Diskuse - historie

Vložil: Martin Jun, 03.08.2020 22:11
Conrad, Joseph: Souboj
Nečetl jsem tento překlad, ale v anglické verzi se povyšování týkalo především toho, že protagonisté mohli pokračovat v souboji až ve chvíli, kdy měli stejnou hodnost. Také je nutné zmínit úchvatnou prvotinu Ridleyho Scotta The Duellists s Harvey Keitelem a Keithem Carradinem v hlavních rolích, která... byla podle knihy natočena.
Vložil: , 03.08.2020 16:37
Dvořáková, Petra: Vrány
Vložil: kh, 03.08.2020 13:42
Tamaki, Mariko; Tamaki, Jillian: Jedno obyčejný léto
chlap není muž
Vložil: Magda de Bruin, 03.08.2020 11:42
Překlad vulgarismů: hostinský Palivec v Osudech dobrého vojáka Švejka
Aha, tak to jsem tu vaši poznámku o neobratnosti neinterpretovala správně. Ale v tom případě padá i na hlavu autora, protože ten zvolil superlativ. Doufám, že navzdory tomu článek jako celek považujete za zajímavý.
Vložil: Jan Vaněk jr., 02.08.2020 21:59
Překlad vulgarismů: hostinský Palivec v Osudech dobrého vojáka Švejka
Nizozemsky neumím, ale přijde mi, že ve většině (indo)evropských jazyků se třetí stupeň přídavných jmen používá až nad množinou tří a více entit; pro porovnání dvojice postačuje komparativ.
Vložil: Jitka J., 02.08.2020 00:29
Tamaki, Mariko; Tamaki, Jillian: Jedno obyčejný léto
Možná zaměřuje, ale zrovna Hilda je komiks pro každého včetně pětatřicetiletých chlapů (ověřeno za vás).
Vložil: Magda de Bruin, 01.08.2020 16:18
Překlad vulgarismů: hostinský Palivec v Osudech dobrého vojáka Švejka
Neobratnost je možná v mém doslovném překladu (de jongste). Vzhledem k tomu, že nemáme v češtině vhodný ekvivalent ani k "recent / de recentste", zbývá jen to věčné "nejnovější" (protože "poslední" se samozřejmě už vůbec nehodí). Nebo vás napadá jiné řešení?
Vložil: Jan Vaněk jr., 01.08.2020 11:55
Překlad vulgarismů: hostinský Palivec v Osudech dobrého vojáka Švejka
Označit Parrotův překlad za "nejmladší anglický" (jako druhý po Selverovu) by bylo poněkud neobratné, i kdyby to neignorovalo – jakkoli v leccčem problematické – The Fateful Adventures of the Good Soldier Svejk During the World War Čechoameričana jménem Zenny K. Sadlon vydané, resp. zveřejňované online... někdy na přelomu tisíciletí. (V tom stojí "It's all worth shit", "Everybody can kiss my ass with stuff like that" a "I was never interested in such bullshit".) Jo, a Švejka v roce 1960 samozřejmě vydalo SNKLHU; "KLHU" je jakási podivná chyba v katalogu Klementina (nedejbože aby kontaminovala i akurátní zahraničí!).
Vložil: Rybka, 31.07.2020 23:40
Cílek, Václav: Co se děje se světem?
Pan cílek je uvědomnělí a vzácný člověk.neskutečně si ho vážím a přeji mu ještě hodně takových knih
Vložil: Helena Šantavá, 30.07.2020 23:49
Lenz, Siegfried: Přeběhlík
Asi by bylo jiné číst knihu v roce 1953, 1960 (zajímavý příběh zákazu vydání, zmiňovaný překladatelem v doslovu). Od té doby vzniklo tolik válečných filmů, s výraznými zvraty, které ve zkratce válečné situace řeší témata zrady, viny, lásky, bratrství – vznikl žánr. Přeběhlík, jako by byl takový špatný... scénář válečného filmu. Přehnané linky v příběhu: láska k partyzánce, sebeobranné zabití jejího bratra a pak i muže vlastní sestry. V tomto románu není přítomen odstup hlavního hrdiny a z toho plynoucí i v jazyce zakotvený humor jako další Lenzově knize – Hodině němčiny. Kniha je, až na prostředí a postavy vojáků – vtipného Tzwitschosbirkého především, zklamání. Možná je to dané tím, že to je první román, že příběh má určité reálné základy a někdy je realita mnohem hůže uvěřitelnější než fikce...
Vložil: droog, 29.07.2020 20:17
Ćwiek, Jakub: Grimm City 1: Vlk!
15,5 × 21,6 × 3,5 cm je dost velký objem; většina fantasy se vejde do polovičního, takhle krátké i do menšího.
Vložil: Martin Liška, 28.07.2020 07:53
Ćwiek, Jakub: Grimm City 1: Vlk!
326 stran připadá recenzentce jako objemná kniha, nota bene v žánru fantasy, kde nejsou výjimkou sedmisetstránkové i ještě tlustší romány?
Vložil: Kateřina Krištůfková, 26.07.2020 07:49
Černík, Zbyněk: Redaktor by měl být překladatelovým spoluhráčem, nikoli protihráčem
Skvělý rozhovor! Velké díky tazatelce i zpovídanému.
Vložil: Kamila, 26.07.2020 07:33
Černík, Zbyněk: Redaktor by měl být překladatelovým spoluhráčem, nikoli protihráčem
Na podzim vycházejí Černíkovy memoáry v Torstu. —- Zbyněk Černík: Cesty na sever Zbyněk Černík je jedním z našich nejvýznamnějších znalců švédské literatury a překladatelů ze severských jazyků. Ve své knize vzpomínek přibližuje Švédsko a švédský svět českým čtenářům, střídmým a věcným způsobem vypráví... ovšem o celém svém životě, o studiích, cestách či o práci v nakladatelství Odeon. Jeho knížka poutavým, neokázalým způsobem přibližuje čtenářům celou jednu zajímavou a podnětnou zeměpisnou, historickou a kulturní oblast. Doprovozena je souborem unikátních fotografií.
Vložil: Beata, 20.07.2020 19:05
Kucbelová, Katarína: Čepiec
Kniha sa velmi dobre cita. Je lahko napisana a "zhltla" som ju za vikend. Miestami vtipna, inokedy dojemna. Krasne opisane zivotne skusky, zarmutok ci prve lasky.
Vložil: Katarína Mráčková, 19.07.2020 18:24
Vodňanská, Jitka: Voda, která hoří
Vážená paní Vodňanská, k Vašej publikácií Voda, která hoří si dovolím doplnit na str. 436 meno na fotografii vedľa Juraja Rektora sedi PhDr. Zdenko Matula, ktorý je blízkym priateľom rodiny Langošovej a mala som možnosť s ním a s p. Jankom Langošom pracovať v r. 1990 - 1992. Knihu som prečítala... s jedným dychom, veľmi zaujímavá a tým chcem poďakovať. S pozdravom K.M.
Vložil: Josef Novotný, 19.07.2020 08:25
Horáková, Daňa: O Pavlovi
Kniha zdaleka není o Juráčkovi-scénaristovi. Toho Horáková vůbec neznala. Kniha je v podstatě o ní, kde si léčí své komplexy a předvádí své znalosti. Je tam spousta kapitol, které s Juráčkem vůbec nesouvisí (o její kočce, o Boženě Němcové atd.). V knize píše o Československu jako o vězení, o kleci,... kde se stály fronty na kondomy (což je lež), ale zdarma získaný komunistický titul doktorky filozofie jí nevadí. Machovec byl nejen jejím dlouholetým mentorem, ale i milencem. Pokud autor hovoří o Juráčkovi jako o obšourníkovi, měl by poctivě uvést totéž o Horákové. Překvapuje mě, jak doktorka filozofie si může libovat v tak sprostých a vulgárních výrazech.
Vložil: pp, 18.07.2020 09:46
Kulin, Ayşe: Poslední vlak do Istanbulu
Díky za odkaz. Zábavné, i když trochu smutné počtení. Třeba i tentokrát recenze zafunguje jako pomyslný červený hadr.
Vložil: E. U. Garp, 18.07.2020 08:09
Kulin, Ayşe: Poslední vlak do Istanbulu
Ano, je to tento pan Laně. Ke studiu doporučuji: http://www.iliteratura.cz/Clanek/27851/gursel-nedim-allahovy-dcery
Vložil: pp, 17.07.2020 18:12
Kulin, Ayşe: Poslední vlak do Istanbulu
Poctivý rozbor, díky za něj. Je tím překladatelem skutečně diplomat, turkolog, autor několika slovníků či bývalý soudní tlumočník turečtiny (jak prozrazuje wiki) Tomáš Laně, nebo je to jen pozoruhodná shoda jmen? Připadá mi celkem neuvěřitelné, že by někdo s takovou praxí vyplodil v překladu chyby,... na něž upozorňuje pan Kučera.
Vložil: kh, 16.07.2020 18:07
Hoch, Aleš (ed.): Svět středověkých her
Karty se u nás rozšířily snad až v závěru 15. století. Proto na výstavě chybějí.
Vložil: MV, 15.07.2020 23:06
Sága o Grettim
Ladislav Heger v ságách obvykle nic neosekával, jenom genealogie atd. dával dozadu do poznámek.
Vložil: Jan Vaněk jr., 15.07.2020 21:48
Sága o Grettim
To rozhodně. Naštětí se dá vygooglit na https://www.islandklub.com/article_310 "Rozhovor s redaktorkou Petrou Zikmundovou: … redakci jsem dostala na starost já jakožto skandinavistka a jediný zaměstnanec. … Heger do textu při překladu výrazně zasahoval, osekával například košaté genealogické pasáže,... které v ságách patří k představování postav, vynechával některé reálie nebo ve skaldských verších tzv. kenningy, mnohdy složité básnické opisy, nesrozumitelné čtenáři bez podrobných znalostí dobové reality a severské mytologie. Redaktoři nového vydání Staroislandských ság upravovali Hegerův překlad tak, aby text přiblížili originálu, a zprostředkovali tak čtenářům lepší představu o původní podobě ság. U Ságy o Grettim jsem se rozhodla Hegerovy úpravy zachovat, a to jak z kapacitních důvodů, tak proto, že zjednodušená verze je přístupnější širšímu publiku. … K redakci jsem tedy přistupovala šetrně, úpravy jsem v podstatě omezila na aktualizování češtiny Hegerova jinak skvělého překladu. … jde o pouze jazykově zaktualizovanou verzi původního Hegerova překladu. Jsme si vědomi toho, že pro odborníky a zájemce o staroseverskou literaturu je to do určité míry zklamání, čímž bych se jim touto cestou ráda omluvila. … přístup jsme změnili hlavně z velmi prozaických důvodů, a to nedostatku času a financí. Příprava některých titulů, které jsme publikovali na podzim a v zimě, zabrala víc času a úsilí, než bylo původně v plánu. Proto jsme u Ságy o Grettim museli přistoupit na úspornější strategii."
Vložil: Martin Liška, 15.07.2020 09:11
Guljaški, Andrej
Rozhodně zajímavý článek, díky za něj! Jen by mě zajímalo, jak se Guljaški k bondovkám vůbec dostal, jestliže podle pana Burdátše vyšla v češtině první bondovka až koncem šedesátých let (https://facebook.com/story/graphql_permalink/?graphql_id=UzpfSTEwNjI1MjAyMDY4MDoxMDE1Nzk0NTE0NDMxNTY4MQ%3D%3D) a... v Bulharsku byla situace nejspíše dosti podobná.
Vložil: kh, 14.07.2020 09:25
Sága o Grettim
Pokud je jediným předmětem recenze ediční přístup, bylo by nejspíš vhodné uvést více údajů z tiráže.
Vložil: Zuzka, 13.07.2020 13:28
Wolf, Naomi: Vagina. Nová perspektiva
Možná je tato kniha jednoduchá a určitým lidem připadá že tam nic nového nepíšou, ale já tuhle knihu o tomto tématu četla poprvé a mohu říci že mě jako ženě pomohla pochopit co se se mnou stalo a proč! Někdy právě ty jednoduché věci a jednoduchá vysvětlení mohou účinně pomoci. Ne všechno jsem hltala... a ne všechno jsem chápala, vlastně o čem to ta paní pořád píše, ale to pro mě nebylo důležité, našla jsem v ní odpověď na má trápení před 9 lety a teď vím co léčit a jak. Nečtěte tuto knihu, aby jste ji kritizovali vezměte si z ní co potřebujete a co vám pomůže jít dál.
Vložil: redakce, 11.07.2020 09:44
Ahonen, JP: Belzebubové
Opraveno, děkujeme za upozornění.
Vložil: droog, 11.07.2020 07:50
Ahonen, JP: Belzebubové
Pantheon se nepíše Panthenon a debut se jmenoval Quis Novit Daemonis Astus.
Vložil: Reiner Niesig, 10.07.2020 23:11
Sedláčková, Andrea: Moje pařížská revoluce
Dobrý den,viděl jsem Vás ve Všechnopárty K.Šípa, jsem již přes 50 let trenérem sportovního šermu a trénoval jsem svěřence,který měl velice zajímavý sportovní osud a stále mám pocit,že by to stálo za natočení. Když jsem viděl Váš film Fair play, tak si myslím, že to velmi dobře umíte. Děkuji,že moji... amatérskou úvahu pochopíte. Reiner Niesig Liberec
Vložil: Martin Liška, 10.07.2020 21:54
Carreau, Nicolas: Skutečné životy hrdinů
Bližší zájemce o tuto tematiku bych rád upozornil i na starší knihu Romana Sergejeviče Bělousova "Hledá se kapitán Nemo".
Vložil: Metelka, 07.07.2020 10:59
Kaprálová, Dora
Teda, ta sedla. Chudák pan moderátor z První bilamce...
Vložil: Jirka, 03.07.2020 09:05
Martin z Kochemu: Veliký život Pána a Spasitele našeho Krista Ježíše
Máme tuto starou knihu jako rodiné dědictví. Stránky z bohu už jsou hodně časem obroužené a konce slov tam už chybí. Nevíte kde by se dala koupit současná verze knihy nebo alespoň elektronická verze. Děkuji za radu.
Vložil: Jana, 02.07.2020 20:57
Vodňanská, Jitka: Voda, která hoří
Za mou osobu strhující sebereflexe, již mnoho let zpět tomu, kdy mě něco přimělo k slzám, jak smíchu tak dojetí. Děkuji, velice děkuji
Vložil: admin, 01.07.2020 17:02
Kaprálová, Dora: Ostrovy
Děkujeme za upozornění, upraveno
Vložil: Petr Nagy, 01.07.2020 15:15
Kaprálová, Dora: Ostrovy
Jen technická poznámka: v textu je neaktivní a nezáměrně viditelný odkaz u Judith Hermannové...
Vložil: Dana Pfeiferova, 01.07.2020 12:09
Denemarková, Radka: Hodiny z olova
Vážená redakce, děkuji za vysvětlení. To, že někde něco nefunguje, z nám i z reálného světa. Z prvního komentáře, jehož pisatel se podle obsahu i dikce v síti pohybuje suverénně a nemám mu tedy já, internetová mudla, důvod nevěřit, logicky vyplývá, že za mazáním je facebook. Což je vskutku zajímavé. Je... to má první počítačová hra, a tak jsem zvědavá, co bude s novými lajky - u mých dalších článků, i těch novějších, jsou palce stále vztyčené. Ale tam nejde o diktaturu v nás. Navíc je napínavé sledovat virtuální skóre Hufflepuff x Slytherin. Třeba se zapojí i jiné týmy.
Vložil: Marie Voslářová, 30.06.2020 09:28
Překladatelé jako rukojmí?
Obávám se, že legrace teprve začíná. Někteří distributoři zřejmě nadále neplatí a rezervy nakladatelům docházejí. Z čeho pak mají nám překladatelům a dalším platit? Zrovna mi přišel jeden omluvný e-mail od menšího seriózního nakladatelství s prosbou o posečkání a myslím, že jejich bezmoc je dost podobná.
Vložil: Marie, 30.06.2020 09:19
Denemarková, Radka: Hodiny z olova
Tlačítko "To se mi líbí" nad a pod článkem.
Vložil: droog, 30.06.2020 01:05
Denemarková, Radka: Hodiny z olova
Asi jsem blbý, ale o jaké funkci redakce hovoří, probůh?
Vložil: Milan Valden, 29.06.2020 20:16
Zábranský, David: Jak se v Česku běhá
Tak to je opravdu velice trefné a přesné :D
Vložil: Milan Valden, 29.06.2020 20:11
Jacobsenová, Michaela
Krásný rozhovor, moc za něj děkuji! Hned jsem si z jednoho antikvariátu pořídil dvě knihy Güntera Eicha v překladech paní Jacobsenové, další důležité, zejména Bachmannovou, vesměs mám... Doposud jsem netušil, že její maminkou byla Bohumila Grögerová. Inu, rodinné prostředí (a ještě Josef Hiršal) je... znát...
Vložil: Karel Honěk, 29.06.2020 15:59
Denemarková, Radka: Hodiny z olova
Baďurová a Pfeiferová: Jak se v Česku běhá.
Vložil: redakce, 29.06.2020 10:06
Denemarková, Radka: Hodiny z olova
Dobrý den, tato funkce už nefunguje správně a v nové verzi stránek, kterou připravujeme, nebude. Na všechny nové články upozorňujeme na Fcb stránce iLiteratura, kde žijí plnohodnotným facebookovým životem.
Vložil: E. U. Garp, 28.06.2020 22:12
Denemarková, Radka: Hodiny z olova
Dobrý večer, opravdu si myslíte, že iLiteratura jakýmkoli způsobem vidí do algoritmů Facebooku? Jestli ji tak trochu nepřeceňujete... Ale z té nuly si nic nedělejte, to se někdy stává, že od nuly nula pojde.
Vložil: badurova, 28.06.2020 16:19
Eliade, Mircea: Svatojánská noc
Dobrý den, zde si dovoluji zaslat ukázku z mé knížky, pokud byste měli zájem ji zmínit na Vašem webu, budu se těšit na zprávu. Mnoho zdaru. PB https://www.ecanis.cz/clanky/desna-psina-v-knize_1533.html
Vložil: Dana Pfeiferova, 28.06.2020 14:48
Denemarková, Radka: Hodiny z olova
Dobrý den, zajímá mě zpětná vazba na mé publikace - v případě Vašeho portálu je sledovanost vysoká. K čemuž Vám gratuluji a jako přispěvatelku mě to těší. Minulý týden jsem měla 29 liků, což mě při složitosti tématu i mého způsobu psaní potěšilo. Dnes mám nulu. Můžete mi prosím dát vědět, jak se to... mohlo stát. S pozdravem, D. Pfeiferová
Vložil: Marie V., 26.06.2020 23:52
Jacobsenová, Michaela
Děkuju, Jakube, bylo to opravdu zajímavé a milé setkání.
Vložil: Arnošt Kabát, 26.06.2020 16:01
Zábranský, David: Jak se v Česku běhá
Jak Zábranského nemusím, tak toto jest trefné velice.
Vložil: Jakub Ehrenberger, 26.06.2020 10:43
Jacobsenová, Michaela
Úžasný rozhovor s velmi inspirativní osobností. Děkuji za něj, Maruško. JE
Vložil: Magda de Bruin, 24.06.2020 19:50
Weil, Jiří: Mendelssohn est sur le toit
Erika Abrams: Mohla byste ještě říct něco bližšího o pozici Weila ve Francii? Nakolik výjimečné je (v porovnání s jinými českými autory ve fr. překladu), že Mendelssohn vyšel ve vašem překladu teď už vlastně potřetí (i když v rozmezí 17 let)? A vkládá nakladatelství Le Nouvel Attila do té knihy nějaká... očekávání? Na jejich webu http://www.lenouvelattila.fr/livres/catalogue/ jsem Weila v katalogu autorů nenašla (přitom kniha vyšla, jestli se nemýlím, v únoru 2020). Jak k tomuhle nejnovějšímu vydání došlo?
Vložil: mp, 23.06.2020 22:36
Překladatelé jako rukojmí?
JVjr: Nejspíš jsem asi chtěl jen někoho vyprovokovat, aby našel nějaký podrobnější průzkum knižních trhů v provázanosti velikost čtenářstva, rozmanitost produkce, ceny apod. -- Každopádně teď bych ve zkratce dodal: a) Zlepšování pozice překladatelů je dle mých zkušeností soustavný mírný pokrok v mezích... zákona a překladatelé rozhodně nejsou v pozici osamělých rukojmí; b) po razantní změně typu výplaty celého honoráře už před vydáním by si klekla hlavně ta nakladatelství, kvůli nimž takříkajíc má smysl překládat, a na zaplnění jejich místa by se povětšinou nikdo nehrnul; c) lze-li přesto doufat v nějakou změnu skokem, čekal bych ji, a vskutku to není originální myšlenka, hlavně od rozeběhnutí nové distribuční platformy.
Vložil: Erika Abrams, 23.06.2020 16:33
Weil, Jiří: Mendelssohn est sur le toit
Recenzentka mluví o „části třinácté kapitoly, která se dosud v knižní podobě neobjevila, a to ani v českých, ani ve francouzských verzích“. Musím opravit: „Anděl s prasetem“ jsem přeložila, na základě vydání v České literatuře, už do prvního francouzského vydání románu (Denoël, 1993, str. 307–313);... nachází se též v kapesním vydání z r. 1997 (10/18, str. 312–319). Fragment je pokaždé uveden, jako v novém letošním vydání, poznámkou odkazující na úvodní ediční poznámku, aby čtenář věděl, o co jde. K českým vydáním se nemohu vyjádřit.
Vložil: Anežka, 23.06.2020 12:27
Překladatelé jako rukojmí?
Nesouhlasím tak úplně s tezí, která se tu často objevuje, a sice že pokud se člověk překládáním neživí, tak mu vlastně nesejde na honoráři, a tudíž nemá motivaci snažit se o lepší příští. Možná několik ultrasrdcařů tak funguje, ale většina určitě ne. Překlad knihy je práce na stovky hodin, zhusta nudných... a náročných, to už je podstatný zásah do využití volného času atd. Prostě je to činnost, která si i u hobby překladatele vybírá svou cenu a pokud to není kompenzováno přiměřeným honorářem, těžko se ubránit frustraci. Navíc ta hranice mezi "živí-neživí" je hodně tenká, já mám třeba částečný úvazek a k tomu nárazově překládám. Ano, bez překládání bych hlady neumřela, do práce bych nemusela chodit pěšky a plynárny by mě taky neodstřihly, ale tím to i končí. Příjem z překladu je pro mě zásadní jako rezerva pro financování ne-každodenních výdajů - cestování, dovolená, nenadálé výdaje, provoz domácnosti apod. Živí mě to, neživí?
Vložil: Jan Vaněk jr., 22.06.2020 14:21
Překladatelé jako rukojmí?
Anežka: Protože ho tak kdysi naprogramovali a je extrémně obtížné to změnit. Nezbývá než oddělovat sekce do samostatných komentářů nebo nějakým grafickým prvkem, např. — — — mp: Úplně jsem nepochopil, co chcete tím odkazem říci. Ano, kultury jsou různé (např. tabulka 3.4.1 Payment terms ukazuje, že... všude vyjma Litvy jsou civilizovanější než u nás) a ekosystémy reagují na jednu změnu jinými, ale rezultuje z toho co? (A musím poznamenat, že jestli u ostatních zemí jsou data stejně pochybná jako ta z Česka a celková metodologie, tak potěšpámbu.)
Vložil: Barbora Kolouchova, 22.06.2020 12:46
Překladatelé jako rukojmí?
Jsem ráda, že je takový článek na světě a že je napsaný skutečně pravdivě, přesto v něm chybí několik věcí. V textu nejsou zmíněny časté hodiny a hodiny vysedávání v knihovnách či archivech a dohledávání citátů z knih či časopisů, samozřejmě v překladatelově volném čase a zadarmo (dělala jsem několik... reportáží a vím, o čem mluvím). Málo se tam mluví o honoráři, jehož výše by měla být mnohem vyšší... Není tam zmíněno to, že v mnoha případech, kdy kniha vyjde, si ji i sami prezentujeme a sami hledáme média, která by naši několikaměsíční intenzivní práci zviditelnila), přestože by to mělo dělat nakladatelství.
Vložil: Kateřina Krištůfková , 21.06.2020 12:09
Překladatelé jako rukojmí?
Za sebe vidím dva zásadní problémy: 1) Neexistenci silné profesní organizace, která by skutečně hájila zájmy a práva literárních překladatelů. To se snažíme změnit v nově založeném spolku Překladatelé Severu, ale sdružujeme jen překladatele ze severských jazyků a vznikli jsme nedávno, přičemž celé... to je běh na dlouhou trať. Nicméně v dohledné době bychom rádi zahájili s nakladateli jednání. I pro ně by snad mohlo být výhodné, kdyby existovala nějaká rámcová smlouva přijatelná pro obě strany, a nemuseli by tedy vyjednávat o podmínkách s každým překladatelem zvlášť. Nejde přitom jen o výši honoráře, ale i o to, kolik času překladatel dostane na zapracování redakčních úprav, k čemu všemu poskytuje licenci a za jakých podmínek atd. 2) Fakt, že literární překlad stále není považován za plnohodnotné povolání, ale za něco, co člověk dělá ve svém volném čase proto, že ho to baví. Jak ukázal průzkum, který jsme teď provedli v souvislosti s koronavirem a který visí na našich stránkách (https://prekladateleseveru.cz/aktuality/), mají více než tři čtvrtiny překladatelů literární překlad jako doplňkovou činnost. Ze 155 respondentů se jenom 23 % živí překládáním z 80-100 %. A podle mých zkušeností mnozí překladatelé, který se překládání věnují "jen tak bokem", podepíšou ve smlouvě téměř cokoli, protože je prostě překlad neživí a příjem z něj je pro ně jen příjemným přivýdělkem, takže se nezdržují nějakým dohadováním o podmínkách. My, co se překládáním skutečně živíme, si třeba nemůžeme dovolit podepsat, že za překlad dostaneme zaplaceno až po mnoha měsících. A ano, dohadování jednotlivce s právními odděleními velkých překladatelských domů mnohdy nikam nevede, takže nechat se zastupovat Dilií je určitě možnost. Dilia takový servis nabízí, a byť si za to samozřejmě něco účtuje, má pro vyjednávání lepší pozici než jednotlivec.
Vložil: Anežka, 21.06.2020 10:12
Překladatelé jako rukojmí?
(Proč ten formulář pro vkládání komentářů nezachovává dělení na odstavce?)
Vložil: Anežka, 21.06.2020 10:10
Překladatelé jako rukojmí?
mp: děkuju za odkaz se statistikami, užitečné čtení. Nicméně nemyslím si, že by překladatelé byli tak naivní, jak naznačujete. Ano, jakákoliv změna může postihnout i její iniciátory tisícerem nepředvídaných způsobů, ale to překladatelé hádám vědí, nebo aspoň tuší. A jistě si tu můžeme nechat zaprděné... české teplíčko a české jistoty pro všechny zúčastněné. Taky možnost. Proč něco měnit, když je nám tak dobře. Katce Krištůfkové děkuju za podnětnou a humornou story z Norska. A já jsem myslela, že severské národy jsou tak ultraslušné, že podobné ohyzdné a neférové nátlakové akce tam nebyly nikdy potřeba. Stydím se za nevědomost. Nejsem expert na obchodní neb podnikatelské právo, ale existuje v ČR vůbec nějaký právní rámec, v rámci kterého by bylo možné vyjednávat více kolektivně? Tedy legálně, ne kartelovou dohodou na facebooku :) Připadá mi, že v situaci, kdy je překladatel odstíněn od osoby mající pravomoc změnit podmínky smlouvy několika vrstvami redaktorů a právnických oddělení přestává jakékoliv vyjednávání o podmínkách dávat smysl. Komplexní zastupování přes DILII? Něco jiného?
Vložil: droog, 20.06.2020 12:26
Překladatelé jako rukojmí?
A co teprv až Honza S osobně pozná, jací jsou někteří překladatelé okouzlující muži!
Vložil: Magda de Bruin, 20.06.2020 11:27
Překladatelé jako rukojmí?
Připomněla bych tady iliforum z roku 2012, které jsme na to téma už vedli: http://www.iliteratura.cz/Clanek/30859/iliforum-neviditelny-prekladatel. O situaci v Nizozemsku průběžně píšu v ročenkách, přehledně (aktualizováno 2014 - tarify od té doby stouply a Vlámský lit. fond se jmenuje Flanders Literature)... to je tady http://www.iliteratura.cz/Clanek/19847/literarni-prekladani-v-nizozemsku. V souvislosti s koronou vyhlásil Niz. lit. fond (NLF) v polovině května řadu mimořádných pobídek, aby překladatelům (nizozemským i zahraničním, kteří překládají z niz.) pomohl překlenout "hubené" období: niz. překladatelé můžou dostat 2500 eur na projekt pro propagaci své práce (např. webové stránky, videa apod.) a niz. nakladatelé můžou do konce roku zažádat o zvláštní příspěvek na vydání překladu, aby se tím omezilo odkládání připravených překladů na později. Zahraniční (tj. i čeští) nakladatelé dostanou kromě obvyklého překladatelského grantu letos výjimečně i 1500 eur jako příspěvek na produkci. Pro překladatele z niz. vyhlásil NLF projekt na překlad úryvků - za 3000 slov může překladatel dostat 500 eur. Uznání, že literární překlady jsou důležité, samozřejmě nevzniklo samo od sebe - niz. překladatelé se o ně berou už od 70. let (a nepřestávají), ale sebevědomým vystupováním se jim postupně podařilo dosáhnout toho, že význam jejich práce už dneska nikdo nezpochybňuje (i když to rozhodně neznamená, že by průměrný politik byl čtenář literatury).
Vložil: Pavel, 20.06.2020 09:55
Překladatelé jako rukojmí?
Český zákazník je bohužel citlivý na cenu, ne na kvalitu. To platí od šunky až po překlady. Dokud to tak bude, nic se nezmění. Nemohou za to nakladatelé, ale trh. Laciná náhražka dobrého překladu je totiž snadno dostupná: každý absolvent VŠE má pocit, že anglicky tak nějak umí, a malé jazyky se vždycky... dají přeložit přes angličtinu.
Vložil: mp, 20.06.2020 01:02
Překladatelé jako rukojmí?
ceatl.eu. Tabulka na straně pět, následně grafy. Překladatelé se jistě vzbouřit zkusit mohou, ale je dost naivní si myslet, že knižní ekosystém zůstane v rozeznatelně stejné podobě a jen se zvednou jejich příjmy. Což nemyslím... nutně jako protiargument, jen jako doprovodné konstatování.
Vložil: Kateřina Krištůfková, 19.06.2020 17:18
Překladatelé jako rukojmí?
K bodu 1) Třeba Norsko, což tedy sice není země EU, ale evropská země ano. Tam se v roce 2006 podařilo vyjednat rámcovou smlouvu, která stanovuje mj. minimální sazbu za překlad, přičemž tato sazba se každoročně valorizuje. Norský svaz překladatelů (NO) a Norský svaz autorů a překladatelů literatury... faktu (NFFO) vypověděly v roce 1999 rámcovou smlouvu z roku 1995, a protože ani po sedmi letech jednání s Norským svazem nakladatelů se jim nepodařilo vyjednat smlouvu novou, uspořádaly na jaře 2006 tzv. oversetteraksjonen, pětiměsíční nátlakovou akci zahrnující mj. happeningy v ulicích a podpisové akce. Především ale využily toho, že stará rámcová smlouva obsahovala (už od roku 1972) klauzuli, že překladatel odevzdává rukopis v čitelném stavu napsaný na stroji. Všichni členové obou svazů tedy přestali dodávat nakladatelům rukopisy elektronicky. Vyhotovený překlad zaslali elektronicky svému svazu, ten zajistil jeho vytištění a odevzdání vytištěného rukopisu do nakladatelství. Překladatelé tedy využili bodu, který obsahovala stará rámcová smlouva, neporušili tím žádné podmínky, a protože všichni postupovali jednotně, značně tím nakladatelům ztrpčili život a po oněch pěti měsících se jim podařilo vyjednat smlouvu novou. Od 1. 1. 2020 činí minimální sazba 217 NOK za NS, která ovšem v Norsku má 1000 znaků včetně mezer. Honorář se vyplácí na třetiny – první třetina při podpisu smlouvy, druhá po odevzdání překladu, třetí po zapracování redakčních úprav. Smlouva dále stanovuje sazby za e-knihy, audioknihy i prodloužení licence a upravuje rovněž podmínky pro provedení redakce a korektur. K bodu 2) Kde tato praxe vznikla, nevím. Nicméně jak píše Michal Švec, udržují ji při životě překladatelé sami. Dokud budou ochotni podepisovat smlouvy, podle nichž uvidí peníze bůhvíkdy, budou jim nakladatelé takové smlouvy dál nabízet.
Vložil: Anežka, 19.06.2020 12:30
Překladatelé jako rukojmí?
Zajímaly by mě dvě věci: 1) V mnoha (tak nějak spíš skoro asi víceméně všech) zemích EU jsou na tom překladatelé líp než u nás. Ćím to? To jsou tam distributoři tak hodní, státní rozpočet tak štědrý, překladatelské cechy tak obávané? Víte někdo o jiné zemi EU, kde si své místo překladatelé museli... vybojovat? Jak to udělali? 2) Mohl by mi někdo vysvětlit, jak vznikla ta podivná praxe vyplácení poloviny honoráře až po vydání knihy? Určitě to má nějaký historický důvod, byť sebevíc pomýlený, třeba jako střídání zimního a letního času. Stává se mi, že někdo z přátel na tuhle věc reaguje nevěřícným: "a to jako fakt? A proč?"A já si připadám jak blbec. (Edit. Správnou odpověď známe všichni: "Protože můžou". Ale to nevysvětluje původ této praxe.)
Vložil: Jan Vaněk jr., 19.06.2020 01:19
Weil, Jiří: Mendelssohn est sur le toit
Jistě, když se text zachoval, stál by za přidávání aspoň formou apendixu nebo ediční poznámky. Pohříchu kniznice.cz obsahuje pouze Weinera a Weisse (!), Weila ne. Buď by šlo lobbovat, aby ho akademici taky uznali, anebo za necelých 10 let... bude volný a knihu může vydat i iLiteratura… ale asi by bylo stejně nutné zaplatit editora.
Vložil: Honza S, 18.06.2020 18:19
Překladatelé jako rukojmí?
Dobry den, jakozto nadseny ctenar jsem z tohoto clanku smutny. Chci tedy prekladatelum alespon podekovat za krasne preklady zahranicni beletrie, anglicky umim ale cesky si to prectu radeji. Osobni poznamka na zaver, nektere prekladatelky jsem poznal i osobne a jsou to okouzlujici zeny!
Vložil: Magda de Bruin, 18.06.2020 10:41
Weil, Jiří: Mendelssohn est sur le toit
Díky za podnětnou reakci a odkaz. Ve stejném čísle je i zajímavá studie o Weilovi od Evy Štědroňové (od s. 126). Je ta pasáž ve fr. vydání taky nějak blíž vysvětlená - v podobě ediční poznámky? Vzhledem k okolnostem, za jakých se vydání Mendelssohna (ale podle Vladislavových pamětí se to týkalo např.... i Harfeníka) připravovalo, by bylo zajímavé, kdyby se aspoň Mendelssohn dočkal kritického vydání. Hranice mezi redakční prací a úpravami podle požadavků cenzury, příp. i pod vlivem autocenzury, je sice tenká a zpětně možná těžko určitelná, ale přesto by si to myslím Weil zasloužil.
Vložil: Honza S, 17.06.2020 13:06
Zbořil, Jonáš: Nová divočina
Normalne poezii nectu ale Jonase Zborila posloucham na radiu Wave a tak jsem zvedavy a rad bych si jeho sbirku precetl. Nejak se k ty poezii dostat musim! :-)
Vložil: Jan Vaněk jr., 16.06.2020 04:15
Weil, Jiří: Mendelssohn est sur le toit
"Úryvek" snad není nutno přebírat, je volně dostupný na digitalniknihovna.cz (a tři stránky níže). Z důkladné ediční poznámky Alice Jedličkové cituji "Text,... který nahradil příběh „anděla s prasetem", vytvořil zcela odlišnou souvislost, takže už je v podstatě vyloučeno zařadit jeho původní podobu při případném dalším vydání románu do celku" [ze zdejšího článku není jasné, že nešlo o prosté "vyškrtnutí", ale Weil dopsal kapitolu nově] i "jde o stylisticky nevytříbený náčrt" a "zjevně nepropracovávaného, načrtnutého úryvku". Jak argumentovala redakce novějších vydání, netuším.
Vložil: Petr Jaroš, 15.06.2020 09:12
Doerr, Anthony: Jsou světla, která nevidíme
Je třeba vědět, že hodní a uvědomělí radiotelegrafisté Abwehru odhalovali vysílačky odbojových organizací, což mělo v převážné většině za následek zatýkání a popravy jak odbojářů, tak členů jejich rodin, včetně žen a dětí. Jen na území ČSR se jednalo o 360.000 lidí. Mužů, žen, dětí - kteří byli různými... metodami zabiti, v převážné většině popraveni. Ve Francii se dělo totéž. Byli popravováni všichni, kteří se znelíbili nacistickým okupantům. Radiotelegrafisté hráli v odhalování francouzských odbojářů významnou roli a posílali je tak přímo na popraviště. Hodní, uvědomělí, poslušní němečtí vojáci. Plnili "jen" rozkazy.
Vložil: Helena Vojtíšková, 14.06.2020 10:57
Lehečková, Hana: Svatá hlava
U tak mladé autorky - jistá podobnost s "Kdo chytá v žitě", ale v jiné rovině. Ich forma mne zpočátku uvědla v omyl - vše z pohledu dítěte? Je mi toho Zdeňka líto...
Vložil: jovanka, 13.06.2020 12:43
Weil, Jiří: Mendelssohn est sur le toit
To stojí za úvahu. Jenže to pořád bude jen úryvek bez kontextu. V knize by byl platnější.
Vložil: Magda de Bruin, 12.06.2020 22:44
Weil, Jiří: Mendelssohn est sur le toit
Jestli tomu dobře rozumím, dvě poslední česká vydání (NLN 1999 a Garamond 2013) vyšla v době, kdy už bylo známo, že v rukopise existuje úryvek "Anděl s prasetem". Proč tedy nakladatelé nevyužili možnosti vydat text konečně v úplnější podobě? Nebylo by možné ten úryvek (když už vyšel časopisecky) převzít... aspoň na iLit.?
Vložil: Miroslav Kouba, 12.06.2020 16:42
Bednářová, Marta: Ukrajina (kde se zastavil čas)
Ahoj děcka, hledám Andreje Meszaroše, tenkrát z Košic, Pepu Steidla, Praha 4, Jindřicha Zahrádku, Třebíč, Petra Lubojackého,Č.Budějovice, Jiřího Čiháka, P-4, Milana Juravatého, Havířov, Anastazii Kredatusovou, Žilina, Karla Pařízka, Brno, Pavla Petrika, Košice, Honzu Rýgla, Liberec, Lenku Šturákovou,... Beroun, Slávu Svobodu, Plzeň, Aleše Trbuška, Havlíčkův Brod. Budu rád když se někdo ozve na mirekkouba@centrum.cz,. Díky a ahojky.
Vložil: Miroslav Kouba, 12.06.2020 16:02
Bednářová, Marta: Ukrajina (kde se zastavil čas)
Děcka ahoj, pracoval sem tam 86-90. Pokud si na mne někdo vzpomenete ozvěte se na mirekkouba@centrum.cz než si nás odvede ta sviňa zubatá. Mirek Kouba tenkrát Praha. Dávejte na sebe pozor!!! Ahojky.
Vložil: M. Voslářová, 10.06.2020 22:23
Ryšavý, Martin: Zlaté vidění
Poznámka k úvodnímu odstavci: recenze vznikla na začátku dubna, od té doby ohlasů přibylo - na knihu upozornil mj. článek Pavla Janouška v Tvaru (30. 4.), recenze Jiřího Krejčího v Hostu (7. 4.), recenze Kláry Soukupové na iLiteratuře (7. 4.) a další.
Vložil: Tadeáš Dohňanský, 05.06.2020 16:22
Pilch, Jerzy
Je to aluze na román, o kterém autorka článku mluví. Více třeba v ukázce na iLiteratuře .
Vložil: pračky světa, 05.06.2020 13:35
Pilch, Jerzy
"... propil všechny pračky světa"? to je nějaký idiom, vtip, nebo překlep?
Vložil: admin, 04.06.2020 08:30
Montgomery, Sy: Mají chobotnice duši?
Opraveno, děkujeme za upozornění.
Vložil: P. Pecháček, 03.06.2020 20:56
Montgomery, Sy: Mají chobotnice duši?
Díky za upozornění, to je skutečně hloupé přepsání. Hned poprosím o opravu.
Vložil: Jan Vaněk jr., 03.06.2020 18:47
Montgomery, Sy: Mají chobotnice duši?
Recenze je přínosná, jak bývá u p. Pecháčka pravidlem, ale dopustil se trapného přepsání, jež musí zarazit každého pozornějšího čtenáře (takže si těžko lze stěžovat, že ho nezachytila redakce iLiteratury; ovšem že během "zhlédnuto 164x", neozval nikdo jiný, mě přece jen trochu zaráží ): České vydání... na tom není až tak zle, aby "Not a kitten's fur, not a chick's down" bylo přeloženo bizarně oxymoronickou repeticí "Ani ptačí kožíšek, ani ptačí chmýří"; stojí tam "kočičí".
Vložil: Jan Vaněk jr., 25.05.2020 18:12
Levy, Lawrence: Příběh studia Pixar
Sázím 100:1. (Že by dohodil příbuzného s obdobným stylem, se mi nezdá realistické.) A nezapomínejme na Malého prince...
Vložil: Viva, 25.05.2020 11:39
Jääskeläinen, Pasi Ilmari: Literární spolek Laury Sněžné
Podla mna netreba skatulkovat - je to namiesana zmes vselicoho a vysledkom je uzasne imaginativna kniha - a ta obalka nema chybu!
Vložil: Viva, 25.05.2020 11:34
Jääskeläinen, Pasi Ilmari: Den falešné kočky
Moj najoblubenejsi sucasny autor; perfektna atmosfera, uzasny jazyk a pribeh - neviem sa dockat dalsich knih...
Vložil: Běta, 25.05.2020 11:07
Levy, Lawrence: Příběh studia Pixar
To Jan Vaněk: Myslíte, že to je ten samý překladatel, který podobně převádí pro stejné nakladatelství i thrillery z francouzštiny?
Vložil: Jan Vaněk jr., 24.05.2020 19:38
Levy, Lawrence: Příběh studia Pixar
Ach-můj-bože, tragikomická postava Jiřího Žáka se už pustila i do anglofonní startupové nonfiction? (Jen v rychlosti namátkou: "Jobs se mnou chce mluvit o NeXT Computers, [sic!] o svém nejnovějším podniku, jenž se proslavil nápadnou budovou ve tvaru kostky. Pro Steva představoval údajně dlou­ho očekávané... druhé dějství. Taky ovšem kolovaly řeči, že firma stojí na nejistých nohou, zejména poté, co byl Jobs nedávno donucen za­stavit své podnikání v oblasti hardwarů." – He wants to talk about NeXT Computer. Jobs’s latest venture, supposedly his long-awaited second act, had been famous for its eye-catching cube-shaped workstations, but it was also rumored to be on shaky ground, especially after it was forced to close its hardware business not too long before. ? "Je to příběh o tom, co zna­mená vyslat tvůrčí impulz a proč je tak těžké tento impulz realizovat." – It is a story about what it means to put the creative impulse first, and why that is so very hard to do. ? "v roce 1994 […] Pracoval jsem jako finanční ředitel a podpředseda společnosti Electronics for Imaging, což byla firma se sídlem v Si­licon Valley, která vyvíjela produkty v odvětví stolních editačních systémů." – I was the chief financial officer and vice chairman of the board at Electronics for Imaging, a Silicon Valley company developing products for the burgeoning field of color desktop publishing. etc. etc.) Ale samozřejmě jsem rád, že iLiteratura se dokáže autoritativně vyjádřit k úspěšnosti přetlumočení dikce.
Vložil: mp, 21.05.2020 20:04
Bortnik, Krzysztof; Martinek, Libor (eds.): V duchu Edgara Allana Poea
https://youtu.be/lYV_voCNZLo
Vložil: r2d2, 21.05.2020 15:29
Bortnik, Krzysztof; Martinek, Libor (eds.): V duchu Edgara Allana Poea
Já tuším, proč jste si na tu dobu vzpomněl...
Vložil: Reddot, 21.05.2020 10:43
Bortnik, Krzysztof; Martinek, Libor (eds.): V duchu Edgara Allana Poea
Trochu rozdíl stavět ze slov název a používat je v běžné větě, nemyslíš? Jinak já za nejhorší nešvar poslední doby považuju přehnaně systémové uvažování. Stádové, nekreativní. Můžeš mi teď napsat, že vhodnější slovo by bylo 'stádní'? Budeš se pak cítit chytře, uvidíš. Nevím proč jsem si teď vzpomněl... na dobu, kdy Cézanna mocní kritici peskovali za to, že nedokáže realisticky kreslit. Možná by se v tom momentě dala vykřesat odpověď na otázku, proč jsi Michaeli překladatel, a ne spisovatel.
Vložil: Michael Alexa, 20.05.2020 09:37
Bortnik, Krzysztof; Martinek, Libor (eds.): V duchu Edgara Allana Poea
Neschopnost přivlastňovat považuju za horší nešvar poslední doby, než jsou proslulá "dechberoucí", "mějte hezký den" apod. Byl jsem pozván na akci, kde "Honzy táta a Jany brácha budou číst Monči knížku". Asi se nezúčastním.
Vložil: kh, 20.05.2020 07:17
Bortnik, Krzysztof; Martinek, Libor (eds.): V duchu Edgara Allana Poea
Naopak, navíc "v domě Sáry" je lapsus, zvlášť když jde o jednoslovné příd. jméno přivlastňovací. Co třeba "v knize Šalamouna"?
Vložil: Reddot, 19.05.2020 18:55
Bortnik, Krzysztof; Martinek, Libor (eds.): V duchu Edgara Allana Poea
"V Sářině domě" zní hrozně
Vložil: Čtenář, 19.05.2020 16:40
Bortnik, Krzysztof; Martinek, Libor (eds.): V duchu Edgara Allana Poea
Škoda že ne "V Sářině domě"
Vložil: Reddot, 19.05.2020 02:23
Bortnik, Krzysztof; Martinek, Libor (eds.): V duchu Edgara Allana Poea
"Martinek totiž svého polského kolegu Krzysztofa Bortnika přesvědčil, aby nevykračovali z vymezeného časového období a do antologie nezařazovali autory současné." Díky Bohu za to!! Pan Martinek mě velice pozitivně zasáhl už výborem povídek od Grabińského "V domě Sáry a jiné povídky". Polská fantastika... je velice osobitá a kusy z let 1890-1920 jsou často naprosté klenoty. Současní autoři new weird jsou na můj vkus až moc weird (resp. neumějí tak psát, jako staří moderní mistři), takže bych se velice přimlouval za to, aby se editoři případných dalších výborů polské fantastiky věnovali autorům již bezpečně mrtvým. A klidně bych zapomněl na horor jako takový - expresionismus, dekadence, temný symbolismus, psychologický realismus a kombinace těchto často dokáží vykouzlit ten pravý horor...
Vložil: Splendidum družstvo, 17.05.2020 19:13
Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky
VYDÁME VÁM E-KNIHU ZDARMA! Máte rukopis a nevíte jak ho udat bez velkých finančních nákladů? Vytvoříme z Vašeho originálního textu e- knihu a dáme ji do prodeje předním internetovým obchodům s e-knihami. A to vše ZDARMA – bez jakýchkoliv poplatků! Z čistého zisku obdržíte – 60 % výdělku.... Což je bezkonkurenční nabídka s ohledem na skutečnost, že Vám knihu vydáme zdarma. S námi nikdy neproděláte – jen vyděláte! Zájemci posílejte své rukopisy na email: i.s.ha@seznam.cz
Vložil: Hana Kukrechtová, 16.05.2020 11:50
Iljašenko, Marie: Jak zůstat za barem. Lekce rodného jazyka
Bezvadný článek, moc se mi líbí.
Vložil: Hana Veselá, 15.05.2020 19:27
Meyer, Bettina: SS-Nr. 74695 Konrad Meyer
Přečetla jsem jedním dechem! Vynikající knížka. Díky.
Vložil: Grzegorz Niec´, 14.05.2020 18:46
Trávníček, Jiří
Non plus ultra.
Vložil: mp, 10.05.2020 13:52
Borkovec, Petr: Za Alicí Wierpichovou
Nic mu není svaté. Ani Topinka.
Vložil: gabrzu, 01.05.2020 15:49
Žuchová, Svetlana: Yesim
Tato knížka může působit "čtenářsky únavně" na někoho, kdo měl očekávání, která nesplnila. A určitě nejde o snahu vzbuzovat nějaký dojem - je to jen jiný typ prózy, stavěný na jiných pilířích než je příběh. Ne každý se chce a dokáže naladit na neobvyklý rytmus...ale recenzetka spíš popisuje svou neschopnost... odpoutat se od zažitých prozaických vzorců, než že by říkala o knize něco podstatného. Tuto prózu je možné přečíst jako báseň nebo poslouchat jako minimalistickou hudbu. Pak je to zážitek.
Vložil: F. Němec, 30.04.2020 10:29
Horáková, Pavla: Teorie podivnosti
Spisovatelka Připraví si latté a spolu s dvěma mandarinkami je naaranžuje do vulgární kompozice; vyfotí ji, přidá heslo dne a výnos své dlouhé chvíle svěří nástěnce fejsbuku. Namaže si kroasan sekaninovým máslem, polovinu sní, chvíli se zasní, otevře word a prvně udeří do klávesnice. V řádech sekund... sklízí reakce: někteří palečkují, jiní nešetří slovy: super, bezva, bomba. Tak Pavla H. komunikuje se čtenáři a píše knihu. O čem psát v této odkouzlené době? sestoupí až na dno pochybností. O konzistenci svých hoven! nalezne tam odpověď. A protože není nic lehčího než hovna, jak konstatuje klasik, její prsty létají po klávesnici sem a tam. A už ostře vidí, jak její román dopadne na hladinu čtenářské obce a pořádně to šplíchne.
Vložil: mužské psaní, 29.04.2020 23:30
Němec, Jan: Možnosti milostného románu
Není nad to, když talentovaný spisovatel talentovaně zachycuje své vlastní talentované repliky v okouzlení svou talentovaností:-D někdy se mluví o tzv. ženském psaní. Tak tohle je to nejhorší z mužského psaní. Nereflektovaná, koncentrovaná ještitnost. A trochu nuda.
Vložil: mp, 27.04.2020 13:27
Pokorný, Martin (ed.): Čtení o Dantovi Alighierim
Text byl už v mezidobí upraven, slovo "pozoruhodné" je recenzentovo.
Vložil: Jan Vaněk jr., 26.04.2020 21:23
Palm, Anna-Karin: Jag vill sätta världen i rörelse
Polekal jsem se, že ve Švédsku měli nedávno "měnovou reformu", která našim médiím zcela ušla, a ona je míněna obměna bankovek.
Vložil: Ivan Čuka, 26.04.2020 14:18
Pokorný, Martin (ed.): Čtení o Dantovi Alighierim
nejsou vzduch. jsou zmíněni co do počtu překladů k dispozici. z toho dva jsou z hlediska páně pokorného pozoruhodné. možná vypadlo slovo - poválečné?
Vložil: Sofie, 25.04.2020 19:29
Bocquet, José-Luis; Muller, Catel: Kiki z Montparnassu
Postava Kiki je v komiksu jednorozměrná a necharismatická. Klevetivé dialogy a epizody střípků ze života bohémy, pouze převypravují fakta zjednodušeným způsobem, jakoby dětskému čtenáři. Rozhodně nedělají čest géniovi doby, nebo postavám umělců, či jejich umění. Chybí tomu hloubka. Průměrný komiks mě... uondal neměnným typem jednoduchého nadšení, těžko v hl.postavě vidět múzu, postrádá inteligenci, tajemnost, bez ostychu se neustále svléká, nedostává se k naznačení vnitřního života, její texty jsou banální... Škoda zabitého tématu.
Vložil: Jan Vaněk jr., 21.04.2020 16:52
Dalton, Trent: Kluk spolkne vesmír
Některé čtenáře by snad mohlo zajímat i, že překlad (a neexistující redakce, pro formu podepsány "Redigovala Dominika Křesťanová, Odpovědná redaktorka tištěné knihy Hana Zahradníková") se nedokázal bez doočíbijícího zpackání vypořádat ani s jednoduchou juxtapozicí (a tranzitivním slovesem) "Filipino... man injecting Afghani dope* next door to a girl from Cambodia sipping milk", natožpak faktem, že "girl washed down a drainpipe" v zámoří trpícím na bleskové povodně neznamená "téměř nezvalovsky" bizarní procpávání "okapovou rourou", nýbrž řádově širší vpusti kanálů a stok, viz např. https://abcnews.go.com/GMA/video/florida-boy-survives-sucked-drainpipe-19849365 (Ani nemluvě o takových drobnostech, jako že Hallidayovo odsouzení za vraždu JEDNOHO taxikáře je uvedeno v předchozí větě; nechce se uvěřit, že by novináři v češtině, jakkoli je nelze přeceňovat, pro jeho popis používali takto otrocky zavádějící překlad "the Taxi Driver Killer" místo některé přirozenější alternativy.) * Abych nezapomněl, "vpichování hašiše do žíly" je také aktivita, kterou z celého světa doposud praktikují snad jen nejužší kruhy nakladatelství Argo při plánování, kterak vrhnou na trh poslední "světovou senzaci"; dope v australštině, respektive tomto kontextu samozřejmě znamená heroin.
Vložil: C, 18.04.2020 16:16
Tesař, Antonín a kol.: Krev, slzy a sperma (2)
Jazykový cit mi říká totéž jako vám, nicméně v tomhle nemáme pravdu. https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=ono&dotaz=Ono&ascii=1
Vložil: kh, 18.04.2020 15:50
Tesař, Antonín a kol.: Krev, slzy a sperma (2)
Dvakrát se chodí na ně, totiž na porno, nikoli "na něj".
Vložil: redakce, 17.04.2020 11:06
Borkovec, Petr: En scen ur ett äktenskap
K dnešním narozeninám přejeme všechno nejlepší a nějaký ten nalezený parůžek navrch. A těšíme se na další sloupky!
Vložil: kh, 17.04.2020 01:08
Borkovec, Petr: En scen ur ett äktenskap
ano!
Vložil: mp, 15.04.2020 16:28
Ditrych, Břetislav: Tísňové volání
Try the publisher, info at vespero.cz.
Vložil: Paavo Kivine, 15.04.2020 09:01
Ditrych, Břetislav: Tísňové volání
Dear friends, Please help me get a contact Mr Ditrich. Im deeply interested about Gustav Frištensky. With best Paavo Kivine Estonian sport writer
Vložil: Korcová Marie , 14.04.2020 17:54
Palán, Aleš
Charitativní kniha je jistě dobrý nápad. 19 spisovatelů napíše texty zdarma. To je chvályhodné.
Vložil: Moje jméno, 13.04.2020 21:49
Müller, Herta: Rozhoupaný dech, poznámka překladatelky
Je škoda, že zřejmě nezbylo na korekturu, v knize je neuvěřitelné množství gramatických hrubek (většinou i/y).
Vložil: droog, 10.04.2020 01:09
Matocha, Vojtěch: Prašina
Proč, knihu přečíst? Schopná studentka zkompiluje přijatelnou práci i ze sekundárních pramenů: Příběh začíná oslavou dvanáctých narozenin Ferdy Pytlíka, chlapce, který žije s bratrem Samem v malebné čtvrti zvané Prašina. Ferda má prsten z černého merkuritu, který propůjčuje neviditelnost, dárek od... bratrance Vilda, který ho před lety ukradl z dračího pokladu. Jednoho dne přijede do Prašiny čaroděj Gandalf a vypráví Ferdovi o zlém Sauronovi, který chce získat Prsten pro sebe. V dávných dobách Sauron ukradl prsten elfům, ale jemu ho ukradl tvor jménem Glum, a Glumovi pak draci. "Sauron prahne po prstenu už léta," řekne Gandalf, "a teď poslal svého spojence, zlého Čarodějného krále, hledat ho v Prašině." Ferda a Sam se poradí s věrnými přáteli Smíchovským a Pepinem, a když se zlý král objeví se svými devíti služebníky, chytří chlapci je oklamou a navedou do pěstírny hlívy, takže sami stačí z Prašiny utéct. Tón knihy se změní k vážnějšímu, když Král pronásleduje chlapce klánovickým lesem. Ferda zjistí, že čarodějové zničili sídliště Hůrka, a Král kouzlem vypálí domov jejich starého přítele Tondy Bombadila. Vyděšený Ferda se chce vrátit a bojovat, ale na kopci Větrově potká potomka šlechtického rodu jménem Aragorn a ten ho přesvědčí, aby jel dál do města Roklinky. "V Roklince budeš v bezpečí před magií," řekne mu, "protože Elrond je rozumný člověk a nevěří v ni." S tím je Aragorn rychle vede na východ a čarodějové je pronásledují. Když se brodí poslední řekou, Král sešle na její vodu zaklínadlo, takže se rozvodní a málem je utopí: zachrání je jen Ferdova pohotovost, když silou Prstenu promění všechnu vodu v mlhu. Král v ní zabloudí a hrdinové bezpečně dorazí do Roklinky. V Roklince Elrond svolá radu, která debatuje o osudu Prstenu. Dojdou k tomu, že Sauronovi jde zabránit v získání prstenu jen tak, že ho vhodí do sopečné Hory osudu. Na radu přijede Gandalf pozdě a vysvětlí, že byl uvězněn v Orthanku, Věži čarodějů. Kupodivu odmítne popsat, jak unikl. "Ale zničit prsten je ještě důležitější než kdy dřív," vysvětlí Gandalf, "neboť teď o něm vědí jiní Čarodějové a rovněž ho hledají." Vylíčí jim, jak temný čaroděj Saruman, kdysi spojenec sil dobra, přešel ke zlu a nyní vládne Orthanku železnou rukou, a jak jiní Čarodějové putují zemí a hledají Prsten. Všichni se shodnou, že ho musejí ihned zničit. Gandalf a Aragorn souhlasí, že chlapce doprovodí, stejně jako Glorfindel, potomek dávného vládce Ar-Pharazona, a Boromir z královského rodu Gondoru; přidají se k nim i elf a trpaslík, kteří toho v příběhu moc nedělají, ale jsou zdrojem komických epizod. Gandalf a jeho devět společníků – "Společenstvo Prstenu", jak si začnou říkat – zničil vyrazí do země temnot Mordoru. Cestou je opakovaně přepadají síly zla. Nejprve na ně v lese zaútočí zlí skřetové; pak jsou zahnáni do temného hvozdu Lothlúorienu, kde je uvězní krásná, ale zlá královna Berúthiel. Z cely je osvobodí její hodná sestra Galadriel a vyšle je po řece v soudcích. Potom hrdinové raději opustí lesy a zamíří do Morie, skrytého města pod horami; tady je však najde zlý čaroděj Radagast. Gandalf obětuje život, aby Radagasta Balroga zničil, a ostatní uniknou z hor, dokud boj stále zuří. Na konci knihy však je Společenstvo zničeno zevnitř: Glorfindel bažící po moci se pokusí kvůli Prstenu Ferdu zabít. Aragorn mu prostřelí krk černým šípem; Glorfindel zemře, ale ještě předtím naschvál podpálí step. V kouři a zmatku je Společenstvo beznadějně rozprášeno. Tím se končí první kniha. (S omluvou zkráceno a upraveno z http://flyingmoose.org/tolksarc/homework.htm )
Vložil: Kirsch, 08.04.2020 08:58
Matocha, Vojtěch: Prašina
Mruk: nikdo Vám samozřejmě nebrání si místo psaní duchaplných komentářů knihu přečíst a dotaz slečny Blažkové zodpovědět.
Vložil: mruk, 08.04.2020 08:41
Matocha, Vojtěch: Prašina
mruk kdo je hoňek, že tady moralizuje? fuj, mažte, ilterárčíci! mruk
Vložil: mruk, 08.04.2020 08:38
Matocha, Vojtěch: Prašina
mruk čenda je borec, odhalil, k čemu by nám iliterátčíci mohli bejt mruk
Vložil: Pavel Crha, 07.04.2020 10:25
Werth, Léon
Pěkné a zajímavé. Dnes jsem se zagoogloval, protože jsem jméno objevil na 1.stránce Malého prince :)
Vložil: Karel Huněk, 07.04.2020 08:43
Matocha, Vojtěch: Prašina
Tu Blažková: To bychom se zúčastnili vašeho podvodu.
Vložil: emik, 06.04.2020 22:12
Neff, Ondřej; Verne, Jules: Děti kapitána Granta: Podle románu Julese Verna volně vypráví Ondřej Neff
Je fakt, že ve 20000 mil pod mořem jsem automaticky přeskakoval věty a odstavce typu " a plno garnátů, a hele tamhle plave....". A co udělali z Vernea Francouzi a Američani (?), hrůza. Tam i Ned Land vypadal jak primitivní pako. Mě např. překvapil Matzal-Troska v pokračování Nemova života, že jeho... říše je závislá jen na jediném zdroji energie. ANo, sci-fi z těchto let je pro nás naivní, ale má něco do sebe.
Vložil: Julie Blažková, 06.04.2020 20:42
Matocha, Vojtěch: Prašina
Nemohli byste mi prosim strucne shrnout o co v knize slo a jak to dopadlo? Piseme na tuto knihu test a ja nevim co se tam vubec stalo. Dekuji
Vložil: lao tse, 06.04.2020 15:00
Aramburu, Fernando: Vlast
Dílu spíš škodí 150 až 200 naprosto zbytečných stran.
Vložil: Marie Zelinova, 05.04.2020 16:35
Palán, Aleš
Zdravím.Tak pište .Už nemám co číst a doufám,že na mě kniha zbude.Přeji dobré nápady a k tomu hodně zdraví. Spozdravem Marie
Vložil: Iva, 04.04.2020 14:16
Bauman, Milan: Mozek
Kniha, která je jasným obohacením všech, tak jako předešlé tituly autora, skláním se jak bravurně a lehce se dá popsat tak složitá tématika, jen doporučuji a věřím, že budete nadšeni po přečtení této knihy, tak jako já ...
Vložil: Matoušek, 04.04.2020 05:10
Bauman, Milan: Mozek
Na základě této recenze jsem si prostřednictvím internetu knihu zakoupil. Splnila mé očekávání a obohatila mě o poznatky, o nichž jsem předtím neměl potuchy. Nedivím se, že oblíbený rozhlasový pořad METEOR z ní v březnu a dubnu vysílal komentované ukázky. Kéž by podobných populárně-vědeckých knížek... bylo více.
Vložil: Ondřej Karanov, 04.04.2020 04:41
Bauman, Milan: Mozek
Autora knihy znám osobně, spolupracoval jsem při její koncepci, kdy jsem byl mezi dvaceti respondenty, kteří byli osloveni, aby popsali, co by je o mozku zajímalo – a tak se mohu zasvěceněji vyjádřit k této recenzi. Předně je třeba vyslovit pochvalu mgr. Pavlu Pecháčkovi (*1988), který vystudoval teoretickou... a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a je mimo jiné autorem publikace „Tajemství evoluce“ (nakl. Edika, 2018) a také článků s kladným resumé o mozku, (například „Eagleman, David, Mozek“ či „Alenčin sen aneb Jak funguje mozek“), za jeho zevrubnou analýzu recenzovaného titulu. Vyplývá z ní, že se mu věnoval komplexně a odpovědně, což v současné uspěchané době nebývá příliš obvyklé. Škoda jen, že některé popsané nejasnosti s autorem předem nekonzultoval, čímž by je více objasnil. Zmiňuje se například o tom, že v „Mozku – v zázraku na pět“, jsou převzaty některé části z jiné autorovy knihy „Labyrint říše rozumu“, která vyšla v knižnici Kotva nakladatelství PRÁCE v roce 1985 ve (dnes málo obvyklém) vysokém nákladu 50 000 výtisků a byla záhy vyprodána. Má to logické zdůvodnění: Kniha se zrodila na popud řady čtenářů, kteří se dotazovali, zda by se Labyrint nedal inovovat. Tak se také stalo s označením „Labyrint říše rozumu, druhé přepracované vydání“. Rukopis byl nabídnut nakladatelství RADIOSERVIS, v němž předtím byla vydána autorova kniha „Pohyblivé obzory“. V té době vyšla u nás jiná (nejmenovaná) publikace o mozku, o níž se ředitelka nakladatelství vyjádřila slovy, že jí „postavila na nohy“. Jinak řečeno, z komerčního hlediska se podle jejího názoru nejednalo o ekonomicky úspěšný počin. Další nakladatelství, PORTÁL, oznámilo, že vydávají knihy o polovičním rozsahu a doporučilo titul rozdělit na dvě samostatné části pod různými (odlišnými) názvy. Na tento návrh autor přistoupil a obsah podstatně rozšířil a pozměnil, včetně změny názvů. Nakonec však k přijetí obou rukopisů nedošlo, protože Portál měl v roce 2016 v edičním plánu obdobné téma Martina Fafejty (Sexualita a sexuální aktivita) a ediční radě se taktéž téma o mozku zdálo „málo prodejné“. („Kdo to dnes čte?“). Obdobně v nakladatelství Brána paní ředitelka upřímně přiznala, že „vkus mnohých čtenářů, redukovaný bulvárem či televizními seriály a programy pochybné úrovně, se změnil. V mnohém ohledu je náročnější čtení neláká, nezřídka doslova někteří i zblbli“. (Doslovně citováno). Je též skutečností, že od roku 1985 vyšlo u nás poměrně dost knih s tématem mozku a autor musel hledat tematickou skulinu, aby se neopakoval a také přizpůsobil požadavkům nakladatelství i trhu. To v mnohém jeho kroky ovlivnilo. Je bohužel skutečností, jak naznačil vydavatel, že “politickou cenzuru nyní nahradila cenzura ekonomická“. Vzhledem k těmto okolnostem musel být text druhé knihy z úsporných důvodů podstatně rozsahem redukován, přičemž byly eliminovány právě rozsáhlé nové pasáže i celky a barevné fotografie převedeny na černobílé. Autor taktéž na doporučení lektora využil v řadě případů citace k daným okruhům, včetně seriózních blogů, než vlastními slovy publikovat (dublovat) již zveřejněné názory a postřehy. (Záměrem byl digest neboli přehled, výtah, výběr, vybraného tématu). Dovolil bych si polemizovat s recenzentem, že „potíž spočívá v tom, že kniha příliš uceleně nevyznívá, naopak působí spíše jako změť, třebaže mnohdy zajímavých faktů, jež směřují tak nějak odnikud nikam. Chybí jim jednotící myšlenka, která by kapitoly provazovala, ústila v nějaký konkrétnější závěr a opodstatňovala volbu témat. Chaotická struktura, která příliš nedbá postupování od jednoduššího ke složitějšímu.“ Naopak, jednotící prvek naznačuje podtitul „Neviditelné souvislosti dějů, které se odehrávají v naší hlavě.“ To je ústřední téma posuzovaném prizmatem řady oborů, zejména psychologie blízké autorově vysokoškolské erudici (PhDr.) a neurofyziologii (parketě odborného dozoru prof. Vyskočila.). Nelze tedy „Mozek“ v tomto pojetí považovat za specificky biologické zaměření. Je pravdou, že v rejstříku čerpané literatury jsou převážně uvedena u nás napsaná či přeložená díla, ale autor čerpal zejména ze zahraničních studií a odborných časopisů předávaných mu k prostudování prof. Vyskočilem a také z osobních diskusí s tímto naším předním vědcem a odborníkem. K evoluční teorii versus kreacionismus: autor je spíše zastáncem evolučních názorů, ale z hlediska seriózního přístupu na základě doporučení lektora zvážil uvedení i opačných pohledů (protože existují) a ponechává na čtenáři jejich vzájemné posouzení bez osobního komentáře. Mohl bych se vyjádřit také k dalším kritickým pohledům recenzenta, ale už i tak jsem rozsahem překročil možnosti dané chatující rubriky, a tak tuto polemiku nevyužiji. Celkově lze říci, že nikdo není dokonalý a tato skutečnost se odráží rovněž v tvůrčí aktivitě a obecně v knižní tvorbě. I na řadě bestsellerů je to patrné. Navíc i ve světě vědy neexistují jednotné názory, ba často jsou přímo protichůdné, což je mimochodem odrazem našeho myšlení, potažmo právě procesů, odehrávajícím se v mozku. Průkazně to též mimo jiné potvrdil spor osmi lektorů „Pohyblivých obzorů“, našich předních vědců, k řadě nových poznatků a publikovaných objevů, který vyzněl až v tvrzení – cituji doslovně – že „ani Grygar tomu nerozumí“. Proto recenzent oprávněné upozorňuje na řadu „nedotažených“ či přehlédnutých okolností, které se do textu bohužel vloudily. V žádném případě bych si však nedovolil tvrdit, že tak zkušený autor při psaní tohoto titulu „přecenil své síly“ a že zvolený postup „není vhodnou cestou, jak popularizovat biologii, a vlastně ani vědu obecně“, ba že „přes spoustu zajímavých dílčích informací vzhledem k řadě neduhů selhává jako celek“. Převážně kladný ohlas čtenářů knihy v chatech na internetu i kladné články v médiích opak jen potvrzují.
Vložil: Ondřej Karanov, 04.04.2020 04:35
Bauman, Milan: Mozek
Autora knihy znám osobně. Spolupracoval jsem při její tvorbě, kdy jsem byl mezi dvaceti respondenty, kteří byli požádáni, aby popsali, co by je o mozku zajímalo (na tomto základě byla pak koncipována) a tak se mohu zasvěceněji vyjádřit k této recenzi. Předně je třeba vyslovit pochvalu mgr. Pavlu Pecháčkovi... (*1988), který vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a je mimo jiné autorem publikace „Tajemství evoluce“ (nakladatelství Edika, 2018) a také článků s kladným resumé o mozku, (například „Eagleman, David, Mozek“ či „Alenčin sen aneb Jak funguje mozek“), za jeho zevrubnou analýzu recenzovaného titulu. Vyplývá z ní, že se mu věnoval komplexně a odpovědně, což v současné uspěchané době nebývá příliš obvyklé. Škoda jen, že některé popsané nejasnosti s autorem předem nekonzultoval, čímž by je více objasnil. Zmiňuje se například o tom, že v „Mozku – v zázraku na pět“, jsou převzaty některé části z jiné autorovy knihy „Labyrint říše rozumu“, která vyšla v knižnici Kotva nakladatelství PRÁCE v roce 1985 ve (dnes málo obvyklém) vysokém nákladu 50 000 výtisků a byla záhy vyprodána. Má to logické zdůvodnění: Kniha se zrodila na popud řady čtenářů, kteří se dotazovali, zda by se Labyrint nedal inovovat. Tak se také stalo s označením „Labyrint říše rozumu, druhé přepracované vydání“. Rukopis byl nabídnut nakladatelství RADIOSERVIS, v němž předtím byla vydána autorova kniha „Pohyblivé obzory“. V té době vyšla u nás jiná (nejmenovaná) publikace o mozku, o níž se ředitelka nakladatelství vyjádřila slovy, že jí „postavila na nohy“. Jinak řečeno, z komerčního hlediska se podle jejího názoru nejednalo o ekonomicky úspěšný počin. Další nakladatelství, PORTÁL, oznámilo, že vydávají knihy o polovičním rozsahu a doporučilo titul rozdělit na dvě samostatné části pod různými (odlišnými) názvy. Na tento návrh autor přistoupil a obsah podstatně rozšířil a pozměnil, včetně změny názvů. Nakonec však k přijetí obou rukopisů nedošlo, protože Portál měl v roce 2016 v edičním plánu obdobné téma Martina Fafejty (Sexualita a sexuální aktivita) a ediční radě se taktéž téma o mozku zdálo „málo prodejné“. („Kdo to dnes čte?“). Obdobně v nakladatelství Brána paní ředitelka upřímně přiznala, že „vkus mnohých čtenářů, redukovaný bulvárem či televizními seriály a programy pochybné úrovně, se změnil. V mnohém ohledu je náročnější čtení neláká, nezřídka doslova někteří i zblbli“. (Doslovně citováno). Je též skutečností, že od roku 1985 vyšlo u nás poměrně dost knih s tématem mozku a autor musel hledat tematickou skulinu, aby se neopakoval a také přizpůsobil požadavkům nakladatelství i trhu. To v mnohém jeho kroky ovlivnilo. Je bohužel skutečností, jak naznačil vydavatel, že “politickou cenzuru nyní nahradila cenzura ekonomická“. Vzhledem k těmto okolnostem musel být text druhé knihy z úsporných důvodů podstatně rozsahem redukován, přičemž byly eliminovány právě rozsáhlé nové pasáže i celky a barevné fotografie převedeny na černobílé. Autor taktéž na doporučení lektora využil v řadě případů citace k daným okruhům, včetně seriózních blogů, než vlastními slovy publikovat (dublovat) již zveřejněné názory a postřehy. (Záměrem byl digest neboli přehled, výtah, výběr, vybraného tématu). Dovolil bych si polemizovat s recenzentem, že „potíž spočívá v tom, že kniha příliš uceleně nevyznívá, naopak působí spíše jako změť, třebaže mnohdy zajímavých faktů, jež směřují tak nějak odnikud nikam. Chybí jim jednotící myšlenka, která by kapitoly provazovala, ústila v nějaký konkrétnější závěr a opodstatňovala volbu témat. Chaotická struktura, která příliš nedbá postupování od jednoduššího ke složitějšímu.“ Naopak, jednotící prvek naznačuje podtitul „Neviditelné souvislosti dějů, které se odehrávají v naší hlavě.“ To je ústřední téma posuzovaném prizmatem řady oborů, zejména psychologie blízké autorově vysokoškolské erudici (PhDr.) a neurofyziologii (parketě odborného dozoru prof. Vyskočila.). Nelze tedy „Mozek“ v tomto pojetí považovat za specificky biologické zaměření. Je pravdou, že v rejstříku čerpané literatury jsou převážně uvedena u nás napsaná či přeložená díla, ale autor čerpal zejména ze zahraničních studií a odborných časopisů předávaných mu k prostudování prof. Vyskočilem a také z osobních diskusí s tímto naším předním vědcem a odborníkem. K evoluční teorii versus kreacionismus: autor je spíše zastáncem evolučních názorů, ale z hlediska seriózního přístupu na základě doporučení lektora zvážil uvedení i opačných pohledů (protože existují) a ponechává na čtenáři jejich vzájemné posouzení bez osobního komentáře. Mohl bych se vyjádřit také k dalším kritickým pohledům recenzenta, ale už i tak jsem rozsahem překročil možnosti dané chatující rubriky, a tak tuto polemiku nevyužiji. Celkově lze říci, že nikdo není dokonalý a tato skutečnost se odráží rovněž v tvůrčí aktivitě a obecně v knižní tvorbě. I na řadě bestsellerů je to patrné. Navíc i ve světě vědy neexistují jednotné názory, ba často jsou přímo protichůdné, což je mimochodem odrazem našeho myšlení, potažmo právě procesů, odehrávajícím se v mozku. Průkazně to též mimo jiné potvrdil spor osmi lektorů „Pohyblivých obzorů“, našich předních vědců, k řadě nových poznatků a publikovaných objevů, který vyzněl až v tvrzení – cituji doslovně – že „ani Grygar tomu nerozumí“. Proto recenzent oprávněné upozorňuje na řadu „nedotažených“ či přehlédnutých okolností, které se do textu bohužel vloudily. V žádném případě bych si však nedovolil tvrdit, že tak zkušený autor při psaní tohoto titulu „přecenil své síly“ a že zvolený postup „není vhodnou cestou, jak popularizovat biologii, a vlastně ani vědu obecně“, ba že „přes spoustu zajímavých dílčích informací vzhledem k řadě neduhů selhává jako celek“. Převážně kladný ohlas čtenářů knihy v chatech na internetu i kladné články v médiích opak jen potvrzují.
Vložil: Jan Vaněk jr., 03.04.2020 23:04
Nejedlý, Jan: Hororová čítanka
Pro tip redakci: čtenářům, kteří neviděli Černou sanitku jen z rychlíku, se vybaví, že autor se nejmenuje Janečka, ale Janeček (a příslušně skloňuje).
Vložil: mp, 03.04.2020 15:30
Nevo, Eškol: Tři patra
Nemyslím, že průměrný Izraelec dění kolem sebe "připouští v soukromí, ale veřejně je popírá", nebo že Nevo považuje za zdroj izraelské literatury "tendence, které v psychické struktuře člověka představují úhrn antisociálních prvků" (http://jung.sneznik.cz/soubor_slovnik/slovnik_vytesneni.htm). Ale u... výroku míněného spíš odlehčeně se o tom jistě nemá smysl příliš přít a uznávám, že předchozí komentář nebyl formulován správně.
Vložil: pp, 03.04.2020 14:24
Nevo, Eškol: Tři patra
pro mp: Určitě? Letmé googlení by mě o tom nepřesvědčilo. Na jedné straně používání termínů "vytěsnění" a "potlačení" jako synonym i v odborně laděných textech, na té druhé definovaný rozdíl mezi oběma pojmy zde: https://nakladatelstvi.portal.cz/nakladatelstvi/aktuality/79621
Vložil: mp, 03.04.2020 13:56
Nevo, Eškol: Tři patra
Pro psychické "potlačení" se v češtině užívá termín "vytěsnění".
Vložil: Roman Polák, 02.04.2020 10:31
Někrasov, Vsevolod
Otřesný překlad se spoustou chyb a překlepů, nedá se to číst...
Vložil: Filip Tomáš, 28.03.2020 11:53
Aramburu, Fernando: Vlast
Dovolím si doplnit předřečnici – měli jsme v nakladatelství zcela jiný záměr a i hotový návrh úpravy od předního tuzemského typografa. Bohužel, čím dále častěji narážíme v licenčních smlouvách pro překlady na to, že obálka či celková koncepce podléhá schválení držitelem práv. Výsledek je v tomto případě... zřejmý, doporučuji čtenářům si prohlédnout ostatní obálky. Vždycky jsem si myslel, že toto přebírání je jen výsledkem neinvenční snahy ušetřit, ale nyní již vím, že tomu tak není vždy.
Vložil: Daniel Mukner, 27.03.2020 11:19
Aramburu, Fernando: Vlast
Dobrý den, děkuji Vám za poznámku. Já jsem však nenarážel ani tak na zvolený motiv (ten je, jak píšu v článku, adekvátní) jako spíš na provedení. Pokud bych knihu neznal, na knihkupeckém pultu bych jí nevěnoval pozornost, protože bych si myslel, že je to titul spadající do řekněme jiné kategorie, než... která mě obvykle zajímá. A jak píšete, obsah knihy to samozřejmě nesnižuje, o to víc však může mrzet, pokud by se na základě obálky tento obsah dostal k menšímu množství čtenářů. Zdravím Vás D. Mukner
Vložil: Anna, 27.03.2020 09:12
Aramburu, Fernando: Vlast
Asi nejsem ten, kdo by byl oprávněn mít poznámku, ale nedá mi to, neboť je mi hrozně líto té výtky na podobu obálky. Není totiž první, už jsem jich slyšela víc. Chápu to jako nespravedlnost, neboť právě taková podoba obálky byla podmínkou španělského nakladatelského koncernu Planeta,jehož součástí je... původně samostatné nakladatelství Tusquets. A pokud se autor recenze porozhlédne po dalších vydáních knihy po světě, uvidí, že 90% těch vydání mají motiv deště a červeného deštníku. Asi záměr Planety, jakési budování značky, nevím, ale prostě je to tak. Obsah knihy a její sdělení to však nesnižuje.
Vložil: lao tse, 26.03.2020 16:45
Colombani, Laetitia: Cop
Pěkná knížka, škoda jen značného množství do očí bijících redakčních chyb.
Vložil: Kateřina Středová, 24.03.2020 16:00
Pasternak, Boris: Doktor Živago
Dobrý den, Nikolo, na tuto otázku se názory i mezi literárními vědci velmi různí. V knize se totiž projevují prvky jednak směrů, které ovlivnily Pasternakovu předchozí tvorbu, tj. symbolismu i futurismu (revoluční tematika), zároveň ale i určité vystřízlivění. V pracích českých rusistů se přesto celkem... zažila charakteristika románu jako "symbolické autobiografie".
Vložil: Nikola, 24.03.2020 14:09
Pasternak, Boris: Doktor Živago
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, ke kterému uměleckému směru patří tato kniha. Děkuji za odpověď.
Vložil: MV, 24.03.2020 12:25
Gaudy, Hélène: Un monde sans rivage
Viz také skvělý román P. O. Sundmana "Let inženýra Andréeho".
Vložil: pp, 23.03.2020 09:46
Bojs, Karin
Teď už je mi otázka jasnější. Ve třetí části knihy Bojsová popisuje hypotézu, že se „indoevropské jazyky šířily s pastevci jamnajské kultury, která měla své centrum ve stepích současného Ruska,“ respektive opravdu zhruba z dolního Povolží. Asi by tedy bylo vhodnější spojení „kdo do ‚zbytku‘ Evropy přinesl... základ indoevropských jazyků,“ aby to nikoho nepopletlo.
Vložil: kh, 23.03.2020 07:33
Bojs, Karin
Ale tzv. indoevropská pravlast v tom případě byla v Evropě, jak ji definujeme dnes, ne? Vždyť je to dolní Povolží.
Vložil: P. Pecháček, 22.03.2020 11:26
Bojs, Karin
Pod označením Evropa se v knize myslí geograficky vymezené území, jež Evropou nazýváme dnes. Osobně si myslím, že jakákoli jiná definice by při zachování srozumitelnosti textu byla nepoužitelná.
Vložil: kh, 22.03.2020 10:10
Bojs, Karin
Pěkné. Co se myslí Evropou ve větě "kdo do Evropy přinesl základ indoevropských jazyků"? Běžný význam "kulturní Evropy" (tedy Evropy bez Ruska) je asi v tomto smyslu ahistorický; zdá se konečně, že jiný než náš, novověký, topografický kontext v historické projekci nemůžeme použít. Jaké označení by nesl... kontinent (dnes mu říkáme Evropa), na němž bývala hypotetická pravlast Indoevropanů?
Vložil: Jan Vaněk jr., 21.03.2020 23:56
Nikolavitch, Alex a kol.: Howard P. Lovecraft
"This is, I humbly submit, blithering idiocy" indeed! Zaujala mě rovněž polemika http://stjoshi.org/review_baxter.html kde uvádí: "the scholarly work of the past half-century has revolutionized our understanding of this author—work by such critics as Dirk W. Mosig, Donald R. Burleson, David E. Schultz,... Steven J. Mariconda, Robert M. Price, Robert H. Waugh, and countless others. This work has definitively removed Lovecraft from the realm of pulp fiction and enshrined him as a canonical figure in American literature—a status endorsed by the Library of America, which published a volume of his Tales in 2005."
Vložil: mp, 19.03.2020 10:10
Nikolavitch, Alex a kol.: Howard P. Lovecraft
To je, zdá se, vskutku případ zajímavý i pro nás nelovecraftovce. stjoshi.org
Vložil: Jakub, 18.03.2020 18:57
Nikolavitch, Alex a kol.: Howard P. Lovecraft
Pane Vaňku, shoduji se s Vámi, docela mě zmátla ta zmínka o "nedávném vydání", protože pokud vím, tak za ty nejvíce kriticky zpracované vydání stále platí vydání z péče S. T. Joshiho, který přehlédl všechna dostupná vydání, opravil překlepy a de facto Lovecraftovo dílo znovuobjevil pro současné generace... (v tomto kontextu mi přijde např. značně podivné vydání souboru povídek v Oxfor World's Classics, které přebírá texty v původní, tj. na překlepy bohaté podobě); pokud se nepletu tak to vyšlo mj. u Penguinu ve třech sbírkách. Za druhé kritické (byť neúplné) vydání lze považovat Vámi uváděnou edici v LoA.
Vložil: Jan j., 17.03.2020 21:35
Bakewell, Sarah: V existencialistické kavárně
Děkuju za odpověď. Překlepů tam není tolik, ale jsou docela okaté, možná je to tím. Hezký den
Vložil: Marie Rákosníková, 17.03.2020 15:21
Bakewell, Sarah: V existencialistické kavárně
Promiňte, že odpovídám se zpožděním. Chtěla jsem uvést konkrétní příklady chyb, bohužel jsem si ale neschovala podrobnější poznámky ke knize. Také si s jistotou nevzpomínám, zda jsem vedle překlepů našla i závažnější chyby. Řekla bych, že kniha nevybočuje z průměru, ale přesto (nebo proto?) mě chyby... při čtení rušily.
Vložil: Jan Vaněk jr., 15.03.2020 20:04
Nikolavitch, Alex a kol.: Howard P. Lovecraft
Ach tak. K tomu bych podotkl, že The Complete Fiction, jak název uvádí, obsahuje pouze sólové beletristické dílo, zbytek ponechávajíc jiným titulům; dále, kniha z Chartwell Classics je reedice, pod sesterskou značkou Race Point Publishing (edice Knickerbocker Classics, ISBN 978-1-63106-001-4) vyšla... už roku 2014. Je sice opatřena osmistránkovým úvodem od profesora americké literatury a autora několika knih o SF Erica Carla Linka (plus dosti formálním kalendáriem "Život a doba H. P. Lovecrafta" a 17položkovým seznamem "další četby"), ovšem za "kritické vydání" ji těžko označit; texty nedoprovázejí žádné komentáře – a jsou údajně převzaty včetně sazby a literních chyb (a bez oddílu juvenilií a eseje Nadpřirozená hrůza v literatuře) z H.P. Lovecraft: The Complete Fiction (mírně opravené 2. vydání, Barnes & Noble Collectible Editions 2011, poprvé 2008 jako H.P. Lovecraft: Complete and Unabridged, The Fiction; Barnes & Noble v řadě Library of Essential Writers), která měla úvod a poznámku ke každé povídce od největšího lovecraftovského znalce a badatele S. T. Joshiho. ¶¶¶ Přijetí do kánonu "seriózní literární historie" mnohem spíš ilustruje výběrový svazek Tales v polo-akademické a hojným edičním aparátem vybavovaé řadě Library of America (již 2005).
Vložil: Pavel Mandys, 14.03.2020 16:34
Nikolavitch, Alex a kol.: Howard P. Lovecraft
The Complete Fiction of H. P. Lovecraft (Chartwell Classics), vyšlo 2016
Vložil: , 14.03.2020 13:57
Prokop, Daniel: Slepé skvrny (in Respekt)
je to brak
Vložil: Karel Huněk, 12.03.2020 16:40
Nakladatelství Meander – ediční plán 2017
Ano, tu knihu jsem jako dítě miloval. Jaká že byla otázka?
Vložil: Petr Slánek, 12.03.2020 16:16
Nakladatelství Meander – ediční plán 2017
Dobrý den, již velmi dlouho v žádném českém nakladatelství nevyšla publikace od německého badatele Guida Grandta - Černá kniha svobodných zednářů. Bylo by velmi skvělé, kdyby nakladatelství Meander mohlo tuto zajímavou a naučnou knihu opět vydat. Děkuji Vám za Vaši odpověď S pozdravem ... Petr Slánek
Vložil: Jakub, 09.03.2020 08:06
Nikolavitch, Alex a kol.: Howard P. Lovecraft
Dobrý den, rád bych se zeptal, které souborné vydání máte na mysli?
Vložil: Jan j., 06.03.2020 23:40
Bakewell, Sarah: V existencialistické kavárně
Co znamená 'asi tucet chyb, které v knize zůstaly'? Věcných, nebo překlepů? Jestli to druhé, tak to přece není zas tolik, ne?
Vložil: PS, 06.03.2020 14:26
Dvořáková, Petra: Vrány
Když se to pochválí, tak je komentář něcoříkající a mám ho brát vážně? Téma zajímavé je, čtivé to je taky, jinak je to odfláknuté a naivní. -Petříček Sellier
Vložil: NC, 05.03.2020 19:26
Dvořáková, Petra: Vrány
Pěkná recenze, konstruktivní připomínky. Petra Dvořáková ve Vránách otevřela citlivé téma. Zpracovala ho čtivě. Ilustrace a jejich řazení rozhodně zaujme. Nicneříkající komentáře nelze brát vážně.
Vložil: PS, 05.03.2020 11:54
Dvořáková, Petra: Vrány
Velice špatná kniha - slabé, nezajímavé téma, ilustrace nic moc, a co teprve vrány... Teď vážně - tahle kniha, to jako vážně? -Petříček Sellier
Vložil: JM, 04.03.2020 19:23
Dvořáková, Petra: Vrány
Výborná kniha - silné, zajímavé téma, krásné ilustrace, nápadité pozorovatelky (vrány).
Vložil: admin, 04.03.2020 13:21
Našinec, Jiří
Martin Liška: Děkujeme za upozornění, nepřesnost jsme z rozhovoru vypustili.
Vložil: VR, 04.03.2020 09:16
Dvořáková, Petra: Vrány
kniha je vysmech. tezko uverit, ze p. dvorakova klesla tak nizko. mrzi me to.
Vložil: Martin Liška, 03.03.2020 20:07
Našinec, Jiří
Tak zrovna v rozhovoru zmíněná Tajná kronika Mongolů (nikoli kniha, jak je v textu uvedeno) se dočkala porevolučního vydání v roce 2011... viz https://m.kosmas.cz/knihy/165183/tajna-kronika-mongolu/
Vložil: Anna, 03.03.2020 07:59
Našinec, Jiří
Bizarní se to může zdát, jakož i nám v Obci překladatelů. Poučeni zkušenostmi JTP, která musela platit pokutu za zveřejňování doporučeného honoráře, kterou jí udělil antimonopolní úřad, jsme uveřejnili text, k němuž mp odkazuje. Neznamená to, že si podobná doporučení nepředáváme ústně či vnitřními kanály... a poslední doporučení je minimálně 200,- Kč.
Vložil: mp, 02.03.2020 21:54
Našinec, Jiří
Současný stav je poněkud bizarní: http://www.obecprekladatelu.cz/doporucene-tarify.htm.
Vložil: Ales Knapp, 02.03.2020 19:59
Augustová, Zuzana: Umění životu nebezpečné
Videl jsem od Parizka spoustu inscenaci: v Koline nad Rynem Moudrého Nathana a Emilii Galotti, v Praze prezidentky (oproti Burgtheateru, Ostrave a Esch-sur-Alzette v Lucembursku je Parizek katastrofa). DDP také v Praze znicil Bernhardovy Staré mistry. Chudak Karel Roden!
Vložil: Ales Knapp, 02.03.2020 19:36
Cena Franze Kafky, laudatio na Arnošta Lustiga
Dodatek pro Petricka: Josefa Skvoreckéo znam z knizniho veletrhu ve Frankfurtu, delal jsem tam s nim rozhovor pro Deutschandfunk a dal mi s venovanim "Prima sezonu". Milana Kunderu znam z Parize, dal mi s venovanim soubor eseju "Les testaments trahis". Bohouse Hrabala znam z Prahy, kde obdivoval mou... spoluzacku z FF UK slovy: Dobre sis vybral.
Vložil: Ales Knapp, 02.03.2020 19:19
Cena Franze Kafky, laudatio na Arnošta Lustiga
Petricku, fandete mi. Krome cestiny ovladam slovem a pismem jazyky: francouzsky, nemecky, madarsky. Domluvim se spanelsky i anglicky, ted se vrham na portugalstinu. Nemecky prof. "Jara" Cimrman je spolu s Jirkou Grusou pachatelem ohromne spatné edice "Tschechische Bibliothek".
Vložil: Ales Knapp, 02.03.2020 19:02
Houellebecq, Michel: Serotonin
Petricku, diky. Ale to by nesmely Houllebecquovy knihy vychazet v nakladatelstvi Odeon-Euromedia, jehoz séfem je Jindra Juzl, ktery neumi ani blafnout francouzsky. Navic JJ je podporovatelem prekladatelské mafie, jen at ti podvodnici u firmy Euromedia patrici Nemcum likviduji literaturu...
Vložil: anonim, 02.03.2020 17:40
Kipling, Rudyard: Bajky a nebajky
Dakujem pisem dennik
Vložil: Roman Tilcer, 02.03.2020 11:47
Našinec, Jiří
Zajímavý rozhovor, jen cítím potřebu doplnit, že Obec překladatelů neprosazuje 180 Kč za normostranu. Poslední doporučení znělo 200 Kč/NS + 10 % za náročný text + 10 % pro zavedeného překladatele, ovšem to bylo už před třemi lety, jestli si dobře vzpomínám.
Vložil: Petříček Sellier, 01.03.2020 15:15
Houellebecq, Michel: Serotonin
Ales Knapp: Máte dozajista pravdu, tandem zmrzacili, přesně jak píšete! Měl byste knihu přeložit Vy, a nejen tuhle. Fandím Vám!
Vložil: Ales Knapp, 01.03.2020 13:52
Houellebecq, Michel: Serotonin
No, to by me zajimalo, jaky je ten preklad. Tandem Sotolova&Beguivin zmrzacili svymi "preklady" uz par Houllebecquovych knizek. Ctete muj navrh na anticenu Skripec (Tvar c.11/2008). Porota Skripce z mého navrhu dostala psotnik, blize k tomu muj text Kam dospel Skripec (LtN 25.8.+1.9. 2009).
Vložil: peří, 28.02.2020 17:57
Alvarová, Alexandra: Průmysl lži
@Traud: Manipulovat můžete tím, kdo se nechá. A to bych u čtenářů této knihy nepředpokládal. Příspěvek pana Horáka se mi líbí, mám jen jednu výhradu - chtěl si přečíst knihu o trochu jiném tématu, než jaké paní Alvarová předkládá. Kniha je na můj vkus trochu jednostranná, ale užitečná.
Vložil: ijcro, 28.02.2020 15:00
Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky
Některá v seznamu uvedená nakladatelství (pokud nejsou chybná) neodpovídají na neznámou adresu e-mailu, vše je potřeba vybavit jinou, mimosmyslovou komunikací, a nejen proto, že se žánrově vymezují. Další, např. @iz.cz, jsou jen obálky, příp. domény na prodej. Pro některé velké nakladatelství (speciálně... euromedia a albatros) existují sběrné schránky přes všechna jejich podřízená žánrová pod-nakladatelství.
Vložil: Lunární kalendář , 27.02.2020 23:26
Stehlíková, Olga: O čem mluví Matka, když mlčí
Vojtěchu díky, tahle kniha je výsměch.
Vložil: Erik, 27.02.2020 00:55
Borkovec, Petr: Petříček Sellier & Petříček Bellot
Petra Berkovce možná, ale Petra Borkovce opravdu nevím.
Vložil: Ján Kocúr, 26.02.2020 23:36
Borkovec, Petr: Petříček Sellier & Petříček Bellot
Z recenze je patrné, že pan Mukner Petra Berkovce nesmírně obdivuje. Tomu budiž přáno. Leč o jeho recenzi se dá stěží prohlásit, že je věcná, kritická a něčím přínosná. Bohužel.
Vložil: , 26.02.2020 14:53
Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky
Napište anotaci s určením jazyka, žánru, tématu, rozsahu etc. a zašlete ji nakladatelství (výběrový seznam výše), jež vydává knihy obsahující obdobné texty.
Vložil: Karin Velecká, 25.02.2020 17:22
Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky
Mám napsanou pohádku zhruba pro desetileté děti. Sháním vydavatele. Prosím, ozvěte se. K:V.
Vložil: Gregor, 24.02.2020 15:40
Kehlmann, Daniel: Tyll
Pro mě nejlepší kniha loňského roku. Scéna, ve které Fridrich umírá v závějích, je nezapomenutelná.
Vložil: Jan, 24.02.2020 15:17
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Feminismus je v dnešní době spíše synonymem pro misandrii. Frustrovaná a neschopná žena se vždy bude vymlouvat na neexistující patriarchát a jak jí většina mužů ubližuje ačkoliv je většině mužů ukradená. Člověk, který je přirozeně pro rovnost, nemusí být feministou, resp. by jím právě být neměl.
Vložil: redakce, 24.02.2020 11:16
Brochmann, Nina; Støkken Dahl, Ellen: Zázrak tam dole
Děkujeme za upozornění, odkaz jsme opravili.
Vložil: Jan Vaněk jr., 23.02.2020 23:59
Brochmann, Nina; Støkken Dahl, Ellen: Zázrak tam dole
První odkaz "na obálce" nefunguje ani po odstranění lomítka; obálka je vidět např. na https://aschehoug.no.
Vložil: Jan Vaněk jr., 20.02.2020 21:54
Oliver, Cris F.: Atlas literárních míst
Při vší úctě k Národní knihovně a jejím pracovníkům, Souborný katalog ČR obsahuje řadu institucí, které dokonce i roku 1992 zvládaly katalogizovat (i nedostatečně označené) novinky pohotověji. O dobových žánrových bibliografiích dostupných na webu nemluvě.
Vložil: Vráťa Kadlec, 20.02.2020 16:59
Kadlec, Vratislav: Hranice lesa
Ale tak prosím vás, asi z toho není třeba dělat aféru -- Ivana to sem nejspíš psát nemusela, jenže jsme holt jen obyčejní lidé a občas si člověk nemůže pomoct. Co jednou internet schvátí, to už nenavrátí... Tím bych to možná uzavřel. Díky všem.
Vložil: Magda de Bruin, 20.02.2020 16:48
Kadlec, Vratislav: Hranice lesa
Zmiňuje se to v recenzi na ArtZóně, na kterou odkazuji, a píše se tam dokonce, že je tahle kniha Ivaně Myškové věnována. Co přesně není slušné na tom, když to tady zmíním já v souvislosti s kritickou připomínkou k recenzi? Zdá se mi naopak, že by bylo fér, kdyby Ivana Myšková tuhle skutečnost do své... reakce nějak zahrnula, protože je asi zřejmé, že to v jejím hodnocení recenze hraje (nebo může hrát) nějakou roli. Je to přece taky určitý druh "střetu zájmů".
Vložil: Petříček, 20.02.2020 16:33
Kadlec, Vratislav: Hranice lesa
Tak to je beztak známý fakt, ale nevím, nakolik je slušné ho takto zmiňovat na veřejné platformě.
Vložil: Magda de Bruin, 20.02.2020 16:11
Kadlec, Vratislav: Hranice lesa
Relevantní informace tu myslím je, že Ivana Myšková je údajně autorova životní partnerka: art.ceskatelevize.cz.
Vložil: Jan Vaněk jr., 20.02.2020 14:32
Leopardi, Giacomo
Vrchlického "Nekonečnosť" (Ten pustý vršek vždy mi drahým byl…) je na books.google.cz, Bednářovo Nekonečno (Vždy rád jsem měl vrch tento opuštěný…) dostupné v diplomové práci is.cuni.cz.... Do třetice existuje ještě prvorepubliková (?) Nekonečnost (Ten vršek příkrý měl jsem vždycky rád…) Adolfa Truksy www.digitalniknihovna.cz.
Vložil: Jan Lukavec, 20.02.2020 09:13
Oliver, Cris F.: Atlas literárních míst
Autorku jsme se neúspěšně pokusili překřtít, ale díky nepřetržité a neochvějné ostražitosti kolegy Vaňka byl náš záměr odhalen. Omlouváme se a tuto i další chyby budeme postupně napravovat. U knihy Čaroděj Zeměmoří jsme uvedli až druhé vydání, protože u prvního si katalog Národní knihovny nebyl jistý... rokem publikování („mezi 1990 a 1997“).
Vložil: , 20.02.2020 00:05
Cima, Anna: Probudím se na Šibuji
Text je zajímavý, střídání prostředí například, Jana je super vzdělaná, až to někdy vadí, ale přes některé konstrukty zdá se mi kniha objevná, sice se nikdy do Japonska už nepodívám, jsem ročník 1945, ale rád jsem jí četl a vybavoval si již přečtené autory. Ota Hejnic
Vložil: Petříček, 19.02.2020 18:44
Kadlec, Vratislav: Hranice lesa
Už Petra Dvořáková přece říkala, že kritici neumějí číst!
Vložil: Jan Šrámek, 19.02.2020 15:48
Kadlec, Vratislav: Hranice lesa
To si skoro říká o nějaký (další) autorský manifest (který nakonec nebude manifestem), jak by kritikové a kritičky měli psát o (české) literatuře, což. Zn.: neunaveně a vysokoškolsky.
Vložil: Ivana Myšková, 19.02.2020 12:10
Kadlec, Vratislav: Hranice lesa
Nepropracovaná je zejména tato recenze. Povšechná, unavená, středoškolská. Spíše jako čtenářská recenze z databáze knih. Škoda promarněné šance.
Vložil: Marie, 19.02.2020 09:43
Kadlec, Vratislav: Hranice lesa
Ještě by stál za zmínku jazyk, řekla bych, že ty povídky jsou svým způsobem hlavně o něm - a nejen ta, kde se sráží pražština s moravštinou. Jazykoví fajnšmekři si myslím docela užijí:-)
Vložil: Milan Valden, 19.02.2020 09:35
Leopardi, Giacomo
Pane Sedláku, poslal jsem Vám na email oba překlady Leopardiho básně.
Vložil: Jan Vaněk jr., 19.02.2020 02:46
Oliver, Cris F.: Atlas literárních míst
Nevím, jak kolega Lukavec knihu četl (respektive jakou: autorka se jmenuje Cris, nikoli Chris, což je velkými písmeny uvedeno např. na obálce viditelné i zde v záhlaví – jakkoli plniči eshopů nesvedli ta čtyři písmena opsat o nic úspěšněji), ale citovaný popis „Padnete-li Kozorohovi do osidel" (etc.),... jak praští do očí každého čtenáře, nepochází z Čaroděje Zeměmoří (nikoli dvě slova "Země moří", jak publikuje redakce iLiteratury jedním dechem s "Puškinův *s* Dostojevského Petrohrad". Jinak jeho překlad vyšel už roku 1992, v knize pak datováno originálním vydáním 1968, takže proč zde uvádět až reedici "Triton, 2003", není jasné), nýbrž z Inkoustového srdce Cornelie Funkeové (do třetice, český překlad samozřejmě není tak nesouvislý, aby obsahoval nesmyslnou spojku "socha rohatého anděla A s ulomeným křídlem". A vůbec, dotyčná pasáž nezní „Padnete-li Kozorohovi do osidel, musíte zabránit tomu, aby vás zavedli do ďáblova chrámu. Uvnitř" (etc.), nýbrž podstatně méně "komprimovaně" „Buď jak buď, padnete-li Kozorohovi do osidel, musíte nějak zabránit tomu, aby vás zavedli [sic] do ďáblova chrámu se špičatými věžičkami, jinak se vyděsíte k smrti! (... další 2 věty barvitého popisu před "Uvnitř" jsou v citaci bez označení vynechány)"). Obdobně zarážející je množné skloňování "knižní předlohy Her o trůny": seriál i první z knih se jmenuje singulárně Hra o trůny, *A* Game of Thrones, čemuž při jejich sebemenší znalosti těžko lze uniknout. P. S. Zásadní složkou "atlasu" jsou ilustrace Julia Fuentese, zahrnující i mapky diskutovaných fikčních světů (často zásadně primitivnější než ty vydané v dílech samých; reprezentativní ukázky jsou na webu nakladatele https://www.albatrosmedia.cz/tituly/49974415/atlas-literarnich-mist/ ); že text recenze ani bibliografické záhlaví, dodané předpokládám redakcí, sebeméně nenaznačí jejich existenci, je myslím nejlepší pars pro toto důvěryhodnosti obého.
Vložil: haf haf, 18.02.2020 09:16
Cena Franze Kafky, laudatio na Arnošta Lustiga
že je ten herr knapp ale pohotový, reagovat po více než deseti letech na laudatio, to chce kumšt!