalšími jinými zeměmi… Venezuelou! kde armáda RUTINNĚ {důraz na rozdíl od předchozího můj a ne Lukešův] zasahuje do politiky" (následující pomlka větnou melodií odpovídá spíše středníku než tečce, podobně jako to, že k tématu Lukeš domeandroval od Romneyho tvrzení, že šlo o puč, přes srovnání s pochodem žen v říjnu 1789, kterým "v podstatě daly do pohybu francouzskou revoluci, s gilotinou, s popravami a podobně"; ale z hlediska výstavby promluvy lze dílčí celek považovat za jakžtakž autochtonní). Pan Mattuš případně mé rychločtení Wikipedie opraví, ale poslední junty tam vládly v 1875/6–90, 1933–42 a 1972/3–1984/5. Interpretovat tohle jako "přítomný čas v širším smyslu" je jako tvrdit, že v českých zemích jsou rutinně vězněni disidenti protestující proti politice sousedních mocností ovládajících domácí poměry.
Vložil: mp, 09.02.2021 22:17
iLiGlosa: Pí ejč dý
Akorát že v příslušné větě IL mluví o "zemích, kde armáda zasahuje do politiky" (a přítomný čas je zjevně míněn v širším smyslu), ale kdyby měl člověk všechno kontrolovat, tak se ty sloupky nenapíšou.
Vložil: lao tse, 09.02.2021 21:11
iLiGlosa: Pí ejč dý
a vůbec nejomezenější jsou docenti...
Vložil: Boleslav_Bahno, 07.02.2021 09:23
Hůlová, Petra: Čtyři důvody, proč nevíme, co si myslí čeští autoři
tím textem paní Hůlová ukázala něco, čemu v Polsku říkáme "rozum i godność człowieka".
Vložil: mp, 06.02.2021 15:04
Marek, Jaromír: Interhelpo
Školy nemám a ta celková formulace je vskutku matoucí, ale české "měl se stát" ve smyslu "was to become" apod. jistě existuje.
Vložil: kh, 06.02.2021 09:57
Marek, Jaromír: Interhelpo
Pokud zde odhlédneme od konfúze vzniklé z použití deontického "mít" v epistemické funkci a nahradíme sloveso příslovcem "údajně" ve spojení s plnovýznamovým slovesem, je jasné, že formulace neobstojí ani v epistemické funkci.
Vložil: Martin Liška, 06.02.2021 07:31
Marek, Jaromír: Interhelpo
Myslím, že z textu recenze jasně vyplývá, že ono zpochybňující "se měl stát" nemá za cíl zpochybnit skutečnost, že se Szabó stal ministrem v maďarské vládě, nýbrž upozornit na autorovu záměnu dvou různých osob, jak jste si koneckonců ve svém příspěvku sám odpověděl. Každopádně děkuji za doplnění dalších... zajímavých informací.
Vložil: Jan Vaněk jr., 05.02.2021 20:16
Marek, Jaromír: Interhelpo
Nechápu to zpochybňující "se měl stát": že János Szabó (1897–1986; v ruských pramenech rovněž převažuje maďarská podoba jména) byl členem dvou vlád MLR, jde snadno dohledat dokonce i v češtině a slovenštině (ačkoli Markova vysvětlivka "V roce 1947 se vrátil do Maďarska, kde se stal ministrem v první... komunistické vládě" je nesmysl: ze SSSR odjel až v létě 1950, protože mu nesvědčilo drsné klima; do čela nově vytvořeného resortu místního průmyslu byl jmenován v lednu 1952. K tomu viz ne zcela faktograficky přesné podání rozmluvy s ním in Milan Syruček, Na ostří pera, 2012, kapitola Lesk a bída Interhelpa, což Marek v seznamu literatury uvádí!). Pasáž o "více nositelích téhož jména" svědčí spíš o tom, že problematické bylo pro recenzenta porozumět straně 288 (natožpak se zamyslet nad tím, jak by dva jmenovci mohli sdílet i přezdívku, potažmo krycí pseudonym), kde je souvisle pojednán osud syna Szabóovy sestry – viz books.google.cz: "Marie Chovanová-Szabóová vzpomínala, jak do armády postupně nastoupil její manžel Julius Chovan a […] syn Jan […] Jan Chovan se jako parašutista účastnil Dukelské operace. […] vzpomínala jeho matka Marie Chovanová-Szabóová. Jejímu synovi amputovali ruku […] vyrůstal v mnohonárodnostním Interhelpu, znal několik jazyků […] 'Spolupracoval při vyslýchání zajatců. Naučil se psát s protézou a pracoval v kanceláři,' uvedla ve svých vzpomínkách Marie Chovanová-Szabóová. Ján Samuel-Szabó na následky zranění zemřel krátce po skončení války. Dalších jedenáct příslušníků Interhelpa padlo přímo v bojích" Takže Marek na samý závěr v nějakém trapném, leč bez problémů rozeznatelném zatemnění smyslů nahradil invalidovo jméno jeho strýcem (který strávil válku jako funkcionář středoasijského lehkého průmyslu, byť tvrzení "V roce 1940 byl Ján Samuel-Szabó jmenován ministrem pro rozvoj měst a obcí v kyrgyzské vládě" neodpovídá pramenům – takový lidový komisariát ani neexistoval; snad jde o záměnu s jeho druhým maďarským postem po reorganizaci. Jinde sám Marek uvádí, že v letech 1940–1 byl Szabó členem předsednictva "Rady průmyslových družstev Kyrgyzské SSR", v září 1939 snad dokonce předsedou; vysvětlením by mohlo být, že podobné organizace byly formálně postaveny na roveň ministerstvům).
Vložil: Marie, 03.02.2021 11:41
Horáková, Pavla
Zbytečná zlomyslnost PB i anonymního diskutujícího. Někdo píše přes den nebo večer, jiný se zase snaží být za každou cenu zajímavý.
Vložil: , 02.02.2021 21:07
Horáková, Pavla
Škoda, že český spisovatel pan B-ec ze své reakce neudělal sloupek pro iLiteraturu, ale prodal ho konkurenci. https://www.advojka.cz/archiv/2020/23/pres-den-nebo-vecer-sloupky-psane-na-vodu Česká spisovatelka paní H-ová – jak nyní víme, protože nám to sama řekla – neměla do třiceti světu co říct.... Což přijala se vší skromností jako fakt a učila se a učila a „řemeslo si tříbila“ až do chvíle, kdy těsně po třicítce vylétl z pilné a pokorné kukly překrásný spisovatelský motýl. Měl za sebou v té kukle spoustu tvrdé černé práce – a tak vylétl s pořádnou chutí a do veliké výšky. Šlo mu to výtečně, protože – jak paní H-ová o sobě s uznáním v jednom celkem nedávném rozhovoru prozradila – těžko na cvičišti, lehko na bojišti. A teď nám ten vycepovaný motýl poletuje po bojišti české prózy a trousí postřehy, které se vyznačují dvěma věcmi: sebechválou a ubíjející fádností. Paní H-ová myslí a velmi pěkně formuluje, že kontakt se čtenáři „aktivně nevyhledává“, ale – přemítá dál – čtenáři se ozývají sami. Dostává od nich, říká, „několik soukromých zpráv týdně“ o tom, jak je její „poslední kniha zasáhla nebo jak jim mluví z duše“! Ty motýle jeden nafoukanej, pomyslí si v tu chvíli sběratel se síťkou na louce, posloucháš se někdy? Když to shrneme: paní H-ová na otázku, zda vyhledává osobní kontakt se svými čtenáři, odpovídá, že ne, že čtenáři za ní jdou sami a že ji opravdu, ale opravdu hodně chválí. A k nevkusné neskromnosti – tak to chodí! – připitomělý jazyk. „Víte, pane redaktore, moje poslední kniha mým čtenářům mluví z duše.“ Pyšný motýl letí dál, usedá na krásné květiny a jeho krásná křídla dýchají. Ale navrhuji přirovnání k babočkám a hnědáskům opustit – motýli si to nezaslouží. A za druhé, brzy bychom nepochybně skončili u mávnutí síťkou a smrcení ve smrtičce – tak nabubřele a unyle o sobě a své práci paní H -ová míní a mluví! Naše paní spisovatelka „přijímá účast na valné většině akcí“ a „nemá preferovaný typ akce“. A zkušeně a s velkou převahou dodává, že vždycky záleží na tom, „jak je připravený moderátor“. Ach, přátelé – stýská si tu vlastně mezi řádky paní H-ová –, těch mizerně nachystaných moderátorů co já už zažila! Hrůza a utrpení! A jaká otrava! Nejhorší je, že to všechno nekončí. Naopak. Už brzy se bude promlouvat z duší a zasahovat do hloubky a moderátoři budou mít plné ruce práce, protože paní H-ová pracuje na románu o babičce, kolem níž „defi lovaly velké dějiny“. To je v české současné próze něco neslýchaného! Tak alespoň těm chudákům moderátorům trochu pomůžeme v náročných přípravách. Víte, kde a kdy paní H-ová píše? Ne? Dobře poslouchejte! Otázka: „Kde a kdy nejčastěji píšete?“ Odpověď: „Zpravidla doma, na notebooku. Přes den nebo večer.“ Hm, paní H-ová ráno nepíše! Co dělá? Nejspíš spí. To jsou věci!
Vložil: Josef Poláček, 02.02.2021 12:55
Endó, Šúsaku: Mlčení
Dobrý den, ocitl jsem se tu trochu náhodou, ale přece jen mi to nedá, abych neohlásil své votum separatum. Jestliže autorka recenze tvrdí, že literární styl Endóa je "mistrovský" - pak můj dojem byl přesně opačný, podle mého názoru je dílo literárně a stylisticky velmi ploché, bez jakékoli vyšší literární... kvality. (Ovšem nečetl jsem originál, může být že v japonštině daný způsob podání působí poněkud jiným dojmem.) A nejen literární styl jako takový; co hůře, jednání aktérů je velmi nevěrohodné, vyumělkované, je vidět že autor veškerý smysl pro racionalitu obětoval ve prospěch rozvíjení svého vlastního vůdčího ideového tématu. (V tomto ohledu je přece jenom znatelně lepší filmové zpracování.)
Vložil: Jan Vaněk jr., 30.01.2021 00:32
Černý, Václav: Soustavný přehled obecných dějin literatury naší vzdělanosti IV.
1993 (přes celý ročník, 6 čísel); viz i bibliografie v http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=357
Vložil: Jana Hlavičková , 28.01.2021 18:12
Lednická, Karin: Šikmý kostel 2
Druhý díl je stejně dokonale čtivý jako díl první. Pokud vám hlavní postavy již napoprvé přirostly k srdci, pak otevřením druhého dílu jako byste se vraceli domů, ke své rodině. Fenomenální a dokonalé, není co říct vic Snad jen, že se už nyní nemůžu dočkat závěrečného, třetího dílu.
Vložil: Zuzana Dorogiová, 28.01.2021 18:06
Lednická, Karin: Šikmý kostel 2
Druhý díl Šikmého kostela je ještě větší bomba než první! Četla jsem jedním dechem a už se těším na třetí díl! Karin Lednická je talentovaná skvělá vypravěčka. Trilogie bude patřit ke klenotům mé knihovny, k níž se budu ráda vracet!
Vložil: Bajarys, 28.01.2021 14:07
Lednická, Karin: Šikmý kostel 2
Šikmý kostel, oba díly, velmi doporučuji. Karin Lednická dokazuje, že je výbornou vypravěčkou, její hrdinové jsou vylíčeni velmi plasticky a reálně, troufám si říct, že jsem s nimi srostla a přilnula k nim, jako by se jednalo o blízké lidi. A možná tomu tak je, neboť jejich příběhy jsou příběhy mých... předků. Už v první knize jsem si zamilovala osobitý styl vyprávění autorky. Navenek tvrdý a nesmlouvavý, bez zbytečných příkras, přesně takový, jací jsou obyvatelé regionu razovitého. A přitom tak lidský a empatický, ale bez nadržování konkrétním lidem či stranám. Karin Lednická jde při pátrání po historických pramenech až na dřeň, fakta jsou ověřená historiky i přímými pamětníky, což zvyšuje výpovědní hodnotu knihy a posouvá ji, co se kvality týče, velmi vysoko.
Vložil: Richard, 28.01.2021 13:46
Černý, Václav: Soustavný přehled obecných dějin literatury naší vzdělanosti IV.
3 x záznam hlasu Václava Černého https://nadcasove.blogspot.com/2020/05/3-x-zaznam-hlasu-vaclava-cerneho.html
Vložil: E. U. Garp, 27.01.2021 10:52
Černý, Václav: Soustavný přehled obecných dějin literatury naší vzdělanosti IV.
Pátý díl vyšel na pokračování ve Světové literatuře tuším 1994, že by se chystalo knižní vydání, bohužel také nic nevím.
Vložil: Shimona Souckova, 27.01.2021 10:45
Černý, Václav: Soustavný přehled obecných dějin literatury naší vzdělanosti IV.
Psat o prof.Cerném mi pripada témer nevhodné, tak vyjimecny zjev v nasi kulture zadné hodnoceni nepotrebuje, me jen trapi, ze tento 4.dil jeho Soustavného prehledu nemohu nikde sehnat a nevim nic o osudu ( pristim?) patého planovaného ( od 1998) dilu "Soudoba literatura..." Souckova
Vložil: Blanka Pešoutová (redakce), 26.01.2021 21:14
Wilcock, Juan Rodolfo: Synagoga ikonoklastů
Děkujeme za upozornění. Opraveno.
Vložil: Anežka Charvátová, 26.01.2021 20:59
Wilcock, Juan Rodolfo: Synagoga ikonoklastů
Prosím opravte na začátku odkaz na Bolanovo dílo - jmenuje se "Nacistická literatura v Americe", nikoli Argentině.
Vložil: Jitka J., 23.01.2021 13:03
Blanco Calderón, Rodrigo: Kniha noci
Výborná, výstižná recenze, to se vůbec nedá srovnat s recenzí na tuto knihu v Respektu. Díky za iLiteraturu.
Vložil: Jiří Černý, 18.01.2021 15:47
Haddon, Mark: Sviňucha
Četl jsem vše v češtině od Marka Haddona, četl jsem i jiné současné anglické autory jako je Julian Barnes a David Nichols, ty knihy mě většinou zmatou, často pocitem trapnosti, nepatřičnosti. Sviňucha je jiná, zmatený jsem ovšem opět. Opulentní rozkročení autora napříč časem, prostorem, příběhy. Detaily... jako jména květin, jídel, zvířat - mimo běžnou dnešní zkušenost. Řekl bych, že autor se pohybuje až příliš svévolně v prostoru, který sám s radostí a virtuozně vytváří. Má na to právo, on je tvůrce, ale sevřenost Podivuhodného případu se psem je na světelné roky daleko. Za mě - škoda.
Vložil: , 18.01.2021 12:35
Matocha, Vojtěch: Prašina
Co se stalo todnovi na prašné
Vložil: Nika, 18.01.2021 08:06
Haidt, Jonathan: Morálka lidské mysli. Proč lidstvo rozděluje politika a náboženství
Dobrý den, nevíte, zda by se dala tato kniha nějak stáhnout jako online čtení?
Vložil: Petr Peňáz, 17.01.2021 21:14
Nečasová, Denisa: Nový socialistický člověk
Ilustrace ke knize: Vytahuji na světlo fanatického a současně zištného, křivého soudruha Borise Michajlova (1905-1982), autora stati "Smysl dějin českého národa" na str. 467-484 knihy "Hrdinové a věštci českého národa", vydané r.1948 Společenskými podniky spol. s r.o. v Přerově. Unikátní a ojedinělé... na knize zůstává, že dalšími autory jednotlivých životopisných studií v téže knize jsou vynikající badatelé, kteří patrně neměli tušení, jakým způsobem bude jejich práce devalvována (Kalista, Holinka, aj.) Michajlov podle vzpomínek Miloše Formana v knize autora Tunyse "Hvězdy, které nehasnou, aneb..." , Praha 2012 a také dle příspěvku "Magická laterna, 3 díl" Pozitivních novin byl dosazeným druhým ředitelem Laterny magiky a zastával i fci ředitele Svazu ČSSP". Patrně jde o téhož Michajlova, který pilně vyráběl propagandistickou stalinistickou literaturu pod jménem Nikolaj N. Michajlov. - I tyto obskurní postavy českých dějin by neměly zapadnout do jámy zapomnění; jsou bezcharakterním mementem, jejich životy by v podmínkách neomarxismu mohl uchopit novodobý Shakespeare; co jiného může člověka napadnout, vidí-li absurdity, jako Masarykovou univerzitou v Brně ctěného +politologa Vlastislava Chalupu, nebo nové pojetí českých dějin děkana Pullmanna aj. snaživců Univerzity Karlovy v Praze...etc.etc.
Vložil: Karel Huněk, 12.01.2021 16:11
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
Konečně máme o žánru jasno. Je to článek.
Vložil: Tobiáš Pazour, 12.01.2021 14:29
Matocha, Vojtěch: Prašina
Kniha je totální blbost
Vložil: th, 12.01.2021 13:43
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
Přesně to myslím, kromě nadpisů číst i články pod nimi.
Vložil: , 12.01.2021 12:24
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
tomáš havel: Myslíte ten článek, který je uvedený nadpisem recenze a údajem o českém vydání a dává knize 80 % ?
Vložil: tomáš havel, 12.01.2021 11:06
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
Mně přijde, že většina diskutérů článek vůbec nečetla nebo má problém s elementárním pochopením krátkého, nekomplikovaného textu. Článek přece není žádná recenze (natož kritika), je to velice stručné představení autora, jeho díla v kontextu ukrajinské literatury, samotného románu prostřednictvím citace... jiného autora a konečně snaha o zařazení této konkrétní, skoro sto let staré knihy do kontextu u nás vydávaných – v poslední době – ukrajinských literárních děl. K tomu ryze osobní, subjektivní douška pro zpestření na závěr. Nic víc a nic míň. K tomu samozřejmě bohatě stačilo si knihu přečíst v originále.
Vložil: Karel Huněk, 12.01.2021 08:31
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
Taky jsem přesvědčen, že v recenzi či kritice překladového díla má posouzení překladu své místo, dokonce by se od něj mělo vycházet. Vždyť samotný materiál posuzovaného textu je úplně proměněn.
Vložil: jenže ten zvláštní, 11.01.2021 16:47
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
text trochu vyvolává pochyby, jestli recenzent vůbec četl knihu v českém prekladu
Vložil: jf, 11.01.2021 15:58
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
no jo, paní michaela, která měla na fb problém pochopit, co znamená "přeloženo ze slovenštiny", jenom musí dát najevo, že je taky překladatelka, víte, a trapným způsobem zopakovat výtku, která se už objevila na fb iliteratury, že v textu recenze není překlad dostatečně zmíněn, jako by to byla recenzentská... povinnost. žádné další otázky.
Vložil: ivan, 11.01.2021 12:17
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
Pani Michaela! Ale veď je tam uvedené: Přel. Miroslav Tomek.
Vložil: Michaela Škultéty, 11.01.2021 10:40
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
Prosím pěkně, ten překlad se v češtině objevil sám? Jen tak zničehonic? Nebo tu knihu někdo přeložil? A kdo to asi tak mohl být? Samé otázky...
Vložil: Martin Liška, 08.01.2021 21:39
Překladatelé jako rukojmí?
Míla Jebavá: To se snad ale týká jen překladatelů zapsaných v seznamech soudních tlumočníků a překladatelů, ne? Ti pokud vím musí projít speciálním školením, kde se s odbornou terminologií seznamují (chápu ovšem, že se tam během několika týdnů těžko mohou naučit všechno). Kromě toho je to ale jejich... rozhodnutí, zda se chtějí kvalifikovat a nechat se na tyto seznamy zapsat. Není to tedy tak, jak by mohlo z Vašeho komentáře vyplývat, že soud či státní zastupitelství může vyzvat jakéhokoliv překladatele a ten nemá šanci se takovéto zakázce vyhnout.
Vložil: admin, 08.01.2021 21:15
Borkovec, Petr: Bůh, Richard a hromada mrtvol
Kdybyste náhodou pochybovali, tak i to věnování v posledním odstavci je podle skutečných událostí.