Diskuse - historie

Vložil: mk, 26.03.2017 12:25
Lindberg, Hanna: Stockholm: Přísně tajné
Je to o tom, to celé řádně rozkomunikovat a vyklíčovat.
Vložil: Magda de Bruin, 26.03.2017 11:51
Blažek, Petr: „Kéž je to všecko ku prospěchu obce!“
Při vší úctě k profesoru Hájkovi: jeho životní dráha http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_hajekj.php se od osudů jmenovaných dost zásadně liší.
Vložil: Cenda, 24.03.2017 18:55
Minier, Bernard: Mráz
To je ta kniha, kde si nejaka postava rika Osoba, coz podle autora (a zjevne i prekladatele) znamena polsky "nikdo"?
Vložil: Steve, 24.03.2017 12:58
Minier, Bernard: Mráz
Nechci spoilerovat, proto jen pár obecných úvah. Pokud u čtení této knihy aspoň trošku přemýšlíte, brzy si uvědomíte, že je plná, opravdu plná nesmyslů, nelogičností a absurdit, počínaje nepravděpodobnou zápletkou a vrahem, motivem, složitým, nelogickým a často technicky nemožným provedením vražd a... konče nelogickým chováním většiny postav. Divím se, že čtenářům vůbec nevadí, že něco takového by se ve skutečnosti nemohlo odehrát ani náhodou a že autor dělá ze čtenáře úplného blbce. Hlavní hrdina, policista, je neuvěřitelně přecitlivělý a ufňukaný a neustále má strach, každou chvíli se potí, polyká strachy, otřásá se hrůzou, běhá mu mráz po zádech, bojí se vozu co jede na silnici za ním, nesnáší výšky, pistole mu padá z ruky, neumí dobře střílet, telefonuje z vybitého mobilu apod., bojí se doslova vlastního stínu, takže je s podivem, že by mohl takový člověk vůbec dělat práci kriminalisty. Druhá hlavní postava příběhu, mladá a inteligentní psycholožka Diana přijíždí na stáž kdesi do hor do ústavu plného nejbrutálnějších vrahů, šílenců a nebezpečných zločinců, kam by se bál vstoupit i Terminátor s Rambem (mimochodem, typ takového ústavu nikde ve světě neexistuje a ani by existovat nemohl) a okamžitě pozná, že zde něco není v pořádku a že se tam dějí podivné věci. A tak se místo práce psychologa věnuje spíš vlastnímu detektivnímu pátrání, chodí si v noci po chodbách přísně střeženého ústavu, jako někde po středoškolském internátu , navštěvuje cizí kanceláře a je vždy ve správný čas na správném místě.Bezhlavý kůň je vytažen kdesi lanovkou, zohaven, pořezán, (už tohle je technicky neproveditelné), a PROČ ? Čtenář očekává nějaké vysvětlení, jaký to mělo důvod a ono NIC! Čili psáno jen a jen na efekt, protože kůň mohl být úplně jednoduše zabit ve stáji majitele. Dále lidská mrtvola zavěšená složitě pod mostem kdesi kilometry nad městem v horách a ještě s vysvětlujícím popisem, proč měl smyčku uvázanou kolem krku právě takhle a ne jinak - proboha, kdo by se s tím tak páral ? A hlavně - na takové divadlo by vrah potřeboval rotu vojáků, aby to tak provedl a naaranžoval. Popis vraždy el. proudem ve Švýcarsku je úplná kravina, to snad ani nemůže autor myslet vážně a vůbec složité a komplikované provedení všech vražd nemá žádnou logiku. Psáno bez koncepce, autor plácá páté přes deváté, píše co ho zrovna napadne,a z celého jeho psaní je zřejmá snaha za každou cenu čtenáře šokovat a ohromit bez ohledu na to, zda je to reálné nebo ne. Konec tomu dává úplnou korunu, je nepravděpodobný a překombinovaný, připomínající Fantomase a nebo nějakou bláznivou Bondovku, prostě slátanina všech akčních filmů co autor kdy viděl a ne a ne to ukončit. Závěrečný účinek je tedy asi takový, jako když pejsek s kočičkou pekli ten pověstný dort a aby byl co nejlepší, dali do něj úplně všechno, co měli po ruce a potom je ukrutně bolelo bříško....Neuvěřitelná slátanina.
Vložil: Michal Švec, 24.03.2017 10:41
Lindberg, Hanna: Stockholm: Přísně tajné
Překlepy jsou pochopitelně nemilé, ale v tomhle by měl překladateli pomoct i zkušený redaktor a korektor. Pokud se jedná o první překlad začínajícího překladatele, mělo by nakladatelství ideálně zvolit redaktora se znalostí výchozího jazyka, který by například dokázal vychytat i překlepy v názvech nebo... upozornit na nestandardní řešení týkající se reálií. Můžu se zeptat, jak to bylo v případě této knihy? Měla překladatelka k ruce dobrého jazykového redaktora a korektora?
Vložil: Milan, 23.03.2017 13:57
Zweig, Stefan: Svět včerejška
S.Zweig patří mezi rakouské spisovatele židovského původu mezi které patří J.Roth a R.Musil.V knize "Svět včerejška"prozrazuje ,že pád R-U byl těžkou ranou z které se těžce vzpamatovával. V knize se nám snaží a většině čtenářů vsugerovat ,že byl vždy mírový člověk.Realita byla asi hodně složitější... ,byl možná aktivním spolupracovníkem v závěru války rakouské špionáže,jak jinak by mohl být v Haliči v r.1918 a dohledávat tam vliv carské okupace a vzápětí jemu dovoleno odjet do Švýcarska inscenovat svoji divadelní hru.Obdobně jeden ze spisovatelů Roth a Musil ,oba byli jeho přátelé jede z nich četl, dopisy vojáků na italské frontě a cenzuroval je jako c.ak. nadporučík. Některé činy se nesvěřují na papír a jen jakoby náhodou byl na hranicích ,když odjížděl císař Karel z Rakouska a on se vracel do zničeného Rakouska.Je to buďˇ obrovská mystifikace a nebo zvláštní souhra náhod.Není jedna pravda, kromě pravdy Boží.
Vložil: Marie Přibylová, 22.03.2017 23:28
Lindberg, Hanna: Stockholm: Přísně tajné
** Zbytečná oprava, některá diakritická znaménka se zřejmě nezobrazují.
Vložil: Marie Přibylová, 22.03.2017 23:25
Lindberg, Hanna: Stockholm: Přísně tajné
*Kungsträdgarden samozřejmě
Vložil: Marie Přibylová, 22.03.2017 21:14
Lindberg, Hanna: Stockholm: Přísně tajné
Dobrý den, jako autorka překladu bych se ráda vyjádřila k Vašim postřehům. Překlad je pořízen ze švédštiny, což je tuším uvedeno i vzadu v knize (jedná se o můj první literární překlad z tohoto jazyka). Pro jistotu jsem ověřovala, zda je místní název Kungsträdgarden chybně uváděn pravidelně, avšak... chybný byl pouze jeden výskyt, takže jsem se pravděpodobně přepsala, stejně jako v případě Waxholmu. Pro přejíždění prsem po lampě ve tvaru tučňáka žádnou omluvu nemám :) Pokud budete mít chuť vyjádřit se ke zmíněným neobvyklým výrazům, můžeme je rozebrat zde nebo e-mailem, konstruktivní zpětné vazbě se samozřejmě nebráním. MP
Vložil: Apostolos Joanidis, 22.03.2017 13:46
Kokosis, Konstantinos: Achilleas, Achil, nebo… nic
Ivane, ty ses dočista pomátl, místo abys tady recenzoval knihu, tak si tady honíš ego a řešíš nějaké své politické mindráky. To co tu píšeš jsou vesměs nesmysly a se samotnou knihou to nemá nic společného. Dělej radši něco pořádnýho,-)
Vložil: Bořivoj Pauk, 21.03.2017 20:16
Platón: Zákony
PRÁVNÍ STÁT jako předmět spoluvlastnictví občanů (a nikoli jako kořist politických stran). Nemám ambice ani chuť zakládat žádnou novou mesiášskou filozofii či ideologii, ani napravovat či vylepšovat stávající politický systém – neboť ten je neopravitelný, procedurálně zastaralý a odsouzený k nevyhnutnému... - leč příliš pomalému - a tím i nákladnému zániku. A to nejen v naší zemi. Mám v úmyslu iniciovat, případně i materiálně napomoci založit: „Univerzální projekt konsenzuální správy sdíleného vlastnictví (majetku) na bázi občanského zákoníku“. Výkon spoluvlastnických práv (hospodaření se společnou věcí) je u malých či přirozeně vzniklých skupin (např. spoludědicové) relativně jednoduchý a přehledný (byť často nikoli bezkonfliktní), protože se mohou a musejí mezi sebou domluvit nemnozí jednotlivci a dosažení konsenzu hlasováním či dohodou, případně rozhodnutím soudu, je relativně snadné, stejně jako je poměrně snadné vyhodnocení následných ekonomických dopadů takto přijatého rozhodnutí. U větších celků – tzv. právnických osob - je situace pochopitelně tím složitější, čím větším počtem fyzických osob je tato tvořena a čím větší je frekvence a závažnost (cena) rozhodování v této právnické osobě; (nelze svolávat hlasování všech členů i několikrát za den). Hlavní problém je tudíž informačně-technologický. V malých společenstvích, např. rodinách, se problémy řeší osobně nebo prostřednictvím zástupce či zmocněnce (advokát při rozvodu, dědictví, při kupní smlouvě apod.). Vztah mezi zmocněncem a zmocnitelem je jasný a přímočarý a i zákonem dostatečně upravený. Jinak je tomu u množiny zmocnitelů (např. občanů) a množiny jejich zmocněnců – (poslanců). Proto je nutno tento dosud zcela nepřehledný svazek a nepřehlednou spleť zájmových vazeb mezi oběma množinami nahradit s pomocí software (podobného bankovnímu) tak, aby i každá individuální a časově vymezená oboustranná vazba mezi voličem a jím zmocněným zmocněncem byla dohledatelná a její výsledky vyčíslitelné a podle různých účelných třídících hledisek kumulovatelné a porovnatelné. Ve výsledné fázi to vypadá tak, že občan si vybere z rejstříku akreditovaných zmocněnců (politiků) několik jemu blízkých, převede jim ze svého „účtu důvěry“ hodnotu +1 (nebo naopak hodnotu -1 či 0) - tj. aritmetický výraz hlasování „pro“, „proti“ a „zdržel se“. To může učinit kdykoliv průběžně vůči kterémukoliv registrovanému politikovi – bez ohledu na nějaké „volební období“ – které tím pádem zanikne a stane se obdobím průběžným a trvalým. Software pohlídá nárůst či úbytek na „kontě důvěry“ jednotlivých politiků a permanentně bude aktualizovat jejich pořadí. Prvních 200 se dostane do parlamentu a každý z nich se tam udrží jen tak dlouho, dokud stav jeho konta neklesne pod úroveň posledního (dvoustého) v pořadí a nebude nahrazen tím politikem z registru, který dosáhne lepšího výsledku. Každé hlasování parlamentu bude označeno číslem „veřejné zakázky“, před hlasováním ekonomicky vyhodnocené nezávislým ústavním orgánem a tímtéž orgánem nadále sledované až do jejího „umoření“. Zisk či naopak ztráta z každého jednotlivého rozhodnutí politiků se průběžně zaúčtuje nejen příslušným hlasujícím politikům v závislosti na jejich pozitivním či negativním postoji, ale zejména alikvotně i jejich konkrétním zmocnitelům (voličům), kteří tak budou zodpovědněji sledovat, koho kdy zmocnili, neboť jestliže se dostanou „do mínusu“ budou (podobně jako v hokeji) vyloučeni ze hry na tak dlouho, než se jimi způsobená ztráta „umoří“. A ve hře zůstanou jen ti zmocnitelé (a jejich zmocněnci), kteří hlasovali moudře a neškodně pro státní rozpočet, aniž by parazitovali na zbylých občanech - resp. ti voliči, kteří se od svých plýtvavých poslanců zavčas odvrátili. Výsledný model je univerzálně použitelný pro správu jakékoliv právnické osoby, řízené z tohoto okruhu volbou vybranými osobami fyzickými. Tedy např. větší akciové společnosti, sportovní svazy, zájmové organizace s větším majetkem, a samozřejmě obce, kraje, země i státy. Ten projekt nebude snadný, bude to týmová práce právníků legislativců, ekonomů, informatiků a programátorů, jejichž hlavní (a snad i jedinou) motivací bude zápal pro věc. Výsledek bude vybaven parametrickými regulátory a tlumiči, aby se systém příliš nerozkmital. Nelze očekávat podporu žádné stávající ani budoucí politické strany – byť by se sebevíc zaklínala přímou demokracií a péčí o věci veřejné – protože jí v tom brání elementární parazitický pud sebezáchovy. Proto je třeba funkčnost modelu vyzkoušet na menším, leč dostatečně velkém i dlouhodobém vzorku – např. na paralelním „cvičném“ akademickém senátu či jiném útvaru studentské, akcionářské nebo jiné volené samosprávy – pokud se je podaří pro myšlenku získat. Takto zmocněným úspěšným politikům se to bohatě vyplatí, když uvážíme, že státní peníze, připadající až dosud politickým stranám, si rozdělí pouze aktivně činní poslanci. Pak i z tohoto důvodu ztratí motivaci k vlastní korupci a „lobistům“ se jejich snažení nesmírně prodraží, protože by namísto několika politiků museli získat (či uplatit) většinu voličů, kteří by si navíc jistě rozmysleli, za jakou cenu a na jak dlouho by mohli či chtěli pozbýt účast na další hře o osud své země. Pro účely správy státu se ze stávající právní úpravy vyloučí některé přežívající nesmyslné a očividné nepravosti a bude nutno upravit právní řád, počínaje ústavou včetně listiny základních lidských práv, a to na základě těchto tezí: 1) Primárním subjektem práva je osoba fyzická. Osoba právnická je až odvozená od osob fyzických (je jejich účelovou a dočasnou kumulací, tudíž principiálně nemůže mít nikdy přednost - např. před soudem - před trvající a autentickou osobou fyzickou). 2) Každý člověk, který má být podroben výkonu pravomoci voleného zástupce, musí mít možnost takového zástupce volit či aktivně nevolit (hlasovat proti jeho zvolení). To znamená, že zaniknou m.j. i všechny účelově vymezené a rozdrobené volební obvody a budou nahrazeny obvodem jediným – tak vymezeným, aby obsáhl celou jurisdikci voleného orgánu. Volebním obvodem obecní samosprávy je území (katastr) obce, volebním obvodem státního orgánu je celý stát. 3) Volební právo a jeho výkon nesmí zůstat (a vůbec být) tajné či anonymní (podobně jako účty v bankách) a musí se přizpůsobit právu občanskému; může být pouze neveřejné, ale vždy dohledatelné a dokumentovatelné. Jak zmocněnec, tak zmocnitel musí znát (resp. mít možnost zjistit) svého partnera ve vzájemném vztahu po celou dobu trvání tohoto vztahu. Politické strany tím ztratí svoje výsadní a diskriminující postavení ve společnosti a mohou se účastnit rovné a rovnoprávné soutěže s jinými akreditovanými a státem povolenými společenskými organizacemi. Mohou např. podporovat vybrané politiky, ovšem pouze za vlastní – nikoli státní prostředky. Snadno proveditelným se stane referendum o čemkoli i přímá volba kohokoli. Epilog: Před zveřejněním textu (formou privátní inzerce) oslovil jsem - na straně jedné řadu známých politiků a jejich asistentů -na straně druhé řadu angažovaných politologů, politických komentátorů, ba i teologů. Odpovědí je moudrý a uvážlivý „postoj mrtvého brouka“ obou navzájem provázaných, symbiotických táborů, nerozlučně těžících z kapes občanů i ze zaběhnuté a oboustranně výnosné politické tradice. Vždyť co by si ti chudáci počali, kdyby se z nich museli stát kvalifikovaní a kompetentní advokáti svých voličů, podřízení stejným kriteriím a normám -jako každé jiné ctihodné a svobodné povolání. Ing. Bořivoj Pauk Viz též: http://www.inuru.com/index.php/spolecnost/organizace-spolenosti/324-pravni-stat-volby
Vložil: David Petr, 21.03.2017 16:31
Šedá, Kateřina et al.: Brnox: Průvodce brněnským Bronxem
Ono to není tak jednoznačné. Ta lokalita o které se mluví patří částečně pod Trnitou, částečně už do Husovic, máte ale pravdu že největší část patří do Zábrdovic. Zároveň ale neplatí že Zábrdovice jsou Bronx, to určitě ne. Jen část Zábrdovic má tuto nelichotivou přezdívku (i když toto označení používají... i místní a nevnímají ji jednozněčně jen negativně) Cejl je každopádně ulice, to paní Šedá ale určitě ví, myslím že je to spíš chyba recenzentky. Každopádně se používá - "To je jako na Cejlu". Cejl je nejviditelnější ulice lokality, už jen pro to že po ní jezdí šaliny a občas tramvaje. To když přijede někdo z Prahy :) Jinak knížka je super, držím palce do další práce a hodně odvahy v souboji s hlupáky (jako je třeba redakce Romea.cz). Jak řekl Werich - nad hloupostí se nedá zvítězit, ale nikdy se s ní nesmí přestat bojovat. Takže hodně štěstí do boje s předsudky, paní Šedá! Za mě má kniha 10 bodů z 10
Vložil: Jana Turecká, 21.03.2017 16:29
Liao, I-wu: Hovory se spodinou. Dvacet pět osudů z okraje čínské společnosti
Je to podle mě vynikající knížka, i když jsem při čtení musela občas udělat přestávku, psychicky jsem to nezvládala. Hlavně by si ji měl přečíst M. Zeman - aby se dověděl, co si chce vzít za příklad při udržování klidu ve společnosti atd. Měli by si ji přečíst všichni, kdo jsou nadšení čínským úspěchem..........
Vložil: Martin Půček, 20.03.2017 23:07
Šedá, Kateřina et al.: Brnox: Průvodce brněnským Bronxem
Vskutečnosti se ta čtvrt jmenuje Zábrdovice, Cejl je jenom jedna ulice
Vložil: Jakub Brych, 20.03.2017 21:02
Kesey, Ken: Námořníkova píseň 1
Zdravím, moc hezky shrnuto, v češtině jsem asi lepší článek o knize nečetl. Dovolím si jen upozornit na malou chybičku - reverend Greener se křestním jménem nejmenoval Emil, to je jméno Ikeova kamaráda Greera. Ta jména se mi taky pletla, proto jsem si toho všiml ;-)
Vložil: redakce, 17.03.2017 18:18
Dubois, Jean-Paul: To nemyslíte vážně, pane Tanner
Titul knihy (viz obálka) je takto správně, překlad pravděpodobně napodobuje běžnou mluvu v daném prostředí.
Vložil: jan lukavec , 08.03.2017 10:57
Myers, B. R.: Nejčistší rasa: Jak Severokorejci vidí sami sebe a proč je důležité to vědět
Děkujeme za upozornění, za nemilé chyby se omlouvám. Horu jsme opravili a do věty o zpodobňování jsme vrátili dvě slova, která zřejmě omylem vypadla během editace.
Vložil: *, 08.03.2017 09:45
Myers, B. R.: Nejčistší rasa: Jak Severokorejci vidí sami sebe a proč je důležité to vědět
Jen pá poznámek k textu: Hora se jmenuje Fuji (Fudži). V českém vydání knihy je opravdu překlem, ale čekal bych, že kdo píše recenzi na takovouto knihu, měl by být schopen ho snadno odhalit. Ten překlep je na jediném místě v knize. Ve větě "Proto také diktátor Kim Ir-sen nebyl podle Myerse nikdy... zpodobňován a cokoli, co by mohlo zmenšovat jeho bezelstnost a pozitivně chápanou naivitu, bylo zlehčováno." patrně chybí, že nebyl zpodobňován jako schpný velitel, nebo něc podobného. Smysl věty, tak jak je napsána značí, že nebyl zpodobňován vůbec, tedy ani obrazem, sochou atd., jako je běžné například v islámu. Což je ovšem ostře prodi praxi KLDR. Kniha nikde netvrdí, že by se Hirohito prezentoval jako hermafrodití rodič. Patrně zde došlo k záměně, cizích "termitů". V knize je použito jiné slovo, s poněkud jiným významem, zkuste si ji přečíst a zjistit jaké;-) O hermafroditech se tam rozhodně nemluví. A navíc je o poznámku pouze a výlučně ve vztahu ke Kim Irsenovi. Opakovaně je v ní zdůrazňováno, že zaměření na mateřský kult, případně neurčité "rodičovské" (nikoliv otcovské! ani mateřské) označení je čistě severokorejským specifikem cizím všem ostatním východoasijským společnostem, které jsou zaoženy na konfuciánství.
Vložil: Gulzan, 06.03.2017 18:17
Baume, Sara: Jasno lepo podstín zhyna
Skvělá kniha!
Vložil: Jan, 06.03.2017 10:43
Kroutvor, Josef: Chvály, pocty i rozpaky (in Respekt)
Kniha, ale předevší autor sám hovoří sice v tradicionalistickém duchu, ale při vyhodnocování řečených argumentů, nelze jinak nž pokývnout souhlasně hlavou. Opravdu se současné umění dostalo do fáze, kdy chybí spojení s tvořením (umělci nechávají vytvářet své dílo svými kolegy, které si najímají) ale... nejen to, i koncepce a idea díla silně pokulhávájí. Autorům pak nezbývá než v sáhodlouhých statích dílo obhajovat, takže když přijdete do galerie, připadáte si spíše jako v čítárně knihovny než na výstavě výtvarných děl. Aneb - skutečně dobré dílo se obhajovat nemusí, neboť působí skrze sebe na diváka a ten pak motivován hlubším zájmem o poznání idei si s chutí rád přečte oč umělec usiloval.
Vložil: Jiří V., 06.03.2017 09:09
Liniers, Ricardo: Macanudo 11
Drobná oprava: Strašidlo Olga se nekamarádí s Jindřiškou, nýbrž s chlapečkem Martínkem. Jindřiška má jen dva kamarády - plyšového medvídka a elegantního kocoura Felliniho.
Vložil: David Konečný, 04.03.2017 14:38
Beneš, Lukáš: Sokolov
Na knihu mě upozornila kamarádka, které ji doporučil pan Provazník v rámci literární vědy na DAMU. Knihu jsem si přečetl a myslím, že kromě prokazatelných faktických chyb, kterých se autorka recenze dopustila, je mimo i v samotném hodnocení knihy. Kniha má více slabších pasáží, s tím lze s autorkou... souhlasit, ale kromě toho má mnoho skutečně neotřelých postřehů a miniúvah, které jsou zcela originální a ve většině případů dost vtipné. 1. V recenzi není nepochopitelně zmínka o tom, že je celá kniha naprosto, zcela vědomě a dost vtipně přehnaná. Všechno je nafouknuté tak, že každému čtenáři musí být jasné, že jde o vtip. Jestli lze o autorovi něco říci, pak to, že má poměrně černý smysl pro humor. Autor si skutečně podle mě nemyslí, že: - všichni obyvatelé Sokolova zemřou na rakovinu tlustého střeva - všichni Sokolované mají stejný genetický základ - každý den desítky Sokolovanů putují do blázince při pohledu na svoji tvář v zrcadle - každou noc se loučí obyvatelé města se životem, protože do města vtrhnou důlní stroje - budova nemocnice je tak složitá, že tráví sami zaměstnanci každý den hodiny blouděním po chodbách atd. Všechno je přehnané tak evidentně, že to celou četbu odlehčuje. 2. Kniha je PLNÁ vyloženě směšných úvah. Hloubání nad podstatou zamrzlé brzdy, zápis do Guinessovy knihy za jízdu s neočištěným oknem, peripetie s (ne)braním stopařů, vtipná kritika autistických orientačních systémů, nepochopení mechanismu nemocničních postelí, “k k jejíž obsluze je naprosto nutné vystudovat vysokou školu technického směru”, boj s určením správné teploty na regulátoru topení, boj s časovými lapsy, degustace nemocničního čaje, charakteristika přítele hrdiny, který by si vzal na pustý ostrov peněženku, kapesník a cigárety atd. jsou nejen originální ale i vtipné. 3. Autor se rozhodl řadit stránky tak, aby kopírovaly pohyb hlavního hrdiny ve městě, tj. napřeskáčku. Podává k tomu krátké vysvětlení a hezký diagram (návod) znázorňující pořadí stránek. Divit se při tomto nestandardním řazení, že četba nedává smysl, čte-li člověk lineárně jako u jiných knih, je naivní. Stejně tak nedávají jiné knihy smysl, čte-li je člověk napřeskáčku. Hledání stránek je sice občas frustrující, ale nikoliv marné. 4. Autorka mluví o autorem zařazených básničkách Město a Sokolov, musel jsem knihu znovu projít, abych zjistil, co tím vůbec myslí, protože na žádnou básničku Město či Sokolov jsem si nepamatoval. Kdyby četla pozorně (jakkoliv), zjistila by, že se nejedná o básničky Město a Sokolov, nýbrž o jednoduchou autorovu hříčku Místo (nikoliv Město, ale Místo) …. je v Sokolově …. Nejsou to žádně dvě básničky, ale prostě na dvě strany rozdělený text “Místo rybníka atd. je v Sokolově kaliště atd.” Recenzentka navíc svoji chybu rozvíjí do zbytečné úvahy, že je Sokolov nadměsto. 5. Přirovnání ke Kafkovi, Proustovi, Perecovi je třikrát mimo, i když v případe Perece snad méně než u prvních dvou. Napíše-li autor, že nechává strýc v hospodě absurdně vysoké dýško, nechce tím nutně autor dokazovat, že “má kniha něco z Kafky”. Kniha má z Kafky asi tolik, kolik z něj má novinový článek o absurdně vysokých platech zastupitelů města Prahy. S Proustem kniha nemá společného vůbec nic, autorova poznámka o čase se s Proustovými úvahami o čase neshoduje. Srovnání s Perecem snad nějaké formální opodstatnění díky hravosti koncepce má, ale samotný obsah knihy s ním znovu nemá nic společného. Prostě mi vadí, když recenzent zbytečně střílí jmény, které s předmětem recenze nemají nic společného. 6. “Možná má Lukáš Beneš zajímavé nápady, ale bohužel je nikdy nedotáhne do konce”. Myslím naopak, že autor dotahuje své nápady možná až do příliš extrémních konců, že příliš tlačí na pilu, že by knize slušelo, kdyby nápadů bylo méně a byly méně dotažené. 7. “…se zdejší domy „po vyhnaných sudetských Němcích zaplnily divokým davem zoufalců, podvodníků, násilníků, bezdomovců, hlupáků, kriminalistů, sket, autistů a zlodějů ze všech koutů této země...“ Vyplývá z toho snad, že všichni vyvrhelové společnosti mají stejný genetický základ?” Ne, nevyplývá, byla by logická chyba se domnívat že ano. Proč se autorka ptá? Takhle by se dalo pokračovat dlouho. Myslím, že by recenzenti měli věnovat své práci více času, jakkoliv je to náročné. Čtenáři i autoři by si to zasloužili.
Vložil: Ľubo Bechny, 01.03.2017 20:59
Bechný, Ľubo a kol.: Dvanásť statočných
Zdenek A. Eminger, vďaka za zaujímavé postrehy.
Vložil: Eva Nováková, 01.03.2017 12:26
Murakami, Haruki: 1Q84
Knihu jsem četla jedním dechem. Souhlasím s ostatními, že konec je bez náboje, jako by to psal někdo jiný. Ale jinak doporučuji, kniha mě nadchla, i když sci-fi nečtu, tento příběh mě opravdu zaujal. Postavy Aomame i Tenga jsou nádherně vymyšlené, až působí uvěřitelně.
Vložil: Eva Ullrichová, 28.02.2017 23:30
Faye, Gaël: Petit pays
Máte pravdu, děkuju za upozornění – nechala jsem se zmást francouzským „métis“ (= kříženec). Chybu jsem opravila.
Vložil: Jiří V., 27.02.2017 09:22
Faye, Gaël: Petit pays
Mestic je míšenec bělocha s indiánem, míšenec černého a bílého rodiče se, pokud vím, nazývá mulat.
Vložil: Milan, 25.02.2017 19:20
Magris, Claudio
Díky za zajímavý rozhovor s mým oblíbeným autorem C. Magrisem. Škoda, že u nás nevyšlo více jeho knih (česky jich vyšlo pět), zejména bych se přimlouval za soubor esejů Clarissin prsten, za román Jiné moře a za knihu o Terstu, kterou napsal s A. Arou. Nechystá se něco v českém překladu?
Vložil: Milan Košťál, 25.02.2017 15:58
Tomšíček, Jan: V Jihoafrické republice na kole
úžasná osobnosr.
Vložil: Vojtěch Záleský, 25.02.2017 07:21
Lehane, Dennis: Pod rouškou noci
Ad Pavel Mandys. Máte pravdu. Uvedl jste příklady, která uvádí nové prvky, což Lehane nedělá (spíše se starosvětsky vrací ke kořenům nebo míchá vše zmíněné dohromady). Spíše mě zajímaly prvky, které jste v recenzi uvedl jako srovnávací body (u Puza důraz na intriky v budování impéria, u Doctorowa typické... výjevy násilí), ale které se mi ke srovnání nezdály (hlavně Puzo). Nejde o to, že bych Vás hanil, to opravdu ne, spíše mě zajímalo, proč jste si ke srovnání vybral zrovna Kmotra. Kmotr není gangsterka (hl. hrdina je gangster, který se z chudých poměrů vyšvihne mezi elitu a poté je po zásluze potrestán pádem), ani noir (cynický hlavní hrdina, velkoměsto, femme fatale), ale mafiánský román (hrdina je Sicilano-Američan, hlavní téma je spjatost rodiny a syndikátu). Pod rouškou noci nebuduje mafiánské impérium (protože Joe není mafián, ale gangster), ale je o gangu (ne o rodině). Styčný bod bych pak viděl leda ve stejném prostředí, ale srovnávat pouze na základě kulisy mi přišlo nedostatečné.
Vložil: Petra Klapka, 23.02.2017 14:17
Maslowská, Dorota: Červená a bílá
Adaptace románu v divadelní hře DEN BEZ RUSÁKA ve Strašnickém divadle! Doražte!
Vložil: Nejmenovaný, 18.02.2017 21:35
Dostálová, Zuzana: Proč všichni odcházejí
Doufám, paní Dostálová, že unesete mou kritiku... Tato kniha byla špatné rozhodnutí. Znám vaši rodinu osobně a je mi líto, že jste ji -navíc lživě-... řekněme "lehce zesměšnila". Doporučuji vám stránku Wattpad, tam si můžete vylévat své srdce a nehrozí, že by se o tom dozvědělo příliš lidí. :) S... přáním všeho dobrého - Nejmenovaný
Vložil: marcela stará, 16.02.2017 08:18
Tučková, Lucie: Suzanne Renaud, Petrkov 13
Kniha,ke které se pořád vracím.A také do Petrkova,kde v uctivé vzdálenosti postojíme u zámečku.Děkuji.Marcela z Chrudimě.
Vložil: Karel Jarků, 16.02.2017 07:44
Dubois, Jean-Paul: To nemyslíte vážně, pane Tanner
V titulu je myslím chyba, tvar vokativu by měl být dle vzoru 'pán'.
Vložil: Pavel Mandys, 14.02.2017 17:13
Lehane, Dennis: Pod rouškou noci
Ad Vojtěch Záleský: Ať ta debata není jen obecná - máte nějaký přiklad inovativní gangsterky za posledních dejme tomu třicet let? Onen zmiňovaný Kmotr do žánru vnesl schéma rodinné ságy, Lethemovi Sirotci z Brooklynu neobvyklého vypravěče, ale v zásadě jde stále o totéž: soupeření mezi jednotlivci a/nebo... skupinami, případně o (obvykle marný) pokus se od gangu trhnout. V tom je gangsterka stejná už od třicátých let.
Vložil: Antonín Kudláč, 14.02.2017 12:53
Lehane, Dennis: Pod rouškou noci
Někdo holt inovuje a někdo zase ne, co s tím naděláte. Nebyl bych ale na Lehana tak přísnej, je to minimálně řemeslně výborný autor, což se o mnoha jiných říci nedá.
Vložil: Vojtěch Záleský, 14.02.2017 10:35
Lehane, Dennis: Pod rouškou noci
A cožpak je dobré být vždy bez inovace? Ta přece neznamená zrušení tradice. Žánr pak sám sebe odsoudí do strnulosti. Je dobře když autor překročí hranici a posune žánr dál, než když stále dokola opakuje to samé a kritika chválí jeho správné (ale otrocké) pádlování po proudu.
Vložil: Lenka Frybertová, 10.02.2017 18:29
Stankovičová, Olga: Pracháček
Velice krásná kniha - naprosto mne okouzlila ! Dnes už jsme ze synem Pracháčka byli i hledat na půdě, určitě tam někde musí být...
Vložil: viva, 09.02.2017 19:58
Knausgård, Karl Ove: Můj boj
Mne to pripomina urcitu formu terapie, terapie pisanim....
Vložil: kolemjdoucí, 09.02.2017 07:45
František z Assisi: Píseň tvorstva
ad Iris: A já jsem si vždycky myslel, že to mají být slova Ježíšova :-)
Vložil: Jitka J., 07.02.2017 15:49
Cass, Kiera: Selekce
Vtipně a výstižně napsáno. Protože mě literatura young adult a žánr dystopie zajímají, četla jsem i druhý díl, ten je dokonce ještě slabší než Selekce, jelikož skoro celou knihu America jen váhá mezi Maxonem a Aspenem. To už lze v daném žánru a věkové kategorii doporučit spíše zmíněné Hunger Games nebo... Jiskru v popelu.
Vložil: jan m., 07.02.2017 14:19
Chalandon, Sorj: Můj zrádce
Smekám před Chalandonem, francouzská stylová vytříbenost a lá Quignard snoubící se s hlubokou reflexí a nevídanou dějovostí a napětím, opravdová literatura, jejíž velikost je umocněna do morku kostí se zadírající autenticitou příběhu; je znát, že autor působil v konfliktech, v nichž šlo o holý život,... a i při vlastní četbě jako by i o holý život šlo... Totéž platí o "Čtvrté zdi"! (Motto?: Nelze nikomu důvěřovat, ani nikoho za nic odsuzovat. Peklem si člověk musí projít sám.) Chapeau bas!!
Vložil: Lenka, 06.02.2017 10:17
Boučková, Tereza: Život je nádherný (in HN)
Knihu jsem přečetla,ale s velkým otazníkem-po přečtení samých kladných recenzí na serveru Databáze knih... Hned jak jsem knihu otevřela, stojí tam-.napsáno za podpory ....? takže psáno za státní? Dále samé skuhrání-o matku se nemá kdo postarat,okrádá ji kde kdo...synci nezvední-ale nikde nevidím... rázné řešení/což si autorka může,při "volné "pracovní době dovolit.../Zžejmě důsledek volné,svobodomyslné výchovy.
Vložil: jan lukavec , 03.02.2017 14:49
Krapfl, James: Revoluce s lidskou tváří
I takové recenze se už dají najít: www.ustrcr.cz. V tom, že si autor až příliš jednoduše představuje překlenutí složitého období, kdy se klopotně obnovoval náš demokratický systém, s Vámi souhlasím, podobně to... formuluji ve své recenzi: "V situaci, kdy v naší zemi po desítky let v podstatě neexistovala občanská společnost, bylo zcela nereálné očekávat náhlý vznik nějaké nové, vzorové, utopické společnosti."
Vložil: Pavel Rakouš, 03.02.2017 14:18
Krapfl, James: Revoluce s lidskou tváří
Nemohu souhlasit se závěry autora. Zjednodušuje a populisticky překlenuje složitá období, kdy se klopotně obnovoval náš demokratický systém. Lidé na náměstích nechtěli komunismus a komunisty v žádné podobě. Rovnostářství měli všichni po krk. Očekávám renomovanou recenzi tohoto populistického dílka od... našich předních historiků.
Vložil: tomáš havel, 02.02.2017 15:38
Boučková, Tereza: Život je nádherný (in HN)
Sebestřednost a stavění se do role výjimečné osoby (s tragickými důsledky pro bezvýznamné okolí) paní spisovatelka asi zdědila po tatínkovi.
Vložil: yvona, 02.02.2017 12:21
Boučková, Tereza: Život je nádherný (in HN)
Rozporné pocity.Cítím velkou sebestřednost.Snažila se postarat o dva romské kluky,proč se nepostará o svou matku a stále se zaštituje státem,co pro stát vykonala apod.Když se chce,všechno jde.Počkám na konec knihy.Není mi dobře při tom čteni,proč na mne působí,že se staví do role vyjímečné osoby?
Vložil: J. Brádlová, 02.02.2017 00:29
Bednářová, Marta: Ukrajina (kde se zastavil čas)
Zdravím všechny z Dolinské, kdo zde byli. Já tam byla v letech 1987 - 1990. Pro mě to byla (říkej, co chceš, nejkrásnější roky). Scházeli jsme se na bytě s dvěma výbornými kytaristy, po večerech jsme s nimi zpívali country, no paráda. V době, kdy jsem pobývala na Ukrajině, jsem zjistila, že SSSR byla... opravdu nejen země, kde včera znamená zítra, ale hlavně země "neomezených možností". Jezdili jsme na malých motorkách na Karačuny - jezera u Krivého Rogu. Uvažuji také o knize z tohoto prostředí a doby. Pro nás, kdo jsme tam byli, to byla rozhodně zvláštní doba života. Zdravím ještě jednou všechny, kdo tam byli.
Vložil: Kateřina Krištůfková, 01.02.2017 11:07
Nesbø, Jo: Spasitel
Studentům bych toto nevytýkala, ti se recenze psát teprve učí a doufejme, že je na tento prohřešek někdo upozorní. Mnohem horší mi přijde, že se s recenzemi prozrazujícími příliš setkáváme i u profesionálních recenzentů - a ti by vědět měli, že recenze není převyprávění obsahu knihy.
Vložil: Barbora Grečnerová, 01.02.2017 08:49
Nesbø, Jo: Spasitel
Dobrý den, děkujeme za komentář. Tato recenze je výstupem studentské soutěže o nejlepší recenzi na severskou knihu, kterou v minulém roce pořádal Skandinávský dům. Soutěže se účastnili studenti středních škol, ne profesionální recenzenti. Věříme, že podobné soutěže a aktivity jsou důležitým impulsem... pro všechny mladé lidi, kteří mají chuť psát.
Vložil: Klára, 31.01.2017 19:59
Nesbø, Jo: Spasitel
Recenze prozrazuje prakticky celý děj, autorka zapomněla napsat už jen jediné, že vrahem je (např. zahradník). Ještěže jsem knihu už četla; ale lituji toho, kdo Spasitele ještě nečetl, protože bude po přečtení této recenze ukrácen o hodně napětí :-(
Vložil: , 30.01.2017 21:14
Backman, Fredrik: Muž jménem Ove
Skvělá kniha, teď čtu TADY BYLA BRITT-MARIE, VYNIKAJÍCÍ, mohu jen doporučit
Vložil: Antonín Kudláč, 30.01.2017 12:35
Lehane, Dennis: Pod rouškou noci
Cožpak je vždy nutná inovace? V žánrech populární literatury jde přece spíš o využití tradice, která může, ale také nemusí být narušována... A když není narušována, neznamená to, že by dílo bylo apriori špatné.
Vložil: Vojtěch Záleský, 30.01.2017 07:54
Lehane, Dennis: Pod rouškou noci
Zajímavá recenze, která však o kvalitách knihy moc nevypovídá. Podobnost s Kmotrem je asi stejně velká jako tvrzení že Sofiina volba je podobná Vojínu Ryanovi, protože se odehrává za druhé světové války. Lehane píše v době, kdy jsou všechna klišé z gangsterek naprosto provařená (narozdíl od Doctorowa)... a nijak je nevyužívá s vědomím, že jde o klišé. Napsal generickou knihu, v níž využívá všechny stavební prvky gangsterky, ale bez inovace. Dnes už musí mít gangsterka víc, než jen nohy v betonu a střílení. Škoda, že k tomu autor recenze nepřihlédl a srovnává prvky, které se srovnávat dají jen těžko.
Vložil: Pavel Mandys, 27.01.2017 15:08
Peers, Bobbie: Zloděj luridia
Ad Radek M: Nevím o případu začínajícího českého autora, který by si mohl vybírat mezi nabídkami nakladatelů. Přece jen, český nakladatelský trh generuje podstatně menší příjmy, než ten americký (případně francouzský nebo německý), který má kromě velkého anglosaského publika také snadno dosažitelné... publikum globální. Zároveň většina začínajících autorů sáhne po první nabídce, málokterý věří tomu, že přijde další. Takže problém to není a autoři obvykle obesílají několik nakladatelů najednou, aby trochu zvýšili pravděpodobnost přijetí rukopisu k vydání.
Vložil: Radek M., 26.01.2017 16:30
Peers, Bobbie: Zloděj luridia
A jaká je v tomto ohledu současná praxe u nás? Je nějaký problém v tom, když začínající autor nabídne svoji práci více nakladatelům a na vydání se domluví s tím, kdo o ni nejdříve projeví zájem, případně kdo nabídne lepší podmínky?
Vložil: Pavel Mandys, 25.01.2017 17:20
Peers, Bobbie: Zloděj luridia
V USA jsou v tomhle směru ještě dál a pokud autor zatím nemá smlouvu s nakladatelem, zato má agenta, tak se u atraktivnějších textů dokonce pořádají aukce.
Vložil: František, 25.01.2017 17:10
Saint-Exupéry, Antoine de: Malý princ
Souhlasím s paní Jiřinou. Kapitola XXI je stěžejní. Dnes jsem měl v ruce 4 vydání knížky o tom človíčkovi z hvězd, a jelikož znám překlad paní Stavinohové (není snad poetičtějšího a krásnějšího), bylo to strašné... Bohužel nikde nemohu sehnat standardní vydání s překladem paní Stavinohové...
Vložil: jovanka šotolová, 25.01.2017 12:29
Peers, Bobbie: Zloděj luridia
Od několika začínajících, ale i zavedených spisovatelů vím, že v Belgii a Francii je to dnes zcela běžná praxe - pokud už svého nakladatele mají, text samozřejmě nabízejí jemu. Ale v případě, že se nedomluví, zkoušejí to jinde. A ti, kdo se teprve snaží na literární scéně prorazit, oslovují vpravdě... desítky nakladatelství. Neslušné ani neprofesionální to není.
Vložil: M Pokorný, 24.01.2017 23:32
Peers, Bobbie: Zloděj luridia
K vlastnímu překvapení zjišťuju, že vím o shodném postupu coby standardním ve Francii cca 1996 a v USA cca 2003. Joyce ani Hemingway to tak nedělali, ale někdy v mezidobí muselo dojít ke změně.
Vložil: Jitka J., 24.01.2017 13:05
Peers, Bobbie: Zloděj luridia
V Norsku je to, pokud vím, celkem běžná praxe. Debutant vytiskne rukopis v několika exemplářích a zašle je poštou do vybraných nakladatelství (opravdu velká jsou všehovšudy tři). Jelikož obě strany vědí, jak to funguje, nijak neslušné mi to nepřijde. Když člověk hledá práci, taky nepošle jen jedno CV.
Vložil: Petr, 23.01.2017 14:38
Meiser, Anton: Peklo u Čerkasy
Přes výše uvedené nedostatky se mi kniha velmi líbila, čtenáře vtáhne do děje mnohdy více, než jiné z této oblasti. Autor věci popisuje bez patosu a příkras. Kniha tak zůstane v paměti. Nakladatelství by v každém případě mělo věnovat překladům větší péči, to ale neplatí jen v tomto případě.
Vložil: Michael Alexa, 22.01.2017 16:33
Pokorný, Martin (ed.): Čtení o Dantovi Alighierim
Martin Pokorný, nikoli Procházka… Jinak děkuji za pěkný článek a editorovi za pěknou edici.
Vložil: Karel Jarků, 22.01.2017 16:25
Friedenthal, Meelis: Včely
A proč by nemohly vedle sebe koexistovat recenze a anotace? Není ta otázka o exkluzivitě jedné či druhé skupiny příliš příznačná pro naši dobu?
Vložil: Vojta Matocha, 22.01.2017 15:29
Friedenthal, Meelis: Včely
Jenom podnět k diskuzi: na koho chce iLiteratura cílit? Kdo by měl být jejím typickým čtenářem? Akademik, nebo nadšený laik? Nebo snad oba? A je vůbec možné uspokojit obě skupiny současně?
Vložil: Matěj Matela, 22.01.2017 15:14
Suchý, Jiří; Suchý, Ondřej: Pan Voskovec z Manhattanu
Vážený pane Šimku, děkuji Vám za komentář. Má kritika celého díla se opírá o jeden zásadní bod, a to ten, že Suchý prostě přespříliš zdůrazňuje svoji osobu v knize, která (opakuji se) skutečně NEMÁ BÝT O NĚM. To mi na tom vadí. Pokud by titul nesl název „Jiří Suchý vzpomíná na Voskovce“ nebo něco v... tom smyslu, pak je vše v absolutním pořádku. Jenže tomu tak není, kniha má být, soudě podle názvu, primárně určena J. Voskovcovi, nikoli Jiřímu Suchému k jeho vlastní sebeobhajobě. Recenze je subjektivní žánr, od kterého se očekává osobní pohled autora na daný titul. Stejně jako Vy si necháváte svůj názor, že Suchý v určitých aspektech přerostl Voskovce, tak i já si s dovolením ponechám názor ten, že tomu tak prostě není. Jinak bych chtěl zdůraznit, že význam Jiřího Suchého pro českou kulturu nikterak nepopírám a myslím si, že to je ze slov mé recenze poměrně jasně patrné: nenapsal bych „pohled jedné výrazné osobnosti české kultury” ve chvíli, kdy bych si to nemyslel. Vážený pane Jarků, i Vám děkuji za komentář, jsem rád, že to vidíme stejně. S pozdravy Matěj Matela
Vložil: Dagmar Pichová, 22.01.2017 14:46
Friedenthal, Meelis: Včely
Myslím, že na iLiteraturu patří i složitější texty (a nepatří anonymní osobní útoky).
Vložil: Karel Jarků, 22.01.2017 13:59
Suchý, Jiří; Suchý, Ondřej: Pan Voskovec z Manhattanu
Styl je sice trochu žoviální, ale averze z textu nesrší. Objektivní Pohled na čeSkou kulTURu ovšem neznám, takže nemůžu soudit, kdo komu křivdí.
Vložil: tuglas, 22.01.2017 13:53
Friedenthal, Meelis: Včely
autor recenze si zřejmě před psaním pořádně přihnul...
Vložil: mruk, 22.01.2017 11:52
Pokorný, Martin (ed.): Čtení o Dantovi Alighierim
mruk Vrchlický a Vrátný sou vzduch? mruk
Vložil: Gregor, 21.01.2017 21:17
Friedenthal, Meelis: Včely
Já vím, že je to asi moje chyba, ale já tuhle recenzi vůbec nechápu... Co je to procházka mezi světem a jedincem? Jak se může svět chytit do své vlastní epistemologické oprátky a co si pod tím mám představit? Mimochodem, co je v té větě vůbec podmět? Ze všeho nejpravděpodobnější se mi zdá, že podmět... je nevyjádřený a je to ten hrdina z předchozí věty... Ale to by pak znamenalo, že ten hrdina je panoptikální procházkou mezi světem a sám sebou... Musím přiznat, že jsem zcela zmaten.
Vložil: lao tse, 20.01.2017 17:26
Friedenthal, Meelis: Včely
nebo snad pokus o parodii...
Vložil: vjása, 20.01.2017 17:20
Friedenthal, Meelis: Včely
zřejmě jakési zdegenerované zhmotnění pseudovědeckých pojmů, ano, raději se od tohoto balastu očistit, to jest jít "ad res" a přečíst si "jen" knihu...
Vložil: Tomáš Šimek, 20.01.2017 14:26
Suchý, Jiří; Suchý, Ondřej: Pan Voskovec z Manhattanu
Pane Matelo, dovolte abych se na vaši kritiku podíval svýma očima. Pánové možná nechtěli psát knihu na nedělní vzpomínání u kávy. Možná se prostě chtěli vyznat ze svého vztahu k Voskovcovi a naprosto správně přitom uvažovali tak, že to třeba bude zajímat ještě další lidi. Dále se musím pozastavit nad... vaší evidentní averzi k Jiřími Suchému, která z vašeho článku přímo srší. Čili laik, který neví o co jde jednoduše postřehne, že vy sám se chováte hůře než to, co u pana Suchého kritizujete. Nejvíce mě zarazila část, kde se pozastavujete nad Suchého sebestředností. Já tam tedy žádnou neviděl. To, že pan Suchý napíše, že se v Praze stal poměrně uznávaným textařem, nebo že se Voskovec vyznal k obdivu k jeho činnosti. Já v tom žádnou sebestřednost nevidím, naopak tam vidím vysvětlení Voskovcovy počáteční antipatie k Suchému. Že jste napsal: ".....Jiří Voskovec u něj z těchto osobních důvodů na své velikosti nikterak netratí (ještě aby)". Tady se musím pozastavit nad tou závorkou. Můžu znát důvod toho - ještě aby? Z objektivního pohledu má Jiří Suchý pro Českou kulturu téměř stejný význam jako Jiří Voskovec a Suchého přínos je tak obrovský, že v některých aspektech Jiřího Voskovce i přerostl. Prostě tím chci říci, že ačkoliv Voskovec je legenda, Suchý jí je také. A nějaké - ještě aby - je absolutně mimo mísu.
Vložil: mruk, 20.01.2017 10:01
Clark, Katerina: Sovětský román
mruk Jiříček je fanynka (podle Clark je vynikající odbornicí), ale asi hodnocení překladu by měl soudím přenechat jinejm: http://www.ipsl.cz/index.php?id=1011&menu=echa&sub=echa&str=echo.php mruk
Vložil: lao tse, 20.01.2017 09:54
Friedenthal, Meelis: Včely
raději si však přečtu samotnou knihu...
Vložil: Jan Vaněk jr., 20.01.2017 04:29
Peers, Bobbie: Zloděj luridia
To opravdu může říci jen málokterý spisovatel; většina ctí pravidlo, že obeslat jedním rukopisem několik nakladatelství zároveň je krajně neslušné.
Vložil: RitaK., 19.01.2017 15:25
České překlady z ukrajinštiny a literatura týkající se Ukrajiny
Děkujeme, doplníme.
Vložil: Juan Zamora, 17.01.2017 12:43
Hawkins, Paula: Dívka ve vlaku
Nakladatel dnes hlásí přes 150 tisíc prodaných výtisků. Nakladatel zřejmě jásá, recenzent žasne.
Vložil: Syruček Milan, 17.01.2017 09:18
České překlady z ukrajinštiny a literatura týkající se Ukrajiny
To nepíšu z ješitnosti, ale pro úplnost. Napsal jsem dvě knihy o Ukrajině, ale v seznamu nejsou: Banderovci - hrdinové nebo bandité? vydaly Pražská vydavatelská společnost a Epocha, 2008 Rusko-ukrajinské vztahy. Mýty a skutečnost, Grada 2015 (oceněna cenou Miroslava Ivanova v kategorii literatury... faktu
Vložil: Naďa, 14.01.2017 10:56
Kubeš, Richard a Janda, Luděk: Kvik pluje na jih
Právě jsem tuto knihu přečetla dívence, které je sedm let. Byla stejně nadšená, jako jsem byla před mnoha lety já. Je to velmi zajímavý dobrodružný příběh. Možná knize neprospělo, že byla zřejmě převyprávěná. Text z roku 1946 je naprosto vynikající. N.
Vložil: c.v.doin, 10.01.2017 22:41
Miko, Václav: Anticikanismus v Čechách
Je úsměvné , jak primitivní nevzdělanec napíše "knihu" a někdo ještě napíše článek o tomto nesmyslu .... a nejhorší ,že se na autora pohlíží jako na "tvůrce" - vynálezce do té doby neexistujícího slova : anticikanismus
Vložil: pepe, 10.01.2017 20:38
Galbraith, Robert: Ve službách zla
Mně se na té knize nelíbí logika celé zápletky. Strike a Robin horečně celou knihu pátrají po ničem jiném, než kde tři podezřelí bydlí, toť vše. Něco, co si policie může zjistit obratem ruky. A když to zjistí, pak tímto samotným faktem je záhada kdo je vrahem vyřešena. Přitom Strike policii ty podezřelé... nahlásil, takže bych očekával, že policie podezřelé navštíví, udělá u nich domovní prohlídku a pátrání je u konce. Je to tedy spíše konverzační thriller, než detektivka. V jádru knihy je hlavně to, zda se Robin vdá, nebo ne. Za sebe bych spíše nedoporučil.
Vložil: hnidopich, 09.01.2017 21:09
McEwan, Ian: Černí psi
Nechci být šťouravá, nevím, jestli to není třeba jen překladem, ale není Jeremyho neteř Sally? Jinak super článek, pomohl mi ke zpracování knihy k maturitě. :)
Vložil: MK, 07.01.2017 10:39
Hawkins, Paula: Dívka ve vlaku
Je to fakt, měla jsem velký problém knihu vůbec dočíst a už několikrát mne utvrdila v názoru, že věřit tomu, že je to nejprodávanější kniha, nebudu. Ono totiž v tom množství nekvalitní literatury, kterým jsme zahlcováni, se i jednooký může stát králem.
Vložil: Jitka J., 06.01.2017 16:52
Damsgård, Puk: Rukojmí ISIS: Třináct měsíců v zajetí teroristů
Nebylo by lepší Cavlingprisen překládat jako "Cavlingovu cenu", když se jedná o ocenění pojmenované po Henriku Cavlingovi?
Vložil: Smrhová Marie, 06.01.2017 14:25
Münninghoff, Alexander: Pokračovatel rodu
Kniha mě uchvátila. Zatím jsem sice na jejím počátku. Zaujalo mě téma a spisovatelův styl. Oceňuji ji jako knihu, ve které se dozvídám i historické události té doby. Usedám k PC, abych se dozvěděla něco více. Fotografie na přebalu knihy je také skvělá. S pozdravem... Marie Smrhová
Vložil: mruk, 06.01.2017 08:51
Bílek, Petr A.; Procházka, Martin; Wiendl, Jan (eds.): Vektory kulturního vývoje: identity, utopie, hrdinové
mruk čistá recyklace, ekologové! bravo Procházka, Jirsa a spol.! mruk
Vložil: Laďa, 05.01.2017 15:55
Bednářová, Marta: Ukrajina (kde se zastavil čas)
...asi paní Bednářová zapomněla jak několika našim lidem v Kriváči v nemocnici zachránili život...., byl jsem na Dolince 1987 - 1991
Vložil: mruk, 03.01.2017 09:56
Hawkins, Paula: Dívka ve vlaku
mruk "Velký bestseller"... mruk
Vložil: Vojta, 03.01.2017 09:16
Hawkins, Paula: Dívka ve vlaku
"... okouzlí jen sváteční čtenářky ... " - sváteční čtenáře asi okouzlí taky, ne :-) ?
Vložil: jan lukavec , 02.01.2017 15:25
Bílek, Petr A.; Procházka, Martin; Wiendl, Jan (eds.): Vektory kulturního vývoje: identity, utopie, hrdinové
Ještě dodejme, že více studií k jednotlivým tématům vyšlo před časem i ve formě 3 samostatných e-knih: Hrdina - antihrdina - superhrdina - nehrdina v kulturním prostoru minulosti a současnosti (pdf, 2016) http://bit.ly/2hJg6jk ; Identity - konstrukce, subverze a absence (pdf, 2015) http://bit.ly/2ioJKcR;... Utopie/dystopie: podoby, proměny, hranice (pdf, 2015) http://bit.ly/2hFKsyc
Vložil: Jakub Ehrenberger, 31.12.2016 20:19
Klemperer, Victor: Deníky
Dobrý večer, nemohu to tvrdit s absolutní jistotou, ale zmiňované tituly podle všeho v češtině skutečně ještě nevyšly. Neuvádí je ani databáze Národní knihovny, která - jak známo - požívá práva povinného výtisku. S pozdravem JE
Vložil: Čermáková, 30.12.2016 19:30
Klemperer, Victor: Deníky
Dobrý den zajímalo by mně, jestli byly přeloženy Deníky červen - prosinec 1945 a Deníky 1946 - 1959. Na netu jsem nenašla.
Vložil: Niebler, 27.12.2016 02:16
Gamboa, Santiago: Nekropolis (in LN)
Paní doktorka Charvátová má pravdu-takto musí vypadat dno latinskoamerické literatury.Velkohubé načančané nic.Ale možná,že si Gamboa chtěl opravdu ze čtenářů/i kritiků/jen vystřelit a nyní sleduje,pobaven,triumfální cestu svého"opus magnum"světem,minimálně do nakladatelství Host. Šachová /ne "šachistická"/část... je přeložena,možná už napsána,špatně,evidentně bez znalosti hry,zmatečně.
Vložil: Jarda, 24.12.2016 23:51
Harari, Yuval N.: Sapiens. Od zvířete k božskému jedinci
V září 2014 z knihy Sapiens četli na pokračování v britském rozhlase. Zaujalo mě to natolik, že jsem si knihu hned koupil. Ještě jsem ji nepřečetl celou (ať ji otevřu na kterékoli kapitole, vždycky mě chytne neobvyklým úhlem pohledu - je to pro mě spíš zdroj inspirace než jenom informace). Koukám,... že už vyšla i česky, tak do ní nakouknu a nejspíš si jí koupím. Zajímavé je, že to nejspíš bude překlad originálu z hebrejštiny (prvně vyšlo 2011 v Izraeli a teprve prvně 2014 v Británii - Leda má první vydání z roku 2013).
Vložil: Jitka J., 22.12.2016 14:18
Bragi, Steinar: Planina
Mám pocit, že jsem četla jinou knihu. Takto vysoké a superlativní hodnocení mě opravdu překvapuje, obzvlášť v porovnání s Pamatuji si vás všechny od Yrsy Sigurdardóttir. To bylo také spíše průměrné, ale Planina mi přišla možná ještě o trošku slabší. Postavy jsou vyloženě divné, jejich psychologie nahozená... a závěrečnou část knihy bych rozhodně neoznačila za její plus - to už by snad byl lepší i nějaký ten hloupý, předvídatelný konec a vysvětlení. Těšila jsem se na oddechový thriller s mysticko-hororovými prvky napsaný lépe než Yrsiny knihy, což se nekonalo. Nejlepší je na této knize jednoznačně obálka.
Vložil: Michal, 22.12.2016 12:20
Šindelka, Marek: Anna in kaart gebracht
O recepci našich děl v zahraničí se málo dozvídáme – o to víc děkuji za skvělý článek!
Vložil: Luděk, 17.12.2016 18:27
Roth, Philip: Druhý život. Komedie o hledání životní změny
Právě jsem dočetl, je to zvláštní, silná knížka, která ve mě vyvolala hluboky dojem, děkuji za pěkný rozbor ;-)
Vložil: Marie, 17.12.2016 15:03
Czendlik, Zbigniew; Zahradníková, Markéta: Postel hospoda kostel
Knihu jsem si koupila a nechala jsem si ji podepsat panen farářem.Přečetla jsem ji jedním dechem a moc se mi líbila.Jen tak dál
Vložil: Franta Pravda, 15.12.2016 21:38
Vjatrovyč, Volodymyr: Istorija z hryfom „Sekretno“. Novi sjužety
Kristus byl ukrajinec a Budha taky, a Mona Lisa byla ukrajinska posluhovacka v dome malire )))))) To a dalsi skvosty se dozvidame od techto pseudohistoriku,
Vložil: M Pokorný, 15.12.2016 10:35
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
Přiznám se, že i po nahlédnutí do daného hesla (se zkratkou "práv." a jedním příkladem na kartě 22) a po kontrole v Krameriovi a Google Books osobně setrvám v mínění, že konzumované manželství má k domovskému právu v dobré češtině daleko (a kdyžtak se tedy konzumuje/dokonává jen jednou, tj. nikoli "začalo... být konzumováno"), ale uznávám omyl se slovesem a uznávám omyl v tom, že filtrace přes angličtinu není jediným zdrojem.
Vložil: Jan Vaněk jr., 14.12.2016 02:18
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
Zajímavé etymologicko-ortografické přípomínky, ale v češtině se manželství už pár set let opravdu konz/sumuje i mimo kanonický slang (jenž naopak, [et Deo gratias!] není závazný pro zbylé vrstvy jazyka): psjc.ujc.cas.cz
Vložil: m p, 13.12.2016 15:03
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
Zcela pro úplnost snad ještě doplňme, že v latině jde o dva různé výrazy (consumo, pojídám vs. consummo, završuji), a dokud píšeme "sumace", měli bychom asi setrvat i u "konsumace".
Vložil: m p, 13.12.2016 14:47
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
překlep: iuris
Vložil: M P, 13.12.2016 14:35
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
Věřím, že kanoničtí právníci mezi řečí utrousí lecjaký latinismus, ale slovníky tento význam připouštějí jen pro podst. jm. (nikoli sloveso) a v Zedníčkově českém překladu Corpus iuri canonici se konzumují pouze hostie a manželství se dokonává (kánon 1697 nn.). Naproti tomu anglické "consummate" patří... k základní slovní zásobě.
Vložil: jan lukavec , 13.12.2016 11:49
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
V běžné řeči jistě ne, nicméně v kanonickém právu jde o běžně užívané spojení. V tom smyslu, že rozloučit bylo možné pouze to manželství, které nebylo "konzumováno", tedy nedošlo k vykonání manželské soulože. V historické literatuře se rovněž mluví například o renesančním zvyku "konzumace manželství... před svědky".
Vložil: M P, 13.12.2016 11:21
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
Předpokládám, že jde o prolnutí překladatelského omylu do recenze, ale v češtině se snad manželství opravdu nekonzumuje.
Vložil: Miroslav Beňo, 12.12.2016 22:26
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
Chtěl bych připomenout, že ač může někomu kniha připadat někdy až v "militantním duchu"- oba autoři vyjádřují to, co skutečně je, co se odehrává v duchu tzv." moderny". Já např.nesouhlasím s komentářem pana Komárka v předmluvě knihy, který vyjádřuje určitou pochybnost vůči autorům ve smyslu jejich myšlenkového... obsahu. Já si kladu otázku "s čím konkrétně pan Komárek nesouhlasí?( to bohužel přesně nedefinoval pokud si jeho komentář pamatuji Je filosof-ontolog? je biolog či lékař?, aby mohl nějakým způsobem kvalifikovaně vyslovit kritiku vůči autorům? Tím samozřejmě nemíním v negativním smyslu slova, že by nemohl mít názor, ale mít názor a něco smysluplně reflektovat, to jsou dvě skutečnosti vedle sebe, které nejsou totožné. Myslím, že např. Charles Darwin a jeho teorie, to je utrpení vůbec číst. V tomto směru je katastrofou už jenom to, že praktický vědec-a biologie je praktická věda- se pouští do tématu kterému de facto vůbec nerozumí.Filosofická ontologie je nesmírně těžká a složitá problematika, dotýkající se mimo jiné i problému bytí, existence,přirozenosti, přirozeného řádu a dalších uzce souvisejících a navzájem navazujících skutečností. Darwin bohužel o tomto nemá ani ponětí, pokud by ho totiž měl, nemohl by předkládat trvzení, které si přímo "cucá z prstu" aniž se zamyslí nad podstatou věci a její ontologickou složitostí. Chápu, že to bylo období osvícenství, kde silně rezonuje pozadí nové ideologie, která podporuje všechno to co údajně "osvobozuje člověka od Boha". Je to období, kde se na náměstích hlasuje o "existenci Boha". Co může být více výmluvnější o době, ve které se rodí Darwinovo přesvědčení, kde materialismus a svěřepá deizace člověka a pokroku začala svoji bezduchou cestu a která vyústila až do dnešního duchovní a morálního nihilismu. Bohužel negativa dneška v její obnažené podstatě jsou krutá a bezohledná, takže vybízet autory knihy k jakémusi falešnému korektismu není tak úplně na místě. Chápu, že literární kritik má své důvody ke kritické reflexi, nicméně jádrem problému z mého hlediska, není jakási literární korektnost,ale obsah problému, který kniha představuje a který je pro mně důležitý z hlediska mého odborného kritického náhledu. Mně ani tak nezajímá to, v jakém duchu se oba autoři vyjádřují, to je pro mně marginální záležitostí, ale zajímá mně jádro problému, který předkládají. Mohl bych v této věci pokračovat dál, ale nemyslím, že je to potřebné. Vyjádřil jsem to, co jsem chtěl a myslím, že to bylo potřebné udělat. Aby autoři knihy nebyli posuzováni pouze z literárního pohledu, ale aby se do kontextu kritické reflexe dostal i pohled z jiné strany.
Vložil: Miroslav Beňo, 12.12.2016 22:18
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
Chtěl bych připomenout, že ač může někomu kniha připadat někdy až v "militantním duchu"- oba autoři vyjádřují to, co skutečně je, co se odehrává v duchu tzv." moderny". Já např.nesouhlasím s komentářem pana Komárka v předmluvě knihy, který vyjádřuje určitou pochybnost vůči autorům ve smyslu jejich myšlenkového... obsahu. Já si kladu otázku "s čím konkrétně pan Komárek nesouhlasí?( to bohužel přesně nedefinoval pokud si jeho komentář pamatuji Je filosof-ontolog? je biolog či lékař?, aby mohl nějakým způsobem kvalifikovaně vyslovit kritiku vůči autorům? Tím samozřejmě nemíním v negativním smyslu slova, že by nemohl mít názor, ale mít názor a něco smysluplně reflektovat, to jsou dvě skutečnosti vedle sebe, které nejsou totožné. Myslím, že např. Charles Darwin a jeho teorie, to je utrpení vůbec číst. V tomto směru je katastrofou už jenom to, že praktický vědec-a biologie je praktická věda- se pouští do tématu kterému de facto vůbec nerozumí.Filosofická ontologie je nesmírně těžká a složitá problematika, dotýkající se mimo jiné i problému bytí, existence,přirozenosti, přirozeného řádu a dalších uzce souvisejících a navzájem navazujících skutečností. Darwin bohužel o tomto nemá ani ponětí, pokud by ho totiž měl, nemohl by předkládat trvzení, které si přímo "cucá z prstu" aniž se zamyslí nad podstatou věci a její ontologickou složitostí. Chápu, že to bylo období osvícenství, kde silně rezonuje pozadí nové ideologie, která podporuje všechno to co údajně "osvobozuje člověka od Boha". Je to období, kde se na náměstích hlasuje o "existenci Boha". Co může být více výmluvnější o době, ve které se rodí Darwinovo přesvědčení, kde materialismus a svěřepá deizace člověka a pokroku začala svoji bezduchou cestu a která vyústila až do dnešního duchovní a morálního nihilismu. Bohužel negativa dneška v její obnažené podstatě jsou krutá a bezohledná, takže vybízet autory knihy k jakémusi falešnému korektismu není tak úplně na místě. Chápu, že literární kritik má své důvody ke kritické reflexi, nicméně jádrem problému z mého hlediska, není jakási literární korektnost,ale obsah problému, který kniha představuje a který je pro mně důležitý z hlediska mého odborného kritického náhledu. Mně ani tak nezajímá to, v jakém duchu se oba autoři vyjádřují, to je pro mně marginální záležitostí, ale zajímá mně jádro problému, který předkládají. Mohl bych v této věci pokračovat dál, ale nemyslím, že je to potřebné. Vyjádřil jsem to, co jsem chtěl a myslím, že to bylo potřebné udělat. Aby autoři knihy nebyli posuzováni pouze z literárního pohledu, ale aby se do kontextu kritické reflexe dostal i pohled z jiné strany.
Vložil: richard hlavacek, 11.12.2016 13:27
Neff, Ondřej; Verne, Jules: Děti kapitána Granta: Podle románu Julese Verna volně vypráví Ondřej Neff
Skvele napsane. Predelat knihy JV ve fast foodu 21.stoleti neni dobra myslenka. Je to neco podobneho, jako kdyby chinasky prehrali avantgardni jazz 60.let, aby to dnesni teenager uslysel srozumitele. Umelecke dilo musi vzdy nest dobu, kdy vzniklo a my k nemu vzdy tak musime pristupovat.
Vložil: šada, 11.12.2016 13:09
Alighieri, Dante: Komedie (Peklo)
Velmi fundované! Asi by mě to až tak nezajímalo, ale přečetla jsem Dan Brown Inferno. A s tímto výkladem je mi Dante o něco bližší.
Vložil: Milan, 06.12.2016 15:05
Gellner, František: Vášeň, co do rána zchladne
Ve svém bohémském počínání se Fr .Gellner dopracoval k jistému průhledu a zahlédl budoucí děsivost reality a zachytil ji v básních a fejetonech.Narukoval do Velké války, jako můj otec a další milióny. Zahynul někde v Haliči v 9/1914.Můj otec byl ve stejném období v Haliči zraněný a zůstala mu ruská... kulka v levém rameni až do smrti.Získal jsem kopii jeho Kopfzettel/A3/ z brněnské nemocnice z Kriegsarchivu ve Vídni za 33 eur.Byl přijat 9.9.1914 a propuštěn 19 .10. Diagnóza střel.zranění ,střev .obtíže. Otcovu cestu z Haliče v san. vlaku,jako c.a k. vojáka s kulkou v rameni do Brna si nedovedu představit ani náhodou.Perfectum částečně známe,ale futurum je děsivé a budí obavy i s vírou.Bez víry jak se stylizoval Fr. Gellner je neuvěřitelné,protože jeho dílo má vypovídací hodnotu i dnes.
Vložil: Matěj Matela, 05.12.2016 18:15
Neff, Ondřej; Verne, Jules: Děti kapitána Granta: Podle románu Julese Verna volně vypráví Ondřej Neff
Výborná recenze, naprosto přesně jste vystihl destrukční charakter Neffových strašných přepracování Vernea. Jedna věc je přibližovat starší díla současnému čtenáři, druhá je pak totálně je zničit. Má-li O. Neff Julesa Vernea skutečně tak rád, měl by s těmito aktivitami co nejdříve přestat.
Vložil: Sigil, 05.12.2016 14:32
Neff, Ondřej; Verne, Jules: Děti kapitána Granta: Podle románu Julese Verna volně vypráví Ondřej Neff
Neffovo místo je ve fotografování - pro digifoto udělal moc. Ve psaní sci-fi ta= ké. U Verna mi přijde, že celé dílo nikoliv spopularizoval dnešní čtenáři, nikoliv přepracoval ale zničil... Jediné, co na těch knihách má hodnotu jsou ilustrace Z. B. . Je to jako zpracovat Babičku na 50 stránek kde... po jedné je obsah, doslov, anotace Němcové na 5-ti stránkách a 12 stránek ilustrací. Zvláště "trilogie" Děti kapitána G., 20 tis. mil. pod mořem a Tajuplný ostrov - krásné knihy (i ty ostatní) ztratily Vernův rukopis, vyrůstal jsem za totáče na verneovkách, už tehdy byl slovník zastaralý, světomapa jiná a podobně - člověk k těm knihm přece přistupuje jak ke knihám napsaným v osmnáctém století se vším co k tomu patří, starší slovník, vyjadřování "decentním" dušínovským jazykem kde nejhrubší slovo je "jdi mi k šípku" a "carramba". Stejně tak popis objevů zemí, popisů průmysů který tam po objevech vyrůstal, to vše je to kouzlo pro které je čteme i teď, zastara, to je to, proč Verne má tolik milovníků, proč vycházejí znovu krásná prvorepubliková vydání (byť bohužel pro majetné a opravdové fandy a snílky) - za všechny Hrubínova předmluva Taj. ostrova (odkaz: http://ld.johanesville.net/verne-38-tajuplny-ostrov). Miluji i Buriana ale ty rytiny dvorních ilustrátorů jsou nádherné. Vždy jsem snil že v nějaké reedici vyjdou Burianovy ilustrace v příloze, ovšem netušil jsem že Verna potká pan Neff. Četl jsem jen Neffovu adaptaci Dvaceti tisíc ... a zahodil to do koše - ve sběru by to někdo třeba šlohl a četl. Ne, přijde mi to jako zneuctění Verna, ať si říká kdo chce co chce. Ty knihy nejsou adaptace ale zničení podstaty... Netuším, zda je pan Neff křesťan ale opravdu mám strach, že ho jednou napadne adaptovat Bibli...
Vložil: Alain, 05.12.2016 08:40
Botton, Alain de: Umění cestovat
Přitom stačilo místo celé recenze napsat jen: Dokázal bych to napsat lépe, kdybych to uměl. :-P
Vložil: Markéta Musilová, 04.12.2016 17:10
Hardy, Thomas: Tess z d’Urbervillů
Máte samozřejmě pravdu. Je to špatně formulováno. Nemělo se to týkat konkrétně Tess, ta je samozřejmě v překladu starém a výborném, ale spíš klasiků obecně a jejich nových vydání a případně nových překladů u těch, kde to je potřeba. Upravíme a děkujeme za upozornění.
Vložil: Milan, 04.12.2016 14:51
Hardy, Thomas: Tess z d’Urbervillů
Pěkně napsáno, ale otázku v úvodu ohledně nového překladu nechápu. Překlad Marty Staňkové není nový, mám doma vydání Tess z roku 1975 (Odeon) ve stejném překladu...
Vložil: Lenka, 02.12.2016 22:49
Koubek, Jan: Matky
Krásná kniha, moc pěkně zpracované - dojemné i poutavé zároveň
Vložil: Antonín Kudláč, 01.12.2016 20:44
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Jsem dalek toho, abych Vás k diskusi nutil. Ostatně jste ji sama zahájila.
Vložil: Magda de Bruin, 01.12.2016 20:33
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Vaše zkušenosti z českých nakladatelství s pronikáním č. literatury do ciziny podle mě skutečně nesouvisí. A poskytování grantů je sice užitečné, ale ty tituly nejdřív někdo u těch zahraničních nakladatelů prosadil (a to nebylo ani MK ČR, ani čeští redaktoři překladů, co mají na starosti akvizice, na... to můžete vzít jed). Ale nezlobte se, nemám čas v téhle debatě pokračovat.
Vložil: Antonín Kudláč, 01.12.2016 20:00
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
MK jsem zmiňoval proto, že poskytuje (poskytovalo) podporu na překlady a propagaci české literatury v zahraničí, sama jste zmínila granty. Ale nezdá se mi, že mluvíme každý o něčem jiném, copak to, o čem jsem psal, s tématem nesouvisí?
Vložil: Magda de Bruin, 01.12.2016 18:49
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Můžu jen zopakovat, že jsem mluvila o zahraničních nakladatelích a pronikání české literatury do ciziny - vy máte, jak se zdá, zkušenosti z opačného konce. Nebo jste v době svého působení na MK ČR jednal se zahraničními nakladateli? Znáte zahraniční literární překladatele z češtiny, mluvil jste s nimi... o jejich zkušenostech? Připadá mi spíš, že se z toho stává debata "jeden o voze, druhý o koze".
Vložil: Antonín Kudláč, 01.12.2016 18:22
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
A já zase vycházím ze zkušenosti redaktora překladů, který často měl na starosti právě zahraniční akvizice, a znám tu problematiku též jako kdys úředník ministerstva kultury. Pohybuju se či pohyboval jsem se v obou těch "literárních světech" (žánrovém i nežánrovém), proto si dovoluji takto usuzovat.... Ostatně, tahle problematika je opravdu hodně široká, záleží na konkrétních titulech, oba proto můžeme tytéž věci vidět z různých úhlů.
Vložil: Magda de Bruin, 01.12.2016 17:57
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
I já jsem měla na mysli situaci v zahraničních nakladatelstvích - o pronikání české literatury do ciziny se tu přece bavíme. Vycházím přitom ze zkušeností naší agentury (existuje od roku 2003) kombinovaných zkušeností literárního překladatele v kontaktu s nakladatelem (to je zkušenost ještě mnohem delší... - ani se mi to nechce počítat). Váš názor vám samozřejmě neberu.
Vložil: , 01.12.2016 12:29
Dostálová, Zuzana: Proč všichni odcházejí
Vložil: Antonín Kudláč, 30.11.2016 19:04
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Magda de Bruin: I přes příklady, které uvádíte, trvám na tom, že podobnost mezi oběma oblastmi je spíše větší než menší. Zahraniční akvizice, resp. výběr konkrétních titulů ve většině českých nakladatelství přece není prací nějakého týmu, ale konkrétního redaktora, který zná situaci v daném kultuře... a většinou tam má své kontakty (nezřídka osobní). Mluvíme-li o překladech českých děl do jiných jazyků (alespoň tam směřovaly mé komentáře), tak u malé kultury jako je ta česká nelze předpokládat nějaký systematický monitoring ze strany zahraničních nakladatelů, opět je to spíše věcí kontaktů mezi konkrétními lidmi (jak sama dobře víte). A třeba Vámi zmiňovaný komerční zřetel je dnes chápán jako podstatný v obou oblastech - jistěže grant na překlad získá "umělecké" dílo a ne "pop", ale ty granty přece nepokryjí potřebné náklady natolik, aby bylo možno neuvažovat komerčně.
Vložil: Julie Nováková, 30.11.2016 15:48
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Ad časopisy a placení za překlady: Kdepak, řada jich má nastavené podmínky pro překladové práce (Clarkesworld, Asimov's, Strange Horizons), takže nejde o dělení o běžný honorář (který je i samotný zhruba šesti- až desetinásobný oproti tomu, co si člověk vydělá za obdobně dlouhý text v češtině jako autor),... ale třeba SH mají běžnou taxu 8 c/slovo, u překladu 6+6 (autor, překladatel). Tor.com podobné dělení nemá, na druhou stranu i v základu platí zhruba trojnásobně oproti ostatním profesionálně platícím magazínům... Agenturu snad raději zakládat nebudu vzhledem k tomu, že už teď stěží stíhám práci ve vědě (PhD studium biologie), popularizaci vědy (články v EN i CZ, přednášky taktéž), překlady, psaní, korektury, recenze, občasný copywriting... S dovolením to přenechám někomu s větším množstvím volného času a menší fobií z administrativních úkonů.
Vložil: Magda de Bruin, 30.11.2016 09:31
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Z odkazu hlavně vyplývá, že nakladatel si titul vybral na doporučení překladatelky, která (ač Češka) v Anglii vystudovala tvůrčí psaní (a možná tam i dlouhodobě žije) a že nakladatel její překlad jako rodilý mluvčí redigoval. Takže to je ta výjimka, o které jsem se zmiňovala (stejně jako není každý... spisovatel Nabokov nebo Conrad, a to ani z těch, kteří v cizojazyčném prostředí žijí/žili). Situaci žánrové literatury neznám, ale z líčení paní Novákové se mi nezdá, že by byla srovnatelná s beletrií, jak píše pan Kudláč - např. beletrie se může opírat o granty, kdežto u žánrové lit. se vychází z toho, že je komerčně úspěšná (a z toho by samozřejmě měli profitovat autoři i překladatelé - doufám, že to dělení o honorář se týká jen časopisů, které - jak soudím z popisu - za překlad tedy zřejmě neplatí?). V beletrii výběr neprovádí nutně jednotlivec (např. katalogy nabídek sestavuje většinou víc lidí, navíc nakladatelé získávají tipy z různých zdrojů, lektorské posudky si nechávají psát od jiných lidí, než kdo knihu doporučil). Titul k prosazování si agent ani překladatel nevybírá podle autora, ale podle knihy: překladatel autora vůbec osobně znát nemusí (a mnohdy ani nemůže - překládají se totiž i zemřelí spisovatelé). Jiný rozdíl vidím v tom, že žánrová literatura tedy zřejmě ještě nemá (aspoň u nás) vypracovaný způsob pronikání do ciziny (přitom kromě literárních agentur se prodejem práv do ciziny zabývají např. i někteří nakladatelé: jestliže č. nakladatel vydává zahraniční žánrovou literaturu, má tím pádem jistý přehled a kontakty s cizími nakladateli, takže by jim současně mohl nabízet i č. žánrové autory ze své produkce). Nechcete své nadšení pro věc kanalizovat tímto směrem, paní Nováková, a založit si agenturu? Musela byste se ale na podmínkách zastupování s autory předem domluvit (autorské smlouvy se uzavírají s vlastníkem práv, tam už si s nadšením nevystačíte). K vaší poznámce o omezených "klasických" možnostech: nabízet tituly jiných autorů literární agentuře, která navíc působí na jiném segmentu trhu, není řešení. Zato nabízet je jako regulérní zástupce žánrovým nakladatelům už je jiná káva. A kdo ví, třeba se mezi bohemisty-překladateli najdou i čtenáři žánrové literatury, takže by se i překládání dalo rozvinout a profesionalizovat. Na rozdíl od některých kolegů-literárních překladatelů si totiž nemyslím, že u žánrové literatury na kvalitě překladu tolik nezáleží - na té záleží vždycky.
Vložil: Antonín Kudláč, 29.11.2016 20:05
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Z toho všeho, co bylo řečeno, mi vychází, že výběr textů k překladu je u fantastiky vlastně velmi podobný jako u "obecné" literatury: provádí jej jednotlivec, který má příslušné kontakty, z okruhu autorů, které zná (nejlépe osobně). Takový výběr je tedy nutně dosti omezený a opakují se v něm jména,... s nimiž se výběrce stýká. V tomto ohledu se vlastně oba ty literární světy příliš neliší.
Vložil: Julie Nováková, 29.11.2016 19:25
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Díky za odkaz! Se slovy "A translating norm is that you translate into your mother tongue. That ignores what a Conrad or a Nabokov can do for English. I wanted a translator who had adventured into English but lived through the same place and epoch as the author," naprosto souhlasím. Ad "požadovat... finanční účast autora" - vždyť o tom u rizika "ušlého zisku" na straně překladatele vůbec nemluvím. Popisuji situaci, kdy si překladatel vybere práci k překladu, dohodne se s autorem na rozdělení honoráře v případě vydání (typicky půl na půl), a kdyby se nepodařilo, jen překladatel ztratil vlastní čas, autor vůbec nic. Tímhle způsobem jsem přeložila dvě povídky Hanuše Seinera, kterého považuji za brilantního autora. Nešlo to jinak, byla by nesmírná škoda, kdyby se jeho práce nedostaly k širší čtenářské obci. Obě byly rychle přijaty v profesionálních časopisech a mám v plánu se pustit i do dalších dvou. Je to ale speciální případ; šlo o mou iniciativu, povídky jsem si vybrala proto, že jsou vynikající a chtělo se mi je přeložit, a v jakémkoli jiném případě bych nejprve oslovila editory s dotazem, zda mají zájem o nabídku povídek v překladu z češtiny a zda by případně chtěli vidět seznam návrhů se synopsemi (což teď ostatně dělám pro tři časopisy, když už mě editoři znají; uvidíme, zda z toho něco vzejde). Dnes se mi trochu potvrdilo, že pro žánrovou literaturu (nemluvě o pracích kratšího rozsahu - novelách, povídkách) jsou "klasické" možnosti dosti omezené, ale vzhledem k tomu, jak se rozvíjí "neklasické", to snad není nevýhoda :). Re Antonín: V Asimov's mi vyšla povídka, sám sebe nerecenzuje a jeho sesterský Analog také ne ;). Tam mi vyjde povídka v příštím roce. Recenze povídek v magazínech typicky vycházejí online už proto, že v případě povídky z čísla časopisu recenze rychle zastará. Ale co se týče představení českého trhu s fantastikou, vyšel k tomu článek v Clarkesworldu, který byl později přeložen do češtiny a estonštiny a chystá se jeho vydání v maďarštině: clarkesworldmagazine.com/novakova_04_15/ Pro maďarský web sci-fi.mandiner.hu, kde maďarský překlad vyjde, jsem také sestavila miniseznam zajímavých českých SF/F knih z letošního roku: sci-fi.mandiner.hu Ale to už trochu odbíháme :).
Vložil: Magda de Bruin, 29.11.2016 11:37
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Jen ještě k tomu, jak podle nakladatele došlo k vydání Vopěnkova románu a jak vznikl anglický překlad: barbicanpress.com.
Vložil: Magda de Bruin, 28.11.2016 22:42
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Svými glosami jsem chtěla jen ještě jednou zdůraznit rozdílnou situaci v beletrii (i když i v článku se na to dostatečně poukazuje), protože to, že si autoři na vlastní náklady nechají přeložit knihu do angličtiny, se stává i u beletrie. Když píšu, že je to "sporné", mám na mysli konkrétní případy,... kdy se pro titul ani tak nepodařilo najít nakladatele (takže to byly vyhozené peníze) nebo kdy se překlad do britské angličtiny pro americké vydání stejně musel přepracovávat (což nebylo příjemné ani pro původního překladatele, ani pro upravovatele). Přitom je mnoho knih, které v angličtině vyšly tím popsaným způsobem (to znamená na základě doporučení překladatele, agenta apod., s lektorským posudkem, maximálně s přeloženým úryvkem - vzpomínám si na případy, kdy si nakladatel podle ukázek vybíral nejvhodnějšího překladatele). Co se týká sdíleného rizika "ušlého zisku" (a teď mluvím jako literární překladatelka), takovou praxi neznám. Autor v zásadě dostává i za časopiseckou publikaci určitou částku, překladatel zase honorář za překlad. Je v zájmu překladatele, aby svou práci uplatnil (a časopisecká publikace má většinou za cíl podpořit knižní vydání stejného autora nebo vzbudit o určitého autora zájem nakladatelů a získat díky tomu zakázku na překlad knihy) - požadovat finanční účast autora by mě upřímně řečeno vůbec nenapadlo (dost na tom, že díky němu mám co překládat). Pokud jde o psaní beletrie v jiném než mateřském jazyce (a překládání beletrie do takového jazyka): po více než třiceti letech života v cizině se na to dívám skepticky. Ano, existují příklady mimořádně jazykově nadaných jedinců, kteří to zvládli, ale to jsou výjimky. Jako obecně použitelný recept bych to nedoporučovala. V žánrové literatuře se to možná tak nebere - a na ten rozdíl jsem právě chtěla upozornit.
Vložil: Antonín Kudláč, 28.11.2016 21:00
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Díky za odkazy, prostuduju je, zatím vyhlížejí zajímavě... Tedy většinou jsou to zřejmě (?) reakce spíše blogové a "běžné" čtenářské komentáře, existují také nějaké "oficiálně časopisecké" (Asimov's, Analog apod.)? A k tomu psaní v angličtině: evidentně jste editory okouzlila svou autorskou sebedůvěrou... :-)
Vložil: Julie Nováková, 28.11.2016 19:15
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Odezva tu je celkem běžná (obdobná jako u srovnatelných prací anglofonních autorů), viz jen některé recenze povídek a rozhovory týkající se zcela nebo zčásti prací relevantních pro článek: sfintranslation.com
cheryl-morgan.com
... href="http://www.sfrevu.com/php/Review-id.php?id=16699">sfrevu.com
strangehorizons.com
lareviewofbooks.org
scififanletter.blogspot.cz
tangentonline.com
nickydrayden.com
sfmagazines.com
goodreads.com (nikoli vyčerpávající, musí se doplnit)
scifiportal.eu
sfsignal.com
themeofabsence.com
Ad psaní anglicky - editorům Clarkesworldu, Asimov's, Analogu ani jiných magazínů moje angličtina nikdy nevadila ;). A to nejsem z bilingvního prostředí.
Vložil: Antonín Kudláč, 28.11.2016 18:46
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Vydat knihu nebo vůbec jakýkoli text v zahraničí je jistě radostné, ale protože literatura je komunikace, spíš mne zajímá, zda má v článku zmíněná česká tvorba v cizozemském prostředí nějakou odezvu - čtenářskou, kritickou... Ještě poznámka k tomu psaní přímo v angličtině: řekl bych, že je to především... otázka autorovy sebedůvěry, protože co naplat, není-li vysloveně dvojjazyčný, "skutečnou" angličtinou psát prostě nebude.
Vložil: Jan Vaněk jr., 28.11.2016 10:33
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Pokud je mi známo, na vlastní náklady si nechal přeložit Martin Vopěnka svůj (formálně vlastně dokonce sci-fi!) Pátý rozměr; serióznost britského nakladatelství Barbican Press si netroufám soudit, ale nezdá se zcela nulová.
Vložil: Julie Nováková, 27.11.2016 22:39
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Díky za odezvu. Jak píšu hned na začátku, článek je zaměřen čistě na současnou fantastiku - a kolik se jí někam dostane přes granty? Na vlastní náklady si nikdo soudný nic nepřekládá (a o žádném připlácení na samotné vydání nepadla řeč, s tím také nesouhlasím; autor by si měl psaním vydělávat, ne do... něj peníze vkládat), u podobných překladů jde typicky o kalkulované riziko "ušlého zisku" na straně překladatele, jak uvádím v článku. Nicméně v případě skutečně dobrých povídkových prací (které jinak nemají šanci proniknout do zahraničí přes agentury či granty) se takový risk může vyplatit. Mezi češtinou a angličtinou překládám krátké práce oběma směry a polovina honoráře, jaký platí Tor.com, je výhodnější než běžná taxa překladu z češtiny do angličtiny (byť u většiny časopisů je honorář nižší, tohle je značně odlehlý bod). Na tom, že jde o tvůrčí disciplínu a vysoká úroveň překladu je zásadní, se naprosto shodneme, o tom se tu nikdo nepře. Otázka psaní v angličtině (nebo jakémkoli cizím jazyce) je zajímavá, ale tady mohu jen citovat z článku: "Mohli bychom zabřednout do dalekosáhlé debaty o tom, zda má autor vůbec kdy šanci psát v cizím jazyce tak dobře jako ve své mateřštině. Čistě prakticky bych podotkla, že záleží na jeho jazykové úrovni a tom, co píše." Znám autory, kteří se zároveň živí překlady z angličtiny do češtiny, ale anglicky nic psát nechtějí, protože jim jejich vyjadřovací prostředky v cizím jazyce připadají oproti mateřštině omezené, a naprosto jejich volbu chápu. Naopak jiným autorům angličtina vyhovuje stejně jako čeština, což také naprosto chápu, pokud oba jazyky ovládají skvěle. Článek neměl být žádnou kritikou běžného postupu a pevně doufám, že jste ho tak nepochopila; je to jen shrnutí zkušeností z žánrové literatury, které čistě prakticky mají rostoucí pozitivní dopad a mohou se s mainstreamem hezky doplňovat. Kdyby vás zajímalo zběžné srovnání žánrového trhu u nás a v USA, dá se najít například zde: clarkesworldmagazine.com
Vložil: M Pokorný, 26.11.2016 15:27
Crécy, Nicholas de: Nebeský bibendum
Jak tu naznačil mk a jak uvádí oddíl etymologie v tom slovníkovém hesle, který je v textu z linguapolis jen poněkud rozverněji přeříkán, příslušný panáček je historicky prvním významem a k zobecnění došlo přes studentský argot.
Vložil: Jovanka, 26.11.2016 11:29
Crécy, Nicholas de: Nebeský bibendum
Jak tu naznačil "mk", "bibendum" je v prvé řadě tlusťoch - ať otylý člověk, nebo kulaťoučké zvíře, tedy ten tuleň, protagonista příběhu. Michelinský břicháč je až další užití-konotace slova. Jak se z plakátu na pivo Gambrinus dostala k otylému panáčkovi (s břichem jak pneumatika) firma Michelin a jak... vzápětí musela zapracovat na tom, aby "bibendum" nevytlačilo pojem "michelinka", výstižně popisuje linguapolis.hu-berlin.de . Ale zpět ke komiksu: zachování fr výrazu v č překladu názvu knihy N. de Crécy je dost zvláštní, protože slovo pro Francouze běžné je tady pro Čecha zbytečný rébus (- jak je vidět i z této diskuse). Ani s dalšími možnými konotacemi "bibendum" nepomůže (viz Wikipedia: Tintin, Simpsonovi, Šmoulové atd.).
Vložil: Pavel Mandys, 26.11.2016 09:53
Crécy, Nicholas de: Nebeský bibendum
Ten michelinský panáček se v souvislosti s tím pojmem ve vyhledávačích objevuje nejčastěji, ale převážně vždy v kontextu té věty na jednom z prvních plakátů (Nunc est bibendum). Že by se z toho vyvinulo označení pro tlouštíka, k tomu jsem se nepropracoval. Ale pokud ano, dávalo by to smysl, pak by to... bylo označení pro zavalitého tuleně Diega, který je vlastně hlavním hrdinou.
Vložil: M P, 25.11.2016 21:34
Crécy, Nicholas de: Nebeský bibendum
aneb fr.wikipedia.org/wiki/Bibendum, aneb "tlusťoch". zajímavé.
Vložil: mk, 25.11.2016 14:44
Crécy, Nicholas de: Nebeský bibendum
Vložil: Magda de Bruin, 25.11.2016 14:33
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Pár glos ze zkušeností literární agentury Pluh: co autorka popisuje, se týká opravdu specificky a výhradně žánrové literatury (mimochodem: dosavadní anglojazyčná vydání Miloše Urbana zprostředkovala naše agentura a rozhodně k nim nedošlo popisovaným způsobem). Nechat si knihu na vlastní náklady přeložit... do angličtiny, natož přeložit si ji sám, a už vůbec psát jako Čech anglicky jsou v případě beletrie mírně řečeno sporné postupy. Seriózní literární nakladatelé pracují s lektorskými posudky, překladatele (u česky psané literatury samozřejmě z češtiny) si vybírají sami a za práci mu (mnohdy s podporou grantu) zaplatí. Literární překládání je totiž samostatná tvůrčí disciplina a mnohé země si na svých překladatelských tradicích a vysoké úrovni literárních překladů zakládají. U literárních textů může amatérský překlad do angličtiny anglo-amerického nakladatele dokonce odradit. Že by autor připlácel překladateli nebo nakladateli na vydání, je v praxi naší agentury naprosto nepředstavitelné. Tolik jen na okraj.
Vložil: Hedvika, 20.11.2016 16:02
Montero, Rosa
Jako bohorovnost se zde jeví pouze vynášení takovýchto soudů.
Vložil: Kamila, 16.11.2016 18:45
Fo, Dario: Johan Padan při objevování Ameriky...
Děkuji, královsky jsem se pobavila. Knihu jsem však na netu nikde nenašla. Vy, paní Valentová, jste ji přeložila celou nebo jen tento úryvek? Velmi se mi líbil. Děkuji.
Vložil: admin, 15.11.2016 14:28
Cena Havran za nejlepší českou detektivní povídku roku 2015
Chybičky opraveny, děkujeme za upozornění
Vložil: Jan Vaněk jr., 14.11.2016 13:51
Cena Havran za nejlepší českou detektivní povídku roku 2015
Děkuji za sondu, jakkoli dílčí (například v zápise ze říjnové schůze výboru pořádající organizace, "oficiálně prezentovaném" na její facebookové stránce Česká detektivka, stojí "pouze jedna cena, protože kvalita povídek nebyla dobrá"), do často ignorovaného pole – můžeme doufat, že teď iLiteratura zrecenzuje... i některou knihu Jiřího Slavíčka, ne-li přímo pana Zamory? Jen škoda redakční nedbalosti: z neobratné formulace "česká sekce autorů detektivní literatury AIEP" jako by nějaké slovo vypadlo, a Eva Houserová by se opravdu neměla zaměňovat za Hauserovou
Vložil: Eva Maria Hrdinová, 08.11.2016 21:17
Paul, Jean: Průprava estetiky
Děkuji! Eva MH
Vložil: Lubomír Molnár, 07.11.2016 15:13
Friedman, George: Ohrožená Evropa: rodící se krize
Kniha mne poněkud zklamala. Není jasné zda jde o populárně osvětové čtení či vědecká analýza. Navíc obsahuje nepřesné faktografické údaje. Tři příklady: 1) Mukačevo po první válce nepřipadlo Sovětskému svazu. Rodiště autorova děda bylo v letech 1918-1938 v Československu, 1938-1945 v Maďarsku a až... v roce 1945 připadlo Ukrajině tedy SSSR. 2) Československo se nezrodilo jako výsledek Trianonské smlouvy. Ta byla o Maďarsku. 3) V Barceloně žije 1,6 mln obyvatel. Z nich je 0,27 cizinců. Z těchto 0,27 mln jsou 0,18 přistěhovalci z EU a LA. Opakované tvrzení, že v Barceloně žije "asi třetina islámců" je prostě hloupost. Očekával bych od autora a jeho elitního týmu víc.
Vložil: Jitka J., 07.11.2016 10:33
Brown, George Mackay: Magnus
Recenze je vcelku důkladná a pochvalná, o to více mě překvapuje hodnocení 60 %. Tato kniha by si jistě zasloužila víc. Nevím, jak český překlad, ale anglický originál umně navozuje ostrovně středověkou atmosféru jako málokterá kniha. Zajímavé je taky její srovnání s Orknejskou ságou, která autora nepochybně... inspirovala.
Vložil: Helena Storchova, 05.11.2016 13:15
Cílek, Václav: Co se děje se světem?
Pokud údajně Maďari cití archetypální nechuť k islámu od turecké vojny, proč nevzpomenout kvetoucí Velké Moravy, kterou rozvrátili divocí uherští kočovníci. Velehrad mohl být dosud hlavním městem a rozsáhlému celku Moravia Magna od Jadranu k Baltu by vládla stařičká královna z rodu Mojmírovců. Jenze... ti Uhri...
Vložil: tomáš havel, 05.11.2016 12:15
Hlaváček, Petr; Bělohradský, Václav; Putna, Martin C.; Romancov, Michael: Proč jsme Západ?
Komentář pana Mischlinga pěkně a názorně vyjevuje aroganci, sebelibost a pocit neomylnosti příznivců EU v současné podobě, kteří ztratili nejen vlastní sebereflexi, ale reflexi okolního světa vůbec. Malý příklad – čekal bych, že po referendu o brexitu dojde k zděšení elit, minimálně v Bruselu, začnou... padat hlavy, ustaví se několik komisí, které zanalyzují důvody a příčiny a navrhnou řešení, která by předešla tomu, aby se podobné pošetilosti nedopustili i další pitomečci (snad si ve Francii nezvolí Le Penovou), ale co se stalo? Vůbec nic, jedeme dál... Tedy kromě toho, že se ti nejzodpovědnější pánové poplácali po ramenou a zapřísahali nejvyššího opilce, aby neodstupoval – samozřejmě v zájmu stability, tu totiž potřebujeme ze všeho nejvíc – a dokazování na všelijakých diskutabilních ukazatelích (které se za týden stejně úplně změní), jak si hloupí Britové uškodili. Ale já to chápu, do vlastního hnízda by si sr.. jedině de..il /// Pokud budeme ostrakizovat každého, kdo si dovolí nějakou kritiku, nadávat mu do rusofilů, trollů, v horším případě do xenofobů anebo rovnou do fašistů a neonacistů, tak se sami vháníme do náruče Ruska – vždyť i vrabci na střeše vědí, že Putin si mne ruce a žádné vlastní trolly k tomu ani nepotřebuje.
Vložil: jan lukavec, 05.11.2016 09:33
Hlaváček, Petr; Bělohradský, Václav; Putna, Martin C.; Romancov, Michael: Proč jsme Západ?
Pokud větší množství inteligentních lidí sezná, že se M. Zeman chová jako mstivý polovzdělanec a hulvát, nevidím nejmenší důvod, proč by to nemohli svobodně vyjádřit. (I když jsou samozřejmě i intelektuálové, kteří se ho zastávají.) - Ano, s kritickým myšlením je ta potíž, že ho každý chápe trochu... jinak. Silně ho u nás prosazuje F. Koukolík, který jej ale pojímá dost inkvizitorsky. A pokud někdo "kriticky uvažuje" jinak než on sám, hned ho začne označovat za fanatika. - Co se týká Václava Bělohradského, o jeho integritě příliš nesvědčí, že v recenzované knize se do EU tvrdě naváží, ale v nedávné senátorské kampani se k ní náhle začal zase hlásit, i když s výhradami.
Vložil: jan lukavec, 05.11.2016 09:21
Cílek, Václav: Co se děje se světem?
Každopádně se nestydí podepsat se svým plným jménem, na rozdíl od vás.
Vložil: Pepa z depa, 04.11.2016 23:41
Cílek, Václav: Co se děje se světem?
Helena Storchova, co je to za soudruzku ?
Vložil: K. Mischling, 04.11.2016 17:10
Hlaváček, Petr; Bělohradský, Václav; Putna, Martin C.; Romancov, Michael: Proč jsme Západ?
Ha, ruský trolling infoltroval i diskusi na tomto nevinném literárním webu. Dobře vás z Kremlu platí, golubčíci.
Vložil: J. Riessner, 04.11.2016 10:09
Hlaváček, Petr; Bělohradský, Václav; Putna, Martin C.; Romancov, Michael: Proč jsme Západ?
Škoda, že tato recenze (stejně jako i dotyčný sborník) se ani nesnaží hrát si na objektivitu a nadhled; kromě obligátního odsouzení Zemana (to už je pomalu nepsaná povinnost takřka všech českých intelektuálů) se p. Lukavec neopomněl otřít i o Bělohradského, jehož "zapšklé" kritické definice tolik nevoní... našim prozápadním fanatikům, pač jim připomínají nepříjemná fakta ohledně EU a NATO... Na "Západě" tu sice vzýváme "kritické myšlení", ale běda, jak někdo doopravdy kriticky vystoupí z řady a nedrží jednotnou ideovou linii! ;) Knihu aj recenzi chápu jako politický manifest (propagandu). Ty mohou mít, za určitých příznivých okolností, výrazné veřejné dopady, častěji však zmizí do knihoven a realitu příliš neovlivní. Jak to bude v tomto případě, toť otázka. Nesporné ovšem je, že jestli EU bude pod vládou neomarxistů a liberálů všeho druhu i nadále (ne)fungovat a zároveň tlačit na zrušení národních/státních entit, jako se to v posledních letech děje, tak česká (nejen ta) společnost se od toho vzývaného Západu většinově odkloní – a strukturám i propagátorům souč. režimu pak nepomůže ani to věčné strašení Ruskem.
Vložil: Emil Hakl, 04.11.2016 06:20
Doležel, Lubomír: Poločas rozpadu
To je prece smesne pokrytecke vydavat osobni autorovu zpoved za cistou fikci. Vsichni kdo jej znaji, to nikdy cist jako cistou fikci ani nemuzou. Pekna ukazka toho, jak literarni teorie fikcnich svetu nejde v praxi ohnout, protoze narazi na realitu... Spravne by mel autor napsat: jedna se o autobiografii,... ve ktere jsem si neco primyslel a prejmenoval jsem postavy. To je myslim ferovejsi.
Vložil: Jana Turecká, 03.11.2016 18:42
McCarthy, Cormac: Cesta
Knížka je vynikající - stejně, jako knížka Tahle země není pro starý. Neuměla bych říct, která je lepší.
Vložil: Gregor, 03.11.2016 11:23
Miklínová, Galina: Lichožrouti
Bohužel s panem Mandysem nesouhlasím, film je pro mě velké zklamání. Vizuálně je sice úchvatný a Praze to moc sluší, ale jeho příběh moc nefunguje. Postavy jsou vesměs nesympatické (proč fandit bandě menších padouchů proti bandě větších padouchů?) a zaměnitelné (u lichožroutích dvojčat doslova) a děj... jaksi postrádá spád. Zápletka nijak negraduje, písňové vstupy působí jako parodie a kromě pitvoření a povinně veselých žuchnutí na zem víceméně chybí humor. Dítě sedící v řadě přede mnou se maminky opakovaně ptalo, kdy už bude konec.
Vložil: Jiří Plíva, 03.11.2016 09:52
Sedláček, Tomáš; Orrell, David: Soumrak homo economicus
Velmi pěkně udělaná knížka malého formátu na dobrém papíře, dobře vytištěná. Ale myšlenkový obsah : neuvěřitelné blábolení asi jako v hospodě u piva.
Vložil: marek, 02.11.2016 17:16
Proust, Marcel: Hledání ztraceného času (in Plav)
No to teda nevím, jestli má tohle být kritika překladu? Neřekl bych.
Vložil: tom, 31.10.2016 18:53
Artaud, Antonin: Artaud le Mômo
je to jen názor,vše se prolíná,literatura stavu nevědomí, schizofrenie -obrana proti společnosti,myšlenky,touhy- rádoby zdraví(duševně)hltají tvorbu nemocných,analogie pervérzní zvrhlosti od rimbauda přes artauda po morrisna, jak vzrušivé....článek nehledá pravdu ani pochopení,resultát neexistuje-proto... je přínosný!
Vložil: Věra Špalková, 31.10.2016 17:53
Soutěž o knihu Mapy
My po Česku a Slovensku, když to jde moc rádi cestujeme, alespoň občas, vždyť u nás (já r. 1950 za u nás mám stále ještě Slovensko) je tak krásně.....
Vložil: Magda de Bruin, 31.10.2016 16:52
Frankfurtský knižní veletrh (2016)
Musím korigovat svou kritickou poznámku: Flandřan není novotvar, vyskytuje se v Pravidlech č. pravopisu jako obyvatel Flander. Nicméně v SSČ ani v Č. nár. korpusu se nevyskytuje a v SSJČ pouze s hvězdičkou (běžnější podoba zřejmě v té době byla "Flandeřan"). Přesto tu tohle označení není na místě, protože... vlámští spisovatelé ve Frankfurtu pocházeli i z jiných částí Vlámska než z Flander (a také Vlámsko a Vlám figuruje nejen v PČP, ale i v dalších zdrojích).
Vložil: jana šrámková, 30.10.2016 23:47
Lindström, Eva: Na útěku
přiznávám, že zatímco s několika současnými českými ilustrátory bych "výtvarný rukopis" Lindström klidně porovnávala, podobnost s Daisy Mrázkovou (daleko abstraktnější a snověnjší akvarely doplněné pérovkami) mi zcela uniká.
Vložil: admin, 30.10.2016 16:51
Vyměřování světa: Marcel Beyer a Petr Hruška v Praze
Děkujeme, pane Mruku, za upozornění, chybu jsme opravili, zachovejte nám přízeň.
Vložil: mruk, 30.10.2016 15:05
Vyměřování světa: Marcel Beyer a Petr Hruška v Praze
mruk října, žejo mruk
Vložil: richard hlavacek, 30.10.2016 11:31
Soutěž o knihu Mapy
Nechybi u c. 6 jedno policko?
Vložil: jan lukavec, 29.10.2016 20:54
Czendlik, Zbigniew; Zahradníková, Markéta: Postel hospoda kostel
Ano, souhlasím, že ta kniha není bulvár. I když by se na jejím základě asi dal sepsat bulvární článek.
Vložil: Jiří Trávníček, 29.10.2016 09:52
Czendlik, Zbigniew; Zahradníková, Markéta: Postel hospoda kostel
Ta kniha rozhodně žádný bulvár není; je velmi otevřená, ale její autor se nedává vlákat do pastí efektních tvrzení na efektní témata; je vnímavý - moc pěkné pasáže v rodině, z níž vzešel; dává nahlédnout do toho, čím jste Češi a Poláci rozdílní. Je velmi jemný, pozorný, rozlišující... a vtipný. Možná... někomu obraz, jenž se nám tu vytváří, nesedí s našimi představami o farářích, církvi a křesťanství. V tom případě pátrejme po tom, zda na vině nejsou spíše naše předsudky.
Vložil: Magda de Bruin, 28.10.2016 23:42
Frankfurtský knižní veletrh (2016)
K použití názvů Nizozemí a Flandry (místo Nizozemsko a Vlámsko) a ke spojení "nizozemsky a vlámsky píšící autoři" (místo jen "nizozemsky píšící autoři") bych ráda odkázala na text Olgy Krijtové (původně z roku 1999). Jak... se zdá, je tato terminologie u nás stále nedostatečně zavedená a jasná - Tereza Semotamová v článku o Frankfurtském knižním veletrhu na iHNed a na webu Respektu dokonce pro Vlámy vymyslela novotvar "Flandřan" (a nepozastavil se nad ním ani žádný redaktor)...
Vložil: Radka, 28.10.2016 15:12
Johnsrud, Ingar: Vídeňské bratrstvo
Velmi ráda bych si přečetla jakýkoliv literární počin (vyjma nekritických kritik) páně Matochy a pokud bude mít jen ze třetiny tak dokonale vypracovanou dějovou strukturu, bude disponovat tak pádným a přitom nevtíravým popisem hlavních aktérů a dokáže udržet čtenáře konzumujícího všechny u nás vydané... severské autory na více než 400 stranách v napětí hraničícím s okusováním nehtů, potom pozměním můj současný dojem z tohoto kritického příspěvku, a sice - že je to jeden velký blábol! "Vídeňské bratrstvo" je jeden z nejlepších debutů, jaké jsem kdy četla.
Vložil: dohamar, 27.10.2016 23:04
Soutěž o knihu Mapy
Dobrý večer. Prosím, poradí mi někdo jak se luští tato křížovka? Děkuji
Vložil: anna, 27.10.2016 20:40
Soutěž o knihu Mapy
Není u čísla 6. chyba?
Vložil: Helga Škapová, 26.10.2016 12:33
Soutěž o knihu Mapy
Proč nefunguje ta křížovka? Vlastně nejdřív dobrý, hezký den. Ani jsem se nechtěla přihlásit na Tweet, myslela jsem, že pak půjde luštit. Ale nevadí, mám účet na Twitteru. Zdravím
Vložil: jan lukavec, 25.10.2016 01:47
Cílek, Václav: Co se děje se světem?
Ano, je pravda, že nejvíce soucitu dnes Cílek projevuje Viktoru Orbánovi, kterého se zastává jako dědice slavných tradic maďarského národa, jenž po staletí chránil Evropu před Turky. Nicméně Turci dnes nestojí u bran ani Vídně ani Budapešti, žijí uvnitř a většinou se podílejí na jejich rozvoji. Oživování... podobných historických reminiscencí je kontraproduktivní - v rozhovorech v médiích přitom Cílek volí mnohem ostřejší formulace než třeba v recenzované knize...
Vložil: Helena Storchova, 23.10.2016 14:35
Cílek, Václav: Co se děje se světem?
Pokud jde o odpocinkovou knihu na destivou nedeli, lze mismas uvah a nepodlozenych fantazii jeste snest. Proc ale je Cilek zvan prednaset do generalniho stabu? Byl parkrat v Egypte s arecheology jen. Proc armada nepozve treba pani Hybaskovou - s jeji obrovskou zkusenosti z Iraku? Podpori generalove... vyzbrojovani myslivcu??
Vložil: Helena Storchova, 23.10.2016 14:23
Cílek, Václav: Co se děje se světem?
...budeme potřebovat „méně věcí a energií a uvádět do oběhu více soucitu a obecného dobra“...S valecnymi uprchliky ze Syrie vsak soucit dle Cilka mit nesmime??? Obecne dobro jen pro rodile Cechy? Samorejme, ne kazdy je valecny uprchlik, kontrola je nutna, ale videt reseni jen v totalni izolaci??
Vložil: Helena Storchova, 23.10.2016 13:20
Cílek, Václav: Co se děje se světem?
Pro Cilka nema realita zadny vyznam. Klidne opakuje nepravdu, ze v Nemecku rostou emise CO2, ac byl upozornen, ze od roku 2014 naopak klesaji. Ale hodi se mu do jeho propagace atomove energie. Zvlastni, kdyz vesti rozpad statu. V nefunkcnim state jsou atomove elektrarny katastrofou
Vložil: Helena Storchova, 23.10.2016 13:11
Cílek, Václav: Co se děje se světem?
Zastava se nejen Viktora Orbana - ale vyzbrojil by napr. ceske myslivce jako domobranu. Sucho a zmenu klimatu studuji u nas desitky vedcu, bohuzel jen Cilkovi se dostava pozornost medii. On nikdy nerekne, to presne nevim, ale jdete za jinym, dopousti se velkych chyb a zjednoduseni. Ke vsemu vyjadruje... svuj nazor, ci alespon 'pocit". Je jiz otevrene prorusky a protizapadni
Vložil: jan lukavec , 23.10.2016 00:23
Cílek, Václav: Co se děje se světem?
Ještě bych se rád trochu zastal G.K. Chestertona: obdivoval sice italský fašismus a kdyby se toho dožil, pravděpodobně by podporoval i nástup španělského generála Franka, jak to činil jeho přítel H. Belloc. Ale německé nacisty Chesterton upřímně odsuzoval a nesnášel...
Vložil: jan lukavec , 23.10.2016 00:17
Cílek, Václav: Co se děje se světem?
Myslím, že některé zásluhy Cílkovi nemůžeme upřít, například předvídání sociálních a demografických důsledků sucha. To, jak vehementně se teď zastává V. Orbána a navrhuje budování plotů na českých hranicích, mi ale přijde zvláštní. Vždyť třeba v loňské knize Povaha změny, do níž Cílek sám přispěl, tvrdí... Petr Pokorný: „,Arabským jarem‘ nic nového nezačalo. Negativní vývoj jím jen symbolicky vyvrcholil a posunul se do další fáze. Je nepochybné, že bude pokračovat a konflikty budou dále eskalovat. Důsledky pozná celý svět, a bohatá Evropa především. Stavění zdí nepomohlo akkadskému impériu před 4200 lety a nepomůže Evropě ani dnes. Migrace z jihu a jihovýchodu na sever a severozápad je a bude migrací podél prudkého gradientu dostupnosti nedostatkových zdrojů. A také vyrovnáním do očí bijící disproporce v nerovnoměrném populačním růstu. Každý ekolog dobře ví, že takové síle téměř nelze odolat.“ Od doby, kdy to napsal, se na pravdivosti oněch slov nic nezměnil. Ale možná se změnil Cílek...
Vložil: Helena Storchova, 22.10.2016 16:26
Cílek, Václav: Co se děje se světem?
pěkné téma. Proč ale ty přesahy k EU a globalizaci? Nestojící na žádném faktickém základě. Na mysl nemůže nepřijít Karel Čapek a jeho Zahradníkův rok...Podobné téma a pohled, avšak naprosto jiné vyznění. Čapek sám zahradničil, měl obrovskou zkušenost a znalost rostlin. Cílek kytky nezná a v životě... nic nevypěstoval. Čapek ve svých zahradnických črtách geniálně sdílel prostou radost člověka z klíčení a růstu, radost ze života, nehledal dalekosáhlé a nutně nepřesné souvisloslosti. Cílek stupňuje výpady proti EU, západní civilizaci, podporuje již tak rozjitřené nálady proti uprchlíkům, sbírá body u části české veřejnosti. Zřejmě kvůli udržení své popularity, prodejnosti svých knih. Ač ráda vystupuje v roli nade vše povýšeného mudrce či dokonce filosofa, honba za vezdejšími prebendami mu vůbec není cizí, jak dosvědčuje opakovaná kandidatura do Rady České televize. Cílkův postoj k vědě je samostatnou kapitolou. Sám již léta nebádá a jeho celoživotní vědecké výsledky jsou dosti slabé (lze doložit nízkým počtem publikací a citací na WOS). Spíše hodně čte a překládá veřejnosti myšlenky jiných. Což ovšem vede k řadě nesprávných předpovědí, protože informace je nutno nejen shrnovat, ale také kriticky hodnotit. Co jen se Cílek napřednášel o oil peak ! Pak přišly břidliční plyny a vše je jinak. Cílek ovšem svůj omyl zásadně a nikdy nepřizná. V jeho (čím dále temnějších) vizích budoucnosti věda žádnou roli nehraje. Přitom pravý opak je pravdou - od antibiotik až po zlatou rýži, věda již přinesla lidem velmi mnoho. Jak ji lidstvo využívá, či někdy zneužívá, je ovšem jiná otázka. Snad Cílkova nechuť k vědě pramení z faktu, že v ní sám neuspěl. Vůbec se zdá, že Cílek své nitro promítá do negativistických úvah o světě, ve kterém se sám z nějakých příčin necítí dobře. Co když třeba ty americké studenty nudí jen Cílek a není to signál hlobokých proměn facebookové generace? Slova o tom, že každý má začít sám u sebe jsou jen slova, slova, slova...sám autor toto nečiní. Což ale neznamená, že zejména první Cílkovy knihy, jako Krajiny vnitřní a vnější nejsou nádherné, nesmírně čtivé a často vnitřně pravdivé. Jen se tento duch časem stále více vytrácí. Lze jen doufat, že se na obzoru nerýsuje žádný nový Mussolini, ke kterému bude možno se přiklonit.
Vložil: Helena Storchova, 22.10.2016 16:24
Cílek, Václav: Co se děje se světem?
Velmi pěkná a přesná recenze. Cesta Chestertona k Mussolinimu má zřejmě svou logiku, Nemecký (a italský) národní nacionalismus nikoliv náhodou vzýval "Blut und Boden" , tedy krev a půdu. Nová kniha opakuje motivy již dříve mnohokrát převyprávěné, krajina se oděla do hávu zahrádek. Ne, že by to nebylo... pěkné téma. Proč ale ty přesahy k EU a globalizaci? Nestojící na žádném faktickém základě. Na mysl nemůže nepřijít Karel Čapek a jeho Zahradníkův rok...Podobné téma a pohled, avšak naprosto jiné vyznění. Čapek sám zahradničil, měl obrovskou zkušenost a znalost rostlin. Cílek kytky nezná a v životě nic nevypěstoval. Čapek ve svých zahradnických črtách geniálně sdílel prostou radost člověka z klíčení a růstu, radost ze života, nehledal dalekosáhlé a nutně nepřesné souvisloslosti. Cílek stupňuje výpady proti EU, západní civilizaci, podporuje již tak rozjitřené nálady proti uprchlíkům, sbírá body u části české veřejnosti. Zřejmě kvůli udržení své popularity, prodejnosti svých knih. Ač ráda vystupuje v roli nade vše povýšeného mudrce či dokonce filosofa, honba za vezdejšími prebendami mu vůbec není cizí, jak dosvědčuje opakovaná kandidatura do Rady České televize. Cílkův postoj k vědě je samostatnou kapitolou. Sám již léta nebádá a jeho celoživotní vědecké výsledky jsou dosti slabé (lze doložit nízkým počtem publikací a citací na WOS). Spíše hodně čte a překládá veřejnosti myšlenky jiných. Což ovšem vede k řadě nesprávných předpovědí, protože informace je nutno nejen shrnovat, ale také kriticky hodnotit. Co jen se Cílek napřednášel o oil peak ! Pak přišly břidliční plyny a vše je jinak. Cílek ovšem svůj omyl zásadně a nikdy nepřizná. V jeho (čím dále temnějších) vizích budoucnosti věda žádnou roli nehraje. Přitom pravý opak je pravdou - od antibiotik až po zlatou rýži, věda již přinesla lidem velmi mnoho. Jak ji lidstvo využívá, či někdy zneužívá, je ovšem jiná otázka. Snad Cílkova nechuť k vědě pramení z faktu, že v ní sám neuspěl. Vůbec se zdá, že Cílek své nitro promítá do negativistických úvah o světě, ve kterém se sám z nějakých příčin necítí dobře. Co když třeba ty americké studenty nudí jen Cílek a není to signál hlobokých proměn facebookové generace? Slova o tom, že každý má začít sám u sebe jsou jen slova, slova, slova...sám autor toto nečiní. Což ale neznamená, že zejména první Cílkovy knihy, jako Krajiny vnitřní a vnější nejsou nádherné, nesmírně čtivé a často vnitřně pravdivé. Jen se tento duch časem stále více vytrácí. Lze jen doufat, že se na obzoru nerýsuje žádný nový Mussolini, ke kterému bude možno se přiklonit.
Vložil: Pavel Mandys, 22.10.2016 13:45
Paolini, Christopher
Stará norština. Už opraveno.
Vložil: Jitka J., 22.10.2016 13:33
Paolini, Christopher
Co má být "stará nordičtina"? Staroseverština (norront)?
Vložil: jan lukavec, 22.10.2016 00:18
Czendlik, Zbigniew; Zahradníková, Markéta: Postel hospoda kostel
Téma faráře, který se stýká s celebritami, může někomu samo o sobě připadat bulvární. A stejně tak to, když takový člověk pustí čtenáře tak hluboko do svého soukromí, i když některá autorova vyjádření mohou působit trochu povrchně. Podle mne je taková otevřenost ale lepší než kašírované zbožné fráze... zakrývající realitu. A záleží na každém zvlášť, co si z knihy vezme: zdali se bude voyeuristicky popásat na intimnostech, které se dozvěděl, a vychutnávat si pocit domnělé mravní převahy, nebo to bude interpretovat jako sociologickou sondu do nelehkého života duchovního na počátku 21. století...
Vložil: VM, 20.10.2016 14:23
Czendlik, Zbigniew; Zahradníková, Markéta: Postel hospoda kostel
Knihu jsem si koupil, ale nedočetl. Je to bohužel to samé, jako si koupit bulvární noviny. Na pomezí bulváru a televizní estrády... Takže bohužel zklamání.
Vložil: Barbora, 20.10.2016 08:23
Pynchon, Thomas
Nevíte kde seženu tuto knihu? Máte ji někdo na prodej? Díky Bára
Vložil: Viktor Janiš, 18.10.2016 19:18
Krapfl, James: Revoluce s lidskou tváří
Martine, ona Andrea překládala ještě za svobodna, většinou SF, a dost těžkou (viz databazeknih.cz). O schopnosti autora posoudit adekvátnost překladových řešení na takové té subtilnější rovině nadále pochybuju, ostatně lidé v... CV většinou přehánějí. A do třetice vyjádření Lukáše Rychetského z A2 na jiném serveru: "Tady navíc sehrála asi roli velká autorská ješitnost, co jsem slyšel, tak Krapfl nebyl schopen po roce autorizovat ani jednu kapitolu a když se rozhodli na něj dále nečekat, tak se zkrátka urazil. Já mám slovenské (autorizované) i české vydání a protože mne zprvu skutečně zarazila věta v tiráži (překládáno s přihlédnutím ke slovenskému autorizovanému vydání), tak jsem si ty překlady jen tak namátkou zkusmo porovnával a na žádné zásadní rozdíly jsem nenarazil."
Vložil: M Pokorný, 17.10.2016 23:17
Krapfl, James: Revoluce s lidskou tváří
Jen faktická glosa, knihu jsem neměl v ruce: autor podle akademického CV česky umí plynně, od překladatelky jiné odborné tituly nenacházím.
Vložil: jan lukavec , 17.10.2016 14:20
Krapfl, James: Revoluce s lidskou tváří
Autor tvrdí, že přes 70% vět mělo nějakou vadu. "Nejvážnější bylo však pět druhů vad: - překladatelka zvolila slovesa (také přídavná jména a příslovce, ale především slovesa), která neodpovídají tomu, co se v dějinách skutečně událo. - překladatelka dokonce změnila podměty... vět, tedy historických činitelů. - překladatelka nezachovala dobový jazyk. Používala slova a pojmy, které jsou sice dnes v ČR a na Slovensku běžné, ale které nikdo v roce 1989 nepoužíval, a které se začaly používat (postupně) až v letech 1990-92. Svým překladem tak učinila myšlenkový vývoj, který jsem se snažil odhalit, částečně neprůhledným. - ne všechny citáty byly uvedeny přesně podle primárních pramenů. - překladatelka zřejmě nepochopila některé moje teoretické argumenty a zvolila slova, která tyto argumenty nesprávně vyjadřují." Nakolik to ale skutečně dokáže odborně posoudit a jak moc jsou jeho výhrady přepjaté, to je jiná otázka...
Vložil: Viktor Janis, 17.10.2016 13:54
Krapfl, James: Revoluce s lidskou tváří
Podobně bizarní, jako když Stanley Kubrick kontroloval korejské titulky ke svým filmům. (Jak se Krapfl může bez znalosti češtiny a alespoň základní orientaci v teorii překladu k něčemu takovému vyjadřovat?)
Vložil: Hne Hna, 16.10.2016 17:22
Dylan, Bob (Nobelova cena za literaturu 2016)
V jeho textech je obsažený celý svět!
Vložil: Ala, 14.10.2016 13:20
Czendlik, Zbigniew; Zahradníková, Markéta: Postel hospoda kostel
Podle tohoto zajímavého článku rozhodně stojí za to si knihu koupit. Mám dojem, že bude mezi nejprodávanějšími tituly. Co dodat jiného než jen, že to je příběh kněze - anděla s ďáblem v těle. Název knihy mluví za vše. ( Anebo ne? )
Vložil: tomáš havel, 14.10.2016 12:58
Dylan, Bob (Nobelova cena za literaturu 2016)
Snad toto rozhodnutí otevře oči i českým porotcům a Magnesia Litera poputuje k Honzovi Nedvědovi!
Vložil: Vojta, 13.10.2016 13:58
Johnsrud, Ingar: Vídeňské bratrstvo
Svěřte případ Kallovi :-)
Vložil: Jitka J., 12.10.2016 14:24
Johnsrud, Ingar: Vídeňské bratrstvo
Poslední poutník je velmi dobře napsaný, ale nezajímavého vyšetřovatele má taky. Říkám si, jestli vůbec existuje severská krimi, v níž vyšetřovatel nemá temnou osobní minulost nebo ho aspoň nezasáhly nějaké tragické události?
Vložil: Martin, 10.10.2016 21:45
Tan, Shaun: Příběhy z konce předměstí
Nádherná knížka. Všem vřele doporučuji a děkuji Knize Zlín, že ji vzala na letošní Tabook. Hodně mi připomíná starší díla Michala Ajvaze: Návrat starého varana, Vraždu v hotelu Intercontinental. Myslím, že ti dva by si měli o čem povídat.