Diskuse - historie

Vložil: redakce, 27.02.2021 22:08
Děžinský, Milan: O Diskurzu a chorobné závislosti
Manželé opraveni. Děkujeme pečlivému čtenáři.
Vložil: , 27.02.2021 14:51
Děžinský, Milan: O Diskurzu a chorobné závislosti
"naše manželky a manželé […] to nezajímá" – tady někoho vyloučili i z místnosti (skupiny?!) Gramatika.
Vložil: Januška, 26.02.2021 21:16
Děžinský, Milan: O Diskurzu a chorobné závislosti
"Krok s dobou"... "Politická hra"... "Diskurz" --- tomu říkám Poezie s velkým P, jak stehno....
Vložil: Jan Jelínek, 26.02.2021 18:36
Děžinský, Milan: O Diskurzu a chorobné závislosti
Ale ne po deseti letech práce na pile.
Vložil: Jan Vaněk jr., 25.02.2021 15:45
Houda, Přemysl: Normalizační festival
Houda na stranách 8–9 samozřejmě používá běžné označení "Möbiova páska" a vysvětluje její vlastnosti, ač metafora, k níž ji využívá, je skutečně dosti sporná.
Vložil: Alena Radoušová, 25.02.2021 01:10
Sleva u knih není zadarmo
Vážení přátelé, diskutující čtenáři, díky za Váš zájem o knihy i o tento velmi fundovaně napsaný článek. Pevná cena knihy není krokem zpět k někdejší socialistické praktice, ale v případě naší země krok do evropského společenství. I v rozvinutém kapitalismu např. Německa tento instrument skvěle existuje... a nedávno byl zákon nejen potvrzen, ale ještě vylepšen. Knihy mají ve světě jako jediné zboží výjimku z volné tvorby cen, a to z důvodu, že se od párku v rohlíku liší svojí přidanou hodnotou - duševním vlastnictvím autorů a jsou tudíž označeny jako kulturní statek. V naší zemi má láska ke knize a čtenářství velkou tradici, počet vydaných titulů nám spousta velkých národů závidí, ale tím spíš nakladatelé uvítají co největší počet míst, kde se jejich knihy mohou nabízet. To není nic proti e-shopům, i knihkupci mohou mít své e-shopy, jenže nemohou poskytovat slevu ve výši celého svého zisku, aby dokázali konkurovat slevě na megaknihy.cz, což by se naprosto změnilo, kdybychom měli zákon o pevné ceně knihy (rozumí se nově uvedené knihy na trh) - zákazník si může vybrat sám, kde si knihu koupí, zda u svého knihkupce, či v některém z řetězcových knihkupectví, nebo v jakémkoliv e-shopu (třeba u svého knihkupce), ale neměl by se přece rozhodovat a priori pouze podle ceny - v případě tohoto zákona se jedná o ochrannou lhůtu např. 2 roky (Francie) nebo 1,5 roku (Německo). Ve Francii je povolena v této lhůtě odchylka od stanovené ceny nakladatelem plus mínus 5%, v Německu není odchylka žádná (týká se i veletrhů), Řekové si odsouhlasili max. slevu 10%, je to v EU ojedinělé, ale asi by toto mohlo být i u nás akceptováno. Po uplynutí ochranné lhůty už pak nic volné tvorbě ceny knihy nebrání (pokud je tedy ještě na trhu). Před pěti lety vybojovala skupina autorek prosazení tohoto zákona ve Slovinsku, v současné době o totéž usiluje Polsko a zhruba pět let i čeští nezávislí knihkupci. A na naší společnosti a čtenářích je posouzení, zda vůbec potřebujeme v našich městech specifická knihkupectví, nebo si vystačíme s e-shopy a uniformními knihkupectvími čtyř největších řetězců. Alena Radoušová - Kniha Českého ráje Turnov
Vložil: Jan Vaněk jr., 24.02.2021 21:57
Pánek, Josef: L’Amour au temps du changement climatique
Článek rozhodně není bez zajímavosti (pohříchu ani problémů – než triviální "žil 7 roků" bych ocenil spíše citaci "provokací" jako "toustový chleba, misku 38minek [sic!!!] másla a jahodovou marmeládu […] teď se vidíte 1000x v 1000i [sic] zrcadel na stěnách", dokonce "Vydržíte to < 1 min.", "vzdálena... 20cm [sic] max", nebo – mimochodem tou opisností dost anglicistní – "A vy, 1., co jste v hotelu udělal, bylo, že jste zkontroloval, jestli". Tvrzení "zápis číslovek ZÁSADNĚ číslicemi, nikoli slovně" značně nadsazuje Pánkovu důslednost – při běžnějším užití oba způsoby střídá klidně v bezprostředním sousedství a pro touž věc: "už 2 dny jste nepil … už dva dny jste nepil", "pozorného dohledu 2 Indů, vrchního a číšníka … A dva černí hoteloví indičtí idioti … sledují vaše prsty … sledují každé vaše hnutí, každý váš pohyb, 2 Indové", "13letou Indku … třináctiletou dívku". Bylo by zajímavé vědět, jestli to překlad zachovával), ale musím říci, že mi chvilku trvalo si "chybějící interpunkce k vyznačení … otázky v přímé řeči" vyložit (doufám správně) jako interpungování čárkou (kterou by překotnější punker mohl také vynechat: o kus dál je označena "spíše gramatickou než stylistickou, vynucenou slovesem"), nikoli tradičně dvojtečkou, uvozovkou a verzálkou (opět to ovšem není soustavné, v řadě případů jsou dvojtečka a velké písmeno použity, jen uvozovky chybí jako třída). Právě tak musím upozornit, že v českém znění oné (v knize přesně) desetiřádkové věty je ohvězdičkováno DEVĚT "a", včetně normální koordinační skupiny "se na vás doširoka a zářivě usmívají"; osm jich je až ve francouzštině, neboť toto Pánkovo epiteton constans, respektive repetitivní refrén, je překládáno asyndeticky "vous adressent un large, un radieux sourire". (Formulace, že v prvním příkladu "Vrchní to uvidí a zařídí, aby …" se spojka "vztahuje ke stejnému slovesu", pak prozrazuje značnou ledabylost překladu a redakce, ani nemluvě o učebnicovém vyšinutí "získat důvěru pracovnic a opřít se o jejich znalosti, jimž děkuji za spolupráci".)
Vložil: Zuzana Li, 24.02.2021 11:28
Fang, Fang: Deník z Wu-chanu
Pro zájemce o téma fenoménu Fang Fang bych odkázala ještě na rozhovor se spisovatelem Ning Kchenem v revue Souvislosti, kde popisuje situaci zhruba před rokem: „Fang Fang je v Číně horké téma, přímo žhavé. Do pohybu se daly spodní proudy. Celé to je složité, až bude někdo někdy psát o téhle části čínských... dějin a podaří se mu fenomén Fang Fang dobře zanalyzovat, mohlo by se mu tím podařit popsat základy problematiky současné Číny. Ale to by musel napsat politolog, sociolog, historik a literární kritik v jednom, protože jen z jednoho úhlu by to bylo málo. Spisovatel stojí vždy osamocen, a když se ocitne uprostřed bouřících mas, je to pro jedince vždycky nebezpečné. Fenomén Fang Fang můžeme časově rozdělit na dvě etapy. První etapa trvala oněch šedesát dnů, kdy se v rámci karanténních opatření uzavřel celý Wu-chan a Fang Fang psala své každodenní internetové příspěvky. Druhá etapa následovala poté, kdy vyšlo najevo, že se její Deník z Wu-chanu překládá do mnoha jazyků a chystají se zahraniční vydání. V Číně knižně nevyjde, to je už jisté. Já sledoval bedlivě a v přímém přenosu první etapu. Epidemie zaskočila úplně každého a uzavření desetimilionové metropole bylo bezprecedentní rozhodnutí. Všichni jsme den co den sledovali čísla, kolik přibývá nakažených a jak se kde epidemie šíří. Měli jsme strach. V oficiálních zprávách se člověk nedozví vše, jejich pojetí reality je velmi omezené, oficiální média mnoho důvěry veřejnosti nemají. Fang Fang žije ve Wu-chanu, a tak když začala každý den na Weibo nebo na WeChatu zveřejňovat své texty o tom, co zjistila, co se doslechla, co prožívá ona a její okolí, četli jsme je jako vzácné autentické zprávy ze samého centra dění, ze kterých jsme si mohli udělat představu o tom, co se tam asi tak ve skutečnosti děje. Bylo to jako slyšet dech a tep města uzavřeného v karanténě. Proto na sebe taky upoutala takovou pozornost. Z toho právě vyvstal problém, protože oficiálním místům se to nelíbilo. A obzvlášť se jim nelíbilo, když opakovaně volala po potrestání viníků, když psala o tom, proč se celá věc tak dlouho tajila. Cenzura jí začala posty mazat. Zobrazil se titulek, ale když na něj člověk klikl, text se nezobrazil, jen upozornění, že příspěvek byl pro nevhodnost obsahu smazán. Účty Fang Fang opakovaně zmrazili, znamená to, že se na něj majitel nedostane a nemůže nic zveřejnit. Je to způsob psychologické války a zároveň druh trestu. Na to všechno jsme normálně zvyklí, tentokrát to ale v té vypjaté době vyvolalo obrovskou vlnu solidarity s Fang Fang a odporu k cenzuře. Solidarita se projevovala tak, že opravdu spousta lidí její příspěvky sdílelo na svých účtech a profilech, přeposílalo si je ve skupinách, aby v tom množství neměla cenzura šanci všechno vymazat, aby se to jako štafeta šířilo pořád dál. Mluvíme o desítkách tisíců lidí, ne o pár kamarádech. Z osobního deníku se najednou stal v podstatě celostátní fenomén boje s cenzurou a potažmo zápas o svobodu informací ve veřejném prostoru, jaký jsme nikdy předtím nezažili. V těch dvou měsících se v jejím deníku soustředily dva jasné požadavky: prvním byl požadavek po pravdě, semknutí se, sdílení společného osudu, jeden za všechny a všichni za jednoho. Druhým byla revolta proti internetové cenzuře a státnímu aparátu, všichni se zapojili z pocitu, že jsme jako lid v právu a budeme se bránit, budeme si stát za svým, neuhneme." ... Více na http://souvislosti.cz/OLD/index.php
Vložil: Zuzana Li, 24.02.2021 11:13
Fang, Fang: Deník z Wu-chanu
Děkuji za věcnou a výstižnou recenzi. Za zcela zásadní považuji v knize také téma kázně a sebekázně. Autorka opakovaně děkuje obyvatelům města, že právě především díky jejich obětavosti a sebekázni desetimilionová metropole epidemii nakonec úspěšně zvládla. Není to téma, které by pro nás stálo za větší... pozornost? Zvlášť v dnešní tristní situaci, kdy je po roce pandemie konec u nás stále v nedohlednu?
Vložil: Karel Huněk, 23.02.2021 14:42
Houda, Přemysl: Normalizační festival
Děkuju. Chápu, že u latinských a latinizovaných jmen dnes existují dubletní tvary: přivlastňovací adjektiva Möbiův / Möbiusův a genitivy Möbiuse / Möbia. Tvar "Möbiho" však zdá se není genitivem jména Möbius, ale Möbi. Má nejistota tedy spočívá právě v tom, že se možná píše o nějaké jiné pásce, která... má třeba na rozdíl od Möbiovy pásky (předmět dvojrozměrný tvářící se jako třírozměrný) či mince (předmět třírozměrný tvářící se jako dvojrozměrný) plochy tři a více čili že to je třeba nějaký předmět čtyřrozměrný tvářící se jako dvojrozměrný nebo podobně, což by umožnilo takový předmět použít co metaforu fenoménu na pohled jednoduchého, ale v podstatě vrstevnatého, složitého a připouštějícího mnohost přístupů.
Vložil: František Tůma, 23.02.2021 12:57
Houda, Přemysl: Normalizační festival
Možná není systémově dokonalý ani jeden tvar, i když ten zažitější je přece jen o dost vhodnější a oplývá určitou elegancí. Jenže Internetová jazyková příručka k problému dodává: „Tzv. antický způsob skloňování se neuplatňuje vždy, když jméno končí na -us, -as, -es, -os. Patří-li jména tohoto typu novodobým... nositelům (a pisatel nechce záměrně zdůraznit jejich antický původ) nebo jde-li o jména jiného než latinského či řeckého původu, která však mají zakončení obdobné jako jména antická, neodtrháváme v nepřímých pádech zakončení -us, -as, -es, -os, ale přidáváme pádové koncovky k celému jménu (Angus –? 2. p. Anguse –? 5. p. Angusi)." Blíže tam. Taková německá příjmení existují poměrně hojně. Bohužel řešení přivlastňovacích adjektiv tohoto typu příručka enumerativně neřeší, takže řešitel zůstane poněkud na pochybách. Ovšem slýcháme zcela správně „Angusova matka", tedy při správném skloňování "Möbiuse" (a vlastně ne jinak) by měl být genericky správný i dlouhý tvar. Existuje třeba příjmení „Pistoriusová", kde je to pěkně vidět. Můžou se nám k tomu vyjádřit jazykovědci, pokud tuto diskusi (až na občasné sprostoty, které by snad mohl někdo odfiltrovat) sledují?
Vložil: Karel Huněk, 23.02.2021 08:58
Houda, Přemysl: Normalizační festival
Asi se mýlím, ale přijde mi, že ona "Möbiho páska" -- pokud jde jakousi metaforu fenoménu, na nějž nelze nahlížet ani ze dvou stran (nemá "bifacialitu" mince), nýbrž pouze jeden pohled je správný -- by měla být páskou Möbiovou. Nicméně mi zároveň přijde, že metafora Möbiovy pásky, takto použitá právě... na vrstevnatý a množství perspektiv připouštějící fenomén, je použitá chybně. Čili to možná je skutečně Möbiho páska, již ovšem neznám.
Vložil: tomáš havel, 17.02.2021 08:33
Sleva u knih není zadarmo
Marie Voslářová: Slovem "funguje" myslíte, že skutečně funguje, nebo že to tam tak mají zavedené? Protože třeba ve Francie navzdory fixní ceně knih knihkupectví stále ubývá, spousta jich bojuje o přežití. V posledních letech skončily i dva řetězce, čili se to netýká jenom těch nezávislých. Samozřejmě... někdo může namítnout, že kdyby tam fixní cenu neměli, tak dnes už nemají knihkupectví ani jedno... * Existuje část lidstva, která je přesvědčená, že podobné "neduhy" spasí státní zásahy do ekonomiky, a existuje část lidstva, která takové jednání považuje za čiré zlo. O tom mi nepřísluší diskutovat, nejsem ekonom. Jsem však přesvědčený, že problém kamenných knihkupectví spočívá v něčem úplně jiném a plést do téhle diskuse řeči o tom, že za to může kapitalismus, je demagogie. Tak jako po staletí a za všech režimů zanikaly nebo se transformovaly nejrůznější řemesla a formy podnikání či obchodu, tak prostě zaniknou knihkupectví ve formě, v jaké prosperovaly ve dvacátém století. A bude hůř – nepotrvá dlouho a mezi kupci knih se budou početně prosazovat generace, které se na internetu pohybují od kojeneckého věku (bez nadsázky), bude růst podíl e-knih, případně audioknih (samozřejmě ne ve formě cédéčka). Tihle lidé už chodí přes appku i do hospody (boom roznáškových služeb tu byl ještě před covidem). * A co se v těch zemích, kde funguje fixní cena, třeba děje s neprodanými přebytky, myslíte, že ty každoroční miliony tun papíru, které se nepodaří prodat v různých výprodejích (netvrdím, že bezezbytku, ale něco přece) někde skladují, nebo to po pár měsících v tichosti šoupnou rovnou do stoupy? * Škoda, že se do diskuse nezapojil žádný nakladatel, dost by mě zajímal názor i téhle strany.
Vložil: Jitka J., 16.02.2021 22:08
iLiGlosa: Mladí zuřiví básníci
Zajímavý článek, díky za něj. Na okraj bych jen doplnila, že Pedro Carmona-Alvarez se danému tématu (nejen) ve svých básních soustavně věnuje už od svého debutu v roce 1997.
Vložil: Benoit Meunier, 16.02.2021 16:26
Pánek, Josef: L’Amour au temps du changement climatique
Nepíši, že pochybuji, že by Češi četli Bernhardta. Píši, že pochybuji, že ho Pánek četl, v tom se opírám o to, co sám říká veřejně v rozhovorech o svých vlivech a četbě. Ale mohu se mýlit.
Vložil: Patrik Linhart, 16.02.2021 15:33
Kaprálová, Dora: Proč už nepíšu o poezii
Doro, kurva dobrý! Říkám tomu - ne všemu - exorcismus exotů.
Vložil: jf, 16.02.2021 10:39
Pánek, Josef: L’Amour au temps du changement climatique
"V té souvislosti se nám dozajista vybaví Thomas Bernhard, i když opět je poměrně málo pravděpodobné, že by ho Pánek kdy četl." Wow, to je přímo ukázková vlastní nadutost. Kdo by v Česku taky kdy četl Bernharda, zato ve Francii...
Vložil: Marie Voslářová, 16.02.2021 08:25
Sleva u knih není zadarmo
V diskusi byla několikrát zmíněna pevná cena knih - není to vynález českých nakladatelů. Než to vážený čtenář zavrhne jako návrat do minulých dob temna, může se například na Wikipedii pod "Fixed book price" podívat nejen na argumenty, ale i na tabulku zemí, kde tento princip funguje. https://en.wikipedia.org/wiki/Fixed_book_price
Vložil: Dagmar Cechova, 16.02.2021 02:53
Sleva u knih není zadarmo
Nakladatel i autor obdrží z knihy naprosto stejnou částku, ať se kniha prodá za jakoukoli cenu, čtenář má možnost koupit si knih více, jsou-li za nižší cenu, a to, jak se o marži podělí distributor s knihkupci či jinými prodejními kanály a kolik si z ní ukrojí ve prospěch slevy, je čistě jejich ekonomická... věc. Oni si to musí umět spočítat tak, aby jim to vyšlo. Jediný, kdo z tohoto vychází hůř, je nezávislý knihkupec, který se holt musí přizpůsobit době, je to celosvětový trend, nejen v oblasti knih. Je to totéž jako malé obchůdky s potravinami versus velké supermarkety. Ale vyčítáte supermarketu slevové akce? Jako koncový zákazník se rozhoduji, zda si koupím máslo za 25 Kč v marketu, nebo za 35 Kč u svého maloprodejce. A ten mě musí umět nějak přesvědčit, nabídnout něco navíc - je to o jeho prodejních strategiích. Ale přesto nebudu koukat skrz prsty na řetězce, které si mohou větší slevy dovolit, a tím dosáhnou větších prodejů. To je prostě zákon obchodu. Tento článek pro mě není realistickým pohledem na věc, ale jednostranným nahráváním malým knihkupcům s mnoha mylnými a zavádějícími informacemi. Jsem autor a mám pevné procento z MOC bez DPH (o tom, že je obecně nízké, by se měla vést jiná debata). Osobně jsem moc ráda, že se díky slevám mé knihy dostanou k více čtenářům. Rozhodně to nepociťuji jako jakoukoli svou nevýhodu.
Vložil: Elena, 15.02.2021 21:58
Sleva u knih není zadarmo
Pracovala jsem ve dvou institucích, které vydávaly knihy. Distribuci do knihkupectví jsem vždy řešila přes komisní smlouvy. Vydávali jsme pouze odborné knihy a největšími odběrateli byli univerzitní knihkupectví. Rabat jsem dávala vždy 30 %. Vlastní e-shop obě instituce mají. Distributory jsem nikdy... nevyužila, vlastně ani nevím, kdo takovou službu nabízí. Děkuji za příspěvek, který mi rozšířil obzory.
Vložil: Degenerovaný Teplouš, 15.02.2021 21:21
Friedenthal, Meelis: Včely
Ty jsi ale teploušek, brouku!
Vložil: Petra Štarková, 15.02.2021 20:03
Sleva u knih není zadarmo
Jako autoři - spisovatelé máme, alespoň pokud vím i od ostatních, procenta stejná ať se kniha prodá se slevou nebo bez. Takže nechápu, proč a jak by nás měly eshopy poškozovat - naopak jsme rádi, že se knihy i v době lockdownu prodávají, a na tom mají eshopy teď docela velký podíl.
Vložil: Karel Svoboda, 15.02.2021 19:42
Sleva u knih není zadarmo
Nikdy jsem nepochopil, proč stejná kniha u nakladatelství je dražší (i po nějaké slevě) než v nějakém e-shopu, kde se k ceně jasně musí přičíst procenta pro distributora i eshop. Proč by pak měl zákazník nakupovat knihu přímo tam, když většinou kupuje více knih od různých nakladatelství? Přesně jak... tu někdo psal - knihkupci/nakladatelství budou muset přijít přidanou hodnotou. Ať uz přednášky, kafe...nebo limitované obálky...
Vložil: Jitka. J., 15.02.2021 18:28
Sleva u knih není zadarmo
Samozřejmě že ceny e-shopů aj. ovlivňují i nakladatele, pro něj je zdaleka nejvýhodnější prodat své tituly po vlastní ose, jenže v konkurenci obrovských slev prostě nemá šanci zákazníka oslovit. I o tom se ostatně v článku píše. Taky je zajímavé, že nikdo z místních bojovníků za kapitalismus (ač jsem... si tedy dosud myslela, že svobodná volba zákazníka na základě fundovaných informací s ním není v rozporu) nereflektuje zmíněnou praktiku, kdy si e-shop poněkud upraví původní cenu knihy k obrazu svému... A co se týká dočasných pevných cen, jsou země, kde to funguje, takže to asi nebude úplně mimo (přinejmenším k zamyšlení). Každopádně díky autorce a iLiteratuře za tenhle článek.
Vložil: Radovan Auer, 15.02.2021 18:06
Sleva u knih není zadarmo
Chápu smysl článku a chápu rozpaky diskutérů o "pláči nad základními principy kapitalismu". Ano, přesně takto si stěžovali před patnácti lety na e-shopy prodejci elektroniky, oblečení, sportovního náčiní, prostě veškerého spotřebního zboží. A velká část soukromých prodejen tohoto typu opravdu zavřela... krám a přenechala pole řetězcům a e-shopům. A jestliže nám to u knihkupectví vádí (mně ano), protože opravdu nakladatel na tomto netratí, za svoje zboží dostane zaplacenu nasmlouvanou cenu, tak pojďme hledat cestu, jak jim pomoci. Pevné ceny to nejsou. Daná problematika už se tu řeší dlouho, takže rád sepíšu celý rozbor, proč ne, ale tady uvedu jen ten hlavní argument. Cena je jen jednou složkou marketingového mixu a velcí hráči obratem naleznou jiný způsob, jak maximalizovat své prodeje. Opravdu si o svých čtenářích myslíme, že se dominantně rozhodují jen a pouze dle ceny? Za sebe vidím cestu ve dvou věcech: 1. Na trhu jsou i solidní distributoři. Nakladatelé, kterým princip "parazitních e-shopů" vadí se mohou spojit, nechat si právníkem vtělit do smlouvy s distributorem body, které podobným aktivitám zamezí. 2. Nezávislá knihkupectví mohou konkurovat síle řetězců a e-shopů pouze v případě, pokud posílí svou roli kulturního a společenského centra v daném místě. To není z mé hlavy, podobný problém nastal v řadě státu dávno před námi. V jedné debatě v Institutu Cervantes, když jsem hovořil o trendu zániku malých nezávislých knihkupectví, především mimo velká města, mi můj španělský protějšek odpověděl - ano, to se u nás dělo také, v posledních letech ale rychle přibývá malých knihkupectví, spojených s kavárnou, vinárnou, pořádající malá čtení, koncerty.... Dovedu si představit projekt na oživení lokálních nezávislých knihkupectví v rámci stávajících grantových schémat MK, dovedu si i představit, že pokud by se mnohaleté úsilí do zavedení pevných cen přetavilo do úsilí o speciální grantové schéma na podporu malých nezávislých knihkupectví, už tady ta granty dávno máme. Není to totiž zase o tak velkých penězích.
Vložil: Pavel Mondschein, 15.02.2021 15:27
Sleva u knih není zadarmo
Všichni prodejci - kamenné obchody, e-shopy, dropshipové platformy - mají od distributora víceméně stejné podmínky. To, že e-shopy dokážou být nákladově efektivnější než kamenné obchody a že kamenné obchody nejsou mnohdy schopné vyvážit své vyšší náklady také odpovídající vyšší přidanou hodnotou, přece... není chyba a problém e-shopů. Už mi tu chybí jen postesknutí nad tím, jak elektronické knihy ničí literaturu, protože nejsou tištěné, a že se nejlíp čte ve světle petrolejky.
Vložil: th, 15.02.2021 14:43
Sleva u knih není zadarmo
Pardon: za první hvězdičkou má být: ... se NEdomnívám...
Vložil: tomáš havel, 15.02.2021 14:41
Sleva u knih není zadarmo
Možná se mýlím, rád se nechám poučit. Souhlasím s panem Dočkalem, že nakladatel (a tedy potažmo i všichni jeho dodavatelé – autoři, překladatelé, redaktoři, grafici, ilustrátoři, sazeči...) dostane vždy cca 50 % z ceny knihy bez DPH, ať se na jejím prodeji přiživí kolik chce prodejců, přeprodejců,... překupníků... Nakladateli (a všem profesím, které se na vzniku knihy podílejí) může být jedno, za kolik se jeho kniha prodává * Takže se domnívám, že nějaká státem předepsaná cena by na stavu financování "výrobní" fáze knihy něco změnila. Nopak – cena knih se zvýší, prodá se jich logicky méně a ve finále na to doplatí hlavně ta „výrobní“ část řetězce. Velkým distributorům zvýšená cena dorovná ztrátu z nižších prodejů, nakladatelům nikoli. Ti navíc přijdou o možnost sami poskytovat slevy (na vlastním e-shopu nebo různých akcích, čteních, festivalech, veletrzích). Nepomůže to ale výrazně ani malým, kamenným obchodům (i z příspěvků v diskusi vyplývá, že si lidé přes internet nekupují knihy jedině a výhradně kvůli nižší ceně, jedná se prostě o trend, který s sebou nese "moderní" doba, nikoli o ničivý dopad zhýralého kapitalismu). * Ještě k argumentu, že kniha není rohlík: kniha v jednadvacátém století podle mě prostě rohlík je (bez jakéhokoli hodnotícího zabarvení). Pryč jsou doby, kdy si knihy kupovala duchovní elita národa, dneska celý knižní byznys drží nad vodou konzumní čtivo prodávané a kupované jako housky na krámě. A taky jsou pryč doby, kdy jsme si chodili pro radu ke knihkupci; pro někoho prospěšné, pro jiného zpropadené internety dávno poskytují tolik informací (nejen influenceři na soc. sítích, ale i čtenářské skupiny jako Literární snobi, weby jako Databáze knih a koneckonců i iLiteratura), že se lidé prostě bez návštěvy knihkupectví obejdou. A neznamená to, že tito by byli kulturně či intelektuálně méněcenní. Podobný osud/změna ostatně potkal prodejce hudebních nosičů, lékárny... * Jediné, co považuji za bezesporu negativní jev současné proměny knižní prodejní sítě je skutečnost, že velcí hráči získávají čím dál větší monopol a mají možnost (a taky to někteří dělají) z pozice síly nedodržovat (bez praktické možnosti postihu) své smluvní závazky vůči těm menším. To už je ale úplně jiná diskuse a regulovaná cena knih nemůže mít vliv ani na podobné amorální praktiky.
Vložil: LT, 15.02.2021 14:03
Sleva u knih není zadarmo
Kamil: Kde jste získal informaci, že Megaknihy je 'dcera' Kosmasu?
Vložil: Miroslav Dočkal, 15.02.2021 13:39
Sleva u knih není zadarmo
Moc nechápu, jak na tom může prodělat nakladatel. Ten si přece dopředu určí, kolik procent z prodané knihy je pro něj, a kolik dá distributorům a knihkupcům. A veškeré peníze, které jdou distributorům a knihkupcům, přece nijak neovlivní jeho zisk? Ovlivní jej jen počet prodaných výtisků. A obecně snížení... výsledné ceny zvedne počet knížek, který si čtenář za stejný plat může koupit - ano, dá se říct, že stejně jako je stejný ten plat, je plus mínus stejný počet knih, jaké stihne "učíst", ale to není úplně pravda: hodně lidí si kupuje více knih, než stačí učíst. Snížení výsledné ceny knihy tedy zvýší počet prodaných knih, což zvýší zisk nakladatelům a vzhledem k vyššímu počtu prodaných knih přivede do zisku i některé z nakladatelů, kteří by jinak skončili ve ztrátě. Nebo dělám v něčem v té úvaze chybu? Problémy pro distributory a knihkupce jsou samozřejmě něco jiného.
Vložil: Anna Tkáčová, 15.02.2021 09:16
Sleva u knih není zadarmo
Z té diskuse na mě padá marnost a naprosté nepochopení. Kniha není rohlík. Z některých příspěvků pod argumentačně naprosto dobře podloženým textem se zcela vytratili ti, bez nich by knihy těžko vůbec vznikly: autoři, překladatelé, ilustrátoři. Pokud někdo nechápe, že ti jsou tím pokřiveným nastavením... knižního trhu postiženi nejvíc, tak marnost nad marnost, všechno je marnost. A přitom jsou těmi, kdo situaci mohou ovlivnit ze všech nejméně. Leda že by přestali psát, překládat a ilustrovat. To by se najedou všichni divili, včetně některých diskutujících.
Vložil: Bohumil Macháček, Ing., 15.02.2021 08:18
Sleva u knih není zadarmo
Ano, takhle funguje kapitalismus, a ten český reálný kapitalismus zvláště! Ti, co skutečně něco vytvářejí - autoři, překladatelé, nakladatelé a jejich spolupracovníci (redaktoři, korektoři, grafici apod.) dostanou ho*no, resp. hovínko a smetanu slíznou paraziti a veksláci - distributoři! Ani tu nulovou... sazbu DPH u tištěných knih nám naši zaměstnanci ve vládě nedovedou zařídit!
Vložil: Jaroslav, 14.02.2021 23:38
Sleva u knih není zadarmo
Zajímavý náhled do problematiky, nicméně některé pasáže jsou zcela mimo mísu a nejen názorově, ale i fakticky. Mám na mysli například viditelnost eshopů ve vyhledavačích. Pokud někdo křiví trh, tak to jsou distributoři v kombinaci s nakladatelstvími, konkrétně ta zde dvě velká zmíněná, která skupují... ve velkém ta malá nakladatelství a parcelují si trh. Podle mě už by to měl pomalu začít řešit antimonopolní úřad. Největší "srandou" je, že nejméně z celé knížky tak má ve většině případů její autor (čest výjimkám).
Vložil: Karel K. , 14.02.2021 20:10
Sleva u knih není zadarmo
Chápu to jako útok na megaknihy.cz, od nich jsou ty screeny. Osobně například jídlo a spoustu věci nakupuji “u místních”. Z principu nenakupuji na Alze. Ale megaknihy mi nevadí. Proč? Dělal jsem objednávku knížek. Pro mě, ženu, děti... celkem to bylo asi za 5.000 Kč. Vydejnu mám vedle kanceláře. Kdybych... tohle objednaval j jednotlivých distributorů (nakladatelů), byla by cena o více než 1.000 Kč vyšší. Plus 4x poštovné. A hlavně: Nevyzvedl bych to najednou. Přijeli by ke mě 4 dodávky se 4 zasílkami. Tedy to řešení je dražší, časově náročnější, méně ekologické... Je mi fuk, komu ta firma patří (pokud to není Babiš). Proč se malí nakladatelé nedomluví a neudelají společný e-shop? Proč to tedy megakniham prodávají a pak pláčí? Sorry, tohle neberu.
Vložil: Marie Voslářová, 14.02.2021 18:54
Sleva u knih není zadarmo
Nechápu, proč by měl být podrobný popis fungování odvětví včetně vysvětlení některých nežádoucích důsledků nějak v rozporu s kapitalismem. Zákazník ať se rozhodne - ale informovaně.
Vložil: Jaromír, 14.02.2021 18:10
Sleva u knih není zadarmo
Mě by zajímalo, jakým způsobem těm e-shopům může zákazník "naletět"? Oni pak nepošlou zaplacené zboží? Nebo pošlou místo knih padělky? Nebo nekvalitní knihy (vytištěné zdraví škodlivým inkoustem, když už se argumentuje původem mrkví)? ///// A taky by mě zajímalo, komu všemu přinese užitek pevná cena... knih, kromě velice úzké skupiny podnikatelů – malých knihkupců. Komu dalšímu přinese užitek skutečnost, že většina čtenářů zaplatí za knihy (tytéž knihy) vyšší cenu? Není tohle spíš lobbing sdružení knihkupců?
Vložil: Pepa, 14.02.2021 17:47
Sleva u knih není zadarmo
Myslím, že autoři článku v životě neslyšeli o nabídce a poptávce. Komunismus se všude stejnou cenou jsme tu už měli. Díky těm eshopum kupuji řádově více knih a tím i podporuji mnohem více nakladatelství.
Vložil: Petr H., 14.02.2021 16:43
Sleva u knih není zadarmo
Takhle funguje kapitalismus. Přijde mi dost ufnukany článek. Tohle funguje po celem světě s jakymkoliv zbožím a nerozumim tomu, proc ja jako zákazník bych měl kupovat zboží dráž, pokud za to jinde za vyšší cenu nedostanu žádnou přidanou hodnotu. Pochopil bych, pokud bych si nejakym obchodem vytvoril... vztah a měl od něj nejakou pridanou hodnotu. A například u Megaknih, z kterých jsou v článku fotky jsem nikdy neměl žádný problém a ceny úplně jinde. Já kupuji hlavně eknihy (z důvodu místa a ekologie) a přivítal bych, abych je mohl koupit primo od nakladatele, abych vynechal tu hromadu zbytecnych lidi, co je na to nabalenych.
Vložil: Jan Bláha, 14.02.2021 16:03
Sleva u knih není zadarmo
Ano, chtělo by to zeptat se Milana Gelnara z Arga...
Vložil: Marcel, 14.02.2021 15:55
Sleva u knih není zadarmo
Autorka 30 rokov spala a teraz sa zobudila. O tomto je predsa kaptalizmus ako ekonomický systém, predávajúci sa snaží mať co najväčší zisk, kupujúci zasa hľadá, čo najnižšiu cenu. A nápady na zmrazenie/zastropovanie cien po určitú dobu nás pomaly vracajú späť. Nehovoriac, že samotný ekonomický systém... je už dosť pokrivený reguláciami a dotáciami (to je však téma na inú debatu).
Vložil: Kamil, 14.02.2021 13:37
Sleva u knih není zadarmo
Největší čuňárns je kosmas.cz a jeho “dcera” megaknihy.cz, suverénně největší parazit.
Vložil: Kateřina Krištůfková, 14.02.2021 08:43
Sleva u knih není zadarmo
Díky za tenhle příspěvek! Důležité téma, o kterém se bohužel dosud příliš nemluvilo. Snad otevře širší diskusi a povede do budoucna třeba k nastavení pevných cen knih alespoň na nějakou dobu od vydání.
Vložil: Hasan Zahirović, 13.02.2021 21:44
Jergović, Miljenko: Rabija i sedam meleka
Rabija je jméno pro paní, žádný rabín to není.
Vložil: ahura mazda, 12.02.2021 22:23
Filloy, Juan: Op Oloop
Tato recenze je mnohem přínosnější, je vidět, že autorka je fundovaná hispanistka.
Vložil: JVjr, 11.02.2021 21:58
iLiGlosa: Pí ejč dý
Pohříchu nikoli. Říká slovo od slova, v 6:25 (URL si každý zájemce snadno vygooglí za pár vteřin, takže nevidím důvod tu onomu pochybnému médiu dělat reklamu -- na rozdíl od stopáže, kde je naopak žádoucí, aby ten, kdo už si to protrpěl, ušetřil ostatním nutnost opakování; diskuse nejsou těžení bitcoinu!... i když nějaký proof-of-work jako vstupní kritérium by taky nebyl marný, ale to odbočuji): "Samozřejmě ta, ta… ta parta demonstrantů, ten dav, to nepředstavovalo žádné nebezpečí, protože…]é, zcela pod kontrolou, um, civilních, zvolených, demokratických úředníků, jsou ozbrojené síly, v tom je rozdíl mezi… Spojenými státy a Argentinou nebo Uruguayí nebo dalšími jinými zeměmi… Venezuelou! kde armáda RUTINNĚ {důraz na rozdíl od předchozího můj a ne Lukešův] zasahuje do politiky" (následující pomlka větnou melodií odpovídá spíše středníku než tečce, podobně jako to, že k tématu Lukeš domeandroval od Romneyho tvrzení, že šlo o puč, přes srovnání s pochodem žen v říjnu 1789, kterým "v podstatě daly do pohybu francouzskou revoluci, s gilotinou, s popravami a podobně"; ale z hlediska výstavby promluvy lze dílčí celek považovat za jakžtakž autochtonní). Pan Mattuš případně mé rychločtení Wikipedie opraví, ale poslední junty tam vládly v 1875/6–90, 1933–42 a 1972/3–1984/5. Interpretovat tohle jako "přítomný čas v širším smyslu" je jako tvrdit, že v českých zemích jsou rutinně vězněni disidenti protestující proti politice sousedních mocností ovládajících domácí poměry.
Vložil: mp, 09.02.2021 22:17
iLiGlosa: Pí ejč dý
Akorát že v příslušné větě IL mluví o "zemích, kde armáda zasahuje do politiky" (a přítomný čas je zjevně míněn v širším smyslu), ale kdyby měl člověk všechno kontrolovat, tak se ty sloupky nenapíšou.
Vložil: lao tse, 09.02.2021 21:11
iLiGlosa: Pí ejč dý
a vůbec nejomezenější jsou docenti...
Vložil: Boleslav_Bahno, 07.02.2021 09:23
Hůlová, Petra: Čtyři důvody, proč nevíme, co si myslí čeští autoři
tím textem paní Hůlová ukázala něco, čemu v Polsku říkáme "rozum i godność człowieka".
Vložil: mp, 06.02.2021 15:04
Marek, Jaromír: Interhelpo
Školy nemám a ta celková formulace je vskutku matoucí, ale české "měl se stát" ve smyslu "was to become" apod. jistě existuje.
Vložil: kh, 06.02.2021 09:57
Marek, Jaromír: Interhelpo
Pokud zde odhlédneme od konfúze vzniklé z použití deontického "mít" v epistemické funkci a nahradíme sloveso příslovcem "údajně" ve spojení s plnovýznamovým slovesem, je jasné, že formulace neobstojí ani v epistemické funkci.
Vložil: Martin Liška, 06.02.2021 07:31
Marek, Jaromír: Interhelpo
Myslím, že z textu recenze jasně vyplývá, že ono zpochybňující "se měl stát" nemá za cíl zpochybnit skutečnost, že se Szabó stal ministrem v maďarské vládě, nýbrž upozornit na autorovu záměnu dvou různých osob, jak jste si koneckonců ve svém příspěvku sám odpověděl. Každopádně děkuji za doplnění dalších... zajímavých informací.
Vložil: Jan Vaněk jr., 05.02.2021 20:16
Marek, Jaromír: Interhelpo
Nechápu to zpochybňující "se měl stát": že János Szabó (1897–1986; v ruských pramenech rovněž převažuje maďarská podoba jména) byl členem dvou vlád MLR, jde snadno dohledat dokonce i v češtině a slovenštině (ačkoli Markova vysvětlivka "V roce 1947 se vrátil do Maďarska, kde se stal ministrem v první... komunistické vládě" je nesmysl: ze SSSR odjel až v létě 1950, protože mu nesvědčilo drsné klima; do čela nově vytvořeného resortu místního průmyslu byl jmenován v lednu 1952. K tomu viz ne zcela faktograficky přesné podání rozmluvy s ním in Milan Syruček, Na ostří pera, 2012, kapitola Lesk a bída Interhelpa, což Marek v seznamu literatury uvádí!). Pasáž o "více nositelích téhož jména" svědčí spíš o tom, že problematické bylo pro recenzenta porozumět straně 288 (natožpak se zamyslet nad tím, jak by dva jmenovci mohli sdílet i přezdívku, potažmo krycí pseudonym), kde je souvisle pojednán osud syna Szabóovy sestry – viz https://books.google.cz/books?id=iQIHEAAAQBAJ&pg=PA288 : "Marie Chovanová-Szabóová vzpomínala, jak do armády postupně nastoupil její manžel Julius Chovan a […] syn Jan […] Jan Chovan se jako parašutista účastnil Dukelské operace. […] vzpomínala jeho matka Marie Chovanová-Szabóová. Jejímu synovi amputovali ruku […] vyrůstal v mnohonárodnostním Interhelpu, znal několik jazyků […] 'Spolupracoval při vyslýchání zajatců. Naučil se psát s protézou a pracoval v kanceláři,' uvedla ve svých vzpomínkách Marie Chovanová-Szabóová. Ján Samuel-Szabó na následky zranění zemřel krátce po skončení války. Dalších jedenáct příslušníků Interhelpa padlo přímo v bojích" Takže Marek na samý závěr v nějakém trapném, leč bez problémů rozeznatelném zatemnění smyslů nahradil invalidovo jméno jeho strýcem (který strávil válku jako funkcionář středoasijského lehkého průmyslu, byť tvrzení "V roce 1940 byl Ján Samuel-Szabó jmenován ministrem pro rozvoj měst a obcí v kyrgyzské vládě" neodpovídá pramenům – takový lidový komisariát ani neexistoval; snad jde o záměnu s jeho druhým maďarským postem po reorganizaci. Jinde sám Marek uvádí, že v letech 1940–1 byl Szabó členem předsednictva "Rady průmyslových družstev Kyrgyzské SSR", v září 1939 snad dokonce předsedou; vysvětlením by mohlo být, že podobné organizace byly formálně postaveny na roveň ministerstvům).
Vložil: Marie, 03.02.2021 11:41
Horáková, Pavla
Zbytečná zlomyslnost PB i anonymního diskutujícího. Někdo píše přes den nebo večer, jiný se zase snaží být za každou cenu zajímavý.
Vložil: , 02.02.2021 21:07
Horáková, Pavla
Škoda, že český spisovatel pan B-ec ze své reakce neudělal sloupek pro iLiteraturu, ale prodal ho konkurenci. https://www.advojka.cz/archiv/2020/23/pres-den-nebo-vecer-sloupky-psane-na-vodu Česká spisovatelka paní H-ová – jak nyní víme, protože nám to sama řekla – neměla do třiceti světu co říct.... Což přijala se vší skromností jako fakt a učila se a učila a „řemeslo si tříbila“ až do chvíle, kdy těsně po třicítce vylétl z pilné a pokorné kukly překrásný spisovatelský motýl. Měl za sebou v té kukle spoustu tvrdé černé práce – a tak vylétl s pořádnou chutí a do veliké výšky. Šlo mu to výtečně, protože – jak paní H-ová o sobě s uznáním v jednom celkem nedávném rozhovoru prozradila – těžko na cvičišti, lehko na bojišti. A teď nám ten vycepovaný motýl poletuje po bojišti české prózy a trousí postřehy, které se vyznačují dvěma věcmi: sebechválou a ubíjející fádností. Paní H-ová myslí a velmi pěkně formuluje, že kontakt se čtenáři „aktivně nevyhledává“, ale – přemítá dál – čtenáři se ozývají sami. Dostává od nich, říká, „několik soukromých zpráv týdně“ o tom, jak je její „poslední kniha zasáhla nebo jak jim mluví z duše“! Ty motýle jeden nafoukanej, pomyslí si v tu chvíli sběratel se síťkou na louce, posloucháš se někdy? Když to shrneme: paní H-ová na otázku, zda vyhledává osobní kontakt se svými čtenáři, odpovídá, že ne, že čtenáři za ní jdou sami a že ji opravdu, ale opravdu hodně chválí. A k nevkusné neskromnosti – tak to chodí! – připitomělý jazyk. „Víte, pane redaktore, moje poslední kniha mým čtenářům mluví z duše.“ Pyšný motýl letí dál, usedá na krásné květiny a jeho krásná křídla dýchají. Ale navrhuji přirovnání k babočkám a hnědáskům opustit – motýli si to nezaslouží. A za druhé, brzy bychom nepochybně skončili u mávnutí síťkou a smrcení ve smrtičce – tak nabubřele a unyle o sobě a své práci paní H -ová míní a mluví! Naše paní spisovatelka „přijímá účast na valné většině akcí“ a „nemá preferovaný typ akce“. A zkušeně a s velkou převahou dodává, že vždycky záleží na tom, „jak je připravený moderátor“. Ach, přátelé – stýská si tu vlastně mezi řádky paní H-ová –, těch mizerně nachystaných moderátorů co já už zažila! Hrůza a utrpení! A jaká otrava! Nejhorší je, že to všechno nekončí. Naopak. Už brzy se bude promlouvat z duší a zasahovat do hloubky a moderátoři budou mít plné ruce práce, protože paní H-ová pracuje na románu o babičce, kolem níž „defi lovaly velké dějiny“. To je v české současné próze něco neslýchaného! Tak alespoň těm chudákům moderátorům trochu pomůžeme v náročných přípravách. Víte, kde a kdy paní H-ová píše? Ne? Dobře poslouchejte! Otázka: „Kde a kdy nejčastěji píšete?“ Odpověď: „Zpravidla doma, na notebooku. Přes den nebo večer.“ Hm, paní H-ová ráno nepíše! Co dělá? Nejspíš spí. To jsou věci!
Vložil: Josef Poláček, 02.02.2021 12:55
Endó, Šúsaku: Mlčení
Dobrý den, ocitl jsem se tu trochu náhodou, ale přece jen mi to nedá, abych neohlásil své votum separatum. Jestliže autorka recenze tvrdí, že literární styl Endóa je "mistrovský" - pak můj dojem byl přesně opačný, podle mého názoru je dílo literárně a stylisticky velmi ploché, bez jakékoli vyšší literární... kvality. (Ovšem nečetl jsem originál, může být že v japonštině daný způsob podání působí poněkud jiným dojmem.) A nejen literární styl jako takový; co hůře, jednání aktérů je velmi nevěrohodné, vyumělkované, je vidět že autor veškerý smysl pro racionalitu obětoval ve prospěch rozvíjení svého vlastního vůdčího ideového tématu. (V tomto ohledu je přece jenom znatelně lepší filmové zpracování.)
Vložil: Jan Vaněk jr., 30.01.2021 00:32
Černý, Václav: Soustavný přehled obecných dějin literatury naší vzdělanosti IV.
1993 (přes celý ročník, 6 čísel); viz i bibliografie v http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=357
Vložil: Jana Hlavičková , 28.01.2021 18:12
Lednická, Karin: Šikmý kostel 2
Druhý díl je stejně dokonale čtivý jako díl první. Pokud vám hlavní postavy již napoprvé přirostly k srdci, pak otevřením druhého dílu jako byste se vraceli domů, ke své rodině. Fenomenální a dokonalé, není co říct vic Snad jen, že se už nyní nemůžu dočkat závěrečného, třetího dílu.
Vložil: Zuzana Dorogiová, 28.01.2021 18:06
Lednická, Karin: Šikmý kostel 2
Druhý díl Šikmého kostela je ještě větší bomba než první! Četla jsem jedním dechem a už se těším na třetí díl! Karin Lednická je talentovaná skvělá vypravěčka. Trilogie bude patřit ke klenotům mé knihovny, k níž se budu ráda vracet!
Vložil: Bajarys, 28.01.2021 14:07
Lednická, Karin: Šikmý kostel 2
Šikmý kostel, oba díly, velmi doporučuji. Karin Lednická dokazuje, že je výbornou vypravěčkou, její hrdinové jsou vylíčeni velmi plasticky a reálně, troufám si říct, že jsem s nimi srostla a přilnula k nim, jako by se jednalo o blízké lidi. A možná tomu tak je, neboť jejich příběhy jsou příběhy mých... předků. Už v první knize jsem si zamilovala osobitý styl vyprávění autorky. Navenek tvrdý a nesmlouvavý, bez zbytečných příkras, přesně takový, jací jsou obyvatelé regionu razovitého. A přitom tak lidský a empatický, ale bez nadržování konkrétním lidem či stranám. Karin Lednická jde při pátrání po historických pramenech až na dřeň, fakta jsou ověřená historiky i přímými pamětníky, což zvyšuje výpovědní hodnotu knihy a posouvá ji, co se kvality týče, velmi vysoko.
Vložil: Richard, 28.01.2021 13:46
Černý, Václav: Soustavný přehled obecných dějin literatury naší vzdělanosti IV.
3 x záznam hlasu Václava Černého https://nadcasove.blogspot.com/2020/05/3-x-zaznam-hlasu-vaclava-cerneho.html
Vložil: E. U. Garp, 27.01.2021 10:52
Černý, Václav: Soustavný přehled obecných dějin literatury naší vzdělanosti IV.
Pátý díl vyšel na pokračování ve Světové literatuře tuším 1994, že by se chystalo knižní vydání, bohužel také nic nevím.
Vložil: Shimona Souckova, 27.01.2021 10:45
Černý, Václav: Soustavný přehled obecných dějin literatury naší vzdělanosti IV.
Psat o prof.Cerném mi pripada témer nevhodné, tak vyjimecny zjev v nasi kulture zadné hodnoceni nepotrebuje, me jen trapi, ze tento 4.dil jeho Soustavného prehledu nemohu nikde sehnat a nevim nic o osudu ( pristim?) patého planovaného ( od 1998) dilu "Soudoba literatura..." Souckova
Vložil: Blanka Pešoutová (redakce), 26.01.2021 21:14
Wilcock, Juan Rodolfo: Synagoga ikonoklastů
Děkujeme za upozornění. Opraveno.
Vložil: Anežka Charvátová, 26.01.2021 20:59
Wilcock, Juan Rodolfo: Synagoga ikonoklastů
Prosím opravte na začátku odkaz na Bolanovo dílo - jmenuje se "Nacistická literatura v Americe", nikoli Argentině.
Vložil: Jitka J., 23.01.2021 13:03
Blanco Calderón, Rodrigo: Kniha noci
Výborná, výstižná recenze, to se vůbec nedá srovnat s recenzí na tuto knihu v Respektu. Díky za iLiteraturu.
Vložil: Jiří Černý, 18.01.2021 15:47
Haddon, Mark: Sviňucha
Četl jsem vše v češtině od Marka Haddona, četl jsem i jiné současné anglické autory jako je Julian Barnes a David Nichols, ty knihy mě většinou zmatou, často pocitem trapnosti, nepatřičnosti. Sviňucha je jiná, zmatený jsem ovšem opět. Opulentní rozkročení autora napříč časem, prostorem, příběhy. Detaily... jako jména květin, jídel, zvířat - mimo běžnou dnešní zkušenost. Řekl bych, že autor se pohybuje až příliš svévolně v prostoru, který sám s radostí a virtuozně vytváří. Má na to právo, on je tvůrce, ale sevřenost Podivuhodného případu se psem je na světelné roky daleko. Za mě - škoda.
Vložil: , 18.01.2021 12:35
Matocha, Vojtěch: Prašina
Co se stalo todnovi na prašné
Vložil: Nika, 18.01.2021 08:06
Haidt, Jonathan: Morálka lidské mysli. Proč lidstvo rozděluje politika a náboženství
Dobrý den, nevíte, zda by se dala tato kniha nějak stáhnout jako online čtení?
Vložil: Petr Peňáz, 17.01.2021 21:14
Nečasová, Denisa: Nový socialistický člověk
Ilustrace ke knize: Vytahuji na světlo fanatického a současně zištného, křivého soudruha Borise Michajlova (1905-1982), autora stati "Smysl dějin českého národa" na str. 467-484 knihy "Hrdinové a věštci českého národa", vydané r.1948 Společenskými podniky spol. s r.o. v Přerově. Unikátní a ojedinělé... na knize zůstává, že dalšími autory jednotlivých životopisných studií v téže knize jsou vynikající badatelé, kteří patrně neměli tušení, jakým způsobem bude jejich práce devalvována (Kalista, Holinka, aj.) Michajlov podle vzpomínek Miloše Formana v knize autora Tunyse "Hvězdy, které nehasnou, aneb..." , Praha 2012 a také dle příspěvku "Magická laterna, 3 díl" Pozitivních novin byl dosazeným druhým ředitelem Laterny magiky a zastával i fci ředitele Svazu ČSSP". Patrně jde o téhož Michajlova, který pilně vyráběl propagandistickou stalinistickou literaturu pod jménem Nikolaj N. Michajlov. - I tyto obskurní postavy českých dějin by neměly zapadnout do jámy zapomnění; jsou bezcharakterním mementem, jejich životy by v podmínkách neomarxismu mohl uchopit novodobý Shakespeare; co jiného může člověka napadnout, vidí-li absurdity, jako Masarykovou univerzitou v Brně ctěného +politologa Vlastislava Chalupu, nebo nové pojetí českých dějin děkana Pullmanna aj. snaživců Univerzity Karlovy v Praze...etc.etc.
Vložil: Karel Huněk, 12.01.2021 16:11
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
Konečně máme o žánru jasno. Je to článek.
Vložil: Tobiáš Pazour, 12.01.2021 14:29
Matocha, Vojtěch: Prašina
Kniha je totální blbost
Vložil: th, 12.01.2021 13:43
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
Přesně to myslím, kromě nadpisů číst i články pod nimi.
Vložil: , 12.01.2021 12:24
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
tomáš havel: Myslíte ten článek, který je uvedený nadpisem recenze a údajem o českém vydání a dává knize 80 % ?
Vložil: tomáš havel, 12.01.2021 11:06
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
Mně přijde, že většina diskutérů článek vůbec nečetla nebo má problém s elementárním pochopením krátkého, nekomplikovaného textu. Článek přece není žádná recenze (natož kritika), je to velice stručné představení autora, jeho díla v kontextu ukrajinské literatury, samotného románu prostřednictvím citace... jiného autora a konečně snaha o zařazení této konkrétní, skoro sto let staré knihy do kontextu u nás vydávaných – v poslední době – ukrajinských literárních děl. K tomu ryze osobní, subjektivní douška pro zpestření na závěr. Nic víc a nic míň. K tomu samozřejmě bohatě stačilo si knihu přečíst v originále.
Vložil: Karel Huněk, 12.01.2021 08:31
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
Taky jsem přesvědčen, že v recenzi či kritice překladového díla má posouzení překladu své místo, dokonce by se od něj mělo vycházet. Vždyť samotný materiál posuzovaného textu je úplně proměněn.
Vložil: jenže ten zvláštní, 11.01.2021 16:47
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
text trochu vyvolává pochyby, jestli recenzent vůbec četl knihu v českém prekladu
Vložil: jf, 11.01.2021 15:58
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
no jo, paní michaela, která měla na fb problém pochopit, co znamená "přeloženo ze slovenštiny", jenom musí dát najevo, že je taky překladatelka, víte, a trapným způsobem zopakovat výtku, která se už objevila na fb iliteratury, že v textu recenze není překlad dostatečně zmíněn, jako by to byla recenzentská... povinnost. žádné další otázky.
Vložil: ivan, 11.01.2021 12:17
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
Pani Michaela! Ale veď je tam uvedené: Přel. Miroslav Tomek.
Vložil: Michaela Škultéty, 11.01.2021 10:40
Pidmohylnyj, Valerjan: Město
Prosím pěkně, ten překlad se v češtině objevil sám? Jen tak zničehonic? Nebo tu knihu někdo přeložil? A kdo to asi tak mohl být? Samé otázky...
Vložil: Martin Liška, 08.01.2021 21:39
Překladatelé jako rukojmí?
Míla Jebavá: To se snad ale týká jen překladatelů zapsaných v seznamech soudních tlumočníků a překladatelů, ne? Ti pokud vím musí projít speciálním školením, kde se s odbornou terminologií seznamují (chápu ovšem, že se tam během několika týdnů těžko mohou naučit všechno). Kromě toho je to ale jejich... rozhodnutí, zda se chtějí kvalifikovat a nechat se na tyto seznamy zapsat. Není to tedy tak, jak by mohlo z Vašeho komentáře vyplývat, že soud či státní zastupitelství může vyzvat jakéhokoliv překladatele a ten nemá šanci se takovéto zakázce vyhnout.
Vložil: admin, 08.01.2021 21:15
Borkovec, Petr: Bůh, Richard a hromada mrtvol
Kdybyste náhodou pochybovali, tak i to věnování v posledním odstavci je podle skutečných událostí.
Vložil: HN, 08.01.2021 20:30
Borkovec, Petr: Bůh, Richard a hromada mrtvol
Pobavila jsem se královsky a také si poprvé pustila tu neuvěřitelnou píseň!
Vložil: Míla Jebavá, 08.01.2021 18:24
Překladatelé jako rukojmí?
K článku ještě doplním, že je velmi tristní finanční odměňování za překlady objednané státními institicemi (od soudů nebo od státních zastupitelství). Odborné texty, civilně-právní i trestně -právní, jsou velice složité a vyžadují znalost příslušné právní problematiky, a jsou přitom tak závažné,... že chyba může vést překladatele i do kriminálu. Přitom překladatel, je -li takovou institucí vyzván, musí překlad vyhotovit (a nemůže si to rozmyslet a odmítnout jako v případě všech ostatních úřekladů). Odmítnout může jen v případě závažných a nepřekonatelných překážek. Takže tím se smyčka, svírající překladatele, uzavírá. Ani státní instituce tedy nehodnotí práci překladatelů odpovídajícím způsobem. Často na nich závisí zásadním způsobem, ale protože mají nadřazené postavení, zneužívají to. I toto by tedy žádalo nějakou úpravu k lepšímu.
Vložil: mp, 08.01.2021 14:59
Borkovec, Petr: Bůh, Richard a hromada mrtvol
Takřka jsem nad sloupkem ryčel nadšením, dokud jsem nezjistil, že ta píseň skutečně existuje. (Neměl by Borkovec odvést Krajčovi část honoráře?) Ani nemluvě o tom, že mi bylo lépe na světě, dokud jsem si ji nepustil.
Vložil: E. U. Garp, 08.01.2021 14:08
Luňáčková, Alžběta: Pravý úhel
Štoll, Hájek a Sýs totiž byli dadaisti jako vyšití.
Vložil: Jakub, 07.01.2021 22:40
Luňáčková, Alžběta: Pravý úhel
Ten perex je čiré dada a iLiteratuře muselo hrábnout, že to přes její editory prošlo. Takhle psali Štoll, Hájek, Sýs.
Vložil: Januška, 07.01.2021 19:41
Luňáčková, Alžběta: Pravý úhel
Pane Staňku, která přesně kritika velice dobře přijímala jednotlivě vydávané básně Luňáčkové? Je to někde dohledatelné? A prosím Vás, co je to "žensky psaná poezie"?
Vložil: Jakub, 05.01.2021 18:56
Lindén, Axel: Ovčí deník
Opravdu deník, přesah kamkoli jsem tam nevyčetl. Nemá cenu s tím ztrácet čas. Recenze myslím zajímavější než kniha.
Vložil: Petr Motýl, 05.01.2021 15:19
Luňáčková, Alžběta: Pravý úhel
Dobrý den, pane Staňku, pro upřesnění, „literární veřejností“ máte na mysli 10 vašich známých a těmi, kdo očekávali sbírku Alžběty Luňáčkové, je 1000 ctitelů jejího mládí, ne poezie. Petr Motýl
Vložil: Marek Branibor, 05.01.2021 00:54
Kaprálová, Dora: Z balkonu čtvrtého patra
Mimochodem, jen tak, sem tam, krásné... Úchvatné. Díky.
Vložil: Magda de Bruin, 04.01.2021 18:27
Horáková, Daňa: O Pavlovi
Myslíte asi Gustu Fučíkovou. Marta se jmenovala Gottwaldova manželka.
Vložil: Alexandra Juráčková, 03.01.2021 01:24
Horáková, Daňa: O Pavlovi
Kniha je o Daně trpitelce a intelektuálce. Je o ženě, která se upnula na svého vysněného muže, kterého okupovala svojí "nezištnou láskou" Jen tak mimochodem se vedle svého příběhu trpitelky vypořádala se všemi, kdo jí dle jejího názoru poškodili ( Vaculík, Landovský, Sviták a další). Juráček svoje démony... topil v chlastu a s tím i svůj talent. Daňa? Další Marta Fučíková.
Vložil: Eva Hrubá, 02.01.2021 13:59
Milá Mácho. Prohlášení básnířek zastoupených v antologii
MILÁ PANÍ NAKLADATELKO. Jakým způsobem jste tuto antalogii sestavovala.. Chybí tam zpousta autorek
Vložil: Dagmar P., 01.01.2021 22:53
Kaprálová, Dora: Z balkonu čtvrtého patra
Chápu a děkuji.
Vložil: stadTheater, 01.01.2021 15:08
Kaprálová, Dora: Z balkonu čtvrtého patra
Ahoj, tak jenom taková malá asociace na Hitchcocka: https://www.youtube.com/watch?v=0QmP4npEdo4 https://www.csfd.cz/film/4386-okno-do-dvora/prehled/ Zdraví z jiného okna z Friedrichshainu Petr
Vložil: Eva Hrubá, 01.01.2021 14:09
Milá Mácho. Prohlášení básnířek zastoupených v antologii
Dobrý den. Pro mne je to čest,pokud jsem zastoupena v antalogii. Skvělý počin. Knihu bych si ráda zakoupila. Prosím o sdělení,zda je zastoupena i básnířka Eva Frantinová. Obě máme o knihu zájem Díky E.H.
Vložil: Jan, 01.01.2021 10:52
Kaprálová, Dora: Z balkonu čtvrtého patra
To je strašně dobře napsaný.
Vložil: redakce, 31.12.2020 00:25
Bilý, Peter: Don Giovanni
Dobrý den, jedná se o starší knihu, takže je možné, že ji seženete už jen v antikvariátech, například zde muj-antikvariat.cz.
Vložil: Bilá Mirka, 30.12.2020 19:54
Bilý, Peter: Don Giovanni
Dobrý den, předem se omlouvám, ale chtěla bych zjistit kde koupím knihy od spisovatele Petera Bilého. Nikde je nemohu sehnat. Děkuji
Vložil: Josef Kotlas, 20.12.2020 11:31
Kovačková, Kateřina: Böhmisches. Allzu Böhmisches?
Rád bych si knihu přečetl, četl jsem Bergersdorf /Herma Kennel/ a velmi mne zaujala. Těžká doba pro mnoho lidí , stejná hrůza jak kom. 50. léta. Svědectví jsou důležitá. Josef Kotlas
Vložil: E. U. Garp, 20.12.2020 10:31
Woolf, Virginia: Tři guineje / Vlastní pokoj
Dobře vy :)))
Vložil: droog, 20.12.2020 00:17
Woolf, Virginia: Tři guineje / Vlastní pokoj
Ani tři Guineje s velkým by nebyly "žádná Papua", ale střední Afrika (Guinea základní obyčejná, Rovníková a -Bissau).
Vložil: Ladislav Štolovský, 19.12.2020 13:14
Hilburn, Robert: Johnny Cash – Život
Dle mého názoru velice skvělý čtivý a podrobný životopis.
Vložil: Karel Huněk, 17.12.2020 13:16
Munroe, Randall: Jak na to
Humorně vysvětluje působení gravitace popisem skákání do výšky a výpočet objemu těles napouštěním bazénu.
Vložil: Pavel, 17.12.2020 10:11
Munroe, Randall: Jak na to
Co je na té knížce dětského? Opravdu patří do této kategorie?
Vložil: Gregor, 17.12.2020 07:23
Munroe, Randall: Jak na to
Jen doplnění k recenzi: autor knihy se proslavil především svým kultovním internetovým komiksem XKCD (https://xkcd.com/).
Vložil: Josef Navrátil, 09.12.2020 22:23
Rovelli, Carlo: Řád času
Moc bych si přál, kdyby se mé názory dostaly do rukou pana Carlose Rovelliho a prof. Jiřího Podolského. Děkuji.
Vložil: , 09.12.2020 22:23
Rovelli, Carlo: Řád času
http://www.hypothesis-of-universe.com/index.php?nav=aa
Vložil: Pavel Mandys, 09.12.2020 10:38
Temple, Peter: Staré dluhy
Už opraveno, děkujeme za tradiční pečlivé hlídání všech detailů.
Vložil: Jan Vaněk jr., 09.12.2020 05:31
Temple, Peter: Staré dluhy
Ross Macdonald se vždycky psal s malým D. Tvrzení "se všemi dalšími třemi díly série už samostatně vítězil" prozrazuje značně ledabylou rešerši: Nedělenou Ned Kelly Award získala pouze poslední irishovka White Dog; třetí Dead Point ex aequo; na druhou pak cena nezbyla, toho roku ji Temple bral za samostatný... román Shooting Star. Což mi připomíná, není škoda neuvést nikde originální název Bad Debts? (A ano, není to jediná odchylka v překladu.)
Vložil: Ondřej Novák, 08.12.2020 22:37
Fučík, Bedřich: Čtrnáctero zastavení
Tuto knihu čtu snad po třetí? Je úžasná, vřele doporučuji.
Vložil: kh, 08.12.2020 09:19
Hakl, Emil: Kámen, dřevo, papír
Nejvíc jich sedí v Číně.
Vložil: Jan Smazal, 07.12.2020 22:10
Hakl, Emil: Kámen, dřevo, papír
Hans Christian Andersen sedi v rodnem danskem mestecku Odense a i v Kodani a ve Stockholmu sedi Strindberg na skale jako titan.
Vložil: , 07.12.2020 17:01
Glück, Louise: Divoký kosatec
Vložil: Ivana Dresia, 07.12.2020 11:01
Nejlepší knihy roku 2020
Paráda. A čte to někdo?
Vložil: Michal Bořke, 07.12.2020 09:07
Hakl, Emil: Kámen, dřevo, papír
... o žádných jiných sedících literátech nevím... V Náchodě na náměstí sedí na lavičce Škvorecký. Je to naproti poště a vypadá jakoby čekal na důchod... Hezký den MB
Vložil: Petr, 06.12.2020 20:24
Murakami, Haruki: Norské dřevo
Nevěděl jsem, co mám od knihy očekávat, ale byl jsem velmi mile překvapen.
Vložil: Nymburák, 04.12.2020 09:08
Hakl, Emil: Kámen, dřevo, papír
Moc děkuju, na ten kus dřeva patřím příliš často. Variaci má v Kersku: samozřejmě sousoší koček, ale jen dvou, hejno by připomínalo onen nechtěný památník v Lidicích. Branalda zase zastupuje sova, symbol moudrého stáří, a všichni jsou vděční, že to není automobil. O kus dál je nová dřevěná socha sv.... Josefa. Když ji dvakrát po sobě sťali, v Hájence došlo na vádu, zda šlo o akt milosrdenství, nebo blasfemii. Ovšem románský sv. Jiří na hradě pochází taky z Uher.
Vložil: admin, 03.12.2020 11:57
Sweterlitsch, Tom: Terminus
Děkujeme za upozornění, opravili jsme
Vložil: romison, 03.12.2020 11:34
Sweterlitsch, Tom: Terminus
autor se jmenuje Sweterlitsch
Vložil: E. U. Garp, 03.12.2020 10:36
Manuál pro život v druhé vlně sociální izolace a další inspirace z Nizozemska a Vlámska
Ty vole, takový unikátní informační zdroj tady a oni stejně budou pyskovat.
Vložil: Magda de Bruin, 03.12.2020 10:15
Manuál pro život v druhé vlně sociální izolace a další inspirace z Nizozemska a Vlámska
Je to aktualizovaná verze článku, který na iLit. visel už od dubna. Fotka Anne Frankové tam je v souvislosti s tím, že její deník byl přinejmenším v první vlně, kdy se domácí izolace zřejmě dodržovala víc než teď (nežiju v ČR, takže to nedokážu tak přesně posoudit), v některých bodech aktuální, i když... se to s její situací samozřejmě nedá porovnávat. Tak jako se čtenáři začali vracet třeba ke Camusovu Moru nebo k Čapkově Bílé nemoci (v niz. překladu vyšla v létě poprvé), přestože Covid-19 se s morem ani "bílou nemocí" nedá srovnávat. Ale jsem ráda, že článek v nové verzi vyvolává po půlroce nějaké ohlasy. (Teď ještě aby se to projevilo na prodeji těch knih.)
Vložil: mp, 03.12.2020 07:42
Manuál pro život v druhé vlně sociální izolace a další inspirace z Nizozemska a Vlámska
Ta kombinace fota s titulem má být vtipná, nebo vznikla náhodou?
Vložil: jf, 02.12.2020 23:47
Manuál pro život v druhé vlně sociální izolace a další inspirace z Nizozemska a Vlámska
Trochu přehledněji by to nešlo? Vždyť takto je to všude s tím boldem k neučtení.
Vložil: Karel Huněk, 02.12.2020 09:00
Heller, Jan M.: Obraz druhého v českém cestopise 19. století
Mě napadá jen Božena Němcová a její postřehy z cest především po Uhrách.
Vložil: Aleš, 01.12.2020 21:40
Nejlepší knihy roku 2020
No, to jsou asi takové, které se tak úspěšně samy označují za bestseller, až se jím skutečně stanou.
Vložil: , 01.12.2020 17:31
Nejlepší knihy roku 2020
Jak vypadá takový "samozvaný bestseller"?
Vložil: Kateřina Krištůfková, 01.12.2020 12:42
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
Marie: Ano, vím, o to víc mě to zajímá. Jména jsou často problém obecně, protože když nepřechylujete a ještě se vám k tomu přidá nesklonné křestní jméno, dost špatně se s tím pracuje.
Vložil: Marie, 01.12.2020 12:06
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
Kateřina Krištůfková: Zajímavé, přitom ale Příručka taky uvádí Karenina bez Kareniny
Vložil: Kateřina Krištůfková, 01.12.2020 11:49
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
Dobrý den, trochu jsem se v té diskusi ztratila. Příručka k tématu říká: "Slovanská příjmení zakončená na -ov, -ev, -in, která jsou původem přídavná jména přivlastňovací, tvoří ve výchozím jazyce vlastní ženské podoby, např. Malcev –? Malceva. V českých textech (včetně zápisů do matriky) tato jména... buď přechylujeme pomocí přípony -ová (Malcev –? Malcevová), nebo v nich lze použít původní podoby přechýlené ve výchozím jazyce: Mladenov –? Mladenovová i Mladenova, Zajcev –? Zajcevová i Zajceva, Voronin –? Voroninová i Voronina. Při skloňování těchto ženských příjmení vycházíme z podob přechýlených podle české mluvnice: 2. p. Mladenovové, Zajcevové, Voroninové." Ale jestli tomu rozumím správně, pak paní Sobolevičová skloňuje Cvetajeva, bez Cvetajevy, ačkoli tuto variantu Příručka jako možnou neuvádí? Řeším to teď v jedné knize, proto mě to zajímá.
Vložil: jovanka, 01.12.2020 11:36
Heller, Jan M.: Obraz druhého v českém cestopise 19. století
Ta genderová výtka mě zaujala: kolik žen, autorek cestopisů, v době, na niž se autor knihy zaměřuje, přicházelo v úvahu? Tedy o koho konkrétně mohl být výběr rozšířen?
Vložil: Markéta Šimková, 30.11.2020 23:29
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
Dobrý den, děkuji paní překladatelce za poznámky k překladu. Jen abych uvedla na pravou míru svou poznámkou pod čarou - nijak jsem v ní nehodnotila, která varianta je "správně" nebo "ideální". Pouze jsem chtěla zamezit dotazům, proč příjmení v recenzi uvádím tak, jak je uvádím, když je někdo již může... znát v onom zakončení na -ovová. To je celé. Kniha je to výborná a překlad se čte moc dobře, díky za něj.
Vložil: E. U. Garp, 30.11.2020 22:14
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
Jo takhle :) :) :)
Vložil: Renáta Sobolevičová, 30.11.2020 22:11
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
No vždyť, a ten postoj k zachování či nezachování flexe v češtině je přímým odrazem onoho světonázoru. Který s tím souvisí dost, protože přechylují lidé, kteří mají tendenci všechno počešťovat, což se v knize zasazené do mnoha různých cizích prostředí opravdu nehodí. Že to nikoho nezajímá (a o co se... teda lidi zajímají?) – kdybych zadávala knihu k překladu, tak bych celkové založení překladatele považovala jako jedno z nejzásadnějších kritérií. Ta flexe je přirozená u českých jmen, u cizích zrovna ne, tam je to naopak objektivně dost hrubý zásah do osobní integrity nositele jména. "Mezinárodní kontakty" jsem uvedla, protože jsme to akorát před pár minutami řešili jinde, a abych ukázala, že i jiným slovanským národům zní české přechylování cizích jmen nanejvýš bizarně, žádné důkazy autority jsem předkládat nepotřebovala. Dál se k tomu už nebudu vyjadřovat, protože to začíná být jak debata někde na Facebooku.
Vložil: Josef K. , 30.11.2020 22:03
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
Odhalit světonázor kohokoli nebylo nikdy jednodušší! Teď ještě začít na základě podobných odhalení vyvozovat důsledky.
Vložil: E. U. Garp, 30.11.2020 21:24
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
No, pomalu s tou flintou. Přístup k přechylování snad vyjadřuje spíš než světonázor překladatele jeho postoj k zachování či nezachování přirozené flexe v češtině... Co má překladatelův světonázor co dělat s kvalitou knihy, mi není jasné už vůbec (a proč by měl vlastně někoho zajímat?). Že má paní Sobolevičová... mezinárodní kontakty, je hezké, ale to samo o sobě žádný zdroj autority nepředstavuje. A vydávat vlastní vkus (tvary s -ová se mi nelíbí) za obecně platnou pravdu (cokoli zní lépe než tvary s -ová)? Ale no tak...
Vložil: Renáta Sobolevičová, 30.11.2020 20:56
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
Ano, jsou to žabomyší diskuse (poznámka, že někdo jiný má něco blbě a jenom já to mám správně je mimořádně trapná, na iLiteratuře bych čekala kultivovanější projev. Nikoho dalšího vůbec nezmiňuji a ani nemám potřebu se s někým srovnávat), nicméně to, že tvar na -ová by měl být rozšířenější a ideál,... nepřímo tvrdí na prvním místě autorka recenze, proto jsem právě měla potřebu se vůči tomu vymezit, tím spíš, mají-li být tedy správné oba tvary. Nakonec je to i otázka vkusu – Achmatova a Cvetajeva znějí nepoměrně lépe, jako nakonec cokoli bez -ová – teď jsme si zrovna před chvílí s polským redaktorem jednoho italského nakladatelství a překladatelem, po kterém rediguji, oddechli, když jsme se všichni tři shodli, že ta koncovka je u cizích jmen příšerná a používat ji nemusíme. S kvalitou knihy to však souvisí, přístup k přechylování vyjadřuje celkem jasně světonázor překladatele a záliba v přechylování by v tomto případě zcela neodpovídala duchu celé knihy.
Vložil: Michal Švec, 30.11.2020 18:42
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
Nechci do toho moc zabrušovat, ale ohledně ne/přechylování není Databáze autorit ČR zrovna relevantní zdroj argumentace, protože do ní se v souladu s "Metodikou tvorby personálních autorit podle RDA" uvádějí jména zahraničních autorek obvykle v nepřechýlené verzi (viz skoro jakékoli heslo vč. např.... J. K. Rowling). Relevantní je naopak Internetová jazyková příručka AV ČR, která jasně říká, že u slovanských příjmení zakončených na -ov, -ev, -in je správně jak přechýlená, tak nepřechýlená varianta. Sám proti nepřechylování nic nemám, jen mi nepřijde správné tvrdit, že je to jediná správná možnost nebo že je v češtině u daných autorek zavedená (vydané knihy totiž dokládají pravý opak). Ale jsou to žabomyší války, knize o důležitém tématu přeji hlavně hodně spokojených čtenářů a čtenářek.
Vložil: E. U. Garp, 30.11.2020 18:26
Kubů, Milena: Držme při sobě
Pětiprste, pochopil jste, že je to celý prdel?
Vložil: Pětiprst, 30.11.2020 18:14
Kubů, Milena: Držme při sobě
Trapné. "...díky své jazykové výbavě (ruština, angličtina, němčina, francouzština)..." "...sekala jsem jeden úspěšný román za druhým..." "...festival se nakonec podařilo – díky mému nesmírnému nasazení – uskutečnit..." "... kromě jiných tam vystoupily takové světové hvězdy..." ("Ale tento sloupek... skutečně nemá být o mně.") Jak trapné.
Vložil: Anna, 30.11.2020 17:30
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
Ráda bych diskusi ohledně ruských jmen, která vůbec nevypovídají o kvalitě recenzované knihy, ukončila s odkazem na bázi autorit NK: Anna Achmatova - https://aleph.nkp.cz/F/PNDI4PBP6FUPQRRLHRX4IGSSI7IRE6YM34HMAVKPDHHL95QATV-09800?func=find-acc&acc_sequence=000002221 a Marina Cvetajeva: leph.nkp.cz/F/PNDI4PBP6FUPQRRLHRX4IGSSI7IRE6YM34HMAVKPDHHL95QATV-13908?func=find-acc&acc_sequence=000140098 Estetické... hledisko je samozřejmě v tomto "sporu" irelevatntní.
Vložil: Pavel Mandys, 30.11.2020 08:43
Kubů, Milena: Držme při sobě
Protože se množí dotazy na autorství sloupku a míří nejen na redakci iLiteratury, ale i na nic netušícího Petra Borkovce, rozhodli jsme se po dohodě s autorkou sloupku odtajnit její identitu - jedná se o Doru Kaprálovou.
Vložil: Meh, 29.11.2020 22:48
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
No vida, tak Štroblová to měla blbě, Vrbová to měla blbě, Zábrana to měl blbě, v Odeonu to měli blbě, v Mladé frontě to měli blbě, v Československém spisovateli to měli blbě, ve Votobii to měli blbě, jenom Sobolevičová to má dobře. Tady se člověk dozví věcí...
Vložil: Michal Švec, 29.11.2020 21:04
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
Nepřechylovat je v pořádku, na to máte právo a Vašim důvodům v rámci knihy rozumím a vůbec nic proti nim nemám. Ale tvrdit, že přechýlená ruská příjmení nejsou v češtině správné tvary a že jsou nežádoucí, je docela lapsus. Myslím, že tou "zavedeností" autorka článku (která se mimochodem k ne/správnosti... přechylování vůbec nevyjadřuje a je pochvalné, že v recenzi nejen dodržuje úzus v knize, ale ještě to velmi korektně vysvětluje v poznámce) vůbec nemyslela, že jsou tyto tvary "rozšířenější mezi laickou veřejností", ale že je jejich užívání v češtině tradičně prostě běžnější. Ono se stačí podívat na velkou většinu českých vydání poezie těchto dvou básnířek - že by jejich čeští překladatelé, nakladatelé a redaktoří byli všichni laická veřejnost, tomu se mi nějak nechce věřit.
Vložil: Renáta Sobolevičová, 29.11.2020 14:03
Zgustová, Monika: Oblečené k tanci na sněhu
Dobrý den, jako překladatelka knihy si dovolím poznámku ohledně těch údajně "správných" tvarů ve stylu Achmatovová či Cvetajevová – tvary ruských příjmení jsme spolu s redaktorkou knihy Annou Tkáčovou rozsáhle konzultovaly, mj. s rusistkou Ritou Lyons Kindlerovou, a došly jsme k jednoznačnému závěru,... že správné tvary jsou Achmatova a Cvetajeva. Ty první jsou mezi laickou veřejností možná rozšířenější a v tomto smyslu by je šlo tedy považovat za "zavedené", ale správné nejsou a když už nic jiného, jsou neestetické (i když tomu tak není, na první pohled působí jako dvojité přechýlení) a nelibozvučné; a chtěly jsme se jim s redaktorkou jednoznačně vyhnout. Myslím, že je na místě na to upozornit, aby se užití nežádoucích tvarů zakončených na -ovová dále nepropagovalo.
Vložil: jh, 28.11.2020 16:23
Kubů, Milena: Držme při sobě
...já myslím, že Milena je Petr...
Vložil: mp, 28.11.2020 14:38
Kubů, Milena: Držme při sobě
Česká kultura iliteratuře nikdy neodpustí, že v této diskusi nebyly povoleny GIFy.
Vložil: E. U. Garp, 28.11.2020 11:45
Kubů, Milena: Držme při sobě
Čím to asi bude, co?
Vložil: Kirsch, 28.11.2020 11:06
Kubů, Milena: Držme při sobě
Autorka sloupku o sobě tvrdí, že "sekala jeden úspěšný román za druhým", ale v katalogu Národní knihovny, Městské knihovny Praha ani na Databázi knih nelze pod jejím jménem nic dohledat, zajímavé...
Vložil: Ctenar, 27.11.2020 14:48
Kubů, Milena: Držme při sobě
Ja mam jiny nazor, me pripada vtipny puvodni clanek pana Borkovce i tato reakce na nej.
Vložil: mruk, 27.11.2020 11:01
Luňáčková, Alžběta: Pravý úhel
mruk staňku staňku staňku nepiš o geometrii a vůbec nepiš mruk
Vložil: Karel Huněk, 27.11.2020 10:17
Kubů, Milena: Držme při sobě
Pardon, už to vidím, je blbý úmyslně, vždyť to napsala i Sasuke.
Vložil: Karel Huněk, 27.11.2020 10:13
Kubů, Milena: Držme při sobě
Teď už si nejsem jist ničím. Bylo zjevné, že text "nejmenovaného pisálka" nemá přímý referent, jen vypravěč vstupuje do světa bulváru, autor znovu formuluje specifickou situaci umělce. Je výše uvedená reakce "hrou doopravdy", nebo je text blbý neúmyslně?
Vložil: Sasuke, 27.11.2020 08:35
Kubů, Milena: Držme při sobě
Tyto literární metahumory jsou daleko méně vtipnější, než si jejich autoři myslí...
Vložil: Otto Hejnic, 26.11.2020 01:16
Dzido, Marta
Milá Marto Dzido, přečetl jsem si Slast, je to velmi zajímavě napsaná knížka, ukazuje některé mužské principy, popsané autorkou, tedy je to psaní z druhého břehu. Je to brilantně vytvořeno. Myslím, že v Polsku je mnohem konzervativnější atmosféra, asi je těžké se vyjadřovat za menšiny, problém nastává,... že většina čtenářů si autorku ztotožní s hlavní hrdinkou. Další knížku povídek, až bude u nás přeložena, si určitě přečtu.
Vložil: Johana Horálková, 24.11.2020 17:51
iLiGlosa: Porcování Bookera
Když to vezmete do důsledků, máte samozřejmě pravdu. Při rozdělení do kategorií by ale ocenění bylo o něco čitelnější, méně napadnutelné. Přinejmenším některé současné ideologické konstrukty by přestaly hrát roli (i když by se mohly objevit nové, to je pravda). Absolutní kritétia neexistují, ale literární... kvalita se nějakým způsobem posuzovat dá, a v případě užších kategorií by do hodnocení nevstupovalo tolik mimoliterárních faktorů.
Vložil: Jarmila Honzáková, 24.11.2020 15:11
Řezníček, Martin: Rozpojené státy
Panu Martinovi Řezníčkovi děkuji za tuto knihu, protože mi pomohla pochopit obavy mého syna a jeho americké manželky ohledně vzdělání našich vnoučat. Nerozuměla jse systému školství a divila jsem se jejich obavám. Děti jsou bystré a učí se dobře. Vnučka na začátku minulého školního roku plakala, že... její nejlepší kamarádku přesunuli do jiné třídy. Dlouho se s tím nemohla vyrovnat. V knize jsem našla vysvětlení. Dále teď rozumím tomu, proč se syn s rodinou přestěhoval kvůli škole do domu rodičů a která patří do spádové oblasti lepší školy. Přesto to nepomohlo, protože je přišli několikrát zkontrolovat a nakonec řekli, že vědí, že mají dům jinde. Nejmladší vnučka se nedostala do americké školky, ale chodila do španělské, takže ve svých dvou letech mluvila španělsky, a rozuměla anglicky a trochu česky. Školka byla nehorázně drahá, ale vnučka tam byla šťastná. No nevím, jestli tato směsice jazyků byla pro ni prospěšná. Snad ano. Syn i snacha jsou oba vědečtí pracovníci, takže běžná střední snad vyšší třida (alespoň soudím podle vzdělání) a mají tři děti, přesto našetřit peníze na prestižní univerzitu je trochu noční můra. Snacha studovala na Columbia University. V této době ještě mají obavy, že kvůli dětem, které nemají přístup na internet bude celá třída muset opakovat ročník. My jsme měli za socializmu také potíže, zase z kádrových důvodů, stejně tak naše děti, ale nakonec se nám všem podařilo vystudovat. Vnuk má i české občanství, a tak jsem navrhla, aby šel studovat do České republiky. Vždyť není málo Čechů, kteří se ve světě prosadili. To školství snad má problémy v celém světě. Celá kniha může pomoci blíže se seznámit se Spojenými státy, protože lidé si neumí představit, že tam žijí lidé jako my, se svými starostmi, zkrátka, že je všude chleba o dvou kůrkách. Lidé Ameriku buď obdivují nebo nenávidí, asi to je nedostatkem informací, hlavně u staší generace, ke které patřím i já. Já však věřím, že mladí lidé, kteří mohou cestovat a poznávat svět jsou naší záchranou. Jako pan Martin Řezníček a další velmi vzdělaní a schopní reportéři, kteří pomáhají lidem otvírat oči tím, že nám zprostředkují obraz z některých oblastí života jinde.
Vložil: Ondřej, 24.11.2020 15:09
iLiGlosa: Porcování Bookera
Proč nelze vybrat nejlepší knihu roku, ale lze vybrat nejlepší knihu napsanou autory z určitého okruhu na určité téma? V čem je rozdíl? Jestliže "neexistují žádná absolutní kritéria", podle kterých by bylo možné vybírat, potom je jedno, z jakého vzorku vybíráte, a "nejlepší kniha napsaná osobou... z té a té kategorie na takové a takové téma" je stejný nesmysl jako "nejlepší kniha roku 2020". "Nejlepší" je v obou případech stejná iluze, protože v obou případech je "nejlepší" podle neexistujících kritérií, a zúžení vzorku na tom nic nezmění. Pokud by někdo chtěl vybrat nejplamplávnější rajčata, ale nevěděl by, co to znamená plamplávný, bylo by jedno, jestli by je vybíral z bedny rajčat nebo z vagónu - v obou případech by to byl nahodilý výběr, který by neměl s podstatou plamplávnosti nic společného. Proč je tedy jedna iluze lepší než jiná? Mimoto do jakékoli volby kategorií (snad kromě kategorií typu "nejlepší kniha kratší než 30 000 slov", které jsou sice objektivní, ale zase o ničem nevypovídají) by se "ideologické nastavení" organizátorů promítalo stejně jako do výběru knihy. A při jakékoli volbě kategorií by byl někdo vyloučen - vždy by zůstala přinejmenším teoretická možnost, že se objeví nějaký geniální autor, který nezapadá ani do jedné ze stanovených kategorií. (Pokud "neexistují žádná absolutní kritéria", a v tom s autorkou zcela souhlasím, pak je jediný důsledný postoj vzdát se iluze, že existuje něco jako objektivní hodnocení literatury - ať už literatury jako celku nebo jednotlivých kategorií - a že literární ceny mají jakýkoli význam. Ostatně, řečeno s Thomasem Bernhardem, es ist alles lächerlich, wenn man an den Tod denkt.)
Vložil: Jiří Plochý, 23.11.2020 22:36
Borkovec, Petr: V Největších malířích
Příspěvek se mi líbil, protože také větrám, už odmalička.
Vložil: Helena Kaiglová, 22.11.2020 13:22
Borkovec, Petr: V Největších malířích
Příspěvek se mi líbil protože maluji, v padesáti jsem měla první výstavu.
Vložil: Jiří Šourek, 22.11.2020 09:38
González, Tomás: Na počátku bylo moře
Velké zklamání. Srovnávat Gonzáleze s Gabrielem Garcíou Márquezem je jako srovnávat Vlastu Javořickou s Aloisem Jiráskem. Naprostý škvár.
Vložil: Alibello, 21.11.2020 17:50
Vjatrovyč, Volodymyr: Istorija z hryfom „Sekretno“. Novi sjužety
Další prolhaný Solzenicyn.
Vložil: Jaroslav Šimon, 17.11.2020 17:34
Hošek, Pavel: Evangelium podle Jaroslava Foglara
Musím říci že profesor Pavel Hošek umí! Jeho kniha je nejen velmi zajímavá ale i naprosto srozumitelná, rozšiřuje obzory světa JF a navíc, alespoň pro mě, byla velice inspirativní! Děkuji.
Vložil: jan m., 17.11.2020 12:50
Muñoz Molina, Antonio: Polský jezdec
Smekám jak před Molinou, tak před Medkem. Úchvatná kniha. Zakoupil jsem v levných knihách, za babku, což taky vypovídá o ledacčems...
Vložil: Veronika Krajíčková, 17.11.2020 10:24
Woolf, Virginia: Tři guineje / Vlastní pokoj
Děkuji za opravu překlepu, samozřejmě se mi tam nechtěně vloudila anglická verze...
Vložil: admin, 16.11.2020 11:23
Woolf, Virginia: Tři guineje / Vlastní pokoj
Děkujeme za upozornění, překlep opraven.
Vložil: E. U. Garp, 16.11.2020 10:03
Woolf, Virginia: Tři guineje / Vlastní pokoj
Tři guineje se píší s malým g. To není žádná Papua, ale mince.
Vložil: Pětiprst, 14.11.2020 11:38
Anketa: Česká literární kritika očima zainteresovaných
Milý Ivane Stránský, kdybyste se místo kdyby jste odhodlal ke kdybyste a případně se naučil čtvrtý pád, možná byste ji mohl poslat i v elektronické podobě.
Vložil: Pavel Mandys, 14.11.2020 10:49
Platzová, Magdaléna: Když se vám vzbouří postava
Opraveno, děkujeme za upozornění.
Vložil: mruk, 14.11.2020 09:21
Platzová, Magdaléna: Když se vám vzbouří postava
mruk Emmanuel íliterátčíci mruk
Vložil: droog, 13.11.2020 20:42
Platzová, Magdaléna: Když se vám vzbouří postava
A myslíte, že na Danta se taky vztahovalo "jste velmi ambiciózní spisovatel … dost kritický na to, abyste sám poznal, [že] překonal jste sebe sama, překročil dosavadní limity"?
Vložil: mp, 13.11.2020 12:01
Platzová, Magdaléna: Když se vám vzbouří postava
To je právě důvod, proč se Dante v Božské komedii o manželce nezmiňuje.
Vložil: Vladimír Horák, 12.11.2020 02:34
Sarrazin, Thilo: Německo páchá sebevraždu (Jak dáváme svou zemi všanc) (in Vesmír)
Kniha je, stejně jako i novější díla téhož autora, pojatá velmi pragmaticky (jak lze ostatně od ekonoma očekávat) a zcela bez emocí vůči komukoliv. Pouze kriticky a, s dnešní znalostí vývoje 10 let po vydání knihy, i téměř prorocky varuje před rizikovým vývojem společnosti. Čas dal autorovi za pravdu... a v tomto kontextu by mě zajímalo, zdali by se autor recenze pan Stanislav Komárek neměl zamyslet nad korekturou svého názoru a zda by se neslušelo, aby svou kritiku autorova pohledu na v knize pojednávanou situaci s omluvou za svou chabou předvídavost vývoje nepřehodnotil. Zejména zcela neopodstatněné nařčení že: "Ze Sarrazinovy knihy je patrno, že autor nemá příliš rád Turky a obecně muslimy..." Nic takového z knihy neplyne. Co se týká paradoxu původu jména Sarrazin se, pak již jedná o vyložený faul od někoho, kdo již nemá co k tématu přínosného říci a tedy se Stanislav Komárek uchyluje zcela bez kontextu k ranám pod pás.
Vložil: E. U. Garp, 11.11.2020 09:05
Dzido, Marta
Že prý "čeští literární kritici a recenzenti občas užívají nálepky „ženská literatura“, všechny spisovatelky s odlišnými poetikami tak hodí do jednoho pytle..." Tak to už by si snad nikdo nedovolil ani pípnout, vždyť by byl uklován.
Vložil: Valérie , 10.11.2020 10:00
Tisíc a jedna noc
Do jaké literatury patří dílo Tisíc a jedna noc?
Vložil: Hana Olivová, 09.11.2020 14:22
Legátová, Květa: Pro každého nebe
Velmi se mi to líbilo. Opravdu palec nahoru.
Vložil: P. Pecháček, 08.11.2020 21:24
Sheldrake, Merlin: Propletený život
Většina vyloženě odborných věcí je až v poznámkách na konci knihy, takže hlavní text by měl zvládnout přelouskat i žák šesté, sedmé třídy, i když občas na nějakou tu nejasnost asi narazí a možná to pro něj nebude tak záživné. Hádám, že od nějakých 15 let už to bude bez problému.
Vložil: mp, 08.11.2020 13:06
Sheldrake, Merlin: Propletený život
Otázka pro recenzenta, od jakého věku je kniha srozumitelná? Děkuji.
Vložil: KH, 06.11.2020 12:24
iLiteratura.cz - návod k použití stránek
Neviditelný pes ještě existuje? To je nostalgie...
Vložil: Jan Vaněk jr., 06.11.2020 01:55
iLiteratura.cz - návod k použití stránek
Byli mladí, potřebovali pravítko a na webu se zachová spousta slepých uliček; still better rating story than https://neviditelnypes.lidovky.cz/scifi/literatura-nove-hodnoceni-knih-v-casopisu-pevnost.A070116_200416_p_scifi_pag
Vložil: mp, 06.11.2020 01:07
iLiteratura.cz - návod k použití stránek
Ovšem zas jen díky Karle si připomínáme, jak dešifrovat hodnotící škálu iLiteratury. O níž (té škále) si troufám říct, že je ambiciózní, novátorská a poučená literární historií.
Vložil: Marie, 05.11.2020 18:53
iLiteratura.cz - návod k použití stránek
Takže bezobzažné, naprosto nevyargumentované anonymní hejty knih, kdy účelem je podle všeho hlavně ublížit autorům, už se z Databáze knih přelily i na iLiteraturu? Ach jo:( Karlo, sklapni laskavě.
Vložil: Karla, 05.11.2020 15:02
iLiteratura.cz - návod k použití stránek
Horší knížku než je Ve skříni jsem ještě nikdy nečetla, hrůza, asi to ani nedočtu do konce,to se prostě nedá, takové bludy nesmyslné,nechápu,že to vůbec mohla vydat,autorka asi nebude zcela při smyslech
Vložil: droog, 04.11.2020 16:03
Mazáč, Antonín: Nezbytná opatření
Inu, Talent Pro ART nabízí vytištění knih nákladem autora a analýzu rukopisu počítačovým programem.
Vložil: David Pešek, 03.11.2020 10:58
Ben Jelloun, Tahar: Tati, co je to rasismus?
Když říkáš, že se objevuje v každé společnosti, myslíš tím, že je to normální? Ano je ale není správný. Myslíš, že bych se mohla stát rasistou? Ano ,ale není to správné. Chápu. Rasista má bezdůvodně strach. Rasista k tomu má svůj důvod který často ale není pravdivý. Rasismus existoval vždycky? rasismus... je tady stejně dlouho jako lidstvo samo
Vložil: ivan stransky, 02.11.2020 17:31
Anketa: Česká literární kritika očima zainteresovaných
zdravím, jsem mimo jiné autorem knížky "já jsem tvůj Petr a ty moje Lucie" pod mým pseudonymem Kamil Jansa. Viz např. Národní knihovna Praha. Byl bych vděčný, kdyby jste knížku přečetli a postavili se k textu jako literární kritici, což zatím nikdo neudělal, kniha byla vydána cca před... 8 mi lety. V případě potřeby vám jí pošlu v elektronické podobě. děkuji předem za laskavý přístup. ivan STRÁNSKÝ www.pametnaroda.cz pod mým jménem www.elektroprojekty.8u.cz vč. příloh Linked in dtto facebook etc. 608776490
Vložil: Emil Rozum, 31.10.2020 09:37
Česká nakladatelství – odkazy na webové stránky
Dobrý den, chtěl bych vydat knihu, mám 15 článků, každý o asi 20 A4, věnovaným vojenským velikánům, bojejících z lidská prýva a nýrodnínezávislost. Též vítězících proti většině, na př. Radecký, lafayette a jiní Emil Rozum
Vložil: Pavla Kočí, 30.10.2020 22:38
Doron, Lizzie: Kdo je to sakra Kafka
Nesouhlasím s kritikou pana Hellera. Neshledávám postavy nepravdivé, naopak. Pro mě je to střídmá výpověď. Bez velkých slov a velkých scén. Způsob líčení příběhu mi připomíná filmový dokument. Realita, ale s neobyčejnými bolestmi a paradoxy. Možná je to tím, že nemám ambice být literárním kritikem.... Jsem pouhým čtenářem, který si od knížky, slibuje nové obzory a rozměry. V tomto rozhodně nejsem zklamaná. Pavla Kočí
Vložil: Zuzana Fonioková, 30.10.2020 06:34
Němec, Jan: Možnosti milostného románu
Děkuji za překlad části Haugeho knihy v posledním komentáři! Přinesl mi vysvětlení toho, co mě dosud mátlo: proč se o Mém boji mluví jako o autofikci, když jde o jasně signalizované autobiografické vyprávění. Myslím, že hranice žánru autobiografie (příp. „memoir“ v anglofonním úzu) už se v dnešní době... natolik rozvolnily, že by Můj boj mohly pojmout, i když nepřináší příběh typu od kolébky po dospělost a od klasických autobiografií se liší i stylem vyprávění. Možnosti milostného románu jsou však v tomto jiné, protože sice taky vybízejí k autobiografickému čtení, ale zároveň svůj status faktuálního vyprávění narušují pasážemi, které jsou zjevně vymyšlené („prošla jsi mou náručí, jako bych tam nebyl“, Nina čtoucí knihu „s temným sluncem a barevnou korónou na potahu“ předtím, než byla vydána, apod.) nebo fikčně ztvárněné (Nina v roli vypravěčky). Takže u Němcova díla bych se pojmenování autofikce nebránila. Je to ale celé o to složitější, že neexistuje jasná shoda na definici autofikce. Každopádně bych poopravila tvrzení, že „anglofonní nebo německá literární věda v tomto směru zatím mnoho nenabízí“. Naopak teď v těchto oblastech teoretizování různých druhů „life writing“, meta-autobiografických textů i autofikce dost frčí. Např. https://www.palgrave.com/gp/book/9783319899015, http://www.aisthesis.de/Wagner-Egelhaaf-Martina, https://www.torch.ox.ac.uk/event/autofiction-theory-practices-cultures-a-comparative-perspective. I tak samozřejmě podporuju volání po překladech severských teoretiků!
Vložil: E. U. Garp, 28.10.2020 18:06
Česká literatura v japonských překladech
Například v Japonsku.
Vložil: Pavlína Jirkovská, 28.10.2020 09:29
Česká literatura v japonských překladech
Kde lze zakoupit české knihy v japonštině?
Vložil: Magda de Bruin, 25.10.2020 10:53
Bernard, Jan: Filmaři disentu
Z nekrologu Břetislava Rychlíka http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2003/10/031023_radiofejeton.shtml (ale v podobném duchu o Michalu Hýbkovi napsal tehdy i Petr Třešňák v Respektu https://www.respekt.cz/tydenik/2003/44/odesel-muz-ktery-nelhal) vyplývá, že za účast na tvorbě Vokna si ve svých... pětadvaceti letech odseděl 18 měsíců (odsouzen byl 9. 7. 1982 https://www.dokrevue.cz/clanky/filmar-dizentu-michal-hybek). V rozhovoru s Adamem Drdou v Revolver Revue svou pozici v undergroundu charakterizoval takto: „Právě proto, že o mně StB nevěděla, jsem začal pro Vokno dělat různé věci, měl jsem doma materiály, které se jí neměly dostat do rukou, kamarádi mysleli, že jsem dobrá osoba k tomuhle účelu“. Vysokoškolských studentů se totiž v těch kruzích tehdy skutečně příliš mnoho nepohybovalo. Hýbek byl (samozřejmě) vyloučen ze studia, ale StB mu po návratu z vězení – výměnou za spolupráci – opakovaně nabízela možnost dostudovat (zbývaly mu údajně jen dvě zkoušky). Přesto spolupráci jednoznačně (Rychlík uvádí citát ze spisu) odmítl. Veškerá jeho filmařská činnost (spojená samozřejmě také s nejrůznějšími riziky – zvlášť pro toho, kdo už byl jednou trestaný, a zvlášť za filmy, které se vysílaly i v zahraničí) se datuje po jeho návratu z vězení. Recenzentovo závěrečné hodnocení “Dozvíme se tak především, že to byl nesporně hodný, zásadový člověk, který se po vězeňských zážitcích vyhýbal zbytečným konfliktům s mocí a spadal spíše mezi sympatizanty disentu nežli k jeho předním aktérům” se mi tu proto nezdá výstižné.
Vložil: Chceme tu nechceme, 25.10.2020 09:01
Zgustová, Monika
Vážený Zdeňku, odkud berete svoje informace Vy? Škoda, že jste do té Evropy nevyrazil, dokud to šlo, a neověřil si věci sám, to, co píšete, je hodně zjednodušené.
Vložil: Zdeněk, 24.10.2020 17:33
Zgustová, Monika
vážená paní,přečetl jsem si v časopise Tema Váš příspěvek a zaujal mne Váš náhled na migranty,zažila jste v USA,že by Vám dali byt,stravu a kapesné,nemusela pracovat a nechtěla se naučit místní řeč???to se děje v Evropě,v Německu a Francii a vyústuje to v zločinecké organizace,poptejte se po Evropě,když... ráda cestujete,jak je to doopravdy,v Česku jsou tisíce migrantů,kteří chtějí pracovat a nevyužívají náš socialní system,ale ty,kteří chtějí jen brát tu nechceme,máme jich dost vlastních,zamyslete se,než něco vypustíte z úst
Vložil: Viva, 23.10.2020 17:20
Bolavá, Anna: To kolo z Prachatic
Anna Bolava, ste úžasná, píšte, píšte, píšte...
Vložil: Veduard, 22.10.2020 15:06
Boček, Evžen: Aristokratka u královského dvora
Čtu všechny díly od začátku, pěkné, vtipné - trochu modernizovaný stařičký Pelham Wodehouse, ale nic proti tomu, ostatně to byl Saturnin taky.
Vložil: Navstevnik knihovny, 20.10.2020 18:27
iLiGlosa: Žádná zapadlá vlastenka. Anebo přece?
Ja knihovny miluju a jsem pravidelnym navstevnikem. Jedine co me tam mrzi jsou ty stohy Vondrusku co zabiraji cele police ale to uz je vkus vetsinoveho ctenare, knihovnik nemuze vkus prikazat ale musi na nej reagovat svoji nabidkou.
Vložil: JM, 20.10.2020 15:57
Benoist, Alain de: Být pohanem
Apologeticko-ďábloadvokační komentář ke knize: http://jakubmoravcik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=759192
Vložil: Pětiprst, 18.10.2020 12:08
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
To Anna, co se skrývá pod křestním jménem. Těpic Ančo, já su Pepa.
Vložil: Sam, 18.10.2020 11:41
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
To Anna: To sice ano, leč úroveň jednotlivých recenzí je dost... zajímavá. Namátkou si vzpomenu na recenzi poslední knihy Přemysla Krejčíka: "Otázkou zůstává, proč by takovou nedomrlou trapárnu mělo renomované nakladatelství vydávat." A podobných kritických skvostů tam bývá dost...