Diskuse - historie

Vložil: Matěj Matela, 16.12.2018 10:01
Clinton, Bill; Patterson, James: Pohřešuje se prezident
Pane Vaňku, jestli si skutečně myslíte, že mám zapotřebí přebírat myšlenky ze zahraničních recenzí, tak se velice mýlíte. Osobností Billa Clintona se odborně zabývám (bylo to téma mé diplomového práce) více než dlouho na to, abych musel paběrkovat v jiných vodách. Když už jste mě ale nařkl, že si nedokážu... vytvořit vlastní názor na knihu, napište mi, co jsem měl ještě z uvedené recenze převzít. Můžete si být jistý, že vzhledem k mým znalostem o životě a práci Clintona mi např. podobnosti mezi ním a Duncanem naskakovaly na mysl samy (a každému jinému, kdo Clintona alespoň trochu zná). Buďte tedy tak hodný a zkonkretizujte to. PS: Nejsem si jist, jestli by člověk, který kopíruje myšlenky druhého, jednal natolik nelogicky, že by na daný článek ještě odkázal...
Vložil: Jan Vaněk jr., 16.12.2018 02:08
Clinton, Bill; Patterson, James: Pohřešuje se prezident
Inu, Daniel Konrád napsal, že kniha by Skřipec zasloužila, a zodpovědní lidé v OP potvrdili, že to berou do úvahy. Formálnější nominace neexistují, zbytek se uvidí na jaře. (Jeden pěkný příklad, co teď na mě vypadl: briefing od generála Burkeho o útoku na teroristy v 11. kapitole „Pane prezidente,... nemusíte mi říkat, že to jsou dva výjimečně hodnotné terče" je v originále samozřejmě naopak "you don’t need me to tell you that these are two high-value targets.") A když už píšu, přijde mi, že text převzal z https://www.washingtonpost.com/entertainment/books/bill-clinton-and-james-pattersons-the-president-is-missing-is-an-awkward-duet/2018/06/01/adca8530-64dd-11e8-a768-ed043e33f1dc_story.html víc než jen to přirovnání k Růžovému panterovi.
Vložil: Jar. Pěnkava, 15.12.2018 19:18
Clinton, Bill; Patterson, James: Pohřešuje se prezident
Prý je to nominované na skřipec?
Vložil: Matěj Matela, 15.12.2018 10:11
Clinton, Bill; Patterson, James: Pohřešuje se prezident
Dobrý den, na několik stylistických nesrovnalostí a vyložených anglicismů jsem tam natrefil, nikdy to ale nepřesáhlo snesitelnou míru a nepokazilo to dojem z četby do té míry, abych na to musel poukázat. Plné nesmyslů to určitě nebylo.
Vložil: Anežka Charvátová, 14.12.2018 21:47
Clinton, Bill; Patterson, James: Pohřešuje se prezident
Překlad recenzentovi nevadil? Nedrhl? Nebyl plný nesmyslů? Nemělo by to tady zaznít? Viz recenze v Aktuálně: magazin.aktualne.cz. Já... knihu nečetla, ale stačí jediná citovaná věta v této recenzi: „Používáme moderní technologie, abychom se navrátili k primitivnímu formátu mezilidských vztahů.“ Aniž mám originál, troufám si říci, že správně česky by konec věty měl znít "abychom se navrátili k původní podobě mezilidských vztahů". Co soudíte o tom překladu Vy?
Vložil: admin, 14.12.2018 05:50
Smolen, Štěpán: Buď, kde jsi
Opraveno, děkujeme za upozornění a omlouváme se za otřesy.
Vložil: m p, 13.12.2018 21:15
Sand, Shlomo: La fin de l’intellectuel français ?
Každopádně jste mě přesvědčila o tom, že neexistenci filosofa jménem Alain Chartier už kdyžtak nechám vyargumentovat někomu mladšímu.
Vložil: Jan Vaněk jr., 13.12.2018 18:59
Ledecký, Jonáš a kol.: Kapsy
Když se vedle rozjela ta debata o transkripci jmen: Stálo by za zmínku, že hlavní tvůrce všude v knize důsledně (včetně podpisu křestním jménem za předmluvou!) používá poameričtěnou dediakritizovanou podobu "Jonas Ledecky", obdobně jako v bibliografických údajích zmíněný Pospisil. ¶¶¶ Ostatně, i vznik... díla líčí předmluva (dostupná online) poněkud jinak, než jak ji parafrázuje recenze: "Kdysi jsem dostal nabídku vytvořit komiksovou adaptaci jednoho z Čapkových děl, která by vyšla u příležitosti vzniku republiky. [sic!] Původně to mělo být R. U. R. nebo Bílá nemoc. Ale […] to je větší sousto, než bych v tu dobu dokázal přežvýkat. [sic] ¶ Jednoho dne jsem se o komiksu podle Čapka zmínil […] na kafi se scenáristou a překladatelem Johnem Rileym […] Johnovi se nápad líbil a nadhodil, že on měl vždycky rád Čapkovy Povídky z jedné a druhé kapsy".
Vložil: Josef Dlouhý, 13.12.2018 13:02
Smolen, Štěpán: Buď, kde jsi
Opravte prosím tu otřesnou hrubku: "v RANNĚ křesťanském Egyptě"?!
Vložil: Alžběta Glancová, 11.12.2018 20:41
Sand, Shlomo: La fin de l’intellectuel français ?
Snad ještě pádnější důvod pro psaní Zand než místo narození je právě skutečnost, že se v hebrejštině píše v příjmení autora písmeno zajin, transkribované jako Z. Důvod v tomto případě, jak bylo uvedeno níže, je, že autoři recenze (jak české tak francouzské knihy) ctí jméno uvedené na obálce knihy, ačkoli... vědí, že česká transkripce by vypadala jinak.
Vložil: m p, 11.12.2018 20:02
Sand, Shlomo: La fin de l’intellectuel français ?
Stejné přání může mít Rus či Bulhar, leč pravidla transkripce azbuky se tím nezmění. Každopádně případ Harari to asi nebude, pak by o tom v Rybka Pub. věděli jako první. Samozřejmě existují další zažité výjimky typu Gershom Scholem, otázka zněla, zda a jaký důvod je v tomto případě. Sand je z němčiny,... dotyčný je rodák z Lince, proto hebrejsky Zand.
Vložil: Alžběta Glancová, 11.12.2018 18:50
Sand, Shlomo: La fin de l’intellectuel français ?
Není tomu tak, že by se "u všech Izraelců" přepisovalo jméno vždy podle pravidel české transkripce. Často jde o přání autora, který je ve světě známý pod určitým jménem, transkribovaným nejčastěji podle angličtiny, a všechny své knihy překládané do jazyků, které používají latinskou abecedu, si přeje... vydávat pod tímto jménem. Platí to například pro autora bestselleru Homo Deus, jehož kniha vyšla v češtině pod jménem Yuval Noah Harari (zatímco česká transkripce by zněla: Juval Noach Harari). Rozhodnutí českého nakladatele transkribovat poněkud hybridně Šlomo (dle pravidel české transkripce) Sand (podle angličtiny ad.), je v recenzi francouzského vydání zmíněno.
Vložil: Johana Horálková, 09.12.2018 14:48
Wallace, David Foster: Krátké rozhovory s odpornými muži
Já jsem chtěla ocenit právě ono zvládnutí jazykové roviny. Děkuji panu Vaňkovi, že vykompenzoval mé ukvapené závěry.
Vložil: Jan Vaněk jr., 09.12.2018 00:50
Wallace, David Foster: Krátké rozhovory s odpornými muži
Nechtěl jsem tu (a neměl čas teď) to vytahovat, ale když už se tato nápadná mezeru v beztak řídké recenzi (ovšem "proustnosti" je hezký překlep, to zas jo) začala řešit, co mi zbývá: Mohu se vší vážností prohlásit, že v překladu p. Pokorného se zhruba stejnou měrou mísí působivé zvládnutí jazykové... roviny, řekněme čestné, přiznané a předem dané prohry u těch nejnepřeložitelnějších aspektů (kterých je mimořádně mnoho), a pak zdaleka ne "pár jednotlivostí", ale hojné chyby až šokantně školáckého kalibru nebo (v nejlepším případě) pochybná rozhodnutí. ¶¶¶ Abych v rychlosti uvedl aspoň jednu ukázku: v Krátkém rozhovoru č. 3 11/94 (Trenton, "stát New Jersey") subjekt opakovaně mluví o tom, jak (se) po přistání vystupuje z "the jetway thing". Stačí jediný pohled na internet k ověření, že Jetway je zgenericizovaná ochranná značka takových těch gumových chodbochobotů, co se jimi přechází přímo mezi dvířky letadla a letištní budovou, bez nutnosti přistavovat schůdky a vylézat na ranvej; česky se to oficiálně nazývá nástupní most, ale v přímé řeči laika to lze řešit všelijak, viz výše. V knize ovšem třikrát čteme "z/do tý imitace přistávací dráhy"!!! (Str. 39 a 42; čtvrté nakousnuté "times I spend on jetw—" je generalizováno "na letišti trávím tuny ča–") ¶¶¶ Redakce (jak rovněž nestojí iLiteratuře za uvedení, odpovědným redaktorem byl Petr Janus ) ovšem, pokud člověk soudí podle výsledného textu a nespolehne se na zdání pí Horálkové, nezvládala ani dohlédnout na tu nejelementárnější konzistenci: Třeba na str. 365 (KR č. 20 12/96, New Haven CT) je semineologismus "Granola Crunchers or simply Crunchers" přeložen "u ženy jejího typu, kterou [sic] bychom mohli […] nazvat müslikřupka, post-hippie, new-ager, jak libo. Na vysoké […] jsme jim říkali müslikřupky". (Osobně se mi to z několika důvodů moc nelíbí, ale budiž, taky je to řešení.) Jen aby o odstavec níž stálo "její typická granulácká morfologie" (her proto-typical Cruncher morphology). ¶¶¶ A jako příklad pochyb(e)ných interpretací, které by bývala měla redakce hodná toho jména a tohoto titulu ještě seriózně prodiskutovat: Otec pozitivně recenzovaného nového mladého dramatika z vedlejších newyorských scén [mimochodem, to těch pár set českých čtenářů Wallace opravdu nikdy neslyšelo termín off-Broadway?] na smrtelné posteli drží cizí ruku a prosí o dar začíná apelem "Poslyšte, opravdu jsem ho nenáviděl. Vyslechněte mě." Originál (On His Deathbed, Holding Your Hand, The Acclaimed New Young Off-Broadway Playwright’s Father Begs a Boon. Víte, co jsem říkal o nepřeložitelnosti? Ta výstavba s postupně rozvíjenými clauses pro okolnosti před základní skladební dvojicí a hlavním substantivem, málem po německu, až na samém konci se replikovat nedá, a snad ani celková sevřenost jakkoli mnohomluvného titulu, ale nahrazení čtvrtou zeď prorážejícího Your opisným "cizí" [čí, jak se tak po englicku říká stále častěji, ruku by taky mohl držet, svoji vlastní?] mi přijde stěží obhajitelné poukazem na používání zájmen "v současné angličtině", uvážíme-li, že v celém monologu se otec obrací na jakousi druhou osobu u lůžka) je (opět) mnohem konciznější "Listen: I did despise him. Do." V kontextu následujícího příběhu je evidentní, že ta závěrečná izolovaná slabika není míněna jako odskok k předminulé větě a stylisticky nesourodý imperativ "Do listen", nýbrž upřesnění gramatické kategorie téhož zdůrazňovacího pomocného slovesa bezprostředně předcházejícího: "(I) (still) do", jako by se našinec obratem opravil "Nenávidím." Více případně až se vyspím.
Vložil: M. Pokorný, 08.12.2018 18:30
Wallace, David Foster: Krátké rozhovory s odpornými muži
Wallace v PQ9 nepíše o čtenářce, nýbrž používá to zájmeno, které se v současné angličtině používá jakožto genderově neutrální, tj. she.
Vložil: Johana Horálková, 08.12.2018 02:20
Wallace, David Foster: Krátké rozhovory s odpornými muži
Já jsem taky pár jednotlivostí objevila, ale spočítala bych je na prstech jedné ruky, tak se mi právě zdálo nefér na ně v kontextu těch čtyř stovek stran poukazovat. Měly se vychytat v redakci, která určitě taky nebyla špatná, ale něco zkrátka uniklo.
Vložil: Doris Kouba, 07.12.2018 19:19
Wallace, David Foster: Krátké rozhovory s odpornými muži
Nuze, pane Alexo, laskave mrknete do originalu a presvedcte se sam o vyznamu i jednoho slova v ramci tzv. umeleckeho prekladu - v mem anglickem vydani (Abacus, Londyn 2011) se to tyka celeho odstavce na strance 131. S pozdravem, D*K (clovek zenskeho rodu)
Vložil: Michael Alexa, 07.12.2018 17:09
Wallace, David Foster: Krátké rozhovory s odpornými muži
To by chtělo lepší příklad, pane Koubo, takové "odstřelení" na základě jednoho slova se mi zdá nespravedlivé.
Vložil: Doris Kouba, 07.12.2018 12:32
Wallace, David Foster: Krátké rozhovory s odpornými muži
No jo, je to kniha vynikajici, jenze preklad bohuzel selhava - a fucking lot lost in translation! Jako priklad jen uvedu zfalsovani vyznamu "Pop Quizu 9", kde DFW vyslovene pise o ctenarce a pan Pokorny z ni dela ctenare, cimz naprosto smete subtilitu originalu. Je to skoda velikanska. Ale verim,... ze ty, ktery ten text laka, si ho budou moct precist v originale - a ze "Inifinite Jest" bude prelozen nekym jinym...
Vložil: Karel Huněk, 06.12.2018 09:53
Sand, Shlomo: La fin de l’intellectuel français ?
Právě...
Vložil: redakce, 05.12.2018 22:45
Sand, Shlomo: La fin de l’intellectuel français ?
Mimochodem, v článku se o českém přepisu (v němž je uvedeno jméno u českého překladu jiné knihy) zmiňujeme.
Vložil: m p, 05.12.2018 11:44
Sand, Shlomo: La fin de l’intellectuel français ?
Vlastně upřímně doufám, že se pouze redakčního internetu ve večerní hodině zmocnil nějaký kolemjdoucí, který už navíc z bujarosti nezvládal ani hledání na Wikipedii, takže se nedokázal podívat (tam či kdekoli jinde), jak se u všech Izraelců transkribuje jméno ???? (https://cs.wikipedia.org/w/index.php?search=%C5%A1lomo).
Vložil: m p, 05.12.2018 11:34
Sand, Shlomo: La fin de l’intellectuel français ?
No tak to je opravdu zoufalý argument. Nemluvíme o překlepech, ale o transkripci odlišných abeced. Turgeněv se taky v celé Evropě, ba dost možná na celém světě píše jinak než Turgeněv. Údaj na francouzské titulní straně nemá vůbec nic společného s tím, jak je autor označován v českém textu. Nicméně... přeju mnoho zdaru, s prosazováním nového přístupu laskavě začněte na vlastních stránkách (http://www.iliteratura.cz/Clanek/35699/sand-slomo-jak-byl-vynalezen-zidovsky-narod).
Vložil: redakce, 04.12.2018 20:25
Sand, Shlomo: La fin de l’intellectuel français ?
Recenzujeme zde francouzské vydání knihy, autora uvádíme tak, jak je uveden na obálce. Český zvyk přepisovat po našem jména autorů, kteří jsou po celé Evropě známí pod jednou (ale jinou) verzí jména, je zvláštní. Francouzi taky už dávno nepíší Tchapek nebo Koundra. Viz třeba "Sand, Shlomo" na Wikipedii... - ve všech verzích (kromě ruštiny, kde je to pochopitelné).
Vložil: Jana Petrásková, 04.12.2018 14:49
Roher, Michael: Babička, Kuře a Drnditonda (2)
Dobrý den potřebuji nějaké krátké shrnutí knihy babička ,kuře a Drnditonda. Já to nějak nemůžu dát dohromady. Děkuji a přeji hezký zbytek dne
Vložil: m p, 04.12.2018 12:50
Sand, Shlomo: La fin de l’intellectuel français ?
Proč se recenzent či překladatelka v transkripci hebrejského jména drží francouzského přepisu? Za bé, pseudonym Alain je jednoslovný, tj. mezi Émile a Chartier nemá být čárka.
Vložil: Jan Lukavec, 30.11.2018 10:53
Kabat-Zinn, Jon: Život samá pohroma
Škoda, že Jaroslav Chýle recenzi pozorně nečetl. Zjistil by, že mnohé z toho, co se cítí povinen dodat, v jejím textu je uvedeno. Explicitně jsou v ní zmiňovány vědecké experimenty, podle nichž má program blahodárný vliv na zdraví a duševní pohodu. Což se nijak nevylučuje s tím, že je možné se na celou... věc podívat i z hlediska religionistiky, zvláště, když je Kabat-Zinn žákem buddhistických mistrů, k čemuž se sám hlásí.
Vložil: David Beňa, 29.11.2018 15:19
Hošek, Pavel: Je to náš příběh
Skvělá knížka! Staví českou otázku do překvapivých souvislostí sedmi vzájemně si konkurujících "příběhů" a ukazuje, jak mnohovrstevnaté, polyfonní "češství" vždy bylo a je. Bohatě informuje. A ilustruje, osvětluje svou argumentaci pomocí citátů z krásné literatury, včetně textu státní hymny. Lahůdka... pro milovníky českého jazyka a českého dědictví; vážná křesťanská výzva pro náš dnešek...
Vložil: drug, 28.11.2018 23:05
Kabat-Zinn, Jon: Život samá pohroma
Vskutku škoda, že autor neuvedl "Kniha je doprovozena zvukovou nahrávkou od českého lektora mindfulness Jaroslava Chýleho ... odborný garant českého překladu knihy a kvalifikovaný lektor MBSR Jaroslav Chýle vytvořil jejich český ekvivalent." Četl ji vůbec?!
Vložil: Jaroslav Chýle, 28.11.2018 16:36
Kabat-Zinn, Jon: Život samá pohroma
Škoda, že si autor článku knihu nepřečetl všímavě (pokud ji vůbec četl celou). Zjistil by, že kniha je z velké části o programu MBSR (Mindfulness-Based Stress Reduction), který její autor vytvořil v r. 1979 a jehož účinky na lidské zdraví, tělesné i duševní, jsou dávno podloženy tvrdými vědeckými daty... a proto MBSR najdeme ve zravotnických zařízeních po celém světě. Zjistil by také, že mindfulness není žádnou "metodou" a že není založena víře, ale na dlouhodobém cvičení, které mění náš přístup i odolnost k pohromě života, a jehož účinky si nejlépe může ověřit každý na sobě.
Vložil: , 27.11.2018 00:29
Stach, Reiner: Kafka
Každé knihkupectví vám ji objedná od distributora.
Vložil: Iva Benešová, 26.11.2018 18:19
Stach, Reiner: Kafka
Dobrý den, delší dobu vyhlížím třetí díl knihy Kafka od Reinera Stacha. Je pěkné, že v metru visí na knihu upoutávka, leč v knihkupectví natož v knihovně k mání není. Kam se mohu, prosím obrátit? Děkuji Iva Benešová
Vložil: josef -- P.S., 24.11.2018 11:13
Vajdová, Libuša: Dejiny rumunskej literatúry
Vložil: josef, 24.11.2018 11:10
Vajdová, Libuša: Dejiny rumunskej literatúry
"jméno ruského generála ... Kiseleff, přičemž v české (i slovenské) tradici ho přepisujeme v podobě Kiselev." = Ve správném slovenském přepisu z ruského ??????? je to Kiseľov, se slovenským měkkým Ľ a -OV (srov. slovenský přepis Gorbačov a české Gorbačev).
Vložil: Jakub Ehrenberger, 24.11.2018 11:01
Rakouská knižní cena 2018
Milá Miš, děkuji za čas věnovaný článku i za komentář. Na zmíněná klišé si zkusím dát napříště pozor a poprosím i paní redaktorku, ať je na mě případně přísnější. S díky a pozdravem JE
Vložil: Richard Dračka, 23.11.2018 18:17
Hošek, Pavel: Je to náš příběh
Díky za tuhle knihu. četl jsem ji dvakrát a můžu vřele doporučit. Pro všechny, kteří hledají jak a proč být hrdí na to, že jsou češi.
Vložil: jan lukavec , 22.11.2018 17:49
Cílek, Václav; Majer, Martin; Schmelzová, Radoslava a kol.: Tetín svaté Ludmily
V recenzi je explicitně uvedeno, že reaguje nejen na text knihy, ale i na její mediální, konkrétně rozhlasovou prezentaci, která byla velmi jednostranná. Respektive možná odhalovala tendence, které byly v knize přítomny jen skrytě.
Vložil: Aleš, 21.11.2018 14:18
Cílek, Václav; Majer, Martin; Schmelzová, Radoslava a kol.: Tetín svaté Ludmily
Knížku jsem přečetl celou, ale nic z panslovanských tendencí, nebo prorusko-putinovských jsem tam nenašel. Poukazuje-li Cílek ve svých vystoupeních na úskalí globalizace, neznamená to, že prosazuje naši orientaci na východ. To je od Jana Lukavce hrubé zkreslení. Zda úmyslné nebo nevědomé by bylo možné... hodnotit, kdyby byl znám jeho postoj k jiným postavám, jako třeba Miloši Zemanovi.
Vložil: Kovář, 21.11.2018 11:47
Bednaříková, Jarmila: Stěhování národů a sever Evropy
V knize je víc divných tezí: Tacitovi "fenni" jsou údajně předky Skandinávců (s. 17); Laponci jsou identičtí se Samojedy; pokud se neví, co k Orosiovi přidal Alfréd Veliký (s. 31, pozn. 119), lze jednoduše provést kolaci.
Vložil: Redakce, 17.11.2018 17:23
Donner, Kai Reinhold: Na Sibiři mezi Samojedy
Hezký den, ke knize vyjde ještě druhá recenze, která se zaměřuje více právě na české zpracování knihy. Děkujeme za zájem. Redakce
Vložil: Miš, 17.11.2018 13:10
Rakouská knižní cena 2018
Moc ráda jsem si zajímavý článek přečetla, díky za něj, ale nešlo by malinko omezit zbytečná klišé typu výsluní, vavříny a literární kolbiště? Pak by byl ještě lepší, myslím:-)
Vložil: Jitka J., 16.11.2018 22:22
Donner, Kai Reinhold: Na Sibiři mezi Samojedy
Kniha, která se kvůli sazbě a typografii skoro nedá číst, by 80 % podle mého názoru dostat neměla. Vůči samotné knize je to možná nefér, ale hodnocení je přece míněno komplexně? Taky by mě zajímal důkladnější rozbor oné předmluvy, o které v kuloárech koluje, že tam jsou vyloženě hlouposti.
Vložil: V a F , 15.11.2018 18:28
Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky
Zdravím, píši knihu dle faktů a prožitků mého kamaráda, který prožil 2.světovou válku v Praze. Vše při vyprávění i nahrávám. Píši to z jeho pohledu, tedy pohledu dítěte, jak tuto dobu vnímal a jaké měl díky tomu dětství, je plná jak veselých, tak smutných příběhu. Je doplněna i příběhy mého druhého... kamaráda, který také 2.světovou válku zažil a to v malé vesničce kousek od Trnavy. Ráda bych knihu vydala, aby se tyto příběhy dostaly dál. Máte někdo prosím nějaké rady? děkuji :)
Vložil: Jan Vaněk jr., 12.11.2018 17:43
Wayne, Teddy: Samotář
Když už jsem tu byl vyvolán, nejsem si ani jistý, jestli je vhodné hovořit o "du formě", když vypravěč v duchu apostrofuje další postavu.
Vložil: Johana Kudrnová, 12.11.2018 15:47
Wayne, Teddy: Samotář
Smyslem sdělení bylo naznačit spojovací linii mezi H. Finnem, H. Caulfieldem a D. Federmanem ve smyslu jejich antihrdinství. Wayne se nicméně narozdíl od svých předchůdců nesnaží čtenáři zalíbit skrze "hřejivý pocit ztotožnění" - jeho přístup je komplikovanější, postmoderní. V rámci plasticity postav... bych je ovšem zařadila do jedné skupiny. Tak tedy příště snad méně klopotně! Johana
Vložil: mruk, 12.11.2018 14:06
Wayne, Teddy: Samotář
Díky za reakci. S tou epistolárním formou potom souhlas. Pokud jde o paralely, šlo mi o to, že nejdřív se řekne, že jsou si postavy nejsou podobné (s čímž mimochodem souhlasím), přesto je David nakonec něčí "následovník" – na základě "uvěřitelnosti", což mi přijde právě vágní. Za tipy na eseje každopádně... díky.
Vložil: Johana Kudrnová, 12.11.2018 12:13
Wayne, Teddy: Samotář
Díky za komentář. K Vašim poznámkám: "epistolárním charakterem" nemám na mysli "epistolární román", odkazuji tím na du formu. Uznávám, že formulace mohla být přesnější. Pokud se jedná o "paralely v hlavě Teddyho Waynea", doporučuji přečíst si zmiňované eseje z New Yorkeru. Hranice mezi suverénností... a arogancí je u Waynea někdy opravdu tenká. Co se týká kritiky mé paralely s Twainem a Salingerem, zdá se mi samotná dost vágní. Nechám ji proto, když dovolíte, bez komentáře. Nakonec bych ráda poznamenala, že je tato recenze na konfliktu mezi panem Kopečným a Hrubým zcela nezávislá. O tom, že bude publikována až po zveřejnění obhajoby J. Hrubého, rozhodla redakce. Přeji hezký den.
Vložil: mruk, 12.11.2018 07:40
Wayne, Teddy: Samotář
"Vaňkovská" poznámka: Samotář nemá "epistolární charakter vyprávění". Jinak nechápu několik formulačních kotrmelců: co znamená, že není jasné, kam v hlavě Teddyho Waynea sahají další paralely? To je snad úkol pro čtenáře, resp. v tomto případě pro recenzentku, skenu mozku empirického autora k tomu... snad netřeba. Obdobně nedomyšleně a vágně zní recenzentčiny vlastní paralely: jednou se hlavní hrdina samotáře nepodobá Holdenovi a spol., podruhé už je jejich následovníkem, protože je "uvěřitelný". Snad ale proti této recenzi nebude mít Jiří Hrubý co namítat (považme, celých 80 %), neřeší se v ní totiž vlastně skoro nic jiného než hlavní postava, takže účel snad splněn.
Vložil: Karel Rada, 11.11.2018 17:13
Pánek, Josef: Láska v době globálních klimatických změn
Není to špatná próza, ale co mě na ní nejvíc irituje, to je její uhlohydrátovej jazyk a přídomek "Bangalore-Indie" skoro z každým souvětím...
Vložil: mp, 11.11.2018 10:58
Zamora, Juan: Agatha, služky a skrytá reklama
Je suis mruk.
Vložil: mruk, 09.11.2018 14:11
Zamora, Juan: Agatha, služky a skrytá reklama
Rozenej detektiv, ten Vávra.
Vložil: Michael Alexa, 08.11.2018 11:07
Těsnohlídek, Jan: Hranice a zdi
Nechtěná procentuální koláž (Šlejhar 80 %, Těsnohlídek 70 %) vyvolává otázku, zda tento typ hodnocení není fatální přehmat. Hlasoval bych pro původní model, výhodám tohoto nerozumím.
Vložil: Jakub Gazárek, 07.11.2018 08:42
Hannah, Sophie: Záhada tří čtvrtin
Není zač, já tyto nové díly čtu už spíš ze setrvačnosti, původní Poirot byl až na některé výjimky (The Big Four) mnohem lepší.
Vložil: Juan Zamora, 06.11.2018 13:00
Hannah, Sophie: Záhada tří čtvrtin
Děkuju za doplnění. Recenze byla napsána už dříve, tak se do ní informace o 4. díle nestihla dostat.
Vložil: Anna, 06.11.2018 12:04
Mizzau, Carla; Pokorný, Vít; Kazmar, Vít; Charvátová, Anežka (eds.): Hrdinové porážky
Zmínku o překladech Ernesta Sábata a Abela Posseho jsem vložila, jelikož jde vedle Borgese a Cortázara o zásadní autory. Není smyslem tohoto pojednání uvádět vyčerpávající seznam českých překladů argentinských autorů a jejich děl. Třeba se k tomu vrátím ve speciálním článku.
Vložil: Jakub Gazárek, 06.11.2018 10:17
Hannah, Sophie: Záhada tří čtvrtin
Souhlasím, že z těch tří "nových" Poirotů je zdaleka nejlepší Closed Casket (Zavřená truhla); co se dalšího pokračování týče, tak určitě bychom měli dostat minimálně ještě jednoho Poirota od Hannah v roce 2020, viz sophiehannah.com
Vložil: Anna, 06.11.2018 08:47
Mizzau, Carla; Pokorný, Vít; Kazmar, Vít; Charvátová, Anežka (eds.): Hrdinové porážky
Jan Vaněk jr.: K tiskům pro lékárny v textu o moc víc není, já si pod tím představím různé osvětové tisky o prevenci různých chorob nebo propagační letáčky na různé doplňky, o nichž si člověk může myslet, co chce. Jinak mě těší, jak se zde doplňuje seznam přeložených argentinských autorů, časem třeba... bude kompletní, což původně mým záměrem ani nebylo. Usuzuji z toho, že povědomí o současné argentinské literatuře je větší, než jsem si při psaní recenze myslela. Ráda se nechávám vyvést ze své původní skepse.
Vložil: Jan Vaněk jr., 05.11.2018 21:50
Mizzau, Carla; Pokorný, Vít; Kazmar, Vít; Charvátová, Anežka (eds.): Hrdinové porážky
Nerad ruším odbornou diskusi, ale ani z dvojího opakování jsem se nedozvěděl, co to jsou "užitečné tisky pro lékárny"; je to v knize samé vysvětleno nějak blbuvzdorněji?
Vložil: Michal Zourek, 05.11.2018 21:13
Mizzau, Carla; Pokorný, Vít; Kazmar, Vít; Charvátová, Anežka (eds.): Hrdinové porážky
Ještě bych upozornil na Alfreda Varelu a jeho knuhu Temná řeka. Dílo, které mělo díky politické angažovanosti autora mimořádnou politickou podporu, vyšlo v závratných nákladech. 1. vydání (1949) i s dotiskem minimálně 10.000 kusů, 2. vydání (1951) 20.000 kusů, 3. vydání (1962) 40.000 kusů. Film podle... stejnojmenné knihy Las aguas bajan turbias se roku 1952 stal prvním argentinským filmem uvedeným na festivalu v Karlových Varech IFF. Podle oficiálních informací tento film vidělo v československých kinech neuvěřitelných 1 230 000 diváků. Varela mj. v Československu několik let žil, do španělštiny přeložil dílo Fučíka a Nezvala.
Vložil: jan , 05.11.2018 17:22
Mizzau, Carla; Pokorný, Vít; Kazmar, Vít; Charvátová, Anežka (eds.): Hrdinové porážky
Ono jich je myslím ještě víc: Berti, Soriano, Braun, Domínguez...
Vložil: Anna, 05.11.2018 08:27
Mizzau, Carla; Pokorný, Vít; Kazmar, Vít; Charvátová, Anežka (eds.): Hrdinové porážky
Ano, Sábata a Posseho jsem opomenout neměla, ale výčet samozřejmě neměl být vyčerpávající. Samozřejmě Fernández, nechám opravit. Ve výboru Had, který se kouše do ocasu - ano, tam vyšel, samostatně nikoli, pokud vím.
Vložil: , 04.11.2018 19:29
Mizzau, Carla; Pokorný, Vít; Kazmar, Vít; Charvátová, Anežka (eds.): Hrdinové porážky
Onen českému čtenáři neznámý povídkář se jmenuje Macedonio Fernández, nikoliv Hernández, a je mj. zastoupen právě ve jmenovaném výboru "Had, který se kouše do ocasu".
Vložil: Miafar, 04.11.2018 14:48
Mizzau, Carla; Pokorný, Vít; Kazmar, Vít; Charvátová, Anežka (eds.): Hrdinové porážky
Argentinští spisovatelé v češtině: Sabato, Posse, Mempo Giardinelli.
Vložil: Kilián Maděra, 01.11.2018 00:37
Šlejhar, Josef K.: Cvrček mého krbu
Knize a Šlejharovi se věnují v celém bloku nové Souvislosti, je tam i rozhovor s editorem knihy. Více na souvislosti.cz
Vložil: Tomáš Januška, 31.10.2018 16:10
Borkovec, Petr: Herbář k čemusi horšímu
Pane Rehúši, Vy jste četl tu recenzovanou knihu? Máte k ní co říct? Nebo proč si myslíte, že ta recenze je slabá?
Vložil: Gregor, 31.10.2018 12:54
Hübl, Ondřej: Hod mrtvou labutí
Kladné hodnocení této knihy nechápu. Mně naprosto minula. Je napěchovaná laciným, vulgárním humorem a nic víc v ní není.
Vložil: Vojtěch Kinter, 31.10.2018 12:28
Borkovec, Petr: Herbář k čemusi horšímu
Ta recenze není bůhvíco, ale fakt jsem nečetl moc recenzí, které by bůhvíčím byly. Slabúčká je podle mě přehnaný soud, ale jinak hezky napsáno, pane Michale.
Vložil: Michal Rehúš, 31.10.2018 10:21
Borkovec, Petr: Herbář k čemusi horšímu
Tá recenzia je slabučká, ale hentie slaboduchosti od diskutéra maro sú hádam ešte horšie. Tak nám teda, maro, pekne povedz o svojom prieniku do "srdca" zbierky, prosím, hovor nám o významovom univerze, rozprávaj o svojich cestách "za text" a iných priestoroch, prosím, pouč nás o koreňoch, tvare a chuti.... Ak som, maro, nedajbože, tebe alebo tvojim diskusným príspevkom ublížil, ospravedlňujem sa a vyvodím z toho pre seba dôsledky.
Vložil: pz, 31.10.2018 08:36
Borkovec, Petr: Herbář k čemusi horšímu
Já bych chtěl vědět, kdo jsou ti Borkovečci.
Vložil: Vojtěch Kinter, 30.10.2018 21:21
Borkovec, Petr: Herbář k čemusi horšímu
Pane Muknere! Fakt nevim, jestli by se dalo říct, že recenze musí vycházet z interpretace, to by znamenalo vycházet z něčeho strnulého, ale jinak s váma v zásadě souhlasím a zjevně nejste zaujatý sám sebou. Recenze je podle mě v pohodě, nic světoborného, ale to bych od recenze ani moc nečekal, že jo.... Sbírku jsem četl a recenze na to dobře sedne, takže žánr ovládáte, pište normálně dál, cejtím s váma, čest.
Vložil: Pavel Pecháček, 30.10.2018 20:50
Ridley, Matt: Evoluce všeho
Nejde ani tak o názory, z recenze je snad patrné, že s Ridleym se na lecčem shodnu, ale zejména o způsob podání, který je v tomto případě natolik slepě útočný, že nemá naději, aby přesvědčil kohokoli, kdo s ním nesouhlasí, a k diskuzi nijak nepřispívá. Však uvidíte sám.
Vložil: Jan Lukavec, 30.10.2018 16:48
Ridley, Matt: Evoluce všeho
Recenze je podle mne umírněná, v zahraničí najdeme reakce mnohem negativnější: theguardian.com
Vložil: jack ketch, 30.10.2018 16:38
Ridley, Matt: Evoluce všeho
Knihu jsem zatím nečetl, už dva týdny čekám než dorazí z knihkupectví, ale názory Matta Ridleyho na klimatickou změnu a boj s ní znám dobře a nic extrémního na nich nevidím. Tón debaty, kdy je každý, byť velmi umírněný skeptik označen za popírače nehodného debaty, také nevymyslel Ridley. Pokud je Ridley... trochu ironický a kousavý, má na to plné právo. Z tónu textu mám spíš dojem, že Pecháček trochu slevil z dobré kvality recenze, aby si vyřídil svoje drobné účty s heretikem
Vložil: huiAPPOAJ, 30.10.2018 15:35
Kittler, Friedrich: Gramofon, film, typewriter
no vetsi kravovinu nez tuhle knizku jsem dlouho necetl
Vložil: kiddo, 30.10.2018 14:00
Borkovec, Petr: Herbář k čemusi horšímu
The artist is present?
Vložil: mp, 30.10.2018 13:24
Borkovec, Petr: Herbář k čemusi horšímu
Pokud by se to kuří oko zanítilo, tak dobrá pedikúra je na Milady Horákové.
Vložil: maro, 30.10.2018 12:13
Borkovec, Petr: Herbář k čemusi horšímu
Ale Vy žádnou interpretaci "připravenou" nemáte! A dokonce jste to v jednom ze svých předchozích příspěvků sám připustil. Vy nemáte z čeho vycházet. Vy žádné stanovisko nemáte, kromě těch konstatování o kterých jsem mluvil, a kromě nijak neodůvodněného předpokladu, že texty ve sbírce stojí na pouhém... "nápadu" a s ním také padají. Čili, opakuji, Vaše recenze je paskvil, kterým jste pouze ublížil recenzované knize. Máte právo se cítit spokojený, pokud jste právě tohle chtěl. Pokud jste však nic takového nezamýšlel, pak byste se měl autorovi omluvit, recenzi stáhnout, a někde v tichém ústraní se znovu začít učit psát, nejlépe četbou. A k Vašemu poslednímu odstavci, o kterém tak rád mluvíte: Není nic pozoruhodného na tom, že se autoři navzájem inspirují. Je pozoruhodné, že tento banální fakt uvádí dnes nějakého recenzenta v úžas tak velký, že neváhá tuto triviální skutečnost zmiňovat ve své recenzi. Je to asi tak inteligentní, jako byste volal: „sněží", když sněží. Píšete, že „se mluví o malých borkovečcích" a bezděky tím odhalujete velmi úzké limity svého myšlení o literatuře. Kdo o nich mluví? Kde? A kdo jsou ti "malí borkovečci"? Můžete je jmenovat? Čili Vy zcela vážně pracujete s nějakými žvásty, které létají ve vzduchu a vůbec se nad nimi nezamýšlíte. Nestojí Vám to za solidní průzkum. Evidentně se ani neorientujete v tvorbě autorů kolem Fra, ale hlavně, že můžete věnovat pozornost tomu, co "se říká". Je to bulvární, pane Muknere. Dalo by se to přežít v nějakém článečku na webu věnovaném bulvárním zprávám a hoaxům z oblasti české literatury, ale nikoli v rámci recenze! Jen jste mě tedy utvrdil v tom, že na tuto knihu zkrátka nestačíte (a pravděpodobně ani na jakoukoli jinou náročnou literaturu).
Vložil: Daniel Mukner, 30.10.2018 11:06
Borkovec, Petr: Herbář k čemusi horšímu
Patrně jsem se nevyjádřil dostatečně jasně. Interpretace by měla být základem v tom smyslu, že by ji měl mít připravenu recenzent, z ní by měl vycházet a z ní by měl formulovat svá stanoviska, ale recenze jako taková přece nenabízí především interpretace – k tomu jsou jiné žánry. Ad poslední odstavec:... Bohužel necítím. Jde o pozoruhodný fenomén, který dle mého stojí za zmínku. Chápu, že je tento bod trochu palčivý ve chvíli, kdy se mluví o "malých borkovečcích", jako tomu v minulosti několikrát bylo, ale opravdu nevidím důvod, proč něco takového nezmínit bez jakéhokoliv pejorativního přídechu – najmě tehdy, kdy je nová sbírka Petra Borkovce taková, jaká je, a skutečně by mohla otevírat nové cesty. To však neznamená, že by se jí (mladší) autoři měli či mohli držet slepě – nic takového jsem však ani nenapsal. Pozdravy D. Mukner
Vložil: maro, 30.10.2018 10:21
Borkovec, Petr: Herbář k čemusi horšímu
Pane Muknere, Vy svůj postoj schováváte za zdvořilostní fráze a konvenci. A platí to bohužel i pro Vaši recenzi. Vaše recenze je pouhým popisem součástek z kterých je "udělán" text + konstatování, že při prvním čtení sbírky jste se bavil a při druhém už nikoli + názor, že texty ve sbírce stojí na pouhém... nápadu a jím také podle Vás zřejmě vyčerpávají svůj význam. -- Uznejte sám, není to trochu málo? Nejen, že je to málo, ale Vy tou intelektuální plochostí ubližujete autorovi knihy a knize samé. K Vaší odpovědi. Odporujete si. Píšete: „...jejíž podstata [míníte recenzi jako žánr] by měla tkvět jinde než ve zformulování vyčerpávající interpretace (ta by měla být jejím základem)" To je prostě nonsens. To není smysluplná věta, pane Muknere - takže podle Vás by měla být (vyčerpávající!) interpretace základem recenze, ale zároveň v ní netkví podstata recenzního žánru? Promiňte, ale nešlapete si trochu na jazyk, nebo snad ještě někam jinam? Oba dobře víme, že interpretace textu by měla být nedílnou součástí každé recenze - definice žánru s ní počítá. Vaše recenze je tedy z žánrového hlediska každopádně paskvil. Myslím si ale, že hlavní problém Vám dělá čtení a s tím souvisí i Váš postoj ke knize - Vy tu sbírku berete jako produkt. Čtete pouze slova. Nesnažíte se dostat "za text". Nepřipouštíte, že by slova mohla otevírat ještě jiný prostor, než jaký se nabízí na první čtení. Nepřipouštíte, že ten humor, který Vás na sbírce poprvé pobavil, má nějaké kořeny, že odněkud roste, že má také nějaký tvar a nějakou chuť a že to má nějakou příčinu... Ne, Vy jste si tu sbírku přečetl stejně jako noviny a pak o ní napsal placatý text v novinářském tónu. A já Vám jenom říkám, že jste tím té knize ublížil a chci, abyste si to uvědomil a vyvodil z toho pro sebe nějaké důsledky. A krátce ještě k tomu poslednímu odstavci: Ano, Petr Borkovec autory inspiruje, stejně jako autoři inspirují jeho a stejně jako se navzájem autoři inspirují. Panebože! Copak necítíte, jak je to pitomý? PROČ?
Vložil: Petr Fiala, 30.10.2018 09:40
Borkovec, Petr: Herbář k čemusi horšímu
Pravdu má jenom automat!
Vložil: Daniel Mukner, 29.10.2018 23:14
Borkovec, Petr: Herbář k čemusi horšímu
Zdravím Vás a i přes Váš velmi ostrý tón si přece jen dovolím zareagovat. Zaprvé si nemyslím, že bych rezignoval na jakékoliv hodnocení. Je naopak pravda, že s obsáhlou interpretací nepřicházím. Jde totiž o recenzi, jejíž podstata by měla tkvět jinde než ve zformulování vyčerpávající interpretace (ta... by měla být jejím základem) a v níž je dle mého Vámi zmíněná věta použita adekvátně, jelikož sbírku přibližuje těm, kteří ji dosud nečetli. Co se posledního odstavce týče, netvrdím přece, že mezi těmi, kteří jsou sdruženi kolem Fra, a Petrem Borkovcem rozdíly nejsou, nýbrž že Borkovec mladší autory inspiruje. Vím, že je to trochu palčivé místo, ale nemíním jej (a myslím, že to z recenze ani nevyplývá) ve zlém – ba právě naopak. Navíc bych řekl, že je to zcela běžný proces, který je poezii a umění obecně přirozený. S pozdravy D. Mukner
Vložil: maro, 29.10.2018 09:40
Borkovec, Petr: Herbář k čemusi horšímu
Pane Muknere, svým příspěvkem jsem Vás nežádal o reakci. Nevidím nic přínosného na tom, abyste okecával vlastní špatně napsanou recenzi. Mlčte, respektive: nepište - literatuře, potažmo české poezii, tím zaručeně prospějete. Ale krátce k recenzi samé: Recenzi jste napsal ve velmi lehkovážném žurnalistickém... stylu, z nějž je zřejmé, že jste při četbě knihy nic neriskoval. Nebyl jste se ochoten dát všanc té knize. Četl jste její řádky, jako byste si prohlížel pěkný oblek ve výkladní skříni. Rezignujete na jakékoli hodnocení a ocitáte se na scestí, jakmile se o nějaké pokusíte. Domníváte se možná, že máte hotovou interpretaci, když popíšete cihličky ze kterých je text postaven. A možná si dokonce myslíte, že interpretaci je třeba se za každou cenu vyhýbat. Jste na omylu! Formulace typu: „Borkovec přitom výrazně překračuje míru humoru, na kterou jsme možná zvyklí " jsou prostě a jednoduše hloupé. O tom, že jste nepronikl k "srdci" sbírky, svědčí i Vaše resumé, v němž píšete, že při opakovaném čtení se Borkovcův humor a působnost mísení jazykových vrstev vyčerpává. Jako by snad šlo právě jen a pouze o ten "humor" nebo samoúčelnou hru s jazykovými vrstvami. Vážně Vás ani nenapadlo, že tím vším autor sbírky sděluje cosi mnohem podstatnějšího? A právě tím Vy se vůbec nezabýváte. To je důvod, proč tvrdím, že Vaše schopnosti recipovat a reflektovat tuto knihu v celém jejím významovém universu, jsou nedostatečné, ba mizerné. Poslední odstavec Vaší recenze je rovněž jenom hloupý. Kdybyste pozorně četl autory kolem Fra, zjistil byste, že co do poetiky jsou mezi nimi navzájem i mezi nimi a Borkovcem, poměrně velké rozdíly, a že jejich inspirace jsou mnohem méně jednoznačné, než jak si to Vy představujete.
Vložil: Daniel Mukner, 28.10.2018 13:26
Borkovec, Petr: Herbář k čemusi horšímu
Přeji hezkou neděli, pokud mi napíšete, v čem je podle Vás recenze nedostatečná, pokusím se Vám přiblížit, co mě vedlo k tomu, že jsem ji napsal tak, jak jsem ji napsal. To samé s posledním odstavcem. Takto bohužel nemohu adekvátně reagovat. Pozdravy D. Mukner
Vložil: Zuzana Škodová, 28.10.2018 12:28
Guenassia, Jean-Michel: Valčík stromů a nebe
Po pravdě kniha zklamala mé očekávání. Nicméně dojem lehce napravuje obálka Pavla Růta, který použil fotografii jiné historické múzy, Jeanne Hébuterne, družky Amedea Modiglianiho, která téměř ve shodném věku jako Marguerite následuje svého malíře až k tragické smrti, tentokrát obou. Předpokládám, že... to byl záměr povýšit téma geniálního malíře a jeho mladinké múzy jako mýtické a univerzální.
Vložil: Johana Labanczová, 27.10.2018 11:37
Tartt, Donna: Tajná historie
Děkuji za opravu!
Vložil: Jan Vaněk jr., 27.10.2018 11:32
Tartt, Donna: Tajná historie
Tajná historie není "(1992, č. Argo, 2002)": vydání v Argu je loňské, první český překlad Miroslava Silveria vyšel v martinském nakladatelství Osveta roku 1996. ¶¶¶ Mimochodem, že se v článku přechyluje Tarttová (resp. Macaulayovi), ale ne Kakutaniová, je nějaké redakční pravidlo, které mně uniká?
Vložil: sterios christo, 26.10.2018 05:57
Kazantzakis, Nikos: Bratrovrazi
Souhlas ..... s recenzí..... na N. Kazantsakise ....
Vložil: maro, 25.10.2018 16:40
Borkovec, Petr: Herbář k čemusi horšímu
Takhle to vypadá, když recenzovaná knížka vysoce ční nad recenzentovými schopnostmi reflexe. Poslední odstavec recenze je pak už projevem takřka ryzí idiocie.
Vložil: Daniel Lucas, 25.10.2018 15:44
Berger, Peter L.: Dobrodružství náhodného sociologa: jak vysvětlit svět, a přitom nenudit
Daniel Lucas jménem. Hledáte financování projektu nebo řešení problému nebo bytu. Pomohu vám s dostatečným kapitálem, který vám pomůže. Máte-li zájem o moji úvěrovou nabídku, kontaktujte mě prosím na e-mailu: daniellucas364@hotmail.com pro spoustu informací
Vložil: Michael Alexa, 24.10.2018 20:18
Koubová, Věra
Děkuji za velmi krásný a podnětný rozhovor. Obzvlášť vděčný jsem za poznámku o translatologii – že je sice zajímavá, ale že těžko říct, jak to má studenta naučit překladu. Přeji hodně štěstí. Michael Alexa
Vložil: Markéta Kliková, 23.10.2018 11:57
Gitz-Johansen, Aage: Postavy grónské mytologie
Dobrý den, v první řadě se jedná o obrázkovou knihu s krátkými texty, nejedná se ani výlučně o literaturu faktu ani beletrii, kniha se pohybuje spíš někde na pomezí obou žánrů.
Vložil: Petr Fiala, 23.10.2018 06:31
Gitz-Johansen, Aage: Postavy grónské mytologie
A je to vůbec beletrie?
Vložil: m p, 21.10.2018 20:31
Konrád, Ota; Kučera, Rudolf: Cesty z apokalypsy
Rudolf Kučera ročník 1980 nerovná se R. Kučera ročník 1947, v tomto ohledu je matoucí odkaz v "souvisejících článcích".
Vložil: Veronika ter Harmsel Havlíková, 20.10.2018 15:46
Mercks, Kees: Brno
Milý Keesi, přijít o tisíc korun se dá na tisíc způsobů, ale takhle roztomile to snad jde jen v tom Brně.
Vložil: tomeš, 20.10.2018 02:54
Mercks, Kees: Brno
Pěkná příhoda - kdysi před 30 lety jsme jeli po Evropě(Francie, Itálie, Monako)bylo nás 8 chlapů, v noci jsme drželi hlídky(spali jsme pod širákem) a nic se nestalo, kamarádovi se to velmi zamlouvalo a další rok to zkusil se svou nastávající ve Španělsku - na pláži je okradli a hned byli zpátky doma... - žádná romantika se nekonala... Po 25 letech měl jiný kamarád nepříjemnou příhodu v Madridu na letišti - ihned po přistání mu byla zcizena ledvinka s doklady i hotovostí - nepříjemnost ovšem skončila pokračováním jak z červené knihovny...
Vložil: jana, 19.10.2018 11:40
Ekman, Kerstin: Pes
zvířecích postav jsem už potkala dost, tohle je ovšem první "chlupatý protagonista"
Vložil: Milan Valden, 18.10.2018 20:45
The Man Booker Prize 2018
Práva na Mlékaře koupilo Argo, román vyjde v češtině zhruba za rok.
Vložil: Jan Vaněk jr., 18.10.2018 18:18
Frankfurtský knižní veletrh 2018: Gruzie
Podotkl bych, že Pšavela nebyl "autor i do češtiny přeložené sbírky lyricko-epických básní Pojídač hadů" s "titulní básní": Pojídač hadů je prostě samostatně vydaná epická skladba (české vydání používá označení poéma) a Černý (se zamlčením "pokrytou" veršovací pomocí Josefa Hiršala) k ní do jednoho... svazečku přidal dvě další.
Vložil: admin, 18.10.2018 15:11
Ferrante, Elena: Tíživá láska
Opraveno, děkujeme
Vložil: Lao tse, 18.10.2018 09:53
Ferrante, Elena: Tíživá láska
odstěhovala se od Říma? "nechala nebo se nedokázala nechat..."? nějaké divné, nemyslíte?
Vložil: brujan, 18.10.2018 02:29
Kosatík, Pavel: Sběrná kniha
Recenze je doporučující, pí Nikol BOU (? čteno bů ?) dost nevěrohodně bučí. Já si knihu koupím. Brujan
Vložil: Magda de Bruin, 15.10.2018 13:26
Mercks, Kees: Čeština jako hlavní obor do dvou let skončí
Paní Mazancová (nejste náhodou Keesova švagrová? V tom případě jsme se kdysi párkrát sešly), o tom, co v Nizozemsku vyšlo/vychází z české literatury, pravidelně informujeme na těchto stránkách. Brožurka o J. A. Komenském vyjde, pokud vím, v nizozemštině, takže nevím, jestli si ji budete moct přečíst....
Vložil: Klara, 15.10.2018 11:51
Frankfurtský knižní veletrh 2018: mudlovská práva
Děkujeme za zajímavé "zpravodajství" z Frankfurt am Main. Pan ředitel, Juergen Boos nazval určitě schválně knižní veletrh politickou platformou. Německá ustava je garantem, že na trh se nedostanu publikace , které porušuji lidská práva. Rozumět dnešnímu, složitém světů nám pomůže čtení a dobre... knihy. Tušila to i paní J. K. Rowlingova když stvořila chytrého a spravedlivého čaroděje s kamarády.
Vložil: Růžena Mazancová, 14.10.2018 20:14
Mercks, Kees: Čeština jako hlavní obor do dvou let skončí
Dobrý den, článek s panem Mercksem je pro mě velice zajímavý. Netušila jsem, že v Holandsku vyšlo tolik krásných knih z naší literatury. Těším se, že si přečtu od K.M. o J.A.Komenském. Přeji další úspěchy v překladech. Děkuji. Růžena Mazancová
Vložil: Magda de Bruin, 14.10.2018 11:23
Zábranský, David: Za_raný turisti
Kdo chce, aby ho okolí přijímalo za "svého", měl by se hlavně naučit jazyk (bez ohledu na to, že se dneska skoro všude domluví anglicky).
Vložil: jirka, 13.10.2018 23:11
Zábranský, David: Za_raný turisti
... líbil, ale myslíte si, že to byl "kluk nebo holka" ... ? a máte za to, že to dotyčný takto "třídí" jako vy? Zdravim z jižních Čech ...
Vložil: redakce, 13.10.2018 16:49
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk
Pan Vaněk má samozřejmě pravdu, autor měl na mysli ÚČL. Chybu jsme opravili.
Vložil: Otakar Vidimský, 12.10.2018 21:03
Bolina, Pavel; Klimek, Tomáš; Cílek, Václav: Staré cesty v krajině středních Čech
Konečně někdo vyvrátil nesmysly, které se píší a natáčejí o hradě Houska. Z knihy zřetelně vyplývá, že hrad Houska kontroloval několik významných dálkových tras, hlavně cestu z Prahy přes Kostelec nad Labem, Řepín a Mšeno do Doks. Pěkné počtení představuje kapitola o hradišti Kamenec.
Vložil: Viking, 12.10.2018 09:20
Kroupa, Daniel: Masaryk – Patočka – Havel
Kromě toho neexistuje žádné nakladatelství Oikoymenh. Jmenuje se Oikúmené a tento obecně rozšířený omyl pochází z toho, že řecké OIKOYMENH, psané v alfabétě, se mechanichy přepíše do minusek, jako by to byla latinka. No ale to by teolog pan Eminger vědět mohl, ne?
Vložil: m p, 12.10.2018 09:10
Kroupa, Daniel: Masaryk – Patočka – Havel
Adjektivum "diploos" znamená "dvojný, dvojitý" a přeneseně "dvoutvářný, zrádný".
Vložil: Jan Vaněk jr., 11.10.2018 22:39
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk
Překvapuje, že výběr zdrojové edice konzultoval M. Meunier "s Ústavem pro jazyk český" a nikoli pro českou literaturu.
Vložil: Lada, 10.10.2018 09:52
Gersão, Teolinda: Mlčení
Milá Lucie, moc mě těší, že se Vám kniha Teolindy Gersao líbí. Pozvolné čtení je správný způsob, jak se s tímto textem sblížit. Pokud vím, v současnosti není další titul od této autorky v edičním plánu žádného nakladatelství. Ale určitě by jich několik za překlad stálo.
Vložil: Lucie, 08.10.2018 12:28
Gersão, Teolinda: Mlčení
Je to typ knihy, u které stačí přečíst 2 stránky a nechat v sobě doznít emoce a myšlenky a až pak pokračovat dál. Za půvab knihy zřejmě můžeme poděkovat i paní překladatelce. Nechystají se další překlady knih Teolindy Gersao? Za případnou odpověď děkuji. Lucie
Vložil: Jirka Omáčka, 08.10.2018 08:37
Alvarová, Alexandra: Průmysl lži
Viditelně pan Horák je ruský troll, kterému názory paní Alvarové viditelně nevoní. Kniha je velmi poučná, a každý by si jí měl přečíst, aby se nenechal tak snadno manipulovat.
Vložil: Dara mazlickova, 07.10.2018 19:22
Romové a Sintové v německy psané literatuře pro děti a mládež
Jsem z rodu Sintu Rozena Vrbová
Vložil: jovanka, 06.10.2018 19:49
Hašek, Jaroslav: Les Aventures du brave soldat Švejk
Doporučuji pokračovat v četbě třeba článkem Prague contre l’esprit de sérieux.
Vložil: Lumir okon, 05.10.2018 06:54
Hruška, Petr: Někde tady. Český básník Karel Šiktanc
Napište mi meil,kdo jste mne znali.
Vložil: Karel Huněk, 03.10.2018 10:28
Jansson, Tove: Jak to bylo dál?
Předmětem kritiky nebylo, nakolik překlad "funguje", nýbrž, že se příliš odchyluje od originálu.
Vložil: Alena Nová, 30.09.2018 16:14
Jansson, Tove: Jak to bylo dál?
U mych deti - 6 a 8 let - text v cestine skvele funguje, tato recenze pusobi zaujate, tak jsem se divala, co si mysli ostatni, pro srovnani doporucuji http://www.klubknihomolu.cz/148606/zviratka-nebo-skritci/ mozna nechat recenzovat deti, kdyz jde o detskou knizku?
Vložil: Jan Vaněk jr., 29.09.2018 23:15
Lan; Tuan: Vietnamská: Kuchařka s rodinným příběhem
Doplním, že to je na dvoustraně 84–5. Bůček byl patrně zkopírován z bezprostředně předcházejícího receptu na bún ch?.
Vložil: Radek Malý, 28.09.2018 00:22
Jansson, Tove: Jak to bylo dál?
Děkuju pěkně. Vzhledem k charakteru recenze i komentáře nabízím individuální zodpovězení případných otázek k překladu na své e-mailové adrese. A ano, můžeme si třeba zasoutěžit, kdo do minuty vygeneruje více rýmu na slovo "šťáva"... Sem dodávám informaci, že na překlad jsem nebyl osloven, ale sám jsem... jen (jakož i jazykovou spolupráci s paní Dagmar Hartlovou) nakladatelství nabídnul.
Vložil: Cenda, 27.09.2018 09:46
Jansson, Tove: Jak to bylo dál?
Knihu jsem nečetl, ale úplně stejný dojem jsem měl z práce Radka Malého na překladu knihy "Bleší cirkus na cestě" od Leny Sjöbergové. Tam se mu povedlo zredukovat příběh o těžkém životě imigrantů v cizí zemi na bujaré a pestrobarevné cirkusové veselí. To pak přijde práce tak skvělé překladatelky, jako... je paní Hartlová, úplně nazmar.
Vložil: Marketa, 26.09.2018 22:37
Lan; Tuan: Vietnamská: Kuchařka s rodinným příběhem
Co to, do haje, je?!!! :-D Nechci bun bo nam bo z bucku ! Ani z bucku bez kuze! :-D
Vložil: Magda de Bruin, 21.09.2018 11:12
Eliáš, Petr
Děkuji, to je mi líto, že jméno překladatele je na úkor poslední věty anotace (někteří nakladatelé by při propagaci titulu možná použili i to, že jsem za něj od vás dostala výroční cenu Albatrosu a že byl jeden ze tří nominovaných na Zlatou stuhu – ale to je samozřejmě typická poznámka “nedoceněného... génia”). Šlo mi spíš o to, že byrokratická složka koncernu zřejmě dusí původní literární charakter jednotlivých nakladatelství. Vzhledem k tomu, že koncern polyká další a další nakladatele, šíří se tenhle vysloveně nekulturní a zkostnatělý postoj čím dál víc. A to mě zneklidňuje.
Vložil: Rebber, 21.09.2018 02:32
Cajthaml, Miloš: Na odstřel
"Možná tuto knihu nakonec spíše než náctiletí ocení jejich rodiče a prarodiče, které utvrdí ve stereotypních představách, že mladí jsou zvlčilí a venku na ně číhá mnoho nebezpečí. Teenageři po dočtení knihy získají nanejvýš mlhavý dojem, že hrát si s pistolemi je doopravdy nebezpečné." Tak pravil Zaradhustra...oops...... Pavel Mandys. A kdyby nedejpánbů rodiče, prarodiče či teenageři si odnesli z knihy jiný názor, Pavel Mandys jim vysvětlí jak jsou pomýlení neboť on jediný přesně ví, jaký dojem z knihy tito čtenáři získají. Už tu zase někdo hovoří jménem všeho pracujícího lidu. K ostatnímu nemá cenu se vyjadřovat, pramení to evidentně z nedbalého čtení. Jak praví klasik: diskutovat s blbcem je jako kopat se s koněm. Nemá to cenu.
Vložil: Kateřina Krištůfková, 20.09.2018 19:08
Eliáš, Petr
Tak u jedné knihy už je jméno překladatele doplněné, to je fajn. Ještě zbývají všechny ostatní překladové tituly.
Vložil: Petr Eliáš, 20.09.2018 16:27
Eliáš, Petr
Máte pravdu, u Všehoknihy vaše jméno chybělo, omlouvám se. Musel jsem obětovat poslední větu anotace, ale teď už tam bude.
Vložil: Magda de Bruin, 20.09.2018 13:33
Eliáš, Petr
Jen ještě taková perlička: při jednání se smluvněprávním oddělením Albatrosu Media mi už v srpnu 2013 Milan Pech výslovně v mailu přislíbil, že na prodejním webu Albatros Media moje jméno uvedené bude. Jde o Všehoknihu Guuse Kuijera z Albatrosu, na webu je i úryvek z knihy, ale moje jméno nikde: https://www.albatrosmedia.cz/tituly/16512993/vsehokniha/.... Ujistil mě také, že v materiálech pro distribuci je překladatel uveden, nicméně už tenkrát jsem si v Kosmasu doplnění jména zařizovala dodatečně sama (Kosmas je v tom naštěstí velmi pružný a jméno doplňuje obratem.) Z toho plyne, že Kosmas je pro zájemce o překladové tituly opravdu lepší adresa než Albatros Media. Ale obchodnímu oddělení to zřejmě nevadí...
Vložil: jirka, 20.09.2018 04:38
Valtonen, Jussi: Oni nevědí, co činí
Obecně k Jitce: takhle se bohužel nedá argumentovat: minulé výsledky a ceny se v umění, a tedy i v uměleckém překladu, "nepočítají", protože se vždycky začíná zase od nuly. A už vůbec nelze argumentovat pracností ("pracoval na tom dobrý rok"), i když sicflajš, píle a pečlivost k zahození samozřejmě... nejsou; píle rozhodně není postačující podmínka, a možná ani ta nutná ne (i když u delšího textu spíš je). Ale překlad to jistě je výborný!!...:-)
Vložil: O.Doubek, 19.09.2018 07:45
Eliáš, Petr
Jako čtenář se také pozastavuji nad tím, že pro zjištění překladatele cizojazyčného textu musím zjišťovat informace u konkurenčního prodejce (např. Kosmase). U knih Plusu, které mají jméno překladatele na obálce, je na domovských stránkách (www.nakladatelstviplus.cz) jméno překladatele zjistitelné z... obrázku obálky.
Vložil: Jan Vaněk jr., 19.09.2018 03:51
Táborská, Dita: Běsa
Osobně jsem poněkud alergický i na "celou plejádu" (což ovšem není nic proti gramaticko-sémantickému pleonasmo-kalku "patří k jedněm z" paní Kateřiny), ale hlavně mě zaujalo, že "úctyhodný rozsah" znamená zhruba 320 normostránek.
Vložil: Kateřina Krištůfková, 18.09.2018 23:08
Eliáš, Petr
Ani já nepotřebuji mít své jméno uvedené na obálce knihy. Ale ráda bych se informaci, kdo knihu přeložil, v propagačních materiálech dočetla (a to u všech překladových knih). Existují lidé, které tato informace zajímá. Nicméně jak píše Magda de Bruin, je to projev kulturnosti, který nelze vymáhat. U... největšího nakladatelského domu u nás bych ovšem takovou kulturnost očekávala.
Vložil: Magda de Bruin, 18.09.2018 22:53
Eliáš, Petr
Překladatel není první hobojista, ale klavírista-sólista, když už chceme používat tenhle příměr. A ten je na každé gramofonové desce uvedený zřetelně, stejně jako skladatel (osobně ostatně nijak nestojím o to, aby moje jméno bylo na obálce mého překladu). Proti uvádění hmotnosti ani dalších parametrů... není námitek, pokud se taky najde místo na rubriku se jménem autora překladu. Připomněla bych tady bod 6 Hexalogu mezinárodní překladatelské organizace CEATL: https://www.ceatl.eu/translators-rights/hexalogue-or-code-of-good-practice. Týká se tedy uvádění jména překladatele jakožto autora překladu všude tam, kde se uvádí autor originálu. To je projev osvícenosti a kulturnosti, který lze od literárních nakladatelů a dalších kulturních institucí (třeba organizátorů různých literárních akcí) očekávat, ale vymáhat se nedá. Kdežto zveřejnit úryvek z překladu bez uvedení autora, jak se děje na zmíněných webech, je porušení autorských práv. Nespolehlivost katalogu s tím souvisí - o tom jsme tu debatovali před několika lety v iLiforu. Poznámce o nedoceněných géniích nerozumím.
Vložil: M Pokorný, 18.09.2018 21:58
Eliáš, Petr
Tak ta hmotnost je tam kvůli poště, žeano. Na gramofonové desce zas máte uvedenou tiskárnu obalu, zatímco jméno prvního hobojisty ne, i když třeba hraje sólo. Nechť jsou překladatelé psáni, kde to jde, budiž. Ale řekl bych, že to lze prosazovat i bez toho permanentního tónu nedoceněných géniů. Osobně... by mě víc trápila třeba nespolehlivost katalogu Národní knihovny.
Vložil: Kateřina Krištůfková, 18.09.2018 21:31
Eliáš, Petr
Jak je vidět i z reakce Magdy de Bruin, snaha jednotlivce se míjí účinkem. V žádném jiném nakladatelství, se kterým spolupracuji, se nemusím obracet ani na obchodní, ani na jiné oddělení - moje jméno všude uvádějí zcela samozřejmě. Pro mě je tato situace dokladem toho, jak si Albatros svých překladatelů... váží. Jestliže je pro Albatros důležitějším údajem hmotnost knihy než její překladatel, mluví to za vše.
Vložil: Petr Eliáš, 18.09.2018 21:07
Eliáš, Petr
To byste se, Kateřino, divila, kolik sil už to stálo. Snad ode mě není příliš troufalý vás poprosit, jestli byste svou vlastní snahu nasměrovala účelněji, tj. k vedení obchodního oddělení, které e-shop spravuje. Myslím, že když budou výtky přicházet z různých stran, spíš se neminou účinkem.
Vložil: Kateřina Krištůfková, 18.09.2018 20:41
Eliáš, Petr
I já jsem usilovala o to, aby Albatros na svých stránkách moje jméno uváděl, protože Kniha Zlín ho na svých webovkách samozřejmě u všech mých knih má. Krátkou chvíli tak bylo moje jméno paradoxně uvedeno v kolonce autor spolu se skutečným autorem, což ovšem také nebylo v pořádku. Myslím, že přidat jednu... kolonku pro jméno překladatele snad tolik sil nestojí.
Vložil: Magda de Bruin, 18.09.2018 19:05
Eliáš, Petr
Přidávám se ke Kateřině Krištůfkové. U poslední knížky pro Albatros jsem si vymohla, že jméno dodatečně doplnili do anotace, ale u předchozí se neuvádí - přitom je na webu i anonymní ukázka z překladu, a to už je jednoznačné porušování autorských práv překladatele. Podle mých zkušeností je to dokonce... tak, že koncern Albatros Media jméno překladatele nespokytuje ani v údajích o titulu pro webová knihkupectví, takže i třeba na Kosmasu, kde jinak překladatele uvádějí, jsem si u titulu z Knihy Zlín i z Albatrosu musela sama dodatečně zařídit, aby tam moje jméno doplnili. Ozývám se na to pokaždé, když překládám pro nakladatelství z koncernu Albatros Media (takže už několik let). Nechápu, proč je tak těžké to napravit.
Vložil: Petr Eliáš, 18.09.2018 19:04
Eliáš, Petr
Kateřino, máte pravdu, je to smutné, z určitého úhlu pohledu dokonce v rozporu s autorským zákonem. Však se to taky snažíme změnit, seč nám síly stačí.
Vložil: Jitka J., 18.09.2018 12:21
Eliáš, Petr
"Myslím si, že by mi nikdy nešla sci-fi ani fantasy." A přitom Harry Potter, Čarodějka v zácviku, Loď mezi hvězdami, Psí hvězdy... A všechno fajn překlad. :)
Vložil: Kateřina Krištůfková, 18.09.2018 08:08
Eliáš, Petr
Poznámka ke zvyšování prestiže překladatelského povolání a uvádění jmen překladatelů: Na webových stránkách Albatrosu se v detailních informacích o jednotlivých knihách dočtete leccos, třeba i kolik kniha váží, ovšem kdo ji přeložil nikoliv. Opravdu smutné.
Vložil: @m p, 15.09.2018 14:21 , 17.09.2018 19:42
Neogrecistická jubilea 2018
Kazantzakis = zdrobnělina od Kazantzis [kazandzis], což je příjmení tureckého původu: v turečtině kazanci (na konci je turecké "i bez bodky"), foneticky [kazandžy] = kotlář. Kotel = turecky kazan; -ci je turecká přípona odvozující jména řemeslníků atd. (kahve = káva, kahveci = kavárník atd.).
Vložil: Jiři Fejta , 17.09.2018 14:51
Piccolomini, Enea Silvio: Historie česká
chtěl bych tuto knihu koupit , případně budu rád za informaci kde se dá koupit , děkuji Jiří Fejta
Vložil: jan lukavec, 16.09.2018 11:13
Cílek, Václav; Majer, Martin; Schmelzová, Radoslava a kol.: Tetín svaté Ludmily
V EU mají totiž místo i nekřesťané. Jak napsal B. Doležal, EU nemá ambice být teokratickým soustátím, ale uspořádáním, v němž se její obyvatelé, křesťané i ateisté, budou pokoušet řešit své „časné věci“. Z kulturně historického hlediska ten odkaz v ústavě být mohl, ale i tak je tu dost fundamentalistů,... kteří křesťanství zneužívají v boji všemu, co neodpovídá jejich rigidní představě o tom, co to je Evropa.
Vložil: , 16.09.2018 09:59
Cílek, Václav; Majer, Martin; Schmelzová, Radoslava a kol.: Tetín svaté Ludmily
Vložil: Robert F Holub, 16.09.2018 09:58
Cílek, Václav; Majer, Martin; Schmelzová, Radoslava a kol.: Tetín svaté Ludmily
Jestli opravdu tech 12 hvezd na EU vlajce se tyka Panny Marie, jak je mozne ze EU odmita pripustit zasadni roli Judeo-Krestankse civilizace v tom cim jsme?
Vložil: m p, 15.09.2018 14:21
Neogrecistická jubilea 2018
Resp. po rozmyšlení (a pochopení předchozího přispěvatele), "Kazan-" je, chápu-li dobře, jeden kmen a "-tzakis" druhý, pak tedy rozhoduje pravidlo pro psaní spřežky tau-dzéta, a to je podle tabulky "tz" (i když výslovnost, zdá se, je "dz"?). Snad by si to ale tedy paní Šípová mohla rozmyslet souvisle... a vysvětlit nám to taky souvisle?
Vložil: m p, 15.09.2018 10:09
Neogrecistická jubilea 2018
"nt (uvnitř slov) = nd", píše se v tabulce. Spíš se mi ale vnucuje upřímně míněná otázka: pokud se spisovatelovo jméno správně má psát Kazandzakis (a třeba Poláci to činí), proč mi Google mimo tuto noticku na ili ukáže už jen jenom jeden český zdroj, kde se tak děje (https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/121226/SpisyFF_202-1976-1_4.pdf?sequence=1)?... "Slovník řeckých spisovatelů" nemám po ruce, tam je to jak?
Vložil: K přepisu z novořečtiny, 14.09.2018 21:25
Neogrecistická jubilea 2018
https://urls.ff.cuni.cz/cs/knihovna/oddeleni-novorecfil/: "?? tz, ???µ???? Tzamaika" => Kazan-TZ-akis... v souladu s českou vydavatelskou tradicí :-) . "Novořecké NT odpovídá D": To se v novořečtině vyslovuje [kazaDzakis]?
Vložil: valley, 14.09.2018 21:16
Neogrecistická jubilea 2018
Díky za vysvětlení!
Vložil: Magda de Bruin, 14.09.2018 20:46
Hůlová, Petra: Jak Martin Krafl nalil čistého vína
Jen taková paralela: když v roce 2016 byli čestným hostem veletrhu ve Frankfurtu Nizozemci a Vlámové, příslušné literární fondy (tedy řekněme instituce srovnatelné s ČLC) jmenovaly “uměleckého intendanta”, jímž byl všestranný vlámský autor se silnou vazbou na německé prostředí a rozsáhlými mezinárodními... kontakty Bart Moeyaert – ten se stal tváří akce a vnesl do programu taky mnoho vlastních originálních nápadů (a vedle toho byl součástí doprovodného programu např. koncert v Německu nesmírně populárního zpěváka Hermana van Veena, aby se pokrylo široké spektrum kulturních zálib obecenstva v hostitelské zemi). Své plány intendant představil m.j. necelý rok před konáním veletrhu, v prosinci 2015 v Amsterodamu na Překladatelských dnech – organizovaných oběma fondy, ale zda Moeyaert při prezentaci fondy jmenoval, si nevzpomínám. Obecenstvo totiž hlavně zajímalo, co všechno se chystá, a zejména jakým způsobem se tam představí práce překladatelů a jejich nezastupitelný význam při uvádění literatury v cizině. Intendant měl samozřejmě kolem sebe celý organizační tým, v němž byly oba fondy taky zastoupené, protože mají – na rozdíl od ČLC nebo MZK – dlouholetou zkušenost s pořádáním literárních akcí po celém světě. Ale nejvíc energie fondy věnovaly zajišťování nových německých překladů (jen z beletrie jich do zahájení veletrhu vyšlo 306 u 132 německých nakladatelů). Pokud taková dělba práce funguje i mezi Martinem Kraflem a ČLC/MZK, tzn. že v náběhu na Lipsko (např. za pár týdnů ve Frankfurtu) bude ČLC/MZK neúnavně pracovat na tom, aby aspoň každý z nominovaných autorů v březnu v Lipsku mohl říct, že z jeho díla buď v němčině právě něco vyšlo, nebo v nepříliš vzdálené budoucnosti vyjde, čestné hostování na tomto knižním veletrhu splní účel. Je škoda, že se o programu půl roku před veletrhem dosud nedá najít nic bližšího (třeba na webu http://ahojleipzig2019.de/). Kdo nebyl v Městské knihovně (a podle fotek tam opravdu mnoho lidí nebylo), má smůlu?
Vložil: Pavlína Šípová, 14.09.2018 18:06
Neogrecistická jubilea 2018
Přepis z novořecké alfabety do české latinky respektuje výslovnost. Novořecké "nt" odpovídá "d", obdobně další spřežky "mp, ts, gk" odpovídají "b, c, g" Více na https://urls.ff.cuni.cz/cs/knihovna/oddeleni-novorecfil/.
Vložil: valley, 14.09.2018 12:03
Neogrecistická jubilea 2018
Skutečně se NK může psát i s D? KazanDzakis? Řečtinu neovládám, proto se ptám. Děkuji.
Vložil: Jovanka Šotolová, 13.09.2018 11:09
Bellová, Bianca
Vrátila bych se k větě z jedné otázky „Někdy je překlad lepší než originál a díky němu se kniha stane v dané zemi bestsellerem.“ a musím také zdůraznit, že pro překladatele je taková formulace - ač to pro laika může znít divně - nepřijatelná. Redakční čtení ale v tomto případě nemohlo zasahovat do již... hotového rozhovoru, proto jsme otázku nechali tak, jak byla položena.
Vložil: Magda de Bruin, 12.09.2018 22:41
Bellová, Bianca
Napsala jsem, že podle našich zkušeností Litera (a doplním teď, že ani žádné jiné české ceny) "nemá žádný přímý vliv na počet překladů". Ale že ji/je nakladatelé rádi zmíní na záložce. Jestli to působí jako tvrzení, že je "úplně bezvýznamná", tak to je mi líto (já to z té své reakce nevyčtu). Reagovala... jsem tím hlavně na vyznění rozhovoru, který se na jedné straně vysloveně týká pronikání české autorky do ciziny, ohlasu její knihy v cizině atd. a současně se tam v otázkách neustále vrací Litera jako klíčová událost, z čehož vzniká dojem, že ty dvě věci jsou nějak propojené. Chtěla jsem z pohledu literární agentury, která dotazovanou autorku zastupuje, vysvětlit, jak to funguje ve skutečnosti.
Vložil: Pavel Mandys, 12.09.2018 21:41
Bellová, Bianca
Ale já netvrdím, že je v tom směru Litera nějak významná, jen si nemyslím, že by byla úplně bezvýznamná, jak to působí z té první reakce. Stejně jako jsou pro české nakladatele a pak jejich PR oddělení a pak novináře a recenzenty více (v případě anglických a amerických) či méně (v případě většiny ostatních)... významné literární ceny venku.
Vložil: Magda de Bruin, 12.09.2018 18:51
Bellová, Bianca
Ještě se nám nestalo, že by se na nás zahraniční nakladatel obrátil s tím, že má zájem o určitý titul, PROTOŽE vyhrál Literu (Cenu Josefa Škvoreckého, Českou knihu atd. atp.), případně že by se zajímal, kdo letos tu nebo onu českou cenu vyhrál. Zato se nám stalo, že se nakladatel vyptával, jestli nevíme,... kdo letos dostane za ČR Cenu EU. Jen pro pořádek: netvrdím, že se české knihy dostávají ciziny výhradně díky Ceně EU - pro Tomáše Zmeškala i Bianku Bellovou platí, že překladatelská práva do několika zemí byla prodána už před udělením téhle ceny, protože naše agentura tituly samozřejmě aktivně nabízí, o některá vydání se zaslouží překladatel, jak zmiňuje Bianca Bellová. Jestli je Litera přesto tak významná pro zahraniční nakladatele, čím to, že překlady jiných vítězů Knihy roku by se daly spočítat na prstech jedné ruky?
Vložil: Pavel Mandys, 12.09.2018 17:57
Bellová, Bianca
OK, u Dějin světla je to 9 překladů vydaných, do dalších čtyř zemí jsou prodána práva, takže ten rozdíl není tak markantní. Ale v případě Milostného dopisu klínovým písmem je to za zmíněných sedm let, v případě Dějin světla za tři roky, zatímco Jezero má práva prodána do 17 zemí za necelé dva roky (počítáno... od zisku Ceny EU).
Vložil: Magda de Bruin, 12.09.2018 17:26
Bellová, Bianca
Údaje na czechlit jsou "Vybrané vydané překlady" (je to tuším i proto, že do příslušné rubriky se vejde jen omezený počet titulů). Tomáše Zmeškala zastupuje také Pluh - kniha dosud vyšla ve 12 jazycích (13. se připravuje), údaje o překladech Němcových Dějin světla se najdou na webových stránkách jeho... agentky Dany Blatné. Spekulovat o významu Litery - Knihy roku samozřejmě lze vždycky, ale podle našich zkušeností při rozhodování nakladatelů o tom, zda určitý titul vydají, české ceny nehrají významnou roli. Až ve chvíli, kdy překlad vychází, hodí se takový údaj na záložku. O motivech nakladatelů máme zpravidla dobrý přehled. Když jim jde o grant, netají se tím (mnohdy dají nabídku krátce před termínem a velmi spěchají na uzavření smlouvy). Konkrétně to samozřejmě rozebírat nebudu, protože detaily obchodního jednání se na veřejnost nevynášejí. Ale moje glosy jsou podložené fakty, nejsou to spekulace.
Vložil: Pavel Mandys, 12.09.2018 15:53
Bellová, Bianca
Jen k tomu vlivu literárních cen: je nepochybné, že přímá grantová podpora knih oceněných Cenou EU je pro nakladatele výrazná motivace. Zároveň ale předchozí vítězové za ČR, knihy Jana Němce Dějiny Světla a Tomáše Zmeškala Milostný dopis klínovým písmem se za 3, resp. 7 let dočkaly pouze 4, resp. 5... překladů (alespoň dle údajů na CzechLit.cz). A teď už lze spekulovat, jestli je to tím, že Jezero na rozdíl od obou zmíněných vyhrálo v Liteře Knihu roku, nebo jestli na to mělo vliv ještě něco jiného (že se třeba mezitím lépe zaběhl grantový mechanismus spojený s Cenou EU nebo že je to próza nespojená s českým prostředím a tudíž univerzálně srozumitelnější).
Vložil: Bedřich Ptáček, 12.09.2018 13:24
Fieber, Michal: Soukromé bludiště
Ahoj Jardo, dočetl jsem povídku - Smrt Alanského řezníka. Ani jsem nevěděl, jak se Ti líbil u nás poslední posez s tatarákem a flambovanými palačinkami od hasiče Jardy. Bylo tam pěkně, ale je to dost daleko. Měj se fajn Béďa (Trávníček)
Vložil: Vladimír Horák, 12.09.2018 10:45
Alvarová, Alexandra: Průmysl lži
Od knihy jsem očekával profesionální a objektivní vhled do politického marketingu tzv. "za oponou". Namísto toho jsem od prvních stránek četl zaujatou, manipulativní a z novinářského hlediska velmi neprofesionální spisek, ze kterého prosakuje velmi špatná znalost prostředí politického marketingu a naprosto... fatální nepochopení úlohy této profese, tedy že autorka byla pouze námezdní najatou silou, která za peníze nehodnotí "pro koho", ale "za kolik". Z jejího postoje je zřejmé, že v minulosti by snadno (a možná i ráda) byla v týmu Leni Riefenstahlové (kterou autorka ve své knize uvádí), potažmo v týmu Josefa Goebbelse. Jen se autorka minula s jejich dobou. Takto novinářsky (autorka o sobě uvádí, že je novinářkou) nevyvážené informace, jimiž jsou prodchnuty všechny texty knihy, by mohly být součástí přednášky žurnalistiky na FF UK s názvem "Jak nesmí vypadat novinářská práce". Kniha „Průmysl lži“ není objektivním sdělením o oboru, který vytváří sofistikované lži, jehož součástí byla autorka několik desetiletí. Chybí profesionální nadhled, objektivita a vyváženost tak, aby měl čtenář volbu souhlasu či nesouhlasu. Nesouhlas ale je v textu podprahově „vadný“, a tak čtenáře manipuluje pouze k souhlasnému postoji. Text je plný osočování bez důkazů, negativního nálepkování nesouhlasného postoje a tento fakt jen ilustruje, že autorka se není schopna oprostit od naučených technik manipulace a snaží se své čtenáře zahnat na jí určené názorové pozice. Na to ale v našich zeměpisných šířkách máme příliš historických, více či méně vzdálených zkušeností, než abychom se nechali tímto laciným trikem ošálit. Snad v jiné zemi, nebo možná mladí studenti to autorce uvěří, ale i studenti dospějí a snadno při dnešních možnostech informačních zdrojů zjistí ten bezbřehý klam cílící na první signální, kterým se nás autorka této knihy snaží ovlivňovat, nikoliv objektivně informovat. Již v předmluvě autorka uvádí: „Mám strach, že moje země ztratí svobodu a demokracii dřív, nežli si uvědomí, že byla napadena“. Ano, napadení strachem tak, jak jej autorka vyvolává v každé kapitole své knihy, aniž by opustila povrchní rovinu své nehluboké znalosti prostředí politického zákulisí. Tato neznalost je zcela evidentní a nic na tom nezměnil ani fakt, jak dlouhou dobu v tomto prostředí prožila. To, že vidí „absurdní chování svých sousedů na vesnici“, spočívající v obavě z přišedších cizinců je opět jen důkazem autorčina nepochopení obyvatel (a nejen na vesnici, ale proč ten despekt k vesnici a ta selekce, vesnice v sobě vždy nesla sílu zdravého úsudku, dokladem je úsloví „zdravý selský rozum“) této země. Naše historická zkušenost, dostatek sebevědomí a kritického myšlení velké většiny lidí nám umožňuje nezařadit se do stáda, kam nás právě průmysl lží směruje, a to za dlouholetého přispění autorky, která je součástí tohoto oboru, byť nutno podotknout nijak významnou či úspěšnou. Tedy navzdory obavám autorky si občané této země stále udržují zdravé názory v celé své šíři, mohou se o ně přít a nemusí se podřizovat lidem, jakými jsou „političtí marketéři“, kteří by nejraději seřadili voliče do jednoho šiku a samozřejmě do toho „svého“, jediného správného, za který obdrží svých třicet stříbrných, ať je to a od kohokoliv, jen když zaplatí (dosaďte si libovolně Hitler, Stalin, Hillary Clinton, Kim Čong-un či, M. Kalousek nebo V. Filip). Z knihy jsem se nedozvěděl o pozadí politického marketingu nic nového, co jsem se v knize dozvěděl je osobní názor autorky na obyvatele této země, s jakým despektem je hodnotí a jak si je jistá ve svých poučkách o manipulaci s davem. Nelze paušalizovat, a tak je nutné připustit, že částečně jsou autorčiny závěry opodstatněné, avšak současný stav země a společnosti ji usvědčuje z omylu, který není schopna ve své provozní slepotě marketéra vidět. I přes každodenní stěžování si na vše a všechny si lidé v této zemi užívají dosud nebývalá blahobyt a můžeme to relativizovat, ovšem na rozdíl od velké části Světa se zde více než 70 let neválčí, když otočíte kohoutkem u umyvadla, teče voda, což značná část Světa nezná, když zapnete spínač svítí světlo, historicky nejnižší nezaměstnanost, kdy zbyli již nezaměstnaní jen ti, kteří ani práci nehledají, nákupní košíky jsou plné, nabídka zboží nekonečná a stesky na nedostatky jsou naším národním rysem, „aby si snad někdo nemyslel, že jsem spokojen“. Můžeme si číst co nám libo, poslouchat hudbu, která se nám líbí, říkat co si myslíme a dělat co nám zákon nezakazuje. Bezpečí, svoboda a sebevědomí lidé, to vidím kolem se já. Krásná doba, a proto se zde nedaří politickým marketérům, jakými je i autorka této zbytné knihy. Rád bych alespoň doufal, že autorský honorář za svou knihu (alespoň tu část z mého nákupu) použije autorka v rámci své katarze k pozitivnímu pohledu na své spoluobčany a zaměří se na společensky prospěšnější činnost. Naše nádherná země by byla zase o něco krásnější.
Vložil: emilhakl, 12.09.2018 10:29
Hakl, Emil: Setkání s drakem
Pro Jakuba: Odsouzení se nemělo odehrát šmahem, spíš jen jako krátké odpolední setkání s knihou, která vám na první dobrou nesedne. Vadil mi lineární, skoro jakoby infantilní jazyk, nikoli draci. Ale jak říkám, od Ishigura si najdu ještě aspoň 1 knihu, abych jen tak neplácal.
Vložil: Magda de Bruin, 11.09.2018 14:04
Bellová, Bianca
Oprava: kniha se ve francouzštině jmenuje Nami.
Vložil: Magda de Bruin, 11.09.2018 12:55
Bellová, Bianca
Jen pár glos ze zkušeností literární agentury Pluh, která zastupuje m.j. i Bianku Bellovou: Litera nemá žádný přímý vliv na počet překladů, zato Cena EU za literaturu ano (jsou nakladatelé – zejména balkánští, ale i čeští –, kteří tituly laureátů nakupují naslepo a do počtu kvůli grantu, překladatele... hledají až následně; ale i při aktivním nabízení titulu agentovi pomáhá, když se může odvolat na tuto cenu). Agent má v případě pochybností možnost vyžádat si překlad před vytištěním ke kontrole, ale jinak se do výběru překladatele nevměšuje – to je odpovědnost nakladatele, protože ten kvalitu překladu ve svém jazyce (na rozdíl od agenta) dokáže posoudit, a je v jeho zájmu, aby vydával kvalitní překlady (i když z české překladové produkce víme, že ne všichni nakladatelé na to dbají). Zato agent může například díky aukci zvednout cenu za překladatelská práva (bez ohledu na to, zda se kniha bude prodávat tak, aby se nakladateli vysoká záloha splatila). Skoro žádný překladatel z češtiny (bez ohledu na odborné schopnosti) se pouze literárními překlady neuživí. I jako překladatelku mě zarazila věta: „Někdy je překlad lepší než originál a díky němu se kniha stane v dané zemi bestsellerem.“ Pokud se některý český titul v určité zemi (poměrně) dobře prodává (termín bestseller se tu nehodí), neznamená to, že je „překlad lepší než originál“ (protože to se v odborných kruzích nepovažuje za poklonu), ani že je lepší než překlady knih, které se (jako většina českých knih) prodávají málo. Na prodejnost mají vliv jiné věci: někdy třeba ochota autora pomoct nakladateli s propagací (zvlášť když se podaří zajistit, aby autor vystoupil v širším rámci – na veletrhu, literárním festivalu apod.), známost v určité jazykové oblasti se dá postupně budovat opakovanými návštěvami, ohlas první knihy je třeba včas podpořit dalším titulem. Kniha musí být dostatečně zajímavá a překlad dostatečně dobrý, to je samozřejmé. Mimochodem názvy cizojazyčných verzí se od originálu někdy liší – např. ve francouzštině má kniha Bianky Bellové titul Mani.
Vložil: Jakub, 11.09.2018 10:34
Hakl, Emil: Setkání s drakem
Zvláštní situace, když můj oblíbený spisovatel šmahem odsuzuje mého oblíbeného spisovatele. Chyba je dle mého ale spíš na straně návštěvy - příště radno zapomenout spíš laureátovu povedenější žánrovku "s přesahem" Neopouštěj mě nebo rovnou jeho Malíře pomíjivého světa či Soumrak dne...
Vložil: Milan, 11.09.2018 09:09
Pullmann, Michal: Konec experimentu: přestavba a pád komunismu v Československu
"Konec experimentu" je studie,která je prvosledovým průzkumem období období r.1968 a "přestavby a glasnosti".Není vyčerpávající ani náhodu je to taková zevrubná příručka jaké psával B.Dobrovolný blahé paměti.Nicméně naleznou se v této studii pravdivé prvky opsané z ruské literatury o Gorbačovovi... a jeho perestrojky.R.1968 je popsán velmi schematicky,autor neměl prostudován r. 1918 za vlády Karla I a jeho snahu o uzavření míru a trend do "hořkého konce".Obdobná byla situace v r.1968, kdy se chtělo vystoupit z VS a obdobné rezonance se objevují i nyní v souvislosti s NATO.Zdůrazňovat jazyk a jeho vliv na období r.1968 je poněkud zavádějící,ale je pravdou,že komunistická klišé minulosti byla nepoužitelná.G.Husák ,kterého vyneslo období r.1968 na čelo KSČ a státu ,jej nakonec předal hochům v r.1989 na rozloučenou s nimi popil a pokouřil "ameriky" a my víme jaký byl přímý trend k rozpadu Československa ,ale i SSSR a VS.Je mnoho nezodpovězených geopolitických otázek ,které nás čekají v 21 století.Je to přínosná studie.
Vložil: emil hakl, 09.09.2018 08:29
Hakl, Emil: Setkání s drakem
Despekt k žánrům není absolutní, jen mě mrzí, že se tím literatura ještě víc drolí a znepřehledňuje. Pohřbený obr mě nenadchl spíš svým nevynalézavě stejnorodým stylem vyprávění, ale to je věc čtenářského vkusu a přes ten nejede vlak. Drak jako takový mi nevadí, stejně jako mi nevadí Řehoř Samsa. Rozdíl... mezi nimi však je právě v přítomnosti či nepřítomnosti myšlenky.
Vložil: Jitka J., 07.09.2018 20:32
Hakl, Emil: Setkání s drakem
Výkřik na obálce o kombinaci Austenové, Kafky a Prousta je skutečně hloupý, ale jinak je podle mě Pohřbený obr zcela jiný, než jak vyplývá z tohoto článku. Neodpovídá ostatně už první věta, že se kniha hemží obry, netvory a princeznami, fantaskní motivy vstupují do děje ve velmi omezené míře a nejdůležitějším... "nadpřirozeným" prvkem je tu mlha přinášející zapomnění. Oprávněnost udělení Nobelovy ceny vzhledem k nedostatečné znalosti Ishigurova díla posoudit nemůžu, ale Pohřbený obr rozhodně je mimořádný příběh.
Vložil: Jitka J., 07.09.2018 19:37
Miéville, China: Nádraží Perdido
Nevšimla jsem si, že je recenze tak stará, děkuji za vysvětlení.
Vložil: Gregor, 07.09.2018 14:47
Hakl, Emil: Setkání s drakem
Proč se podle Vás dvouhlavý drak a rozumná úvaha vylučují? Není náhodou v Pohřbeném obrovi obojí? Není zbytečný předsudek se domnívat, že přítomnost draka v textu automaticky znamená pokleslost a absenci myšlenek? Proč takový despekt k "žánrovkám" a co to slovo podle vás vlastně znamená?
Vložil: Alena Dvořáková, 07.09.2018 10:11
Kalfař, Jaroslav: Kosmonaut z Čech
Když jsem svůj komentář výše psala jako bezprostřední reakci na Mandyse, netušila jsem, že velice podobně, jen důkladněji se o románu skoro před rokem vyjádřila Eva Klíčová v recenzi nazvané Věšák na nesmysly (Salon, Právo, 2. 10. 2017). Chcete-li si o díle udělat adekvátní představu, doporučuji začít... Klíčové recenzí.
Vložil: A Dvořáková, 06.09.2018 21:02
Kalfař, Jaroslav: Kosmonaut z Čech
Mám pocit, že jsem četla jiný román než recenzent. Jak mohl Kalfařův Spaceman of Bohemia (četla jsem Kosmonauta v původním, anglickém znění) sklidit tolik pochvalných recenzí v angloamerickém tisku, opravdu nechápu. Umím si to vysvětlit jen takto: obráží se v tom autorovo mládí (mám zkušenost, že angloameričtí... recenzenti bývají k mladým autorům a jejich prvotinám velmi shovívaví). A zároveň to ukazuje, jak málo toho lidé ve Státech, v Anglii a Irsku o Česku vědí, a jak rádi si tím pádem nechávají potvrdit své stereotypy. Ten román je podle mě jazykově nevynalézavá fantasmagorie, která se neumí rozhodnout, čím chce vlastně být: jestli spíš satirickou scifi, ulítle humornou mytologií, nebo vážným existenciálním románem (první dva aspekty převažují v první půli románu, v poslední třetině se naopak román nutí do existenciální polohy). Kombinují se neuvěřitelné zápletky, a přitom se do čtenáře hustí elixír nejrůznějších českých klišé (od Tatranky, vepřa a plzně přes komunismus a Havla až po Libuši, Jana Husa a pražský orloj). Zvlášť v zápletce o komunistickém zločinu a trestu se navíc jasně ukazuje, jak povrchní je autorovo historické povědomí o tom, jak to v Čechách za komunismu a po sametové revoluci chodilo (a dodnes chodí): zvlášť představa, že se po revoluci k moci a penězům dostali zrovna ti, kteří byli předtím mučeni Grebeníčky a Vondrušky v Uherském Hradišti, případně v Minkovicích, mi připadá doslova k popukání, respektive k pláči (viz Babiš a většina českých miliardářů a zákulisních hráčů české politiky, kteří tedy rozhodně žádnými disidenty ani vězni svědomí nebyli -- jestli nevěříte, tak si vyhledejte jejich životopisy). V tom se ale asi projevuje hlavně autorovo mládí, a nejspíš i fakt, že od patnácti žije ve Státech (hádám, že do Čech jezdí hlavně za babičkou, protože popisy života na vesnici u Ohře mi připadaly z celého románu nejvěrohodnější). V té próze se sice najde pár zábavných a pár dojemných momentů, ale většinou je to samé klišé a nuda, jak pokud jde o jazyk, tak pokud jde o děj. Srovnávat Kalfaře s Rushdiem (!), který i ve svých nejhorších románech (Fury, The Ground Beneath Her Feet, The Golden House) pořád ještě píše nesrovnale líp a zábavněji, to je s prominutím zločin na literatuře. A mimochodem, nedávno zpracoval podobné existenciální téma (nahlédnutí lidské existence z vesmíru) László Krasznahorkai v tragikomické povídce o Juliji Gagarinovi ve sbírce Megy a világ (angl. The World Goes On) z roku 2013 – daleko působivěji.
Vložil: Daniel Mukner, 05.09.2018 15:09
Táborská, Dita: Běsa
Vážená paní Kateřino, děkuji za názor a velmi se omlouvám, "hlavní protagonista" je bohužel spojení, které se mi dere do projevů pravidelně, byť jsem na něj byl (nejen Vámi) upozorněn už několikrát. Síla zvyku, bohužel. Příště už se tohoto lapsu určitě vyvaruji. Ještě jednou děkuji. Přeji pěkný den... D. Mukner
Vložil: Kateřina, 05.09.2018 12:03
Táborská, Dita: Běsa
Pane Muknere, vaše recenze jsou povedené a přesto, že se ne vždy ve všech názorech na recenzované dílo shodneme, patří k jedněm z mých oblíbených na iLiteratuře. Nicméně vám už podruhé unikl „hlavní protagonista“ (resp. protagonistka); je škoda kazit si tak pěkné texty takovými (pro některé možná malichernými,... pro některé však nikoliv) chybami.
Vložil: J. Ehrenberger, 04.09.2018 13:29
Miéville, China: Nádraží Perdido
Jitce: Ano, Gormenghast samozřejmě česky vyšel, nicméně podle všeho až roku 2004. Recenze je z konce roku 2003. Ostatně Ladislav Nagy tehdy na titul taktéž uveřejnil, a to v Hospodářských novinách.
Vložil: Jitka J., 04.09.2018 10:42
Miéville, China: Nádraží Perdido
Nevím, jak mám rozumět závěru prvního odstavce – Gormenghast přece do češtiny přeložen byl? Nebo se myslí něco jiného?
Vložil: redakce, 02.09.2018 12:14
Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky
Dobrý den, na nakladatele se jistě můžete obrátit e-mailem, ale také osobně například v rámci knižních veletrhů - blíží se například Svět knihy Plzeň nebo Tabook. Doporučujeme obrátit se zejména na nakladatatelství, která se na původní tvorbu pro děti zaměřují.
Vložil: Jiří Máška, 01.09.2018 21:38
Česká nakladatelství - odkazy na webové stránky
Dobrý den, napsal jsem knihu pohádek, ilustroval a udělal grafickou přípravu pro tisk. Je kompletně připravena. Jak tuto mohu nabídnout nakladatelství. Jiří Máška www.maskaart.com e-mail: maskaart@email.cz Tel.777-344748
Vložil: Honza, 31.08.2018 14:48
Miéville, China: Nádraží Perdido
Recenze naprosto neodpovídá mému dojmu z knihy. Většina toho, co recenzent píše, jsem v knize vůbec nevnímal jako to hlavní. Podle mě je to intelektuální blábol, vidí věci tam, kde nejsou a nemluví vůbec o příběhové a stylystické dokonalosti tohoto díla a autora vůbec. Nehledě na to, že komolí jméno... hlavního města :) Pro mě jeden z nejsilnějších knižních zážitků.
Vložil: Gregor, 31.08.2018 12:15
Pynsent, nebo Čapek?
Moc pěkný článek, díky za něj!
Vložil: Tomáš Kaplan Fojtík, 29.08.2018 11:03
Roguljič, Hana: Norské děti
Obávám se, že autorce se nepovedlo udržet odstup od případů, kterými se nechala inspirovat. A to především kauzou Michalákovi. Ten příběh v knize je dost silný, ale v podtextu – mezi řádky – tam prakticky pořád cítím skandovat heslo „Norsko krade děti“, které se u nás tolik zabydlelo. Místo dobrého... románu se tato kniha může stát dalším klackem do ruky, a to se mi nelíbí.
Vložil: Kateřina Středová, 25.08.2018 15:55
Castañeda, Kateřina: Hádej, můžeš jednou
Vážená paní Kateřino, děkujeme za upozornění, "hlavní protagonista" byl samozřejmě přehlédnutá chyba.
Vložil: Kateřina, 25.08.2018 10:13
Castañeda, Kateřina: Hádej, můžeš jednou
Vážený autore, s Vaší recenzí téměř úplně souhlasím a děkuji Vám za ni, nicméně (nejeden!) „hlavní protagonista“ mi drásá oči. Zjistěte si, prosím, význam slova protagonista...
Vložil: , 23.08.2018 10:46
Szerb, Antal: Cesta za mesačného svitu
Román hledá odpověď na vzrušující otázku, zda se lidská duše může vrátit do své minulosti, zbavit se pout dospělosti. "Musíš zůstat naživu. Pokud člověk žije, stále se něco může stát. " tak zní slova Mihálye na cestou domu se svým otcem. V lednu 1944 Antala Szerba zabílí maďarsky fašisty v Balf,... na Maďarsko-rakouské hranici.
Vložil: Jakub Gazárek, 22.08.2018 10:36
Smith, Clark Ashton: Mimo prostor a čas
Jen bych poopravil poslední větu - nejedná se rozhodně o sebrané spisy (Smith toho napsal mnohem mnohem více), nýbrž spisy vybrané, takové best of shrnutí pro českého čtenáře do dvou svazků. Pokud má někdo zájem o kompletní dílo CAS v originále, pak je dostupné pětisvazkové vydání (+ jeden svazek zbylých... juvenilií, básní apod.) od vydavatelství Night Shade Books.
Vložil: Zdeněk A. Eminger, 21.08.2018 08:26
Chaloupka, Jan: Závod míru aneb Tour Východu
Souhlasím s vámi. Vložil jsem podobný prožitek do těchto vět: "Někdy jeho expozé míjejí klíčové téma přímo obloukem. Ne že by společenské a politické změny neměly zásadní vliv na přeorganizování sportovních svazů a zvláště financování sportu, ale jak tyhle povšechné monology, v nichž se objevuje... i Evropská unie, souvisejí se Závodem míru, netuším. Myslím si, že některé ze závěrečných kapitol součástí jinak dobré knihy být nemusely."
Vložil: Karel Huněk, 20.08.2018 12:42
Chaloupka, Jan: Závod míru aneb Tour Východu
Děkuji za informaci. Čtyřicet let jsem žil v domnění, že Závod míru je totéž co Tour de France.
Vložil: Antonín Šrajer, 18.08.2018 17:42
Chaloupka, Jan: Závod míru aneb Tour Východu
Koupil jsem si tuto knihu s obrovským nadšením. Závod míru je moje srdeční záležitost a mrzí mne, že jako takový už není. Kdybych měl ty potřebné peníze, neváhal bych a pomohl bych mu se narodit podruhé. I já si myslím, že Závod míru by byl čtvrtým podnikem Grand Tour (vedle TdF, Gira, Vuelty). A teď... ke knize. Od začátku jsem ji hltal se všemi skvělými informacemi a postřehy. Bohužel zhruba od druhé třetiny knihy jsem začal listy jen obracet a obracet a obracet aniž bych je četl. Proč? Protože se autor knihy dopustil stejné fatální chyby, kterou několikrát v knize odsuzoval. Začal matlat do sportu politiku. A to takovým způsobem, s kterým nemohu souhlasit a který se mi vůbec nelíbí. Spatlal všechno dohromady, vyjevil zřejmě nějaké svoje křivdy z minulosti a pomluvil kde koho. Druhá třetina knihy Závod míru nepotká ani na vteřinku. Za to víme kdo je v podnikání a politice hajzl, darebák, zloděj, podvodník, nenasyta ..... škoda :-(. Je mi líto, že to po autorovy někdo nečetl ještě před vydáním a upozornil by ho na to. Knihu to celou degradovalo. Tak si aspoň ještě na konci prohlédnu ty fotky, když už nejsou v zásobě další zážitky ze Závodu míru.
Vložil: mp, 15.08.2018 12:01
Allison, Graham: Osudová past
P.S. Týž způsob psaní v Encyklopedii antiky i Slovníku antické kultury.
Vložil: mp, 15.08.2018 11:46
Allison, Graham: Osudová past
Tvar "peloponnéský" je užíván v českém překladu Thúkýdida (z roku 1977), nepochybně proto, že v antickém kontextu je zvykem setrvat u transkripce Peloponnésos a neužívat moderní varianty Peloponés.
Vložil: Kateřina Středová, 14.08.2018 16:31
Blabla Hubková, Veronika: Příběh skříně
Doporučuji zajít na webové stránky autorky – knihu můžete koupit buď přes e-shop, nebo v prodejnách, které autorka uvádí http://www.veronikablabla.cz/e-shop/kniha/
Vložil: jan lukavec, 13.08.2018 22:34
Quinn, Justin: Poezie ve dvojím ohni
Opravili jsme, za chybu se omlouvám.
Vložil: Nora Obstová, 13.08.2018 10:17
Blabla Hubková, Veronika: Příběh skříně
Moje otázka je jednoduchá...kde se dá kniha sehnat ...marně pátrám !!Děkuji !
Vložil: M P, 12.08.2018 18:57
Quinn, Justin: Poezie ve dvojím ohni
A. Líman je strýc T. Límanové.
Vložil: jiří hrubý, 12.08.2018 10:58
Wayne, Teddy: Samotář
Pokud jsem recenzenta dobře pochopil, tak jeho velmi výraznou výtkou je, že v knize vystupují "nesympatické" postavy (opakuje to celkem 3x). Nelze než mu popřát, aby měl při četbě větší štěstí a pokud možno narážel jen na samé sympaťáky a odpudivé postavy se mu vyhýbaly obloukem.
Vložil: Kateřina Středová, 10.08.2018 09:01
Borkovec, Petr: Lido di Dante
Děkujeme za upozornění na chybu, už je to opraveno.
Vložil: , 09.08.2018 16:48
Ouředník, Patrik: Antialkorán
Brilantní analýza, což u Ouředníka nepřekvapí. Méně Halíků, více Ouředníků!
Vložil: Martin Liška, 09.08.2018 08:30
Gunnarsdóttir, Kristín Ragna: Úlf a Edda: Ukradený klenot
Jako doplňkovou četbu by bylo možné ještě doplnit knihu Zdeňka Šmída Dlouhé noci vikingů, kterou ovšem ocení spíše starší děti a dospělí.
Vložil: T. Hladík, 08.08.2018 23:05
Borkovec, Petr: Lido di Dante
Proč proboha latexáci? Má tam být textiláci.