Diskuse - historie

Vložil: Magda de Bruin, 15.10.2018 13:26
Mercks, Kees: Čeština jako hlavní obor do dvou let skončí
Paní Mazancová (nejste náhodou Keesova švagrová? V tom případě jsme se kdysi párkrát sešly), o tom, co v Nizozemsku vyšlo/vychází z české literatury, pravidelně informujeme na těchto stránkách. Brožurka o J. A. Komenském vyjde, pokud vím, v nizozemštině, takže nevím, jestli si ji budete moct přečíst....
Vložil: Klara, 15.10.2018 11:51
Frankfurtský knižní veletrh 2018: mudlovská práva
Děkujeme za zajímavé "zpravodajství" z Frankfurt am Main. Pan ředitel, Juergen Boos nazval určitě schválně knižní veletrh politickou platformou. Německá ustava je garantem, že na trh se nedostanu publikace , které porušuji lidská práva. Rozumět dnešnímu, složitém světů nám pomůže čtení a dobre... knihy. Tušila to i paní J. K. Rowlingova když stvořila chytrého a spravedlivého čaroděje s kamarády.
Vložil: Růžena Mazancová, 14.10.2018 20:14
Mercks, Kees: Čeština jako hlavní obor do dvou let skončí
Dobrý den, článek s panem Mercksem je pro mě velice zajímavý. Netušila jsem, že v Holandsku vyšlo tolik krásných knih z naší literatury. Těším se, že si přečtu od K.M. o J.A.Komenském. Přeji další úspěchy v překladech. Děkuji. Růžena Mazancová
Vložil: Magda de Bruin, 14.10.2018 11:23
Zábranský, David: Za_raný turisti
Kdo chce, aby ho okolí přijímalo za "svého", měl by se hlavně naučit jazyk (bez ohledu na to, že se dneska skoro všude domluví anglicky).
Vložil: jirka, 13.10.2018 23:11
Zábranský, David: Za_raný turisti
... líbil, ale myslíte si, že to byl "kluk nebo holka" ... ? a máte za to, že to dotyčný takto "třídí" jako vy? Zdravim z jižních Čech ...
Vložil: redakce, 13.10.2018 16:49
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk
Pan Vaněk má samozřejmě pravdu, autor měl na mysli ÚČL. Chybu jsme opravili.
Vložil: Otakar Vidimský, 12.10.2018 21:03
Bolina, Pavel; Klimek, Tomáš; Cílek, Václav: Staré cesty v krajině středních Čech
Konečně někdo vyvrátil nesmysly, které se píší a natáčejí o hradě Houska. Z knihy zřetelně vyplývá, že hrad Houska kontroloval několik významných dálkových tras, hlavně cestu z Prahy přes Kostelec nad Labem, Řepín a Mšeno do Doks. Pěkné počtení představuje kapitola o hradišti Kamenec.
Vložil: Viking, 12.10.2018 09:20
Kroupa, Daniel: Masaryk – Patočka – Havel
Kromě toho neexistuje žádné nakladatelství Oikoymenh. Jmenuje se Oikúmené a tento obecně rozšířený omyl pochází z toho, že řecké OIKOYMENH, psané v alfabétě, se mechanichy přepíše do minusek, jako by to byla latinka. No ale to by teolog pan Eminger vědět mohl, ne?
Vložil: m p, 12.10.2018 09:10
Kroupa, Daniel: Masaryk – Patočka – Havel
Adjektivum "diploos" znamená "dvojný, dvojitý" a přeneseně "dvoutvářný, zrádný".
Vložil: Jan Vaněk jr., 11.10.2018 22:39
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk
Překvapuje, že výběr zdrojové edice konzultoval M. Meunier "s Ústavem pro jazyk český" a nikoli pro českou literaturu.
Vložil: Lada, 10.10.2018 09:52
Gersão, Teolinda: Mlčení
Milá Lucie, moc mě těší, že se Vám kniha Teolindy Gersao líbí. Pozvolné čtení je správný způsob, jak se s tímto textem sblížit. Pokud vím, v současnosti není další titul od této autorky v edičním plánu žádného nakladatelství. Ale určitě by jich několik za překlad stálo.
Vložil: Lucie, 08.10.2018 12:28
Gersão, Teolinda: Mlčení
Je to typ knihy, u které stačí přečíst 2 stránky a nechat v sobě doznít emoce a myšlenky a až pak pokračovat dál. Za půvab knihy zřejmě můžeme poděkovat i paní překladatelce. Nechystají se další překlady knih Teolindy Gersao? Za případnou odpověď děkuji. Lucie
Vložil: Jirka Omáčka, 08.10.2018 08:37
Alvarová, Alexandra: Průmysl lži
Viditelně pan Horák je ruský troll, kterému názory paní Alvarové viditelně nevoní. Kniha je velmi poučná, a každý by si jí měl přečíst, aby se nenechal tak snadno manipulovat.
Vložil: Dara mazlickova, 07.10.2018 19:22
Romové a Sintové v německy psané literatuře pro děti a mládež
Jsem z rodu Sintu Rozena Vrbová
Vložil: jovanka, 06.10.2018 19:49
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk
Doporučuji pokračovat v četbě třeba článkem Prague contre l’esprit de sérieux.
Vložil: Lumir okon, 05.10.2018 06:54
Hruška, Petr: Někde tady. Český básník Karel Šiktanc
Napište mi meil,kdo jste mne znali.
Vložil: Karel Huněk, 03.10.2018 10:28
Jansson, Tove: Jak to bylo dál?
Předmětem kritiky nebylo, nakolik překlad "funguje", nýbrž, že se příliš odchyluje od originálu.
Vložil: Alena Nová, 30.09.2018 16:14
Jansson, Tove: Jak to bylo dál?
U mych deti - 6 a 8 let - text v cestine skvele funguje, tato recenze pusobi zaujate, tak jsem se divala, co si mysli ostatni, pro srovnani doporucuji http://www.klubknihomolu.cz/148606/zviratka-nebo-skritci/ mozna nechat recenzovat deti, kdyz jde o detskou knizku?
Vložil: Jan Vaněk jr., 29.09.2018 23:15
Lan; Tuan: Vietnamská: Kuchařka s rodinným příběhem
Doplním, že to je na dvoustraně 84–5. Bůček byl patrně zkopírován z bezprostředně předcházejícího receptu na bún ch?.
Vložil: Radek Malý, 28.09.2018 00:22
Jansson, Tove: Jak to bylo dál?
Děkuju pěkně. Vzhledem k charakteru recenze i komentáře nabízím individuální zodpovězení případných otázek k překladu na své e-mailové adrese. A ano, můžeme si třeba zasoutěžit, kdo do minuty vygeneruje více rýmu na slovo "šťáva"... Sem dodávám informaci, že na překlad jsem nebyl osloven, ale sám jsem... jen (jakož i jazykovou spolupráci s paní Dagmar Hartlovou) nakladatelství nabídnul.
Vložil: Cenda, 27.09.2018 09:46
Jansson, Tove: Jak to bylo dál?
Knihu jsem nečetl, ale úplně stejný dojem jsem měl z práce Radka Malého na překladu knihy "Bleší cirkus na cestě" od Leny Sjöbergové. Tam se mu povedlo zredukovat příběh o těžkém životě imigrantů v cizí zemi na bujaré a pestrobarevné cirkusové veselí. To pak přijde práce tak skvělé překladatelky, jako... je paní Hartlová, úplně nazmar.
Vložil: Marketa, 26.09.2018 22:37
Lan; Tuan: Vietnamská: Kuchařka s rodinným příběhem
Co to, do haje, je?!!! :-D Nechci bun bo nam bo z bucku ! Ani z bucku bez kuze! :-D
Vložil: Magda de Bruin, 21.09.2018 11:12
Eliáš, Petr
Děkuji, to je mi líto, že jméno překladatele je na úkor poslední věty anotace (někteří nakladatelé by při propagaci titulu možná použili i to, že jsem za něj od vás dostala výroční cenu Albatrosu a že byl jeden ze tří nominovaných na Zlatou stuhu – ale to je samozřejmě typická poznámka “nedoceněného... génia”). Šlo mi spíš o to, že byrokratická složka koncernu zřejmě dusí původní literární charakter jednotlivých nakladatelství. Vzhledem k tomu, že koncern polyká další a další nakladatele, šíří se tenhle vysloveně nekulturní a zkostnatělý postoj čím dál víc. A to mě zneklidňuje.
Vložil: Rebber, 21.09.2018 02:32
Cajthaml, Miloš: Na odstřel
"Možná tuto knihu nakonec spíše než náctiletí ocení jejich rodiče a prarodiče, které utvrdí ve stereotypních představách, že mladí jsou zvlčilí a venku na ně číhá mnoho nebezpečí. Teenageři po dočtení knihy získají nanejvýš mlhavý dojem, že hrát si s pistolemi je doopravdy nebezpečné." Tak pravil Zaradhustra...oops...... Pavel Mandys. A kdyby nedejpánbů rodiče, prarodiče či teenageři si odnesli z knihy jiný názor, Pavel Mandys jim vysvětlí jak jsou pomýlení neboť on jediný přesně ví, jaký dojem z knihy tito čtenáři získají. Už tu zase někdo hovoří jménem všeho pracujícího lidu. K ostatnímu nemá cenu se vyjadřovat, pramení to evidentně z nedbalého čtení. Jak praví klasik: diskutovat s blbcem je jako kopat se s koněm. Nemá to cenu.
Vložil: Kateřina Krištůfková, 20.09.2018 19:08
Eliáš, Petr
Tak u jedné knihy už je jméno překladatele doplněné, to je fajn. Ještě zbývají všechny ostatní překladové tituly.
Vložil: Petr Eliáš, 20.09.2018 16:27
Eliáš, Petr
Máte pravdu, u Všehoknihy vaše jméno chybělo, omlouvám se. Musel jsem obětovat poslední větu anotace, ale teď už tam bude.
Vložil: Magda de Bruin, 20.09.2018 13:33
Eliáš, Petr
Jen ještě taková perlička: při jednání se smluvněprávním oddělením Albatrosu Media mi už v srpnu 2013 Milan Pech výslovně v mailu přislíbil, že na prodejním webu Albatros Media moje jméno uvedené bude. Jde o Všehoknihu Guuse Kuijera z Albatrosu, na webu je i úryvek z knihy, ale moje jméno nikde: https://www.albatrosmedia.cz/tituly/16512993/vsehokniha/.... Ujistil mě také, že v materiálech pro distribuci je překladatel uveden, nicméně už tenkrát jsem si v Kosmasu doplnění jména zařizovala dodatečně sama (Kosmas je v tom naštěstí velmi pružný a jméno doplňuje obratem.) Z toho plyne, že Kosmas je pro zájemce o překladové tituly opravdu lepší adresa než Albatros Media. Ale obchodnímu oddělení to zřejmě nevadí...
Vložil: jirka, 20.09.2018 04:38
Valtonen, Jussi: Oni nevědí, co činí
Obecně k Jitce: takhle se bohužel nedá argumentovat: minulé výsledky a ceny se v umění, a tedy i v uměleckém překladu, "nepočítají", protože se vždycky začíná zase od nuly. A už vůbec nelze argumentovat pracností ("pracoval na tom dobrý rok"), i když sicflajš, píle a pečlivost k zahození samozřejmě... nejsou; píle rozhodně není postačující podmínka, a možná ani ta nutná ne (i když u delšího textu spíš je). Ale překlad to jistě je výborný!!...:-)
Vložil: O.Doubek, 19.09.2018 07:45
Eliáš, Petr
Jako čtenář se také pozastavuji nad tím, že pro zjištění překladatele cizojazyčného textu musím zjišťovat informace u konkurenčního prodejce (např. Kosmase). U knih Plusu, které mají jméno překladatele na obálce, je na domovských stránkách (www.nakladatelstviplus.cz) jméno překladatele zjistitelné z... obrázku obálky.
Vložil: Jan Vaněk jr., 19.09.2018 03:51
Táborská, Dita: Běsa
Osobně jsem poněkud alergický i na "celou plejádu" (což ovšem není nic proti gramaticko-sémantickému pleonasmo-kalku "patří k jedněm z" paní Kateřiny), ale hlavně mě zaujalo, že "úctyhodný rozsah" znamená zhruba 320 normostránek.
Vložil: Kateřina Krištůfková, 18.09.2018 23:08
Eliáš, Petr
Ani já nepotřebuji mít své jméno uvedené na obálce knihy. Ale ráda bych se informaci, kdo knihu přeložil, v propagačních materiálech dočetla (a to u všech překladových knih). Existují lidé, které tato informace zajímá. Nicméně jak píše Magda de Bruin, je to projev kulturnosti, který nelze vymáhat. U... největšího nakladatelského domu u nás bych ovšem takovou kulturnost očekávala.
Vložil: Magda de Bruin, 18.09.2018 22:53
Eliáš, Petr
Překladatel není první hobojista, ale klavírista-sólista, když už chceme používat tenhle příměr. A ten je na každé gramofonové desce uvedený zřetelně, stejně jako skladatel (osobně ostatně nijak nestojím o to, aby moje jméno bylo na obálce mého překladu). Proti uvádění hmotnosti ani dalších parametrů... není námitek, pokud se taky najde místo na rubriku se jménem autora překladu. Připomněla bych tady bod 6 Hexalogu mezinárodní překladatelské organizace CEATL: https://www.ceatl.eu/translators-rights/hexalogue-or-code-of-good-practice. Týká se tedy uvádění jména překladatele jakožto autora překladu všude tam, kde se uvádí autor originálu. To je projev osvícenosti a kulturnosti, který lze od literárních nakladatelů a dalších kulturních institucí (třeba organizátorů různých literárních akcí) očekávat, ale vymáhat se nedá. Kdežto zveřejnit úryvek z překladu bez uvedení autora, jak se děje na zmíněných webech, je porušení autorských práv. Nespolehlivost katalogu s tím souvisí - o tom jsme tu debatovali před několika lety v iLiforu. Poznámce o nedoceněných géniích nerozumím.
Vložil: M Pokorný, 18.09.2018 21:58
Eliáš, Petr
Tak ta hmotnost je tam kvůli poště, žeano. Na gramofonové desce zas máte uvedenou tiskárnu obalu, zatímco jméno prvního hobojisty ne, i když třeba hraje sólo. Nechť jsou překladatelé psáni, kde to jde, budiž. Ale řekl bych, že to lze prosazovat i bez toho permanentního tónu nedoceněných géniů. Osobně... by mě víc trápila třeba nespolehlivost katalogu Národní knihovny.
Vložil: Kateřina Krištůfková, 18.09.2018 21:31
Eliáš, Petr
Jak je vidět i z reakce Magdy de Bruin, snaha jednotlivce se míjí účinkem. V žádném jiném nakladatelství, se kterým spolupracuji, se nemusím obracet ani na obchodní, ani na jiné oddělení - moje jméno všude uvádějí zcela samozřejmě. Pro mě je tato situace dokladem toho, jak si Albatros svých překladatelů... váží. Jestliže je pro Albatros důležitějším údajem hmotnost knihy než její překladatel, mluví to za vše.
Vložil: Petr Eliáš, 18.09.2018 21:07
Eliáš, Petr
To byste se, Kateřino, divila, kolik sil už to stálo. Snad ode mě není příliš troufalý vás poprosit, jestli byste svou vlastní snahu nasměrovala účelněji, tj. k vedení obchodního oddělení, které e-shop spravuje. Myslím, že když budou výtky přicházet z různých stran, spíš se neminou účinkem.
Vložil: Kateřina Krištůfková, 18.09.2018 20:41
Eliáš, Petr
I já jsem usilovala o to, aby Albatros na svých stránkách moje jméno uváděl, protože Kniha Zlín ho na svých webovkách samozřejmě u všech mých knih má. Krátkou chvíli tak bylo moje jméno paradoxně uvedeno v kolonce autor spolu se skutečným autorem, což ovšem také nebylo v pořádku. Myslím, že přidat jednu... kolonku pro jméno překladatele snad tolik sil nestojí.
Vložil: Magda de Bruin, 18.09.2018 19:05
Eliáš, Petr
Přidávám se ke Kateřině Krištůfkové. U poslední knížky pro Albatros jsem si vymohla, že jméno dodatečně doplnili do anotace, ale u předchozí se neuvádí - přitom je na webu i anonymní ukázka z překladu, a to už je jednoznačné porušování autorských práv překladatele. Podle mých zkušeností je to dokonce... tak, že koncern Albatros Media jméno překladatele nespokytuje ani v údajích o titulu pro webová knihkupectví, takže i třeba na Kosmasu, kde jinak překladatele uvádějí, jsem si u titulu z Knihy Zlín i z Albatrosu musela sama dodatečně zařídit, aby tam moje jméno doplnili. Ozývám se na to pokaždé, když překládám pro nakladatelství z koncernu Albatros Media (takže už několik let). Nechápu, proč je tak těžké to napravit.
Vložil: Petr Eliáš, 18.09.2018 19:04
Eliáš, Petr
Kateřino, máte pravdu, je to smutné, z určitého úhlu pohledu dokonce v rozporu s autorským zákonem. Však se to taky snažíme změnit, seč nám síly stačí.
Vložil: Jitka J., 18.09.2018 12:21
Eliáš, Petr
"Myslím si, že by mi nikdy nešla sci-fi ani fantasy." A přitom Harry Potter, Čarodějka v zácviku, Loď mezi hvězdami, Psí hvězdy... A všechno fajn překlad. :)
Vložil: Kateřina Krištůfková, 18.09.2018 08:08
Eliáš, Petr
Poznámka ke zvyšování prestiže překladatelského povolání a uvádění jmen překladatelů: Na webových stránkách Albatrosu se v detailních informacích o jednotlivých knihách dočtete leccos, třeba i kolik kniha váží, ovšem kdo ji přeložil nikoliv. Opravdu smutné.
Vložil: @m p, 15.09.2018 14:21 , 17.09.2018 19:42
Neogrecistická jubilea 2018
Kazantzakis = zdrobnělina od Kazantzis [kazandzis], což je příjmení tureckého původu: v turečtině kazanci (na konci je turecké "i bez bodky"), foneticky [kazandžy] = kotlář. Kotel = turecky kazan; -ci je turecká přípona odvozující jména řemeslníků atd. (kahve = káva, kahveci = kavárník atd.).
Vložil: Jiři Fejta , 17.09.2018 14:51
Piccolomini, Enea Silvio: Historie česká
chtěl bych tuto knihu koupit , případně budu rád za informaci kde se dá koupit , děkuji Jiří Fejta
Vložil: jan lukavec, 16.09.2018 11:13
Cílek, Václav; Majer, Martin; Schmelzová, Radoslava a kol.: Tetín svaté Ludmily
V EU mají totiž místo i nekřesťané. Jak napsal B. Doležal, EU nemá ambice být teokratickým soustátím, ale uspořádáním, v němž se její obyvatelé, křesťané i ateisté, budou pokoušet řešit své „časné věci“. Z kulturně historického hlediska ten odkaz v ústavě být mohl, ale i tak je tu dost fundamentalistů,... kteří křesťanství zneužívají v boji všemu, co neodpovídá jejich rigidní představě o tom, co to je Evropa.
Vložil: , 16.09.2018 09:59
Cílek, Václav; Majer, Martin; Schmelzová, Radoslava a kol.: Tetín svaté Ludmily
Vložil: Robert F Holub, 16.09.2018 09:58
Cílek, Václav; Majer, Martin; Schmelzová, Radoslava a kol.: Tetín svaté Ludmily
Jestli opravdu tech 12 hvezd na EU vlajce se tyka Panny Marie, jak je mozne ze EU odmita pripustit zasadni roli Judeo-Krestankse civilizace v tom cim jsme?
Vložil: m p, 15.09.2018 14:21
Neogrecistická jubilea 2018
Resp. po rozmyšlení (a pochopení předchozího přispěvatele), "Kazan-" je, chápu-li dobře, jeden kmen a "-tzakis" druhý, pak tedy rozhoduje pravidlo pro psaní spřežky tau-dzéta, a to je podle tabulky "tz" (i když výslovnost, zdá se, je "dz"?). Snad by si to ale tedy paní Šípová mohla rozmyslet souvisle... a vysvětlit nám to taky souvisle?
Vložil: m p, 15.09.2018 10:09
Neogrecistická jubilea 2018
"nt (uvnitř slov) = nd", píše se v tabulce. Spíš se mi ale vnucuje upřímně míněná otázka: pokud se spisovatelovo jméno správně má psát Kazandzakis (a třeba Poláci to činí), proč mi Google mimo tuto noticku na ili ukáže už jen jenom jeden český zdroj, kde se tak děje (https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/121226/SpisyFF_202-1976-1_4.pdf?sequence=1)?... "Slovník řeckých spisovatelů" nemám po ruce, tam je to jak?
Vložil: K přepisu z novořečtiny, 14.09.2018 21:25
Neogrecistická jubilea 2018
https://urls.ff.cuni.cz/cs/knihovna/oddeleni-novorecfil/: "?? tz, ???µ???? Tzamaika" => Kazan-TZ-akis... v souladu s českou vydavatelskou tradicí :-) . "Novořecké NT odpovídá D": To se v novořečtině vyslovuje [kazaDzakis]?
Vložil: valley, 14.09.2018 21:16
Neogrecistická jubilea 2018
Díky za vysvětlení!
Vložil: Magda de Bruin, 14.09.2018 20:46
Hůlová, Petra: Jak Martin Krafl nalil čistého vína
Jen taková paralela: když v roce 2016 byli čestným hostem veletrhu ve Frankfurtu Nizozemci a Vlámové, příslušné literární fondy (tedy řekněme instituce srovnatelné s ČLC) jmenovaly “uměleckého intendanta”, jímž byl všestranný vlámský autor se silnou vazbou na německé prostředí a rozsáhlými mezinárodními... kontakty Bart Moeyaert – ten se stal tváří akce a vnesl do programu taky mnoho vlastních originálních nápadů (a vedle toho byl součástí doprovodného programu např. koncert v Německu nesmírně populárního zpěváka Hermana van Veena, aby se pokrylo široké spektrum kulturních zálib obecenstva v hostitelské zemi). Své plány intendant představil m.j. necelý rok před konáním veletrhu, v prosinci 2015 v Amsterodamu na Překladatelských dnech – organizovaných oběma fondy, ale zda Moeyaert při prezentaci fondy jmenoval, si nevzpomínám. Obecenstvo totiž hlavně zajímalo, co všechno se chystá, a zejména jakým způsobem se tam představí práce překladatelů a jejich nezastupitelný význam při uvádění literatury v cizině. Intendant měl samozřejmě kolem sebe celý organizační tým, v němž byly oba fondy taky zastoupené, protože mají – na rozdíl od ČLC nebo MZK – dlouholetou zkušenost s pořádáním literárních akcí po celém světě. Ale nejvíc energie fondy věnovaly zajišťování nových německých překladů (jen z beletrie jich do zahájení veletrhu vyšlo 306 u 132 německých nakladatelů). Pokud taková dělba práce funguje i mezi Martinem Kraflem a ČLC/MZK, tzn. že v náběhu na Lipsko (např. za pár týdnů ve Frankfurtu) bude ČLC/MZK neúnavně pracovat na tom, aby aspoň každý z nominovaných autorů v březnu v Lipsku mohl říct, že z jeho díla buď v němčině právě něco vyšlo, nebo v nepříliš vzdálené budoucnosti vyjde, čestné hostování na tomto knižním veletrhu splní účel. Je škoda, že se o programu půl roku před veletrhem dosud nedá najít nic bližšího (třeba na webu http://ahojleipzig2019.de/). Kdo nebyl v Městské knihovně (a podle fotek tam opravdu mnoho lidí nebylo), má smůlu?
Vložil: Pavlína Šípová, 14.09.2018 18:06
Neogrecistická jubilea 2018
Přepis z novořecké alfabety do české latinky respektuje výslovnost. Novořecké "nt" odpovídá "d", obdobně další spřežky "mp, ts, gk" odpovídají "b, c, g" Více na https://urls.ff.cuni.cz/cs/knihovna/oddeleni-novorecfil/.
Vložil: valley, 14.09.2018 12:03
Neogrecistická jubilea 2018
Skutečně se NK může psát i s D? KazanDzakis? Řečtinu neovládám, proto se ptám. Děkuji.
Vložil: Jovanka Šotolová, 13.09.2018 11:09
Bellová, Bianca
Vrátila bych se k větě z jedné otázky „Někdy je překlad lepší než originál a díky němu se kniha stane v dané zemi bestsellerem.“ a musím také zdůraznit, že pro překladatele je taková formulace - ač to pro laika může znít divně - nepřijatelná. Redakční čtení ale v tomto případě nemohlo zasahovat do již... hotového rozhovoru, proto jsme otázku nechali tak, jak byla položena.
Vložil: Magda de Bruin, 12.09.2018 22:41
Bellová, Bianca
Napsala jsem, že podle našich zkušeností Litera (a doplním teď, že ani žádné jiné české ceny) "nemá žádný přímý vliv na počet překladů". Ale že ji/je nakladatelé rádi zmíní na záložce. Jestli to působí jako tvrzení, že je "úplně bezvýznamná", tak to je mi líto (já to z té své reakce nevyčtu). Reagovala... jsem tím hlavně na vyznění rozhovoru, který se na jedné straně vysloveně týká pronikání české autorky do ciziny, ohlasu její knihy v cizině atd. a současně se tam v otázkách neustále vrací Litera jako klíčová událost, z čehož vzniká dojem, že ty dvě věci jsou nějak propojené. Chtěla jsem z pohledu literární agentury, která dotazovanou autorku zastupuje, vysvětlit, jak to funguje ve skutečnosti.
Vložil: Pavel Mandys, 12.09.2018 21:41
Bellová, Bianca
Ale já netvrdím, že je v tom směru Litera nějak významná, jen si nemyslím, že by byla úplně bezvýznamná, jak to působí z té první reakce. Stejně jako jsou pro české nakladatele a pak jejich PR oddělení a pak novináře a recenzenty více (v případě anglických a amerických) či méně (v případě většiny ostatních)... významné literární ceny venku.
Vložil: Magda de Bruin, 12.09.2018 18:51
Bellová, Bianca
Ještě se nám nestalo, že by se na nás zahraniční nakladatel obrátil s tím, že má zájem o určitý titul, PROTOŽE vyhrál Literu (Cenu Josefa Škvoreckého, Českou knihu atd. atp.), případně že by se zajímal, kdo letos tu nebo onu českou cenu vyhrál. Zato se nám stalo, že se nakladatel vyptával, jestli nevíme,... kdo letos dostane za ČR Cenu EU. Jen pro pořádek: netvrdím, že se české knihy dostávají ciziny výhradně díky Ceně EU - pro Tomáše Zmeškala i Bianku Bellovou platí, že překladatelská práva do několika zemí byla prodána už před udělením téhle ceny, protože naše agentura tituly samozřejmě aktivně nabízí, o některá vydání se zaslouží překladatel, jak zmiňuje Bianca Bellová. Jestli je Litera přesto tak významná pro zahraniční nakladatele, čím to, že překlady jiných vítězů Knihy roku by se daly spočítat na prstech jedné ruky?
Vložil: Pavel Mandys, 12.09.2018 17:57
Bellová, Bianca
OK, u Dějin světla je to 9 překladů vydaných, do dalších čtyř zemí jsou prodána práva, takže ten rozdíl není tak markantní. Ale v případě Milostného dopisu klínovým písmem je to za zmíněných sedm let, v případě Dějin světla za tři roky, zatímco Jezero má práva prodána do 17 zemí za necelé dva roky (počítáno... od zisku Ceny EU).
Vložil: Magda de Bruin, 12.09.2018 17:26
Bellová, Bianca
Údaje na czechlit jsou "Vybrané vydané překlady" (je to tuším i proto, že do příslušné rubriky se vejde jen omezený počet titulů). Tomáše Zmeškala zastupuje také Pluh - kniha dosud vyšla ve 12 jazycích (13. se připravuje), údaje o překladech Němcových Dějin světla se najdou na webových stránkách jeho... agentky Dany Blatné. Spekulovat o významu Litery - Knihy roku samozřejmě lze vždycky, ale podle našich zkušeností při rozhodování nakladatelů o tom, zda určitý titul vydají, české ceny nehrají významnou roli. Až ve chvíli, kdy překlad vychází, hodí se takový údaj na záložku. O motivech nakladatelů máme zpravidla dobrý přehled. Když jim jde o grant, netají se tím (mnohdy dají nabídku krátce před termínem a velmi spěchají na uzavření smlouvy). Konkrétně to samozřejmě rozebírat nebudu, protože detaily obchodního jednání se na veřejnost nevynášejí. Ale moje glosy jsou podložené fakty, nejsou to spekulace.
Vložil: Pavel Mandys, 12.09.2018 15:53
Bellová, Bianca
Jen k tomu vlivu literárních cen: je nepochybné, že přímá grantová podpora knih oceněných Cenou EU je pro nakladatele výrazná motivace. Zároveň ale předchozí vítězové za ČR, knihy Jana Němce Dějiny Světla a Tomáše Zmeškala Milostný dopis klínovým písmem se za 3, resp. 7 let dočkaly pouze 4, resp. 5... překladů (alespoň dle údajů na CzechLit.cz). A teď už lze spekulovat, jestli je to tím, že Jezero na rozdíl od obou zmíněných vyhrálo v Liteře Knihu roku, nebo jestli na to mělo vliv ještě něco jiného (že se třeba mezitím lépe zaběhl grantový mechanismus spojený s Cenou EU nebo že je to próza nespojená s českým prostředím a tudíž univerzálně srozumitelnější).
Vložil: Bedřich Ptáček, 12.09.2018 13:24
Fieber, Michal: Soukromé bludiště
Ahoj Jardo, dočetl jsem povídku - Smrt Alanského řezníka. Ani jsem nevěděl, jak se Ti líbil u nás poslední posez s tatarákem a flambovanými palačinkami od hasiče Jardy. Bylo tam pěkně, ale je to dost daleko. Měj se fajn Béďa (Trávníček)
Vložil: Vladimír Horák, 12.09.2018 10:45
Alvarová, Alexandra: Průmysl lži
Od knihy jsem očekával profesionální a objektivní vhled do politického marketingu tzv. "za oponou". Namísto toho jsem od prvních stránek četl zaujatou, manipulativní a z novinářského hlediska velmi neprofesionální spisek, ze kterého prosakuje velmi špatná znalost prostředí politického marketingu a naprosto... fatální nepochopení úlohy této profese, tedy že autorka byla pouze námezdní najatou silou, která za peníze nehodnotí "pro koho", ale "za kolik". Z jejího postoje je zřejmé, že v minulosti by snadno (a možná i ráda) byla v týmu Leni Riefenstahlové (kterou autorka ve své knize uvádí), potažmo v týmu Josefa Goebbelse. Jen se autorka minula s jejich dobou. Takto novinářsky (autorka o sobě uvádí, že je novinářkou) nevyvážené informace, jimiž jsou prodchnuty všechny texty knihy, by mohly být součástí přednášky žurnalistiky na FF UK s názvem "Jak nesmí vypadat novinářská práce". Kniha „Průmysl lži“ není objektivním sdělením o oboru, který vytváří sofistikované lži, jehož součástí byla autorka několik desetiletí. Chybí profesionální nadhled, objektivita a vyváženost tak, aby měl čtenář volbu souhlasu či nesouhlasu. Nesouhlas ale je v textu podprahově „vadný“, a tak čtenáře manipuluje pouze k souhlasnému postoji. Text je plný osočování bez důkazů, negativního nálepkování nesouhlasného postoje a tento fakt jen ilustruje, že autorka se není schopna oprostit od naučených technik manipulace a snaží se své čtenáře zahnat na jí určené názorové pozice. Na to ale v našich zeměpisných šířkách máme příliš historických, více či méně vzdálených zkušeností, než abychom se nechali tímto laciným trikem ošálit. Snad v jiné zemi, nebo možná mladí studenti to autorce uvěří, ale i studenti dospějí a snadno při dnešních možnostech informačních zdrojů zjistí ten bezbřehý klam cílící na první signální, kterým se nás autorka této knihy snaží ovlivňovat, nikoliv objektivně informovat. Již v předmluvě autorka uvádí: „Mám strach, že moje země ztratí svobodu a demokracii dřív, nežli si uvědomí, že byla napadena“. Ano, napadení strachem tak, jak jej autorka vyvolává v každé kapitole své knihy, aniž by opustila povrchní rovinu své nehluboké znalosti prostředí politického zákulisí. Tato neznalost je zcela evidentní a nic na tom nezměnil ani fakt, jak dlouhou dobu v tomto prostředí prožila. To, že vidí „absurdní chování svých sousedů na vesnici“, spočívající v obavě z přišedších cizinců je opět jen důkazem autorčina nepochopení obyvatel (a nejen na vesnici, ale proč ten despekt k vesnici a ta selekce, vesnice v sobě vždy nesla sílu zdravého úsudku, dokladem je úsloví „zdravý selský rozum“) této země. Naše historická zkušenost, dostatek sebevědomí a kritického myšlení velké většiny lidí nám umožňuje nezařadit se do stáda, kam nás právě průmysl lží směruje, a to za dlouholetého přispění autorky, která je součástí tohoto oboru, byť nutno podotknout nijak významnou či úspěšnou. Tedy navzdory obavám autorky si občané této země stále udržují zdravé názory v celé své šíři, mohou se o ně přít a nemusí se podřizovat lidem, jakými jsou „političtí marketéři“, kteří by nejraději seřadili voliče do jednoho šiku a samozřejmě do toho „svého“, jediného správného, za který obdrží svých třicet stříbrných, ať je to a od kohokoliv, jen když zaplatí (dosaďte si libovolně Hitler, Stalin, Hillary Clinton, Kim Čong-un či, M. Kalousek nebo V. Filip). Z knihy jsem se nedozvěděl o pozadí politického marketingu nic nového, co jsem se v knize dozvěděl je osobní názor autorky na obyvatele této země, s jakým despektem je hodnotí a jak si je jistá ve svých poučkách o manipulaci s davem. Nelze paušalizovat, a tak je nutné připustit, že částečně jsou autorčiny závěry opodstatněné, avšak současný stav země a společnosti ji usvědčuje z omylu, který není schopna ve své provozní slepotě marketéra vidět. I přes každodenní stěžování si na vše a všechny si lidé v této zemi užívají dosud nebývalá blahobyt a můžeme to relativizovat, ovšem na rozdíl od velké části Světa se zde více než 70 let neválčí, když otočíte kohoutkem u umyvadla, teče voda, což značná část Světa nezná, když zapnete spínač svítí světlo, historicky nejnižší nezaměstnanost, kdy zbyli již nezaměstnaní jen ti, kteří ani práci nehledají, nákupní košíky jsou plné, nabídka zboží nekonečná a stesky na nedostatky jsou naším národním rysem, „aby si snad někdo nemyslel, že jsem spokojen“. Můžeme si číst co nám libo, poslouchat hudbu, která se nám líbí, říkat co si myslíme a dělat co nám zákon nezakazuje. Bezpečí, svoboda a sebevědomí lidé, to vidím kolem se já. Krásná doba, a proto se zde nedaří politickým marketérům, jakými je i autorka této zbytné knihy. Rád bych alespoň doufal, že autorský honorář za svou knihu (alespoň tu část z mého nákupu) použije autorka v rámci své katarze k pozitivnímu pohledu na své spoluobčany a zaměří se na společensky prospěšnější činnost. Naše nádherná země by byla zase o něco krásnější.
Vložil: emilhakl, 12.09.2018 10:29
Hakl, Emil: Setkání s drakem
Pro Jakuba: Odsouzení se nemělo odehrát šmahem, spíš jen jako krátké odpolední setkání s knihou, která vám na první dobrou nesedne. Vadil mi lineární, skoro jakoby infantilní jazyk, nikoli draci. Ale jak říkám, od Ishigura si najdu ještě aspoň 1 knihu, abych jen tak neplácal.
Vložil: Magda de Bruin, 11.09.2018 14:04
Bellová, Bianca
Oprava: kniha se ve francouzštině jmenuje Nami.
Vložil: Magda de Bruin, 11.09.2018 12:55
Bellová, Bianca
Jen pár glos ze zkušeností literární agentury Pluh, která zastupuje m.j. i Bianku Bellovou: Litera nemá žádný přímý vliv na počet překladů, zato Cena EU za literaturu ano (jsou nakladatelé – zejména balkánští, ale i čeští –, kteří tituly laureátů nakupují naslepo a do počtu kvůli grantu, překladatele... hledají až následně; ale i při aktivním nabízení titulu agentovi pomáhá, když se může odvolat na tuto cenu). Agent má v případě pochybností možnost vyžádat si překlad před vytištěním ke kontrole, ale jinak se do výběru překladatele nevměšuje – to je odpovědnost nakladatele, protože ten kvalitu překladu ve svém jazyce (na rozdíl od agenta) dokáže posoudit, a je v jeho zájmu, aby vydával kvalitní překlady (i když z české překladové produkce víme, že ne všichni nakladatelé na to dbají). Zato agent může například díky aukci zvednout cenu za překladatelská práva (bez ohledu na to, zda se kniha bude prodávat tak, aby se nakladateli vysoká záloha splatila). Skoro žádný překladatel z češtiny (bez ohledu na odborné schopnosti) se pouze literárními překlady neuživí. I jako překladatelku mě zarazila věta: „Někdy je překlad lepší než originál a díky němu se kniha stane v dané zemi bestsellerem.“ Pokud se některý český titul v určité zemi (poměrně) dobře prodává (termín bestseller se tu nehodí), neznamená to, že je „překlad lepší než originál“ (protože to se v odborných kruzích nepovažuje za poklonu), ani že je lepší než překlady knih, které se (jako většina českých knih) prodávají málo. Na prodejnost mají vliv jiné věci: někdy třeba ochota autora pomoct nakladateli s propagací (zvlášť když se podaří zajistit, aby autor vystoupil v širším rámci – na veletrhu, literárním festivalu apod.), známost v určité jazykové oblasti se dá postupně budovat opakovanými návštěvami, ohlas první knihy je třeba včas podpořit dalším titulem. Kniha musí být dostatečně zajímavá a překlad dostatečně dobrý, to je samozřejmé. Mimochodem názvy cizojazyčných verzí se od originálu někdy liší – např. ve francouzštině má kniha Bianky Bellové titul Mani.
Vložil: Jakub, 11.09.2018 10:34
Hakl, Emil: Setkání s drakem
Zvláštní situace, když můj oblíbený spisovatel šmahem odsuzuje mého oblíbeného spisovatele. Chyba je dle mého ale spíš na straně návštěvy - příště radno zapomenout spíš laureátovu povedenější žánrovku "s přesahem" Neopouštěj mě nebo rovnou jeho Malíře pomíjivého světa či Soumrak dne...
Vložil: Milan, 11.09.2018 09:09
Pullmann, Michal: Konec experimentu: přestavba a pád komunismu v Československu
"Konec experimentu" je studie,která je prvosledovým průzkumem období období r.1968 a "přestavby a glasnosti".Není vyčerpávající ani náhodu je to taková zevrubná příručka jaké psával B.Dobrovolný blahé paměti.Nicméně naleznou se v této studii pravdivé prvky opsané z ruské literatury o Gorbačovovi... a jeho perestrojky.R.1968 je popsán velmi schematicky,autor neměl prostudován r. 1918 za vlády Karla I a jeho snahu o uzavření míru a trend do "hořkého konce".Obdobná byla situace v r.1968, kdy se chtělo vystoupit z VS a obdobné rezonance se objevují i nyní v souvislosti s NATO.Zdůrazňovat jazyk a jeho vliv na období r.1968 je poněkud zavádějící,ale je pravdou,že komunistická klišé minulosti byla nepoužitelná.G.Husák ,kterého vyneslo období r.1968 na čelo KSČ a státu ,jej nakonec předal hochům v r.1989 na rozloučenou s nimi popil a pokouřil "ameriky" a my víme jaký byl přímý trend k rozpadu Československa ,ale i SSSR a VS.Je mnoho nezodpovězených geopolitických otázek ,které nás čekají v 21 století.Je to přínosná studie.
Vložil: emil hakl, 09.09.2018 08:29
Hakl, Emil: Setkání s drakem
Despekt k žánrům není absolutní, jen mě mrzí, že se tím literatura ještě víc drolí a znepřehledňuje. Pohřbený obr mě nenadchl spíš svým nevynalézavě stejnorodým stylem vyprávění, ale to je věc čtenářského vkusu a přes ten nejede vlak. Drak jako takový mi nevadí, stejně jako mi nevadí Řehoř Samsa. Rozdíl... mezi nimi však je právě v přítomnosti či nepřítomnosti myšlenky.
Vložil: Jitka J., 07.09.2018 20:32
Hakl, Emil: Setkání s drakem
Výkřik na obálce o kombinaci Austenové, Kafky a Prousta je skutečně hloupý, ale jinak je podle mě Pohřbený obr zcela jiný, než jak vyplývá z tohoto článku. Neodpovídá ostatně už první věta, že se kniha hemží obry, netvory a princeznami, fantaskní motivy vstupují do děje ve velmi omezené míře a nejdůležitějším... "nadpřirozeným" prvkem je tu mlha přinášející zapomnění. Oprávněnost udělení Nobelovy ceny vzhledem k nedostatečné znalosti Ishigurova díla posoudit nemůžu, ale Pohřbený obr rozhodně je mimořádný příběh.
Vložil: Jitka J., 07.09.2018 19:37
Miéville, China: Nádraží Perdido
Nevšimla jsem si, že je recenze tak stará, děkuji za vysvětlení.
Vložil: Gregor, 07.09.2018 14:47
Hakl, Emil: Setkání s drakem
Proč se podle Vás dvouhlavý drak a rozumná úvaha vylučují? Není náhodou v Pohřbeném obrovi obojí? Není zbytečný předsudek se domnívat, že přítomnost draka v textu automaticky znamená pokleslost a absenci myšlenek? Proč takový despekt k "žánrovkám" a co to slovo podle vás vlastně znamená?
Vložil: Alena Dvořáková, 07.09.2018 10:11
Kalfař, Jaroslav: Kosmonaut z Čech
Když jsem svůj komentář výše psala jako bezprostřední reakci na Mandyse, netušila jsem, že velice podobně, jen důkladněji se o románu skoro před rokem vyjádřila Eva Klíčová v recenzi nazvané Věšák na nesmysly (Salon, Právo, 2. 10. 2017). Chcete-li si o díle udělat adekvátní představu, doporučuji začít... Klíčové recenzí.
Vložil: A Dvořáková, 06.09.2018 21:02
Kalfař, Jaroslav: Kosmonaut z Čech
Mám pocit, že jsem četla jiný román než recenzent. Jak mohl Kalfařův Spaceman of Bohemia (četla jsem Kosmonauta v původním, anglickém znění) sklidit tolik pochvalných recenzí v angloamerickém tisku, opravdu nechápu. Umím si to vysvětlit jen takto: obráží se v tom autorovo mládí (mám zkušenost, že angloameričtí... recenzenti bývají k mladým autorům a jejich prvotinám velmi shovívaví). A zároveň to ukazuje, jak málo toho lidé ve Státech, v Anglii a Irsku o Česku vědí, a jak rádi si tím pádem nechávají potvrdit své stereotypy. Ten román je podle mě jazykově nevynalézavá fantasmagorie, která se neumí rozhodnout, čím chce vlastně být: jestli spíš satirickou scifi, ulítle humornou mytologií, nebo vážným existenciálním románem (první dva aspekty převažují v první půli románu, v poslední třetině se naopak román nutí do existenciální polohy). Kombinují se neuvěřitelné zápletky, a přitom se do čtenáře hustí elixír nejrůznějších českých klišé (od Tatranky, vepřa a plzně přes komunismus a Havla až po Libuši, Jana Husa a pražský orloj). Zvlášť v zápletce o komunistickém zločinu a trestu se navíc jasně ukazuje, jak povrchní je autorovo historické povědomí o tom, jak to v Čechách za komunismu a po sametové revoluci chodilo (a dodnes chodí): zvlášť představa, že se po revoluci k moci a penězům dostali zrovna ti, kteří byli předtím mučeni Grebeníčky a Vondrušky v Uherském Hradišti, případně v Minkovicích, mi připadá doslova k popukání, respektive k pláči (viz Babiš a většina českých miliardářů a zákulisních hráčů české politiky, kteří tedy rozhodně žádnými disidenty ani vězni svědomí nebyli -- jestli nevěříte, tak si vyhledejte jejich životopisy). V tom se ale asi projevuje hlavně autorovo mládí, a nejspíš i fakt, že od patnácti žije ve Státech (hádám, že do Čech jezdí hlavně za babičkou, protože popisy života na vesnici u Ohře mi připadaly z celého románu nejvěrohodnější). V té próze se sice najde pár zábavných a pár dojemných momentů, ale většinou je to samé klišé a nuda, jak pokud jde o jazyk, tak pokud jde o děj. Srovnávat Kalfaře s Rushdiem (!), který i ve svých nejhorších románech (Fury, The Ground Beneath Her Feet, The Golden House) pořád ještě píše nesrovnale líp a zábavněji, to je s prominutím zločin na literatuře. A mimochodem, nedávno zpracoval podobné existenciální téma (nahlédnutí lidské existence z vesmíru) László Krasznahorkai v tragikomické povídce o Juliji Gagarinovi ve sbírce Megy a világ (angl. The World Goes On) z roku 2013 – daleko působivěji.
Vložil: Daniel Mukner, 05.09.2018 15:09
Táborská, Dita: Běsa
Vážená paní Kateřino, děkuji za názor a velmi se omlouvám, "hlavní protagonista" je bohužel spojení, které se mi dere do projevů pravidelně, byť jsem na něj byl (nejen Vámi) upozorněn už několikrát. Síla zvyku, bohužel. Příště už se tohoto lapsu určitě vyvaruji. Ještě jednou děkuji. Přeji pěkný den... D. Mukner
Vložil: Kateřina, 05.09.2018 12:03
Táborská, Dita: Běsa
Pane Muknere, vaše recenze jsou povedené a přesto, že se ne vždy ve všech názorech na recenzované dílo shodneme, patří k jedněm z mých oblíbených na iLiteratuře. Nicméně vám už podruhé unikl „hlavní protagonista“ (resp. protagonistka); je škoda kazit si tak pěkné texty takovými (pro některé možná malichernými,... pro některé však nikoliv) chybami.
Vložil: J. Ehrenberger, 04.09.2018 13:29
Miéville, China: Nádraží Perdido
Jitce: Ano, Gormenghast samozřejmě česky vyšel, nicméně podle všeho až roku 2004. Recenze je z konce roku 2003. Ostatně Ladislav Nagy tehdy na titul taktéž uveřejnil, a to v Hospodářských novinách.
Vložil: Jitka J., 04.09.2018 10:42
Miéville, China: Nádraží Perdido
Nevím, jak mám rozumět závěru prvního odstavce – Gormenghast přece do češtiny přeložen byl? Nebo se myslí něco jiného?
Vložil: redakce, 02.09.2018 12:14
Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky
Dobrý den, na nakladatele se jistě můžete obrátit e-mailem, ale také osobně například v rámci knižních veletrhů - blíží se například Svět knihy Plzeň nebo Tabook. Doporučujeme obrátit se zejména na nakladatatelství, která se na původní tvorbu pro děti zaměřují.
Vložil: Jiří Máška, 01.09.2018 21:38
Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky
Dobrý den, napsal jsem knihu pohádek, ilustroval a udělal grafickou přípravu pro tisk. Je kompletně připravena. Jak tuto mohu nabídnout nakladatelství. Jiří Máška www.maskaart.com e-mail: maskaart@email.cz Tel.777-344748
Vložil: Honza, 31.08.2018 14:48
Miéville, China: Nádraží Perdido
Recenze naprosto neodpovídá mému dojmu z knihy. Většina toho, co recenzent píše, jsem v knize vůbec nevnímal jako to hlavní. Podle mě je to intelektuální blábol, vidí věci tam, kde nejsou a nemluví vůbec o příběhové a stylystické dokonalosti tohoto díla a autora vůbec. Nehledě na to, že komolí jméno... hlavního města :) Pro mě jeden z nejsilnějších knižních zážitků.
Vložil: Gregor, 31.08.2018 12:15
Pynsent, nebo Čapek?
Moc pěkný článek, díky za něj!
Vložil: Tomáš Kaplan Fojtík, 29.08.2018 11:03
Roguljič, Hana: Norské děti
Obávám se, že autorce se nepovedlo udržet odstup od případů, kterými se nechala inspirovat. A to především kauzou Michalákovi. Ten příběh v knize je dost silný, ale v podtextu – mezi řádky – tam prakticky pořád cítím skandovat heslo „Norsko krade děti“, které se u nás tolik zabydlelo. Místo dobrého... románu se tato kniha může stát dalším klackem do ruky, a to se mi nelíbí.
Vložil: Kateřina Středová, 25.08.2018 15:55
Castañeda, Kateřina: Hádej, můžeš jednou
Vážená paní Kateřino, děkujeme za upozornění, "hlavní protagonista" byl samozřejmě přehlédnutá chyba.
Vložil: Kateřina, 25.08.2018 10:13
Castañeda, Kateřina: Hádej, můžeš jednou
Vážený autore, s Vaší recenzí téměř úplně souhlasím a děkuji Vám za ni, nicméně (nejeden!) „hlavní protagonista“ mi drásá oči. Zjistěte si, prosím, význam slova protagonista...
Vložil: , 23.08.2018 10:46
Szerb, Antal: Cesta za mesačného svitu
Román hledá odpověď na vzrušující otázku, zda se lidská duše může vrátit do své minulosti, zbavit se pout dospělosti. "Musíš zůstat naživu. Pokud člověk žije, stále se něco může stát. " tak zní slova Mihálye na cestou domu se svým otcem. V lednu 1944 Antala Szerba zabílí maďarsky fašisty v Balf,... na Maďarsko-rakouské hranici.
Vložil: Jakub Gazárek, 22.08.2018 10:36
Smith, Clark Ashton: Mimo prostor a čas
Jen bych poopravil poslední větu - nejedná se rozhodně o sebrané spisy (Smith toho napsal mnohem mnohem více), nýbrž spisy vybrané, takové best of shrnutí pro českého čtenáře do dvou svazků. Pokud má někdo zájem o kompletní dílo CAS v originále, pak je dostupné pětisvazkové vydání (+ jeden svazek zbylých... juvenilií, básní apod.) od vydavatelství Night Shade Books.
Vložil: Zdeněk A. Eminger, 21.08.2018 08:26
Chaloupka, Jan: Závod míru aneb Tour Východu
Souhlasím s vámi. Vložil jsem podobný prožitek do těchto vět: "Někdy jeho expozé míjejí klíčové téma přímo obloukem. Ne že by společenské a politické změny neměly zásadní vliv na přeorganizování sportovních svazů a zvláště financování sportu, ale jak tyhle povšechné monology, v nichž se objevuje... i Evropská unie, souvisejí se Závodem míru, netuším. Myslím si, že některé ze závěrečných kapitol součástí jinak dobré knihy být nemusely."
Vložil: Karel Huněk, 20.08.2018 12:42
Chaloupka, Jan: Závod míru aneb Tour Východu
Děkuji za informaci. Čtyřicet let jsem žil v domnění, že Závod míru je totéž co Tour de France.
Vložil: Antonín Šrajer, 18.08.2018 17:42
Chaloupka, Jan: Závod míru aneb Tour Východu
Koupil jsem si tuto knihu s obrovským nadšením. Závod míru je moje srdeční záležitost a mrzí mne, že jako takový už není. Kdybych měl ty potřebné peníze, neváhal bych a pomohl bych mu se narodit podruhé. I já si myslím, že Závod míru by byl čtvrtým podnikem Grand Tour (vedle TdF, Gira, Vuelty). A teď... ke knize. Od začátku jsem ji hltal se všemi skvělými informacemi a postřehy. Bohužel zhruba od druhé třetiny knihy jsem začal listy jen obracet a obracet a obracet aniž bych je četl. Proč? Protože se autor knihy dopustil stejné fatální chyby, kterou několikrát v knize odsuzoval. Začal matlat do sportu politiku. A to takovým způsobem, s kterým nemohu souhlasit a který se mi vůbec nelíbí. Spatlal všechno dohromady, vyjevil zřejmě nějaké svoje křivdy z minulosti a pomluvil kde koho. Druhá třetina knihy Závod míru nepotká ani na vteřinku. Za to víme kdo je v podnikání a politice hajzl, darebák, zloděj, podvodník, nenasyta ..... škoda :-(. Je mi líto, že to po autorovy někdo nečetl ještě před vydáním a upozornil by ho na to. Knihu to celou degradovalo. Tak si aspoň ještě na konci prohlédnu ty fotky, když už nejsou v zásobě další zážitky ze Závodu míru.
Vložil: mp, 15.08.2018 12:01
Allison, Graham: Osudová past
P.S. Týž způsob psaní v Encyklopedii antiky i Slovníku antické kultury.
Vložil: mp, 15.08.2018 11:46
Allison, Graham: Osudová past
Tvar "peloponnéský" je užíván v českém překladu Thúkýdida (z roku 1977), nepochybně proto, že v antickém kontextu je zvykem setrvat u transkripce Peloponnésos a neužívat moderní varianty Peloponés.
Vložil: Kateřina Středová, 14.08.2018 16:31
Blabla Hubková, Veronika: Příběh skříně
Doporučuji zajít na webové stránky autorky – knihu můžete koupit buď přes e-shop, nebo v prodejnách, které autorka uvádí http://www.veronikablabla.cz/e-shop/kniha/
Vložil: jan lukavec, 13.08.2018 22:34
Quinn, Justin: Poezie ve dvojím ohni
Opravili jsme, za chybu se omlouvám.
Vložil: Nora Obstová, 13.08.2018 10:17
Blabla Hubková, Veronika: Příběh skříně
Moje otázka je jednoduchá...kde se dá kniha sehnat ...marně pátrám !!Děkuji !
Vložil: M P, 12.08.2018 18:57
Quinn, Justin: Poezie ve dvojím ohni
A. Líman je strýc T. Límanové.
Vložil: jiří hrubý, 12.08.2018 10:58
Wayne, Teddy: Samotář
Pokud jsem recenzenta dobře pochopil, tak jeho velmi výraznou výtkou je, že v knize vystupují "nesympatické" postavy (opakuje to celkem 3x). Nelze než mu popřát, aby měl při četbě větší štěstí a pokud možno narážel jen na samé sympaťáky a odpudivé postavy se mu vyhýbaly obloukem.
Vložil: Kateřina Středová, 10.08.2018 09:01
Borkovec, Petr: Lido di Dante
Děkujeme za upozornění na chybu, už je to opraveno.
Vložil: , 09.08.2018 16:48
Ouředník, Patrik: Antialkorán
Brilantní analýza, což u Ouředníka nepřekvapí. Méně Halíků, více Ouředníků!
Vložil: Martin Liška, 09.08.2018 08:30
Gunnarsdóttir, Kristín Ragna: Úlf a Edda: Ukradený klenot
Jako doplňkovou četbu by bylo možné ještě doplnit knihu Zdeňka Šmída Dlouhé noci vikingů, kterou ovšem ocení spíše starší děti a dospělí.
Vložil: T. Hladík, 08.08.2018 23:05
Borkovec, Petr: Lido di Dante
Proč proboha latexáci? Má tam být textiláci.
Vložil: Andrew, 06.08.2018 13:19
Ageiwa, Veronika: Deník japonské manželky
Recenze je zajímavá, ale pojmy typu "bílé privilegium" jsou nesmysl z dílny neomarxismu. Navíc "bílé" v Japonsku?! O bílém privilegiu mluví obvykle ti, kteří nevidí to, že za úspěchem bělochů stojí hlavně pracovitost a tvůrčí činnost. Pojem příslušníky ostatních ras degraduje na ty, kteří jen reagují... na imperialismus a kolonialismus bělochů, takže z nich dělá něco méně, jako by ostatní rasy sami neplánovali, nic neplánovali a jen reagovali na bílé. Jak se říká, že 3 články neomarxismu jsou: 1) rasy objektivně neexistují 2) bílá rasa může za vše špatné na Zemi 3) nevidět ve tvrzení 1) a 2) žádný rozpor, ale věřit oběma současně.
Vložil: mruk, 06.08.2018 12:45
Castañeda, Kateřina: Hádej, můžeš jednou
autorka pod mnoha jmény (samá žena, představivost moc nezapracovala) bojuje za svoje dílo nebo je to opravdu Olí Čečil s kudrnatými rybkami, která si nesmírně cení přítomnosti svého manžela Karla u porodu jejich prvorozené dcery Klárky
Vložil: Karel Huněk, 06.08.2018 11:59
Snyder, Timothy: Obnova národů
K příspěvku bětky.báthory: Ona však třeba Rakouská Halič nepatřila k Uhrám, nýbrž k Rakousku. K Uhrám patřila jen malá část dnešní Ukrajiny, a to Zakarpatí čili později Podkarpatská Rus. K hodnocení a periodizaci maďarizace doporučuji vlastní uherské zákony, především z let 1848, 1867 a 1907, o menšinových... (administrativních, jazykových, spolkových a výukových) právech. Měla totiž značně kolísavý průběh na škále mezi zcela liberální a tuze nacionalistickou politikou - tak jako všude jinde.
Vložil: David, 06.08.2018 09:07
Tabery, Erik: Opuštěná společnost
Hodnotil jsem, ale bohužel nelze vlozit méně než 10%. "Kniha" si nezaslouží ani to. Po 100 stranách jsem přestal věřit, že se autorova zaručená pravda změní v objektivitu a "knihu" jsem odložil. Tolik pololží i vyložených lží a reality upravené dle přesvědčení autora jsem pohromadě ještě neviděl.
Vložil: Miloslav Bartoš, 04.08.2018 22:59
Vodňanská, Jitka: Voda, která hoří
Kniha se mi moc líbila hlavně proto , že otevřela oči mnohým vyznavačům Havla. Silně oslabena jeho gloriola . Můj závěr : Snad konečně se bude pražské letiště opět nazývat PRAHA RUZYŇ.
Vložil: Radka Slámová, 02.08.2018 14:29
Castañeda, Kateřina: Hádej, můžeš jednou
Mě pouze mrzí, že ty negativní hlasy jsou obvykle slyšet více než ty pozitivní. A dávají majitelům těchto hlasů nepřiměřenou moc. Nezbývá než doufat, že potencionální čtenáři dojdou až sem a zjistí, že kniha není tak černobílá, jak se z kritiky může zdát. RS
Vložil: bětka.báthory, 02.08.2018 09:21
Snyder, Timothy: Obnova národů
"A existovali by teď vůbec nějací Ukrajinci, pokud by se při dělení Polska koncem 18. století neocitla dnešní západní Ukrajina v Habsburské monarchii, tedy ve státním útvaru, kde se mohly ukrajinština a ukrajinské národní hnutí, na rozdíl od ruské carské říše, svobodně rozvíjet?" Fakty nepodložený... názor. V uherské části monarchie se směl svobodně rozvíjet jediný národ - Maďaři. Ale i ti začali ve velkém vytvářet svůj vlastní nacionalismus, spojený s maďarizací ostatních uherských národů, až po napoleonských válkách. Opatření proti národnostním aktivitám nemaďarských národů (včetně uherských Němců, sic!) se stále stupňovaly a skončily až s koncem monarchie 1918...
Vložil: , 01.08.2018 21:44
Vodňanská, Jitka: Voda, která hoří
Vložil: Velkej Zlej Hajzl, 01.08.2018 20:45
Lan; Tuan: Vietnamská: Kuchařka s rodinným příběhem
Ukazka z knihy: Bún bo Nam B?=nudle s HOVEZIM masem. Ingredience: -Nudle -1kg VEPROVEHO bucku :D :D .... To jsem vazne jedinej, kdo si toho vsiml? Polreich nic, Pospechova nic..
Vložil: Daniel Mukner, 01.08.2018 16:00
Castañeda, Kateřina: Hádej, můžeš jednou
Vážená paní Cecilová, i Vám děkuji za názor. Některé postavy se možná promění, cosi si v průběhu povídek uvědomí (to jsem ostatně v recenzi reflektoval), avšak veskrze ploché jsou postavy vedlejší. Postavy, které se promění, tedy ty povětšinou hlavní, jsou na druhou stranu dle mého zřetelně vláčeny... autorčinou předem připravenou pointou, kvůli čemuž je jejich proměna těžko uvěřitelná, předvídatelná a, ano, dle mého i plochá. To, že se s postavou něco stane, nemusí nutně znamenat, že je postava dobře vystavěna. D. Mukner
Vložil: Olga Cecilová, 01.08.2018 14:57
Castañeda, Kateřina: Hádej, můžeš jednou
Pane Muknere, nechci se s Vámi pouštět do diskuze, protože nejsem odborník, "pouze" vášnivý čtenář a kniha se mi buď líbí, nebo ne. Zarazilo mne však několik věcí. Například uvádíte, jako jeden z "lapsů", ploché postavy. Domnívala jsem se, že to jsou ty, které se nijak nemění, jsou stále stejné. To... ale v tomto případě není pravda! Všechny postavy se nějak změnily, byly jiné na začátku příběhu a jiné na jeho konci. S ohledem na svůj charakter nejednou i překvapily. Pane Muknere, četl jste tu knížku vůbec?
Vložil: Daniel Mukner, 01.08.2018 12:09
Castañeda, Kateřina: Hádej, můžeš jednou
Vážená paní Slámová, děkuji za Váš názor. Takzvaný happy-end za přežitek rozhodně nepovažuji, ba naopak si myslím, že povídky směřující k šťastnému konci jsou v současné beletristické produkci osvěžujícím zpestřením. Zrovna tak si nemyslím, že by kvalitní literaturou byly pouze a jedině knihy zaměřené... na úzkou skupinu řekněme elitních čtenářů. Jsou však nenáročné knihy dobré a špatné (zrovna tak jako jsou dobré a špatné knihy, jež mají oslovit ony elitní čtenáře) a vzhledem k mnoha lapsům, jichž se autorka recenzované knihy opakovaně dopustila a jež jsou předmětem recenze, nelze dle mého názoru považovat povídkovou sbírku za kvalitní - ať už míří na jakékoliv čtenáře. Srdečně D. Mukner
Vložil: Pavla Hájková, 31.07.2018 17:32
Castañeda, Kateřina: Hádej, můžeš jednou
Paní Radko Slámová....za Váš komentář dávám pět hvězdiček :-) Pokud bych uměla "dát slova na papír" stejně výstižně jako Vy, napsala bych totéž......
Vložil: Dr.. David M. Danek, 31.07.2018 17:16
Albright, Madeleine: Pražská zima
Kniha je osobnim, autentickym prispevkem o dejinach Ceskoslovenska a je vypravenim vyznamne osobnosti, jiz ceska verejnost zna v pozitivnim svetle. Vyznam knihy -a nemaly - tkvi v tom, ze se o Ceskoslovensku dozvida anglicky hovorici verejnost - a to nejen ta, ktera si casto dovede "splest" Ceskou... republiku s Cecenskem. Pro radu anglicky ctoucich - soude podle reakci mych pratel z USA, Kanady a take z byvaleho SSSR - byla kniha skutecny "eye opener". Rada z nich o historii okupace CSR nejprve Nemci a posleze prave Sovetskym svazem nemela vubec zadnou predstavu. Jedine, co bylo vseobecne znamo, bylo jmeno Masaryk. Autorka dobre ctivou, nenudici formou ilustruje prave ony dva kriticke okamziky historie ceskeho naroda. Faktickou a aktualni historickou hodnotu textu si netroufam hodnotit. (Verzi v cestine jsem nemel k dispoizici - mozna, ze to je prave k dobremu - nazor vychazi z toho, v jakem svetle se mi kniha jevila v anglictine.)
Vložil: Radka Slámová, 30.07.2018 18:46
Castañeda, Kateřina: Hádej, můžeš jednou
Vážený pane Muknere, první otázka, která mě po přečtení Vaší recenze napadla, je tato: Měla by prestižní nakladatelství vydávat knihy pouze pro úzký okruh vysoce náročných čtenářů? Dále bych se chtěla zeptat, zda šťastné konce v dnešní době považujete za přežitek? A moje poslední otázka zní - není... plochý spíš Váš pohled na tuto knihu? Respektuji názor jednotlivce a chápu, že každému se takováto tvorba líbit nebude, ale Vaše kritika mi přijde štvavá, nikoliv konstruktivní. Kniha se mi dostala do rukou jakožto "odpočinkové" čtení. Byla tak prezentována i nakladatelstvím. Já ji přečetla za večer a usínala jsem s pocitem, že nejsem obětí klamavé reklamy. Pokud očekáváte od autorky, že bude dobývat literární trh po celém světě, pak chápu Vaše rozhořčení. V opačném případě mi tento článek přijde přehnaně útočný. V každém případě tuto autorčinu prvotinu budu i nadále doporučovat všem těm, co mají rádi, jak Vy uvádíte, "happy-endy". :) S pozdravem Radka Slámová
Vložil: Jana Dušek Pražáková, 30.07.2018 18:12
Köhlmeier, Michael: Dva pánové na pláži
Vážená paní Štulcová, děkuji Vám velice za vysvětlení. Výraz "mame" jsem neznala a vycházela jsem z přesvědčení, že nebudu jediným čtenářem, kterému bude záhadou jeho význam (vzhledem k jeho tvaru a v kontextu věty nejasnému původu se hůř dohledává). Proto bych v podobných případech uvítala vysvětlující... poznámku. S pozdravem Jana Dušek Pražáková
Vložil: Tomimo, 26.07.2018 21:07
Vodňanská, Jitka: Voda, která hoří
Strhujicí sebereflexe, inteligentní čtení. Díky!
Vložil: Zuzana Vávrová, 25.07.2018 12:11
Castañeda, Kateřina: Hádej, můžeš jednou
I mě se povídky hrozně líbily, pobavily, dobře se četly......a teď začínám pochybovat o svém čtenářském vkusu :-) :-) :-) :-) :-)
Vložil: Olga Cecilová, 25.07.2018 11:56
Castañeda, Kateřina: Hádej, můžeš jednou
Čtu hodně a ráda. A zrovna tahle povídková knížka se mi líbila.....moc! Hledala jsem nějaké pohodové čtení a to tyhle příběhy jsou. Nepostrádají humor, nadsázku, trochu tajemna.....ale i něco k zamyšlení....
Vložil: Martin Puskely, 24.07.2018 15:31
Tabery, Erik: Opuštěná společnost
Neskutečně špatná kniha, dokonce bych ji označil za hypermanipulativní. Sepsal jsem si námitky (formou uceleného textu) a vyšlo mi to na více než sto stran.
Vložil: TIMONEL, 24.07.2018 13:45
Ferrante, Elena: Geniální přítelkyně
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3803402
Vložil: HK, 24.07.2018 13:30
Tabery, Erik: Opuštěná společnost
Žádná propaganda to není. Ba, myslím, že by to lidi snad měli mít jako povinnou četbu (kdyby "povinná četba" nezněla tak staromile), aby se zamysleli nad souvislostmi, které jim velmi často unikají.
Vložil: TIMONEL, 24.07.2018 10:07
Frank, Anne
Ano, také to tak vnímám. Ovšem tím se nezbavujeme začarovaného kruhu autorského záměru, co zamýšlel a chtěl autor. Co ovšem chtělo literární dílo? Dle mého soudu pouze být vyjeveno, spatřit světlo světa skrze médium autora. Lidská kreativita totiž ve své podstatě není vlastnictvím konkrétního individua,... ale přichází z vyšších sfér, které si nemůže jedinec přivlastňovat. Důkazem je kreativita například Mozartova nebo Váchalova, které se projevují jako spolupráce nadvědomí a média. Proč by se Mozartovi zjevovaly najednou celé kompozice bez oprav a proč by Váchal v roce 1912 napsal jen tak do svého deníku, že si nic již nepředstavuje, nevyjevuje, že funguje pouze "medijně"? Dle mého názoru by bylo fér, kdybychom připustili, že literární dílo je entitou samou o sobě, které autor pouze pomáhá na svět, a která má svou autonomii. Za tohoto stavu se zdá, že jméno a totožnost autora nejsou až tak podstatné: nemělo by nám vadit, že nevíme, kdo je např. Elena Ferrante/Homér/Shakespeare doopravdy, anebo že nevíme, kdo postavil katedrálu v Chartres. Tato díla milujeme tak jako tak. Dalo by se o tomto hovořit hodiny a hodiny.
Vložil: Magda de Bruin, 23.07.2018 15:07
Frank, Anne
Rozdíl vidím v tom, že u Anne Frankové nejde o fikci (literární dílo spisovatele), ale osobní deníkové záznamy třinácti až patnáctileté dívky, která sice určité literární ambice měla, ale není jisté, že by je po válce opravdu uskutečnila (protože se konce války nedožila). Takže tu jiní lidé po její... smrti rozhodli o tom, co všechno z jejích intimních zápisů (na některých místech výslovně píše, že doufá, že tohle nikdy nikdo nebude číst) se zveřejní. A naopak to, co k případnému zveřejnění připravila, ještě nikdy v té podobě samostatně nevyšlo. Otto Frank (a snad i Mirjam Presslerová) jistě postupoval s nejlepšími úmysly a s touhou vytvořit pro Anne pomník, ale to je právě ono: stal se z ní pomník, i když lze pochybovat o tom, že o něco takového (zvlášť za cenu zveřejnění každé čárky, která se po ní zachovala) kdy stála.
Vložil: Jitka J., 23.07.2018 13:07
Niemi, Mikael: Popmusic z Vittuly
Nakladatelství Argo právě vydalo reedici této skvělé knihy.
Vložil: TIMONEL, 23.07.2018 11:07
Jidášovo evangelium
"Tillich předestíral, že když lidé přestanou Boha prožívat, jsou nuceni v něj věřit - a víra je něco, co lze ztratit. Niterné pociťování Boha má co do činění s hlubšími vrstvami psýché, nikoli s rozumem. S tím, jak rozum postupně získával převahu na psychologickým uvědomováním si archetypické pravdy,... se dokořán otevíraly brány pro racionalismus a vposledku i materialismus a ateismus. A v tu chvíli, říká Jung v souladu s Tillichem, byl Západ ztracen."
Vložil: TIMONEL, 23.07.2018 10:46
Frank, Anne
Děkuji za vysvětlující poznámku s odkazy v původním znění. Omlouvám se, celou věc poněkud zbanalizuji: vydání literárního odkazu Franze Kafky Maxem Brodem bylo též zjevným porušením výslovného přání autora, který si přál své dílo spálit. Rovněž tak pirátské překlady posledních románů Milana Kundery... do češtiny, kolující porůznu na internetu, se dějí s výslovným nesouhlasem autora - přitom se jedná o texty které by měl číst především český čtenář (otázka je, jestli ale ve své mateřštině - co vlastně autor zde chce? Udělat českého čtenáře více kosmopolitním? Za jakou cenu?). Milan Kundera sám několikrát píše ve svém výmluvně nazvaném díle "Nechovejte se tu jako doma, příteli" o tom, že literární dílo je ve výlučném vlastnictví autora, a že žije samo nezávisle na existenci autora. Není to ovšem trochu logický rozpor, když se pak díla samotného dotýkají tisíce tykadel čtenářů, potenciálních autorů? Nevím, pieta je jistě na místě, ale člověk jako tvor nenechavý a zvídavý se jí samozřejmě a také trochu přirozeně, brání. Pieta jde stranou, pokud má člověk skutečný hlad - a současnost je zjevně hodně hladovou dobou, vyprahlou. Zájem o autorské marginálie či juvenilie klasiků je podle mě zcela zjevným odrazem intelektuální, myšlenkové a duchovní sterility současnosti.
Vložil: M Pokorný, 22.07.2018 14:39
Köhlmeier, Michael: Dva pánové na pláži
Nedalo by se stanovit kupříkladu interní pravidlo, že pokud recenzent nenasbírá korektorských přehlédnutí typu již/jíž v knize alespoň deset, budeme standardní floskule (která v tomto případě ani nerozlišuje mezi překladem, redakcí a korekturou) ušetřeni? Nečetl jsem ještě knihu, kde by se minimálně... pět chyb nenašlo -- jawohl, ani ze starého Odeonu ne. Allzumenschliches.
Vložil: Kamila Vodnanska, 21.07.2018 19:45
Vodňanská, Jitka: Voda, která hoří
Nedá se to přečíst. Nudný text o sebestředné ženě, ve které zájem o budhismus nezanechal stopy. Žádná sebereflexe, nic pozitivního. Osoba chce na sebe ukázat, že taky před 30 nebo 40 lety měla něco s VH. Olgy jí líto nebylo ani za mák, šla za svým cílem, ale karma ji dostihla. Je směšná. Směšná a zoufalá... ve své snaze zanechat po sobě nějakou stopu, když vlastně pořádně nic neumí. Ztráta času a peněz.
Vložil: Cenda, 20.07.2018 21:37
Backman, Fredrik: Medvědín
Celý čtvrtý odstavec ("Na pozadí sportovní kultury...") obsahuje obrovský spoiler, neboť k oné události dojde až na straně 172. Myslím, že byste ho měli smazat.
Vložil: Magdalena Štulcová, 18.07.2018 18:37
Köhlmeier, Michael: Dva pánové na pláži
„Mame“ je běžný židovský výraz pro matku. Podobně by Francouz řekl „maman“, Čech „máma“. Autor záměrně použil toto slůvko – i v němčině je Mame – zdůraznil tím jednak židovský původ zmíněného gangstera i význam, jaký pro něho matka měla: Syn židovských přistěhovalců svou mame vzývá bezmála jako Boha.... V kontextu knihy i situace se mi zdálo obojí dostatečně jasné a neviděla jsem důvod autora jakkoli vysvětlovat nebo měnit. Text v orig. zní: "...für Mister B.H.S. komme Mister Charles Spencer Chaplin gleich nach seiner Mame und ...“ Překlepových chyb samozřejmě lituji. Magdalena Štulcová
Vložil: Amaté, 18.07.2018 16:23
Ridley, Matt: Evoluce všeho
Taky mám velké nadšení pro kryptoměny, i když mi to chvilku trvalo, zpočátku jsem k tomu byl nejistý a hlavně mi to přišlo moc komplikované. Pak jsem objevil paradoxně v zahraničí český eshop comfortcrypto.co.uk, v ČR to je ccshop.cz a od té doby pravidelně investuju. Stačí pár stovek měsíčně, co má... člvoěk navíc, jako penzijko nebo stavební spoření, ale věřím, že to je daleko zajímavější investice. Portfolio jsem si sestavil i podle rad českého guru, ale i podle sebe, určitě Bitcoin, ale i Litecoin, IOTA, ETH... ale to už je na každém, co si o čem zjistí a čemu věří, něco z toho možná hodně padne, něco zase hodně vydělá. Budoucnost určitě patří kryptu!
Vložil: , 17.07.2018 08:38
Hakl, Emil: Můj díl másla na hlavě
S opožděním děkuji za odpověď. David
Vložil: Petr Fiala, 16.07.2018 15:00
Král, Oldřich
Nekrology jsou též zde: http://i-kanon.cz/
Vložil: Karel Rada, 15.07.2018 08:56
Topol, Jáchym: Citlivý člověk
Je mi jedno, kdo je významnej autor a kdo míň významnej, to prověří až čas. Že ale Jáchym prosral, co se dalo, a že se kamarádí s bakalovskou verbeží a tudíž přijal její rusofobní ideologii, je fakt, kterej jeho psaní sráží na úroveň poúnorových agitek Václava Řezáče... sorry ;)
Vložil: David Polčák, 14.07.2018 20:14
McGuire, Ian: Severní vody
Hlavní hrdina se jmenuje Sumner, ne Summer.
Vložil: Magda de Bruin, 14.07.2018 19:38
Frank, Anne
Text (pro ty, kdo ovládají nizozemštinu) je v přetištěné formě tady: https://nos.nl/artikel/2231997-de-afgeplakte-pagina-s-uit-anne-franks-dagboek-kunnen-er-nog-wel-bij.html, jako faksimile tady: https://www.nrc.nl/nieuws/2018/05/16/annes-verborgen-bladzijden-zijn-nu-toch-zichtbaar-a1603100. Není to... žádný "lechtivý text", ale parafráze toho, jak Otto Frank dceři vysvětloval lidskou sexualitu - při vší otevřenosti decentně a cudně (a z dnešního hlediska staromódně). Mluvil i o prostituci a řekl, že v Paříži navštívil veřejný dům - následuje věta o strýci Walterovi (zřejmě se tím myslí strýc z matčiny strany), že "není normální". Dva "sprosté" ("schunnig") vtipy, jak je označila sama Anne, jsou taky nevinné (pointa prvního je, že příslušnice wehrmachtu slouží v Nizozemsku za "matrace", pointa druhého je, že muž objevený žárlivým manželem ve skříni se brání, že tam čeká na tramvaj). Deník v tzv. "čtenářské" verzi (který je k dispozici i v českém překladu) a kritické vydání deníků, kde jsou i původní verze A a B (ty zatím v č. překladu nevyšly), obsahují pasáže (i vtipy), které jsou mnohem "lechtivější", pokud tedy už chceme použít tohle slovo pro pasáže o pohlavních orgánech nebo třeba o tělesných změnách v dospívání. Takže ani tyhle dvě nově odkryté stránky ve skutečnosti neobsahují nic převratného. Jen tím byl završen proces nerespektování soukromí a piety ve vztahu k Anne Frankové, ale ten začal už první edicí deníků v roce 1947 (tzv. verze C, kterou z původních zápisů vybral a sestavil Otto Frank) a v nynějším autorizovaném vydání (tzv. verze D, kterou v roce 1986 vytvořila německá spisovatelka Mirjam Presslerová) to zachází ještě dál. Ani jedna z těchto verzí totiž nerespektuje výběr Anne Frankové (tzv. verze B) a je v nich mnoho pasáží, které ona sama vůbec zveřejňovat nechtěla. Podrobněji o tom píše Laureen Nussbaum, v angl. zde: http://web.annefrank.org/en/Anne-Frank/A-diary-as-a-best-friend/At-last-seriously-taken-as-a-writer/.
Vložil: TIMONEL, 13.07.2018 16:27
Frank, Anne
https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2481388-co-anna-frankova-ve-svem-deniku-prelepila-experti-precetli-lechtivy-text-ktery-mel
Vložil: Martin Liška, 13.07.2018 08:07
Šístek, František: Dějiny Černé Hory
S "prvním přehledem dějin Černé Hory v češtině" bych byl opatrnější, už začátkem 20. století vydal František Hrnčíř (pravda velmi stručné) Dějiny Srbska, Bulharska a Čwerné Hory (viz např. zde: https://www.antikvariatukostela.cz/cz-detail-1011020-hrncir-frantisek-dejiny-srbska-bulharska-a-cerne-hory.html).... Možná je ale pan Šístek první, kdo vydal první samostatný přehled dějin Černé Hory v češtině.
Vložil: jakub homolka, 11.07.2018 16:57
Wayne, Teddy: Samotář
Je takto nízké hodnocení (30 %) v kontextu toho, jak jsou na severu iliteratura.cz hodnoceny jiné knihy, skutečně adekvátní?
Vložil: Simona S., 10.07.2018 12:54
Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky
Dobrý den, hledám vydavatele pro dvoudílný román. Můžu vás poprosit o radu? Děkuji
Vložil: Jitka J., 10.07.2018 11:57
Kadečková, Helena
Mě ke studiu norštiny přivedl její Soumrak bohů.
Vložil: Gregor, 29.06.2018 22:36
Borkovec, Petr: Prázdniny teprve začínají
Bravo! Létu vstříc!
Vložil: Martin P, 29.06.2018 14:18
Borkovec, Petr: Prázdniny teprve začínají
No já jsem tedy z Pescocostanza a mně to komické nepřipadá.
Vložil: Markéta, 29.06.2018 11:33
Borkovec, Petr: Prázdniny teprve začínají
Díky, konečně jsem se oprostila od pracovního stresu a nadechla se pro letní náladu, výstižné tak, že má člověk pocit, jako by stál v rohu a pozoroval toho nejistého mladíka, který se snaží pochopit, o co tu v tom pozemském snažení vlastně jde... :-)
Vložil: TIMONEL, 29.06.2018 10:14
Borkovec, Petr: Prázdniny teprve začínají
Toto je naprostá paráda, rozvolněný, rozvlněný a lehce delirantní letní příběh, půvab dospívání. Nádherné čtení, skvělá vstupní brána do léta! Ne borec na konec, ale Borkovec na konec, "palec nahoru" (bože jaký jsem to pitomec, že používám hantýrku TV NOVA) za festivalovou Itálii poloviny devadesátých... let, za zmínku Piera Paola Pasoliniho a Bohumila Hrabala: je jisté, že se příště nenecháte už tak snadno vyhodit z lokálu! Mimochodem ten pan mluvka Foscolo z půjčovny, člověku se vybaví slavný italský romantický básník Hugo Foscolo.........za vším je literatura! :-) Pomalu začínám naštěstí zapomínat na ty značně neprázdninové dusivé a zamořené Čínany, kteří by nás měli přijít pozabíjet. :-)
Vložil: emil hakl, 28.06.2018 09:05
Zábranský, David: Číňané nás brzy pozabíjejí!
Už mi přijde docela chorobné, jak jste pořád v pravém horním rohu. V levém bych vás snesl mnohem líp. A to rozhodně nemyslím odkaz na politické konotace.
Vložil: admin, 27.06.2018 15:04
Novotný, Robert: Když Klepiš potkal Klepiš
Ano, děkujeme. Oprava škrtem a omluva za přehlédnutí.
Vložil: Karel Huněk, 27.06.2018 14:37
Novotný, Robert: Když Klepiš potkal Klepiš
"Mnohé příklady uvádí Novotný z dalšího jazyka, z něhož překládá nejčastěji, z angličtiny, takže čtenář není odkázán pouze na germánskou jazykovou oblast." Angličtina nepatří do germánské jazykové oblasti?
Vložil: Karel Huněk, 27.06.2018 14:06
Tetiva, Vlastimil: Josef Čapek: Počátky tvorby (1908–1914)
Ještě nikdo nevložil...? bubinekrevolveru.cz
Vložil: TIMONEL, 27.06.2018 12:00
Zábranský, David: Číňané nás brzy pozabíjejí!
Text, který začíná jako brilantní pojednání o kritice současného pojmu a lidského prožívání ekologie na západě, plný zajímavých myšlenek (díky za zmínku tao!), končí jako ekologická antičínská agitka v novinářském stylu. Chápu naléhavé motivy textu. Toto proč ne, Čína si to jistě za svou současnou ekologickou... situaci zaslouží. Ale je mi poněkud protivná určitá stylová neučesanost a nedotaženost krátkého textu, jistý naivní styl psaní a vyzývavá "novinářská" nadsázka, která textu vládne. Je iLiteratura.cz opravdu tím pravým místem, kde by takový text měl být publikován? Mám silné pochybnosti a říkám si, že nějaký tzv. "společensko-kritický" týdeník jako třeba RESPEKT by tento sloupek přijal s více otevřenou náručí.
Vložil: Anna, 27.06.2018 09:16
Li, Po: Měsíc nad průsmykem
Zapomněla jsem: báze AUT https://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=aut
Vložil: Anna, 27.06.2018 09:14
Li, Po: Měsíc nad průsmykem
Taky jsem se včera zarazila. V případě nejasností u kteréhokoli autora doporučuji konzultovat bázi autorit NK. Tam je zápis jmen autorů ověřován v příslušných národních bázích a dalších relevantních zdrojích.
Vložil: Viking, 26.06.2018 11:56
Čtení na léto 2018
Co je to za postkoloniální blábol?
Vložil: Petr Fiala, 26.06.2018 11:22
Čtení na léto 2018
Výběr je poplatný zkreslenému vnímání současného světa. V nedávné době odešli tři velcí spisovatelé - americký Žid Philip Roth (19. března 1933 - 22. května 2018), Američan Tom Wolfe (2. března 1930 - 14. května 2018) a Číňan I-čchang Liou (7. prosince 1918 - 8. června 2018). Srovnání ohlasu na tuto... skutečnost v českých médiích pěkně vypovídá o tom, nakolik je dnešní ČR svébytnou kulturní entitou, která si z celého světa vybírá to nejlepší, a nakolik je periferií Západu.
Vložil: Jan Vaněk jr., 25.06.2018 16:44
Li, Po: Měsíc nad průsmykem
Psát Li Po jako "Po, Li", to nemá sekce "šu-ťi" dobře ošetřeno.
Vložil: TIMONEL, 25.06.2018 11:08
Cortázar, Julio: Příběhy o kronopech a fámech (in LtN)
Julio Cortázar je nesmírný poklad světové literatury. Pokud mohu soudit, ve knize kratších povídkových či minipovídkových textů "Příběhy o kronopech a fámech" z roku 1962 Cortázar dosahuje svého literárního mistrovství a zcela po právu a důrazně se hlásí o slovo i v novém tisíciletí, jako předchůdce... antiliteratury, která naplno propukla až v díle Roberta Bolaňa. Jedná se o nelítostný kobercový nálet našich klišé, přežitků a zažitých atavismů a zatuchlých představ o literatuře a o umění vůbec. Tato drobná kniha je branou do zcela jiné dimenze, do zcela jiného světa, který je nám tak blízký a vzdálený zároveň, který nás baví, rozesmává a straší a hyponotizuje zároveň. Nálepek by bylo dost, surrealismus, dadaismus, naschvály, antiliteratura, literární odboj a literární partyzánství, ale nic z toho dost dobře nevystihuje, o čem Julio Cortázar píše, v čem spočívá jeho jedinečnost. Tím se dostáváme k něčemu, o čem snili spisovatelé několik staletí: nechme mluvit kritiky a nevšímejme si jich tolik, stejně blábolí z cesty. Pravé poznání přináší literatura a čtenářský zážitek sám, nikoliv samozvaní vykladači nebo kritici díla, to je pouze druhotná realita. Povrchní čtenář se jen ušklíbne nad rozsahem a minipříběhy, to je všechno? Ano, v tom je to nejlepší, co světová literatura vytvořila během dvacátého věku. Zázrak, jehož půvab nevyvanul jako avantgardy nebo jako literární bizarnosti bez opodstatnění, kterým se v minulosti klaněla podstatná část literární honorace. Ministerstvo zdravotnictví varuje: na dílo Julia Cortázara a tuto knihu zvláště může vzniknout silná závislost. Kdo jednou okusí Cortázara, už se nikdy nezbaví jeho stínu, který je zároveň tmavý a zářivý, uhrančivý a obyčejný, vynalézavý, fascinující, jak dokáže vzlétnout na velmi krátké startovací dráze několika vět.
Vložil: úvaha, 22.06.2018 21:47
Zábranský, David: Číňané nás brzy pozabíjejí!
Když už jste jednou spisovatelem, je od té doby všechno, co napíšete, literatura?
Vložil: emil hakl, 22.06.2018 12:35
Zábranský, David: Číňané nás brzy pozabíjejí!
Konečně mi někdo srozumitelně vysvětlil spontánní nechuť k čínskému česneku. Možná i vyhodím čínské kuchyňské nože, protože kontaminace nečínských potravin krájením bude též asi značná.
Vložil: Pavel, 22.06.2018 12:14
Zábranský, David: Číňané nás brzy pozabíjejí!
Když se z nesouvislého blábolení stane trademark...
Vložil: Jan Levora, 19.06.2018 14:59
Mijazawa, Kendži: Noc na galaktické železnici
Povídka Restaurace mnoha objednávek byla pod názvem Hospoda u splněných přání publikována v překladu I. Krouského poprvé v roce 1967 v knize Černá hodinka. V časopisu Česko-japonské společnosti Kokoro byly na jaře 1994 publikovány ukázky z Mijazawovy básnické tvorby (čtyři básně). Nakladatelství UMPRUM... vydalo v roce 2017 knižně v překladu V. Abbasové pohádku Škola v Baraumi s kouzelnými litografiemi Saki Macumotové. Tři povídky z knihy Noc na galaktické železnici (Havranům zaslíbená medvědice, Jinanová dítka a Violoncellista Gauche) byly publikovány v Antologii japonské literatury (Nový Orient) – viz samostatná recenze V. Abbasové z 23. 4. 2018.
Vložil: Dreserova, 17.06.2018 12:02
Jonová, Jitka: Theodor Kohn (1845–1915): kníže-arcibiskup olomoucký, titulární arcibiskup pelusijský
Je možné získat knihu?
Vložil: emil hakl, 15.06.2018 09:51
Hakl, Emil: Můj díl másla na hlavě
Odpověď Davidovi (snad se takhle generuje, ještě jsem do téhle diskuze nepřispíval). No přece hned jako prvního uvádím D. Zábranského a jako o dalším bych asi uvažoval o Jáchymu Topolovi, byť jsem od něj četl už lepší věci.
Vložil: Klara Truchla, 13.06.2018 14:35
Haluzík, Radan: Proč jdou chlapi do války (in Respekt)
Velice aktuální tematika, obsáhla a zajímává recenze, ve které nás autor „vybízí k zamyšlení“. Domnívám se, že můžeme nabízet i starší publikace (možná i zapomenutá) která ovšem nabývají svou aktualitu znovu. Zároveň myslím, že nám čtení pomůže pochopit dnešní svět, až poznáme také minulost. Čtení... nás učí k toleranci, otevírá nám obzor a tím pádem nepodlehneme snadno falešným novodobým „prorokům“
Vložil: Tom Král, 13.06.2018 12:26
Socha, Vladimír: Poslední den druhohor
Souhlasím s recenzí, zejména v tom pozitivním duchu. Tak výborně podanou odbornou tematiku jsme tu neměli od dob Marešovy Záhady dinosaurů...
Vložil: Daniela Uherková, 13.06.2018 10:38
Grossman, David: Přijde kůň do baru
Vynikající byla také četba mistrného románu na stanici Českého rozhlasu Vltava.
Vložil: Milan, 08.06.2018 12:34
Świetlicki, Marcin: Opary
Jak tak čtu, říkám si, že Świetlicki už nepíše, jak psával, když jsem ho čítal v Bílých propastech. Škoda.
Vložil: Milan, 08.06.2018 12:29
Świetlicki, Marcin: Czynny do odwołania
"Ničíme se navzájem něžně zavázáni?" Komu, čemu?
Vložil: Petra Ben-Ari, 05.06.2018 21:25
Han, Kang: Kde kvete tráva
V prvnim uryvku asi doslo k chybe pri prepisu, "zářící jako průsvitné kapky" - v prekladu jsou tusim zarici drahokamy, kapky by se ve vete opakovaly.
Vložil: Petra Ben-Ari, 05.06.2018 21:17
The Man Booker International Prize 2018
To Petr Fiala: myslela jsem obecne v clancich na iliterature, ne konkretne v jinych Vasich clancich.
Vložil: Magda de Bruin, 05.06.2018 20:26
Hůlová, Petra: Vaculík, Mácha a Hakl na panelu
Namátkou pár jiných čísel (jakkoliv tohle dělení na pánské a dámské oddělení považuju u překládání opravdu za absurdní): z 33 zahraničních vydání knih Petry Hůlové jich 13 přeložili muži. Přitom např. mezi českými literárními překladateli z nizozemštiny mají drtivou převahu ženy a celkové skóre překladů... z nizozemštiny vychází v jejich prospěch ještě přesvědčivěji, protože jsou aktivnější než pár mužských kolegů (vzhledem k feminizaci humanitních - zejména jazykových - oborů ostatně předpokládám, že obdobný poměr bude platit i v mnoha dalších jazycích, možná i v jiných zemích). Nicméně např. Deník Anne Frankové do češtiny přeložil nejprve Gustav Janouch a pak Miroslav Drápal - s největší pravděpodobností prostě proto, že jim nakladatel ten překlad zadal (jak jsem psala už v předchozím příspěvku). Jinými slovy: existují i plodnější témata k diskusi než pohlaví autora versus pohlaví překladatele...
Vložil: Johana Labanczová, 05.06.2018 14:24
Han, Kang: Kde kvete tráva
Omlouváme se za překlep, opraveno, Díky za upozornění.
Vložil: Tomáš Grulich, 05.06.2018 14:01
Hůlová, Petra: Vaculík, Mácha a Hakl na panelu
Jako čtenář-muž mám velmi rád i knihy autorek-žen, i když jim asi úplně nerozumím. Je to někdy pro mne docela přitažlivá exotika. Všiml jsem si ale nápadně nízkého zastoupení knih napsaných autorkou-ženou a přeložených mužem. (Ve své knihovně jsem našel jen romány Katri Lipsonové přeložené Vladimírem... Piskořem.) Jako by měli překladatelé-muži z autorek-žen ostych...
Vložil: Richard Hlavacek, 05.06.2018 11:49
Prokůpek, Tomáš (ed.): Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství
Štěpán Mareš se svým Zeleným nesmyslem z xenofobního platku rozhodne nechybi. U autora, který zpracovava dilo JF by se mělo hodnoti i jinými meritky nez jen výtvarnými. Mares vykrada K.Saudka a dejove se jen vsemu vysmiva, ale v rozhovorech s nim je videt, ze to je ignorant bez nazoru, co vyuziva svuj... pseudokomics jako alibi.
Vložil: Jiří V., 04.06.2018 21:28
Han, Kang: Kde kvete tráva
"postavení jednoho z nejvýznamnějších současných jihoasijských autorů". Jižní Korea asi není úplně na jihu Asie, to bychom mohli do jihoasijských autorů počítat i Japonce. :-)
Vložil: Anna, 04.06.2018 08:37
Zourek, Michal: Československo očima latinskoamerických intelektuálů 1947–1959
Kniha je fakt dobrá, nezaujatá, nic nepodsouvá, úsudek nechává na čtenáři.
Vložil: Václava Korsová, 03.06.2018 14:33
Zourek, Michal: Československo očima latinskoamerických intelektuálů 1947–1959
Zajímavá kniha. Autor si dal jistě hodně práce s hledáním, výběrem a zpracováním materiálu. Bylo by zajímavé pokračovat a zaměřit se na pozdější období
Vložil: Magda de Bruin, 01.06.2018 20:26
Hůlová, Petra: Vaculík, Mácha a Hakl na panelu
Nevím jak v zámoří, ale u nás v Evropě platí, že překladatel v zásadě překládá na zakázku nakladatele. Například čerstvý laureát Theinerovy ceny David Short z Británie na otázky po výběru autorů a titulů neúnavně odpovídá, že celá jeho překladatelská bibliografie je založená na poptávce nakladatelů... (a pokud vím, obsahuje i díla spisovatelek). Takže předhazovat překladateli zastoupení žen v jeho bibliografii, jako by to byla jeho volba/opomenutí, je problematické (že by to Alex nevěděl?). Osobně jsem ještě nezažila, že by některý český nakladatel při rozhodování o titulu bral tak či onak v úvahu pohlaví autora, a ani v Nizozemsku jsem o něčem podobném neslyšela. V praxi si nedokážu představit, že bych na nakladatelskou nabídku namítla, že mě titul sice v zásadě přitahuje, ale že ještě nemám na kontě dost autorek (což ostatně v mém případě shodou okolností není pravda), tak ať mi nakladatel laskavě nabídne nějaký titul napsaný ženou, jinak do toho nejdu. "Měsíc překládaných autorek" mi zní v evropských podmínkách (kde se i absolutně vzato překládá mnohonásobně víc než v anglo-americké oblasti) absurdně. Co se týče rovné odměny za autorské vystoupení: jak zmiňuje i Petra Hůlová, u nás jsou "genderově rovné nulové honoráře". Nerovnost tu přesto nově vzniká, může však postihnout autor/k/y bez ohledu na pohlaví. Podle projektu ČLC/MZK https://www.czechlit.cz/cz/grant/mobilita/ lze párkrát ročně žádat o grant na výjezd autora, vždy na příštích 6 měsíců. V praxi se tedy snadno může stát, že potenciální žadatel (organizátor nebo autor sám) v době uzávěrky ještě akci neplánuje. Autoři (ale i třeba moderátoři a tlumočníci jejich vystoupení) tedy můžou vystupovat (například i na pozvání Českého centra) za velmi rozdílnou finanční odměnu - podle termínu akce a vlivem dalších nahodilých okolností. (Ostatně pro zahraniční organizátory je těžko pochopitelné, že v případě získání grantu musí uvádět v propagačních materiálech hned dvě loga: nejen ČLC, ale i nadřazené MZK.)
Vložil: BGC, 01.06.2018 15:50
Hůlová, Petra: Vaculík, Mácha a Hakl na panelu
Co když se ženy coby empatičtější bytosti dokáží vcítit i do autora-muže, zatímco opačně to tak dobře nefunguje? Pak by "ženská literatura" (ten pojem je fakt hrozný) skutečně byla zaměřena na o něco užší cílovou skupinu.
Vložil: Viva, 30.05.2018 10:14
The Man Booker Prize 2018
Gratulujem, uz v roku vydania tejto knihy som vedela, ze je vynimocna! Takisto ako vsetky knihy O. Tokarczuk...
Vložil: Petr Kabelka, 28.05.2018 18:50
Mijazawa, Kendži: Noc na galaktické železnici
Jojo, ten překlad Zaklínače také vždycky zmiňuji, když se studenty probírám expresivitu v překladu. Ale jen jako příklad toho, že to jde, pokud k tomu mají sakra dobré odůvodnění. Zrovna u toho Mijazawy jsem při překladu myslel primárně na intencionální čtenářstvo, tedy náctileté, takže jsem volil tu... nejsrozumitelnější cestu, která by zároveň naznačovala vysokou míru expresivity. A samozřejmě ještě jednou děkuji za skvělou recenzi a zároveň i za projevenou důvěru! :)
Vložil: Anna, 27.05.2018 21:23
Borkovec, Petr: Smutek a knihovnice
Já tedy nevím, ale mám pocit, že Wendy a já jsme četly každá jiný článek.
Vložil: A. Kraussová, 27.05.2018 12:16
Borkovec, Petr: Smutek a knihovnice
Myslíte, pane Pokorný? Vaše "omluvení" autorky komentáře je blahosklonné, jako u maturity. Mně to teda připadá jako podčárník.
Vložil: M Pokorný, 25.05.2018 16:01
Borkovec, Petr: Smutek a knihovnice
Zastal bych se Wendy v tom smyslu, že P. Borkovec je jediný, kdo sem dodává texty zcela literární a vůbec ne žurnalistické, v tomto smyslu je záměna snad omluvitelná.
Vložil: Tomáš Havel, 25.05.2018 09:22
Borkovec, Petr: Smutek a knihovnice
Ad Wendy: mně ten článek přijde láskyplný (zejména ke knihovnicím).
Vložil: Erik, 25.05.2018 08:27
Borkovec, Petr: Smutek a knihovnice
Wendy, Vy nemůžete být knihovnice.
Vložil: Gregor, 24.05.2018 18:37
Borkovec, Petr: Smutek a knihovnice
@Wendy: vždyť o knihovnicích píše tak hezky...
Vložil: Hans, 24.05.2018 18:34
Borkovec, Petr: Smutek a knihovnice
Geniální.
Vložil: Wendy, 24.05.2018 17:39
Borkovec, Petr: Smutek a knihovnice
Jakožto současná knihovnice se tímto textem vůbec nebavím. Mám dojem, že kritizujete něco, čeho jste sám a dobrovolně součástí, což není úplně nejšťastnější vzhledem k tomu, že projekt stále ještě běží. Celkově to na mne působí dost arogantně. O.K. nemusí Vám chutnat káva, kterou Vám knihovnice z... dobré vůle nabízejí. Nikdo Vás ovšem nenutí ji přijmout, či ji pít - a pokud jste zvyklí na lepší, noste si kávu svoji. Věřím, že knihovnice Vám rádi uvaří Vaši vlastní kávu a ani si to nebudou brát osobně. :) Nemůžete ovšem čekat kávu takové hodnoty jakou dostanete ve vyhlášené pražské kavárně. To skutečně není možné. Co se začátku článku týče, působí na mne velmi kriticky až posměšně...v závěru třetího odstavce se pak jakoby leknete: ,,Proboha, co jsem to napsal!" a snažíte se to jednou větou vylepšit abyste u knihovnic nepřišel o plusové body. Smůla, dost možná jste o ně už přišel. O tom, jak na Vás reaguje publikum v návaznosti na Vaše verše se vyjadřovat příliš nechci - za 1. mám takovou poezii ráda a za 2. je logické, že posluchači jistého věku či sečtělosti, kteří si prostě jen přišli do knihovny zpestřit večer - a nezlobte se, ale taky Vás a Vaši tvorbu vůbec nemusí znát - velmi snadno zareagují právě tak, jak jste popsal. S tím musíte počítat ať se Vám to líbí nebo ne. A stýskat si nad tím? To opravdu nic neřeší. Takže asi tolik k Vašemu článku. Nemám, co víc bych k němu dodala. Pro příště bych možná pro podobný slovní výlev volila jinou formu, tón a možná i čas. S pozdravem Wendy Šimotová
Vložil: Marie, 24.05.2018 16:19
Biler, Stanislav: Nejlepší kandidát
Geniální.
Vložil: admin, 24.05.2018 14:36
The Man Booker International Prize 2018
Děkujeme za upozornění a omlouváme se, opraveno.
Vložil: Petr Fiala, 24.05.2018 10:40
The Man Booker International Prize 2018
K předchozí námitce: V mém textu bylo jméno uvedeno v podobě "Hanová", protože samozřejmě vím, že jde o příjmení. V žádném jiném článku jsem o této autorce, tj. Hanové, nepsal. "Oprava" i námitka byla ovšem oprávněná, protože, abych parafrázoval Wericha, autor byl vůl a korektorka nebo čtenářka není...
Vložil: Petra Ben-Ari, 23.05.2018 22:09
The Man Booker International Prize 2018
Han je prijmeni, Kang vlastni jmeno, proto by byla pripustna nanejvys varianta Kang Hanova, ale uplne nejvic bych se primlouvala jednoduse za Han Kang, bez prechylovani. Vsimla jsem si toho ve vice vasich clancich, prosim o napravu, boli me z toho oci :-) Dekuji.
Vložil: I.Zi..., 23.05.2018 13:59
Haperen, Maria van et al.: Holokaust a jiné genocidy
No, mě odradily už jen ty šílené chyby, nebo spíš překlepy v letopočtech, fakt síla! ...třeba že Mustafa Kemal Atatürk žil přes 1000 let :D :D
Vložil: Veronika Abbasová, 22.05.2018 21:44
Mijazawa, Kendži: Noc na galaktické železnici
Milý Petře, díky za zpětnou vazbu k recenzi. K těm dialektům – je mi zcela jasné, že obvykle nejde překládat cizí nářečí nějakým konkrétním českým, to psal už před mnoha lety Levý. Navíc od té doby se pozice dialektů obecně oslabila, nemluvě o případných asociacích toho kterého nářečí. Snahy vyřešit... to v překladu jinak než obecnou češtinou ovšem existují a občas jsou i úspěšné. Napadají mě dva příklady – první je Murakamiho povídka Krajina s žehličkou (ze sbírky Po otřesech), kde Tomáš Jurkovič přeložil dialekt západního Japonska jedné postavy něčím, co bych nazvala „univerzální moravštinou“, takovou směsicí různých gramatických tvarů a výrazů, které mají lidé obvykle spojené s Moravou. Druhý a ještě lepší příklad tohoto řešení je způsob, jakým mluví trpaslíci v překladu Sapkowského ságy o zaklínači – je to něco, co má nejblíž k východomoravskému dialektu, i když taky asi přesně neodpovídá. Každopádně se do textu velmi hodí, a obecná čeština by zde nemyslitelná, protože by se svébytný charakter trpaslíků zcela vytratil. Čímž nechci říct, že jste to tak měl udělat i u Mijazawy, je to jen tip, že takto to jde také :). Každopádně přeju hodně zdaru do dalšího překládání!
Vložil: Jiří Hron, 21.05.2018 12:56
Bandi: Žaloba
Dobrý den, díky za recenzi, jen se jako odpovědný redaktor vyjádřím k Pandimu/Bandimu: Koreanista, který nám text kontroloval, nás na tohle upozorňoval, nakonec jsme se rozhodli zachovat "Bandiho", jednak proto, že už kniha byla přeci jenom v docela pokročilé fázi výroby a třeba i naše PR materiály... uváděly tuto podoba jména, a také proto, že se s touhle podobou jména pracuje mezinárodně a uvádějí ji i některá česká média (ČT a H7o), takže jsme dospěli k závěru, že bychom s "Pandim" nadělali spíš zmatky. Zkrátka, nešlo tady o nedbalost, ale o vědomé rozhodnutí.
Vložil: Petr Kabelka, 18.05.2018 12:14
Mijazawa, Kendži: Noc na galaktické železnici
V první řadě děkuji za krásné shrnutí Mijazawova života a jeho tvorby. Pozornost si totiž opravdu zalouží nejen jeho díla, ale i on se svými životními eskapádami a pohledem na svět. Zároveň také děkuji za zpětnou vazbu k překladu. Jen mi to ovšem nedá a minimálně u té obecné češtiny se musím zaštítit... kupříkladu Kufnerovou, která se zabývá klasickou translatologií. Obecná čeština byla již více či méně povýšena na jakýsi nespisovný standard, který pokrývá prakticky všechny nespisovné variety cizích jazyků. Stalo se tak hlavně proto, že (ať už bohužel, nebo bohudík) se rozšířila víceméně na celé území naší republiky, a tudíž je všeobecně srozumitelná. Klasická nářečí jsou z překladatelské praxe pomalu, ale jistě vytlačována kvůli přílišné vázanosti na naše domácí prostředí. U těch srnek jsem se, pravda, nechal strhnout generickým femininem, protože jsem předpokládal, že konal-li se pak nějaký další tanec, nemuseli to být pouze srnci. :) To ale nic nemění na tom, že jsem za tuto recenzi velice vděčný, jen jsem chtěl uvést na pravou míru tu obecnou češtinu. Děkuji a též doufám, že tohle není můj poslední překladatelský počin. :)
Vložil: TIMONEL, 18.05.2018 10:54
Borkovec, Petr: Nikdo nemiluje muže, který se upaluje v zrcadle
Brilantní text, děkuji! Já měl na gymplu osvíceného profesora biologie, se kterým jsme si dopisovali o filosofických základech světa........ale nemám od těch dopisů odstup. I po pětadvaceti letech musím potvrdit, že to pro mě byla skutečná iniciace :-)))))
Vložil: TIMONEL, 18.05.2018 09:59
Ouředník, Patrik: Antialkorán
A nelze ani zapomínat, že "Evropa není Amerika" řečeno s Patrikem Ouředníkem: Lidovky.cz
Vložil: TIMONEL, 18.05.2018 09:58
Ouředník, Patrik: Antialkorán
Pokud se veřejně řekne a použije slovo "islamofobie", kde je problém, kromě toho, že Patrik Ouředník o něm říká, že je projevem současných fašizujících tendencí ve společnosti? Problém je v současné době probíhající reakční a kontrarevoluční vlně namířené proti svobodě slova ve jménu "politicky korektního".... Tento termín byl velmi dobře historicky a kulturně etymologicky popsán italským filosofem Costanzem Prevem v eseji "Prvky politicky korektního" z roku 2010 jako hlavní zdroj současného fašismu a totalitarianismu ve společnosti. (zdroj: blog.petiteplaisance.it) V anglosaských zemích se hovoří o nálepkování slovním spojením "hate speech" o tzv. "weaponisation" zejména v této souvislosti: "Ironically, the concept of "hate speech" is increasingly applied under the banner of tolerance, suggesting that certain ideas are inherently dangerous and risk "radicalising" people. On the internet especially, the commercially-controlled media are apply the label to "extremists" such as neo-nazis or any criticism of Israel. This "weaponisation" of speech is associated with increasing restrictions on freedom of speech on the internet." (zdroj: wikispooks.com). Václav Bělohradský tuto dobu případně a velmi trefně charakterizuje jako dobu, ve které jdeme "račím krokem", tedy zpět dále do minulosti od svobod, liberálních výdobytků a nabytých lidských práv zpět k totalitarismu..... Pier Paolo Pasolini ve své eseji "Srdce" z 1. března 1975 v Corriere della Sera píše o nové postmoderní všeobjímající a vše kontrolující moci: "Moc již totiž není klerofašistická, není represivní. Nemůžeme proti ní tedy používat argumenty, které jsme používali dříve. Nová konzumní a permisivní moc využila duchovní výdobytky laiků, osvícenců a racionalistů a na nich postavila kostru vlastního falešného laicismu, osvícenství a racionality. Na základě našich postojů se tak mohla zbavit minulosti, která se jí se svými příšernými a idiotskými svátostmi už nehodila. Náhradou dovedla nová moc do extrému svou jedinou možnou svátost, svátost konzumu jako rituálu a výrobků coby fetiše. Nic proti tomu nyní nestojí. Nová moc nemá žádný zájem či potřebu maskovat se náboženstvími, ideály a podobnými věcmi, což odhalil již Marx." (str. 91)
Vložil: Jaroslav Čejka, 17.05.2018 18:14
Macháček, Michal: Gustáv Husák
Teprve teď jsem Macháčkovu biografii G. Husáka dočetl a hned nato jsem si dopřál i její reflexi od Jana Lukavce. Musím konstatovat, že obojí bylo až nečekaně objektivní. Takže díky!