Diskuse - historie

Vložil: JT, 24.04.2019 10:26
Garfield, Simon: Ten můj font
Typeface or font? A typeface is the design of the letterforms; a font is the delivery mechanism. In metal type, the design is embodied in the punches from which molds are made. A font consists of the cast metal printing types. In digital systems, the typeface is the visual design, while the font is... the software that allows you to install, access, and output the design. A single typeface might be available in several font formats. V češtině tedy: typeface = písmo (tedy to, o čem se bavíme, co vidíme = design písma), font = font (tedy to, co nevidíme, co je nyní software, dříve třeba kus kovu). Tak asi tak.
Vložil: Dan, 23.04.2019 20:39
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Moudra to zena... Nikdo z diskutujicich nevidi pointu prispevku - a sice, ze dnesni feminismus nehaji zajmy zen, ale silenou ideologii progresivistu
Vložil: BOREK ZELINKA, 20.04.2019 17:01
Šrut, Pavel: Lichožrouti navždy
DEKUJI :). Je to dobra kniha............
Vložil: Ales Knapp, 17.04.2019 16:58
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk (in Souvislosti)
Jo, Viktor Janis, nojo, znama firma zastavajici se zlodejského prekladu Kunderova romanu "L'Identité"? A clen Poroty Skripce, kde zasedal i "expert" neumejici cesky ani rusky Libor Dvorak? Tak nam to zas vsechno vyléza z der...
Vložil: BRZ, 17.04.2019 13:22
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk (in Souvislosti)
Aleš Knapp, bujný troll...
Vložil: Viktor Janiš, 17.04.2019 09:35
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk (in Souvislosti)
...asi taková legrace, jako sledovat člověka, jenž stojí v dost hluboké jámě a po dobře míněném upozornění od kolemjdoucího si přesto plivne do dlaní a jde kopat dál.
Vložil: Martin Liška, 17.04.2019 08:59
Birgisson, Bergsveinn: Hledání Černého vikinga
O Bjarmalandu jako o sibiřském území autor několikrát výslovně píše (např. na s. 21, s. 158), na mapce na s. 156 je ovšem Bjarmaland situován zhruba do míst, která zmiňujete. Na s. 22 pak autor naopak uvádí, že "Bjarmaland musel označovat území kdesi u Bílého moře nebo na poloostrově Kola". Zjevně tedy... autor vnímá pojem Sibiř velmi volně, těžko určit, zda z vlastního rozhodnutí nebo na základě použité literatury.
Vložil: Ales Knapp, 16.04.2019 20:02
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk (in Souvislosti)
Odpoved na tomto serveru i v Souvislostech bude nasledovat. Hned na to sednu. Urcite se nasmejeme. Bude sranda. Ales K.K.
Vložil: Michal Kovář, 16.04.2019 13:08
Birgisson, Bergsveinn: Hledání Černého vikinga
Bylo by možné zjistit, kdo situoval Bjarmaland na Sibiř? Ve středověkých pramenech, pokud vím, jde o oblast severu dnešní Karelské republiky nebo o Kolský poloostrov, v novověkých i o oblast navazující na východě, t.j. západně od Severní Dviny, nicméně jen po Ural. Předem děkuji!
Vložil: Martina, 13.04.2019 09:05
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Jsem ráda, že má autorka tak úspěšný život nedotknutý patriarchální společností. Ale to přece neznamená, že problémy, po jejichž řešení feminismus volá jsou vyřešené nebo vymyšlené. Mně se to nestalo, takže problém neexistuje. To je dostatečná argumentace? Jeden z nejzbytečnějších článků, jaký jsem... kdy četla.
Vložil: Antonín Kudláč, 12.04.2019 12:58
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Tuhle knížku jsem si přečetl s chutí, leccos zajímavého se dozvěděl a místy se i pobavil. Protože je to dílo v podstatě průkopnické, obsahuje velké množství popisu (a až přehnaně rozsáhlých citátů), s čímž se lze nakonec smířit. Irituje mne ovšem ta urputná snaha obhajovat FF jako badatelské téma, což... v dnešní době rozvíjejících se popkulturních studií snad už není třeba. Autorka možná až příliš důvěřuje údajům z prostředí samotných fanů (např. statistiky na s. 45-46), nejsem si jist, nakolik jsou skutečně relevantní. A opravdu je FF tak výrazně ženskou doménou, jak se v knize (už v jejím názvu) tvrdí? Není to jen optický klam, způsobený zaměřením na slash? Také mám dojem, že kniha je trochu redakčně uspěchaná, místy z textu ta původní diplomka trčí, což je zjevně důsledek dnes běžné akcelerace odborné produkce. Celkově ale jsem samozřejmě rád, že něco takového vyšlo.
Vložil: Kateřina Krištůfková, 12.04.2019 10:47
Po stopách slavného kriminalisty Harryho Holea
Vážená paní Helánová, děkuji Vám za pochvalu. Těší mě, že se Vám knihy i mé překlady líbí. Moje jméno najdete pod všemi romány Joa Nesboho, které vydala Kniha Zlín. Srdečně Kateřina Krištůfková
Vložil: Sylva helánová, 12.04.2019 09:39
Po stopách slavného kriminalisty Harryho Holea
Vážená paní Krištůfková, právě jsem dočetla HH 5 - Pentagram. Opět jedním dechem. Vždycky jsem si říkala, kdo to překládá tak mistrnně, že se od toho člověk nemůže odtrhnout. Také jsem si pořádila mapu Osla a snažila jsem se najít známé ulice, parky...udělat si prostě představu o místě, kde HH žije.... Už dlouho mě žádná kniha - khihy - tak neoslovila, jako právě "holeyovky". A to nejen svým dějem, ale také mistrovským překladem. Jdu si koupit Spasitele a doufám, že v kolonce "přeložila" bude Vaše jméno. S díky a pozdravem Sylva Helánová
Vložil: Ivan Loginov, 10.04.2019 21:24
Mancuso, Stefano; Viola, Alessandra: Vnímavá zeleň
Trepky nejsou živočišné a krásnoočka nejsou rostlinná.
Vložil: Yaneva bila, 10.04.2019 18:45
Spiró, György: Feleségverseny 1
Madarsky jazyk
Vložil: Yaneva bila, 10.04.2019 18:44
Spiró, György: Feleségverseny 1
Madarsky Kashmir
Vložil: Yaneva bila, 10.04.2019 18:44
Spiró, György: Feleségverseny 1
Madarsky jazyk
Vložil: Martina Neradová, 07.04.2019 00:22
Haslett, Adam: Imagine Me Gone
Jeho dvě předchozí knihy jsem překládala, ohledně třetí mě nikdo neoslovil (a zas taková novinka to není), takže spíš tipuju, že česká verze nebude...
Vložil: emil hakl, 05.04.2019 19:00
Borkovec, Petr: Jaro a Shetlandské ostrovy
Totéž jsem zažil včera v Karlíně.
Vložil: Gregor, 05.04.2019 16:27
Borkovec, Petr: Jaro a Shetlandské ostrovy
Skvělé jako vždy, bravo.
Vložil: Veronika Abbasová, 04.04.2019 21:35
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Děkuji za hezky zevrubnou recenzi!
Vložil: Jaroslav Čejka, 02.04.2019 21:28
Mawer, Simon: Pražské jaro
Ve srovnání se Skleněným pokojem slabý román, jehož první polovina je rozvleklá, banální a nudná.
Vložil: Radovan Auer, 02.04.2019 18:58
Zábranský, David: V Lipsku
Drobná připomínka, Davide, když už jsi zmínil Svět knihy. Zahraniční spisovatele do češtiny nenutíme, naopak jsme asi jediná akce svého druhu, kde jsou pořady kompletně tlumočeny simultánně. Zakládám si na tom, konsekutivní tlumočení spolehlivě zabije sebelepší debatu. Stojí to dost peněz a můžeme si... to dovolit díky rozsahu, kdy celý náš zahraniční program je asi tak velký jako ta česká účast v Lipsku. Ale právě v Lipsku jsem si potvrdil, že to má cenu.
Vložil: Jan Musil, 02.04.2019 17:24
Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky
Viz též: http:janmusil.cz Marně hledám ochotné nakladatelství, které by mi vydalo můj poslední rukopis vzpomínkových textů a povídek pod názvem:Tragikomické historie. Na vydání se mohu finančně podílet. Děkuji za odezvu.
Vložil: Qq, 02.04.2019 14:25
Breen, Marta; Jordahl, Jenny: Neohrožené ženy
Originál je norsky.
Vložil: mp, 02.04.2019 14:00
Breen, Marta; Jordahl, Jenny: Neohrožené ženy
Odhadem: může tam být "it became the law". Nejvyšší soud dle standardní formule "decides what the law is", míní se ovšem právo, právní stav.
Vložil: Jan Vaněk jr., 02.04.2019 02:07
Breen, Marta; Jordahl, Jenny: Neohrožené ženy
Jak je vidět i z obrázků samých, ten americký precedens z roku 1973, "podle kterého má žena právo se sama rozhodnout, zda půjde na potrat" (tomu říkám "stručné", "svižné a úderné" vyjádření), rozhodně neznamená, že by "vstoupil v platnost zákon". (Ostatně, "zvláštní okolnosti" potratových komisí taky... nebyly jen "v některých západních zemích".) Netuší někdo, co je v originále? A kdo knihu redigoval?
Vložil: emil hakl, 01.04.2019 21:52
Zábranský, David: V Lipsku
Rychle ovšem mizí i kontinuita, neřkuli solidarita českých spisovatelů bez ohledu na dorozumívací jazyk (možná by mohl být český). Protože mi připadá důležitá, mám ti za zlé, Davide, že se na jejím zpochybňování vytrvale podílíš.
Vložil: Jitka , 01.04.2019 11:16
Pilátová, Markéta: Je to v hlavě
Ano, všechno je v hlavě... super článek! Díky za připomenutí, že psychika a trpělivost jsou v jakékoliv snaze nakonec nejdůležitější. :)
Vložil: pauli, 31.03.2019 14:58
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Alena: Náš svět východní ovšem stojí na fotriarchální tradici a její fotrovští představitelé zase pevně nestáli nikdy na ničem jak už je podstatou fotrovství.... Člověku je některých až líto, když vidí, jak kvičí jako čuníci vedení na porážku když se tady vůbec nic neděje. Je svým způsobem hezké, že... jim autorka napsala pohádku na dobrou noc. Večerníčky Ženy v běhu, pokušení a já nevim v čem zjevně už nestačí
Vložil: Jáchym z Jáchymova, 31.03.2019 11:48
Ouředník, Patrik: Konec světa se prý nekonal
Není mi jasné, proč pan Fischer dává do uvozovek slovo "román". To by musel dávat do uvozovek taky romány od Vonneguta, Pynchona, Pereca a kdovíkoho ještě. Taky by musel dávat do uvozovek "obrazy" třeba od Picassa nebo Braqua...
Vložil: Alena, 31.03.2019 07:53
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Viking, děkuji, ano, jakýmkoli hadrem nebo naopak třeba džihádem. Každopádně má pointa byla v tom, že patriarchální tradice, na níž západní kultura definivně stojí, z níž rozhodně vyrostla, nám ženám ještě velmi nedávno odpírala racionálno, ale dovolila nám emoce. Kdežto mužům emoce zakázala coby... ženskou slabost nehodnou racionálního tvora. A to je toxická maskulinita, je toxická vůči mužům samým. Militantní feminismus ženám dal možnost rozvíjet, používat, balancovat.. obé, stejně jako do jisté míry pomohl mužům vrátit se k emocím jako k něčemu přirozenému. Protože emoce zjevně jsou přirozené všem, přestože nám je stále ještě diktováno, jako v případě tolika jiných věcí, kdy, kde, pro koho ... jsou patřičné a sluší se (fuck that if you ask me). Nicméně a dle mého názoru znovu naprosto zjevně - zdaleka není dokonáno. Viz hidžáby a džihády. (Autorka coby osoba živící se jazykem by mohla chápat, že na přesné formulaci záleží a že "sluší vám to, když se usmíváte" je podstatně jiné než "když se usmíváte, sluší vám to víc". Protože ne vždy tady ženy jsou výlučně pro potěchu mužského oka proboha živého.)
Vložil: Viking, 30.03.2019 20:28
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Hidžábem.
Vložil: Alena, 30.03.2019 20:00
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Osobně jsem přesvědčená, že západní společnost jede na velmi mužském principu (soudě podle společenských norem, "pravidel hry" atd). Feminismus je zatím prosazován tak trochu mužsky a není se co divit - kdo by nás ve vší ženskosti nechal volit nebo studovat, že jo. Věřím, že až se tam mužsky nacpeme... (tím "tam" myslím na posty skutečně mocné), budeme pořád ženy. A pak třeba jednoho dne soucit bude považován za stejně validní argument jako počty a naši silní mocní muži ho po boku silných mocných žen nebudou odmítat jako irelevantní slabost, když dojde na velká rozhodnutí o budoucnosti světa. A nikdo už nebude muset mávat džihábem nad hlavou.
Vložil: Jana, 30.03.2019 15:02
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Ona to deklaruje (dost možná ironicky, je to odkaz na její text výše - čtěte pozorně), ale to ještě neznamená, že to nedělá. Jak vyplývá z citátu, který jsem uvedla, očividně to dělá. Proč by jinak o svém životě psala v souvislosti s tím, že je přesvědčená, že jde o vymyšlené problémy? Říká: tyto problémy... (konkrétně je vyjmenovává) neexistují. A pak popisuje svůj život, ve kterém podle ní nejsou. Pokud by v tom neviděla souvislost, o svém životě by vůbec nepsala. Psala by o jiném důvodu toho, že je přesvědčená, že neexistují. Jiný důvod neuvedla, jen na okraj jednu statistiku, která je skutečně velmi okrajová a není jasné, o čem podle autorky vypovídá. Z ní se nedá vyvodit, že uvedené problémy neexistují.
Vložil: , 30.03.2019 12:02
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
JANĚ Píšete: „Z vlastni zkusenosti vyvozuje obecny zaver, ze tyto problemy obecne neexistuji.“ Čtěte pozorněji: „Jsou to jen moje osobní zkušenosti a nelze z nich vyvozovat žádné obecné závěry.“ Není nad manipulaci, že.
Vložil: Jana, 29.03.2019 23:41
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Ne. Autorka rika, ze problemy, po jejichz vyreseni soucasny feminismus vola, ona sama povazuje za vymyslene nebo vyresene. Jmenuje je v prvnim odstavci (gender pay gap atd.). Svuj zivot dava jako priklad toho, ze tyhle problemy neexistuji. Jinymi slovy - z vlastni zkusenosti vyvozuje obecny zaver, ze... tyto problemy obecne neexistuji. Feminismus prinesl napr. volebni pravo pro zeny nebo moznost zen studovat.
Vložil: David, 29.03.2019 15:34
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Dobry den Vsem. Muzete se prosim vsichni negativci uklidnit! Komentujete clanek autorky nebo Vase komplexy. A umite cist. Autorka zcela jasne a striktne napsala, ze jsou to jen jeji osobni zkusenosti a nei mozne z nich vyvozovat zadne zavery. Ano to je presne to. Pochopili jste ze autorka projevila... vlastni nazor. Mate vy vubec nejaky, ze Vas to tak urazi ? A na zaver otazka: "Co pozitivniho prinesl feminismus pro spolecnost jako celku ?"
Vložil: Martin Liška, 29.03.2019 08:45
Zábranský, David: V Lipsku
Napsat takovýhle sáhodlouhý text na téma "Neumím německy", to je ovšem výkon. A jste si, pane Zábranský, tak jistý, že kdyby jednací řečí veletrhu byla angličtina, že by počet českých spisovatelů schopných komunikovat s moderátory i publikem bez pomoci tlumočníka byl skutečně výrazně vyšší?
Vložil: Karel B., 28.03.2019 19:28
Ouředník, Patrik: Konec světa se prý nekonal
Naprosto skvělá kniha, podle mě Ouředníkova nejlepší. (A to jsem nadšený čtenář vlastně všech Ouředníkových knih už od Šmírbuchu jazyka českého!) Všechny absurdity, kterou naše doba žije, jsou tu semleté jako v kafemlejnku. Ouředník dokáže vystihnout lidskou blbost jako nikdo jiný v dnešní české literatuře.... A jak je u něho zvykem, chytré psaní vůbec nevylučuje humor (dost černý) - chechtáte se na každé stránce.
Vložil: mruk, 28.03.2019 13:35
Ouředník, Patrik: Konec světa se prý nekonal
Ocitovat se v úvodu je správnej samožer! Za mě dobr. mruk
Vložil: Jiří Bajer, 28.03.2019 12:44
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Nádhera ! Ale proč hergot není slyšet víc ? Vždyť je Bell !
Vložil: Michal Macek, 28.03.2019 12:19
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Dobry den, s textem souhlasim. Ja jsem se to jedne feministce (pani Lauder z Respektu, v reakci na clanek o metoo) pokousel vysvetlit opacne - ze drtiva vetsina nas muzu je normalnich, zen si vazime, nezistne jim pomahame, mame je radi a kvetinou bychom je neuhodili...no neodepsala….
Vložil: Jáchym z Jáchymova, 28.03.2019 12:13
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
V DeníkuN z 25.3. Patrik Ouředník: Galantnost, nová oběť politické korektnosti.
Vložil: Martin Liška, 27.03.2019 15:08
Ouředník, Patrik: Konec světa se prý nekonal
Jméno překladatelky naleznete v tiráži mezi perexem a samotným textem recenze, jako ostatně v každém článku, který je recenzí knihy přeložené z cizího jazyka.
Vložil: Ales Knapp, 27.03.2019 14:04
Ouředník, Patrik: Konec světa se prý nekonal
A kdopak tenhle roman, ktery autor udajne "napsal francouzsky a nechal prelozit do cestiny", do cestiny vlastne prekladal? Jmeno prekladatele, prosim. S Ourednikovym "psanim francouzsky" se nam nejak roztrhl v posledni dobe pytel...
Vložil: admin, 26.03.2019 21:33
Cena Lipského knižního veletrhu 2019
Děkujeme za upřesnění. Překlady v těchto přehledových článcích jsou jen orientační. "V suchu" k německému názvu doplnila redakce, ne autorka článku Jitka Nešporová. Opravíme.
Vložil: Gabriela Oeburg, 26.03.2019 19:22
Cena Lipského knižního veletrhu 2019
Vázení, prominte, pisu bez diakritiky, nemam momentalne k dispozici svuj pocitac. Jd eo prekad nazvu knihy Schäfchen im Trockenen - cesky uvedeno "V suchu". Ale tady jde o penize, to jsou ty "Schäfchen", to by se melo v titulu objevit. Cili "Penize v suchu" (spis penizky, prasule, prasulky apod.),... cili penize, ktere jsou bud vydelane, ulozene, investovane apod. Rika se v nemcine casto: "Er hat seine Schäfchen ins Trockene gebracht" - umel vydelat penize - napriklad tak by se to dalo prelozit. Nazev "V suchu" o nicem nevypovida! V CR se taky tenhle stav popisuje slovnim spojenim, ktere za meho mladi neexistovalo: "Je za vodou", "byt za vodou"... S pozdravem G. Oeburg, Berlín
Vložil: Human, 26.03.2019 18:35
Lower, Wendy: Hitlerovy fúrie
Odporne nacisticke zrudy, hnusna doba
Vložil: Pauli, 26.03.2019 11:03
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Moc nevím, proč je to zde a ne třeba v Echu či v Reflexu...Tak alespoň trochu z litereatuty: Mezi tou řečí nadporučík Lukáš seděl již dlouho na židli, dívaje se Švejkovi na boty, a myslil si: „Můj bože, vždyť i já často stejně mluvím takové blbosti a rozdíl je jen ve formě, kterou to podávám.“ To... jako mají jít rozbít pomatenému Kušňarenkovi okna nebo tak něco?
Vložil: michal špína, 25.03.2019 22:47
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
V Jezeru, které považuju za výbornou prózu, má Bianca Bellová scénu, kde malý hrdina a postarší chlap v městském parku koukají na opičáka ve výběhu. Kluk se ptá: "Proč se pořád drží za péro?" "Hochu. Co ti na to mám říct. Protože může?" No a podobně je to i se spoustou jevů, které Bianca Bellová... nezažila. Zaměstnavatel platí ženě za stejnou práci míň, protože může, tj. protože to většina trpně přijímá, ne proto, že je kretén. Tvrdit, že "svinstvo není systémové", a vidět za vším individuální kreténství, je zjevný nesmysl. Když nás v 90. letech učitelé nebo rodiče mlátili, nedělali to proto, že by byli kreténi, ale protože to bohužel bylo normální, i když to bylo evidentně kontraproduktivní. Autorčina závěrečná figura "stejně jsem lepší, protože pomáhám potřebným v Iráku" na věci nic nemění. Stává se celkem často, že spisovatelé a spisovatelky mají mnohem víc pravdy ve svých vymyšlených příbězích než v příležitostných úvahách na aktuální témata. Tohle je jeden z těch případů.
Vložil: Martin Dvořák, 25.03.2019 21:00
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Bravo paní Bellová. Přesně jste vystihla toxicitu dnešního nepochopeného feminismu.
Vložil: Zuz, 25.03.2019 16:52
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Ad. 1. Anekdotalny argumentacny faul "mne a mojim kamosom sa to nestalo, takze sa to nedeje ani inym a nie je to podstatne" snad musi byt vtip. Ad. 2. Mozno to pre vas bude prekvapenie, ale nie kazdy sa narodil ako priebojny, inteligentny, samostatny a v kazdom smere schopny jedinec s dobrym zazemim.... Takze zrejme by sa hodilo trochu ubrat z toho arogantneho postoja, lebo aj vam sa moze jedneho dna - nie vlastnou vinou - diat nepravost a cela spolocnost sa na vas vykasle s tym, ze si za to mozete sama alebo si vymyslate. Ad. 3. Porovnavat situaciu zien na Blizkom vychode a v Europe je nezmyselne, kedze vychadzaju z uplne inych kulturnych a historickych vychodisiek. Nieco ako ked nadavam, ze u nas su rozbite cesty a vy argumentujete tym, ze preco ma to stve, ked v Jemene nemaju ziadne. Lenze ja nezijem v Jemene. Okrem toho, arabskych a islamskych feministiek, ktore ku celej veci pristupuju kulturne citlivo, existuje kopa (google Nawwal Al Saadawi). Namyslat si, ze feminizmus v jeho podobe, ako ho pozname na Zapade, je nejaky univerzalny konstrukt, ktory sa zenam na Blizkom vychode urcite musi pacit, je kulturne necitliva hlupost. Been there, done that, zila som nejaky cas na Blizkom vychode. Ad. 4. Tie zeny, ktore sa feminizmu venuju kvalifikovane, casto vravia, ze feminizmus je v prvom rade o moznosti volby bez predsudkov - ci chcem/nechcem mat deti, ci chcem byt vojacka, ucitelka alebo vedkyna, ci chcem/nechcem nosit hidzab, ci sa chcem vydat alebo byt stara dievka. Tak mozno miesto cherrypickingu a manipulacie argumentov skuste na to nazerat aj z takejto perspektivy.
Vložil: Ad res, 25.03.2019 14:47
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Můžete už, prosím, někdo (třeba kdosi z redakce) nějak zarazit ten hrdopyšný, egomaniakální proud slovního průjmu bezostyšně tryskající z těch, kdo bláhově uvěřili tomu, že píší literaturu?
Vložil: Jana , 25.03.2019 11:54
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Nevidim ani tolik utoky a vubec nevidim vytrhavani z kontextu. Vidim nekolik opakujicich se vecnych namitek. Zejmena tu, ze feminismus se angazuje i mimo nas prostor, a tu, ze autorka snad diky svym prednostem nektere veci nezazila, ale to neznamena, ze neexistuji. A na to nikdo nezareagoval.
Vložil: Magda de Bruin, 25.03.2019 10:54
Lipský knižní veletrh 2019: Češi v hlavní roli a hledání Kunderových nástupců
70 nových překladů – ano, uvádí se to ve všech zprávách (pan Kubíček tady v lednu mluvil dokonce o 80), ale kde se najde jejich seznam? Na webu Ahoj Leipzig je v rubrice nových německých vydání sice celkem 70 položek, ale po odečtení dvojmo a trojmo uvedených titulů, německy psaných knih a časopiseckých... vydání zůstává 59. Kdybychom z toho vytáhli prózu pro dospělé (protože ta budí potenciálně největší čtenářský zájem), dojdeme ke třicítce (z toho 10 titulů vydaly Větrné mlýny). To je ve srovnání s předchozími lety taky úspěch, tak proč ho zbytečně nafukovat?
Vložil: jk, 25.03.2019 09:47
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Vic nez samotne autorce chci podekovat mnohym, co komentovali a co potvrdili, ze to, o cem Bellova pise je opravnene. Zde se to potvrdilo. Vytrhavat z kontextu, utocit na toho, kdo nema nazor, jako ja. Ano, presne o tom to je.
Vložil: Antonín, 25.03.2019 09:41
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Takže jste nepochopila, co to je feminismus, navíc jste sama schopná a talentovaná, takže to znamená, že problémy neexistují, feminismus nemá smysl a nic špatného se nikomu neděje. Aha.
Vložil: Kateřina , 24.03.2019 21:58
Pourrat, Henri: Kašpar z hor
Do překladu Čepů jsem se začetla (1.díl), 2.díl bohužel nemám. Nepohrdnu jiným překladem, ale mám trochu strach, že už to bude jiné... Kniha byla vyřazena z knihovny! Je čtivá, na hlasité čtení nelehká, přesto ji nelze odložit... Krátké příběhy jsem znala z Reynkova překladu...
Vložil: Martin Zapletal, 24.03.2019 15:39
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Děkuji, že jsou stále na světě ještě i normální ženy... Stále je naděje...
Vložil: J, 24.03.2019 15:09
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Tohle se mi zvlastne cetlo, protoze vase podivna namyslenost z toho textu uplne strika. Dozvedeli jsme se, ze vas nikdy nikdo neznasilnil, neosahaval a neporvaval na vas vulgarity. To je super, ale vite o tom, ze tohle jsou bohuzel veci, ktere se proste tady v Ceske republice dejou? A dejou se velmi... casto, mozna vic casto, nez si myslite. Pasaz o vasi kolegyni, kterou manzel bil, ale ona za to vlastne muze asi sama, protoze si vzala kretena, ani nedokazu okomentovat...
Vložil: Antonín Kudláč, 24.03.2019 10:58
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Proč proboha tolik zloby vůči autorce, která projevila kus lidskosti?
Vložil: /O\, 24.03.2019 10:52
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Nezbývá než doufat, že v příštích sloupcích zareaguje nějaký informovanější spisovatel nebo spisovatelka...
Vložil: Jan Pavoucek, 24.03.2019 10:40
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Dnes se hodnota textu meri i tim, zda jej cituji Parlamentni listy. Tento cituji a chvali jej. Gratuluji!
Vložil: Jana , 24.03.2019 03:23
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Ta formulace o spatnem vdani se mi taky, jako Denise, zda neprilis vhodna. Jako byste rekla o znasilnenem cloveku, ze jeho znasilneni svedci o tom, ze byl v nespravnou chvili na nespravnem miste s nespravnou osobou. Jako svym zpusobem ano, ale... je bagatelizujici takto to rict. A ano, trochu i obvinujici... obet.
Vložil: Eva, 24.03.2019 02:16
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Půjčuji si, moc se mi to líbí a souhlasím s tím.
Vložil: Jana, 23.03.2019 22:25
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Vy jste asi vyjimecne talentovana, schopna, socialne inteligentni, mozna i atraktivni, a tak jste levou zadni prekonala vsechny prekazky a nevyhody, ktere maji zeny oproti muzum. Napriklad jste si nasla muze, ktery je ochotny delat prace v domacnosti. Vynikala jste v zamestnani, v literature atd. Ale... to neznamena, ze ty prekazky a nevyhody neexistuji pro nikoho. Jen se vas netykaji. Jinak smekam za tu praci pro trpici.
Vložil: Marta, 23.03.2019 20:43
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Denisa: Ano, svým "slovenským" heslem jste se skutečně řídila. Váš komentář je totiž pouze a jenom debilní. Pokud vím, žádná zmínka o tom, že by za domácí násilí mohly oběti, v textu není. Pokud chcete komentovat "debilně", nedělejte to zde.
Vložil: Denisa , 23.03.2019 18:34
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
....."Měla jsem kolegyni, která čas od času přišla do práce s monoklem nebo podlitinami. To vypovídá spíše o tom, že si vzaly kretény, než o čemkoliv jiném." Čo prosím? Tak to mi vyrazilo dych? Takže za domáce násilie može obeť domáceho násilia? Proste je za to vinná obeť? Ufff. Tak to je fakt hard-core.... Čo dodať? Nie nad osobnú skúsenosť. "Milej" dáme prajem osobnú skúsenosť s domácím nasilím na vlastnej koži. A keď bude mať monokel na ksichte, aby sa pozrela do zrkadla. Áno, to je obeť domáceho násilia, nie vinník. Je to videitelné, je to citelné, je to zdrvujúce. A hlupákom, ktorí tento rozdiel nechápu, prajem len osobnú skúsenosť, aby pochopili a prestali obviňovať obete. Že vám toto, príde, príliš tvrdé? No, viete, my máme na Slovensku také pravidlo: "Na debila, debilne." A funguje to.
Vložil: Jana Valdrová, 23.03.2019 17:40
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Paní si značně plete pojmy s dojmy, ale no tak hlavně že pomáhá obětem násilí, což dělají feministky systémově a suplují tím roli státu. Jinak by potřebovala nejdřív poradit, co je feminismus, a pak se vyjadřovat.
Vložil: Lenka Příplatová, 23.03.2019 17:22
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Vynikající text, moc děkuju. Vidím to stejně.
Vložil: Adam Voltr, 23.03.2019 14:56
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Tleskám, krásný text, trošku mi připomínáte výborného Jordana Petersona. Děkuji za úžasný a upřímný článek. :))
Vložil: Michal , 23.03.2019 13:57
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
To je tak hloupé, že sepsat to muselo dát víc než pár skleniček vína. Paní ví o feminismu stejně tolik co dojicka krav z JZD, ale neváhá o tom psát... Inu hloupost si nevybírá. ??
Vložil: Marta Nováková, 23.03.2019 13:40
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Anna Šnapková, děkuji!
Vložil: Kateřina Kadlecová, 23.03.2019 09:12
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Přesně formulovaný, brilantní text, s nímž naprosto souhlasím. Větu "Jako by západní feminismus končil tam, kde hrozí reálné nebezpečí" si budu často připomínat.
Vložil: Vít Blaha, 23.03.2019 08:03
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Jo, přesně!
Vložil: Anna Šnapková, 22.03.2019 14:29
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Feminismus bude takový, jaký si ho uděláme. Mnohem lepší než prohlašovat, že nejsme feministky, by bylo se podílet na tom, aby nebyl jenom vyprázdněným pojmem. Aby to byl feminismus zabývající se pomocí potřebným, jak popisujete výše. Dokud se všichni budou dušovat, že nejsou feministkami (feministy),... protože to je jen o otevírání dveří, nic se nezmění.
Vložil: Pavel , 21.03.2019 07:40
Daoud, Kamel
Není Buteflika zárukou, že se v Alžírsku nedostanou k moci islamisté ( už jednou se to stalo a resultovala z toho obč. válka) což by pro mezinárodní společenství bylo mnohem horší? Např. v sousedním Maroku vládne diktátorsky král a je tam také celkem klid. Tam, kde Západ sekulární diktatury svrhl to... vypadá, jak vypadá ( Libye, Irák...) A tam, kde vládne islám to s dodržováním lidských práv není o moc lepší (Saúdská Arábie, Írán a spol.), navíc ohrožují celý svět.
Vložil: michal špína, 19.03.2019 23:22
Pilátová, Markéta: Evropanka
Pozor, klavír mají (nebo aspoň měli) i na hlavním nádraží Luz v Sao Paulu. Ale nádraží je velké asi jako to v Buděovicích a dojet se odtamtud dá leda na předměstí.
Vložil: Libuše Addarová, 19.03.2019 17:25
Daoud, Kamel
Dobrý den, přečetla jsem si článek věnovaný alžírskému spisovateli Kamelovi Daoudovi. Vím, že byl hostem Festivalu spisovatelů, ale dozvěděla jsem se to pozdě, abych se mohla besedy a ním účastnit. V souvislosti s pokojnými manifestacemi posledních týdnů po celém Alžírsku proti 5. mandátu... prezidenta Abdelazize Boutefliky a proti režimu je Kamel Daoud zván k televizním debatám ve francouzských televizích. Velice ráda bych se dozvěděla, jestli čeští spisovatelé a hlavně autor článku Petr Felčer jsou s nim v kontaktu a jestli jsou o událostech v Alžírsku informováni. V našich médiích se o tom vůbec nepíše. V očekávání Vaší odpovědi, s pozdravem, Libuše Addarová Auteure du Projet de la collaboration culturelle tchéco-franco-berbere
Vložil: Jovanka Šotolová, 18.03.2019 10:47
Dlask, Jan: Dějiny finskošvédské literatury v perspektivě bourdieuovské sociologie
Taky mám pocit, že zasazení do kontextu literárního provozu a literární scény dělá z takové studie to nejcennější. "Relevantní informace o spisovatelích a jejich dílech" se dají dohledat leckde, třeba na Wikipedii, ale vyložit je v souvislostech dokáže jen ten, kdo zná literaturu dané oblasti opravdu... dobře.
Vložil: Karel Huněk, 18.03.2019 08:27
Dlask, Jan: Dějiny finskošvédské literatury v perspektivě bourdieuovské sociologie
Má zkušenost s dějinami literatury je taková, že metodologicky neukotvené, t.j. ony zmíněné pouze přehledové (pozitivistické?) studie (ovšem jsou to pak studie?) se dají číst jen ztuha a nečte je v posledku nikdo než z donucení studenti.
Vložil: Tomas Sovak, 15.03.2019 11:49
Wilson, Edward Osborne: Smysl lidské existence
Dobrá souhlasím,. že církve a jejich pojení se zatím neztotožnuji. Hledám ale je fakt, že nový pohled na náboženství nutnost spolupráce je potřeba. Protože víra náboženství spolu souvislostí ale není to totéž. Ano lidé a hmyz a zvířat by měli spolupracovat jako jeden celek. Víra je je přesvědčení. Nové... náboženství je pojem, že sebeobětování je stále platným. Jena věc je vírou učit a taky se jí řídit. Protože lidstvo jak autor napsal se má učit z historie a o tom je i víra. Ten kdo je podřízený nějaké autoritě pořád spolupracuje. Zodpovídáme se taky sami sobě ale i druhým. Protože jsme tvor společenský takže tak jako tak jsme ovlivněni jedinec většině tak i všem. Ten individualista by nepřežil ve skupině lidí, kteří spolupracují mezi sebou. To je jev běžný jako dravec. Ale dlouhodobě neudržitelný. Jako dominantní samička submisivní samec. Podobný test byl provádět na myších. Kdy společenství by se rozpadlo. Podobně kdyby bylo více dravců a pořád málo hrdliček. Někdo musí řídit. Proto i víra dala naději, že když nebudeme myslet jenom sami na sebe. Ale podřídíme se autoritě. Která by vycházelo z moudrosti a historickými události tak víme jak člověk sám závislý na penězích dopadne. Příkladem jsou třeba sázky když se člověk má rozdělit než když si nechá všechno pro sebe. Myslím si že je to práce pana Havlíčka jestli si dobře vzpomínám. Nebo to bude jiný etmolog.
Vložil: Martin Liška, 12.03.2019 14:50
Västerbro, Magnus: Svälten
Titul "Svälten" nakonec zmíněné ocenění Kniha roku o švédské historii skutečně získal - svenskhistoria.se.
Vložil: Pavel Mandys, 12.03.2019 12:01
Magnesia Litera 2019 – nominace
Naše chyba, už opraveno, děkujeme za upozornění.
Vložil: Gregor, 11.03.2019 15:13
Magnesia Litera 2019 – nominace
V akcích na iLiteratuře se píše, že autorské čtení je 12. března, ale na stránkách Knihovny Václava Havla se píše 13. března. Co z toho je pravda?
Vložil: , 10.03.2019 11:28
Bílek, Petr A.; Procházka, Martin; Wiendl, Jan (eds.): Vektory kulturního vývoje: identity, utopie, hrdinové
"Průmyslová utopie nebyla nikým zesměšňována (tvrdí autoři)"???? Jestli tohle tvrdí autoři, knihu si nepůjčím ani v knihovně, natož jí kupovat!
Vložil: Milan Žáček, 08.03.2019 16:49
King, Stephen; Chizmar, Richard: Kouzelná skříňka pro Gwendy
Já bych jen podotkl, že Richard Chizmar u nás není úplně neznámý. Půl roku před Gwendy vyšla jeho patrně nejslavnější povídka Hřbitovní tanec (Cemetery Dance - pojmenoval po ní pak i svoje nakladatelství) v antologii Osvícení v temnotě (nakl. Carcosa), která se celá tak nějak točí kolem Kinga.
Vložil: Marta Zemanová, 08.03.2019 16:26
Nizozemská Babička. Obrazy ze spolkového života
Sbírám všechna vydání babičky, česká i cizojazyčná. Dozvěděla jsem se, že se v Nizozemí chystá toto vydání, napsala jsem tehdy do nakladatelství a knihu mám od července 2014 doma. Nebylo to levné, protože jsem platila i mezinárodní drahé poštovné, ale je to cenná kniha v mé sbírce. Díky za každou další... jazykovou mutaci, která o nás poví něco světu! MZem.
Vložil: Antonín Kudláč, 05.03.2019 06:21
King, Stephen; Chizmar, Richard: Kouzelná skříňka pro Gwendy
Zrovna před týdnem jsem tohle přečetl a byl jsem opravdu příjemně překvapen - King na pouhých půl sta stranách, ale hlavně velmi koncentrovaně, takřka bez hluchých míst. Sice jednohubka, ale hodně dobrá.
Vložil: Co je to s váma, 02.03.2019 19:52
Linhartová, Anna: Řešíš/Hřešíš
Všichni jíme a tady někdo kritizuje kuchařky?
Vložil: Petra Šilhanová, 02.03.2019 09:06
Morricone, Ennio; De Rosa, Alessandro: Chyť ten zvuk
Velice hezky napsané, přehledné a zajímavé.Jistě tato kniha nadchne a láká k přečtení,nejen odborníky.Ale i mne.Děkuji
Vložil: Ales Knapp, 01.03.2019 16:23
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk
Jovonko, zajima me, proc "prekladatel", co poslal do Hosta zurivou apologetiku CENZORSKY transformovaneho Svejka do francouzstiny, tak ohromne vyvadi, kdyz nesdilim nazor MK CR a v Hostu jako prekladatele Svejka do nemciny uvadim basnika a kritika A. Brouska, a ne A.B., soudce z Berlina. Jaka to souvislost!... (Ionesco)
Vložil: Petra Věčorková, 28.02.2019 15:41
Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky
Dobrý den, prosím o radu. Mám po babičce a dědečkovi ručně psaný seznam receptů na pečení - babička pekla a dědeček krásným písmem zapisoval. Ráda bych se o recepty podělila, mělo by nějaké nakladatelství zájem? Děkuji
Vložil: Tereza Semotamová, 25.02.2019 15:18
Horáková, Pavla: Teorie podivnosti
Pane Fencl, můžete mi prosím napsat, jak u mě Petr A. Bílek "dopadl"? Pokud vím, postovala jsem na FB jeho recenzi, napsala "Pochlubím se" a vskutku jsem se pochlubila. Každý má právo na svůj názor a recenzi a nevím o tom, že bych toto právo někomu upírala či se vůči tomu vymezovala. Názor Haralda Blooma... by mě samozřejmě také zajímal. Hezký den.
Vložil: Veronika Geyerová, 24.02.2019 17:52
Mawer, Simon: Skleněný pokoj
Mohu Vás ujistit, že recenze Mawerova Pražského jara je samozřejmě v plánu, bohužel se trochu pozdržela.
Vložil: Svojíř, 24.02.2019 00:50
Zábranský, David: Moje trable s Českou televizí
Co je to za pitomost? O čem ten pán píše? Dost... už nikdy. Vysvětlení - byl jsem tu víceméně náhodou, hledat jeden překlad. Narazil jsem na tento sloupek. Už se to nestane.
Vložil: Koniáš Hadr, 23.02.2019 17:04
Favilli, Elena; Cavallo, Francesca: Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky
Ad Adriana Drobná: jestli vaše dítě není v jedenácti schopné pochopit, že se může narodit kluk, co se cítí jako holka či opačně, selhala jste coby matka. Pokud chcete filtrovat četbu tímto způsobem svým dětem, selháváte jako člověk, ale pořád se to děje za vašimi dveřmi, čili celkem v poho. Pokud však... požadujete, aby někdo zase kontroloval to, co se má vydávat, začínáte být nebezpečná celospolečensky, a to už není sranda! Toto nebezpečí nijak neumenšuje fakt, že se zrovna v tomto případě jedná o čtivo pro idioty, jak píše můj předřečník, nebo o komerční srágoru, jak nepřímo vyplývá z recenze.
Vložil: nemamzajem, 23.02.2019 12:28
Tichý, František: Transport za věčnost
noob
Vložil: , 21.02.2019 23:29
Favilli, Elena; Cavallo, Francesca: Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky
Je to psané pro idioty, ne pro děti.
Vložil: David Sokol, 21.02.2019 18:45
Horáková, Pavla: Teorie podivnosti
Tisková prohlášení to nejsou, ale pokud má člověk v přátelích pár lidí z bubliny (a to ani není třeba mít v nich samu autorku), umí to být protivné. Ale chápu, moje chyba, měl jsem blokovat... Svobodu na ostřejší vyjádření v kritickém textu bych recenzentovi asi ponechal, je to ku prospěchu věci. Nebo... lépe: kritickému textu může požadavek na pokoru leckdy uškodit.
Vložil: Marie, 21.02.2019 11:29
Horáková, Pavla: Teorie podivnosti
M. Fencl: Trochu té "pokory" a sebereflexe by ale mohli projevit i někteří recenzenti - třeba když se podívám na závěr tohoto článku, zní dost arogantně, i když to tak autor možná úplně nemyslel. A potom: osobní profily na FB nejsou tisková prohlášení a není snad třeba příspěvky z nich autorům předhazovat...
Vložil: Adriana Drobna, 21.02.2019 08:54
Favilli, Elena; Cavallo, Francesca: Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky
Dobry den, knizku Pribehy na dobru noc pre male rebelky dostala moja dcerka (11r.) na Vianoce. Priznam sa, ze aj ja som sa tesila na spolocne citanie o slavnych a uspesnych zenach. O to viac ma zarazil pribeh na strane 42 o Coy Mathis - o chlapcovi z USA, ktory sa citil byt dievcatom a chcel chodit... na dievcenske WC v skole.... Aky zmysel ma zaradit takyto pribeh medzi ostatne? Dcera ho nevedela pochopit, ze co tym chce autor povedat, co vyznamne dosiahol tento maly chlapec... Nevedela som jej to vysvetlit. Nie som stotoznena s tymto pribehom a s jeho umiestnenim do knihy. Nulova vypovedna hodnota. Som sklamana, ze u nas zrejme nie je nik, kto by posudzoval obsah knihy pred jej vydanim. O transrodovej problematike sa isto pise v inej literature... Odteraz zrejme musim precitat kazdu knihu skor ako ju dam dcerke...
Vložil: Jaroslav Čejka, 20.02.2019 21:26
Mawer, Simon: Skleněný pokoj
Skleněný pokoj jsem před lety přečetl celkem s chutí a tak jsem se nechal zlákat i k přečtení Mawerova Pražského jara. Teď jsem tu na ně hledal recenzi, ale marně. A tak si kladu otázku, proč tu není. Snad proto, že Mawerův obraz "pražského jara" roku 1968 neodpovídá dnešní tuzemské oficiální interpretaci... toho zlomového okamžiku našich moderních dějin? Anebo prostě proto, že jde o nepříliš podařenou knihu, jejíž první polovina je navíc vysloveně banální a nudná? Docela by mě to zajímalo.
Vložil: Mirek Fencl, 20.02.2019 11:18
Horáková, Pavla: Teorie podivnosti
Pane nebo paní droogu, děkuji za upozornění a pardon, že jsem svůj komentář v návalu aktuálního pobouření "neozdrojoval". Pavla Horáková naznačovala, že iliteratura neplatí svým přispěvatelům, když reagovala na profilu Terezy Semotamové, konkrétně psala "Nefňukej, furt máš o deset procent víc než já.... Už jim za ty recenze na iLiteratuře platí, nebo je to dobrovolnický?". Nicméně ve vámi citovaných pasážích se podle mě příhodně odráží to, na co jsem chtěl původně upozornit a patrně neupozornil dostatečně. Nevím, co znamená, že Pavla Horáková četla autory, o kterých se píše v recenzi, "ironicky" (vždyť Pynchona snad i překládala), ale moc respektu k těmto třem veličinám české, respektive světové literatury v tom není. A o to mi právě jde. Působí to na mě tak, že autorka si myslí, že napsala geniální dílo a kdokoliv jí to chce byť jen trochu rozporovat, tak je jí a její sociální bublinou strhán a zesměšněn (naštěstí jen v rámci bubliny). Ještě více to vyniklo, když Horáková na svém profilu sdílela výsek z únorového Hosta, kde její román nepříliš lichotivě hodnotil Pavel Janoušek. Horáková mimo jiné psala: "Je to poučný v tom smyslu, že mi dochází, že i já sama při kritické reflexi literatury nepochybně plodím stejný haluze jako tihle profesionální čtenáři. A že se mi za to někdo může takhle veřejně posmívat" a "A na skutečný chyby, který tam [rozuměj v románu] jsou, ještě nikdo neupozornil, lol". Pardon, ale pokud tohle není naprosto zahleděný a arogantní přístup, tak už opravdu nevím, co ano. Horáková se jednak staví na roveň Pavlu Janouškovi, jehož "kritické reflexe" pokládá za "haluze", jednak tvrdí, že ti, co upozornili na slabá místa jejího románu, upozorňovali špatně, protože chyby tam sice jsou, ale ví o nich asi zatím jen ona -- nebo nevím, třeba hloupost těchto výroků vidím jenom já... Mimochodem, u Semotamové na profilu podobným způsobem dopadl snad ve stejný čas jako Janoušek Petr A. Bílek, který si dovolil vyhradit se vůči její knize Ve skříni. Nevím, snad kdyby dámy upozornil Harold Bloom, že jejich romány nejsou "zas takové pecky", uvěřily by. Ale obávám se, že ne. Je to škoda, protože Horáková by podle mě jednou fakt dobrou knihu mohla napsat. Ne však bez pokory k těm, kteří ji upozorňují na to, že ten první má své mouchy. Protože má, ať se to autorce líbí, nebo ne. Když však bude jednu z největších autorit -- jsem o tom přesvědčen -- na svém profilu "veřejně zesměšňovat", asi je její profil jediné místo, které v budoucnu osloví. Paní de Bruin, nijak to nezpochybňuju, jen jsem neobratně interpretoval autorku.
Vložil: droog, 19.02.2019 12:58
Horáková, Pavla: Teorie podivnosti
Pro pořádek, na svém profilu https://facebook.com/pavla.horakova/posts/10156608676589961 se autorka k této recenzi vyjádřila pouze "Sice tam má pár nepřesností, ale za to, že recenzent použil víc cizích slov než moje "celkem bystrá" hrdinka a přirovnává mě k textům, které jsem nečetla anebo četla ironicky,... dávám 7/10" a v komentářích ještě "Tam hlavně nejde o hodnocení chlapů :'( Ale je to marný, je to marný, je to marný" a "je to poněkud jiná kniha, než jak se jeví z recenze." Právě tak její bublina se k iLiteratuře jako takové nevyjadřovala už vůbec. Takže se dost obávám, že do ní pan Fencl projikuje svůj budižkničemský způsob vyjadřování.
Vložil: Hana, 19.02.2019 08:22
Karika, Jozef: Tma
Skvělá knížka, výstižná recenze. Četla jsem ji ve slovenštině a byla to bomba. Vůbec nevadilo, že jsem nejdřív přečetla Trhlinu. Vřele doporučuji,
Vložil: Kolik je prstů, 18.02.2019 20:22
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Paní Koubová - Ouředník napsal 17 knih česky, 2 francouzsky (viz Wikipedie). A je dneska nejpřekládanějším ČESKÝM spisovatelem.
Vložil: Magda de Bruin, 18.02.2019 19:54
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Pardon, oprava: "scestné".
Vložil: Magda de Bruin, 18.02.2019 19:42
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Zopakovala bych, co tu nedávno padlo v souvislosti s jiným překladatelem z č. Překládat z č. a psát česky (dokonce i mluvit česky) jsou odlišné dovednosti. A psát v cizím jazyce je opravdu mimořádně těžké - to vám potvrdí každý, kdo se kdy učil nějaký jazyk (včetně lidí, kteří už léta žijí v cizině... a mluví plynně). Posmívat se cizincům za chyby nebo zpochybňovat schopnosti literárního překladatele na základě toho, jak ve výchozím jazyce mluví nebo píše, je proto zcestné.
Vložil: fk, 18.02.2019 19:22
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Mimochodem, jestli s touhle češťyn Doris Kouba překládá české autory, tak to potěš pánbůh. Pak by se možná vysvětlovalo, že o ně nikdo nemá zájem... zápletka (a rozuzlení) vskutku až detektivní.
Vložil: Magda de Bruin, 18.02.2019 18:37
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Děkuji za vysvětlení - vidím v tom pořád ještě určitý rozpor, ale nevadí. Co se týče Patrika Ouředníka: předpokládám, že tím chcete říct, že začal (nedávno) psát fr. (nikoliv že když kdysi začínal psát, psal fr.). Ano, podobně jako Jaroslav Rudiš napsal teď román německy, napsal PO svůj nejnovější román... francouzsky (a nedávno vyšla autorizovaná česká verze, tj. román se smí překládat i z č.). To ale určitě neznamená, že přestal psát česky (tím méně že by kvůli tomu už nepatřil k české literatuře). Nakonec ještě v loňském ročníku získal za Antialkorán Magnesii Literu v esejistické kategorii. A v debatě autorů žijících v cizině na loňském Světu knihy se jednoznačně prohlásil za českého spisovatele (protože píše česky), přestože tou dobou ten fr. psaný román už vyšel.
Vložil: Doris Kouba, 18.02.2019 17:20
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Proc, pani de Bruin, jsem v porote Magnesii Litery? Protoze nemam v povaze jen rypat, ale snazim se veci vylepsit. Navic je to vynikajici moznost pro prekladatele z cestiny, jak se seznamit s novyma talentama - cili i kdyz je to prace dosti namahava a de facto mizerne zaplacena: udelam ji velmi rada,... nebot vim, ze nektery z tech, ktery ani nejsou nominovane, jsou slibne autori, ktere popripadne budu moct prosadit i v nemcine. No, a ad Ourednika: pokud se nemylim, tak zacinal psat ve francouzstine.
Vložil: Magda de Bruin, 18.02.2019 12:54
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
K tomu "preventivnímu" vyloučení Patrika Ouředníka: v těchto týdnech vychází znovu německý překlad European, navíc je tu multimediální projekt Heinera Goebbelse založený na tomto textu, který (po premiéře v Manchesteru recenzované v New York Times), bude letos uveden m.j. na Ruhrtriennale v Bochumu... https://www.czechlit.cz/cz/europeana-na-manchesterskem-jevisti/, což rozhodně není jen nějaká regionální záležitost. (To jde tedy jen o uvedení v Německu, jinak bude představení týden k vidění v New Yorku.)
Vložil: Magda de Bruin, 18.02.2019 12:32
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Doris Kouba: Ale jak se zdá, je jazyková úroveň té nové knihy taková, že ji německá porota složená z "lidí od fochu" vybrala do finále. Takže na to přeceňování sil zřejmě jiní kompetentní lidé pohlížejí jinak. Na to jsem tu chtěla pro úplnost upozornit. Ostatně jistou skepsi k literárním cenám s vámi... sdílím. Jen si říkám, proč jste v tom případě přijala členství v porotě české literární ceny.
Vložil: Kolik je prstů, 18.02.2019 12:03
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Článek paní Koubové je slátanina pro domo sua. (Užívá-li slova "slátanina" paní Koubová, není žádný důvod, abych ho nepoužil já.) Prý o recepci české literatury, ale bez Vaculíka? Bez Hrabala?? Že "ponechává stranou" Kunderu se dá pochopit, nepíše už desetiletí česky, ale proč Ouředníka? Četla paní... Koubová Ad acta? A o co nebo v čem je Petr Král "češtější" než Ouředník? Podle mne je to spíš naopak... A co myslí paní Koubová tím eskapismem? Není snad v literatuře imaginární svět vyjádřením reálného světa? Zkrátka - slátanina.
Vložil: Doris Kouba, 18.02.2019 11:17
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Treba na zaklade teto knihy: http://thanhaeuser.at/jaroslav-rudis_der-besuch/.
Vložil: Magda de Bruin, 17.02.2019 22:53
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Kniha má vyjít v únoru, jak se uvádí i u informace o nominacích (jiný nominovaný titul dokonce v březnu), ale předpokládám, že porota nominuje knihy na základě znalosti - tedy že např. dostane knihu od nakladatele v předstihu (slyšela jsem, že už vyšly i nějaké recenze). Já knihu neznám a kvalitu v... němčině posoudit neumím. Ale na základě čeho jste vy už začátkem ledna soudila, že Rudiš "přeceňuje své síly ve snaze psát v němčině"?
Vložil: Doris Kouba, 17.02.2019 22:32
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
No pardon, ale tento Rudisuv titul v nemcine ani jeste nevysel (viz webove stranky nakladatelstvi https://www.randomhouse.de/Buch/Winterbergs-letzte-Reise/Jaroslav-Rudis/Luchterhand-Literaturverlag/e531419.rhd); cili tahlencta nominace je jen dalsi priklad pro fungovani trhu. Navic: jakakoliv nominace... bohuzel neni zadne vitezstvi - a vitez v umeni (= literature) stejne neexistuje.
Vložil: , 17.02.2019 22:05
Jurkovič, Tomáš
Napište do Odeonu a rádi to zprostředkují.
Vložil: Magda de Bruin, 17.02.2019 21:54
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Ještě dodatek k hodnocení německy psané knihy Jaroslava Rudiše: je to jeden z pěti titulů nominovaných na Cenu Lipského knižního veletrhu 2019 https://www.leipziger-buchmesse.de/neuigkeiten/die-nominierten-des-preis-der-leipziger-buchmesse-2019/935438
Vložil: Ina, 17.02.2019 01:39
Lindberg, Hanna: Stockholm: Přísně tajné
Kungsträdsgarden, Waholm. Spis asi Vaxholm. Archipel misto archipelago? Hm
Vložil: Alenka, 16.02.2019 20:11
Jurkovič, Tomáš
Nesmírně si vážím Vašich překladů, nebýt Vás, nejsem "Harukimurakamistka" :-)...Dočetla jsem Komturovu smrt. Ráda bych vám napsala na email nebo facebook : -)
Vložil: Stanislav Oborský, 15.02.2019 23:12
Furet, François: Minulost jedné iluze
Překlad bohužel není úplně spolehlivý a výstižný; vedle stylistických neobratností jde někdy i nepochopení textu (např. záměna Churchil - Stalin), neprozumění věci vede někdy i k drobným nesmyslům. Překlad budí dojem uspěchané práce, což vzhledem k tomu, že české vydání následuje až po 23 letech, je... překvapující. Stejně tak je překvapující - u jinak solidního nakladatelského domu Argo - zanedbaná redakční práce - mohla mnoha pochybením zabránit.
Vložil: Marie V., 15.02.2019 12:14
Mahlke, Inger-Maria
Každý člověk se od dětství seznamuje s vývojem věcí taky vlastně pozpátku: rozkoukává se po světě a dozvídá se o rodičích, prarodičích, zjišťuje, jak věci fungovaly dřív a proč jsou tak, jak jsou. Na postupu IMM mi připadá zajímavé, že tenhle přirozený proces poznávání vlastně napodobuje.
Vložil: Magda de Bruin, 14.02.2019 19:01
Horáková, Pavla: Teorie podivnosti
Otázka honorářů tu v poslední době už jednou padla, a tak bych chtěla upřesnit, že původní recenze atd. jsou na tomto - nezpoplatněném - webu placené. Spolek budižkničemů? Jak je libo. Ale rozhodně ne neplacených.
Vložil: Tomáš Januška, 14.02.2019 18:35
Mahlke, Inger-Maria
Román vyprávěný "pozpátku" opravdu není žádný originální vynález autorky. Navíc vůbec neozřejmuje, proč ve svém románu použila právě tento postup. Martin Amis vypráví děj svého románu "Šíp času" stejným způsobem, ale s ohledem na námět románu má tento postup velký význam. A pokud jde o filmy, připomínám... český film "Happy end" z roku 1967! Jinými slovy, autorka je do sebe zahleděná natolik, až to hraničí s ignoranstvím.
Vložil: Mirek Fencl, 14.02.2019 00:40
Horáková, Pavla: Teorie podivnosti
Kniha není žádné veledílo, přesto mě naprosto zaráží, s jakou "pokorou" se autorka k recenzi a k celé iliteratuře postavila na sociálních sítích. Recenzent samozřejmě nic nechápe a celá iliteratura je dle Horákové spolek neplacených budižkničemů. Je v tom samozřejmě utvrzována svou sociální bublinou,... do níž se bohužel řadí i Olga Stehlíková, která byla předloni vyznamenána coby reprezentativní kritická osobnost cenou Tvárnice a která dříve pravidelně na tento server přispívala. Pokud se mluví o úpadku literatury, nelze se divit, když se literátky chovají jako pětileté děti, kterým někdo rozšlápl bábovičku. P.S.: Pokud by někoho zajímalo, zda, případně jak se k tomuto názoru vyjádří autorka, nechť sleduje její profil na fb. Jinde než v prostředí, kde má za sebou houf podporovatelů a podporovatelek, totiž patrně fundovaná literární diskuse neprobíhá. P.P.S.: Zatímco Marek Jančík je podle toho, co Horáková píše, sotva schopen knihu přečíst, nedejbože pochopit její význam, tato "recenze" je pro ni přijatelná. Není těžké uhodnout, proč tomu tak je: www.uzasnabara.cz
Vložil: M.J., 13.02.2019 16:09
Lasch, Christopher: Kultura narcismu
Mě v recenzi knihy "Kultura narcismu" od Jana Lukavce chybí soustředění se na problém narcismu, jako na otázku osobnostní. Vždyť už samotný historický popis toho, odkud se ten pojem vzal, ukazuje na to, že jde o jedince,který nachází takové zalíbení ve svém odrazu, že pro něj nikdo jiný neexistuje.... Pakliže se pan J.Lukavec dotýká psychoanalýzy, pak by měl uvést, jak chápal narcismus Freud a jak se od narcismu podle Freuda vymezoval teoreticky analytik Heinz Kohut, který zřejmě nejlépe vystihl podstatu vnitřní psychické dynamiky takovýchto osobností i jejich intrapsychickou energetickou ekonomii. Dle mého názoru bychom neměli tuhle otázku jaksi rozmělňovat do hypotéz o možném budoucím vývoji společenských formací, ale držet se toho, jestli lze brát narcistickou poruchu self jako diagnostickou kategorii, na níž by cosi platilo jako léčba..zde opět odkazuji na Heinze Kohuta a ty,kteří z jeho prací vycházeli.
Vložil: Johana Horálková, 13.02.2019 13:04
Hanks, Tom: Neobvyklý typ (něco málo povídek)
Děkujeme za upozornění.
Vložil: Klara Truchla, 13.02.2019 09:45
Bauman, Zygmunt; Donskis, Leonidas: Tekuté zlo
Dialog dvou středo-východně evropských myslitelů je velice aktuální. Připomínají nám jevy dnešního světa, který možná známe, četli o nich, ovšem neuvědomuje si, že jsou už částí našeho každodenního života. „Tekuté zlo“ ohrožuje každého nás.
Vložil: Petra Drozdova, 12.02.2019 18:16
Hanks, Tom: Neobvyklý typ (něco málo povídek)
Technicka: Marek Epstein naposledy vydal Dravce. V lonskem roce.
Vložil: , 12.02.2019 15:59
Čížek, Karel
zajímavý člověk s krásnou duší
Vložil: Doris Kouba, 12.02.2019 11:41
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Velevazene diskutujici, nechci se tady za nikym schovat nebo "sikovne" vycouvat ze sve zodpovednosti jako polemizujici "intelektualka". A verte mi, ze bych se kazdemu nazoru rada venovala a celkovou problematiku dale rozvijela, kdybych nebyla (jako asi vsichny z nas) pracujici clovek, ktery nema tolik... casu, adekvatne (a navic v korektni cestine!) reagovat na vecne namitky. Cili tady uz jen dodam, ze - jak asi vsichny tusime - ceska literatura urcite ma co nabidnout (jinak bych ji prece taky neprekladala); jen ji prosadit jako "svetovou" si proste vyzaduje ze vsech stran vetsi profesionalni pristup, ktery jiz spociva v tom, ceskyma autorama napsane texty lip redigovat (prehodit, skrtnout, o textech diskutovat) a je kvalifikovane recenzovat - a navic byt otevrene k tomu, ze zvlast nezavedne mladsi autori si zaslouzej byt vnimane, pokud nejen odvypraveji nejake pribehy, ale pisou ve snaze, ve sveraznem jazyce podat zpravu o hloubce byti.
Vložil: Magda de Bruin, 12.02.2019 10:50
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Martin Puskely: Nakladatelé (takže i němečtí) odmítají knihy z nejrůznějších důvodů (pokud je vůbec uvedou). Od standardního “kniha nezapadá do našeho fondu” přes “mně se kniha líbí, ale obchodní oddělení ji zamítlo” po (zřídka) “kniha mě nepřesvědčila” (a to nechávám stranou “kniha je moc tlustá /... tenká”, “povídky jsou neprodejné”, “redaktor, který měl rád tohohle autora, už tady nepracuje”, “ale ten autor už přece nežije” apod.). Prostě o kvalitě knihy, tím méně národní literatury, se z toho nedá nic vyčíst. V delším rozhovoru řekla jednou jedna německá redaktorka, že č. lit. už není dost sexy (na rozdíl od totalitních dob a prvních let po sametové revoluci – ale to se samozřejmě týká i dalších postkomunistických zemí). Doris Kouba zmiňuje šéfa produkce z Rowohltu, který “už léta” volá po románu o Babišovi. Nás se zase jeden něm. redaktor zeptal, jestli nemáme nějakou knihu, kde se ošklivě mluví o Němcích, a nedávno (redaktorka zaměřená na klasiky), zda nemáme tip na staršího č. autora. Připomněla bych taky německý úspěch Květy Legátové (ano, je to už 10–15 let, ale v kuloárech se tehdy mluvilo snad o 60 tis. prodaných výtisků – to by byl nejspíš český rekord). A připomněla bych, že silné až většinové zastoupení mezi čtenáři mají ženy od 45–50 let. Zkrátka odhadovat šance č. literatury jako celku na německém trhu (nebo kdekoliv jinde) na základě preferencí jedné osoby nemá velký smysl. Úvahy o kvalitě současné literatury přísluší literárním kritikům, ale nakladatelé jsou obchodníci a řídí se jinými kritérii. (A překladatelé – jak píše i Doris Kouba – chtějí překládat: kdyby měli čekat na ten jeden geniální román, mohli by překladatelské povolání rovnou pověsit na hřebík. Totéž ovšem platí i pro čtenáře.)
Vložil: Gregor, 12.02.2019 08:28
Borkovec, Petr: Kurzy kreslení ptáků za soumraku
To se právě pletete. Země má měsíc, který se jmenuje Měsíc.
Vložil: Bořík, 11.02.2019 16:52
Borkovec, Petr: Kurzy kreslení ptáků za soumraku
Země má Měsíc, nikoliv měsíc, a ten Měsíc se jmenuje Luna.
Vložil: Gregor, 11.02.2019 16:05
Borkovec, Petr: Kurzy kreslení ptáků za soumraku
To Magdalena: domnívám se, že to zkrátka znamená, že má překladatelka černé vlasy, nic víc bych v tom nehledal... Když se v knize dočtu, že "na potemnělé obloze zářil stříbrný měsíc", také to neznamená, že má Země více měsíců nebo obloh...
Vložil: Martin Puskely, 11.02.2019 12:45
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Taky je mi líto, že se paní Kouba nechce účastnit polemiky k svému článku, ale je to její právo. Její zkušenosti s tím, jak reagují němečtí nakladatelé na nabídku té či oné české knihy, by byly velmi cenné. (Pokud by se tedy zveřejnit je nepříčilo nějaké překladatelské, resp. agenturní etice.) Předminulý... týden ovšem komentoval úroveň české literatury v souvislosti s Lipskem Ondřej Horák v Orientaci Lidových novin a nebylo to veselé čtení. Na konto role tématu sice poznamenal, že téma ještě samo o sobě nezakládá dobrou literaturu (což je samozřejmě pravda), ale text celkově vyzněl v tom smyslu, že česká literatura i tak nemá Německu a světu dohromady co nabídnout. Spisovatelé jsou navíc podle Ondřeje Horáka natolik pohlceni sebeprezentací a sebepropagací, že si ani nekladou otázku, zda vůbec napsali dobrou knihu, což chápu jako výtku, že ze samotného psaní i literárního provozu se vytrácí vůle vytvářet a hledat skutečnou kvalitu. Výsledkem jsou císařovy „nové šaty“ a v těch jdeme do Lipska. Tak či onak, asi nejsem jediný, kdo si všiml následujícího rozporu: recenze českých knih jsou (pro mě překvapivě) často příznivé, ale souhrnná hodnocení se nesou v negativním tónu. Není to problém, který zasahuje i zahraniční pohledy na českou prózu?
Vložil: Magdalena, 11.02.2019 11:50
Borkovec, Petr: Kurzy kreslení ptáků za soumraku
Pěkné. Otázku mám jen k přídavnému jménu "černovlasa". Znamená to, že vedle této překladatelky do němčiny má Petr B. ještě nějakou rusovlasou či blond?
Vložil: Magda de Bruin, 11.02.2019 10:54
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Tomáš Januška: myslím, že bychom do diskuse o recepci č. literatury v něm. jazykové oblasti neměli zanášet nějaké národnostní animozity. Je fakt, že psát literární text v jiném než mateřském jazyce je problematické - i když jsou výjimky. Jestliže Doris Kouba jako rodilá Němka hodnotí německy psanou... knihu Jaroslava Rudiše negativně, můžou jí v tom kvalifikovaně oponovat opět jen rodilí mluvčí. A dále: zkušenost naší literární agentury potvrzuje, že české literární ceny pro rozhodování zahraničního nakladatele o vydání českého titulu skutečně nejsou důležité - není v tom neúcta, ale pragmatismus: prodejnost titulu v cizině česká cena nezaručuje. Jiná věc je, že Doris Kouba místo odpovědi na konkrétní otázku odkazuje na definici polemiky na č. Wiki (mimochodem "pomluvy, nepravdivá a zkreslená tvrzení" se v angl., něm., fr., it., rus., slovenské, polské nebo nizozemské verzi nenajdou). Tím se dá sice vysvětlit tón jejího textu a některé postupy, které se jinak v diskusi považují za slabinu nebo přestupek, ale ne fakt, že umístí na web text, kterým chce vyvolat diskusi (nebo polemiku, ale tahle rubrika má název "Diskuse"), načež z diskuse vycouvá.
Vložil: Tomáš Januška, 11.02.2019 08:41
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Fascinuje mě bezmeznost arogance paní Kouby, když varuje české spisovatele před tím, aby psali německy a když říká: "Schopenhauer by dodal: Ale němčinu neznečisťujte". To ale přeci už známe! Němci ve třicátých letech měli rovněž pocit, že židé "znečisťují" jejich jazyk používáním němčiny. Paní Koubo,... styďte se! A pokud jde o českou Státní cenu za literaturu: Jestliže německé čtenáře nezajímá nejvyšší literární ocenění, jaké lze v České republice získat, proč by potom měl české spisovatele zajímat německý čtenář?
Vložil: Jaroslav, 11.02.2019 06:23
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Paní Voslařová za vás kopla mičudu do autu opravdu šikovně, co nejdál do vysoké trávy, že už se málem nenašla, to skutečně palec nahoru. A od vás bych čekal víc, než se šikovně schovávat za pana Puskelyho, poté, co jste to těm Čechům tak nandala v těch Varech. I když tam se, pravda, vyplácel honorář.... Šikovnosti si cením u řemeslníků. U intelektuálů moc ne. I se tomu říká, v tom vůči Němcům - a zejména jejich překladatelům - tak ignorantském Česku, jinak.
Vložil: emil hakl, 09.02.2019 13:50
Hakl, Emil: Běží další kolo…
Máte pravdu - každý podáváme zprávu o sobě, namísto abychom se zabývali stavem celku. Díky za připomínku, je k věci. Pokud vás neinteresují hlubinné ryby, tak dvojnásob.
Vložil: Marie, 09.02.2019 12:32
Rakouská literatura v roce 2018
Skvělý přehled, díky za něj
Vložil: fk, 09.02.2019 12:07
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=velmi
Vložil: Kateřina Mičková, 08.02.2019 21:30
Dousková, Irena: Rakvičky
Právě jsem ji dočetla. Recenze je jasná, ano, souhlasím, nevím, co si o tom myslet. Ale stejně: četla jsem jedním dechem, bez zájmu o to, jak to celé dopadne, to mělo kouzlo. Něco mě stále nutilo číst dál, bylo mi to celé jaksi blízké, bylo mi dobře s tetou, u vody, byly milé ty dopisy, bylo mi líto... malé Petry i velké malé Rózy, cítila jsem vůni krav a sena, cítila horko a dusno. Velmi vzdáleně a nevím proč mi to celé vysunulo vzpomínku na novelu Z. Salivarové Nebe, peklo, ráj, ale jinak. Nic to nepřineslo. Nic, než jakýsi pocit. Jo.
Vložil: Doris Kouba, 08.02.2019 19:28
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
https://cs.wikipedia.org/wiki/Polemika
Vložil: Magda de Bruin, 08.02.2019 12:42
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Jinými slovy v polemizování Doris Kouba selhala (ve významu "zklamala").
Vložil: Doris Kouba , 08.02.2019 11:06
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Mily Jaroslave, velice se omlouvam za zpozdeni; proste jsem si myslela, ze hlavni otazky se jiz vyreseli a ze z me strany jiz nezbyva co dodat. Ale pokud mate jeste nejake vecne pripominky nebo dokonce dotazy, na ktere bych mela reagovat ci odpovidat, tak vzdy velmy rada. No, a kdyz uz jsem tady: srdecne... dekuji Marii Voslarove za to, ze to v lednu odbyla za mnou, a panovi Puskelymu, ze mi mluvil ze srdci :)
Vložil: Jaroslav, 07.02.2019 21:16
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Tak kdy už bude paní Kouba reagovat? Padlo tu na její adresu pár slov do pranice!
Vložil: Jan Lukavec, 07.02.2019 13:58
Marshall, Tim: V zajetí geografie
Ano, perspektiva těch, kteří by byli rádi chráněni před Ruskem, v knize příliš zahrnuta není. Jinak tentýž rys je někdy našimi komentátory ironizován a pojímán v tom smyslu, že k přirozenosti Ruska prostě patří, že chce být samo od sebe stále větší a rozsáhlejší. O České republice se v knize píše málo,... a když už, tak příznačně v "ruské" kapitole, což ale podle autora neznamená, že nutně musíme patřit do ruské sféry vlivu.
Vložil: XKZ, 06.02.2019 18:12
Marshall, Tim: V zajetí geografie
"Pokud bychom měli jen stručně shrnout autorovy teze, pak u Ruska konstatuje jeho nechráněnost z evropské strany. Pročež s nadsázkou tvrdí, že Putin se možná každý večer před usnutím modlí a táže se Boha: „Proč jen jsi na Ukrajině nestvořil nějaké hory?“" Tohle mysli autor vazne? Urcite to nemelo... byt naopak? :D
Vložil: jovanka, 06.02.2019 17:05
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk
Panu Knappovi: Nový překlad Švejka v Gallimardu, pokud vím, vyšel na popud B. Meuniera: jeho překlad určitě procházel už předem redakčním posouzením a posléze byl i redakčně zpracován. O tom, že by byl překlad špatný, jste zatím žádné relevantní argumenty nedodal, vaše výtky, které vypisujete ve... zmíněném článku otištěném v posledním čísle Hostu, dokazují zejména to, že vy neumíte dobře francouzsky (pardon, nikdy bych si nebrala právo to posuzovat, vycházím čistě z toho, že v daném článku se ve svých vývodech o vhodných a nevhodných překladových ekvivalentech zásadně mýlíte. Podrobněji o tom ostatně referuje Patrik Ouředník v článku, který vyjde v příštím čísle Souvislostí). Benoit Meunier je zavedený literární překladatel s poměrně pestrým portfoliem, snaží se českou literaturu ve Francii i propagovat. Ohlasy na jeho překlad Švejka, pokud vím, jsou veskrze pozitivivní. A dále: B. Meunier překládá DO francouzštiny, svého rodného jazyka. Je tedy přirozené, že si text určený k vydání v češtině raději nechá přeložit, nebo alespoň přečíst od rodilého Čecha (což byla v tomto případě moje role). Sama sice překládám z francouzštiny DO češtiny, ale vše, co píši francouzsky, si nechávám vždy přečíst a okomentovat od rodilých Francouzů. (Mohu pouze dodat, že opatrnost se v tomto případě vždy vyplatí - kdybyste se vy před odesláním textu do Hostu zeptal rodilého Francouze, jistě by vám vaše unáhlené závěry vyvrátil.)
Vložil: Ales Knapp, 05.02.2019 23:14
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk
Doporucuji precist si muj text v prosincovém cisle casopisu Host. Pan Benoît Meunier - pokud vubec tato osoba existuje a pokud preklad Svejka neni nejakou kolektivni praci iniciovanou a financovanou MK CR - se ve své reakci na muj clanek rozciloval. Uplne zbytecne: jeho preklad neni dobry. Proc, to... se v Hostu doctete. S nakladatelstvim Gallimard nemam dobrou zkusenost: schvalilo cenzuru prekladu Kunderovy Nesnesitelné lehkosti byti so nemciny. Kdo tento spatny francouzsky preklad Svejka vydany u Gallimarda lektoroval? A proc pan "Benoît", kdyz si troufa na preklad tak nesnadno prelozitelného textu jakym je Svejk, nedokaze napsat svuj prispevek do serveru iliteratura rovnou cesky, a proc mu clanek musi prekladat do cestiny Jovanka S. Odpovezte, prosim, Jovanko a Benoîte. Dekuji. Ales Knapp K. Ales Knapp
Vložil: Martin Pokorný, 02.02.2019 11:40
Furet, François: Minulost jedné iluze
Protiargument ovšem zní, že autor cituje daný pramen, kupříkladu Solženicyna, *prostřednictvím* určitého překladu, vydání apod. a úkolem českého překladatele je zprostředkovat tuto referenci k prameni, tj. adaptovat ji pro dané místo a čas, stejně jako to činí se všemi ostatními složkami textu a díla.... (Pokud se z nějakého důvodu referuje např. k překladu v jeho specifičnosti, zůstane odkaz zachován.) - Není to diskuse na iliteraturu, resp. pokud ano, tak ne do komentářů, ale základní nástin protistanoviska by tu informačně zaznít měl.
Vložil: václav, 01.02.2019 23:55
Hakl, Emil: Běží další kolo…
utrpení číst tyhle sebezahleděný plky o ničem, co už nejsou kvalitativně příliš vzdáleny vieweghovým fejetonům v lidovkách. to člověka jenom napadá, proč tohle vůbec psát, když zjevně nemám co říct?
Vložil: Martin Nodl, 01.02.2019 11:24
Furet, François: Minulost jedné iluze
Jen doušku k poznámkám. V recenzi jde o nepochopení práce s textem. Poznamkový aparát nejde autorům předělávat, tzn. když pracuje Furet s francouzským překladem Solženycina, musí být i v českém překladu odkaz na francouzský překlad, protože přesně s touto knihou autor pracuje, ne s českým překladem.... Občas se v českém prostředí objevuje paskvil, kdy se poznámky mění, ale to je nekorektní způsob. Ja jsem před dvaceti lety zvolil pro své edice způsob, po mém soudu jediný správný, že se objeví znění českého překladu, vždy hranatých závorkách, jeli z něho v českém přeladu citováno, aby bylo zřejmé, že jde o převzatou českou citaci, ale před hranatými závorkami je vždy uveden originál, s nímž autor pracuje. Tudíž nikoli tragikomické, nýbrž úzus ctící autora. Pokud by se do aparátu zasahovalo, jak si recenzent přeje, výsledek by byl tragikomicky kovářovský-:)
Vložil: Johann Štván-Swuczitzky, 30.01.2019 02:56
Durrell, Lawrence: Avignonský kvintet
Mimo jakoukoliv polemiku jeden z největších spisovatelů 20. století. Jaká ostuda, že dosud byl do českého jazyka přeložen pouze 1. díl Avignonského kvintetu! Ne každý je schopen číst další díly v originále (mne nevyjímaje) a "prožít" knihy podobně, jako úžasný překlad Knížete temnot...
Vložil: m p, 29.01.2019 19:15
Foer, Jonathan Safran: Naprosto osvětleno 1
Zde komplet Jonathan Safran Foer – Naprosto osvětleno, možná stojí za to doplnit i několik předchozích řádků: "Alexova angličtina je pravý idiolekt: osobitá, výstřední, a přesto svým způsobem dokonalá řeč jednotlivce. Nepůsobí ani tak jako mluva cizince určité... národnosti, jenž s angličtinou zápasí v mezích mateřštiny, ale spíš jako bravurní one-man-show geniálního samouka, který řeč ovládl nadoraz. Až na to, že oslnivým výsledkem jeho vítězného zápasu není angličtina cambridgeských učebnic. V této souvislosti anglo-američtí kritici poukazují na to, že Alexův projev má dokonalý tón. Půvab Alexových slohových cvičení připisují tomu, jak komolí jazyk po lexikální a stylistické stránce, nikoliv po stránce gramatické: jako by se angličtinu naučil z hodně špatného románu a při psaní nedal z ruky slovník synonym."
Vložil: Viktor Janiš, 29.01.2019 16:25
Foer, Jonathan Safran: Naprosto osvětleno 1
Co se kritiky překladu týče, vím jen o pasáži z recenze Aleny Dvořákové: "Jak se s Alexovými výlevy, touto původní a nejzábavnější složkou díla, vyrovnal překladatel? Podaného překlad má silné stránky i slabiny. Silnou stránkou je výstižný převod malapropismů (na trvalou místo na trvalo, ve výslužce... místo ve výslužbě aj.), smíšených slov (melanchoholismus, očividitelný) a rádoby idiomů. Při překladu zkomolených frázových sloves a slovesných vazeb si překladatel vtipně vypomohl komolením slovesných předpon (krknout místo nakrknout, zvrhat místo vrhat) a slovesného vidu. Slabinou překladu je to, že Alex hovoří silně zkomolenou češtinou i po gramatické stránce (pádové koncovky, shoda, pořádek slov ve větě aj.), navíc češtinou, v níž je vliv ruštiny mnohem citelnější než v originále (obraty typu U mě bylo…, Jen čtyři dnů tomu vzad…, nadužívání osobních zájmen apod.). V zájmu plošného zachování logiky Alexovy ruso-češtiny překlad komolí i věty, jež v originále zkomoleny nejsou. (Někde tak zkresluje význam. Z překladu dále vypadly některé věty.) Celkově se Richardu Podanému podařilo vtisknout Alexovým dopisům jednotný a nezřídka i vynalézavý styl, ale jen za cenu utlumení atypičnosti Alexova projevu."
Vložil: Jan Vaněk jr., 28.01.2019 10:49
Helinski, Roman
Na "FB Book’s Calling" lze také odkazovat, ale žádnou "zprávu" ze 27. 10. jsem tam nenašel, ať jsem skrolloval a vyhledával jakkoli. Nicméně zdá se, že pan vedoucí mezitím smazal svůj příspěvek o akci už i z Instagramu, ačkoli kopie textu i obrázku se na některých agregátorech zachovala.
Vložil: Katka, 27.01.2019 14:10
Foer, Jonathan Safran: Naprosto osvětleno 1
Dobrý den, v článku se zmiňujete o kritice překladu Richarda Podaného. Mohla bych se zeptat, na koho tím odkazujete, případně, kde bych si mohla tuto kritiku přečít? Děkuji za odopvěď.
Vložil: ., 23.01.2019 18:42
Nakladatelství Odeon – ediční plán (jaro 2019)
To kdyžtak napište Odeonu na FB.
Vložil: Majkl, 22.01.2019 12:23
Karika, Jozef: Trhlina
Když jsme knihu četl poprvé, myslel jsem, že čtu Kinga, Lowenkrafta nebo jiné světové autory tohoto žánru... Jozef Karika byl pro mne neznámý autor, kterého jsem znal jen z doslechu a okrajově ze slovenských médií...Byl jsme nadšený ze zápletky, která byla neuvěřitelně uvěřitelná a zaváněla opravdu... šílenstvím, které se projevilo na partnerce hlavního hrdiny. Nicméně po dalším kritickém přečtění této knihy mi do uvěřitelnosti příběhu scházela návaznost děje a pointa, která se postupně vytrácela a byla nahrazena touhou mladých vysokoškoláků po senzaci. Dnes s odstupem času posuzuji toto dílo za "dobré" v našich zeměpisných šířkách česko-slovenska, ale vzhledem k autorově snaze vzbudit samoúčelně lacinou "senzaci" z pohoří Tríbeč určitě nebude evropským a už vůbec ne světovým bestllerem...Nicméně očekávám s napětím fimovou verzi, která může lehce nadprůměrné literární vydání překonat. Kdo ví ?
Vložil: mruk, 19.01.2019 21:38
Kubíček, Tomáš
Chybí tu můj komentář! Ani nebyl sprostej. Ale je tu normálku, stačí trochu pošťouchnout někoho z partičky a mažou jak vzetklý.
Vložil: redakce, 19.01.2019 12:05
Kubíček, Tomáš
To Erik Lukavský: Mažou se komentáře urážlivé a vulgární, případně propagující zboží, které nesouvisí s diskusí. Co konkrétně tu najednou chybí?
Vložil: Erik Lukavský, 19.01.2019 04:18
Kubíček, Tomáš
Tady se mažou komentáře? Hmm...
Vložil: M. Voslářová, 16.01.2019 22:29
Kubíček, Tomáš
Díky za upřesnění. Bylo by zajímavé zjistit, jak to s těmi čísly je.
Vložil: Magda de Bruin, 15.01.2019 19:25
Kubíček, Tomáš
Pan Kubíček neodpovídá – soudím, že se ta osmdesátka nových německých překladů tedy nikde najít nedá. Na webu Ahoj Leipzig je v rubrice „Nově vydané tituly v němčině“ momentálně 61 položek, po odečtení dvojmo uvedených titulů a německy psaných knih zbývá 54. Z toho 10 tvoří edice Tschechische Auslese,... kterou vydávají brněnské Větrné mlýny (distribuce: Wieser Verlag, koncept a dramaturgie: Radim Kopáč, MK ČR), 5 vydává vídeňské nakl. Ketos, založené na podzim 2018 Ondřejem Cikánem speciálně kvůli hostování v Lipsku (vychází tam česká poezie v Cikánově překladu). Jen pro srovnání: bilance čestného hostování Nizozemců a Vlámů ve Frankfurtu 2016: 314 nových překladů beletrie, přes 1000 pořadů a čtení s účastí zhruba 200 nizozemských a vlámských autorů, přes 7000 reakcí v německých médiích (jen online). Tím se samozřejmě nemyslí jen těch pět dní, kdy trvá veletrh – je to celoroční bilance. Na hostování přímo navazuje program na následující roky (hned v roce 2017 vyšlo v němčině přes 140 titulů), kam spadá m.j. i účast v Lipsku (v roce 2018 12 autorů s novými něm. překlady). Podle zkušeností Niz. lit. fondu (NLF) se příznivý vliv hostování může projevovat ještě dalších 10 let. Jak se to dělá? Přeložím úryvek z blogu Victora Schiferliho na webu NLF o jeho dojmech z Frankfurtu 2018. (Web NLF je kromě angl. i v nizozemštině, aby měli daňoví poplatníci přehled o činnosti fondu doma i v cizině): „Nadšení z vyprávění o knihách jen vzrůstá, když člověk cítí oporu v seriózním zájmu ze zahraničí nebo dokonce v závazné nabídce. Tak se dozvídám od kolegy přes zahraniční práva z nakladatelství Atlas Contact, když podesáté vyprávím zase dalšímu nakladateli zápletku napínavého románu Een onbarmhartig pad, že už dostali nabídku z Německa. Zájem je velký. Z toho bude za týden aukce překladatelských práv, to je jasné. A to je zase další argument, když v sobotu (při své poslední schůzce) mluvím s australským nakladatelem. O dva týdny později dostanu zprávu, že koupil světová práva tohoto románu pro překlad do angličtiny.“ Ostatně tým NLF, jehož součástí je samozřejmě i ředitel (bývalý nakladatelský redaktor s bohatou zkušeností s prodejem práv), má ve Frankfurtu každý rok přes 300 schůzek. České hostování v Lipsku 2019 mohla být příležitost, jak také spojit síly a vytvořit podobný model spolupráce. Za naši agenturu Pluh ale musím říct, že jsme do německé jazykové oblasti za poslední tři roky (protože s přípravou hostování je třeba začít včas) neprodali ani víc, ani míň titulů než jindy. Jestliže vše skončí Janáčkovou Její pastorkyní v listopadu 2019, obáváme se, že se „Lipsko 2019“ v naší činnosti nijak výrazně neprojeví ani v budoucnu (a z rozhovorů s německými překladateli vyplývá, že s tím názorem nejsme sami).
Vložil: Magda de Bruin, 15.01.2019 09:39
Richterová, Sylvie: Che ogni cosa trovi il suo posto (in La Repubblica)
Když už se bavíme o Lipsku, není tohle kniha, která by se tam dobře vyjímala? Autorka je mezi pozvanými, ale v medailonku na Ahoj Leipzig se neuvádí z jejího díla ani jeden titul (takže ani tenhle román).
Vložil: Martin Puskely, 14.01.2019 19:58
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Paní de Bruinová: To jistě ne. Asi to ale není první diskuse, která se rozvíjí různými směry a hledá si další dílčí témata a postřehy. To téma (úroveň současné české literatury a možnosti její recepce v zahraničí) je tak komplexní, že není lehké ubránit se rozrůstání určitých úvah, zvláště když v konečném... efektu všechno souvisí se vším. Minimálně jsem se pokusil naznačit, jakými významovými vrstvami mohl Marek Šindelka vytvořit dílo, které by na sebe mohlo strhnout daleko větší pozornost v zahraničí a třeba i proniknout do kánonu. Ale máte pravdu, udržme to v mantinelech, byť z čistých statistik na druhou stranu žádnou renesanci české literatury nevykřešeme.
Vložil: Antonín Kudláč, 14.01.2019 19:58
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Pravda, debatujeme tady trochu o něčem jiném, i když je to docela zajímavé. Mezitím jsem se podíval na článek pana Puskelyho v Hostu, na který sám odkazoval, a myslím, že už je mi jeho motivace trochu zřejmější. Mám za to, že se i přes sebevětší snahu z obou stran v této věci asi neshodneme, přesto... jsem rád, že tahle diskuse vypukla...
Vložil: Magda de Bruin, 14.01.2019 19:47
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Opravte mě, jestli se mýlím, ale článek paní Kouby, pod kterým diskutujeme, se přece týká recepce české literatury v Německu? Poznámkami o recepci knih Marka Šindelky v niz. jazykové oblasti jsem chtěla poukázat na to, že zahraniční čtenáři vnímají českou literaturu nejen jinak než Češi, ale i v každé... zemi různě. Jak vyplývá ze zkušeností naší agentury, čtenářský úspěch v jedné (cizí) zemi nezaručuje automaticky nakladatelský zájem v jiné. A naopak: útlum zájmu v něm. jazykové oblasti neznamená, že současná česká literatura není dost zajímavá pro cizí čtenáře obecně. Při vší úctě - jak Šindelkovu knihu vnímáte vy osobně, není pro zahraniční recepci relevatní.
Vložil: Martin Puskely, 14.01.2019 19:28
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Paní de Bruinové (a vlastně i panu Kudláčovi): O Šindelkově novele jsem hodně přemýšlel. Dovolím si jen několik postřehů. Marek Šindelka se pokusil – zcela oprávněně – oslabit vrstvu necitlivosti k situaci uprchlíků, která je u řady lidí značná. Ale vzniká taková necitlivost až v době migrační krize... a jako reakce na ni? Osobně pozoruji společenskou necitlivost v Česku už hodně dlouho, přičemž dříve než migrantům byla adresována především lidem žijícím pod hranicí chudoby. Problém je v tom, že tato necitlivost byla od 90. let pěstována jako ideál, byla to reakce vytvářená v rámci neoliberální ideologie a šířená především pravicovou politikou a s ní spojenými médii. Z lidí v nouzi se stali „ti, kteří natahují ruku“, takže když do Evropy dorazila uprchlická krize, tato mentální škatulka už byla připravená. Je škoda, že toto už Šindelka nereflektuje, protože kořeny reakce na migrační krizi zahrnují i postoje dosud pěstované jako žádoucí (a je naivní čekat, že budou ze dne na den přepólovány). Překvapilo mě i to, že když Šindelka poukazuje – opět oprávněně – na to, že uprchlíci se stávají oběťmi obchodu s lidmi, nezamyslí se nad faktem, že obchod s lidmi v (nejen) demokratickém světě prosperuje dlouhodobě, takže opět, něco je tu zásadně špatně a teď to „jen“ spolklo nové oběti. A nakonec, strach z migrantů má jednu stránku, kterou bychom měli brát vážně: existuje tu něco jako kriminalita páchaná některými migranty, a to včetně znásilnění a vražd, případně obava z islamizace Evropy (k té stačí radikální menšina, která strhne klidnou většinu). Jsem přesvědčen, že kdyby demokratické státy disponovaly funkční strukturou schopnou zajistit výkon práva, tyto excesy by nemusely přispívat k podhoubí strachu. Ale taková struktura tu není, například komerční zneužívání dětí má fakticky zelenou a obecně politika benevolence trestního práva a sociálních faktorů, které přispívají ke kriminalitě, nevyhnutelně oslabuje víru v právní stát a jeho schopnost ochránit občany. Asi by to vyžadovalo rozsáhlejší a náročnější román než se Marek Šindelka rozhodl napsat, ale podle mého tu propásl jedinečnou příležitost vytvořit opravdu zásadní dílo, které by mělo mimořádnou a potřebnou hloubku (a možná i změnilo něčí pohled na migrační krizi). Jenže takový pohled bude nutně problematizovat samotné základy demokratické praxe co do právních, ekonomických a dalších procesů (protože tzv. ekonomičtí migranti jsou často obětí bezuzdného kapitalismu a jeho důsledků), a tím pádem i jejich kategoriálního a hodnotového uchopení – a to u Šindelky zcela chybí. Pokud chceme do budoucna zvládat problémy tohoto typu, budeme muset výrazně překopat naše sociopolitické bytí (a jít proti zájmům elit, kterým dosavadní nastavení vyhovuje). Rozsah novely tady úplně nestačí a přiznám se, že mě neuspokojil ani Exit West Mohsina Hamida, nominaci na Man Booker Prize a výtečnému „Jak nechutně zbohatnout v rozvojové Asii“ navzdory. (Snad je nyní trochu jasnější, co mám na mysli literární revoltou.)
Vložil: Antonín Kudláč, 14.01.2019 18:56
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Martin Puskely: Vskutku zajímavá výzva k diskusi, když předem označíte za nevyhovující některé autory, které by bylo možno v této souvislosti zmínit... Pokud myslíte vážně své tvrzení, že "Paleta možných témat a přístupů je mimořádně široká", pak musím uvést i Viewegha i Šindelku. Co Hůlová a její "Stručné... dějiny Hnutí"? A protože považuji toto téma za přítomné v české literatuře už dříve než se o tom začalo více mluvit, nebál bych se jmenovat také některé satiry, jako Urbanovy "Paměti poslance parlamentu", román Stanislava Komárka "Mandaríni" nebo "Smrťáky" jeho jmenovce Martina Komárka... A že by současná česká literatura byla tematicky chudá? S tím nesouhlasím, myslím, že je tomu spíše naopak, témat je více než dost.
Vložil: Magda de Bruin, 14.01.2019 18:49
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
K Markovi Šindelkovi: Únava materiálu vyšla v niz. na jaře 2018, reakce v médiích i reflexi různých autorových vystoupení v souvislosti s vydáním momentálně zpracovávám. Pokud vím, autor v rozhovorech pro niz. média to zamlžení kontextu vysvětluje m.j. tím, že chtěl proniknout i k těm českým čtenářům,... kteří by knihu s tematikou uprchlické krize nečetli. V nizozemských ohlasech se ozývá stud a výčitky svědomí, že se takové příběhy v dnešní době odehrávají - dělení na "bruselskou Evropu" a nějakou jinou v tom nehraje roli.
Vložil: Martin Puskely, 14.01.2019 18:23
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
To Milan: "Díky" za tu přezíravost. Ale své názory jsem dal najevo už před docela dlouhou dobou (zkuste sáhnout třeba po Hostu číslo 9 z roku 2013), kdy jsem určitě žádného nakladatele nehledal, a ta otázka mě prostě zajímá. V této diskusi jsem si dal záležet na tom, abych svůj román nezmiňoval, protože... by to sklouzlo přesně tam, kam jste to několika větami odpálkoval. Ale díky, že o něm víte (hned mám lepší náladu). Jestli se mi podařilo napsat "velký", "odvážný", "stylisticky vytříbený" román, to by měly posoudit recenze (zatím žádné nejsou). Ale jo, když už jste to nakousl, myslím, že literární odvaha mi úplně nechybí, o stylistickou vytříbenost jsem se alespoň snažil, a pokud jde o velikost, to opravdu nechám na kritice. Zkuste si ho přečíst. Třeba Vás překvapí.
Vložil: Milan, 14.01.2019 18:03
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Pan Puskely chce těmi svými sáhodlouhými výplody prostě jenom říct, že mu loni vyšel román; při jeho psaní vzal plně na vědomí, jaké nešvary trápí českou literaturu, a bezpochyby napsal skutečně VELKÝ, odvážný, stylisticky vytříbený román. Bohužel ho (zatím) nikdo nečetl. Ach, ti nepochopení géniové...
Vložil: Martin Puskely, 14.01.2019 17:54
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Zkusme to jinak, pane Kudláči. Tak mi doporučte ty razantní autory, kteří se snaží identifikovat závažné problémy a rozpory dnešní doby a (mlčky nebo explicitně) nesklouzávají do fukuyamovské pozice, že všechno je jen důsledkem nedostatečné aplikace liberálně demokratických principů (což se stalo třeba... Vieweghovi v jeho politických thrillerech, byť vnějškově tu razanci mají), případně se vyhýbají širším souvislostem svého tématu (jako v případě Šindelkovy Únavy materiálu, kde mizí celý sociopolitický kontext uprchlické krize, kontext, který by nakonec nevrhl dobré světlo ani tu bruselskou Evropu, jejíž apel chce Šindelka podpořit). Ty autory, kteří bezpečně neparkují v tématech z komunistického období, navíc vesměs stereotypně zachycených (jistě bez jakékoli vazby na antikomunistické stereotypy v médiích), nebo v solipsismu já jsem svět. (Možná oficiální autoři 80. let jako Karel Sýs, Michal Černík nebo Jaroslav Čejka, ale ti jsou vytěsnění na samotnou periferii dnešního dění a nadto je otázka, nakolik jsou nebo nejsou poplatní jiné ideologii.) Prostě někoho nadhoďte, ať své postoje konkretizujeme na empirickém materiálu, případně vtáhneme jiné diskutující. A za druhé, jak potom vysvětlíte tu tematickou chudobu české prózy, kterou po svém konstatovala i paní Kouba nebo třeba Eva Klíčová, která si na nedostatek odvahy u současných českých autorů stěžuje opakovaně (zjevně nejsem jediný). Mám za to, že jedna věc je konstatovat problém, vysvětlit ho druhá. Opravdu je ta chudoba tak nevinná, bezděčná, nebo je i v tomto bodě kritika neoprávněná?
Vložil: Magda de Bruin, 14.01.2019 17:19
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Podobné diskuse pravidelně propukají i v Nizozemsku (a nejspíš i jinde) a je jistě zajímavé a užitečné je doma vést, ale to nic nemění na tom, že 80 titulů v němčině ročně byl nizozemský průměr před hostováním ve Frankfurtu (2016) – od té doby se daří udržovat průměr na více než dvojnásobku (niz. jazyková... oblast je asi 2x větší než česká). Z ohlasu niz. literatury u nás se mi přitom nezdá, že by byla výrazně hodnotnější atd. atp. než česká (ale je pravda, že je Němcům asi bližší – podobně jako č. literatura třeba Polákům). Než zatratíme šance současné české literatury v němčině, bylo by např. zajímavé vědět, jak si na tamním trhu vedou ostatní “východoevropské” (postkomunistické) země. Ztráta přitažlivosti po vlně zájmu v prvních letech po pádu železné opony se snad nemůže týkat jen české literatury?
Vložil: Antonín Kudláč, 14.01.2019 17:01
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Obávám se, že se vyhýbáte odpovědi. Na jedné straně vyčítáte českým autorům, že nedělají "revoltu", ale na straně druhé nedokážete vysvětlit, co si pod tím vlastně představujete. Víte jen, že to nedělají. Používáte vágní termíny (ideologie, "pohodlný narativ" apod.), aniž byste tím něco konkrétního... řekl. Jaký to má vůbec smysl?
Vložil: Martin Puskely, 14.01.2019 16:41
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Autoři si nepíší, co chtějí, alespoň ne tak úplně. Člověk je zoon politikon a určitý kategoriální rozvrh, který ovlivňuje naše vidění světa a provádí určitou selekci témat, je bytostně přítomen v každém z nás. Řekl jsem Vám - nebo jsem se o to alespoň snažil - kam je revolta orientována. Dál ale jít... nemohu, protože pak bych vytvářel katalog vzorových idejí a poměřoval jím literaturu - a to už by nebyla revolta, ale ideologie (a ideologie je myšlenkovou hranou, kterou se étos změny v revoluci překlápí do svého opaku, proto Camus proti myšlence revoluce razí představu revolty, nechce stanovovat nějaké pozitivní učení, jehož by se měla společnost držet). Právě tak nechci předem definovat, jakými literárními postupy se má ten či onen uchazeč této role zhostit, proč bych to měl dělat? Paleta možných témat a přístupů je mimořádně široká a otevřená invenci, překvapení a kreativitě. To negativní (pozitivně nevymezené) chápání revolty je prostě nutnou podmínkou jejího pojmu - a k fundamentálním složkám dnešní ideologie současní autoři nesměřují, rozhodně ne Viewegh, rozhodně ne Larsson, rozhodně ne Franzen, do jisté míry snad Houellebecq.
Vložil: Antonín Kudláč, 14.01.2019 16:10
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Ano, formuloval jste tezi, ale v podstatě bez důkazů, nevím, proč bych ji měl já vyvracet či potvrzovat, to druhé je spíše Váš úkol; přiznávám ovšem, že Vaše články v Hostu jsem nečetl, třeba je tam dostatek argumentů, nevím. Zajímalo mne jen, na čem svou představu potřeby "revolty" stavíte, a navrhnul... jsem možnost, že její absence je možná jistý optický klam, neboť záleží na tom, jaké formy "revolty" považujete za relevantní (což jsem se od Vás nedozvěděl). Osobně jsem ovšem přesvědčen, že Váš požadavek "revolty" (jako vůbec veškeré požadavky na umění a umělce) je v podstatě absurdní - autoři si píšou, co chtějí, a těžko jim někdo může radit, co mají dělat.
Vložil: Martin Puskely, 14.01.2019 15:24
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Na základě své četby se domnívám, že skutečně ne (a snad těch několik článků, které jsem publikoval v Hostu, dokazuje, že alespoň nějakou schopnost analytického čtení a interpretace skrytých významových rovin mám). Petr Měrka je spíše výjimka z pravidla než naopak. Ale myslím, že míč je nyní na Vaší... straně hřiště. Formuloval jsem určitou tezi, která principiálně umožňuje své vyvrácení. Takže je na Vás, resp. na každém, kdo se mnou nesouhlasí, doložit konkrétní díla, která mají obsahovat vůli k "revoltě", a dokazovat, že v současném provozu mají své místo (nejsou vytěsněna na okraj zájmu), případně rozvíjet obsahové náležitosti a meze toho, co jsem označil za revoltu. A rozhodně směle do toho, bude to plodná debata.
Vložil: Antonín Kudláč, 14.01.2019 14:55
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Znovu upozorňuji na to, že je mimořádně důležité JAK, neboli JAKÝM ZPŮSOBEM je taková "revolta" vyjádřena. Podle Vás něco takového u nás chybí, ale tady opravdu hodně záleží na tom, co vlastně konkrétně od spisovatelů očekáváte. Nejsou třeba kritické postoje v mnohých dílech přítomny, ovšem v takové... formě, která Vám nepostačuje nebo ji jako projev kritického postoje nevnímáte?
Vložil: Martin Puskely, 14.01.2019 14:37
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Není nutné používat slovo „angažovaný“ (některé kritiky, zdá se, dráždí už samotný termín), ale na nálepce zase tolik nezáleží. Každopádně „angažovaný“ ve smyslu, který se pokusím vyjasnit, nemusí být zdaleka každý autor, v takovém případě by hrozilo riziko linkování umělecké tvorby, ono „úkolování“,... jehož se obávají někteří kritikové představy angažovanosti. Ale pokud takoví autoři zcela chybí, je to podobné, jako kdyby tu bylo fotbalové mužstvo, v kterém všichni hrají defenzivní party, nikdo se nepokouší založit útok, nemá tah na soupeřovu branku. Kritika se potom snese i na mužstvo jako celek, literatura prostě má i svůj kolektivní rozměr. Zbývá tedy otázka, proč nespatřuji dobrého útočníka např. v Petře Hůlové, kterou uvádíte jako protipříklad. Abych příliš neteoretizoval, odvolám se na Kunderův Žert. Tam Kundera podrobil literární kritice samotné základy vztahu mezi komunistickou ideologií a s ní svázanými sociopolitickými praxemi, přičemž riziku, že sám bude vytvářet alternativní ideologii, se vyhnul tím, že začal u banální (nebo „banální“) empirické události, vzkazu, který poslal Ludvík své přítelkyni. Jinými slovy, Kundera začal u jednoho rozporu (velké dějinné vědomí na jedné straně a malicherná událost na straně druhé) a z tohoto rozporu pak odvodil, k jak destruktivním problémům vede přeměna určitých idejí na ideologii, která zcela ztratí původní étos (snahu zajistit lidem lepší svět). Kundera tím udělal něco podstatného, kriticky reflektoval samotné základy určitého komplexu hodnot, představ a praxí. A toto dnes nikdo nedělá. Dnešní kategoriální systém, k němuž se přišpendlilo slovo „demokracie“, dnešní autoři (snad až na několik výjimek) považují za v zásadě nezpochybnitelný, pokud něco, dají se ošetřovat pouze jeho dílčí problémy, ale hlavní nárys je v pořádku. Což podle mého charakterizuje i Petru Hůlovou, to je aktivistka, která chce jen v některých bodech vylepšit to, co tady už je, byť do toho vkládá značnou energii a tváří se razantně. Samozřejmě se jí to nemůže podařit, protože ty problémy vyplývají ze základů, které už nechce napadat, ale toto téma bych teď nerozebíral. Zkrátka z důvodů určité ideové profylaxe chybí vůle jít do hloubky. Asi nejlepší označení pro pozici, která tuto vůli má, bych převzal od Alberta Camuse: „člověk revoltující“ (mimochodem kniha, která předpověděla ztroskotání sametové revoluce, jen si to v ní člověk musí umět najít). Takže třeba „literární revolta“, „revoltující spisovatel“? S onou kritickou „angažovaností“ českých spisovatelů to obecně moc slavné není, v době, kdy probíhala diskuse o angažované literatuře, například Miroslav Balaštík poukazoval na to, že česká kritika o angažovanosti sice docela dost hovoří, ale samotným autorům se do ní moc nechce. Naopak jsem zaznamenal řadu případů, kdy se čeští autoři angažovali mimoliterárním aktivismem, ale právě ve prospěch nejrůznějších problematických mocenských iniciativ a pohybů (např. podpora Karla Schwarzenberga v prezidentských volbách, bez ohledu na drakonickou sociální politiku, kterou nastolil spolu s Miroslavem Kalouskem, ze strany českého PEN klubu, nebo ještě spornější angažmá během „malé kulturní revoluce“ proti Vítězslavě Baborové v jižních Čechách, a příkladů, kdy se spisovatelé přidávali na stranu mocenské garnitury okolo ODS, KDU-ČSL a TOP 09, by se našlo víc). Jenže i Jan Němec, který se mnou jinak v těchto věcech příliš nesouhlasí, v zahajovacím proslovu na Sjezdu spisovatelů prohlásil, že čeští spisovatelé byli a jsou k lidským tragédiím dnešní doby byli až na výjimky trestuhodně slepí, jako kdyby tyto tragédie opět představovali pochopitelnou daň za velkolepé společenské dobro, které se právě uvádí v život (podobně jako v 50. letech, na která tady Němec výslovně odkázal). Takže mi chybí revoltující autoři, kteří by dokázali zahlédnout v dnešních událostech takové rozpory, že před nás kladou výzvu zvažovat samotné základy našeho chápání světa. A takových rozporů je hodně. A opravdu věřím, že potom bychom měli literaturu jiného formátu, než máme – a snad i lepší svět.
Vložil: Antonín Kudláč, 14.01.2019 13:48
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Pane Puskely, rozumím-li tedy tomu správně, požadujete po spisovatelích, aby byli společensky nekonformní (tj. vystupovali proti současnému "hodnotovému systému", jak tomu říkáte) a tuto nekonformnost projevovali jak ve své tvorbě, tak v mimoliterárním životě - parafrázuji to správně? V tom případě... by mne zajímalo, jak konkrétně si toto představujete, protože o "angažovanosti" literárního autora se poměrně hodně mluví zhruba v posledních deseti letech a někteří konkrétní tvůrcové jsou v těchto souvislostech výslovně zmiňováni (včetně např. Vámi uváděné Hůlové). Je to podle Vás málo, nebo to neexistuje vůbec a je třeba po tom volat? Nebo snad takoví autoři volí formu, která Vám připadá nepříliš vhodná / zřetelná / razantní apod.?
Vložil: Martin Puskely, 14.01.2019 12:59
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Dobrý den, pane Kudláči. Zkusím odpovědět relativně stručně: v posledních desetiletích se tu vytvořil určitý kategoriální a hodnotový systém, jehož prostřednictvím se interpretuje a chápe svět. Problém je v tom, že tento kategoriální systém se prezentuje, jako kdyby neměl žádnou alternativu, kromě politické... metafyziky si přisuzuje rovněž výlučné etické charakteristiky, jinými slovy, jde o ideologii. Empirické události, které ho přitom mohou zpochybnit, jsou v rámci tohoto systému, jak to výstižně formuloval v jednom eseji filozof Michael Hauser, předem vykládány tak, aby tento falzifikující potenciál neměly. Tento kategoriální systém – velmi volně ho můžeme označit za liberálně demokratický – zároveň plní svou mocenskou funkci, vyhovuje především elitám, které jeho prostřednictvím ovlivňují společnost a usměrňují její energii způsobem, jenž neohrožuje, resp. umocňuje jejich zájmy. (Boje frakcí v rámci elit o to, kdo drží aktuální moc, toto nijak neproblematizují.) K tomuto kategoriálnímu systému se pak lze (možnost a) buď explicitně přihlásit, případně (možnost b) se mlčky pohybovat v jeho rámci, nebo (možnost c) vyjít z jeho rozporů a empirických evidencí, kterými se tyto rozpory projevují v praxi, a následně pak usilovat o jeho přepracování nebo náhradu (i systém postupného přepracovávání, jak někde poukázal Umberto Eco, může nakonec skončit výsledkem, který ve srovnání s původním stavem vypadá jako revoluce). Podle mého soudu většina českých spisovatelů zastává konformní pozice, možnosti a a b. Literárně nosná je ovšem varianta c (a není to jen William Faulkner nebo Kunderův Žert, abych uvedl své oblíbené příklady). Pokud jde o možnost b, ztotožnil bych ji s tím, co Zimbardo označuje za „zlo nečinnosti“. Ale jádro problému není možná ani tak v tom, že někteří spisovatelé jsou a nebo b, a rozhodně ne v tom, že část autorů se věnuje žánrové tvorbě; konformismus a únik z žádného společenství neodfiltrujeme (a zábavná funkce literatury je skvělá). Problém tkví především v tom, že české literatuře chybí spisovatelé typu c, případně jsou takto naladění autoři – ze zjevných důvodů – vytěsňováni z provozu, jako kdyby, proboha, představovali společenské nebezpečí. Výsledkem je intelektuální vyčichlost, zkostnatělost, zakotvení v (abych parafrázoval Evu Klíčovou) bezpečných tématech, dojem, že ať už je společenská mizérie sebevětší, žijeme (abych pro změnu parafrázoval Pavla Janouška) v nejlepším možném světě, kterými si musíme hlídat jako oko v hlavě = neohrožovat ho poukazy na jeho drastické rozpory. Tuto tendenci ovšem považuji za společensky i umělecky zkázonosnou. V daném klimatu jakékoli podněty k nutným změnám kategoriálního systému (včetně jeho deideologizace) a s nimi provázaných institucí a praxí (a literatura má v tomto ohledu nezastupitelné možnosti). Našim dnešním praxím vládnou resentiment (po devadesátých letech!) a vyprázdněný ritualismus (viz gesta během svátků 28. 10. a 17. 11.; vrcholným etickým činem je položení kytky, zatímco poblíž umírají lidé), před kterými varoval už v meziválečném období Ortega Y Gassett. A přitom zrovna naše společenství během posledních třiceti let úspěšně popřelo snad každý ideál z listopadu 1989, toho listopadu, který tvoří základ vládnoucího sociopolitického narativu. A proto se ptám: jak to může být legitimní a kdo má odvahu říct to na plná ústa? A především, co na to řeknou naši spisovatelé, když česká účast v Lipsku s třicetiletým výročím pádu socialismu prostě souvisí? (Ano, možná budou mlčet nebo to nějak obkecají. Budu rád, pokud se mýlím.)
Vložil: Antonín Kudláč, 14.01.2019 10:14
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Pane Puskely, píšete, že "Čeští spisovatelé tam jedou proto, aby potvrzovali určitý legitimizační étos, který je v souladu s určitou mocenskou a sociopolitickou realitou, a nasazovali této v klíčových bodech ideologicky interpretované realitě kultivovanou masku. Anebo někdo opravdu čeká, že tam Hůlová,... Denemarková, Putna, Kratochvil, Hájíček, Tučková a spol. budou tento pohodlný narativ zásadně zpochybňovat?" Mohl bych se prosím zeptat, proč by zmínění autoři něco takového, o čem píšete, měli dělat? Respektive proč by kterýkoli spisovatel něco takového dělat?
Vložil: Magda de Bruin, 13.01.2019 14:50
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Jen dvě glosy: k nebývalému ohlasu Marka Šindelky v nizozemské jazykové oblasti se na iLit. najde několik textů (včetně nástinu aspektů, které na to možná mají vliv - přesně se to totiž, jak ví každý, kdo se pohybuje v kruzích nakladatelů a literárních agentur, určit nedá, a odhadnout předem už vůbec... ne). V nejbližších týdnech tyto informace doplním v rámci každoročního přehledu o č. lit. v nizozemské jazykové oblasti. (Ano, dá se to setřít tím, že zahraniční publikum tedy asi nemá dobrý literární vkus, jak jsem, tuším, u pana Puskelyho už kdysi také četla, ale když se kniha prodává, lidi ji čtou a na čtenářských webech na ni živě reagují, tak to o recepci v dané zemi přece něco vypovídá.) A zadruhé: Petra Hůlová k autorům pozvaným do Lipska nepatří.
Vložil: Martin Puskely, 13.01.2019 12:24
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Se základní myšlenkou článku paní Kouby souhlasím, shoduje se s mými vlastními závěry. Na obsahovou vyprázdněnost české prózy jsem poukazoval už před pěti lety v Hostu a nezdá se mi, že by se od té doby na české prozaické scéně něco výrazněji změnilo. Článek má ale i své slabé místo, na které tu... poukázala už paní de Bruinová, byť s následující formulací se asi úplně neztotožní: jestliže česká próza nemá v důsledku své vyčichlosti a žalostné stylistické úrovně takřka co nabídnout, jak potom může kdokoli, kdo se ji v zahraničí snaží prosadit – a je jedno, zda je to agent nebo překladatel – selhat? Pokud jde o „potenciál“ autorů, které paní Kouba navzdory své skepsi vyzdvihuje jako nadějné signály, to znamená Petry Hůlové, Davida Zábranského a Marka Šindelky (plus několika dalších), nebudu lhát: mám problém ho zahlédnout. Nikomu z nich neupírám smysl pro zajímavé téma (byť odvahu jít svým psaním proti proudu bych v současné době viděl jen u Zábranského), jenže literární provedení… (tady raději opravdu ty tři tečky). Ale možná je dobré podívat se na situaci z druhé strany. Předpokládejme, že autor zpracuje relevantní téma, dá si záležet na jazykové úrovni a najde nakladatele, dokonce zavedeného nakladatele, který mu knihu vydá. Bude kulturní scéna takové knize věnovat nějakou pozornost? Dobře víme, že při dnešní nakladatelské nadprodukci se nekomerční romány české provenience, notabene jde-li o romány začínajících autorů, bez této pomoci neobejdou. Čtenářskou pozornost okupují knihy vybavené komerčním potenciálem, rozsáhlým marketingem a v neposlední řadě mediálním zájmem. Nic z toho samozřejmě předem neříká, že výsledkem takto odvážného počinu musí být zdařilé dílo – to mají posoudit právě recenze a další prostředky, které má kulturní scéna k dispozici – ale přesto, když se objeví kniha, která se vůlí po přesahu a jazykové úrovni vymyká stereotypům české prózy, nestane se to, že ji kulturní scéna „zabije“ mlčením, protože ideologická orientace kritiků, recenzentů, redaktorů a porotců literárních cen spatřuje v odvaze kriticky se zabývat samotnými základy našeho sociálního a politického bytí podrývání demokratických „hodnot“ a kategorií, a tudíž demokracie samé? Když paní Kouba zmiňuje absenci románu o převratu, předpokládám, že nemá na mysli oslavu jeho aktérů a chválu demokratického režimu (nedávno jsem narazil na starou paní, která se mi svěřila, že v listopadu 1989 také na Václaváku cinkala klíčem, ale kdyby tehdy věděla, co se z toho nakonec vyvine, usekla by si ruku), nýbrž kritickou reflexi oprávněných potřeb společnosti, do kterých už v listopadových událostech vstupovaly mocenské kalkulace a manipulativní postupy, a následných rozporů mezi ideály a realitou, dnes pro tolik lidí tak tíživých, že demokracii označují za „demokraturu“ a nenávidí ji (a je absurdní bagatelizovat jejich zkušenost nálepkami typu „proruský šváb“, které nesou svou vlastní patologii). Jenže takové psaní může vstřebat – a povzbudit k němu další autory – jedině otevřené kulturní prostředí, ne kulturní prostředí, které si hraje na kulturní „deep state“ a spatřuje v normalizační profylaxi ochranu „wannabe ohrožené“ demokracie. Dobře, někdo může namítnout, že například Zábranský vyvolal živé reakce, ale Zábranský se za a) původně etabloval jako autor, který ideovým trendům nijak nepřekáží, rebel se z něho vyklubal teprve v posledních letech, za b) v hlavním nárysu zůstává Zábranský stále konformistou a za c), román Za Alpami obsahuje dost slabých až stupidních míst na to, aby si na něm kritikové jako Eva Klíčové s chutí smlsli (a totéž se dá prohlásit i o Vieweghovi s jeho politickými thrillery). Jinými slovy, problém tkví v tom, že na začátku 90. let udusilo možnost vytvořit racionální, kritický a eticky zaměřený společenský diskurs emocionálně nekritické nadšení z nových poměrů, které obratem začalo vyžadovat poslušnost k liberálně demokratické ideologii jako nepsanou občanskou povinnost (jen její těžiště se časem přesunulo z ekonomicky orientovaného neoliberalismu k multikulturalistické a genderové agendě, jíž miliardáři Sorosova ražení obratně vytěsnili jakoukoli pozornost k drastické sociální nespravedlnosti obsluhované demokratickými institucemi a politikou). Ale opravte mě, pokud se mýlím, česká účast v letošním Lipsku přece souvisí právě s výročím pádu socialistického bloku v střední Evropě. Čeští spisovatelé tam jedou proto, aby potvrzovali určitý legitimizační étos, který je v souladu s určitou mocenskou a sociopolitickou realitou, a nasazovali této v klíčových bodech ideologicky interpretované realitě kultivovanou masku. Anebo někdo opravdu čeká, že tam Hůlová, Denemarková, Putna, Kratochvil, Hájíček, Tučková a spol. budou tento pohodlný narativ zásadně zpochybňovat?
Vložil: viking, 13.01.2019 11:26
Helinski, Roman
"Vedoucí knižního klubu je tak usilovně zaujatý sám sebou, aby se choval jako vedoucí knižního klubu, že moje odpovědi na jeho otázky vůbec neposlouchá." Blogerky a youtuberky... che che che.
Vložil: Jitka J., 13.01.2019 10:27
Helinski, Roman
Díky moc za tenhle překlad, pobavilo!
Vložil: Martin Liška, 12.01.2019 19:01
Přibík, Jaroslav; Konečný, Bohumil: Zuzanka a její svět
Jen bych k Bohumilu Konečnému doplnil, že do 19. ledna je možné v plzeňské Galerii Jiřího Trnky navštívit výstavu věnovanou dílu tohoto umělce. I recenzovaný komiks je na výstavě výslovně zmíněn.
Vložil: Pluh - Edgar, 11.01.2019 18:07
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
to nebe: jako literární agent Marka Šindelky bych to chtěl trochu korigovat. Paní Kouba sice u Residenz Verlag neprosadila knihu (to je zásluha jiné překladatelky), ale prosadila sama sebe jako překladatelku. Už dřív prosadila v nakl. Kiepenheuer & Witsch Umělohmotný třípokoj Petry Hůlové (čímž tato... autorka definitivně skončila u nakl. Luchterhand, kde předtím vyšly tři její tituly, jeden v překladu Christy Rothmeierové a dva Michaela Stavariče). Od té doby (2013) od Petry Hůlové v němčině nic dalšího nevyšlo. Naše agentura ji ostatně už nezastupuje. K těm pěti velkým nakladatelům: odhaduju, že se tím kromě zmíněného rakouského nakl. Residenz myslí německý Suhrkamp (Jáchym Topol je jeho kmenový autor, vydání jsem vyjednal já, kniha by vyšla i bez hostování v Lipsku), německý Fischer (Lichožrouti – vyšlo už v březnu 2018, takže nejspíš taky bez přímé souvislosti s Lipskem), německý Luchterhand (německy psaný román Jaroslava Rudiše – nedá se tedy započítávat mezi nové překlady z č.) a švýcarský Kein und Aber (Jezero Bianky Bellové – vyšlo už před rokem, bez souvislosti s hostováním, autorka překlad představila v Lipsku 2018). O německá překladatelská práva Jezera byl takový zájem (i ze strany německých nakladatelů), že jsem musel uspořádat aukci – tohle švýcarské nakladatelství z ní (taky na doporučení Eleny Lappin) vyšlo vítězně. Na prodeji se zatím neprojevuje, že by tohle nakladatelství bylo, “pokud jde o PR, média a odbyt” v Německu v nevýhodě, jak píše paní Kouba – před rokem pro autorku uspořádalo po Německu malé turné, kromě Lipska se v Berlíně zúčastnila jednoho z největších něm. literárních festivalů. Nicméně přeju samozřejmě nám všem, kdo se o šíření č. lit. snaží, ať se nám daří. Paní Koubě pak přeju, aby se její překladatelská bibliografie rozšířila, aby jí překládání přineslo kromě hamburského tvůrčího stipendia i další ocenění, a přeju jí i mnoho úspěchů v českém literárním provozu (např. při práci v porotě Litery).
Vložil: nebe, 11.01.2019 14:15
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Paní Kouba tvrdí, že z 60 překladů, které vyjdou, jen 5 vyjde ve velkých německojazyčných nakladatelstvích. Proč paní Kouba sama nerozkryje, o která nakladatelství jde a jak se pro dané knihy rozhodli? Překládá sice M.Šindelku, ale pro nakladatelství, do kterého ho neprosadila, překlad jí byl pouze... zadán jako zakázka. Dále překládá drama D.Zábranského, a to v rámci antologie vydávané Barborou Schnelle. O jaké prosazovací činnosti překladatele je tedy v tomto případě řeč?
Vložil: M. Voslářová, 10.01.2019 23:19
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Mruku, chovej se slušně k ostatním účastníkům diskuze nebo si taky najdi něco lepšího na práci. Díky.
Vložil: mruk, 10.01.2019 21:47
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Lidi maj i život mimo iliteru, zkus to, Majdi!
Vložil: Magda de Bruin, 09.01.2019 19:35
Kouba, Doris: Recepce české literatury v Německu – polemika
Ano, když chce polemizovat, tak má. Po vašem příslovečném šarmu se mi už opravdu stýskalo!