Diskuse - historie

Vložil: Karel Bl., 18.11.2019 14:15
Ouředník, Patrik: Ad acta
Heslo založené v roce 2018...
Vložil: Gregor, 16.11.2019 12:50
Pilátová, Markéta: Město starých psů
Moc díky za pěkný článek!
Vložil: Karel B., 15.11.2019 12:53
Ouředník, Patrik: Ad acta
Heslo "Ad acta" na Wikipedii: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ad_acta_(rom%C3%A1n)
Vložil: Olga, 14.11.2019 00:03
Koubský, Petr: Věda podle abecedy
Za mne je to jedna z nejlepších popularizačních knížek poslední doby. Zhltla jsem ji na jeden nádech :)
Vložil: Miroslav, 13.11.2019 10:05
Jandová, Žofie; Švec, Štefan (eds.): Nejlepší české básně 2018
Dobrý den, o žádné vykradení se nejedná. Vím zpětně od autora této recenze, pana Staňka, že tak, jak je nyní formulována, byla i původně, jenom se omylem při redakci ztratila. Takové věci se stávají, mám s tím osobní zkušenost. Já si pana Staňka vážím. A očerňovat recenzenta nebo iliteraturu, jako to... děláte vy, je opravdu velmi nízké, zvláště, když neznáte pozadí celé věci. A zvláště, když se ani neumíte podepsat. Miroslav Olšovský
Vložil: František, 13.11.2019 08:43
Jandová, Žofie; Švec, Štefan (eds.): Nejlepší české básně 2018
Dobrý den. Takže jestli tomu dobře rozumím, autor téhle recenze původně vykradl poslední větu z recenze jiného autora a vydával ji za vlastní. A když se poškozený autor ohradil, napravilo se to záplatou: "Poezie se totiž slovy Miroslava Olšovského (viz A2 10/2016) nemá podbízet čtenářům, ale měla by... naopak vzdorovat každé prostřednosti." To stačí? Asi ano, v dnešní době, která se holt s ničím nemaže. Nebyla by ale namístě omluva kolegovi a pokud možno nalezení jiného klimaxu? I editor si to udělal jednodušší, ale neměla by tedy i iliteratura.cz, dotované taky z ministerských peněz, vzdorovat každé prostřednosti třeba tím, že s takovými zlodějíčky nebude spolupracovat?
Vložil: mn, 12.11.2019 23:50
Krchovský, J. H.; Hanus, Ondřej (ed.): Nejlepší české básně 2018
velice poučné.mn.
Vložil: Miroslav Olšovský, 12.11.2019 16:46
Jandová, Žofie; Švec, Štefan (eds.): Nejlepší české básně 2018
Dobrý den, mám prosbu. Závěrečná věta této recenze, která zní: „Poezie se totiž nemá podbízet čtenářům (jak se bohužel v tomto případě děje), ale měla by naopak vzdorovat každé prostřednosti," je ve skutečnosti nepřiznanou citací z mé recenze na knihu Emila Juliše: Básně (1956–1971), která vyšla pod... názvem Počátek úžasu ve čtrnáctideníku A2 10/2016 a kde rovněž na závěr píšu: "Poezie není zboží, ale závazek. A nemá se podbízet čtenářům, jak to dnes všude vidíme, ale měla by naopak vzdorovat každé prostřednosti." Psal jsem již kvůli tomu panu Staňkovi, autorovi této recenze, který mi slíbil, že editoři toto nedopatření napraví. Zatím se tak nestalo. Mohl bych tedy poprosit, aby se to dalo do pořádku? Děkuji, Miroslav Olšovský Viz https://www.advojka.cz/archiv/2016/10/pocatek-uzasu
Vložil: Vieweghova, 11.11.2019 11:12
Březinová, Helena: Slavíci, mořské víly a bolavé zuby. Pohádky H. CH. Andersena
Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o kontakt na paní Markétu Klikovou, autorku recenze. Děkuji moc.
Vložil: Radek Varvařovský, 07.11.2019 18:34
Bragi, Steinar: Planina
Velice působivý, temný příběh s atmosférou jež by se dala krájet, k jejímuž budování nemalou měrou přispěly hrůzné, až morbidní příběhy, vycházející z folklóru a městských legend. Z celkového vyznění knihy jsem ovšem poněkud rozpačitý - on ten závěr totiž dává smysl jen z části, s velice přimhouřenýma... očima. Nejsem příznivcem doslovného vysvětlování všech detailů, ale tady bylo těch nedořešených záhad až příliš a autor si podle mého názoru uchvátaným koncem příběhu, s nímž si už možná nevěděl rady, ušetřil práci více než je zdrávo.
Vložil: Vladimír Peterka, 05.11.2019 14:47
Sarrazin, Thilo: Německo páchá sebevraždu (Jak dáváme svou zemi všanc) (in Vesmír)
Článek se mi velice líbí, avšak nemohu si odpustit svoje výhrady vůči některým myšlenkám. Např. konstatování o spolunažívání různých etnik mi zní přinejmenším utopisticky a při současného stavu soužití v mnoha západoevropských městech v pojetí "... oddělené rodinné právo a civilní soudnictví, často... i školy, sociální zabezpečení či sídla v rámci různých čtvrtí. Takto skutečný multikulturalismus vypadal a vypadá..." dochází ke střetávání tak odlišných kultur s prvky chování, které dělí mnoho staletí evolučního vývoje, že tratí všichni. Avšak pouze ten, kdo díky svému úsilí (a pravděpodobně i rozumových schopností) nabyl vzdělání, určitého blahobytu a společenského postavení, si tuto ztrátu uvědomuje mnohem citelněji. Zároveň tvrzení, že Sarrazin nemá rád Turky a muslimy obecně je poměrně zavádějící a podsouvající mu rasistickou předpojatost. Přitom na mnoha místech ve své knize vyzdvihuje přístup ke vzdělávání a práci jiných, mnohdy exotičtějších skupin imigrantů (Indie, Vietnam, Čína...). To, že se tohoto procesu integrace účastní minimum muslimů (ať Turků, Pákistánců či jiných), svědčí o propastném kulturním rozdílu v chápání světa a společenských vztahů, což v zapojení do sebevíce liberální společnosti brání. V žádném případě z tohoto fenoménu nelze obviňovat Sarrazina ani nikoho jiného, kdo na tento jev pouze oprávněně poukáže. VP
Vložil: Vojtěch Merunka, 05.11.2019 11:18
Marhoul, Václav: Nabarvené ptáče
Já se na tom filmu podílel. Jsem spoluautor mezislovanštiny, kterou se ve filmu mluví. Beru tu poznámku o vlasatém a vousatém tatínkovi, který se vrátil z koncentráku, ale to střílení do vesničanů je záměr: ti kozáci (v orig. knize to jsou Kalmykové) byli jiného národa než ti vesničané, takže měli důvod... se tak chovat. Je to věrné zobrazení té doby a východní Evropy. Na území bývalého SSSR to nebylo - ja tam radnice, farář, sedláci.... žádné JZD, předseda národního výboru a politruk, jako v vesnicích na území SSSR. Teprve po válce se území SSSR rozšířilo na západ.
Vložil: admin, 30.10.2019 10:09
Němec, Jan: Možnosti milostného románu
Děkujeme; odkaz se k článku samozřejmě dostal omylem - opraveno.
Vložil: Mikuláš M. , 30.10.2019 08:10
Němec, Jan: Možnosti milostného románu
Dobrá recenze na zajímavou knihu, ale souvislost s povídkovou sbírkou režiséra Jana Němce (1936–2016) mi uniká...
Vložil: Tomáš Král, 29.10.2019 09:05
Socha, Vladimír: Legenda jménem Tyrannosaurus rex
Velmi pěkná a přehledná kniha s množstvím aktuálních informací. Není vhodná pro začínající zájemce o dinosaury, i když i oni si nejspíš přijdou na své. Pokud ale o dinosaurech už něco víte (a chcete vědět ještě víc), je to naprosto nutná publikace! :-) Doporučuji.
Vložil: Mikuláš M. , 23.10.2019 10:11
Bellová, Bianca: Mona
Já si osobně myslím, že ta nedořečenost (viz Adam) byla od autorky záměr. Nesoudil bych jí tak přísně. Mně se kniha líbila, ačkoliv Jezero ještě více.
Vložil: Kateřina P., 18.10.2019 14:34
Rejzek, Michal a kol.: Bohemian Taboo Stories
I já jsem na ni přispěla ve sbírce. Těšila jsem se na ni dlouho. Je opravdu fascinující, jak pestrým sexuálním životem někteří kolem nás žijí. Asi na rozdíl od většiny z nás. Jak píše autor recenze, opravdu je to až na hranici uvěřitelnosti. Trochu závidím. Kniha je ale nádherná a děkuji za ni.
Vložil: Líba, 17.10.2019 20:35
Rejzek, Michal a kol.: Bohemian Taboo Stories
Knihu jsem si dnes koupila a zatím ji jen tak prolétla. Je to čtení na několik večerů. Jsem dost zvědavá, jak to bude fungovat jako celek, když to psalo tolik lidí. Z čeho jsem ale opravdu nadšená, je ta obálka s přebalem, kdy se názvy kapitol člověku objeví, až když knihu uchopí a pořádně se na ni... podívá. Potěšilo mne, s jakým důvtipem autoři obálku knihy zpracovali. Za tohle ode mne mají jedničku s hvězdičkou.
Vložil: jan lukavec, 17.10.2019 19:36
Rejzek, Michal a kol.: Bohemian Taboo Stories
Nemilá záměna opravena. Paní Zajícové i paní Ježkové se tímto hluboce omlouvám.
Vložil: Veronika Benoni, 17.10.2019 12:03
Dominik, Pavel
Dobrý den_ pane Dominik! Hledam překladatele pro 2 knihy. Moje tel. čislo 797 993 263 Děkuji. Veronika Benoni
Vložil: Martin, 16.10.2019 22:17
Rejzek, Michal a kol.: Bohemian Taboo Stories
V Krtkových příhodách porodila paní Zajícová, ne Ježková ;) Krtek zastal nejprve roli dohazovače a pak i chůvy...
Vložil: Nevím, 16.10.2019 10:08
Zábranský, David: Láce
To je od autora takový test, ne? Jestli literární časopisy otisknou opravdu cokoli, co vyplodí... ??
Vložil: viva, 11.10.2019 13:33
Olga Tokarczuk – Nobelova cena 2018
Gratulujem, tato spisovatelka si cenu urcite zasluzi, o tom niet najmensich pochybnosti, co kniha, to zazitok...
Vložil: Romana, 11.10.2019 10:21
Stehlíková, Olga: Kluci netančej!
Když o tom tak přemýšlím, tak mi přijde lehce nereálné a neodpovídající běžné mluvě, aby postavy mluvily pořád nespisovně a bylo to neustále vidět. Taky je za mě naprosto v pořádku, že děti narazí na jazyk, který běžně používají, v knížce pro ně určené. Moji puberťáci rozhodně vědí a rozumí, co je "netančej"... a v době, kdy děti běžně komunikují skrze sociální sítě a chatovací skupiny, mi přijde absurdní si myslet, že je rozdíl mez Olomoucí a Prahou tak odrazující. Pro dospělé to ovšem velké téma je. Takže jsem teď na knížku enormně zvědavá.
Vložil: marketa, 11.10.2019 09:53
Mornštajnová, Alena: Tiché roky
Ja jsem knihu četla a to, že je Bohdana němá jsem se dozvěděla hned v začátku, bylo to tam popsáno, když šla nějak do školy, že nemluvila nikdy.
Vložil: Immonel, 10.10.2019 18:30
Bílek, Petr A.; Procházka, Martin; Wiendl, Jan (eds.): Vektory kulturního vývoje: identity, utopie, hrdinové
"Průmyslová utopie nebyla nikým zesměšňována" Chachachachachachacha! Chachachá! To jsou mistři! Přečtěte si, pánové, Utopa od Patrika Ouředníka, budete o něco menší blbci!
Vložil: BB, 10.10.2019 18:18
Žantovský, Michael a kol.: Kančí na daňčím
Dokonale zbytečná kniha.
Vložil: Ondřej H, 10.10.2019 09:20
Stehlíková, Olga: Kluci netančej!
Žijeme prakticky na předělu Moravy a Čech, takže s trochou nadsázky řečen "půlka města mluví tak, půlka tak", a je mi to vcelku jedno. Ovšem knihu, která už v samotném názvu má výraz "netančej", bych dětem rozhodně nikdy nekoupil. Vlastně ani nevím (teď už bez nadsázky), jestli by tomu názvu rozuměly.... Nehledě na další výhrady, které má recenzentka.
Vložil: O. Doubek, 09.10.2019 07:33
Polská cena Nike 2019
A: http://www.iliteratura.cz/Fulltext?Fulltext=Twardoch
Vložil: mruk, 08.10.2019 14:17
Barker, Pat: A dívky mlčely
tyhle vzdechy průměrnýho pisálka Valdena k překladům jsou vážně k popukání: vyjde překlad a hned chce další novej. přitom není nic jednoduššího, než kdyby to přeložil sám a nabídl to nakladatelství k vydání, že.
Vložil: Milan Valden, 04.10.2019 08:26
Barker, Pat: A dívky mlčely
Konečně překlad z díla Pat Barkerové do češtiny! Někdo by u nás měl ale konečně vydat její trilogii Regeneration (1991; 1993; 1995), odehrávající se za první světové války (Regeneration, The Eye in the Door, The Ghost Road - Man Booker Prize 1995; první díl byl i zfilmován 1997). Není ani nijak přehnaně... rozsáhlá, každý díl má něco přes 200 stran a vyšla i v jednom svazku o zhruba 700 stranách. V roce 2012 ji v anketě The Observer zařadili mezi "The 10 best historical novels". – A dívky mlčely: s recenzí souhlasím. Ještě připomenu, že úspěšné a zajímavé převyprávění Achilleova příběhu a trójské války, tentokrát z pohledu Achilleova přítele a milence Patrokla, před pár lety přinesl povedený román Američanky Madeline Millerové Achilleova píseň (2011, č. 2014 a 2019). Její nový román Kirké (2018), též s antickým námětem, vychází česky v říjnu 2019 na Velký knižní čtvrtek.
Vložil: mp, 02.10.2019 07:21
Motýl, Petr: Kdybychom neměli Wernische, museli bychom si ho vymyslet
A kdyby byl Wernisch boxerem, byl by Mohammadem Ali, kdyby fyzikem, byl by Stephenem Hawkingem, a kdyby zpěvačkou, pak Barbrou Streisandovou! Osobně bych ten sloupek nazval Nůše nočních můr Ivana Wernische.
Vložil: Jaroslav Čejka, 01.10.2019 22:19
Motýl, Petr: Kdybychom neměli Wernische, museli bychom si ho vymyslet
Já jsem pracoval s Ivanem Wernischem na betonárce stavby Ústřední kanalizační čistírny hl. m. Prahy na Trojském ostrově v roce 1960, střídal jsem ho jakop kulisáka v tehdejším Tylově divadle (dnes už zase Stavovském) v roce 1969, v 80. letech minulého století jsem otiskl pár jeho překladů v literární... příloze Tvorby KMEN a hlásil jsem se k němu a jeho poezii v téměř každém rozhovoru i v "esejistické" knížečce Návod jak (ne)sbírat básně a naposledy jsem se s ním viděl při setkání básníků na Bítově v 90. letech. Pak jsem s ním ztratil kontakt (nebo on se mnou?) a s jeho poezií do jisté míry taky. To se ovšem stává, na tom není nic tak divného. Ale jestli náhodou budeš můj příspěvek náhodou číst, tak ahoj, Ivane!
Vložil: Jan Vaněk jr., 27.09.2019 15:21
Překladatel? Kdo to je?
A o stránku vedle už je i sedmice "užšího výběru"!
Vložil: redakce, 26.09.2019 12:31
Storl, Wolf-Dieter: Duše rostlin
Děkujeme za upozornění, karabinec jsme opravili na karbinec :)
Vložil: Magda de Bruin, 26.09.2019 11:59
Překladatel? Kdo to je?
Seznam (longlist) je čerstvě na webu Obce překladatelů.
Vložil: Michal Švec, 26.09.2019 09:54
Překladatel? Kdo to je?
Uznávám, že zvlášť letos je to opravdu zmatečné. Na květnovém veletrhu Svět knihy Praha 2019 byla vitrína s vystavenými nominovanými překlady, ale bylo jich daleko méně, než v seznamu, který OP rozeslala v září e-mailem. Přitom v září se obvykle rozesílal už ten shortlist. Je škoda, že se s tím nepracuje... lépe a informace nejsou dostupné na webu. CJJ je jedna z mála aktivit, která má velký přesah mimo překladatelskou komunitu a dostává se pravidělně i celostátních médií (vč. např. ČT). Zkusím se poptat, zda by s tím nešlo něco dělat.
Vložil: Jiří V., 25.09.2019 19:42
Storl, Wolf-Dieter: Duše rostlin
Rostlinu "karabinec" neznám, za to dobře znám karbinec evropský.
Vložil: Magda de Bruin, 25.09.2019 17:51
Překladatel? Kdo to je?
Děkuji za informaci. To už ale opravdu bude s křížkem po funuse. Navíc (když necháme stranou informační hodnotu pro čtenáře) jsou v seznamu přihlášených titulů jistě i překladatelé, kteří nejsou členem OP, ale pokud se nedostanou na Svět knihy, dozvědí se o tom tedy asi tak o půl roku později, až po... vyhlášení vítězů. OP na jedné straně vyzývá, aby nakladatelé i čtenáři atd. tituly do CJJ přihlašovali, ale k propagaci kvalitních překladů to pak nedokáže dobře využít. To je škoda.
Vložil: Jan Vaněk jr., 25.09.2019 15:26
Překladatel? Kdo to je?
Vyrozumívám, že "seznam návrhů na CJJ" vyšel jako v předchozích letech v zářijovém čísle Zpráv OP; to ovšem bylo pouze minulý týden rozesláno členstvu a zveřejněno na http://www.obecprekladatelu.cz/zpravy-op.htm bude se zpožděním. O Skřipci informuje OP až po jeho vyhlášení.
Vložil: Magda de Bruin, 25.09.2019 11:10
Překladatel? Kdo to je?
Necelé dva týdny před vyhlašováním vítězů CJJ (8. října od 17 hodin v Goethe Institutu) se vracím k sedm let staré glose: přestože bod 5 stanov CJJ uvádí, že "navržené tituly jsou zveřejněny ve Zprávách OP", letošní seznam titulů přihlášených na CJJ (tj. obsah slavné vitríny na Světu knihy) hledám marně.... Zatímco o Skřipci informuje OP jako vždy podrobně. Zdá se mi, že se OP staví k seznamu navržených titulů nejednoznačně: na jedné straně je tu vitrína (tj. jakési doporučení návštěvníkům knižního veletrhu), na druhé straně zástupci OP zdůrazňují, že tituly může přihlásit kdokoliv, takže o kvalitě překladů seznam navržených titulů (potažmo vitrína OP na Světu knihy) nic nevypovídá. Ke zvýšení čtenářského povědomí o roli překladatele i širšího povědomí o CJJ by přispělo, kdyby si v tomhle OP udělala jasno: tj. buď vitrínu (a bod 5 stanov) zrušila (zato zveřejnila seznam sedmi finalistů už v náběhu na udílení CJJ - to by ostatně bylo prospěšné tak jako tak), nebo zveřejňovala důsledně i seznam navržených titulů (z něhož jsou - podle některých informací z okruhu OP - stejně už tituly nevyhovující podmínkám CJJ vyřazeny, takže obsah vitríny už jakýmsi prvním sítem prošel).
Vložil: Veronika Krajíčková, 25.09.2019 09:51
Woolf, Virginia: Vlny
Děkuji :-). Já bych asi též volila titul Můry. Mně osobně ten tvar "opatrujem" v porovnání se zbytkem textu trochu rušil, ale to samozřejmě může být jen můj subjektivní dojem. Pokud jde o vydání The Years nebo Night and Day, nevím o tom, že by se nějaké nakladatelství chystalo k jejich vydání. Možná... je to tím, že by tom byl celkem risk, když ta nejúspěšnější a nejznámější díla už byla publikována. Osobně mám ráda vše, co Woolfová napsala, ale když srovnám The Years a poslední prózu Between the Acts, tak alespoň u mě vede dílo Mezi akty. Jedno velké minus je samozřejmě chybějící překlad sbírky Momenty bytí, která obsahuje zásadní memoár/esej Náčrt minulosti.
Vložil: mp, 24.09.2019 23:28
Woolf, Virginia: Vlny
Jsem prokouknut ;-) Pro The Moths bych nejspíš volil Můry, ale zamýšlím se nad tím až teď po Vašem dotazu. Pokud jde o hovorovější výrazy, odvolal bych se na rytmus a kontext, především ale asi sám necítím ten zkrácený tvar tak zřetelně jako příznak nižšího stylu, rychlým hledáním nacházím jako argument... např. báseň J. V. Sládka Osud.
Vložil: flegel, 24.09.2019 09:18
Woolf, Virginia: Vlny
Pro mne jsou Vlny rozhodně jedním z nejnáročnějších románů, které jsem kdy četl... Měl jsem vůbec co dělat, abych je dočetl. – Zajímá mne ale jiná věc: kromě prvních dvou románů The Voyage out a Night and Day dosud do češtiny nebyl přeložen ani pozdní Woolfové román The Years (Roky), její předposlední... z roku 1936, vydaný po Vlnách. Proč? Když už většina děl přeložena byla? Jaký je tento román? Měl by vyjít? A co ty první dva?
Vložil: Veronika Krajíčková, 23.09.2019 17:28
Woolf, Virginia: Vlny
No vidíte, to je zajímavé, četla jsem ten román tolikrát a nikdy mi nepřišlo, že se jedná o dvě rozdílné věci. Ale jak nad tím tak uvažuji, patrně máte pravdu, jedná se o jistý symbol. Je tomu věnováno i hodně sekundární literatury: https://www.jstor.org/stable/pdf/26281075.pdf. Já bych zase naopak... měla jednu otázku k samotnému překladu. Jak byste přeložil původně zamýšlení název románu The Moths a proč jste v překladu použil trochu hovorovější výrazy (například "opatrujem" místo opatrujeme), což podle mě až moc kontrastuje s jinak básnickým jazykem?
Vložil: mp, 23.09.2019 15:41
Woolf, Virginia: Vlny
Ještě drobnost, Elvedon není název školy, nýbrž (tak to chápu) Bernardem vymyšlené jméno pro ten dům se zahradou, který se Susan pozorují.
Vložil: Veronika Krajíčková , 23.09.2019 12:09
Woolf, Virginia: Vlny
Omlouvám se za nepřesnosti, pokusím se co nejdříve napravit.
Vložil: mp, 23.09.2019 09:37
Woolf, Virginia: Vlny
Zvláštní zjevný lapsus v jinak pečlivě psaném textu: Jak to vidí současník překládala Ivana Jílovcová-Fieldová, Tři guineje Stanislava Pošustová-Menšíková. A i když starší překlady vynecháme coby překonané novými, tak Mezi akty přeložila pouze Hana Skoumalová.
Vložil: kd, 22.09.2019 13:13
Fitzharris, Lindsey: Umění řezničiny
Opraveno, děkujeme!
Vložil: mp, 22.09.2019 11:24
Fitzharris, Lindsey: Umění řezničiny
Jíst nebo číst :-) ?
Vložil: Jan Oracko, 22.09.2019 04:55
Ašta šmé; Pokorný, Marek: Silnější než někdo
Ma kniha neni jenom pribeh ktery si kazdy precte, a rekne si ano to je typicky socialni pripad. (coz si vetsina lidi mysli) ctenari by si mneli uvedomit ze jsem vse zazil a ze je vse pravdive ja nemam duvod lhat nebo me zazitky upravovat, a nachvili se skusit vzit do me situace.
Vložil: Jan Vaněk jr., 19.09.2019 22:16
Orwell, George: Úpadek anglické vraždy
"Písnička" The Vicar of Bray se neodehrává" v 16. století", ale sedmnáctém.
Vložil: Jindra Ticha, 19.09.2019 07:30
Welch, James: Smrt Jima Loneyho
Vyborne
Vložil: Jindra Ticha, 19.09.2019 07:27
Welch, James: Smrt Jima Loneyho
Gratuluji, Filipe, skvele vydani jedinecne knihy Jindra
Vložil: jan, 18.09.2019 18:28
Marhoul, Václav: Nabarvené ptáče
Nechť pan recenzent raději pokračuje v psaní recenzí komiksů a oddechové "literatury".
Vložil: Karel Huněk, 18.09.2019 08:58
Marhoul, Václav: Nabarvené ptáče
Napsal, že hlavní, čižební, metafora je sice otřelá, ale funkční, poetika aluzivní, kompozice špatná, herci fajn, kamera taky, a zbytek hodnocení se týká referenční stránky textu ve vztahu k předloze a dějinám i ve vztahu předlohy a dějin. Odkaz na procenta nicméně vede k pochybám o úsudku.
Vložil: Jiřina Relichová, 18.09.2019 08:55
Klein, Jan; Klein, Norman: Osamělost skromného génia – Gregor Johann Mendel: Díl 1
Pěkný článek o vynikajícím díle J. Kleina o G. J. Mendelovi. V českém překladu knihy je však mnoho chyb, formálních i věcných, a to je velká škoda!
Vložil: Pavel Mandys, 17.09.2019 23:13
Marhoul, Václav: Nabarvené ptáče
Pro méně chápavé čtenáře máme u každé recenze také procentuální hodnocení.
Vložil: jan, 17.09.2019 20:17
Marhoul, Václav: Nabarvené ptáče
A o kvalitě filmu řekl tedy recenzent co...?
Vložil: jan, 17.09.2019 19:42
Barnes, Julian: Jediný příběh
Skvělé dílo, jen by si měl redaktor ujasnit rozdíly mezi tvary "již/jíž", "ji/jí" apod., chybami se to v textu jen hemží, což kazí zážitek z četby, Odeon už holt není, co býval.
Vložil: Jan Vaněk jr., 17.09.2019 00:51
Lem, Stanisław: Příběhy pilota Pirxe
Bizarním tvrzením pana Hankiewicze, respektive jeho vlastnímu zautomatizovanému a strnulému uvažování (od SF bychom mohli očekávat, že k objasnění záhady vede deus ex machina?!), by bylo vhodné nastavit zrcadlo zdravého rozumu a faktů (neznalost české gramatiky "za pocity strachu a otupění nastávající... při cvičení ... cítíme alegorii" vytkněme před závorku): Ještě dříve než "Lem, autor Domu proměnění" byl autor Marťana (napsaného už za války!) a fantastických povídek z Tygodnika Powszechnego. Tichý je v drtivé většině českých vydání uváděn původním jménem Ijon, bez úpravy na "Iljona". Jednotlivé pirxovské povídky vycházely mezi lety 1958 a 1971. V "Pirxově vyprávění" není loď samozřejmě v nejmenším označena za "marťanskou", je výslovně řečeno, že má původ mimo Sluneční soustavu. (Navíc Pirx říká konkrétně – cituji z předchozího vydání bez nekvalifikovaných zásahů redakce Albatros Media, a.s., jež recenze označuje za "minimální" a jejich příkladmý "základní přehled" v knize zabere přes stránku – "Tehdy jsem byl strážním pilotem, který už měl nalétané hodiny", v originále "pilotem patroli z wylatanymi godzinami", stejně jako na dění vzpomíná "po tolika letech" a v přítomném čase mluví o tom, co dělává "na palubě": patří na začátek jeho kariéry, mezi Patrolu a Albatros. Vnitřní chronologii uzavírá a s celým cyklem zúčtovává poslední napsaná Ananké, kde Pirx velí výrazně lepší lodi a "odcházení" je jasně tematizováno: "Byl mezi třicítkou a čtyřicítkou, spíš ke čtyřiceti – k hranici stínu, kdy člověk už musí přijímat podmínky nepodepsané smlouvy předložené bez ptaní. […] Čtyřicetiletý člověk se začne chovat tak, jak si to představuje vhodné pro člověka starého. […] Je to tedy věk pro kosmonauty kritický – pro ně jako pro nikoho jiného, protože v tomto oboru je každý, kdo není způsobilý stoprocentně, okamžitě odepsaný. […] Skoro nikdo nemůže přetáhnout období aktivní služby přes padesátku. Přetížení, to je největší nepřítel mozku. […] Jemu, Pirxovi, a on to věděl, říkali ti mladší „nepřítel automatů“, „konzervativec“, „mamut“. Někteří z jeho vrstevníků už nelétali. Podle svých schopností a možností se překvalifikovali na pedagogy, členy Kosmického soudu, odešli na sinekury do loděnic, zasedali v dozorčích radách, zabývali se svými zahrádkami. Vcelku se drželi, docela slušně předstírali, že se smířili s nevyhnutelností – ale jediný bůh ví, kolik to nejednoho z nich stálo.")
Vložil: , 15.09.2019 15:34
Galbraith, Robert: Smrtící bílá
Tohle je fakt špatné, hodně hluboko pod laťkou iLiteratury.
Vložil: Seanette, 14.09.2019 14:14
Galbraith, Robert: Smrtící bílá
To je ale neurotická snůška plků...
Vložil: Gregor, 13.09.2019 17:11
Galbraith, Robert: Smrtící bílá
Tón této recenze mi přijde naprosto nevhodný. Recenzent omylem místo knihy zrecenzoval autorku: její politické názory, její aktivitu na sociálních sítích a to, že knihu napsala moc pomalu (Kdyby ji napsala rychleji, byla by podle něj lepší? Co je to proboha za argument?).
Vložil: , 10.09.2019 20:43
Bednářová, Marta: Ukrajina (kde se zastavil čas)
pani Vaculova ,po dolinskej som pracoval,Krivij riq,Nikolaev,Riazaň,Milerovo,Voronež,Sundsvall,Lilenhamer,Stavanqer,Nynahams,momentalne v Štokholme.
Vložil: Jozef Svetlošak, 10.09.2019 20:28
Bednářová, Marta: Ukrajina (kde se zastavil čas)
V roku 1988 sme bežali štafetu stavbari z dolinskej do Sokolova pri Charkove ku hrobu Otakara Jaroša ,bolo to prenas zažitok dokonca života,beh trval 60 hodin striedali sme sa zo sovietami.
Vložil: jan , 09.09.2019 21:36
Gundar-Gošen, Ajelet: Probudit lvy
Ano, pěkné dílo. Jen škoda velkého množství překlepů, které jsou dokonce i v anotaci na předsádce, např. protagonistovo příjmení Green místo Grün apod., v knize samotné je lapsusů opravdu přehršel.
Vložil: Jozef Svetlošak, 08.09.2019 21:43
Bednářová, Marta: Ukrajina (kde se zastavil čas)
Dolinskej som pracoval 1987 ,1988 ,ako Tesar,železiar .Stredoslovenske stavby Żilina ,montovali sme bytovky na oktabrskej,spomienky ostali .Hravali sme fudbal proti dolinskej a okolju.
Vložil: k.h., 08.09.2019 10:10
Hakl, Emil: Můj díl másla na hlavě
Dobry den, mistře.. ofiko? to jako fakt? a to další slovo se mi ted vzteky nechce hledat. V úctě kh
Vložil: , 06.09.2019 21:06
Guenassia, Jean-Michel: Vysněný život Ernesta G.
Zajímavá, velice čtivá kniha, ale její největší slabinou je část s Ernestem. Autor -podle zvoleného názvu knihy- v tom zřejmě vidí vrchol románu, ale právě naprostá nepravděpodobnost této příhody dost znehodnotí působení celého díla. Situace v ČSSR je líčena věrohodně a působivě, čtenář se zaujetím... sleduje životní příběh Josefa, takže nakonec vůbec nechápu proč autor pokládal za nutné přivést na scénu E.G.
Vložil: Miloslav Dědek, 30.08.2019 16:13
Schreier, Jason: Krev, pot a pixely
Informace uvedené v článku jsou pravdivé, konkrétní a vypovídají hodně o našem světě. Zabývám se vývojem politického uspořádání lidstva. Tato problematika je velmi zajímavá. V článku uváděné informace vyvolávají potřebu hledat odpovědi na mnoho otázek. Především je důležité najít odpověď na otázku:... "Kdy dojde k zásadním změnám současného politického uspořádání lidstva?" V současnosti vládne světu globální finanční elita, což jsou tzv. "lidé velkých peněz". Tito lidé vládnou světu pomocí zákonů, které se zdokonalují pod jejich vlivem tak, aby se poměry v podstatě zachovaly. Přípravy na válku, války, vývoj a výroba zbraní, zbrojení, vojenské základny, vojensko-průmyslové komplexy atd. jsou v podstatě hračky lidí velkých peněz. Uvedená hra těmto lidem vynáší astronomické příjmy, přičemž je těmto lidem zcela lhostejné kolik lidí v jejich hře zahyne a kolik se přitom zničí materiálních hodnot. …. Více o současnosti a nastávajícím politickém vývoji lidstva je uvedeno v článku OTEVŘENÝ DOPIS POLITICKÝM STRANÁM VE VŠECH STÁTECH SVĚTA. Uvedený článek je např. na - https://miloslavdedek.blogspot.com/2019/08/otevreny-dopis-politickym-stranam-ve.html
Vložil: josef mamula, 27.08.2019 17:03
Spitzer, Manfred: Digitální demence
ačkoliv jsem spitzera nečetl ,myslím si ,že je číst baumana, protože te to má nastudovavané viz jeho tekutou lásku nebo tekuté zlo, kdo čte anglicky tomu bych doporučil the moral blindness nebo poslední knihau. becka the metamorphosis
Vložil: viva, 27.08.2019 15:38
Urban, Miloš: Kar
Moje nej jsou Hastrman a Lord Mord... ta atmosfera a jazyk.
Vložil: viva, 27.08.2019 15:36
Hemingway, Ernest: Povídky
Uplne nej je Velká řeka s dvěma srdci... moje srdcovka...
Vložil: Jitka J., 27.08.2019 11:06
Natt och Dag, Niklas: 1793. Vlk a dráb
Taky se často zapomíná na redaktora, tedy doplňuju, že svůj podíl na výsledku má nepochybně i externí redaktorka Viola Somogyi (a tuším i odpovědná redaktorka Hana Zahradníková).
Vložil: Magda de Bruin, 25.08.2019 22:41
České literární centrum očima MZK
Za agenturu Pluh bych ráda poznamenala, že pokud byly "blíže nespecifikované" úryvky (jak se píše v dopise překladatelů) určeny k publikaci, MZK (resp. ČLC) by v žádném případě nemohla k překladu úryvků z díla námi zastupovaných autorů (a několik z nich v Lipsku účinkovalo) využít služeb "překladatelské... firmy" - k tomu bychom nikdy nedali svolení. Nehledě na to, že i úryvky určené k internímu použití (např. k nabízení zahraničním nakladatelům), k nimž naše svolení není nutné, samozřejmě musí překládat literární překladatel - neodborně přeložený úryvek může autora velmi poškodit. Udivuje mě, že MK ČR výjimku neudělilo.
Vložil: Magda de Bruin, 20.08.2019 16:24
České literární centrum očima překladatelů české literatury do němčiny
Bez ohledu na to, zda v okruhu známých máme i živočišný druh zvaný „literární překladatel“, je postoj k překladatelům v ČR strukturální problém. Nejde ani tak o to, zda překladatelé dostanou volňásky na veletrh či smějí sami dělat rozhovory se „svými“ autory (to je možná trochu německá specialita –... nebo i specialita překladatelů č. lit. do něm., protože třeba prezentaci nizozemsky psané literatury ve Frankfurtu prováděli – dokonale připravení – němečtí literární publicisté, kdežto překladatelé předvedli svou práci prostřednictvím „battlu“ a na jejich význam organizátoři upozornili také tím, že součástí programu bylo udělení ceny za překlad do němčiny), ale o uznání skutečnosti, že překladatel je autor překladu, takže se má jeho jméno vedle jména spisovatele uvádět všude tam, kde se uvádí titul překladu, viz bod 6 https://www.ceatl.eu/translators-rights/hexalogue-or-code-of-good-practice, nebo třeba o pochopení pro specifické potřeby překladatelů při rezidenčních pobytech. Vzpomeňme si na první vyhlášení rezidenčních pobytů ČLC před dvěma lety, kde překladatelé byli „v jednom pytli“ se spisovateli, kritiky a literárními vědci – reagovala jsem na to pod tímto článkem: http://www.h7o.cz/zabranskeho-znama-povidala/. Situace se od té doby zlepšila jen částečně: od překladatelů se nadále při měsíčním pobytu vyžadují „mediální výstupy“ na úkor jejich vlastní práce, na druhé straně podmínkou pobytu pořád ještě není překladatelská smlouva s nakladatelem, jak bývá běžné v zahraničních překladatelských domech. Překladatelovo jméno opomíjejí pravidelně nejrůznější české kulturní instituce – nejen organizátoři lipského hostování (viz FB Ahoj Leipzig), ale například i Česká centra (je pravda, že při poslední Noci literatury – poprvé po 13 letech! – představili na FB některé knihy i jejich překladatelé, ale ve zpravodajství různých zahraničních ČC o nových překladech jméno překladatele často chybí – ujištění, že to „není ze zlé vůle, ale prostě na to člověk zapomene“, zní z úst představitele české kultury v cizině a po dlouhých letech, kdy na tenhle problém upozorňují překladatelské organizace i jednotliví překladatelé, jako chabá výmluva). Příznačné jsou fotky z průběhu hostování na FB Ahoj Leipzig, na nichž jsou často samozřejmě i překladatelé (jak vím, protože některé z nich znám), ale v popiskách jsou zásadně jen jména spisovatelů (případně organizátorů včetně německých „asistentů“ z osazenstva stánku): překladatelé zůstávají anonymní.
Vložil: Martin Krafl, 19.08.2019 15:42
České literární centrum očima překladatelů české literatury do němčiny
Práce překladatelů si vážím a mnohé z nich v Německu, Rakousku či Švýcarsku osobně znám. Při přípravě dalších prezentací české literatury na veletrzích a festivalech udělám vše pro vzájemnou komunikaci, abychom společně předcházeli zbytečným nedorozuměním. Jako programový koordinátor hostování ČR... na Lipském knižním veletrhu 2019 uznávám, že jsme v prvním roce příprav byli s mým týmem zaměřeni především na autorky a autory. Na sklonku léta 2018 jsem se za to překladatelům české literatury do němčiny omluvil a od té doby jsme na jejich práci i tvorbu kladli pozornost. Na webové stránce projektu Lipsko 2019 dostali možnost prezentovat svou profesní dráhu a své překlady v rámci medailonků. S řadou z nich jsme komunikovali ohledně programu, všem jsme nabídli volnou vstupenku na veletrh. Z autorů článku byli do programu zapojeni všichni kromě Ruben Höppner a Iris Milde. To, že ne všichni překladatelé moderovali prezentace jimi přeložených titulů, souvisí i s tím, že to někdy nechtěli jejich autoři či vydavatelé. V jednom případě šlo o požadovanou výši honoráře v nesrovnatelné výši s ostatními účinkujícími. Ondřej Buddeus mě, mé kolegy i členy dramaturgické rady projektu na chybějící komunikaci s překladateli v roce 2018 skutečně upozornil, tím ale jeho angažmá v této věci skončilo. Daleko větší roli v komunikaci s překladateli měly mé kolegyně z týmu Lipsko 2019 v Moravské zemské knihovně Brno, Michala Čičváková z Českého literárního centra, Susanne Meierhenrich z Mnichova (PR) a Ruth Justen z Lipska (digitální komunikace). Důležitou roli v této věci sehrála i spisovatelka Markéta Hejkalová z Českého centra PEN Klubu.
Vložil: Jindřich Chýlek, 16.08.2019 21:59
Vodňanská, Jitka: Voda, která hoří
Mě kniha nadchla, naznačila pár odpovědí na mé zmatky. Dovedu si představit kolik práce je za touto knihou a obdivuji i vlastní náročnou (např. Věra Č) práci a vytrvalou meditační praxi v dosavadním průběhu života. Rozumím i ztrácení se v partnerském vztahu, obtížnost rozhodnutí, nostalgii k době a... blízkým lidem. Děkuji moc. Přeji zdraví a, byť drobnou, radost každý den.
Vložil: , 11.08.2019 17:12
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Feminismus asi opravdu není "nevyvozovat z vlastní zkušenosti závěry platné pro lidstvo a univerzální pravdy". Nicméně založení poznání ve vlastní zkušenosti se zdá možné korigovat (částečně či zcela falzifikovat) jen v takovýchto a podobných diskusích.
Vložil: M, 10.08.2019 17:06
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Lidi nebuďte jak malí, jedni se tu litujou, jak jim žena ublížila, další se neopomenou pochlubit svým spokojeným vztahem a okomentovat situaci buhvíkde, o které očividně nic netuší... Co takhle si nejdřív zjistit, co je feminismus? Nevyvozovat z vlastní zkušenosti závěry platné pro lidstvo a univerzální... pravdy? Ach jo...
Vložil: Alena Poláková, 10.08.2019 16:06
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Díky za skvělý článek. Osočovat autorku je poněkud zcestné, má na svůj názor plné právo. Mimochodem to, že mi osoba mužského pohlaví podrží dveře, nebo pomůže do kabátu by mi v žovotě nenapadlo připisovat mužské nadřazenosti. Ovšem zkuste to hledat třeba ve Švédsku.Galantnost muže je něco, co zde rozlícené... ženy asi nikdy nezažily , lituji je. A slovo do pranice, denně mám ve svých 70 letech snídani do postele. Slovy Paroubka "kdo z vás to dámy má" ? O práci v kuchyni i na zahradě se dělíme rovným dílem, kdysi v péči o děti rovněž. Možná je to tím, že je nám spolu dobře?
Vložil: ml, 09.08.2019 23:34
Barnes, Julian: Jediný příběh
Paul není o dvacet, ale o devětadvacet let mladší.
Vložil: rd, 09.08.2019 08:17
Barnes, Julian: Jediný příběh
Prosím vás, v čem je Jediný příběh moderní variací na Umění milovat kromě toho, že to působí v textu efektně pro toho, kdo z Ovidia nečetl víc než název? Ovidiova „příručka“ je právě vrcholně ironická k pojetí lásky coby řekněme osudového setkání, což je právě přesně náhled Jediného příběhu. Ovidius... nabízí doslova „recepty“ na lásku, toto pojetí tedy výsostně rozumově založeno, jde spíš o jisté až libertinské hry na lásku; hrdina Jediného příběhu je naproti tomu proti lásce naprosto bezbranný a žádná z těchto myšlenkových figur mu nijak nepomůže.
Vložil: Petr Štěpánek, 07.08.2019 00:02
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Díky za rozumný text, který obohacuje diskurs řízený genderově podjatými profesionálkami (na čerpání norských fondů) a reflektuje sociální zkušenost z normálního (mj. liberálního a běžnými pracovními nebo ekonomickými i osobními vztahy a profesionální kulturou formovaného) prostředí. Kromě toho, že... mám podobnou zkušenost jako autorka (tedy, že vaši hodnotu na trhu práce/odměnu determinují zcela jiné faktory než pohlaví), tak jsem zatížen i ponižující zkušeností s prokázaným a opakovaným křivým obviněním a zvráceným přístupem genderových nevládek, které usvědčenou křivou udavačku kryly, pomáhali jí a ještě za to inkasovaly dotace. Acorus, Locika, Rosa, ProFem atd. využívají problematiku DN jako repuační štít, který kryje mj. jejich fungování na bázi presumpce viny či ochotu hrát úlohu ochotných užitečných idiotů (bohužel především) ženám, které se je rozhodly zneužít a pomocí křivého udání DN zbavit své ex majetku, dětí i důstojnosti.
Vložil: Anna P., 06.08.2019 22:59
Verhulst, Dimitri
Výborný článek slečno Renato!
Vložil: Michael Alexa, 05.08.2019 11:28
Hájek, Jonáš: Společně jsme odvedli dobrou práci, za kterou si můžeme stát
Děkuju za pěkný rozhovor (i knížku). Jsem ještě o fous skeptičtější: chybí nám JAKÁKOLI standardní antologie současné poezie…
Vložil: Věra, 04.08.2019 09:36
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Feminismus je o rovnosti mužů a žen. O rovných právech a příležitostech. Pokud máte pocit, že se uchýlil směrem “muži nesmí pouštět ženu do dveří” - a tuhle věc slýchávám od kritiků feminismu spíše než od feministek - pak je na nás všech, kdo v rovnost veříme a snažíme se o ni zasazovat, abychom tenhle... zkreslený pohled napravili. Také znám spoustu skvělých mužů, i já jsem měla velké štěstí při budování kariéry, ale stav většinové české společnosti je bohužel odlišný od mé nebo Vaší sociální situace. V této zemi je stále považováno za normální, aby žena trávila léta u plotny, měla na starosti úklid domácnosti, péči o potomky a samozřejmě také chodila do práce - vše dohromady bez dělby práce. Mnohé ženy proti těmto očekáváním nebojují, přijmou je, protože byly vychovány steným způsobem. Nejeden muž, který se rozhodne jít na rodičovskou dovolenou, se v práci bohužel setká s výsměchem od kolegů. Je dále zcela běžné, aby žena dostávala otázku od kolegů i známých, zda chce mít děti, vdát se, případně proč ne, a aby následně dostala přednášku o tom, jak má žít. Nikdo netvrdí, že ženy ve válečných oblastech netrpí pro Evropana nepředstavitelným způsobem a že by se za jejich práva nemělo bojovat. Názor, že kvůli jejich utrpení lze mávnout rukou nad českou společností, by měl ale být pro každého Čecha a Češku důkazem, jak moc je u nás feminismus potřebný.
Vložil: Magdaléna, 03.08.2019 20:31
Bellová, Bianca: Proč nejsem feministkou
Moudrá slova. Skvělý text, se kterým se naprosto ztotožňuji. Reakce na něj ukazují pouze na starou pravdu. A to na fakt, že stejně, jak urputné je volání levice po toleranci, tak urputná je jejich neschopnost či neochota tolerovat odlišný názor. Jak krátkozraké! Díky za odvahu a pevné nervy.
Vložil: Jaroslava Novotná, 03.08.2019 10:23
Værøyvik, Sissel: Ráchelina kniha
Ráchelina kniha se mi moc líbila. Článek je podle mě zbytečně obsažný, mnoho napovídá.
Vložil: Karel Huněk, 31.07.2019 08:14
Thompson, Craig: Habibi
Vždyť to tam má, jen je trochu specifičtější; píše, že v knize se popisuje zaplavení životního prostředí mužskými odpady (definice termínu chlap).
Vložil: O. Doubek, 30.07.2019 18:21
D’Andrea, Luca: Podstata zla
Už si vysloužil: https://it.wikipedia.org/wiki/Luca_D%27Andrea.
Vložil: , 30.07.2019 12:42
Nanao, Sakaki
https://web.archive.org/web/20041022065510fw_/http://www.jitro.net/nanao_onanaovi.htm
Vložil: , 30.07.2019 12:39
Nanao, Sakaki
tady je ta stránka archivovaná: https://web.archive.org/web/20041013013954fw_/http://www.jitro.net/nanao_onanaovi.htm
Vložil: Lenka, 30.07.2019 10:21
Thompson, Craig: Habibi
Recenze je dost o ničem. Její autor si nevšiml, že Habibi není jen o Dodole/Angelice. Je to postapokalyptický román o lidské civilizaci v podmínkách sucha a zaplavení životního prostředí odpady.
Vložil: TIMONEL, 30.07.2019 10:10
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk (in Souvislosti)
Můžeme se různě snažit být duchaplní a vtipní, ale zde není o čem hovořit. Patrik Ouředník hraje VŽDY zcela jinou ligu. Některé hmyzí pinožení k němu ani nemusí doléhat...... https://www.youtube.com/watch?v=MueYcFpVHy0
Vložil: Magda de Bruin, 29.07.2019 21:12
Překladatelská „vychytávka“, o které je dobré vědět
Teď ještě kdyby takhle fungovaly i rezidence, které pořádá ČLC/MZK pro překladatele z češtiny...
Vložil: Anna, 29.07.2019 08:48
Překladatelská „vychytávka“, o které je dobré vědět
Strávila jsem před lety 3 týdny v překladatelském domě v aragonské Tarazoně. Tři týdny jenom já a překládaný autor. Jedny z nejkrásnějších zážitků v mém životě: tři týdny jenom já s autorem, čas jsem si organizovala podle sebe, s možností naprostého soustředění, překlad proložený procházkami, návštěvou... tamějšího bazénu večer, když jsem měla náladu, večer strávený v živé diskusi s překladatelkami z jiných zemí. O víkendu nějaký ten výlet: Zaragoza, Borja, okolní vinné sklepy, klášter Veruela, túra do nedalekého pohoří Moncayo. Kdo nezažil, neví, o čem je řeč. Hlavně ta možnost naprosto se vnořit do díla a nebýt ničím vyrušován, ani domácími povinnostmi ne. Podmínky pro pobyt byly podobné: předložení projektu a na závěr zpráva o vykonané práci, cestu jsem si hradila sama, pobyt platila aragonská vláda a dostávala jsem 12 euro na den. Nic moc, ale vyplatilo se mi to: překlad jsem odevzdala v pohodě, bez stresu a s dobrým pocitem, že se mi povedl.
Vložil: Zdeněk "Zenny" K. Sadloň, 26.07.2019 16:46
Turner, Gerald
Vážená paní de Bruinová, děkuji Vám za potrvzení, že jste předložku "kromě" použila ve smyslu připojování. Děkuji také za vysvětlení slova "dosavadní", kterým jste předchozí překlad označila. Za zmínku o mém překladu Vám také upřímně děkuji. Jsem Vám vděčný i za rozhovor jako takový, protože přináší... zajímavé informace. Neočekával jsem samořejmě, že byste můj překlad v rámci rozhovoru s panem Turnerem hodnotila. Váš dojem, že ve mně "rozhovor vyvolal jen poněkud zatrpklou reakci" je mylný, i když autentický. Rozhovor ve mně totiž vyvolal vedle pocitů i racionální reakci. Nechtěl jsem vzrušit Vaše pocity ani pocity jiných, natož vyvolat ty nepříjemné, jako ten, že jsem Vás za Vaší práci odmněnil nevděkem. Mým cílem bylo upozornit nejen Vás a pana Turnera, ale i čtenáře na několik skutečností a položit několik otázek ze světa překladů Švejka. Článek se objevil konec konců jako součást"volného seriálu o překladech Švejka". Mé otázky byly adresovány obecnému publiku, novinářům a slavistům a uvedl jsem je slovy, že tak činím z pozice žurnalisty. Ještě jednou děkuji za nové informace a přeji Vám hodně úspěchů a štěstí ve Vaší překladatelské i jiné činnosti. <3
Vložil: Magda de Bruin, 26.07.2019 15:33
Turner, Gerald
Vážený pane Sadloni, při čtení vaší reakce mě tak trochu napadá úsloví, že se člověk nezavděčí nikdy. V rozhovoru na váš překlad upozorňuji a řadím ho (jak správně poznamenává Jitka J.) k těm, které pořídili rodilí Češi. Kvalitu překladů do angličtiny neumím posoudit, takže se k ní sama nevyjadřuji... (navíc je to rozhovor s Geraldem Turnerem, nejde v něm tedy o moje názory, soudy atd.). Jestliže mluvím o Parrottovu překladu jako o "dosavadním", mám tím na mysli, že je obecně dosažitelný a že ho přední nakladatelství stále dotiskuje (jak zmiňuji v závěru rozhovoru). Je mi líto, že i tak ve vás rozhovor vyvolal jen poněkud zatrpklou reakci a že tu zatrpklost obracíte i vůči mně. Nejsem mimochodem novinářka, nýbrž překladatelka. Z toho pohledu jsem taky rozhovor s Geraldem Turnerem vedla.
Vložil: Zdeněk "Zenny" K. Sadloň, 26.07.2019 15:11
Turner, Gerald
Paní Jitko, omlouvám se za záměnu Vašeho pohlaví. Ještě jsem neměl kávu a protože jsou zde příspěvky úvozovány velkými písmeny pod jménem pana Turnera, jímž je označen i článek, podlehl jsem iluzi, že mi odpovídá on. Můj dotaz je tedy adresován Vám. (Bohužel zde nelze vlastní příspěvky editovat.)
Vložil: Zdeněk "Zenny" K. Sadloň, 26.07.2019 15:05
Turner, Gerald
Pokud je to tak, budu rád. Já jsem slovo "kromě" chápal v jeho opačném významu, tedy "s vyjímkou". To, že "je autorka článku vašeho původu vědoma" uvedla ona nebo jste to vyvodil z jejího textu? ;-)
Vložil: Jitka J., 26.07.2019 14:30
Turner, Gerald
Věta "kromě zmíněného amerického překladu se to týká..." ale znamená, že si je autorka článku vašeho původu vědoma. ;)
Vložil: Jitka J., 26.07.2019 13:42
Kárason, Einar: Ptáci bouře
Na názvu, pokud vím, trvalo nakladatelství.
Vložil: Zdeněk "Zenny" K. Sadlon, 26.07.2019 04:23
Turner, Gerald
Z odkazu na mou zprávu vypadlo na konci "l" https://svejk.zenny.com/Zprava.html
Vložil: Zdeněk "Zenny" K. Sadloň, 26.07.2019 02:21
Turner, Gerald
Jako autor nejnovějšího anglického překladu Švejka upřímně gratuluji panu Turnerovi k tomu, že se mu jeho záměr, o který se podělil s Paulem Wilsonem po vydání Parrottova překladu, konečně naplní. Jsem mu vděčný, že se s námi podělil o důvod, který ho k zájmu o vytvoření nového překladu vedl. Měl jsem... totiž v téže době sám velmi podobnou reakci na překlad, pro který si Cecila Parrotta najalo nakladatelství Penguin. Byl jsem nakonec k překladu dostrkán kolegou, který ani česky neumí, ale Parrottův překlad zhodnotil jako náruživý čtenář a novinář. (viz https://svejk.zenny.com/Zprava.htm) Autorka článku, Magda de Bruin Hüblová, píše, že "pochází dosavadní anglický překlad Švejka od Cecila Parrotta". Nevím, zda to tak myslela, ale určitě měla uvést, že se jedná o "dosavadní britský překlad Švejka do angličtiny". Snad proto zadavatel překladu, nakladatelství Karolinum, trvá na tom, aby pan "Turner Švejka překládal jako Angličan." "Kromě Parrottova překladu vznikl v letech 1997–2009 americký překlad Zennyho Sadloně", píše autorka, a ptá se: "Může být anglický překlad vůbec ,použitelný' v obou oblastech, nebo je v zásadě potřeba vytvořit britskou a americkou verzi?" Nejsem znalý historie překladů do angličtiny a tak nevím, zda je běžné, že se zadávají překlady specificky do britské nebo americké angličtiny, když současný překlad v jedné z těchto verzí anglického jazyka už existuje. Ač se říká, že "Anglie a America jsou dvě země, které rozděluje společný jazyk", nevěděl jsem, že je to tak zlé se vzájemných chápaním literárních textů, že se pořizují paralelní překlady do angličtiny a američtiny. To, jak uvedl jeden britský překladatel, že Švejka "zná jen malá skupina lidí a z nich ho zase jen malá skupinka opravdu četla" mohu potvrdit jako skutečný stav povědomí Švejka ve Spojených státech. Zda dobrý anglický překlad existuje či ne, je ale otázka do diskuze, která se bohužel zatím nikde neuskutčnila. Že lepší překlad, než nustále všude zmiňovaný Parrottův, existuje, je nesporné. Autorka článku píše: "V českých kruzích občas zaznívá, že speciálně Švejka by měli překládat rodilí Češi. A skutečně ho rodilí Češi pravidelně překládají: kromě zmíněného amerického překladu ..." Nevím, jak k tomu došla, protože můj mateřský jazyk je čeština a emigroval jsem jako dospělý člověk. V USA jsem mimo jiné pracoval 16 let jako český redaktor Hlasu Ameriky. Jako předkladatel a tlumočník jsem donedávna také pracoval na základě dlouhodobé smlouvy pro Ministerstvo zahraničních věcí USA. Z pohledu a zkušeností novináře jsem měl naivně zato, že by se vydání nového anglického překladu v U.S.A. a jeho dostupnost po celém světě přirozeně staly předmětem zájmu nejen českých akademiků na poli české literatury, ale také sdělovacích prostředků a zvláště jejich konkrétních novinářů, kteří o Haškovi a Švejkovi tu a tam referují. Pokud se články objevují v angličtině pro turisty a dlouhodobě přebývající rodilé mluvčí angličtiny, odkazují na Parrottů překlad a citují z něj. Proč? Nový chicagský překlad ignorují přes dvě desítky let nejen české sdělovací prostředky, ale i akademici a studenti jak v Česku, tak slavisté ve Velké Británii i USA. Možná že pozoruhodnějším předmětem poctivého novinářského zájmu, než vznik a existence překladu samotného, by mohlo být hrobové ticho, které o něm tito aktéři zachovávají. (Existuje několik světlých vyjímek mezi americkými slavisty, jakou je například Malynne Sternsteinová, Associate Professor of Russian and East European Studies at the University of Chicago, Director of the Masters Program in the Humanities, která mi napsala: "Daleko lepší, než Parrott[ův překlad]. Česky číst umím, takže jsem Vám za váš překlad vděčná!" Tady je možná ironií, že Turnerova Švejka bude ditribuovat University of Chicago Press.
Vložil: Cenda, 25.07.2019 09:21
Kárason, Einar: Ptáci bouře
Co je špatně na mysu Farvel?
Vložil: BG, 24.07.2019 21:07
Kárason, Einar: Ptáci bouře
Ano, jde samozřejmě o okouníky, omlouváme se za chybu a opravíme. BG
Vložil: František Hroník, 24.07.2019 21:00
Erasmus Rotterdamský: O výchově křesťanského vladaře, předmluva
Machiavelli opravdu napsal Vladaře koncem roku 1513, ale byl vydán až po jeho smrti v roce 1532. Je vysoce pravděpodobné, že Erasmus neměl o díle ponětí. V roce 1521 vydává Úvahy o umění válečném. Vyšlo tedy 5 let po Výchově křesťanského vladaře.
Vložil: Jan Vaněk jr., 24.07.2019 19:13
Kárason, Einar: Ptáci bouře
Na straně 16, dostupné i online, se píše "Propluli dvanáct set námořních mil jižně od grónského mysu Farvel [sic] a dojeli [sic!] až sem, do revíru u Newfoundlandu, kde lodě všemožných národů celý loňský rok ve velkém lovily okouníka" (zjevně zlatavý neboli mořský, Sebastes norvegicus / marinus, rose... fish, ocean perch aj., gullkarfi). Překlad (potažmo "jazyková redakce Dagmar Hartlová, odpovědná redaktorka Martina Mašínová") by tedy (v tomto ohledu) měl být v pořádku, chyba bude v recenzi (srov. psaní např. "událost z únoru 1959"). ——— Redakci iLiteratury, zaneřáďující bibliografické údaje bohorovným "Kniha Zlín, Zlín, 2019", bych rovněž upozornil, že v tiráži stojí "Vydalo nakladatelství KNIHA ZLIN [sic, et sic] ve společnosti Albatros Media, a. s., Na Pankráci 30/1618 [sic!], Praha 4 v roce 2019 jako svou [sic!!!] 35 767. publikaci." ——— Mimochodem podle https://is.wiktionary.org/wiki/stormfugl (ale čert na to spoléhej) je stormfugl spíš kenning pro "albatros", docela řídký; podle dalších wikispecií může buřňák být fýll, případně stormsvala nebo sjósvala (což jsou taxonomicky přesněji buřňáčci).
Vložil: Valda, 24.07.2019 16:41
Kárason, Einar: Ptáci bouře
"Zmrzlé plavidlo, naplněné úlovkem okounů, ..." Obávám se, že islandští rybáři v moři nemohli lovit okouny. Okoun je sladkovodní ryba. Možná je chyba v překladu a šlo o tzv. mořské okouny, neboli mořské vlky, tedy mořčáky (Dicentrarchus labrax). A název knihy Ptáci bouře by asi šel přeložit přesněji... jako Buřňáci. https://cs.wikipedia.org/wiki/Bu%C5%99%C5%88%C3%A1kovit%C3%AD
Vložil: Václav Rodina, 24.07.2019 14:18
Profousová, Eva
Dobrý den Paní Profousová, přečetl jsem si článek v LN ze dne 24.7. a upoutala mě vaše překladatelská činnost. Jelikož jsem žil v Německu od 1969 do 1993 zajímám se o vše kolem nejen německé literatury, ale o německou histirii. Před nedávnem jsem četl román "Der bömische Samurai" od Bernharda Setzweina.... Pro mě to byl velice zajímavý román z prostředí tzv. Sudetenlandu. Překvapilo mě, že tato kniha a ani žádná jiná kniha toho autora není přeložená do češtiny. Myslím si, že by tato kniha byla zajímavá pro české čtenáře. S pozdravem a ať se vám daří Vaclav Rodina
Vložil: Kateřina Krištůfková, 23.07.2019 21:08
Vrbová, Jarka
Skvělý rozhovor se skvělou překladatelkou. Díky za něj. Více takových (rozhovorů i překladatelek/překladatelů)!
Vložil: Marie Doubkova, 23.07.2019 01:04
Bauman, Milan: Štvanci touhy
Pro mně byla kniha velmi zajímavá jak z pohledu vědy, tak z pohledu ženy, milenky, matky. Z prožitků vlastního života a zkušeností v lásce i sexu. V knize jsem našla mnoho svého i nového poznání a vysvětlení.
Vložil: Lubomír Sazeček, 20.07.2019 14:33
Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky
Docela by stálo za to vydat reedici Zajati v Angole. Tentokráte v jedné knize najednou všechny čtyři díly! Stále se setkávám se zájemci, já už mám poslední sadu a texty samozřejmě v PC! L.S.
Vložil: Miroslav Stolek , 19.07.2019 13:53
Pospíšil, Ctirad Václav: Husovská dilemata
Recenze mi připadá nebýti trefna. Kniha je lepší. Čtěte ji.
Vložil: Jan, 19.07.2019 11:51
Svoboda, Luboš: Vypadáme, že máváme
Doporucuji k precteni. Recenze ma zvlastni poucujici ton. Autor recenze se diva z vysky a unikaji mu zasadni vecina. Hleda "spoje", ale postrada ctenarske schopnosti. Nevidi ze, svaly versu makaji jak blazen. Tohle neni zadny pokojicek. Tahle sbirka nema klouzat. Cti jako sklenene jazyky, presne vyrostle... bodlaky....
Vložil: TIMONEL, 18.07.2019 09:30
Toyen: Jedenadvacet
69 (!) korun v Levných knihách, pozice 69 z pohledu ženy. Ojedinělý pohled do ženské meziválečné erotiky osobité a výjimečné umělkyně Toyen, v originále v jediném exempláři. Toyen, členka Bretonovy surrealistické skupiny, ikona meziválečného českého umění, která programově skrývala svou ženskost a vždy... o sobě mluvila v mužském rodě. Kuriozita oscilující mezi promyšleným avantgardním a triviálním sentimentálním postojem? Možná, ale racionalita zde nehraje hlavní roli. Zcela jistě zde není žádný odstup od ženské sexuality, je pojímána zcela vážně, kolorované perokresby jsou zaměřené na ženské potěšení. Muži jsou redukováni pouze na pohlavní orgán, jak výstižně píše ve svém doslovu Karel Srp: nechte se jím pouze inspirovat, obrázky Toyen jsou o mnoho víc, než jakkoliv přiléhavý a povedený doslov.
Vložil: Enka, 18.07.2019 07:49
Bauman, Milan: Štvanci touhy
Knihu jsem četla jedním dechem . A nejen já . Je to zase o lásce a sexu trochu jinak . Teď jsem knihu hodnotila , ale nějak omylem se mi odeslalo pouze 20% Já dávám 100% a všem doporučuji .
Vložil: Karel, 17.07.2019 23:08
Bauman, Milan: Štvanci touhy
Knihu jsem scháněl po různých knihkupectvích, ale řekli mi, že už existuje jen pár výtisků na internetu. Dobrovský ji na svých webových stránkách uvádí jako "Bestseller knihkupectví Dobrovský" a přidává počet kliků. Ptal jsem se v Knihcentru a bylo mě sděleno, že pro velký zájem čtenářů byl nyní proveden... dotisk dalších 1000 výtisků. Chtěl bych jí pro svou přítelkyni.
Vložil: Blue, 16.07.2019 10:48
Nanao, Sakaki
na stránkách jitro.net žádné podrobnosti o Nanaovi nejsou
Vložil: , 12.07.2019 00:53
Jaganjac, Edo: Sarajevská princezna
HVALA
Vložil: Blanka, 11.07.2019 14:15
Choryan, Bartosz; Csicsely, Lukáš: Pan Bartoš, listonoš
Děkujeme za upozornění. Opraveno.
Vložil: Michael Alexa, 11.07.2019 14:01
Choryan, Bartosz; Csicsely, Lukáš: Pan Bartoš, listonoš
Bartosz (nadpis)
Vložil: Kateřina Krištůfková, 10.07.2019 13:09
Garfield, Simon: Ten můj font
Publikace je výborná po všech stránkách - bohužel s výjimkou překladu. Už v první větě člověk zbystří nad "zástupy studentů Stanfordské univerzity" (správně je Stanfordova, neboť nese jméno Lelanda Stanforda Jr.) a chyb postupně přibývá (nadbytečná přivlastňovací zájmena: "... typografický zločin...... ji stál nejen její práci, ale téměř i příčetnost", anglická syntax: "IBM a Microsoft dělaly maximum, aby Apple napodobily", zmatení podmětů apod.). Někde text "jen" drhne, ale místy je na hraně srozumitelnosti (možná i za ní): "Velká písmena vypadají tak, že někoho nenávidíte nebo křičíte." … "Walkerová klikla ‚Odeslat‘ tuto instrukci." U knihy, která cílí na příznivce typografie a knižní kultury, je to opravdu velká škoda.
Vložil: , 03.07.2019 13:06
Nakladatelství Odeon – ediční plán (podzim 2019)
https://www.odeon-knihy.cz/#kontakt
Vložil: lenka vitková, 01.07.2019 12:38
Nakladatelství Odeon – ediční plán (podzim 2019)
Dobrý den, chtěla bych abyste mi vydali knížku ...kam mám poslat aspoň maličkou ukázku? Děkuji... Lenka Vitková
Vložil: Sibylenka, 30.06.2019 14:07
Bouška, Kamil: Sloupek
NENÍ to zlý...zlý je pouze komentář Seannete!
Vložil: Marie, 29.06.2019 12:18
Minařík, Petr: Měsíc autorského čtení
Díky za tento rozhovor. Doufám, že se ten Vietnam brzy podaří!!
Vložil: Seannete, 28.06.2019 11:56
Bouška, Kamil: Sloupek
No, na první sloupek... je to fakt zlý.
Vložil: admin, 27.06.2019 16:51
Pilátová, Markéta: Co vyprávěla gorila
Nahoře v článku.
Vložil: Robert Turtak, 26.06.2019 19:32
Pilátová, Markéta: Co vyprávěla gorila
A kde je nakladatelství a rok vydání???????
Vložil: Karel Huněk, 26.06.2019 18:53
Kremlík, Vítězslav: Obchodníci se strachem
Profesionální klimaskeptici by mohli být třeba provozovatelé uhelných elektráren. Než by je oni ostatní vpustili do diskuse, museli by projít psychiatrickým vyšetřením. To je dnes conditio sine qua non. Já je bohužel nemám.
Vložil: Václav Procházka, 26.06.2019 18:37
Kremlík, Vítězslav: Obchodníci se strachem
Jinak souhlasím, že v kapitolách o ozónu a možná i o DDT autor trochu přestřelil. Z "vedlejších" témat má ovšem pravdu v tom nejpodstatnějším: jaderná energie jako jeden z nejúčinnějších způsobů snižování emisí. Způsob, jakým aktivisté zneužili černobylskou katastrofu, je naprosto nechutný a není vůbec... nepravděpodobné, že tato hysterie má na svědomí část potenciálních obětí.
Vložil: Václav Procházka, 26.06.2019 18:03
Kremlík, Vítězslav: Obchodníci se strachem
Klimatický alarmismus je součástí pseudoekologické ideologie "Obnovitelné zdroje energie za každou cenu". Po faktické stránce ztratil nejen samotný klimaalarmismus, ale i celá tato ideologie půdu pod nohama, a tak není divu, že se tvrdé jádro čím dál více snaží prosazovat svou "pravdu" jako dogma, proti... němuž se nesmí nic namítat, a jakékoliv faktické kritice i věcné diskusi se brání čím dál zuřivěji. Domnívám se, že za situace, kdy tento přístup pronikl i do nejvyšších pater politiky a s ní propojeného byznysu, a podílel se na biopalivech (s možným důsledkem mnoha miliónů mrtvých - kde je vyšetřování zločinu proti lidskosti?), fotovoltaickém tunelu nebo nesmyslném zavrhování jaderné energetiky, je zcela legitimní místo dalších pokusů o diskusi sepsat něco jako obžalobu. To kniha "Obchodníci se strachem" splnila kvalitně a poměrně důsledně. Je to samozřejmě na úkor čtivosti. Na druhé straně kdyby se mělo téma vyčerpat, tak by se daly přidat i další kapitoly, například odvádění pozornosti od skutečných ekologických problémů (i když to příznivcům, kterým je často blízký tržní fundamentalismus, asi nevadí). Osobně jsem navíc přesvědčen, že mnohem zajímavější čtení než sociologický výzkum klimaskeptiků by byl třeba způsob, jakým profesionální aktivisté vyplachují mozky svým ovečkám (dárcům a dobrovolníkům), včetně psychiatrického profilu celoživotních aktivistů. Do jedné knihy už by to bylo moc, ale samotný fakt, že předmětem výzkumu se zatím stali jen klimaskeptici (resp. lidi, které lze podle nějakého názoru takto zaškatulkovat - nevím o tom, že by někdo byl klimaskeptikem na plný úvazek jako profesionální "ekologičtí" aktivisté), také o něčem svědčí. Věřím, že obžalovaní mají dost svých lidí, kteří si obžalobu přečtou až do konce, i když soud se v nejbližší době konat nebude.
Vložil: Milan Valden, 26.06.2019 16:18
Vargas Llosa, Mario: Volání kmene
Mně se naopak Volání kmene líbilo právě pro to, co kritizuje Anna. Asi bych nečetl knihy, o kterých Vargas Llosa pojednává, zejména ty se zaměřením na ekonomii; takto v kostce podané, s odstupem, kriticky i s nadšením či obdivem, mi to naprosto vyhovovalo, abych se s nimi seznámil. A na druhé straně... mě to na jednu z probíraných knih přece jen nalákalo, a sice na Aronovo Opium intelektuálů, které právě znovu vyšlo po letech v Academii...
Vložil: Josef Čadík, 26.06.2019 12:04
Balvín, Jaroslav
Dobrý den pane Jaroslave, jsme na dovolené v Novém Boru a teď v České Lípě se marně pokouším najít vaší maminku a moji sestřenici. Pomozte mi prosím, moc rád bych ji po dlouhých letech navštívil. Moc děkuji za odpověď. 602 446 062
Vložil: Jan Lukavec, 26.06.2019 11:38
Vargas Llosa, Mario: Volání kmene
Autor podle mne především shrnuje vývoj a význam zmiňovaných osobností, a to celkem spravedlivě a s kritickým odstupem. Takže rozhodně jen "nepřežvýkává". A pokud to někoho bude inspirovat k tomu, aby si sám a po svém přečetl i nějaké původní dílo probíraného myslitele, tím lépe.
Vložil: Magda de Bruin, 26.06.2019 10:17
České literární centrum (Pavel Mandys)
Ano, Moravská pozemská knihovna by byla vtipná. Dost zvláštní taky je, když na FB Ahoj Leipzig (kromě toho, že spisovatelské rezidence probíhají v Brně, takže se tam tomuto městu už jen proto věnuje velká pozornost) jsou odkazy na web Brnomycity, tzn. dělá se tam reklama Brnu jako turistické destinaci... (a na žádné jiné turistické destinace v ČR se tam neupozorňuje). Jak to souvisí s hostováním ČR (tedy ne města Brna) na knižním veletrhu v Lipsku, mi není jasné.
Vložil: Karel Huněk, 26.06.2019 08:24
České literární centrum (Pavel Mandys)
Moravian Terrestrial Library
Vložil: Magda de Bruin, 25.06.2019 16:48
České literární centrum (Pavel Mandys)
Nicméně jmenujte mi jinou knihovnu (třeba i státní, třeba i největší v zemi), která má na starosti národní stánek na knižních veletrzích nebo jejíž logo figuruje povinně všude tam, kde v zahraničí působí národní literární centrum. A zkuste vysvětlit kterémukoliv cizinci, že Moravian Library není regionální,... ale zemská knihovna (kdyby to bylo tak jednoduché, proč se to nevyskytuje v anglickém překladu názvu?).
Vložil: Anna, 25.06.2019 14:55
Vargas Llosa, Mario: Volání kmene
Jsem teprve v polovině a na knihu jsem se moc těšila. Musím říct, že kromě úvodu jsem z ní rozpačitá. Proč bych měla číst třeba Ortegu y Gasseta přežvýkaného byť světově uznávaným intelektuálem? Vždyť jde o převyprávění některých knih sedmi autorů, z nichž mnozí byli přeloženi do češtiny. Není lepší... si přečíst rovnou zdroj? Nevím. Jsem spíš zklamaná.
Vložil: Igor Vítek, 25.06.2019 10:51
České literární centrum (Pavel Mandys)
Opakované tvrzení v článku, že MZK je regionální knihovna Jihomor. kraje, není pravdivé a je to argumentační faul. Je to naše druhá největší knihovna, jako jedna ze tří knihoven má právo povinného výtisku, schraňuje cenné fondy a vyvíjí bohatou kulturní činnost.
Vložil: BRZ, 24.06.2019 18:35
Vargas Llosa, Mario: Volání kmene
Aleš Knapp, bujný troll...
Vložil: DeMol, 24.06.2019 18:30
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk (in Souvislosti)
Nazdar, svatojánská muško! Ty bys vážně chtěla soupeřit s Ouředníkem? Už se těším.
Vložil: Jiří Trávníček, 23.06.2019 21:46
Kubíček, Tomáš (ČLC)
Utopeno v žargonu a "politické" uhýbavosti...
Vložil: Magda de Bruin, 23.06.2019 15:02
České literární centrum (Pavel Mandys)
Vyrozuměla jsem, že se na FB řeší, zda MZK je nebo není regionální. O to ale ani tak nejde. Fakt, že ČLC nevystupuje navenek samostatně, ale vždycky pod hlavičkou MZK, je pro zahraniční partnery těžko pochopitelný: když se u zahraniční akce uvádí dejme tomu „Czech Centre“ nebo „Czech Lit“, je to pro... cizince čitelné, ale když vedle toho nebo nad tím (povinně) prominentně figuruje logo nějaké Moravian Library https://boycottbooks.com/08-08-30-08-expositie-chrudos-valousek-de-pittige-pruim-die-een-pop-werd/ (nezapomínejme, že v mnoha zemích se po rozpadu Československa ještě zcela nezažil nový název státu – vždyť ani Češi v jednoslovném názvu dlouho neměli jasno -, natož aby každý cizinec věděl, kde leží Moravia), vzniká z toho jedině zmatek. (Podobně divně ostatně působí, když českému národnímu stánku ve Frankfurtu vévodí panel statutárního města Brna, jak jsem viděla před několika lety, už po éře Světa knihy). Když překladatel jedná s ČLC, ale smlouvu (ještě k tomu jakousi zastaralou verzi) dostane z Brna, nepůsobí to příliš profesionálně. Stejně jako tip hostesky nizozemskému nakladateli u č. stánku ve Frankfurtu na Jezero Bianky Bellové, když ta kniha v nizozemštině vyšla už o půl roku dřív (jak by se asi v tu chvíli dalo zjistit třeba na webu czechlit, když už pořád není k dispozici databáze překladů č. literatury, pro činnost národního literárního centra zásadní). A tak by se dalo pokračovat.
Vložil: Petr, 23.06.2019 14:22
Lermontov, Michail Jurjevič: Sen
Krásný překlad, tuhle báseň mám moc rad , ale dřív se nedal překlad ani přečíst natož naučit. Bravo!
Vložil: , 23.06.2019 08:41
Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky
Napište anotaci s určením jazyka, žánru, tématu, rozsahu etc. a zašlete ji nakladatelství (výběrový seznam výše), jež vydává knihy obsahující obdobné texty.
Vložil: Lída Jašková, 22.06.2019 18:43
Dostálová, Zuzana: Hodinky od Ašera
Knížku jsem četla takřka jedním dechem, hnala mě zvědavost , jak všechny ty zápletky či osudy žen i mužů skončí. Paní spisovatelce Zuzaně chci poděkovat také za její novelu"Proč všichni odcházejí, jelikož se příběh odehrává v mém rodném kraji na Konicku a její prarodiče jsem osobně znala. Skvělí lidé,... mám je ve vzpomínkách a velký dík , že vnučka píše a obohacuje naši někdy nepochopitenou dobu.Na jejím díle je znát odkaz otce a prostředí , ve kterém vyrůstala, díky. L.J.
Vložil: Magda de Bruin, 21.06.2019 21:53
Kubíček, Tomáš (ČLC)
K žargonu ČLC / MZK (viz také http://www.h7o.cz/literarni-dum-neni-v-nasledujicim-roce-v-planu/) zřejmě patří slovo „agentáž“, „agentážní aktivity“, ale co se tím přesně myslí? Vidím, že „agentáž“ provádí třeba Aura-Pont, jenže to je agentura, která zastupuje autory a vyjednává za ně, když se na ni... nějaký zájemce obrátí, jejich díla však aktivně nenabízí. Je fakt, že paní Kalistová v rozhovoru s Juditou Matyášovou (LN 8. 12. 2016) na otázku: „Takže kdyby se ozvalo několik desítek autorů, centrum je bude zastupovat v zahraničí?“ odpověděla: „Ano, s tím se počítá.“ Ale to snad svědčí jen o tom, že ze začátku zjevně ani zakladatelé neměli ponětí, co taková instituce přesně dělá (srovnatelná literární centra v jiných zemích se tím rozhodně nezabývají). Nebo je snad agentáž to, co tu popisoval pan Kubíček v lednovém rozhovoru: „Oslovovali jsme je /tj. nakladatele v něm. jazykové oblasti/ předem dopisem (sic!) s otázkou, jestli nechtějí u příležitosti hostování ČR v Lipsku vydat nějaké české knihy.“??? (Vpravdě nabídka, která se neodmítá...) A co bude „cílená agentáž“, o které mluví pan Krafl v souvislosti s „cestou přes Skotsko a Irsko“, která má vést k většímu počtu anglických překladů? (Mimochodem je opravdu zajímavé projít si zprávy v médiích o ČLC za poslední dva roky, třeba tady http://www.culturenet.cz/aktuality/ceske-literarni-centrum-zahajuje-cinnost/n:20657/, a porovnat je se současnou situací i s výhledem do budoucna, jak ho črtají pánové Kubíček a Krafl. Namátkou: počáteční počet pěti zaměstnanců se „v průběhu roku“ měl zvýšit na osm, přitom teď se fakticky ještě o jednoho zaměstnance sníží, protože Martin Krafl je minimálně do konce roku vytížený jako programový koordinátor Lipska. Od začátku se mluví o restrukturalizaci webu czechlit, případně o vytvoření nových stránek v letech 2018–2019. Ani k tomu dosud nedošlo. A dalo by se pokračovat. Jak víme, že ze současných slibů do roka a do dne zase v tichosti nesejde? Pan Kubíček tu v lednu tvrdil, že na březnovém veletrhu v Lipsku „budeme moci představit kolem osmdesáti nově přeložených titulů“, ale na mou otázku, kde se dá najít jejich seznam, nikdy neodpověděl. Pan Krafl mluvil o 70 překladech a média to po něm od té doby opakují, ale na webu https://www.ahojleipzig2019.de/ jich je momentálně, tedy 3 měsíce po konání veletrhu – po odečtení v němčině psaných a dvojmo či trojmo uvedených titulů – 61. Máme jim přesto věřit?)
Vložil: Aneta Brendlová, 21.06.2019 18:18
Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky
Dobrý den, bylo by nějaké vydavatelství ochotna mi vydat knihu psanou životem 23leté slečny, která od mala bojuje s nemocí mozečková ataxie toxoinfekční etiologie, tou knihou chci světu ukázat s čím vším se dá žít. Toužím po tom, aby si lidé uvědomili, že handicapovaní jsou také lidé, kteří nechtějí... být odsuzováni podle své diagnozy, či vzhledu.
Vložil: Marie, 19.06.2019 11:20
Bakke, Gunstein: Maud a Aud. Román o silničním provozu
V originále to celé stojí na zvukomalebnosti a práci s jazykem, pokud se přeloží jen významy jednotlivých slov, tak je z toho blábol...
Vložil: Antonín Kudláč, 18.06.2019 16:58
Eames, Nicholas: Králové Wyldu
A když se ještě ke všemu město jmenuje Coverdale…
Vložil: mp, 17.06.2019 11:52
Magris, Claudio: Pro nedostatek důkazů
Soudě podle základních zdrojů, měla by italská formule "non luogo a procedere" relativně (!) nejblíže k českému "skutek se nestal". Každopádně jde o rozhodnutí vůbec nevznést obžalobu a italský obrat (zhruba ve smyslu "nedá se soudit") to vyjadřuje srozumitelně i pro běžného čtenáře.
Vložil: zuzana, 11.06.2019 08:52
Mornštajnová, Alena: Tiché roky
To, že je Bohdana je nemá je poriadny spoiler. Všetko ostatné v texte kĺže iba po povrchu, ale toto je informácia, ktorá by v recenzii byť nemala, nakoľko sa to čitateľ dozvie až v druhej polovici románu. Možno by som nemala čítať recenzie pred čítaním knihy, ale robím to dosť často. Takže tentoraz... som to vedela oveľa skôr ako som sa k tomu vôbec dostala v knihe...
Vložil: Knapp Ales K., 10.06.2019 22:52
Vargas Llosa, Mario: Volání kmene
Kniha i jeji autor jsou vynikajici. Ale ta Lukavcova recenze, to je katastrofa. Recenzent jenom zvani, Llosa mu zjevne nevyhovuje a on nevi, jak to napsat. Asi je to bolsevik odchovany nemeckou cenzurou.
Vložil: Linda, 10.06.2019 18:40
Hemingway, Ernest: Zelené pahorky africké
Nejvíc supr čupr knížka. Moc se mi líbila a krásně se četla doporučuji
Vložil: jan lukavec, 09.06.2019 20:36
Aslan, Reza: Bůh a jeho lidské dějiny
Ano, děkujeme za připomínku, váš překlad knižního titulu je vhodnější, upravili jsme.
Vložil: Lučištník, 09.06.2019 09:22
Aslan, Reza: Bůh a jeho lidské dějiny
Nevím, jak je to v kontextu Aslanovy knihy, ale No god but God je pravděpodobně aluze na šahádu, tedy ne "Nikoli bůh, nýbrž Bůh", ale "Není boha kromě Boha".
Vložil: C-dur Knapp, 06.06.2019 15:55
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk (in Souvislosti)
Vazeny d-molle, e-molle, fr-mole! Pokud se Vam libi Ourednikova cestina, pak jsem svatojanska muska. A hlavne, urednik Ourednik keca. Souvislosti i Host odmitaji mou odpoved tomu cestinarsko-francouzskému bridilu otisknout... Ales K.K.
Vložil: jana šrámková, 06.06.2019 12:38
Knihozem
rozhovor s markeťákem, hm. příliš nerozumím existenci takového textu v prostoru iliteratury. je to čistě PR záležitost. otázky po ničem nepátrají, nic nezkoumají, nerozporují - a že by se toho nabízelo...
Vložil: Knapp Ales K., 06.06.2019 11:45
Novák, Jan: Zatím dobrý
Vite co, vy vsichni? Honza Novak je fajn autor. A ti komousi, co tam opruzovali a opruzuji, vcetne ukradené mladolboleslavské Skodovky, to jsou vsechno Skopcaci. Marx je snad Nemcour, anebo ne?
Vložil: Míša, 02.06.2019 10:02
Mukherjee, Siddhartha: Gen
Nádherná obálka (což je u "univerzitních" publikací spíše výjimkou); asi si knížku koupím jenom kvůli ní.
Vložil: Magda de Bruin, 01.06.2019 10:32
Knihozem
Na Mezinárodní den dětí sem přenáším otázku, kterou jsem paní Obadalové položila mailem, ale zůstala dosud bez odpovědi: Jak Albatros marketingově využívá jedinou českou cenu zaměřenou výhradně na dětskou literaturu Zlatá stuha, která je "garantem kvalitních dětských knížek", jak se píše na webu ceny?
Vložil: Prehanka, 31.05.2019 11:35
Slimani, Leïla: Něžná píseň
Prave jsem knihu "Nezna pisen" docetla ve francouzskem vydani (Chanson douce) a nakonec jsem si precetla i Vasi recenzi na tuto knihu, kterou bych chtela timto velice pochvalit!
Vložil: Kateřina Kadlecová, 29.05.2019 12:11
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
Přijde mi to od pana Borkovce nevkusné a nekolegiální, takhle nevhodně tematizovat kolegyni od fochu. Jasně, jednou B. B. někde napíše, že není feministka, takže jí jistě nebude vadit nějaká ta objektifikace, překročení hranice intimity a slušného chování, pro někoho snad i verbální znásilnění... A... zdá se mi to, nebo ji tam tak na pěti šesti místech shazuje jako umělkyni i jako ženskou? Tenhle bulvár pro inťouše šmrncnutý sexismem a ageismem mě místy děsil.
Vložil: Jana, 29.05.2019 06:14
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
To: WTF? / Čemu jste se smála? Je tam nějaký vtip?
Vložil: Kateřina, 28.05.2019 17:44
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
Vynikající! "zatímco Bianca něco mlela", drahé prádlo, těžké dvoukřídlé dveře... miluju tuhle ironii a zdravím svého oblíbeného učitele PB :-)
Vložil: DeMol, 28.05.2019 15:21
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk (in Souvislosti)
Skvělý článek. Fundovaný, precizní, vtipný - a dokonalá čeština. Díky!
Vložil: GGG, 28.05.2019 13:12
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
Nádhera. Díky!
Vložil: WTF?, 28.05.2019 11:58
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
První reakce totální zděšení. Při druhém čtení jsem se smála nahlas. A dost se mi ulevilo.
Vložil: Marr, 28.05.2019 08:49
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
I tím jazykem se autor vrací k otrokářskému "spisovateli" Homérovi a jeho "postavě" Heleny.
Vložil: WTF?, 28.05.2019 00:22
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
wtf? Aneb what the fuck? Snídáš se ženou, koukáš jí na prsa, přijde ti - i přes ten věk, což neopomeneš zdůraznit - sexy. no a co? bože, takové kecy....
Vložil: Tadeáš, 26.05.2019 11:22
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
Poeticky krásné počtení, děkuju!
Vložil: Jana, 26.05.2019 10:54
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
To jsou proste zeny z jineho vesmiru. Bohyne. Obdiv i touhu chapu. Co ona muze vedet o normalnich zenach? Kdyz nemaji chleba, proc nejedi kolace? Osud takhle rozdal karty, tecka.
Vložil: , 25.05.2019 18:35
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
Ještě to zkuste, Hanko. Na to přijdete!
Vložil: jovanka, 25.05.2019 18:22
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
Nádherný text.
Vložil: Hanka, 25.05.2019 14:08
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
Smysl sloupku mi uniká. Má dokázat, že Bellová je sex bomba a Borkovec nadržený kanec? Jinak si to neumím vysvětlit.
Vložil: Elena, 24.05.2019 22:53
Borkovec, Petr: S Biankou Bellovou v hotelu
Zbytečně slizké. Proč?
Vložil: Dr. Zuzana Adamson, 20.05.2019 15:01
Raspail, Jean: Tábor svatých (in Tvar)
Právě nyní 17. květen 2019 vychází v našem vydavatelství tento román v překladu, který byl autorizován panem Raspailem a také vydavatelstvím Robert Laffont. Konečně si prorockou knihu, ze které až místy mrazí, můžete přečíst i v češtině! Je to síla, přátelé. Kromě románu jsem přeložila esej Big Other,... kterou Jean Raspail napsal v roce 2011 a kterou najdete v tomto vydání taktéž.
Vložil: https://slevovykupon.net/, 19.05.2019 23:45
Boček, Evžen: Aristokratka ve varu
Super kniha
Vložil: Adela, 17.05.2019 22:48
King, Stephen
Mam dotaz chtela bych se zeptat na rozbor dila holcicka co mela rada toma gordona a potrebovala bych vedet : literarni druh a zanr , literarni smer, prostor deje, čas, vypravec. Dekuji
Vložil: lol, 16.05.2019 20:01
Petrarca, Francesco - přehled latinského díla
Ještě že někdo takový žil...
Vložil: TIMONEL, 16.05.2019 14:18
Ouředník, Patrik: Konec světa se prý nekonal
Nemohu se dosytosti nabažit této skvělé, trefné a nesmírně vtipné knížky, která podobně jako již Ouředníkova Europeana bude knihou roku, možná desetiletí, bude obdobně překládána do desítek světových jazyků. Je dost možné, že v cizině bude autor spojován s experimentátorstvím skupiny Oulipo a Georgesem... Perecem, Raymondem Queneauem a dalšími, v českém prostředí ale Patrik Ouředník nemá ani srovnání, ani konkurenci. Ano, žijeme v postmoderní době, bohužel - ale i bohudík. Literatura má zcela jinou podobu, než kdy měla, bohužel - ale i bohudík. Ouředník je jedním z myšlenkově nejpronikavějších a literárně nejschopnějších duchů, které česká literatura v současnosti má, bohužel - ale i bohudík. Autor má zcela výjimečnou schopnost vystihnout paradigma, horizont a limity současné doby: veškeré nešvary, mýty, úlety, pitomosti, úchylky, poklesky, tiky, blbosti, konstanty, zlatá telata, modly, rituály, prostě všechno, čím skutečně tato doba žije, je destilováno a koncentrováno v Ouředníkově knize, bohužel - ale i bohudík. Vychází z toho velmi nelichotivý obrázek zdegenerovaného, zblblého a zpitomělého lidstva, které prochází závěrečnou fází své civilizační existence. Ha! řekne si laskavý čtenář, tak ono je to vážné, s tím "koncem světa", bohužel - i bohudík. Ale není, laskavý čtenáři, je to jenom literatura nebo lépe řečeno to, co z ní zbylo a to, co je ještě ochotno s námi, ostatními laskavými čtenáři, vést skrze knihu dialog jako rovný s rovným. Na konci knihy se zcela příhodně ptá nakladatel autora: "konce světa? a k čemu je to dobré?"............."Jak to myslíte, k čemu je to dobré" opáčí překvapený autor. Současný svět je zpodobněn Ouředníkem jako svět triviální a hloupé anekdoty, u které se ovšem neskutečně chechtáte, chechtáte se všem neskutečným pitomostem a úchylárnám, které nás obklopují. Ať čtete Ouředníka horem dolem, jak chcete, vždy se velmi dobře bavíte - i když třeba zakotvíte v téměř dokonale inscenovaném historickém pesimismu, který z knihy přímo čiší. Autorův postmoderní styl ovšem vybízí k tomu, abyste tuto knihu nezařazovali do škatulek literatury, ale abyste se královsky bavili. Aspoň u mě to tak zafungovalo. Díky, Pane spisovateli ! Proč proboha musím děkovat francouzskému spisovateli českého původu, to je jako kdybych obdivoval Milana Kunderu, no fuj! To asi nejsem ten správný Čech :-)))))))
Vložil: Jenda, 15.05.2019 15:00
Landsmann, Ivan: Fotr
Recenzenta pana Lagyho nezmán, ale skoro až se zděšením a hrůzou reflektuji kdo dnes může dělat oficiální knižní hodnocení. Napsat o tomto románu že je v podstatě zoufalým počinem a špatnou knihou je poměrně dost přes čáru. Nevím jaké měl očekávání po Pestrých vrstvách, a kdy se jemu osobně dostavuje... v životě zklamání a jak je na tom emočně.... Ivan Landsman byl dá se říct živočišným spisovatelem, a i když jeho styl a forma psaní nejsou ukázkou vrcholného románu a snesou jistou dávku kritiky, pak jeho umění syrově vyprávět a vtáhnout čtenáře do "banálního" děje je skoro až geniální. Z postavy obhrublého, cinického a sobeckého Slávka dokázal postupně vytesat dle mého úžasný příběh vzájemné potřeby a náklonosti s absolutně oddanou a milující Květou. Jejíž náhlá smrt po tom jak se jejich vztah utvářel a ve výsledku vygradoval, nemohla nechat nedotčeným žádného čtenáře. Naopak i dle mého neuspěchaný závěr v podobě příznačných pudových reakcí a náznaků zoufalosti a zmatečnosti mladého Slávka přesně odpovídá jeho věku a celkovému jeho vykreslení od začádku příběhu. Kniha je to rozhodně hodnotná a má co ve čtenáři probudit i zanechat.
Vložil: mňuk, 15.05.2019 06:39
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Děkujeme panu Kudláčovi, že si z diskuse vytvořil prostor pro sebeprezentaci svých knih a studií. Sympatické gesto.
Vložil: Antonín Kudláč, 14.05.2019 18:33
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Veronika Abbasová: Když už jste se k tomu vyjádřila, nechtěl jsem to rozebírat, ale budiž... Samozřejmě nejde o článek z loňska, to by Vám nikdo jistě nevyčítal, ale knihu Anatomie pocitu úžasu, jedinou českou monografii o SF fandomu, jste v úvodu zmínit mohla, když už jste tam psala o dosavadním bádání... na toto téma.
Vložil: va, 14.05.2019 09:33
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
mp: https://i0.kym-cdn.com/photos/images/newsfeed/000/860/976/94a.jpg
Vložil: Veronika Abbasová, 14.05.2019 09:15
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Antonín Kudláček: Díky, na ten článek se určitě podívám, jak jsem předpokládala, vyšel až po dokončení této knihy (psána v letech 2015 až 2017), takže skutečně nebylo třeba psát, že nevím, že existuje ;).
Vložil: mp, 14.05.2019 07:33
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Až budete příště řešit koncepty typu other, zkuste na to, hm, jít třeba přes nepřeložitelný koncept wiki. Druhá možnost je mít základní vzdělání, ale to už je asi dnes příliš square.
Vložil: Antonín Kudláč, 14.05.2019 06:36
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
I kdyby u nás vycházely běžně zahraniční knihy o podobných tématech, stejně nevěřím tomu, že by to mělo zásadní vliv na českou terminologii, původní termíny jsou často vlastně nepřeložitelné a Češi z nich odvozují takové absurdity jako jsou např. "kulturální studia" apod. Psal jsem hlavně o SF fandomu,... v knize "Anatomie pocitu úžasu" (Brno, Host 2016) se o FF zmiňuju pouze okrajově jako o jedné z mnoha aktivit fanů. Trochu víc jsem se na toto podíval v loňském článku v Českém lidu, jmenuje se to Participační hra a pocit zázraku. Poznámky k numinózně-kooperativnímu modelu populární kultury (Český lid 4/2018, s. 425-440).
Vložil: Veronika Abbasová, 13.05.2019 21:29
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Antonín Kudláč: Vidíte, a vy zase nevíte, že už se docela dlouho připravuje v Akropolis překlad Textual Poachers: https://akropolis.info/kniha/pytlaci-textu/ . A jsem za to moc ráda, jelikož s názorem "lidi, co to potřebují, si to přečtou v angličtině” musím zásadně nesouhlasit. S tímto přístupem bychom... neměli české výrazivo vůbec pro nic, co původně pochází ze zahraničí, a vlastně bychom tady nemuseli (respektive ani nemohli) česky vůbec diskutovat. Kvůli takovým názorům třeba nemáme v češtině přeložené prakticky nic z queer teorie a vlastně celý post-strukturalismus v tomto ohledu poněkud pokulhává, takže teď musím používat v českých textech, které tyto koncepty používají, výrazy jako “other”, ostatně i se samotným slovem “queer” je potíž, objevily se nesmělé experimenty jej překládat coby “podivný”, ale nijak zavedené to není. Což je pochopitelně špatně. K vašim textům o subkulturách – pokud se skutečně nějakým způsobem týkají fanfikce, tak mě na ně prosím naveďte, velmi ráda si je přečtu.
Vložil: Antonín Kudláč, 13.05.2019 16:16
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Ano, tohle je určitě první samostatná kniha o FF v Čechách, i když o tématu se nepíše zdaleka jen v diplomkách, ale i v různých studiích o subkulturách (například také v mých), o kterých zřejmě Abbasová neví, že existují. A nevím, jestli má smysl vydávat Jenkinse v češtině, ti, kdo ho k něčemu potřebují,... ho samozřejmě čtou v angličtině.
Vložil: Josef Soukal, 13.05.2019 12:50
Březinová, Helena: Slavíci, mořské víly a bolavé zuby. Pohádky H. CH. Andersena
Ukázka zde: https://www.ascestinaru.cz/mala-morska-vila-pohadka-o-amputovanem-jazyku/
Vložil: belldandy, 13.05.2019 12:27
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Tak s tím musím souhlasit. A rozhodně to podporuju! Akorát jsem si zároveň vědomá, tedy taková je má zkušenost, že tohle je zatím text s nejhlubším ponorem, který v češtině dosud existuje. Aspoň dokud někdo nevydá třeba něco od Jenkinse. Jakože já budu první pro! :) Zatím jsou konkurencí jen... různé akademické práce různé kvality (typu diplomky, bakalářky a spol.) a v tomto srovnání (teda v mých očích) si Veronika Abbasová nevede vůbec špatně. Jakože spousta lidí šla do psaní jen s krátkou osobní zkušeností a obvykle mnohem menším přehledem o tématu.
Vložil: Markéta Šimková, 13.05.2019 08:45
Escobar, Melba: Dům krásy
Ano, je to tak. Měla jsem na to v recenzi upozornit.
Vložil: fk, 12.05.2019 21:31
Escobar, Melba: Dům krásy
Ano, opravdu to tak v knize je (viz https://www.hostbrno.cz/dum-krasy-1/).
Vložil: Anežka Charvátová, 12.05.2019 18:27
Escobar, Melba: Dům krásy
Proč píšete Kartagena s K? To je tak v knize? Co je to za nápad, to už se může rovnou psát Kartachena.
Vložil: Valda, 12.05.2019 09:41
Hrouda, Lubomír: Rostliny naší přírody
"Základní myšlenkou bylo vytvořit knihu zhruba stejně rozsáhlou, tedy takovou, která se ještě dá svázat a čtenář s ní bude moci snadno manipulovat." V tomto ohledu to tedy poněkud nevyšlo. Nová kniha váží přes dvě kila a jako příručka do terénu prostě nefunguje. "Naše květiny" jsem si občas do batohu... přibalil. Ilustrace paní Skoumalové jsou pěkné, ale už pro zvolený výběr nejběžnějších druhů se zdá, že kniha určena laickým zájemcům o přírodu, které ovšem může odradit předimenzovaná tloušťka a hmotnost svazku.