Diskuse - historie

Vložil: Karin Velecká, 25.02.2020 17:22
Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky
Mám napsanou pohádku zhruba pro desetileté děti. Sháním vydavatele. Prosím, ozvěte se. K:V.
Vložil: Gregor, 24.02.2020 15:40
Kehlmann, Daniel: Tyll
Pro mě nejlepší kniha loňského roku. Scéna, ve které Fridrich umírá v závějích, je nezapomenutelná.
Vložil: Jan, 24.02.2020 15:17
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Feminismus je v dnešní době spíše synonymem pro misandrii. Frustrovaná a neschopná žena se vždy bude vymlouvat na neexistující patriarchát a jak jí většina mužů ubližuje ačkoliv je většině mužů ukradená. Člověk, který je přirozeně pro rovnost, nemusí být feministou, resp. by jím právě být neměl.
Vložil: redakce, 24.02.2020 11:16
Brochmann, Nina; Støkken Dahl, Ellen: Zázrak tam dole
Děkujeme za upozornění, odkaz jsme opravili.
Vložil: Jan Vaněk jr., 23.02.2020 23:59
Brochmann, Nina; Støkken Dahl, Ellen: Zázrak tam dole
První odkaz "na obálce" nefunguje ani po odstranění lomítka; obálka je vidět např. na https://aschehoug.no.
Vložil: Jan Vaněk jr., 20.02.2020 21:54
Oliver, Cris F.: Atlas literárních míst
Při vší úctě k Národní knihovně a jejím pracovníkům, Souborný katalog ČR obsahuje řadu institucí, které dokonce i roku 1992 zvládaly katalogizovat (i nedostatečně označené) novinky pohotověji. O dobových žánrových bibliografiích dostupných na webu nemluvě.
Vložil: Vráťa Kadlec, 20.02.2020 16:59
Kadlec, Vratislav: Hranice lesa
Ale tak prosím vás, asi z toho není třeba dělat aféru -- Ivana to sem nejspíš psát nemusela, jenže jsme holt jen obyčejní lidé a občas si člověk nemůže pomoct. Co jednou internet schvátí, to už nenavrátí... Tím bych to možná uzavřel. Díky všem.
Vložil: Magda de Bruin, 20.02.2020 16:48
Kadlec, Vratislav: Hranice lesa
Zmiňuje se to v recenzi na ArtZóně, na kterou odkazuji, a píše se tam dokonce, že je tahle kniha Ivaně Myškové věnována. Co přesně není slušné na tom, když to tady zmíním já v souvislosti s kritickou připomínkou k recenzi? Zdá se mi naopak, že by bylo fér, kdyby Ivana Myšková tuhle skutečnost do své... reakce nějak zahrnula, protože je asi zřejmé, že to v jejím hodnocení recenze hraje (nebo může hrát) nějakou roli. Je to přece taky určitý druh "střetu zájmů".
Vložil: Petříček, 20.02.2020 16:33
Kadlec, Vratislav: Hranice lesa
Tak to je beztak známý fakt, ale nevím, nakolik je slušné ho takto zmiňovat na veřejné platformě.
Vložil: Magda de Bruin, 20.02.2020 16:11
Kadlec, Vratislav: Hranice lesa
Relevantní informace tu myslím je, že Ivana Myšková je údajně autorova životní partnerka: art.ceskatelevize.cz.
Vložil: Jan Vaněk jr., 20.02.2020 14:32
Leopardi, Giacomo
Vrchlického "Nekonečnosť" (Ten pustý vršek vždy mi drahým byl…) je na books.google.cz, Bednářovo Nekonečno (Vždy rád jsem měl vrch tento opuštěný…) dostupné v diplomové práci is.cuni.cz.... Do třetice existuje ještě prvorepubliková (?) Nekonečnost (Ten vršek příkrý měl jsem vždycky rád…) Adolfa Truksy www.digitalniknihovna.cz.
Vložil: Jan Lukavec, 20.02.2020 09:13
Oliver, Cris F.: Atlas literárních míst
Autorku jsme se neúspěšně pokusili překřtít, ale díky nepřetržité a neochvějné ostražitosti kolegy Vaňka byl náš záměr odhalen. Omlouváme se a tuto i další chyby budeme postupně napravovat. U knihy Čaroděj Zeměmoří jsme uvedli až druhé vydání, protože u prvního si katalog Národní knihovny nebyl jistý... rokem publikování („mezi 1990 a 1997“).
Vložil: , 20.02.2020 00:05
Cima, Anna: Probudím se na Šibuji
Text je zajímavý, střídání prostředí například, Jana je super vzdělaná, až to někdy vadí, ale přes některé konstrukty zdá se mi kniha objevná, sice se nikdy do Japonska už nepodívám, jsem ročník 1945, ale rád jsem jí četl a vybavoval si již přečtené autory. Ota Hejnic
Vložil: Petříček, 19.02.2020 18:44
Kadlec, Vratislav: Hranice lesa
Už Petra Dvořáková přece říkala, že kritici neumějí číst!
Vložil: Jan Šrámek, 19.02.2020 15:48
Kadlec, Vratislav: Hranice lesa
To si skoro říká o nějaký (další) autorský manifest (který nakonec nebude manifestem), jak by kritikové a kritičky měli psát o (české) literatuře, což. Zn.: neunaveně a vysokoškolsky.
Vložil: Ivana Myšková, 19.02.2020 12:10
Kadlec, Vratislav: Hranice lesa
Nepropracovaná je zejména tato recenze. Povšechná, unavená, středoškolská. Spíše jako čtenářská recenze z databáze knih. Škoda promarněné šance.
Vložil: Marie, 19.02.2020 09:43
Kadlec, Vratislav: Hranice lesa
Ještě by stál za zmínku jazyk, řekla bych, že ty povídky jsou svým způsobem hlavně o něm - a nejen ta, kde se sráží pražština s moravštinou. Jazykoví fajnšmekři si myslím docela užijí:-)
Vložil: Milan Valden, 19.02.2020 09:35
Leopardi, Giacomo
Pane Sedláku, poslal jsem Vám na email oba překlady Leopardiho básně.
Vložil: Jan Vaněk jr., 19.02.2020 02:46
Oliver, Cris F.: Atlas literárních míst
Nevím, jak kolega Lukavec knihu četl (respektive jakou: autorka se jmenuje Cris, nikoli Chris, což je velkými písmeny uvedeno např. na obálce viditelné i zde v záhlaví – jakkoli plniči eshopů nesvedli ta čtyři písmena opsat o nic úspěšněji), ale citovaný popis „Padnete-li Kozorohovi do osidel" (etc.),... jak praští do očí každého čtenáře, nepochází z Čaroděje Zeměmoří (nikoli dvě slova "Země moří", jak publikuje redakce iLiteratury jedním dechem s "Puškinův *s* Dostojevského Petrohrad". Jinak jeho překlad vyšel už roku 1992, v knize pak datováno originálním vydáním 1968, takže proč zde uvádět až reedici "Triton, 2003", není jasné), nýbrž z Inkoustového srdce Cornelie Funkeové (do třetice, český překlad samozřejmě není tak nesouvislý, aby obsahoval nesmyslnou spojku "socha rohatého anděla A s ulomeným křídlem". A vůbec, dotyčná pasáž nezní „Padnete-li Kozorohovi do osidel, musíte zabránit tomu, aby vás zavedli do ďáblova chrámu. Uvnitř" (etc.), nýbrž podstatně méně "komprimovaně" „Buď jak buď, padnete-li Kozorohovi do osidel, musíte nějak zabránit tomu, aby vás zavedli [sic] do ďáblova chrámu se špičatými věžičkami, jinak se vyděsíte k smrti! (... další 2 věty barvitého popisu před "Uvnitř" jsou v citaci bez označení vynechány)"). Obdobně zarážející je množné skloňování "knižní předlohy Her o trůny": seriál i první z knih se jmenuje singulárně Hra o trůny, *A* Game of Thrones, čemuž při jejich sebemenší znalosti těžko lze uniknout. P. S. Zásadní složkou "atlasu" jsou ilustrace Julia Fuentese, zahrnující i mapky diskutovaných fikčních světů (často zásadně primitivnější než ty vydané v dílech samých; reprezentativní ukázky jsou na webu nakladatele https://www.albatrosmedia.cz/tituly/49974415/atlas-literarnich-mist/ ); že text recenze ani bibliografické záhlaví, dodané předpokládám redakcí, sebeméně nenaznačí jejich existenci, je myslím nejlepší pars pro toto důvěryhodnosti obého.
Vložil: haf haf, 18.02.2020 09:16
Cena Franze Kafky, laudatio na Arnošta Lustiga
že je ten herr knapp ale pohotový, reagovat po více než deseti letech na laudatio, to chce kumšt!
Vložil: Michal Sedlák, 17.02.2020 21:06
Leopardi, Giacomo
Stejně jako Andrea i já mám zájem o českou verzi Leopardiho básně L'infinito. Má-li ji někdo z těch, kdo můj příspěvek nyní čtou, a chce udělat dobrý skutek, prosím ať mi překlad zašle na email michalsedlak@email.cz. Moc mě to potěší. Předem děkuji a srdečně zdravím všechny milovníky (nejen italské)... poezie.
Vložil: Petříček, 17.02.2020 20:55
Cena Franze Kafky, laudatio na Arnošta Lustiga
Ales Knapp: Jaké jazyky prosím ještě umíte? Znal jste též Škvoreckého, Kunderu a Hrabala? Fandím Vám!
Vložil: Karel Huněk, 17.02.2020 20:38
Cena Franze Kafky, laudatio na Arnošta Lustiga
Též se rád "stékám s němčiny".
Vložil: Ales Knapp, 17.02.2020 20:05
Cena Franze Kafky, laudatio na Arnošta Lustiga
Pan Zimmermann at si doplni vzdelani. A bude vedet, ze Kafka mnohem radsi nez nemecky mluvil cesky a radsi nez nemecky cetl cesky a francouzsky. Zadruhé: nemcina neni jazyk "nevinny", jak se vsemi mastmi mazany prof. Cimrman snazi lidi presvedcit. Nemcina se vyslovene hodi, aby se s ni "stekalo"; tam... padne, jak zadnice na nocnik. Vim to z vlastni zkusenosti, kdyz me ne zas tak davno buzerovaly nemecké urady oslovenimi "Herr Knapp!". To prece zni jako "Haf, haf!" Proto jsem taky z Nemecka zmizel, v zivote tam uz nevkrocim a z nemecky pisiciho literarniho kritika presedlal na autora pisiciho vyhradne francouzsky a cesky. Je to ve srovnani s nemcinou uplna oaza. Prectete si o Arnostu Lustigovi knihu Frantiska Cingera. Nemyslim, ze Arnost, kterého jsem osobne znal, byl prilis nadsen, kdyz pan prof. Zimmermann ve svém laudatiu opevoval jazyk nasich nemeckych sousedu.
Vložil: Jan Vaněk jr., 17.02.2020 18:43
Steiner, George: Knihy, které jsem nenapsal
(Ještě dodatečná oprava – "Dolyn" nakonec byl Dolín hned u Slaného, dnes jeho součást, kde se Alois Steiner narodil 3. května 1852 a následně i dva z jeho sourozenců; jeho děti už ne.)
Vložil: Magda de Bruin, 17.02.2020 13:14
Steiner, George: Knihy, které jsem nenapsal
Díky za upřesnění. O to mi šlo.
Vložil: Jan Vaněk jr., 15.02.2020 13:27
Steiner, George: Knihy, které jsem nenapsal
Například v rozhovoru z roku 2007 Steiner říká "my father was of Czech origin but had grown up and been educated in Vienna; my mother was Viennese"; v After Babel píše "My father was born to the north of Prague" a vzápětí upřesňuje "My mother's... maiden name, Franzos, points to a possible Alsatian origin, but the nearer background was probably Galician"; toto podání pak v různých mutacích přebírají další publikace (našel jsem dokonce "North Bohemia"; sám jsem čerpal z www.munzinger.de). Pochopitelně může se stát, že rodinné podání není zcela přesné. ¶¶¶ Co se týče Geni.com, kdo se jím trochu zabývá, rychle zjistí, že mu lze kriticky důvěřovat (např. tam zjistíme, že Franzos nebylo matčino dívčí jméno, ale z předchozího sňatku; rozená byla Haimovici), ale je nutno ho prověřovat primárními zdroji: spousta vzdálených příbuzných, kteří profily jednotlivých osob spravují, k tomu přistupuje dost ledabyle a jde jim jen o propojení rodokmenu, s přesností životopisných detailů se nezatěžují. U rodičů Steinerova otce Friedricha Georga (vzdor vašemu tvrzení) NENÍ původ vyplněn, ale ve smutečním oznámení děda Aloise (z Neue Freie Presse, jehož dostupnost na webu rakouské národní knihovny je pro genealogy pravé požehnání) jsou mezi pozůstalými uvedeni adoptivní syn v Praze (se stejným příjmením jako rodné jméno manželky) a bratr a sestra s rodinami "in Dolyn, Č. S. R.". Dále je tam matriční zápis nespecifikovaného původu, v němž je pod Aloisovým jménem (a slovem, jež se mi nepodařilo rozšifrovat, snad povolání) uvedeno krasopisně "Dolyn b. Schlarr, Böhmen"; to je evidentně zkomoleno, nejspíše ze Schlan = Slaný a mohlo by jít o Dolany u Kladna. Český původ je tedy nepochybný (i když u Steinerovy matky je matriční záznam o sňatku s F. G., kde je jako rodiště obou manželů uvedena Vídeň; kdy přesně se tedy do ní Alois s rodinou přestěhoval, zůstává nejasné. Pokusil jsem se narychlo amatérsky projít české matriky z oblasti, ale nikoho ze Steinerů jsem v nich nenašel). ¶¶¶ Tolik tedy jen tečně k tomu, nakolik lze důvěřovat tvrzením na internetu včetně iLiteratury; o tom, že si nemůžeme na Steinera dělat takový nárok jako na jiné slavné rodáky, nebylo sporu.
Vložil: , 15.02.2020 12:54
Iljašenko, Marie: Sbohem, Apollo
Tragický příběh o tom, že kluk je schopen se dnes s holkou rozejít kvůli tomu, že nemá ráda svojí kočku. "JE TO PŘECE ŽIVÝ TVOR!" volal do nebes. Vzal si kabát a odešel do temnoty města. Se svou bolestí tam bloudí navždy...
Vložil: Petra B., 15.02.2020 09:43
Němec, Jan: Možnosti milostného románu
Velmi pěkná recenze, mírná a spravedlivá, řekla bych - což je příjemné zvlášť po setkáním s autorem (14.2. v Táboře), kde byly zmíněny mnohé recenze nejen odsuzující i plné nevhodných invektiv. Kniha z mého pohledu jedinečná, vzbuzující širokou škálu reakcí.
Vložil: redakce, 14.02.2020 10:09
Steiner, George: Knihy, které jsem nenapsal
Děkujeme za upozornění, v článku jsme opravili.
Vložil: Magda de Bruin, 13.02.2020 21:22
Steiner, George: Knihy, které jsem nenapsal
Pokud se dá věřit tomuto webu www.geni.com, byli oba Steinerovi rodiče rodáci z Vídně, stejně jako prarodiče z otcovy strany. Prarodiče z matčiny strany pocházeli z Ukrajiny. Jen jedna otcova sestra se narodila v "České republice"... (bez dalšího upřesnění).
Vložil: Jan Vaněk jr., 12.02.2020 21:40
Toman, Marek
Majtenyiho 56stránkovou studii naleznou zájemci na publikace.nm.cz
Vložil: Lucie Tenney, 12.02.2020 15:46
Etzler, Tomáš; Šídlo, Jindřich: Kdo ví, kde budu zítra
Omylem jsem hlasovala hodnotila spatne. Jak lze hodnoceni opravit?
Vložil: mruk, 12.02.2020 11:56
Stehlíková, Olga: O čem mluví Matka, když mlčí
mruk vojto ty si hlava mruk
Vložil: Jan Vaněk jr., 12.02.2020 02:18
Steiner, George: Knihy, které jsem nenapsal
Označovat Steinerovy rodiče za "české emigranty" pokládám ze přemrštěné; otec se sice narodil v Lidicích, ale matka v Alsasku, mluvili německy a do roku 1924 žili ve Vídni.
Vložil: Jan Vaněk jr., 11.02.2020 17:48
Horáková, Pavla
V zásadě mám pochopení pro stručné, dotazníkové "rozhovory", ovšem opravdu nevidím, k čemu by mohlo dobré klást autorům otázku "Kolik už vám vyšlo knih?" duplicitně k úvodnímu profilu.
Vložil: mruk, 10.02.2020 21:22
Horáková, Pavla
mruk point dobrej, ale styl mi říká, že to nejsem já mruk
Vložil: , 09.02.2020 16:40
Ben Jelloun, Tahar: Tati, co je to rasismus?
Vložil: Petr Nagy, 09.02.2020 12:38
Horáková, Pavla
Správně jste si povšiml, že mým úmyslem bylo položit vybraným autorům a autorkám (a to většímu množství) "dotazníkovou" metodou stejnou sadu otázek. Takový byl původní záměr, který samozřejmě nemusí každého oslovit.
Vložil: Minář, 09.02.2020 12:05
Barron, Laird: Okultace a jiné povídky
Veliké zklamání, pokud TOHLE má být horor. Chudák Mistr Hororu Lovecraft, když má být s tímhle jakkoliv spojován ....... Jen s tou "silnou povahou", potřebnou ke čtení (podle autora recenze), lze souhlasit. Já jsem asi měkota, příště se rozhodně budu držek klasiků hororu. O takový moderní horor skutečně... není co stát a dokonce ani nemá smysl se nad autorovými "hrůzami" nějak zamýšlet. (Ještě štěstí, že Laser má i lepší knihy ......).
Vložil: mruk, 09.02.2020 11:42
Horáková, Pavla
výživný rozhovor, jen co je pravda. jenom by na místě autora měl být uveden "robot", co soudě podle dalšího rozhovoru předložil spisovatelům tutéž sadu otázek jako z příručky "na co se ptát spisovatelů" pro zabedněné novináře.
Vložil: Ewald, 08.02.2020 22:14
Benoist, Alain de: Být pohanem
Aha, už se zase vnucuje dojem podivných "politických aplikací" . Raději prý máme pořádat směšné rituály, podobných jako jsou ty v novodobém Řecku jsem zažil dost, než aby k něčemu podstatnému inspirovaly...
Vložil: Honza S., 07.02.2020 16:57
Borkovec, Petr: Erik, já a dvě mámy
Fejetony pana Borkovce mam moc rad a protoze pochazim z Benesova tak jsem si pri cteni predstavoval i krajinu za oknem. Uz se tesim az si prectu Petricek Sellier & Petricek Bellot.
Vložil: Karel Huněk, 05.02.2020 08:35
Korneliussen, Niviaq: HOMO sapienne
Vyjde tedy i recenze s rozborem stavby a jazyka románu?
Vložil: Redakce, 04.02.2020 08:58
Korneliussen, Niviaq: HOMO sapienne
Dobrý den, jazyk románu je velmi specifický. Nejde o klasické vulgarity, ani o hantýrku. Jde o zvláštní mix všeho v kombinaci s tím, že se postavy pohybují na společenském okraji. Recenzentka píše, že zachází často až k argotu, a lze to tak opravdu označit. Celkově je ale román jazykově tak neobvyklý,... že žádná kategorie úplně nesedí.
Vložil: Pavel Mandys, 03.02.2020 21:18
Bythell, Shaun: Deník knihkupce
Už to vidím, máte pravdu.
Vložil: Jan Vaněk jr., 03.02.2020 20:53
Bythell, Shaun: Deník knihkupce
Nikoli, https://en.wikipedia.org/wiki/Wigtown uvádí (a nezměnila se už od ledna) akorát z knihy zjevně převzaté "Bythell's The Diary of a Bookseller, published 2018, details his experiences as the owner of The Bookshop, Scotland's largest second-hand bookshop" (a popřípadě ještě "The Wigtown Book Festival... was first held in 1999 and has grown to be the second largest book festival in Scotland)." Nic z toho neznamená, co tvrdíte.
Vložil: Veronika Krajíčková, 03.02.2020 11:28
Woolf, Virginia: Vlny
Děkuji za upřesnění, to je skvělá zpráva!
Vložil: Pavel Mandys, 03.02.2020 11:08
Bythell, Shaun: Deník knihkupce
Heslo Wigtownu na Wiki uvádí, že je to druhý největší antikvariát ve Skotsku, ale v zásadě je to pořadí irelevantní, jde spíš o to, že ten obchod bude zřejmě opravdu dost velký a přitom jej obsluhují nejvýš dva lidé či častěji spíš jeden. Překladu jsem se nevěnoval, křiklavých chyb jako E. L. James... místo Jamesová jsem tam nenašel zas tolik. Letopočet opraven.
Vložil: mp, 03.02.2020 07:58
Korneliussen, Niviaq: HOMO sapienne
argot = soubor výrazů vyřazených společenských vrstev (zlodějů ap.), jejich mluva jiným nesrozumitelná; hantýrka (SSJČ). Asi se spíše míní vulgarita?
Vložil: mruk, 02.02.2020 08:56
Ajvaz, Michal: Města
Dojemný. Kniha nic moc.
Vložil: Petr Klement , 01.02.2020 23:39
Ajvaz, Michal: Města
Díky Michale Ajvazi. Před časem jsem předčasně odložil Vaši Lucemburskou zahradu, ale u Měst jsem si nakonec probrečel. Úžasná imaginace i vypravěčský styl = největší čtenářský zážitek za poslední léta. Teď se vrátím k Vašim předchozím románům.
Vložil: Jan Vaněk jr., 01.02.2020 21:05
Bythell, Shaun: Deník knihkupce
The Bookshop dlouhodobě uvádí, že je NEJVĚTŠÍ (nikoli "druhý") antikvariát ve Skotsku, což od něj přebírají další zdroje včetně nakladatelství Dybbuk. Deník pak nezačíná "v roce 2013", nýbrž v únoru 2014. Jakkoli zoufalý je český překlad, za tohle zodpovědný nebude.
Vložil: filozof, 31.01.2020 08:22
Bauman, Zygmunt; Donskis, Leonidas: Tekuté zlo
"sekularismus" je boj proti křesťanství a "lidská práva" znamená likvidaci státní suverenity. Odpor proti těmto západním hodnotám je nutností!
Vložil: Durmon Jiří, 30.01.2020 16:14
Urban, Miroslav: Včelaření od jara do zimy
Knihu jsem si přečetl jedním dechem . Potom ještě dvakrát velmi pomalu s přeskakováním a vracením se k jednotlivým stránkám . Napsal to včelař , praktik ! Srozumitelně !!! Kolem včelaření jsou v současné době vášnivé diskuze, zejména k převčeleni krajiny a s tím souvisejícím zdravotním stavem včelstev... . Státní dotace do včelařství jsou velkou chybou!!! Včelařím třicet let .Tato kniha byla pohlazením moji včelařské duše! Jura Durmon , Hovězí 580
Vložil: Jackelin Mandragor, 30.01.2020 15:27
Juráčková, Lenka: Propast
Jen škoda, že tento článek prozrazuje prakticky celý děj...
Vložil: Karel Dřevínek, 29.01.2020 16:13
Chaloupka, Jan: Závod míru aneb Tour Východu
Knihu jsem přečetl jedním dechem. Je perfektně a poutavě vyobrazený historický vývoj závodu, československé úspěchy, a prolínání politiky do kontextu se sportem a vlivem sportu na širokou veřejnost. Ve Východočeském kraji jsme organizovali "bratříčka závodu" s názvem Závod míru pionýrů pro děti ZŠ... a to od roku 1971 i se zahraniční účastí. Závod trval vždy po celý týden, etapy vedly z jednotlivých míst po okresech, s doprovodným programem. Vítězi se stali např. Vladimír Vávra, Roman Kreuziger, Petr Klouček, Radomír Šimůnek, a řada dalších. Zúčastnili se ho i významní hosté: Jan Veselý, Fr. Šťastný, Petr Matoušek, Kamil Haťapka a další. Tradice stále žije, v letošním roce 2020 se jede již 50. ročník. Sportovní komentátor Štěpán Škorpil se vyjádřil k závodu: "Je to opravdu - byť v malém a hlavně v mladém provedení - závod se vším všudy...."Rád bych se s autorem knihy potkal.
Vložil: josef, 26.01.2020 19:01
Čech, Pavel: O Červenáčkovi
výborná recenze a úchvatný příběh
Vložil: Magda de Bruin, 23.01.2020 17:39
Coudenhove-Kalergi, Barbara: Doma je všude
Za cynické by se to dalo považovat, kdyby o tom v tu chvíli pisatelka věděla nebo kdyby svoje útrapy stavěla nad utrpení, které způsobovali Němci. Jsou to její osobní zážitky a 9. května - jak vyplývá z deníku - ji i s kamarádkou sebrali příslušníci revolučních gard a odvedli na práce. Vidím rozdíl... v tom, když např. Olga Barényiová napíše román "Pražský tanec smrti" (není to tedy memoárová literatura, jak by se zdálo z recenze - Barényiová byla zatčena a internována už 7. 5., takže mnohé krutosti ze strany Čechů, které v románu popisuje a jsou založené na skutečnosti, sama nezažila), a když Schellová zaznamenává to, co zažila (a nepropadá při tom nenávisti vůči Čechům ani obdivu vůči všemu německému jako Češka Barényiová). Na osudu Schellové je zajímavé i to, že jako dcera židovského otce dostala po dlouhých peripetiích (společně s matkou se jí podařilo zpochybnit jeho otcovství) potvrzení o německé národnosti až 5. dubna 1945. Pronásledování Židů tedy unikla, ale vzápětí skončila v internaci jako Němka. Mimochodem v internačním táboře v Bystřici se sejde i s pánem, který tam byl vězněn nejdřív Němci jako Žid, a po osvobození Čechy jako Němec.
Vložil: Pavel, 22.01.2020 17:42
Coudenhove-Kalergi, Barbara: Doma je všude
... přečetl jsem si ukázku deníku Schellové z H7O datovanou 9. 5. 1945. Nalezl jsem v něm tuto větu: "Když měla přijít na pomoc německá vojska, vystavěli Češi spěšně barikády". Ve stejnou dobu na Pražačce příslušníci německých ozbrojených složek bestiálně vraždili náhodně vybrané české civilní obyvatelstvo.... V souvislosti s tímto faktem zní slova pisatelky deníku o "pomoci německých vojsk" až cynicky...
Vložil: Magda de Bruin, 21.01.2020 22:21
Coudenhove-Kalergi, Barbara: Doma je všude
Situaci pražských Němců za povstání a pobyt v československých internačních táborech před odsunem do Německa popisuje taky "Deník z Prahy 1945-1946" herečky a rozhlasové hlasatelky Margarete Schellové (přel. Michaela Škultéty, Academia 2019). Kniha obsahuje i text Olgy Barényiové (zmíněné v této recenzi)... "Deník panny pražské" z roku 1958, v němž si etnická Češka Barényiová (roz. Voznicová, ale hlásila se k německé národnosti) Němku Schellovou a její deník nevybíravým způsobem podává m.j. za nedostatečně odmítavý postoj k Čechům a kritické poznámky o některých Němcích. Složitost situace i vztahů mezi německými vysídlenci z Čech to zajímavě dokresluje. Úryvek z deníku vyšel na H7O: http://www.h7o.cz/denik-z-prahy-1945-1946/.
Vložil: Daisuke, 20.01.2020 16:24
Barker, Pat: A dívky mlčely
Nu, já vám nevím... skoro by mi i přišlo, že když ve válce někdo zemře, už se ho o moc víc dotknout nemůže :-) Knihu jsem četl, moc mě nenadchla - rozvláčný styl vyprávění mě nebral a originální prostředí tisíckrát řečené ideje nespasí. Příběh služebnice je daleko lepší, ač je asi o třicet let starší.... Na zpracování starověké řecké kultury jsem se těšil, ale na knize není moc poznat žádné dohledávání pramenů a když k tomu přičteme prvky nadpřirozena, titul působí spíš jako fantasy.
Vložil: Jaroslav Tvrdoň, 19.01.2020 08:24
Zapletal, Miloš
Jen doplneni: Výpravy za dobrodružstvím – myslim rovnez legendarni prIrucka z jeho pera.
Vložil: mruk4eva, 17.01.2020 14:01
Beatty, Paul: Zaprodanec
řidina, ta recenze. Víceméně opsaná z Olehlova doslovu. Jeho vo "vhled" do "černé duše" přitom fakt stojí za to. Názory?
Vložil: eva nogolová, 13.01.2020 18:20
Reynolds, Alastair: Prefekt
Prefekt je krásná kniha. Líbí se mi mnohem víc než "Transport ledu", který mě bavilo číst tak do poloviny. Ale Prefekt je krásný příběh od začátku až do konce.
Vložil: Petr Navara, 13.01.2020 13:37
Tabery, Erik: Opuštěná společnost
Doporučuji si knihu poslechnout v audioverzi. Je skvěle namluvená a slova v ní obsažená ještě více vyniknou.
Vložil: Věra Staňková , 12.01.2020 09:40
Havelka, Ondřej: Hastrman
Dobrý den, kritiku nesdílím. Film na mě zapůsobil zvláštnosti postav a děje . Předlohu jsem neznala, tak nemohu srovnávat . Na začátku jsem očekávala téma např. - zda zvítězí láska nad věčným životem apod. Vývoj filmu mě překvapil a ještě dnes cítím rozechvění hlubokých ponurých tónů a obraz z reálného... zrcadla vývoje naši společnosti ( ... to jsme tomu dali ... a dalsi otázky - co dál? Co naše děti ?) . Nejsem žádný filozof, tak jistě spoustu informací přehlednu. V jedné z hlavních roli Kateřiny - Simona Zmrzlá - mě naopak překvapilo , kolik výrazů a tváří má. V té roli se mi líbila stejně jako Karel Dobrý. “Žanrová rozplizlost “ mě nevadí- je to dílo samo o sobě a šuplíček nepotřebuje. V Staňková
Vložil: Mgr. Milan Vojta, 10.01.2020 15:46
Coudenhove-Kalergi, Barbara: Doma je všude
Paní Coudenhove-Kalergi si pamatuji z rakouské televize ORF, kterou jsme v blízkosti hranic pochopitelně chytali a sledovali, kdy vystupovala často ve Zprávách jako politická komentátorka se zaměřením na Československo. Posléze jsem byl velmi překvapen, že se narodila v Praze.
Vložil: Petr Peňáz, 08.01.2020 09:30
Moore, Thomas: Osobní náboženství. Průvodce na cestě rozvoje osobní spirituality v sekulárním světě
"Osobní náboženství" je praktickým dalším rozšířením Moorovy "Knihy o duši", kterou výborně recenzoval pan Radim Beránek článkem "Konzumní spiritualita, její kritika, a co dál?" v Teologických textech č.5 roč.2003. Staroříšský Josef Florian by obě knihy označil " k vyhození". pp.
Vložil: Sondy, 07.01.2020 18:57
Minier, Bernard: Mráz
Keďže som práve dočítala knihu Mráz, a nesedelo mi tam zopár detailov, hľadala som recenziu, ktorá by stála za to. Žiadnu som nenašla. Ale musím sčasti súhlasiť so Stevom, vyšetrovateľ ide do Tábora pretože tam vidí auto... Niekto sa ho snaží zabiť a on ani nedá vyhľadať majiteľa auta. Asi si nepozrel... ŠPZ. A kde na konci knihy zmizli doktor Xavier, vrchná sestra Lisa Ferneyova? Asi začnem rovno čítať Kruh...možno sú tam...
Vložil: Marie, 06.01.2020 11:36
Tawada, Jóko: Emisar
Mně se naopak líbí, že se autorka nenutí do technikálií a nekonstruuje svůj svět do podrobností, když ji to nebaví. Drží se toho podstatného, co chce sdělit, a nepodléhá tlaku, že aby román byl co k čemu, musí to být špalek. Je to osvěžující.
Vložil: mp, 02.01.2020 08:36
Fitzgerald, Francis Scott: Poslední kapitán
Dvě drobnosti: - Cecilie příslušné děje prožívá jako mladá, ale vypráví jako starší, - mluvit o nové verzi knihy je příliš silné, jde prostě o nové ediční zpracování téhož textu, což je běžné i u dokončených děl (Bruccoli stejně připravil i např. Gatsbyho).
Vložil: Jan Lukavec , 01.01.2020 13:51
Ripa, Cesare: Ikonologie
Motiv slepce je shodný, ale celkový kontext je ale u Schopenhauera zcela odlišný, to nepochybně ano.
Vložil: mp, 01.01.2020 12:21
Ripa, Cesare: Ikonologie
Ta zmínka o Schopenhauerovi je poněkud matoucí, pro příslušný tradiční obraz by "měl pochopení" v tom smyslu, že s ním polemizoval v klíčovém bodě, totiž v otázce, zda vůle může být vedena rozumem.
Vložil: Anna, 31.12.2019 09:34
Jak správně kupovat knihy
To Eliška. Taky ty různé rady nemám ráda, ale nemusíte se tím řídit. My překladatelé víme, jak často se lidi napálí, když si neověří jméno překladatele, jak často obálka neodpovídá obsahu díla, jak čtenáři neznají nekalé praktiky některých nakladatelů, že když kniha nemá redaktora, je na tom něco špatně...... atd. atd. Rady shrnuté v článku jsou určeny právě čtenářům, kteří se v tom orientovat neumějí. Pokud mezi ně nepatříte, tak se řiďte sama sebou. Vždyť vám to nikdo nevnucuje. Ale divila byste, kolik lidí se orientovat v knižním průmyslu neumí. Já ten článek uvítala.
Vložil: Eliška, 30.12.2019 22:10
Jak správně kupovat knihy
... lidem někdo radí. Co jíst, abychom neztloustli, v kolik chodit spát a v kolik vstávat, kolik chodit a jak rychle běhat, jak se bránit demenci... Neuvěřitelné. A teď ještě tohle.
Vložil: Eliška, 30.12.2019 22:04
Jak správně kupovat knihy
Už opravdu nevím. Každá kniha je originál a stejně tak jako každý čtenář. Nechápu, proč mi někdo radí, jak mám knihy kupovat. Jsem dostatečně vzdělaná na to, abych to dobrodružství, které pro mě výběr knih představuje, zvládla sama. Dám na doporučení knihkupců, známých, kolegů, recenzentů... Neustále... jsme obklopeni rádci, jak vařit, co jíst, abychom neztloustli, v kolik chodit spát, kdy vstávat... A teď ještě tohle. Neuvěřitelné.
Vložil: perret, 30.12.2019 20:04
Petropoulos, Jonathan: Umělci za Hitlera
Leni Riefenstahlová se spíše přizpůsobila moci k seberealizaci jak umělecké, tak finanční. Přes všechno co jí můžeme vytknouti, byla pionýrem v novodobé kinematografii, co se pohyblivé kamery ze země, z vozíčků a jiných působivých pohyblivých poloh týče. Vrhač oštěpu z Olympiády 1936 v Berlíně zabírán... zespodu a v jízdě to tu ještě nikdy nebylo. To ani Hollywood neznal. Pohyb atleta s jízdou zespodu evokoval ohromnou dynamickou sílu a vlastně nadvládu arijského aktéra, což bylo propagandisticky velice účelné a pro tehdejší režim senzační. Ohledně výtvarného umění to byl vlastně socialistický realizmus,což minulý režim u nás vlastně od nich obkoukal.
Vložil: Miroslav Jonáš, 30.12.2019 19:27
Bednářová, Marta: Ukrajina (kde se zastavil čas)
pracoval jsem tan na betonservisu vroce 1989 až1992 stavex Brno 13 turnusů všechny zdravím Míra
Vložil: flegel, 30.12.2019 19:16
Woolf, Virginia: Vlny
Update: Dle sdělení Odeonu vyjdou Roky (The Years) v českém překladu v roce 2020. Pro RP k překladu Noc a den: Zkuste na FB skupinu Tváře překladu a nabídnout překlad Odeonu, který Woolfovou vydává...
Vložil: Pavla, 29.12.2019 22:25
Lively, Penelope: Měsíční tygr
Skvělá, čtivá kniha. Recenzent píše, že Penelope Lively nepatří mezi nejznámější britské spisovatele. S tím lze možná souhlasit, ale pokud bychom hovořili o autorkách-ženách, mnoho stejně dobrých spisovatelek, jako je ona, bychom v Británii nenašli.
Vložil: Iveta Raeymaekers Listiakova, 28.12.2019 19:58
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Knizka, Jak jsem potakala Brusel, je z mojho pohladu manzelky belgickeho obcana skvela. Putavo, vtipne napisana s hromadou informacii a faktov o ktorych som diskutovala a preberala ich s manzelom a jeho rodinou. Velmi mi to rozsirilo obzory o Belgicku, belgicanoch, vela som sa nasmiala a casto som si... text oznacila, na zaklade coho viem kam sa vratit a zizit rozne tipy v praxi. Brusel po precitani tejto knihy vnimam uplne inac a vsimam si uplne ine veci ktore mi doteraz unikali. Unikatna kniha pre tych, ktori sa do Bruselu chystaju na vylet alebo na pracovny ci studijny pobyt. Kvalitne odvedena praca!
Vložil: RP, 27.12.2019 21:40
Woolf, Virginia: Vlny
Kdysi jsem do soutěže pořádané Obcí překladatelů zaslal překlad dvou kapitol románu Noc a den. Nyní se mi povedlo román skoro celý přeložit. Kdyby se našel zkušenější překladatel, který by se, byť jen na část textu, podíval, byl bych mu vděčen.
Vložil: jana cizek, 27.12.2019 16:34
Padevět, Jiří: Ostny a oprátky
vse z cyklu krvava leta
Vložil: Martina Kožíšek Ouřadová, 27.12.2019 10:50
Borkovec, Petr: Smutek a knihovnice
Děkuju, kouzelné... celoživotní knihovnice
Vložil: Jan Sucharda, PhDr., 27.12.2019 10:10
Sigurðsson, Ófeigur: Kniha Jón
V textu je zásadní chyba - nejde o sopku Katla ale Laki, která vybuchla v roce 1783 a "ohnivé kázání" se týkalo právě jí.
Vložil: Miroslav Kouba, 24.12.2019 02:11
Bednářová, Marta: Ukrajina (kde se zastavil čas)
Ahoj Doliňáci, přeji krásné svátky, hodně štěstí a zdraví v roce 2020.
Vložil: Reddot, 24.12.2019 01:11
Charvát, Radovan: Knížka se nemůže bránit
Ještě dodatek: Je tu jeden autor, u nás i v zahraničí naprosto opomíjený, Švýcar Hermann Burger, o kterém jsem slyšel, že stojí někde mezi Franzem Kafkou a Thomasem Bernhardem - což by mohlo být zajímavé.
Vložil: Reddot, 24.12.2019 00:58
Charvát, Radovan: Knížka se nemůže bránit
Pan Charvát je naprosto úžasný překladatel, jsem moc rád, že se chystá i nadále věnovat Walserovi, kterého prostě nikdy nemůže být dost. A pokud by jednou klapla ta "Řeka bez břehů" od Jahnna, byl by to myslím životní dárek pro mnoho českých čtenářů! O této knize jsem slyšel tolik, Jahnn měl podle všeho... neskutečně propracovaný "vnitřní estetický systém", nebo jak to nazvat, trochu jako Proust co do kvality a hloubky. Akorát více inklinoval k té temnější stránce lidské duše, což je minimálně pro mě velice sympatické :)
Vložil: Květinka, 20.12.2019 13:03
Borkovec, Petr: Smutek a knihovnice
My knihovnice si myslíme, jak jsme úžasné,že necháváme číst autory jejich výtvor v knihovně - chrámu a autoři si myslí, jak jsou úžasní,že do knihovny -chrámu přijdou a čtou ....
Vložil: flegel, 20.12.2019 09:49
Charvát, Radovan: Knížka se nemůže bránit
Díky za velmi zajímavý rozhovor s mým oblíbeným překladatelem! – Jen si dovolím doplnit, že od Hanse Hennyho Jahnna u nás vyšla kromě zmíněné Noci z olova (Pulchra, 2016) ještě jedna kniha: Třináct podivných příběhů, přeložil Petr Slunečko, vydal Dauphin (2007). – Mimochodem, co třeba Heimito von Doderer,... u nás poněkud zanedbávaný? Vyšly jen dva romány (Vodopád a Merovejci) a chystají se v Akademii konečně Strudlhofské schody, ale jistě by stálo za to přeložit i něco dalšího...
Vložil: redakce, 19.12.2019 22:15
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Omlouváme se autorce recenzované knihy a také všem diskutujícím, které jsme uvedli v omyl: překlep ve jméně Merckx byla naše chyba, v publikaci je uvedeno správně. I zde v článku už je překlep opraven.
Vložil: Jan Vaněk jr., 19.12.2019 20:19
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Děkuji p. mp za odkaz, ovšem musím jej doplnit, že Google ukazuje "v rámci nichž" také například v publikacích: Československá psychologie 1974, Listy 1981, Filosofický časopis 1988, Pedagogika 1991 aj.; Digitální knihovna pak třeba Křesťanská revue 1998, Památky archeologické 1988 a dokonce Naše doba:... revue pro vědu, umění a život sociální 1934. Byl bych proto s negativním preskriptivismem, respektive proskripcí opatrnější: evidentně tu dlouhodobě působí jistá tendence, kvůli které nebývá vazba vnímána jako nekorektní nebo dokonce jen nesystematická, jak ukazuje i tato diskuse. Bohužel NESČ je pro neakademika mimořádně neprostupný a nemám teď čas ani hledat, jak se k věci vyjadřuje Mluvnice češtiny, ale dovolím si aspoň spekulaci: Buďto začíná ten jednoslabičný genitiv být vnímán zcela zaměnitelně s "kterých", respektive jako jakási univerzální spojka podobná "co" (stálo by za pokus projít si vazby s jinými pády); anebo je naopak spojení "v rámci" (jak už ukazuje to N) na půli cesty k ustrnutí v předložku: asi by málokdo měl námitky k "dělá proslovy, během nichž" – a snad tedy ani "v průběhu nichž"? Co pak "návody, pomocí nichž můžete"? Pro mě je to na hraně. Jen čistě substantivní vazby (*"dostává dva průvodce, přátelstvím nichž je nakonec zachráněn") jsou zatím jednoznačné.
Vložil: Eva Vejdělková, 19.12.2019 16:46
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Pro pana Mikuláše M. - máte pravdu, nyní ve vašem komentáři slovo slovesná nevidím, asi mě zradil zrak a displej mobilu. K té vazbě už se vám tu ale vyjádřil i další člověk a opravdu není důvod v ní hledat 6. pád... Už jsem k tomu řekla vše, co jsem chtěla, kdybych se nepřehlédla, už debatu dál rozmnožovat... nebudu, ostatně vzhledem ke knize i recenzi je to podružnost a zakládat tu samostatné gramatické okénko nemá význam. Mějte se :-)
Vložil: mp, 19.12.2019 14:16
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Ad Mikuláš M., až teď se mi (dost namáhavě) podařilo pochopit, že Vy podle všeho ve vazbě *"v rámci nichž" hledáte šestý pád (ergo významový rozdíl), pak by ale musela existovat třeba vazba *"v rámci radách".
Vložil: mp, 19.12.2019 13:49
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Podle googlu se sice vazba "v rámci nichž" najde i ve Slově a slovesnosti (ovšem až v roce 2004... a ve statisticky zaměřeném článku), je ale chybná. Exaktní popis zde https://www.czechency.org/slovnik/VZTA%C5%BDN%C3%81%20V%C4%9ATA%20S%20JMENNOU%20HLAVOU, typ věty (1a) -- varianta "Políbil dívku, přítele... jíž..." neexistuje. -- Odlišně fungují vazby "v rámci čehož", "vlivem čehož", "v důsledku čehož", "díky čemuž", "vinou čehož" atd., kde zájmeno (v singuláru) odkazuje k obsahu celé předchozí věty, nikoli k větnému členu.
Vložil: Mikuláš M. , 19.12.2019 13:40
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Paní Vejdělková, můžete mi prosím alespoň naznačit, kde jsem inkriminovanou vazbu nazval "slovesnou"? Máte snad na mysli tento výrok "paní Vejdělková, chcete-li kritizovat krkolomnou slovní vazbu, vyberte si nějakou, která krkolomná skutečně je"? Vidíte tam slovo "slovesná"? Samozřejmě že se vazba... (ne slovesná, jak jste velmi duchaplně poznamenala) "v rámci nichž" vztahuje k Praktickým radám, ale vaše řešení "v jejichž rámci" implikuje že Praktické rady mají/vlastní nějaký rámec, jejich rámec (lokál: "jejichž rámci"), to je ale vedlejší, vy jste především nijak nevyvrátila mé tvrzení, že pro to, co píšete, nemáte žádnou oporu. Věta "Vhodnější i běžnější je 'v jejichž rámci'." je prostě nesmysl, to je hlavní bod mé zprávy. A chápu, že když nedokážete vyvrátit ten, chytáte se jinde. Bohužel se znovu mýlíte. Ani s vykřičníky jsem "slovesnou" vazbu nepoužil.
Vložil: Magda de Bruin, 19.12.2019 13:24
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Paní Farná: Dva překlepy v recenzi jsou mrzuté, nicméně k „hranolkám“ ani k poznámkám recenzentky o redakčních nedostatcích knihy se nevyjadřujete. Snad ještě krátká reakce (osobní, ne jménem redakce), založená na ukázce z knihy na webu Literárky https://www.literarky.cz/civilizace/68-katerina-farna-jak-jsem-potkala-brusel-ukazka-z-knihy... (také zřejmě s překlepem – “poison” a “poisson” se tam totiž foneticky přepisuje v obou případech jako “puazon”). Jako čtenářka s dlouholetou zkušeností života v cizině (i když ne v Bruselu – ten znám jen z kratších návštěv) bych řekla, že kniha je zaměřená především na lidi v podobné pozici jako autorka – tj. české „expaty“ v Bruselu vyzbrojené angličtinou, kteří si teprve na místě doplňují další jazykové znalosti a postupně objevují město tak, jak průměrný turista za krátkou dobu nikdy nedokáže (ale zároveň pro něj značná část postřehů expata není relevantní). Recenze je pochopitelně psaná z širší perspektivy (a existují knihy o podobném objevování cizího města, které jsou zároveň literárně na výši – vzpomeňme třeba na Ripellinovu Magickou Prahu). Souhlasím s recenzentkou, že blog jako žánr není vždycky šťastné převádět do tištěné podoby, protože na papíře míra triviality zvlášť vynikne.
Vložil: Eva Vejdělková, 19.12.2019 13:23
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Pro pana Mikuláše: Prosím vás, o čem se tu tedy se mnou bavíte a jak pozorně tu recenzi čtete, jestliže se podle vás citovaný "rámec" nevztahuje k Praktickým radám? :-D Do prostého jazyka převedeno, recenzentka píše, že mezi Praktickými radami jsou i nějaké užitečné tipy, ale ty bohužel zastíní i "výkřiky"... Nejezděte na černo apod. Takže být vámi na pole gramatiky se moc nepouštím - ostatně fakt, že jste vazbu, kterou jsem otitulovala jako krkolomnou, vy sám nazval "slovesnou", svědčí o tom, že moc nevíte, o čem mluvíte. A ještě poučujete o mém okolí :-D
Vložil: Mikuláš M. , 19.12.2019 12:14
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Paní Vejdělková, mýlíte se. Nevím, zda je to běžnější (možná ve vašem okolí, tipnul bych si však, že v běžných textech/mluvě rozhodně nikoli), každopádně to není vhodnější. Nevím, z čeho usuzujete, nejspíš z vlastního dojmu, v literatuře žádnou oporu pro toto tvrzení nenajdete! Zkuste si do té věty... dosadit vlastní návrh, vždyť by vznikl nesmysl, Praktické rady snad vlastní nějaký rámec? Sama přece musíte uznat, že takovou větu by schopný stylista nevypustil. Tomu, co píšete poté, nerozumím, nechci však přistupovat na nějaké hry. Nehájím recenzentku (pokud v recenzi špatně citovala, je to chyba!), jen upozorňuji na to, že má-li vzniknout nějaká reflexe a debata, měla by se vést věcně, argumenty typu "vazba se mi nelíbí", "autorka nebyla v Bruselu, jak může hodnotit knihu" sem nepatří.
Vložil: rosaoman01, 19.12.2019 10:50
Kautman, František: Nemožnost člověka
Dobrý den, chci se podělit o své úžasné svědectví Poté, co jsem byl ve vztahu s manželem roky, rozešel se se mnou, udělal jsem všechno možné, abych ho přivedl zpět, ale všechno bylo marné, chtěl jsem ho zpátky tolik kvůli lásce, kterou mám pro něj jsem ho prosil o všechno, dal jsem sliby, ale on odmítl.... Vysvětlil jsem svůj problém svému příteli a navrhla, že bych měl raději kontaktovat kouzla, které by mi mohlo pomoci seslat kouzlo, aby ho přivedlo zpět, ale já jsem typ, který nikdy v kouzlo nikdy nevěřil, neměl jsem na výběr, než to zkusit, poslal e-mailem kouzlo a řekl mi, že nebyl problém, že všechno bude v pořádku před třemi dny, že se mi můj bývalý vrátí před třemi dny, vrhl kouzlo a překvapivě druhý den, bylo kolem 16 hodin. Můj bývalý mě volal, byl jsem tak překvapený, odpověděl jsem na volání a vše, co řekl, bylo to, že byl tak líto všeho, co se stalo, že chtěl, abych se k němu vrátil, že mě tolik miluje. Byl jsem tak šťastný a šel jsem k němu, tak jsme spolu začali šťastně žít společně. Od té doby jsem slíbil, že každý, koho znám, má problém se vztahem, pomohl bych takové osobě tím, že ho odkážu na jediného skutečného a mocného kouzelníka, který mi pomohl s mým vlastním problémem. email: babaidadawiseman01@gmail.com  můžete mu poslat e-mail, pokud potřebujete pomoc s vaším vztahem nebo jiným případem. Love Spells Vydělávejte dobré peníze nebo vyhrajte loterii. Dosáhněte úspěchu v podnikání. Duchovní problémy. Vyhrajte soudní případ. Hledejte svého životního partnera. Získejte dobře placenou práci. Získejte kontrolu nad svým manželstvím. Získejte od lidí laskavost a přitažlivost. Získejte zpět ztracené peníze. Uzdravte všechny nemoci. léčitelné i nevyléčitelné. Vyřešte problémy s těhotenstvím a žehnej vám s dětmi atd ... Pokud máte nějaký problém s trvalým řešením, kontaktujte tohoto skvělého muže prostřednictvím babaidadawiseman01@gmail.com WhatsApp: +2348136951551 Viber: +2348136951551 Poděkuj mi později
Vložil: Eva Vejdělková, 18.12.2019 23:48
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Pro pana Mikuláše M. - Vhodnější i běžnější je "v jejichž rámci". Mám pro vás tedy další inspiraci k zamyšlení, bez vykřičníků. "Vyčetla textu chyby, v hodnocení nichž se mýlila." (hodnocení koho čeho jako rámec koho čeho)
Vložil: Kateřina Farná, 18.12.2019 21:06
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Vážená paní Magdo, o kvalitě této recenze svědčí mj. to, že její autorka dokázala udělat 2 chyby v samotné citaci z mé knihy Jak jsem potkala Brusel, což považuji za neprofesionální a lajdácký přístup. V souvislosti s resumé kritického příspěvku Anny Fremrové, že "vytvořila /jako já/ však text, který... nemá příjemce", se o prodaném nákladu prosím informujte v nakladatelství Grada. RECENZE, 70 řádků: […] Podle jednoho barmana v Sharebeeku se Mercx se svým kamarádem […] KNIHA, 360 stran: […] Podle jednoho barmana ve SCHAERBEEKU se MERCKX se svy´m kamarádem […]
Vložil: Viking, 18.12.2019 19:18
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Tak co je teda vlastně vyvrácen? Odpoví mi někdo? Jindy redakce iLiteratury odpovídá docela bryskně...
Vložil: Magda de Bruin, 18.12.2019 17:00
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Jen na základě ukázek v recenzi by mě zajímalo, zda se v knize skutečně píše "Mercx" takto (slavný belgický cyklista se totiž jmenuje Merckx). O úrovni redakce svědčí tvar "Belgie je zemí (...) hranolek" - jako by bramborové hranolky byly rodu ženského.
Vložil: Mikuláš M., 18.12.2019 11:25
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Ad Michaela Mlíčková Jelínková (armádu autorčiných přátel, nedejbože pseudonymů přehlížím): Recenze nemusí být psaná lehce, a dokonce ani vtipně, měla by však ukázat na přednosti, potažmo nedostatky titulu. To se v tomto případě stalo. Jen tedy ještě na okraj k některým obzvlášť zarážejícím poznámkám:... paní Vejdělková, chcete-li kritizovat krkolomnou slovní vazbu, vyberte si nějakou, která krkolomná skutečně je, z "v rámci nichž" se krkolomná vazba nestane, ani když použijete deset vykřičníků (!). Paní Tesařová, pokud nechápete, proč je kritika tak útočná, není to zas tak složité: recenzovaná kniha je zkrátka špatná. Podobně bych odpověděl Vám, paní Silovská: Je útočná, protože je kniha podle ní špatná. Nevím, zda byla A. Fremrová v Bruselu, ale Boris Hokr taky myslím nebyl na Marsu nebo v Narnii, a přece dovede erudovaně psát o sci-fi a fantasy knihách.
Vložil: Přemysl Veliký , 18.12.2019 00:10
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Tato recenze je paskvil, že kterého není patrno, co vlastně kritička kritizuje.
Vložil: Michaela Mlíčková Jelínková, 18.12.2019 00:09
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Nedávno iliteratura zveřejnila text o tom, jak vybírat knihy. Jedno z doporučení bylo "dejte na kritiky odborníků". Tato "kritika" ale uvedené doporučení dosti znevěrohodňuje. Neobsahuje totiž vůbec žádné pozitivní hodnocení, přitom kniha se je určitě zaslouží. Kromě toho, že vizuálně je skutečně povedená,... je také velmi dobře vyrešeršovaná i mix informací je zajímavý. Kniha je navíc psána lehce a vtipně. To se o této recenzi bohužel říct nedá.
Vložil: Barbora Schneiderová, 17.12.2019 17:02
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Občas se člověku přihodí, že musí recenzent napsat pro někoho možná ,,útočný” text, protože to evidentně autor a kniha vyžadují. Nikdy mě nepřestane zarážet, co všechno opravdu vychází. Pokud mělo v případe Jak jsem potkala Brusel jít o subjektivní popis jednoho města, jsou možná v pořádku naprosto... iracionální názvy kapitol (ale to už mohla autorka být kreativnější), ale tím pádem nás kniha zahlcuje wikipedickými údaji, které mě ani jako turistu nezajímají. Měla jsem z knihy dojem, že jde o knihu pro správného Čecha, který se v cizině neobejde bez knedlíků (viz rady kde je koupit), a je z nějakého důvodu nucen tam trávit delší čas - v tom případem by snad kniha alespoň nabízela nějakou útěchu ve stylu prošla jsem si tím taky. Pokud má být k něčemu člověku, který do Bruselu chce, spíš ho kniha vyčerpá. Pokud má kniha bavit třeba mě, tedy někoho, kdo strávil v Bruselu pár dní a s chutí by se vrátil, tak to prostě nevyšlo. Abych byla fér, nedokázala jsem projet víc než pár kapitol, třeba dává kniha nějaký smysl v celku - ale jako člověk, který už přece jen ze světa něco viděl, mě prostě nenalákala ničím. A vůbec nejhorší mi přišel jazyk knihy, kniha v podstatě blogových postů je pro mě škoda papíru. Autorka měla zůstat na síti, na které se v rámci blogu přece jen víc odpouští. Podle nahlédnutých stránek oceňuji recenzi a obdivuji autorku, že s knihou strávila tolik času.
Vložil: Karel Huněk, 17.12.2019 09:23
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Čili kniha jen pro lidi, kteří byli v Bruselu. Esoterie.
Vložil: Jitka Silovská, 16.12.2019 22:44
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Vážně by mě zajímalo, proč je kritička až tak útočná. Nepochválila nic. Byla vůbec někdy v Bruselu? A byla tam déle než jeden den? Pokud ne, tak nemůže pochopit, proč je kniha napsaná tak, jak je. Mně se líbila, žila jsem v Bruselu 1 rok a skoro vše,co paní Farná napsala, je mi blízké a také jsem zažila... nebo si myslím.Něco bych samozřejmě mohla dodat a více popsat, jinému bych třeba tolik místa nevěnovala. Ale mrzí mě, že neexistovala (kniha) před mým tamějším pobytem. Urychlila by moje seznamování s městem a lidmi, je vtipným průvodcem a glosátorem, ukázala mi, co vše jsem v Bruselu nestihla a neviděla.Chtěla jsem něco podobného rovněž napsat, ale nejsem ani novinářka,ani blogerka a při představě, že by mě někdo jako tato kritička tak "vyliskala", jsem ráda, že můj deník z Bruselu zůstal v počítači nedotčen.Bude pro vnoučka, kterého jsem tam rok opatrovala, až bude jednou umět číst.
Vložil: Viking, 16.12.2019 22:16
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Mohl by mi někdo vysvětlit, co znamená věta: Například na pouhých dvou stranách kapitoly Bicykl je tak čtenář protažen touto smrští: hned v úvodu stojí základní autorčino tvrzení, že „každý národ má svůj sport, který odráží charakter obyvatel“ – pro Belgičany fotbal a cyklistika – okamžitě vyvrácen... tím, že Belgičan nemá rysy typické pro cyklistické závodníky.
Vložil: Monika Tesařová, 16.12.2019 20:57
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Moc nechápu, proč je tato kritika tak útočná..Nevím, jestli má recenzentka problém s Bruselem anebo s autorkou.. Nicméně za mě skvělá kniha a rozhodně si své příjemce našla a ještě najde..minimálně ty, co se chtějí podívat anebo byli v Bruselu :)
Vložil: Eva Vejdělková, 16.12.2019 16:19
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
... uvést aspoň jeden argument. To mi stačí :-)
Vložil: Eva Vejdělková, 16.12.2019 16:17
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Dovolím si parafrázovat: Je patrné, že Fremrová se pokusila napsat recenzi - protože si přála mít recenzi. ;-) Sestavila ji z náhodných postřehů, kritizuje v ní stylistiku, a přitom sama použila krkolomnou gramatickou vazbu - v rámci nichž (!). A na konec dospěla k nesmyslnému závěru, aniž by se namáhala... uvést k němu aspoň jeden argument. To mi stačí...
Vložil: Jan Knedlhans, 16.12.2019 13:46
Kartous, Bohumil: No Future
Nejsem si jistý, zda námitce rozumím. Mluvíme-li o aplikované vědě, stojí skutečná odbornost v opozici k něčemu naučenému, a to jako originalita?
Vložil: Bořek Neškudla, 16.12.2019 10:50
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Recenzentka nepochopila žánr knihy a hledá encyklopedii tam, kde není a, jak se píše v úvodu knihy, ani nemá být. Jak mám ale brát vážně kritičku, která nedokáže ani pořádně opsat citát z recenzované knihy? Jak se jí dostal do uvozovek její vlastní paskvil "v Sharebeeku" místo původního a správného... "ve Schaerbeeku"?
Vložil: Josef Soukal, 15.12.2019 11:14
Kartous, Bohumil: No Future
Kartous je symbolem bídy současného veřejného diskurzu o vzdělávání i schopností politické reprezentace a novinářů orientovat se v problémech a kriticky o nich uvažovat. Může-li se totiž stát mediálně nejznámějším "expertem" v dané oblasti stát člověk, který se prezentuje nikoli skutečnou odborností,... ale pouze myšlenkami posbíranými jinde, a který když už přinese něco svého, tak je to buď hloupost, nebo zlovolná manipulace a lež, jsme tam, kde jsme určitě nechtěli být. Viz např. https://www.ascestinaru.cz/josef-soukal-mlaticka-bob-kartous/
Vložil: Jalusz, 13.12.2019 17:07
Klečka, Jiří: Pět ročních období
Přeci kdyby si lidi kupovali eknihy, tak by je nakladatelé nemuseli tisknout...
Vložil: Kirsch, 13.12.2019 14:22
Farná, Kateřina: Jak jsem potkala Brusel
Tón této recenze mi přijde až přehnaně kritický. Směsí objektivních faktů a subjektivních dojmů a zážitků se vyznačuje snad každý text, který se týká osobní návštěvy nějakého konkrétního místa (alespoň si nevybavím žádný např. cestopis, o kterém by toto neplatilo). Na knihu jsem víceméně náhodou narazil... v katalogu nakladatelství těsně předtím, než jsme s rodinou do Bruselu kvůli práci přesídlili, a z vlastní zkušenosti musím říci, že řadu praktických informací i zajímavých tipů bychom se jinde dozvěděli jen těžko, případně by nás ani nenapadlo je hledat (a tím opravdu nemyslím jen informace o tom, kde se v Bruselu dají sehnat knedlíky). Netvrdím, že se jedná o bezchybné literární veledílo, některé pasáže mi také přišly poněkud zmatené a některé kapitoly jsem rovnou přeskočil, jak se říká, sto lidí, sto názorů, ale formulace, že jde o " text, který nemá příjemce. Cílí totiž patrně na člověka bez přístupu k internetu a bez sebemenšího povědomí o zahraničí. Na takového, který chce jet na výlet do Bruselu, ochutnat jednu vafli a pak si raději koupit český chleba" mi přijde skutečně úplně mimo. Belgie dokáže zaskočit i člověka, který již za sebou má dlouhodobější pobyty v různých zemích - a takováto kniha se mu pak může více než hodit.
Vložil: Karel Huněk, MCA, 12.12.2019 09:10
Benda, Jan: Týrlová, Zeman a ti druzí
Shrnutí: Pokud jde o historiografii umělecké školy (míněno konkrétně i obecně), přičemž chybí rozbor estetického výrazu a programu, a vše se odehrává jen v "líčení příběhů" uměleckých děl a v komentované reprodukci kontextových dokumentů, asi by tam měl být alespoň standardní poznámkový aparát. Ani... populárně-historická práce není beletrie. Nebo už zase ano?
Vložil: Mikuláš M., 12.12.2019 08:27
Benda, Jan: Týrlová, Zeman a ti druzí
Nerad bych se mýlil, připadá mi, že autor je s recenzí nespokojen.
Vložil: Jan Benda, 11.12.2019 17:58
Benda, Jan: Týrlová, Zeman a ti druzí
Recenzent nechápe rozdíl mezi populárně-historickou prací a vědeckým dílem. V textu nejsou uvedeny odkazy, resp. poznámkový aparát, což je dané povahou díla. V knize je uveden seznam všech použitých zdrojů, tj. literatury a pramenů, odkud citáty a svědectví pocházejí. Metodický přístup ke zpracování... je analyticko-historický, není nezbytné jít cestou estetického pohledu na věc, který přinesli Benešová s Bočkem. To by přineslo jen opakování již vyřčeného, nehledě k tomu, že ostatním tvůrcům v Gottwaldově se tito znalci filmové historie zdaleka tolik nevěnovali. Navíc svoji práci dovedli jen do konce 70. let 20. století. Celá 80. a 90. léta v ní chybí. Horuje-li recenzent pro srovnání a větší analýzu reklamních filmů, vychází tento jeho požadavek z prosté neznalosti věci, neboť reklamních animovaných filmů ze Zlína (Gottwaldova) bylo nemnoho na rozdíl od hraných reklam, které má patrně na mysli. Publikace si ostatně ani ve svém úvodu neklade důraz na úplnost. Jejím cílem je přinést základní faktografii a přimět k dalšímu poznání věci.
Vložil: MVos., 11.12.2019 14:01
Augustova cena 2019
Dobrý den, o takové možnosti nevím, jedině snad zkusit se obrátit na Megabooks.cz.
Vložil: Petr , 11.12.2019 12:01
Augustova cena 2019
Dobrý den, dají se uvedené tituly již sehnat u nás v originále? Děkuji.
Vložil: Karel B., 10.12.2019 15:25
Ouředník, Patrik: Ad acta
No a...?
Vložil: Bububu, 10.12.2019 15:19
Ouředník, Patrik: Konec světa se prý nekonal
Až na tu příšernou obálku – geniální kniha!
Vložil: Milan, 09.12.2019 15:32
Phillips, Tom: Dějiny lidských průserů
Kniha mě vůbec nezaujala,proto jsem ji ani nedočetl.Měl jsem ji půjčenou z knihovny.Příběh bitvy u Karánsebes jsem neznal a vliv alkoholu na vojáky rakouské armády v očekávání tureckého nepřítele v r.1788. Císař Josef II byl velký reformátor o ni napsal,že" ztratili veškeré hrncc a stany,ale také... tři kusy artilerie".Na lidské ztráty zapomněl a bylo jich hodně. Turci se divili,když přišli na osudné místo později,kde někdo z ožralých vojáků zařval "Turci.Turci" a nastala vřava a střelba.Autor má pocit,že tomu se říká "mlha války".
Vložil: , 09.12.2019 12:04
Glaserová, Světlana: Trosečník sibiřský
Vložil: Sequoy, 08.12.2019 23:25
Jak správně kupovat knihy
A děsně se mi líbí slovní spojení "klasický výrobní proces". To někdy zní jako návrat ke kořenům, skoro jako tesání klínopisu do kamene :)
Vložil: Sequoy, 08.12.2019 23:21
Jak správně kupovat knihy
(->Redakce) I amatér si může vydat knížku, když na to má a umí psát. Tzv. zavedená nakladatelství mají ale svůj business plán, který amatér, jak vy říkáte, nedokáže naplnit (řeknou jen, že jeho text není kvalitní – to ti upřímnější; ostatní jen, že se nevejde do edičního plánu). Ve skutečnosti, NIKDO... amatérovi nepomůže – pomoz si sám, zaplať si redaktora, jazykovou úpravu, stylistiku, a vydej si to sám, pokud na to máš. Protože se tlačíš někam, kde tě nikdo nechce! A bez reklamy neprodáš téměř nic! Jsou samozřejmě výjimky, šťastné kolo Osudu, neviditelná ruka trhu, zlaté dítě, soutěž o iridiový brk, atp. Zárukou kvality nejsou ani knihy od zavedených nakladatelství, protože kvalita není chápaná jen jako jednorozměrná veličina. Bohužel, tu ale objektivně umí posoudit jen málokdo, většinou se za objektivní zhodnocení považují subjektivní recenze na různých webech, které vyznívají spíš jako skrytě vedené (a zaplacené) reklamy, dílo buď vyzdvihující anebo hanobící. Ve svém příspěvku [ijcro] vlastně popsal běžný způsob vydávání e-knih. Je lež, když píšete, že je minimálně nebezpečné kupovat takové knihy (záruka kvality tu není)! Vždycky si můžete stěžovat, že v knize chybí listy, že je papírový nosič poškozený, nebo že v e-knize vypadla kapitola. Nakladatel či prodejce dozajista vyjde kupujícímu vstříc a když už knihu/nosič fyzicky nevymění, alespoň vrátí peníze. Ale ukažte mi někoho, kdo si stěžoval, že to autor blbě napsal, že v knížce byl blbej, nevýstižnej obrázek, debilní příběh, neztotožnitelní hrdinové nebo čeština přeložená Googlem? Myslíte si, že vám nakladatel vydá verzi 2 a ta už bude dostatečně čtivá, líbivá a s vytříbenou češtinou? Kulový! Maximálně vám nějaký „odborník“ chytrácky vysvětlí, že jste si neměli takovou knížku vůbec kupovat! A jak ji poznat? No snadno, vydal ji neznámý amatér u nezavedeného nakladatele (nedej bože vlastním nákladem), o kterém Google či Instagram nic neví! Když se taková bota stane u zavedeného nakladatele, a neprodá se dost kousků, tak takovou knížku nakladatel stáhne pěkně potichoučku z prodeje (což dneska asi není problém, při tak nízkých nákladech knih) a celou záležitost hodí do autu. Hlavně aby si toho nikdo nevšimnul. Pokud je to neznámý autor, tak je ticho po pěšině. Pokud se to stane u nějakého renomovaného (hlavně překladového) autora, navíc s bombastickou reklamní kampaní, pak to na světlo bóží vyleze časem samo.
Vložil: Ahmed , 06.12.2019 17:13
Mornštajnová, Alena: Slepá mapa
Kniha je zajímavá, líbí se mi a začal jsem se ji přeložit do arabštiny. Jenom bych věděl, proč autorka vybrala pro tu novellu ten název SLEPÁ MAPA. Potřebuji dostat informací o knize, kde se to odéhralo. Nakonec děkuji a omlouvám se, jestli jsou chby.
Vložil: redakce, 06.12.2019 14:21
Jak správně kupovat knihy
To ijcro: popisujete situaci amatérských a podobných publikací (na vlastní náklady autora, případně i svépomocí) - právě proto, že takový text neprojde žádnou redakcí ani rukama zkušeného grafika, na jeho kvalitě to bývá znát. Kupovat takovou publikaci za cenu srovnatelnou s knihou vyrobenou klasickým... výrobním postupem je pak minimálně nebezpečné: záruka kvality tu není, ať už z hlediska grafiky a sazby, nebo (zejména) pravopisu či obecněji jazyka, stylu, koncepce vyprávění atp. Netvrdíme, že nejsou výjimky, ale obecně je lepší si takové knihy pořizovat obezřetně, a to jsme chtěli našim článkem naznačit.
Vložil: ijcro, 06.12.2019 13:44
Jak správně kupovat knihy
Napsané to máte pěkně, ale... U některých typů původních, nepřekladových knih, vycházejících pouze jako e-knihy, některé vámi načrtnuté profese ani nejsou. Autor dodá nakladateli text i s obrázkem. Nakladatel/editor text zformátuje a vytvoří několik typů e-publikací (mob, pdf,…). Z procesu zpracování... vypadne redaktor, korektor, grafik a náklady se hned sníží a e-kniha může jít do komisního prodeje na obchodní portály (alza, kosmas…). To, že její cena není zase tak nízká, jak by se na první pohled mohlo zdát, je prostě jen dáno rozpouštěním jiných nákladů nakladatele, který se díky tomu může věnovat těm "svým", oblíbeným (papírovým) knihám a věnovat jim péči včetně redaktora i korektora. Ale třeba má někdo jinou zkušenost...
Vložil: Maja, 06.12.2019 11:19
Coelho, Paulo: Alef
Já jsem o existenci tohoto spisovatele neměla tušení asi tak do roku 2000. Pak jsem ale v nějakém časopise, možná to byl Reflex, objevila rozsáhlý článek v souvislosti s jeho tehdy nejnovějším česky vydaným románem Veronika se rozhodla zemřít. Přečetla jsem si Veroniku a byla jsem - no, nadšená je asi... příliš silné slovo - spokojená, nezklamala mě. Následně jsem si koupila U řeky Piedra jsem usedla a plakala...ne, to se nedalo číst. Po několika stranách jsem musela knihu odložit a dodnes jsem se v ní dál nedostala. Po jisté době jsem se rozhodla přečíst si snad nejopěvovanější jeho dílo, v němž si podle již zmiňovaného článku s velkou oblibou četl i Bill Clinton. Alchymistu jsem sice přečetla velmi rychle, i když normálně čtu strašně pomalu, zamýšlím se zřejmě nad přečteným až příliš. Přinutila jsem se dočíst až do poslední tečky, i když to bylo utrpení, ale tím jsem s Coelhem definitivně skončila...
Vložil: Seńor, 06.12.2019 09:31
Gaarder, Jostein: Tak akorát
Ploché, banální, plytké, zbytečné.
Vložil: Jan Benda, 05.12.2019 09:35
Benda, Jan: Týrlová, Zeman a ti druzí
Nic jsem si nevymýšlel! Vše má svůj zdroj v literatuře a pramenech, které jsou připojeny v knize. Ať autor recenze ukáže, co jsem si vymyslel.
Vložil: Magdalena , 04.12.2019 22:22
Wisser, Daniel: Königin der Berge
Na tuhle knihu plnou autorova porozumění pro lidský úděl se už můžete těšit: v roce 2020 ji v češtině vydá nakladatelství Archa.
Vložil: mp, 02.12.2019 21:27
Scull, Andrew: Šílenství a civilizace
Rivalita je naznačena i volbou názvu: Scull, Madness in Civilization; Foucault v anglickém překladu, Madness and Civilization.
Vložil: Jan Lukavec, 02.12.2019 08:49
Scull, Andrew: Šílenství a civilizace
Autor se snaží zohlednit nejrůznější úhly pohledu a vyhnout se přehánění, které naopak vytýká právě vlivné koncepci dějin šílenství Michela Foucaulta.
Vložil: Karel Huněk, 01.12.2019 11:55
Scull, Andrew: Šílenství a civilizace
Jde tedy o dějiny diagnostiky a léčby, takže se to s Foucaultovou ustavující definiční prací míjí?
Vložil: Miroslav Kouba, 28.11.2019 17:58
Bednářová, Marta: Ukrajina (kde se zastavil čas)
Ahoj všichni z Majáku a Brna. Byl jsem tam 86 - 90 od Průmyslových staveb Brno. Náhodou to tam nebylo tak špatné, protože tam byla fajn parta - z Interpramenu a Košic. S Jindrou Zahrádkou jsme hrávali na kytary při oslavách narozenin, svátků a nebo jen tak pro dobrou náladu. Ještě jednou zdravím, přeji... Všem vše nej. Mirek.
Vložil: Mikuláš M., 28.11.2019 12:11
Klečka, Jiří: Pět ročních období
K poslednímu komentáři: To je trochu scestný argument.
Vložil: , 27.11.2019 17:35
Klečka, Jiří: Pět ročních období
K poslednímu odstavci: u tohoto titulu vyšla i e-kniha, tak příště sáhněte po ní.
Vložil: Martin Liška, 27.11.2019 09:35
Kolouch, František: Říkali mu Pistolník
Měl jsem pro recenzi k dispozici pouze PDF verzi knihy, kde fotografická příloha nebyla. Za tuto nepřesnost se tedy omlouvám.
Vložil: Jindřich Říčan, 26.11.2019 14:31
Kolouch, František: Říkali mu Pistolník
Souhlasím, kniha je skvělá, ale fotografickou přílohu má a to velmi rozsáhlou. Jsou zde fotografie Bohuslava Buriana z mládí, před zatčením, po návratu z koncentračních táborů i z doby emigrace a zatčení v roce 1952.
Vložil: Pavel Mandys, 26.11.2019 09:59
Nikkarin: Super Spellsword Sága: Legenda o Nekonečnu
Je to chyba, mělo být tří pokračování nebo tří dílů. Už opraveno.
Vložil: Karel Huněk, 25.11.2019 13:36
Nikkarin: Super Spellsword Sága: Legenda o Nekonečnu
Čert ví, co zde znamenají slova a čísla: "Série se dočkala čtyř pokračování." 'Dočkat se' znamená mnohé, 'čtyři pokračování' snad předpokládá oddělený počátek, tedy vše spolu završenou pentalogii.
Vložil: Jitka J., 24.11.2019 19:09
Nikkarin: Super Spellsword Sága: Legenda o Nekonečnu
Pokud vím, tak ze zamýšlené tetralogie (!) 130 vyšly jen tři knihy: Odysea, Hodní, zlí a oškliví a Čas hvězdoplavců. Nikkarin se nedávno na Facebooku a v rozhovoru pro Radio Wave vyjádřil, že tetralogii nedokončí.
Vložil: kh, 23.11.2019 23:32
Borkovec, Petr: Kurzy kreslení ptáků za soumraku
ja te, petre, zcela lituji.. takovi diskuteri ?? cetli to a otázky zase nula ??. tato me pri prvnim cteni rozplakala. jako jeden film, kde byl dum na Capri s sikmou strechou a s ohnistem s pruhledem na more.
Vložil: Linda, 23.11.2019 18:36
Storl, Wolf-Dieter: Duše rostlin
Tato knížka se určitě bude líbit lidem, kteří se zajímají o duši rostlin ve smyslu léčebném až duchovním. Pro mě byla přínosem hlavně díky novým informacím ohledně jejich využití, jejich jedovatosti a různými zajímavostmi :)
Vložil: , 22.11.2019 23:20
Rak, Jiří: Zachovej nám, Hospodine. Češi v Rakouském císařství 1804–1918
Vložil: Karel Bl., 18.11.2019 14:15
Ouředník, Patrik: Ad acta
Heslo založené v roce 2018...
Vložil: Gregor, 16.11.2019 12:50
Pilátová, Markéta: Město starých psů
Moc díky za pěkný článek!
Vložil: Karel B., 15.11.2019 12:53
Ouředník, Patrik: Ad acta
Heslo "Ad acta" na Wikipedii: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ad_acta_(rom%C3%A1n)
Vložil: Olga, 14.11.2019 00:03
Koubský, Petr: Věda podle abecedy
Za mne je to jedna z nejlepších popularizačních knížek poslední doby. Zhltla jsem ji na jeden nádech :)
Vložil: Miroslav, 13.11.2019 10:05
Jandová, Žofie; Švec, Štefan (eds.): Nejlepší české básně 2018
Dobrý den, o žádné vykradení se nejedná. Vím zpětně od autora této recenze, pana Staňka, že tak, jak je nyní formulována, byla i původně, jenom se omylem při redakci ztratila. Takové věci se stávají, mám s tím osobní zkušenost. Já si pana Staňka vážím. A očerňovat recenzenta nebo iliteraturu, jako to... děláte vy, je opravdu velmi nízké, zvláště, když neznáte pozadí celé věci. A zvláště, když se ani neumíte podepsat. Miroslav Olšovský
Vložil: František, 13.11.2019 08:43
Jandová, Žofie; Švec, Štefan (eds.): Nejlepší české básně 2018
Dobrý den. Takže jestli tomu dobře rozumím, autor téhle recenze původně vykradl poslední větu z recenze jiného autora a vydával ji za vlastní. A když se poškozený autor ohradil, napravilo se to záplatou: "Poezie se totiž slovy Miroslava Olšovského (viz A2 10/2016) nemá podbízet čtenářům, ale měla by... naopak vzdorovat každé prostřednosti." To stačí? Asi ano, v dnešní době, která se holt s ničím nemaže. Nebyla by ale namístě omluva kolegovi a pokud možno nalezení jiného klimaxu? I editor si to udělal jednodušší, ale neměla by tedy i iliteratura.cz, dotované taky z ministerských peněz, vzdorovat každé prostřednosti třeba tím, že s takovými zlodějíčky nebude spolupracovat?
Vložil: mn, 12.11.2019 23:50
Krchovský, J. H.; Hanus, Ondřej (ed.): Nejlepší české básně 2018
velice poučné.mn.
Vložil: Miroslav Olšovský, 12.11.2019 16:46
Jandová, Žofie; Švec, Štefan (eds.): Nejlepší české básně 2018
Dobrý den, mám prosbu. Závěrečná věta této recenze, která zní: „Poezie se totiž nemá podbízet čtenářům (jak se bohužel v tomto případě děje), ale měla by naopak vzdorovat každé prostřednosti," je ve skutečnosti nepřiznanou citací z mé recenze na knihu Emila Juliše: Básně (1956–1971), která vyšla pod... názvem Počátek úžasu ve čtrnáctideníku A2 10/2016 a kde rovněž na závěr píšu: "Poezie není zboží, ale závazek. A nemá se podbízet čtenářům, jak to dnes všude vidíme, ale měla by naopak vzdorovat každé prostřednosti." Psal jsem již kvůli tomu panu Staňkovi, autorovi této recenze, který mi slíbil, že editoři toto nedopatření napraví. Zatím se tak nestalo. Mohl bych tedy poprosit, aby se to dalo do pořádku? Děkuji, Miroslav Olšovský Viz https://www.advojka.cz/archiv/2016/10/pocatek-uzasu
Vložil: Vieweghova, 11.11.2019 11:12
Březinová, Helena: Slavíci, mořské víly a bolavé zuby. Pohádky H. CH. Andersena
Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o kontakt na paní Markétu Klikovou, autorku recenze. Děkuji moc.
Vložil: Radek Varvařovský, 07.11.2019 18:34
Bragi, Steinar: Planina
Velice působivý, temný příběh s atmosférou jež by se dala krájet, k jejímuž budování nemalou měrou přispěly hrůzné, až morbidní příběhy, vycházející z folklóru a městských legend. Z celkového vyznění knihy jsem ovšem poněkud rozpačitý - on ten závěr totiž dává smysl jen z části, s velice přimhouřenýma... očima. Nejsem příznivcem doslovného vysvětlování všech detailů, ale tady bylo těch nedořešených záhad až příliš a autor si podle mého názoru uchvátaným koncem příběhu, s nímž si už možná nevěděl rady, ušetřil práci více než je zdrávo.
Vložil: Vladimír Peterka, 05.11.2019 14:47
Sarrazin, Thilo: Německo páchá sebevraždu (Jak dáváme svou zemi všanc) (in Vesmír)
Článek se mi velice líbí, avšak nemohu si odpustit svoje výhrady vůči některým myšlenkám. Např. konstatování o spolunažívání různých etnik mi zní přinejmenším utopisticky a při současného stavu soužití v mnoha západoevropských městech v pojetí "... oddělené rodinné právo a civilní soudnictví, často... i školy, sociální zabezpečení či sídla v rámci různých čtvrtí. Takto skutečný multikulturalismus vypadal a vypadá..." dochází ke střetávání tak odlišných kultur s prvky chování, které dělí mnoho staletí evolučního vývoje, že tratí všichni. Avšak pouze ten, kdo díky svému úsilí (a pravděpodobně i rozumových schopností) nabyl vzdělání, určitého blahobytu a společenského postavení, si tuto ztrátu uvědomuje mnohem citelněji. Zároveň tvrzení, že Sarrazin nemá rád Turky a muslimy obecně je poměrně zavádějící a podsouvající mu rasistickou předpojatost. Přitom na mnoha místech ve své knize vyzdvihuje přístup ke vzdělávání a práci jiných, mnohdy exotičtějších skupin imigrantů (Indie, Vietnam, Čína...). To, že se tohoto procesu integrace účastní minimum muslimů (ať Turků, Pákistánců či jiných), svědčí o propastném kulturním rozdílu v chápání světa a společenských vztahů, což v zapojení do sebevíce liberální společnosti brání. V žádném případě z tohoto fenoménu nelze obviňovat Sarrazina ani nikoho jiného, kdo na tento jev pouze oprávněně poukáže. VP
Vložil: Vojtěch Merunka, 05.11.2019 11:18
Marhoul, Václav: Nabarvené ptáče
Já se na tom filmu podílel. Jsem spoluautor mezislovanštiny, kterou se ve filmu mluví. Beru tu poznámku o vlasatém a vousatém tatínkovi, který se vrátil z koncentráku, ale to střílení do vesničanů je záměr: ti kozáci (v orig. knize to jsou Kalmykové) byli jiného národa než ti vesničané, takže měli důvod... se tak chovat. Je to věrné zobrazení té doby a východní Evropy. Na území bývalého SSSR to nebylo - ja tam radnice, farář, sedláci.... žádné JZD, předseda národního výboru a politruk, jako v vesnicích na území SSSR. Teprve po válce se území SSSR rozšířilo na západ.
Vložil: admin, 30.10.2019 10:09
Němec, Jan: Možnosti milostného románu
Děkujeme; odkaz se k článku samozřejmě dostal omylem - opraveno.
Vložil: Mikuláš M. , 30.10.2019 08:10
Němec, Jan: Možnosti milostného románu
Dobrá recenze na zajímavou knihu, ale souvislost s povídkovou sbírkou režiséra Jana Němce (1936–2016) mi uniká...
Vložil: Tomáš Král, 29.10.2019 09:05
Socha, Vladimír: Legenda jménem Tyrannosaurus rex
Velmi pěkná a přehledná kniha s množstvím aktuálních informací. Není vhodná pro začínající zájemce o dinosaury, i když i oni si nejspíš přijdou na své. Pokud ale o dinosaurech už něco víte (a chcete vědět ještě víc), je to naprosto nutná publikace! :-) Doporučuji.
Vložil: Mikuláš M. , 23.10.2019 10:11
Bellová, Bianca: Mona
Já si osobně myslím, že ta nedořečenost (viz Adam) byla od autorky záměr. Nesoudil bych jí tak přísně. Mně se kniha líbila, ačkoliv Jezero ještě více.
Vložil: Kateřina P., 18.10.2019 14:34
Rejzek, Michal a kol.: Bohemian Taboo Stories
I já jsem na ni přispěla ve sbírce. Těšila jsem se na ni dlouho. Je opravdu fascinující, jak pestrým sexuálním životem někteří kolem nás žijí. Asi na rozdíl od většiny z nás. Jak píše autor recenze, opravdu je to až na hranici uvěřitelnosti. Trochu závidím. Kniha je ale nádherná a děkuji za ni.
Vložil: Líba, 17.10.2019 20:35
Rejzek, Michal a kol.: Bohemian Taboo Stories
Knihu jsem si dnes koupila a zatím ji jen tak prolétla. Je to čtení na několik večerů. Jsem dost zvědavá, jak to bude fungovat jako celek, když to psalo tolik lidí. Z čeho jsem ale opravdu nadšená, je ta obálka s přebalem, kdy se názvy kapitol člověku objeví, až když knihu uchopí a pořádně se na ni... podívá. Potěšilo mne, s jakým důvtipem autoři obálku knihy zpracovali. Za tohle ode mne mají jedničku s hvězdičkou.
Vložil: jan lukavec, 17.10.2019 19:36
Rejzek, Michal a kol.: Bohemian Taboo Stories
Nemilá záměna opravena. Paní Zajícové i paní Ježkové se tímto hluboce omlouvám.
Vložil: Veronika Benoni, 17.10.2019 12:03
Dominik, Pavel
Dobrý den_ pane Dominik! Hledam překladatele pro 2 knihy. Moje tel. čislo 797 993 263 Děkuji. Veronika Benoni
Vložil: Martin, 16.10.2019 22:17
Rejzek, Michal a kol.: Bohemian Taboo Stories
V Krtkových příhodách porodila paní Zajícová, ne Ježková ;) Krtek zastal nejprve roli dohazovače a pak i chůvy...
Vložil: Nevím, 16.10.2019 10:08
Zábranský, David: Láce
To je od autora takový test, ne? Jestli literární časopisy otisknou opravdu cokoli, co vyplodí... ??
Vložil: viva, 11.10.2019 13:33
Tokarczuk, Olga (Nobelova cena za literaturu 2018)
Gratulujem, tato spisovatelka si cenu urcite zasluzi, o tom niet najmensich pochybnosti, co kniha, to zazitok...
Vložil: Romana, 11.10.2019 10:21
Stehlíková, Olga: Kluci netančej!
Když o tom tak přemýšlím, tak mi přijde lehce nereálné a neodpovídající běžné mluvě, aby postavy mluvily pořád nespisovně a bylo to neustále vidět. Taky je za mě naprosto v pořádku, že děti narazí na jazyk, který běžně používají, v knížce pro ně určené. Moji puberťáci rozhodně vědí a rozumí, co je "netančej"... a v době, kdy děti běžně komunikují skrze sociální sítě a chatovací skupiny, mi přijde absurdní si myslet, že je rozdíl mez Olomoucí a Prahou tak odrazující. Pro dospělé to ovšem velké téma je. Takže jsem teď na knížku enormně zvědavá.
Vložil: marketa, 11.10.2019 09:53
Mornštajnová, Alena: Tiché roky
Ja jsem knihu četla a to, že je Bohdana němá jsem se dozvěděla hned v začátku, bylo to tam popsáno, když šla nějak do školy, že nemluvila nikdy.
Vložil: Immonel, 10.10.2019 18:30
Bílek, Petr A.; Procházka, Martin; Wiendl, Jan (eds.): Vektory kulturního vývoje: identity, utopie, hrdinové
"Průmyslová utopie nebyla nikým zesměšňována" Chachachachachachacha! Chachachá! To jsou mistři! Přečtěte si, pánové, Utopa od Patrika Ouředníka, budete o něco menší blbci!
Vložil: BB, 10.10.2019 18:18
Žantovský, Michael a kol.: Kančí na daňčím
Dokonale zbytečná kniha.
Vložil: Ondřej H, 10.10.2019 09:20
Stehlíková, Olga: Kluci netančej!
Žijeme prakticky na předělu Moravy a Čech, takže s trochou nadsázky řečen "půlka města mluví tak, půlka tak", a je mi to vcelku jedno. Ovšem knihu, která už v samotném názvu má výraz "netančej", bych dětem rozhodně nikdy nekoupil. Vlastně ani nevím (teď už bez nadsázky), jestli by tomu názvu rozuměly.... Nehledě na další výhrady, které má recenzentka.
Vložil: O. Doubek, 09.10.2019 07:33
Polská cena Nike 2019
A: http://www.iliteratura.cz/Fulltext?Fulltext=Twardoch
Vložil: mruk, 08.10.2019 14:17
Barker, Pat: A dívky mlčely
tyhle vzdechy průměrnýho pisálka Valdena k překladům jsou vážně k popukání: vyjde překlad a hned chce další novej. přitom není nic jednoduššího, než kdyby to přeložil sám a nabídl to nakladatelství k vydání, že.
Vložil: Milan Valden, 04.10.2019 08:26
Barker, Pat: A dívky mlčely
Konečně překlad z díla Pat Barkerové do češtiny! Někdo by u nás měl ale konečně vydat její trilogii Regeneration (1991; 1993; 1995), odehrávající se za první světové války (Regeneration, The Eye in the Door, The Ghost Road - Man Booker Prize 1995; první díl byl i zfilmován 1997). Není ani nijak přehnaně... rozsáhlá, každý díl má něco přes 200 stran a vyšla i v jednom svazku o zhruba 700 stranách. V roce 2012 ji v anketě The Observer zařadili mezi "The 10 best historical novels". – A dívky mlčely: s recenzí souhlasím. Ještě připomenu, že úspěšné a zajímavé převyprávění Achilleova příběhu a trójské války, tentokrát z pohledu Achilleova přítele a milence Patrokla, před pár lety přinesl povedený román Američanky Madeline Millerové Achilleova píseň (2011, č. 2014 a 2019). Její nový román Kirké (2018), též s antickým námětem, vychází česky v říjnu 2019 na Velký knižní čtvrtek.
Vložil: mp, 02.10.2019 07:21
Motýl, Petr: Kdybychom neměli Wernische, museli bychom si ho vymyslet
A kdyby byl Wernisch boxerem, byl by Mohammadem Ali, kdyby fyzikem, byl by Stephenem Hawkingem, a kdyby zpěvačkou, pak Barbrou Streisandovou! Osobně bych ten sloupek nazval Nůše nočních můr Ivana Wernische.
Vložil: Jaroslav Čejka, 01.10.2019 22:19
Motýl, Petr: Kdybychom neměli Wernische, museli bychom si ho vymyslet
Já jsem pracoval s Ivanem Wernischem na betonárce stavby Ústřední kanalizační čistírny hl. m. Prahy na Trojském ostrově v roce 1960, střídal jsem ho jakop kulisáka v tehdejším Tylově divadle (dnes už zase Stavovském) v roce 1969, v 80. letech minulého století jsem otiskl pár jeho překladů v literární... příloze Tvorby KMEN a hlásil jsem se k němu a jeho poezii v téměř každém rozhovoru i v "esejistické" knížečce Návod jak (ne)sbírat básně a naposledy jsem se s ním viděl při setkání básníků na Bítově v 90. letech. Pak jsem s ním ztratil kontakt (nebo on se mnou?) a s jeho poezií do jisté míry taky. To se ovšem stává, na tom není nic tak divného. Ale jestli náhodou budeš můj příspěvek náhodou číst, tak ahoj, Ivane!
Vložil: Jan Vaněk jr., 27.09.2019 15:21
Překladatel? Kdo to je?
A o stránku vedle už je i sedmice "užšího výběru"!
Vložil: redakce, 26.09.2019 12:31
Storl, Wolf-Dieter: Duše rostlin
Děkujeme za upozornění, karabinec jsme opravili na karbinec :)
Vložil: Magda de Bruin, 26.09.2019 11:59
Překladatel? Kdo to je?
Seznam (longlist) je čerstvě na webu Obce překladatelů.
Vložil: Michal Švec, 26.09.2019 09:54
Překladatel? Kdo to je?
Uznávám, že zvlášť letos je to opravdu zmatečné. Na květnovém veletrhu Svět knihy Praha 2019 byla vitrína s vystavenými nominovanými překlady, ale bylo jich daleko méně, než v seznamu, který OP rozeslala v září e-mailem. Přitom v září se obvykle rozesílal už ten shortlist. Je škoda, že se s tím nepracuje... lépe a informace nejsou dostupné na webu. CJJ je jedna z mála aktivit, která má velký přesah mimo překladatelskou komunitu a dostává se pravidělně i celostátních médií (vč. např. ČT). Zkusím se poptat, zda by s tím nešlo něco dělat.
Vložil: Jiří V., 25.09.2019 19:42
Storl, Wolf-Dieter: Duše rostlin
Rostlinu "karabinec" neznám, za to dobře znám karbinec evropský.
Vložil: Magda de Bruin, 25.09.2019 17:51
Překladatel? Kdo to je?
Děkuji za informaci. To už ale opravdu bude s křížkem po funuse. Navíc (když necháme stranou informační hodnotu pro čtenáře) jsou v seznamu přihlášených titulů jistě i překladatelé, kteří nejsou členem OP, ale pokud se nedostanou na Svět knihy, dozvědí se o tom tedy asi tak o půl roku později, až po... vyhlášení vítězů. OP na jedné straně vyzývá, aby nakladatelé i čtenáři atd. tituly do CJJ přihlašovali, ale k propagaci kvalitních překladů to pak nedokáže dobře využít. To je škoda.
Vložil: Jan Vaněk jr., 25.09.2019 15:26
Překladatel? Kdo to je?
Vyrozumívám, že "seznam návrhů na CJJ" vyšel jako v předchozích letech v zářijovém čísle Zpráv OP; to ovšem bylo pouze minulý týden rozesláno členstvu a zveřejněno na http://www.obecprekladatelu.cz/zpravy-op.htm bude se zpožděním. O Skřipci informuje OP až po jeho vyhlášení.
Vložil: Magda de Bruin, 25.09.2019 11:10
Překladatel? Kdo to je?
Necelé dva týdny před vyhlašováním vítězů CJJ (8. října od 17 hodin v Goethe Institutu) se vracím k sedm let staré glose: přestože bod 5 stanov CJJ uvádí, že "navržené tituly jsou zveřejněny ve Zprávách OP", letošní seznam titulů přihlášených na CJJ (tj. obsah slavné vitríny na Světu knihy) hledám marně.... Zatímco o Skřipci informuje OP jako vždy podrobně. Zdá se mi, že se OP staví k seznamu navržených titulů nejednoznačně: na jedné straně je tu vitrína (tj. jakési doporučení návštěvníkům knižního veletrhu), na druhé straně zástupci OP zdůrazňují, že tituly může přihlásit kdokoliv, takže o kvalitě překladů seznam navržených titulů (potažmo vitrína OP na Světu knihy) nic nevypovídá. Ke zvýšení čtenářského povědomí o roli překladatele i širšího povědomí o CJJ by přispělo, kdyby si v tomhle OP udělala jasno: tj. buď vitrínu (a bod 5 stanov) zrušila (zato zveřejnila seznam sedmi finalistů už v náběhu na udílení CJJ - to by ostatně bylo prospěšné tak jako tak), nebo zveřejňovala důsledně i seznam navržených titulů (z něhož jsou - podle některých informací z okruhu OP - stejně už tituly nevyhovující podmínkám CJJ vyřazeny, takže obsah vitríny už jakýmsi prvním sítem prošel).
Vložil: Veronika Krajíčková, 25.09.2019 09:51
Woolf, Virginia: Vlny
Děkuji :-). Já bych asi též volila titul Můry. Mně osobně ten tvar "opatrujem" v porovnání se zbytkem textu trochu rušil, ale to samozřejmě může být jen můj subjektivní dojem. Pokud jde o vydání The Years nebo Night and Day, nevím o tom, že by se nějaké nakladatelství chystalo k jejich vydání. Možná... je to tím, že by tom byl celkem risk, když ta nejúspěšnější a nejznámější díla už byla publikována. Osobně mám ráda vše, co Woolfová napsala, ale když srovnám The Years a poslední prózu Between the Acts, tak alespoň u mě vede dílo Mezi akty. Jedno velké minus je samozřejmě chybějící překlad sbírky Momenty bytí, která obsahuje zásadní memoár/esej Náčrt minulosti.
Vložil: mp, 24.09.2019 23:28
Woolf, Virginia: Vlny
Jsem prokouknut ;-) Pro The Moths bych nejspíš volil Můry, ale zamýšlím se nad tím až teď po Vašem dotazu. Pokud jde o hovorovější výrazy, odvolal bych se na rytmus a kontext, především ale asi sám necítím ten zkrácený tvar tak zřetelně jako příznak nižšího stylu, rychlým hledáním nacházím jako argument... např. báseň J. V. Sládka Osud.
Vložil: flegel, 24.09.2019 09:18
Woolf, Virginia: Vlny
Pro mne jsou Vlny rozhodně jedním z nejnáročnějších románů, které jsem kdy četl... Měl jsem vůbec co dělat, abych je dočetl. – Zajímá mne ale jiná věc: kromě prvních dvou románů The Voyage out a Night and Day dosud do češtiny nebyl přeložen ani pozdní Woolfové román The Years (Roky), její předposlední... z roku 1936, vydaný po Vlnách. Proč? Když už většina děl přeložena byla? Jaký je tento román? Měl by vyjít? A co ty první dva?
Vložil: Veronika Krajíčková, 23.09.2019 17:28
Woolf, Virginia: Vlny
No vidíte, to je zajímavé, četla jsem ten román tolikrát a nikdy mi nepřišlo, že se jedná o dvě rozdílné věci. Ale jak nad tím tak uvažuji, patrně máte pravdu, jedná se o jistý symbol. Je tomu věnováno i hodně sekundární literatury: https://www.jstor.org/stable/pdf/26281075.pdf. Já bych zase naopak... měla jednu otázku k samotnému překladu. Jak byste přeložil původně zamýšlení název románu The Moths a proč jste v překladu použil trochu hovorovější výrazy (například "opatrujem" místo opatrujeme), což podle mě až moc kontrastuje s jinak básnickým jazykem?
Vložil: mp, 23.09.2019 15:41
Woolf, Virginia: Vlny
Ještě drobnost, Elvedon není název školy, nýbrž (tak to chápu) Bernardem vymyšlené jméno pro ten dům se zahradou, který se Susan pozorují.
Vložil: Veronika Krajíčková , 23.09.2019 12:09
Woolf, Virginia: Vlny
Omlouvám se za nepřesnosti, pokusím se co nejdříve napravit.
Vložil: mp, 23.09.2019 09:37
Woolf, Virginia: Vlny
Zvláštní zjevný lapsus v jinak pečlivě psaném textu: Jak to vidí současník překládala Ivana Jílovcová-Fieldová, Tři guineje Stanislava Pošustová-Menšíková. A i když starší překlady vynecháme coby překonané novými, tak Mezi akty přeložila pouze Hana Skoumalová.