Diskuse - historie

Vložil: Nejmenovaný, 18.02.2017 21:35
Dostálová, Zuzana: Proč všichni odcházejí
Doufám, paní Dostálová, že unesete mou kritiku... Tato kniha byla špatné rozhodnutí. Znám vaši rodinu osobně a je mi líto, že jste ji -navíc lživě-... řekněme "lehce zesměšnila". Doporučuji vám stránku Wattpad, tam si můžete vylévat své srdce a nehrozí, že by se o tom dozvědělo příliš lidí. :) S... přáním všeho dobrého - Nejmenovaný
Vložil: marcela stará, 16.02.2017 08:18
Tučková, Lucie: Suzanne Renaud, Petrkov 13
Kniha,ke které se pořád vracím.A také do Petrkova,kde v uctivé vzdálenosti postojíme u zámečku.Děkuji.Marcela z Chrudimě.
Vložil: Karel Jarků, 16.02.2017 07:44
Dubois, Jean-Paul: To nemyslíte vážně, pane Tanner
V titulu je myslím chyba, tvar vokativu by měl být dle vzoru 'pán'.
Vložil: Pavel Mandys, 14.02.2017 17:13
Lehane, Dennis: Pod rouškou noci
Ad Vojtěch Záleský: Ať ta debata není jen obecná - máte nějaký přiklad inovativní gangsterky za posledních dejme tomu třicet let? Onen zmiňovaný Kmotr do žánru vnesl schéma rodinné ságy, Lethemovi Sirotci z Brooklynu neobvyklého vypravěče, ale v zásadě jde stále o totéž: soupeření mezi jednotlivci a/nebo... skupinami, případně o (obvykle marný) pokus se od gangu trhnout. V tom je gangsterka stejná už od třicátých let.
Vložil: Antonín Kudláč, 14.02.2017 12:53
Lehane, Dennis: Pod rouškou noci
Někdo holt inovuje a někdo zase ne, co s tím naděláte. Nebyl bych ale na Lehana tak přísnej, je to minimálně řemeslně výborný autor, což se o mnoha jiných říci nedá.
Vložil: Vojtěch Záleský, 14.02.2017 10:35
Lehane, Dennis: Pod rouškou noci
A cožpak je dobré být vždy bez inovace? Ta přece neznamená zrušení tradice. Žánr pak sám sebe odsoudí do strnulosti. Je dobře když autor překročí hranici a posune žánr dál, než když stále dokola opakuje to samé a kritika chválí jeho správné (ale otrocké) pádlování po proudu.
Vložil: Lenka Frybertová, 10.02.2017 18:29
Stankovičová, Olga: Pracháček
Velice krásná kniha - naprosto mne okouzlila ! Dnes už jsme ze synem Pracháčka byli i hledat na půdě, určitě tam někde musí být...
Vložil: viva, 09.02.2017 19:58
Knausgård, Karl Ove: Můj boj
Mne to pripomina urcitu formu terapie, terapie pisanim....
Vložil: kolemjdoucí, 09.02.2017 07:45
František z Assisi: Píseň tvorstva
ad Iris: A já jsem si vždycky myslel, že to mají být slova Ježíšova :-)
Vložil: Jitka J., 07.02.2017 15:49
Cass, Kiera: Selekce
Vtipně a výstižně napsáno. Protože mě literatura young adult a žánr dystopie zajímají, četla jsem i druhý díl, ten je dokonce ještě slabší než Selekce, jelikož skoro celou knihu America jen váhá mezi Maxonem a Aspenem. To už lze v daném žánru a věkové kategorii doporučit spíše zmíněné Hunger Games nebo... Jiskru v popelu.
Vložil: jan m., 07.02.2017 14:19
Chalandon, Sorj: Můj zrádce
Smekám před Chalandonem, francouzská stylová vytříbenost a lá Quignard snoubící se s hlubokou reflexí a nevídanou dějovostí a napětím, opravdová literatura, jejíž velikost je umocněna do morku kostí se zadírající autenticitou příběhu; je znát, že autor působil v konfliktech, v nichž šlo o holý život,... a i při vlastní četbě jako by i o holý život šlo... Totéž platí o "Čtvrté zdi"! (Motto?: Nelze nikomu důvěřovat, ani nikoho za nic odsuzovat. Peklem si člověk musí projít sám.) Chapeau bas!!
Vložil: Lenka, 06.02.2017 10:17
Boučková, Tereza: Život je nádherný (in HN)
Knihu jsem přečetla,ale s velkým otazníkem-po přečtení samých kladných recenzí na serveru Databáze knih... Hned jak jsem knihu otevřela, stojí tam-.napsáno za podpory ....? takže psáno za státní? Dále samé skuhrání-o matku se nemá kdo postarat,okrádá ji kde kdo...synci nezvední-ale nikde nevidím... rázné řešení/což si autorka může,při "volné "pracovní době dovolit.../Zžejmě důsledek volné,svobodomyslné výchovy.
Vložil: jan lukavec , 03.02.2017 14:49
Krapfl, James: Revoluce s lidskou tváří
I takové recenze se už dají najít: www.ustrcr.cz. V tom, že si autor až příliš jednoduše představuje překlenutí složitého období, kdy se klopotně obnovoval náš demokratický systém, s Vámi souhlasím, podobně to... formuluji ve své recenzi: "V situaci, kdy v naší zemi po desítky let v podstatě neexistovala občanská společnost, bylo zcela nereálné očekávat náhlý vznik nějaké nové, vzorové, utopické společnosti."
Vložil: Pavel Rakouš, 03.02.2017 14:18
Krapfl, James: Revoluce s lidskou tváří
Nemohu souhlasit se závěry autora. Zjednodušuje a populisticky překlenuje složitá období, kdy se klopotně obnovoval náš demokratický systém. Lidé na náměstích nechtěli komunismus a komunisty v žádné podobě. Rovnostářství měli všichni po krk. Očekávám renomovanou recenzi tohoto populistického dílka od... našich předních historiků.
Vložil: tomáš havel, 02.02.2017 15:38
Boučková, Tereza: Život je nádherný (in HN)
Sebestřednost a stavění se do role výjimečné osoby (s tragickými důsledky pro bezvýznamné okolí) paní spisovatelka asi zdědila po tatínkovi.
Vložil: yvona, 02.02.2017 12:21
Boučková, Tereza: Život je nádherný (in HN)
Rozporné pocity.Cítím velkou sebestřednost.Snažila se postarat o dva romské kluky,proč se nepostará o svou matku a stále se zaštituje státem,co pro stát vykonala apod.Když se chce,všechno jde.Počkám na konec knihy.Není mi dobře při tom čteni,proč na mne působí,že se staví do role vyjímečné osoby?
Vložil: J. Brádlová, 02.02.2017 00:29
Bednářová, Marta: Ukrajina (kde se zastavil čas)
Zdravím všechny z Dolinské, kdo zde byli. Já tam byla v letech 1987 - 1990. Pro mě to byla (říkej, co chceš, nejkrásnější roky). Scházeli jsme se na bytě s dvěma výbornými kytaristy, po večerech jsme s nimi zpívali country, no paráda. V době, kdy jsem pobývala na Ukrajině, jsem zjistila, že SSSR byla... opravdu nejen země, kde včera znamená zítra, ale hlavně země "neomezených možností". Jezdili jsme na malých motorkách na Karačuny - jezera u Krivého Rogu. Uvažuji také o knize z tohoto prostředí a doby. Pro nás, kdo jsme tam byli, to byla rozhodně zvláštní doba života. Zdravím ještě jednou všechny, kdo tam byli.
Vložil: Kateřina Krištůfková, 01.02.2017 11:07
Nesbø, Jo: Spasitel
Studentům bych toto nevytýkala, ti se recenze psát teprve učí a doufejme, že je na tento prohřešek někdo upozorní. Mnohem horší mi přijde, že se s recenzemi prozrazujícími příliš setkáváme i u profesionálních recenzentů - a ti by vědět měli, že recenze není převyprávění obsahu knihy.
Vložil: Barbora Grečnerová, 01.02.2017 08:49
Nesbø, Jo: Spasitel
Dobrý den, děkujeme za komentář. Tato recenze je výstupem studentské soutěže o nejlepší recenzi na severskou knihu, kterou v minulém roce pořádal Skandinávský dům. Soutěže se účastnili studenti středních škol, ne profesionální recenzenti. Věříme, že podobné soutěže a aktivity jsou důležitým impulsem... pro všechny mladé lidi, kteří mají chuť psát.
Vložil: Klára, 31.01.2017 19:59
Nesbø, Jo: Spasitel
Recenze prozrazuje prakticky celý děj, autorka zapomněla napsat už jen jediné, že vrahem je (např. zahradník). Ještěže jsem knihu už četla; ale lituji toho, kdo Spasitele ještě nečetl, protože bude po přečtení této recenze ukrácen o hodně napětí :-(
Vložil: , 30.01.2017 21:14
Backman, Fredrik: Muž jménem Ove
Skvělá kniha, teď čtu TADY BYLA BRITT-MARIE, VYNIKAJÍCÍ, mohu jen doporučit
Vložil: Antonín Kudláč, 30.01.2017 12:35
Lehane, Dennis: Pod rouškou noci
Cožpak je vždy nutná inovace? V žánrech populární literatury jde přece spíš o využití tradice, která může, ale také nemusí být narušována... A když není narušována, neznamená to, že by dílo bylo apriori špatné.
Vložil: Vojtěch Záleský, 30.01.2017 07:54
Lehane, Dennis: Pod rouškou noci
Zajímavá recenze, která však o kvalitách knihy moc nevypovídá. Podobnost s Kmotrem je asi stejně velká jako tvrzení že Sofiina volba je podobná Vojínu Ryanovi, protože se odehrává za druhé světové války. Lehane píše v době, kdy jsou všechna klišé z gangsterek naprosto provařená (narozdíl od Doctorowa)... a nijak je nevyužívá s vědomím, že jde o klišé. Napsal generickou knihu, v níž využívá všechny stavební prvky gangsterky, ale bez inovace. Dnes už musí mít gangsterka víc, než jen nohy v betonu a střílení. Škoda, že k tomu autor recenze nepřihlédl a srovnává prvky, které se srovnávat dají jen těžko.
Vložil: Pavel Mandys, 27.01.2017 15:08
Peers, Bobbie: Zloděj luridia
Ad Radek M: Nevím o případu začínajícího českého autora, který by si mohl vybírat mezi nabídkami nakladatelů. Přece jen, český nakladatelský trh generuje podstatně menší příjmy, než ten americký (případně francouzský nebo německý), který má kromě velkého anglosaského publika také snadno dosažitelné... publikum globální. Zároveň většina začínajících autorů sáhne po první nabídce, málokterý věří tomu, že přijde další. Takže problém to není a autoři obvykle obesílají několik nakladatelů najednou, aby trochu zvýšili pravděpodobnost přijetí rukopisu k vydání.
Vložil: Radek M., 26.01.2017 16:30
Peers, Bobbie: Zloděj luridia
A jaká je v tomto ohledu současná praxe u nás? Je nějaký problém v tom, když začínající autor nabídne svoji práci více nakladatelům a na vydání se domluví s tím, kdo o ni nejdříve projeví zájem, případně kdo nabídne lepší podmínky?
Vložil: Pavel Mandys, 25.01.2017 17:20
Peers, Bobbie: Zloděj luridia
V USA jsou v tomhle směru ještě dál a pokud autor zatím nemá smlouvu s nakladatelem, zato má agenta, tak se u atraktivnějších textů dokonce pořádají aukce.
Vložil: František, 25.01.2017 17:10
Saint-Exupéry, Antoine de: Malý princ
Souhlasím s paní Jiřinou. Kapitola XXI je stěžejní. Dnes jsem měl v ruce 4 vydání knížky o tom človíčkovi z hvězd, a jelikož znám překlad paní Stavinohové (není snad poetičtějšího a krásnějšího), bylo to strašné... Bohužel nikde nemohu sehnat standardní vydání s překladem paní Stavinohové...
Vložil: jovanka šotolová, 25.01.2017 12:29
Peers, Bobbie: Zloděj luridia
Od několika začínajících, ale i zavedených spisovatelů vím, že v Belgii a Francii je to dnes zcela běžná praxe - pokud už svého nakladatele mají, text samozřejmě nabízejí jemu. Ale v případě, že se nedomluví, zkoušejí to jinde. A ti, kdo se teprve snaží na literární scéně prorazit, oslovují vpravdě... desítky nakladatelství. Neslušné ani neprofesionální to není.
Vložil: M Pokorný, 24.01.2017 23:32
Peers, Bobbie: Zloděj luridia
K vlastnímu překvapení zjišťuju, že vím o shodném postupu coby standardním ve Francii cca 1996 a v USA cca 2003. Joyce ani Hemingway to tak nedělali, ale někdy v mezidobí muselo dojít ke změně.
Vložil: Jitka J., 24.01.2017 13:05
Peers, Bobbie: Zloděj luridia
V Norsku je to, pokud vím, celkem běžná praxe. Debutant vytiskne rukopis v několika exemplářích a zašle je poštou do vybraných nakladatelství (opravdu velká jsou všehovšudy tři). Jelikož obě strany vědí, jak to funguje, nijak neslušné mi to nepřijde. Když člověk hledá práci, taky nepošle jen jedno CV.
Vložil: Petr, 23.01.2017 14:38
Meiser, Anton: Peklo u Čerkasy
Přes výše uvedené nedostatky se mi kniha velmi líbila, čtenáře vtáhne do děje mnohdy více, než jiné z této oblasti. Autor věci popisuje bez patosu a příkras. Kniha tak zůstane v paměti. Nakladatelství by v každém případě mělo věnovat překladům větší péči, to ale neplatí jen v tomto případě.
Vložil: Michael Alexa, 22.01.2017 16:33
Pokorný, Martin (ed.): Čtení o Dantovi Alighierim
Martin Pokorný, nikoli Procházka… Jinak děkuji za pěkný článek a editorovi za pěknou edici.
Vložil: Karel Jarků, 22.01.2017 16:25
Friedenthal, Meelis: Včely
A proč by nemohly vedle sebe koexistovat recenze a anotace? Není ta otázka o exkluzivitě jedné či druhé skupiny příliš příznačná pro naši dobu?
Vložil: Vojta Matocha, 22.01.2017 15:29
Friedenthal, Meelis: Včely
Jenom podnět k diskuzi: na koho chce iLiteratura cílit? Kdo by měl být jejím typickým čtenářem? Akademik, nebo nadšený laik? Nebo snad oba? A je vůbec možné uspokojit obě skupiny současně?
Vložil: Matěj Matela, 22.01.2017 15:14
Suchý, Jiří; Suchý, Ondřej: Pan Voskovec z Manhattanu
Vážený pane Šimku, děkuji Vám za komentář. Má kritika celého díla se opírá o jeden zásadní bod, a to ten, že Suchý prostě přespříliš zdůrazňuje svoji osobu v knize, která (opakuji se) skutečně NEMÁ BÝT O NĚM. To mi na tom vadí. Pokud by titul nesl název „Jiří Suchý vzpomíná na Voskovce“ nebo něco v... tom smyslu, pak je vše v absolutním pořádku. Jenže tomu tak není, kniha má být, soudě podle názvu, primárně určena J. Voskovcovi, nikoli Jiřímu Suchému k jeho vlastní sebeobhajobě. Recenze je subjektivní žánr, od kterého se očekává osobní pohled autora na daný titul. Stejně jako Vy si necháváte svůj názor, že Suchý v určitých aspektech přerostl Voskovce, tak i já si s dovolením ponechám názor ten, že tomu tak prostě není. Jinak bych chtěl zdůraznit, že význam Jiřího Suchého pro českou kulturu nikterak nepopírám a myslím si, že to je ze slov mé recenze poměrně jasně patrné: nenapsal bych „pohled jedné výrazné osobnosti české kultury” ve chvíli, kdy bych si to nemyslel. Vážený pane Jarků, i Vám děkuji za komentář, jsem rád, že to vidíme stejně. S pozdravy Matěj Matela
Vložil: Dagmar Pichová, 22.01.2017 14:46
Friedenthal, Meelis: Včely
Myslím, že na iLiteraturu patří i složitější texty (a nepatří anonymní osobní útoky).
Vložil: Karel Jarků, 22.01.2017 13:59
Suchý, Jiří; Suchý, Ondřej: Pan Voskovec z Manhattanu
Styl je sice trochu žoviální, ale averze z textu nesrší. Objektivní Pohled na čeSkou kulTURu ovšem neznám, takže nemůžu soudit, kdo komu křivdí.
Vložil: tuglas, 22.01.2017 13:53
Friedenthal, Meelis: Včely
autor recenze si zřejmě před psaním pořádně přihnul...
Vložil: mruk, 22.01.2017 11:52
Pokorný, Martin (ed.): Čtení o Dantovi Alighierim
mruk Vrchlický a Vrátný sou vzduch? mruk
Vložil: Gregor, 21.01.2017 21:17
Friedenthal, Meelis: Včely
Já vím, že je to asi moje chyba, ale já tuhle recenzi vůbec nechápu... Co je to procházka mezi světem a jedincem? Jak se může svět chytit do své vlastní epistemologické oprátky a co si pod tím mám představit? Mimochodem, co je v té větě vůbec podmět? Ze všeho nejpravděpodobnější se mi zdá, že podmět... je nevyjádřený a je to ten hrdina z předchozí věty... Ale to by pak znamenalo, že ten hrdina je panoptikální procházkou mezi světem a sám sebou... Musím přiznat, že jsem zcela zmaten.
Vložil: lao tse, 20.01.2017 17:26
Friedenthal, Meelis: Včely
nebo snad pokus o parodii...
Vložil: vjása, 20.01.2017 17:20
Friedenthal, Meelis: Včely
zřejmě jakési zdegenerované zhmotnění pseudovědeckých pojmů, ano, raději se od tohoto balastu očistit, to jest jít "ad res" a přečíst si "jen" knihu...
Vložil: Tomáš Šimek, 20.01.2017 14:26
Suchý, Jiří; Suchý, Ondřej: Pan Voskovec z Manhattanu
Pane Matelo, dovolte abych se na vaši kritiku podíval svýma očima. Pánové možná nechtěli psát knihu na nedělní vzpomínání u kávy. Možná se prostě chtěli vyznat ze svého vztahu k Voskovcovi a naprosto správně přitom uvažovali tak, že to třeba bude zajímat ještě další lidi. Dále se musím pozastavit nad... vaší evidentní averzi k Jiřími Suchému, která z vašeho článku přímo srší. Čili laik, který neví o co jde jednoduše postřehne, že vy sám se chováte hůře než to, co u pana Suchého kritizujete. Nejvíce mě zarazila část, kde se pozastavujete nad Suchého sebestředností. Já tam tedy žádnou neviděl. To, že pan Suchý napíše, že se v Praze stal poměrně uznávaným textařem, nebo že se Voskovec vyznal k obdivu k jeho činnosti. Já v tom žádnou sebestřednost nevidím, naopak tam vidím vysvětlení Voskovcovy počáteční antipatie k Suchému. Že jste napsal: ".....Jiří Voskovec u něj z těchto osobních důvodů na své velikosti nikterak netratí (ještě aby)". Tady se musím pozastavit nad tou závorkou. Můžu znát důvod toho - ještě aby? Z objektivního pohledu má Jiří Suchý pro Českou kulturu téměř stejný význam jako Jiří Voskovec a Suchého přínos je tak obrovský, že v některých aspektech Jiřího Voskovce i přerostl. Prostě tím chci říci, že ačkoliv Voskovec je legenda, Suchý jí je také. A nějaké - ještě aby - je absolutně mimo mísu.
Vložil: mruk, 20.01.2017 10:01
Clark, Katerina: Sovětský román
mruk Jiříček je fanynka (podle Clark je vynikající odbornicí), ale asi hodnocení překladu by měl soudím přenechat jinejm: http://www.ipsl.cz/index.php?id=1011&menu=echa&sub=echa&str=echo.php mruk
Vložil: lao tse, 20.01.2017 09:54
Friedenthal, Meelis: Včely
raději si však přečtu samotnou knihu...
Vložil: Jan Vaněk jr., 20.01.2017 04:29
Peers, Bobbie: Zloděj luridia
To opravdu může říci jen málokterý spisovatel; většina ctí pravidlo, že obeslat jedním rukopisem několik nakladatelství zároveň je krajně neslušné.
Vložil: RitaK., 19.01.2017 15:25
České překlady z ukrajinštiny a literatura týkající se Ukrajiny
Děkujeme, doplníme.
Vložil: Juan Zamora, 17.01.2017 12:43
Hawkins, Paula: Dívka ve vlaku
Nakladatel dnes hlásí přes 150 tisíc prodaných výtisků. Nakladatel zřejmě jásá, recenzent žasne.
Vložil: Syruček Milan, 17.01.2017 09:18
České překlady z ukrajinštiny a literatura týkající se Ukrajiny
To nepíšu z ješitnosti, ale pro úplnost. Napsal jsem dvě knihy o Ukrajině, ale v seznamu nejsou: Banderovci - hrdinové nebo bandité? vydaly Pražská vydavatelská společnost a Epocha, 2008 Rusko-ukrajinské vztahy. Mýty a skutečnost, Grada 2015 (oceněna cenou Miroslava Ivanova v kategorii literatury... faktu
Vložil: Naďa, 14.01.2017 10:56
Kubeš, Richard a Janda, Luděk: Kvik pluje na jih
Právě jsem tuto knihu přečetla dívence, které je sedm let. Byla stejně nadšená, jako jsem byla před mnoha lety já. Je to velmi zajímavý dobrodružný příběh. Možná knize neprospělo, že byla zřejmě převyprávěná. Text z roku 1946 je naprosto vynikající. N.
Vložil: c.v.doin, 10.01.2017 22:41
Miko, Václav: Anticikanismus v Čechách
Je úsměvné , jak primitivní nevzdělanec napíše "knihu" a někdo ještě napíše článek o tomto nesmyslu .... a nejhorší ,že se na autora pohlíží jako na "tvůrce" - vynálezce do té doby neexistujícího slova : anticikanismus
Vložil: pepe, 10.01.2017 20:38
Galbraith, Robert: Ve službách zla
Mně se na té knize nelíbí logika celé zápletky. Strike a Robin horečně celou knihu pátrají po ničem jiném, než kde tři podezřelí bydlí, toť vše. Něco, co si policie může zjistit obratem ruky. A když to zjistí, pak tímto samotným faktem je záhada kdo je vrahem vyřešena. Přitom Strike policii ty podezřelé... nahlásil, takže bych očekával, že policie podezřelé navštíví, udělá u nich domovní prohlídku a pátrání je u konce. Je to tedy spíše konverzační thriller, než detektivka. V jádru knihy je hlavně to, zda se Robin vdá, nebo ne. Za sebe bych spíše nedoporučil.
Vložil: hnidopich, 09.01.2017 21:09
McEwan, Ian: Černí psi
Nechci být šťouravá, nevím, jestli to není třeba jen překladem, ale není Jeremyho neteř Sally? Jinak super článek, pomohl mi ke zpracování knihy k maturitě. :)
Vložil: MK, 07.01.2017 10:39
Hawkins, Paula: Dívka ve vlaku
Je to fakt, měla jsem velký problém knihu vůbec dočíst a už několikrát mne utvrdila v názoru, že věřit tomu, že je to nejprodávanější kniha, nebudu. Ono totiž v tom množství nekvalitní literatury, kterým jsme zahlcováni, se i jednooký může stát králem.
Vložil: Jitka J., 06.01.2017 16:52
Damsgård, Puk: Rukojmí ISIS: Třináct měsíců v zajetí teroristů
Nebylo by lepší Cavlingprisen překládat jako "Cavlingovu cenu", když se jedná o ocenění pojmenované po Henriku Cavlingovi?
Vložil: Smrhová Marie, 06.01.2017 14:25
Münninghoff, Alexander: Pokračovatel rodu
Kniha mě uchvátila. Zatím jsem sice na jejím počátku. Zaujalo mě téma a spisovatelův styl. Oceňuji ji jako knihu, ve které se dozvídám i historické události té doby. Usedám k PC, abych se dozvěděla něco více. Fotografie na přebalu knihy je také skvělá. S pozdravem... Marie Smrhová
Vložil: mruk, 06.01.2017 08:51
Bílek, Petr A.; Procházka, Martin; Wiendl, Jan (eds.): Vektory kulturního vývoje: identity, utopie, hrdinové
mruk čistá recyklace, ekologové! bravo Procházka, Jirsa a spol.! mruk
Vložil: Laďa, 05.01.2017 15:55
Bednářová, Marta: Ukrajina (kde se zastavil čas)
...asi paní Bednářová zapomněla jak několika našim lidem v Kriváči v nemocnici zachránili život...., byl jsem na Dolince 1987 - 1991
Vložil: mruk, 03.01.2017 09:56
Hawkins, Paula: Dívka ve vlaku
mruk "Velký bestseller"... mruk
Vložil: Vojta, 03.01.2017 09:16
Hawkins, Paula: Dívka ve vlaku
"... okouzlí jen sváteční čtenářky ... " - sváteční čtenáře asi okouzlí taky, ne :-) ?
Vložil: jan lukavec , 02.01.2017 15:25
Bílek, Petr A.; Procházka, Martin; Wiendl, Jan (eds.): Vektory kulturního vývoje: identity, utopie, hrdinové
Ještě dodejme, že více studií k jednotlivým tématům vyšlo před časem i ve formě 3 samostatných e-knih: Hrdina - antihrdina - superhrdina - nehrdina v kulturním prostoru minulosti a současnosti (pdf, 2016) http://bit.ly/2hJg6jk ; Identity - konstrukce, subverze a absence (pdf, 2015) http://bit.ly/2ioJKcR;... Utopie/dystopie: podoby, proměny, hranice (pdf, 2015) http://bit.ly/2hFKsyc
Vložil: Jakub Ehrenberger, 31.12.2016 20:19
Klemperer, Victor: Deníky
Dobrý večer, nemohu to tvrdit s absolutní jistotou, ale zmiňované tituly podle všeho v češtině skutečně ještě nevyšly. Neuvádí je ani databáze Národní knihovny, která - jak známo - požívá práva povinného výtisku. S pozdravem JE
Vložil: Čermáková, 30.12.2016 19:30
Klemperer, Victor: Deníky
Dobrý den zajímalo by mně, jestli byly přeloženy Deníky červen - prosinec 1945 a Deníky 1946 - 1959. Na netu jsem nenašla.
Vložil: Niebler, 27.12.2016 02:16
Gamboa, Santiago: Nekropolis (in LN)
Paní doktorka Charvátová má pravdu-takto musí vypadat dno latinskoamerické literatury.Velkohubé načančané nic.Ale možná,že si Gamboa chtěl opravdu ze čtenářů/i kritiků/jen vystřelit a nyní sleduje,pobaven,triumfální cestu svého"opus magnum"světem,minimálně do nakladatelství Host. Šachová /ne "šachistická"/část... je přeložena,možná už napsána,špatně,evidentně bez znalosti hry,zmatečně.
Vložil: Jarda, 24.12.2016 23:51
Harari, Yuval N.: Sapiens. Od zvířete k božskému jedinci
V září 2014 z knihy Sapiens četli na pokračování v britském rozhlase. Zaujalo mě to natolik, že jsem si knihu hned koupil. Ještě jsem ji nepřečetl celou (ať ji otevřu na kterékoli kapitole, vždycky mě chytne neobvyklým úhlem pohledu - je to pro mě spíš zdroj inspirace než jenom informace). Koukám,... že už vyšla i česky, tak do ní nakouknu a nejspíš si jí koupím. Zajímavé je, že to nejspíš bude překlad originálu z hebrejštiny (prvně vyšlo 2011 v Izraeli a teprve prvně 2014 v Británii - Leda má první vydání z roku 2013).
Vložil: Jitka J., 22.12.2016 14:18
Bragi, Steinar: Planina
Mám pocit, že jsem četla jinou knihu. Takto vysoké a superlativní hodnocení mě opravdu překvapuje, obzvlášť v porovnání s Pamatuji si vás všechny od Yrsy Sigurdardóttir. To bylo také spíše průměrné, ale Planina mi přišla možná ještě o trošku slabší. Postavy jsou vyloženě divné, jejich psychologie nahozená... a závěrečnou část knihy bych rozhodně neoznačila za její plus - to už by snad byl lepší i nějaký ten hloupý, předvídatelný konec a vysvětlení. Těšila jsem se na oddechový thriller s mysticko-hororovými prvky napsaný lépe než Yrsiny knihy, což se nekonalo. Nejlepší je na této knize jednoznačně obálka.
Vložil: Michal, 22.12.2016 12:20
Šindelka, Marek: Anna in kaart gebracht
O recepci našich děl v zahraničí se málo dozvídáme – o to víc děkuji za skvělý článek!
Vložil: Luděk, 17.12.2016 18:27
Roth, Philip: Druhý život. Komedie o hledání životní změny
Právě jsem dočetl, je to zvláštní, silná knížka, která ve mě vyvolala hluboky dojem, děkuji za pěkný rozbor ;-)
Vložil: Marie, 17.12.2016 15:03
Czendlik, Zbigniew; Zahradníková, Markéta: Postel hospoda kostel
Knihu jsem si koupila a nechala jsem si ji podepsat panen farářem.Přečetla jsem ji jedním dechem a moc se mi líbila.Jen tak dál
Vložil: Franta Pravda, 15.12.2016 21:38
Vjatrovyč, Volodymyr: Istorija z hryfom „Sekretno“. Novi sjužety
Kristus byl ukrajinec a Budha taky, a Mona Lisa byla ukrajinska posluhovacka v dome malire )))))) To a dalsi skvosty se dozvidame od techto pseudohistoriku,
Vložil: M Pokorný, 15.12.2016 10:35
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
Přiznám se, že i po nahlédnutí do daného hesla (se zkratkou "práv." a jedním příkladem na kartě 22) a po kontrole v Krameriovi a Google Books osobně setrvám v mínění, že konzumované manželství má k domovskému právu v dobré češtině daleko (a kdyžtak se tedy konzumuje/dokonává jen jednou, tj. nikoli "začalo... být konzumováno"), ale uznávám omyl se slovesem a uznávám omyl v tom, že filtrace přes angličtinu není jediným zdrojem.
Vložil: Jan Vaněk jr., 14.12.2016 02:18
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
Zajímavé etymologicko-ortografické přípomínky, ale v češtině se manželství už pár set let opravdu konz/sumuje i mimo kanonický slang (jenž naopak, [et Deo gratias!] není závazný pro zbylé vrstvy jazyka): psjc.ujc.cas.cz
Vložil: m p, 13.12.2016 15:03
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
Zcela pro úplnost snad ještě doplňme, že v latině jde o dva různé výrazy (consumo, pojídám vs. consummo, završuji), a dokud píšeme "sumace", měli bychom asi setrvat i u "konsumace".
Vložil: m p, 13.12.2016 14:47
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
překlep: iuris
Vložil: M P, 13.12.2016 14:35
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
Věřím, že kanoničtí právníci mezi řečí utrousí lecjaký latinismus, ale slovníky tento význam připouštějí jen pro podst. jm. (nikoli sloveso) a v Zedníčkově českém překladu Corpus iuri canonici se konzumují pouze hostie a manželství se dokonává (kánon 1697 nn.). Naproti tomu anglické "consummate" patří... k základní slovní zásobě.
Vložil: jan lukavec , 13.12.2016 11:49
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
V běžné řeči jistě ne, nicméně v kanonickém právu jde o běžně užívané spojení. V tom smyslu, že rozloučit bylo možné pouze to manželství, které nebylo "konzumováno", tedy nedošlo k vykonání manželské soulože. V historické literatuře se rovněž mluví například o renesančním zvyku "konzumace manželství... před svědky".
Vložil: M P, 13.12.2016 11:21
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
Předpokládám, že jde o prolnutí překladatelského omylu do recenze, ale v češtině se snad manželství opravdu nekonzumuje.
Vložil: Miroslav Beňo, 12.12.2016 22:26
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
Chtěl bych připomenout, že ač může někomu kniha připadat někdy až v "militantním duchu"- oba autoři vyjádřují to, co skutečně je, co se odehrává v duchu tzv." moderny". Já např.nesouhlasím s komentářem pana Komárka v předmluvě knihy, který vyjádřuje určitou pochybnost vůči autorům ve smyslu jejich myšlenkového... obsahu. Já si kladu otázku "s čím konkrétně pan Komárek nesouhlasí?( to bohužel přesně nedefinoval pokud si jeho komentář pamatuji Je filosof-ontolog? je biolog či lékař?, aby mohl nějakým způsobem kvalifikovaně vyslovit kritiku vůči autorům? Tím samozřejmě nemíním v negativním smyslu slova, že by nemohl mít názor, ale mít názor a něco smysluplně reflektovat, to jsou dvě skutečnosti vedle sebe, které nejsou totožné. Myslím, že např. Charles Darwin a jeho teorie, to je utrpení vůbec číst. V tomto směru je katastrofou už jenom to, že praktický vědec-a biologie je praktická věda- se pouští do tématu kterému de facto vůbec nerozumí.Filosofická ontologie je nesmírně těžká a složitá problematika, dotýkající se mimo jiné i problému bytí, existence,přirozenosti, přirozeného řádu a dalších uzce souvisejících a navzájem navazujících skutečností. Darwin bohužel o tomto nemá ani ponětí, pokud by ho totiž měl, nemohl by předkládat trvzení, které si přímo "cucá z prstu" aniž se zamyslí nad podstatou věci a její ontologickou složitostí. Chápu, že to bylo období osvícenství, kde silně rezonuje pozadí nové ideologie, která podporuje všechno to co údajně "osvobozuje člověka od Boha". Je to období, kde se na náměstích hlasuje o "existenci Boha". Co může být více výmluvnější o době, ve které se rodí Darwinovo přesvědčení, kde materialismus a svěřepá deizace člověka a pokroku začala svoji bezduchou cestu a která vyústila až do dnešního duchovní a morálního nihilismu. Bohužel negativa dneška v její obnažené podstatě jsou krutá a bezohledná, takže vybízet autory knihy k jakémusi falešnému korektismu není tak úplně na místě. Chápu, že literární kritik má své důvody ke kritické reflexi, nicméně jádrem problému z mého hlediska, není jakási literární korektnost,ale obsah problému, který kniha představuje a který je pro mně důležitý z hlediska mého odborného kritického náhledu. Mně ani tak nezajímá to, v jakém duchu se oba autoři vyjádřují, to je pro mně marginální záležitostí, ale zajímá mně jádro problému, který předkládají. Mohl bych v této věci pokračovat dál, ale nemyslím, že je to potřebné. Vyjádřil jsem to, co jsem chtěl a myslím, že to bylo potřebné udělat. Aby autoři knihy nebyli posuzováni pouze z literárního pohledu, ale aby se do kontextu kritické reflexe dostal i pohled z jiné strany.
Vložil: Miroslav Beňo, 12.12.2016 22:18
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
Chtěl bych připomenout, že ač může někomu kniha připadat někdy až v "militantním duchu"- oba autoři vyjádřují to, co skutečně je, co se odehrává v duchu tzv." moderny". Já např.nesouhlasím s komentářem pana Komárka v předmluvě knihy, který vyjádřuje určitou pochybnost vůči autorům ve smyslu jejich myšlenkového... obsahu. Já si kladu otázku "s čím konkrétně pan Komárek nesouhlasí?( to bohužel přesně nedefinoval pokud si jeho komentář pamatuji Je filosof-ontolog? je biolog či lékař?, aby mohl nějakým způsobem kvalifikovaně vyslovit kritiku vůči autorům? Tím samozřejmě nemíním v negativním smyslu slova, že by nemohl mít názor, ale mít názor a něco smysluplně reflektovat, to jsou dvě skutečnosti vedle sebe, které nejsou totožné. Myslím, že např. Charles Darwin a jeho teorie, to je utrpení vůbec číst. V tomto směru je katastrofou už jenom to, že praktický vědec-a biologie je praktická věda- se pouští do tématu kterému de facto vůbec nerozumí.Filosofická ontologie je nesmírně těžká a složitá problematika, dotýkající se mimo jiné i problému bytí, existence,přirozenosti, přirozeného řádu a dalších uzce souvisejících a navzájem navazujících skutečností. Darwin bohužel o tomto nemá ani ponětí, pokud by ho totiž měl, nemohl by předkládat trvzení, které si přímo "cucá z prstu" aniž se zamyslí nad podstatou věci a její ontologickou složitostí. Chápu, že to bylo období osvícenství, kde silně rezonuje pozadí nové ideologie, která podporuje všechno to co údajně "osvobozuje člověka od Boha". Je to období, kde se na náměstích hlasuje o "existenci Boha". Co může být více výmluvnější o době, ve které se rodí Darwinovo přesvědčení, kde materialismus a svěřepá deizace člověka a pokroku začala svoji bezduchou cestu a která vyústila až do dnešního duchovní a morálního nihilismu. Bohužel negativa dneška v její obnažené podstatě jsou krutá a bezohledná, takže vybízet autory knihy k jakémusi falešnému korektismu není tak úplně na místě. Chápu, že literární kritik má své důvody ke kritické reflexi, nicméně jádrem problému z mého hlediska, není jakási literární korektnost,ale obsah problému, který kniha představuje a který je pro mně důležitý z hlediska mého odborného kritického náhledu. Mně ani tak nezajímá to, v jakém duchu se oba autoři vyjádřují, to je pro mně marginální záležitostí, ale zajímá mně jádro problému, který předkládají. Mohl bych v této věci pokračovat dál, ale nemyslím, že je to potřebné. Vyjádřil jsem to, co jsem chtěl a myslím, že to bylo potřebné udělat. Aby autoři knihy nebyli posuzováni pouze z literárního pohledu, ale aby se do kontextu kritické reflexe dostal i pohled z jiné strany.
Vložil: richard hlavacek, 11.12.2016 13:27
Neff, Ondřej; Verne, Jules: Děti kapitána Granta: Podle románu Julese Verna volně vypráví Ondřej Neff
Skvele napsane. Predelat knihy JV ve fast foodu 21.stoleti neni dobra myslenka. Je to neco podobneho, jako kdyby chinasky prehrali avantgardni jazz 60.let, aby to dnesni teenager uslysel srozumitele. Umelecke dilo musi vzdy nest dobu, kdy vzniklo a my k nemu vzdy tak musime pristupovat.
Vložil: šada, 11.12.2016 13:09
Alighieri, Dante: Komedie (Peklo)
Velmi fundované! Asi by mě to až tak nezajímalo, ale přečetla jsem Dan Brown Inferno. A s tímto výkladem je mi Dante o něco bližší.
Vložil: Milan, 06.12.2016 15:05
Gellner, František: Vášeň, co do rána zchladne
Ve svém bohémském počínání se Fr .Gellner dopracoval k jistému průhledu a zahlédl budoucí děsivost reality a zachytil ji v básních a fejetonech.Narukoval do Velké války, jako můj otec a další milióny. Zahynul někde v Haliči v 9/1914.Můj otec byl ve stejném období v Haliči zraněný a zůstala mu ruská... kulka v levém rameni až do smrti.Získal jsem kopii jeho Kopfzettel/A3/ z brněnské nemocnice z Kriegsarchivu ve Vídni za 33 eur.Byl přijat 9.9.1914 a propuštěn 19 .10. Diagnóza střel.zranění ,střev .obtíže. Otcovu cestu z Haliče v san. vlaku,jako c.a k. vojáka s kulkou v rameni do Brna si nedovedu představit ani náhodou.Perfectum částečně známe,ale futurum je děsivé a budí obavy i s vírou.Bez víry jak se stylizoval Fr. Gellner je neuvěřitelné,protože jeho dílo má vypovídací hodnotu i dnes.
Vložil: Matěj Matela, 05.12.2016 18:15
Neff, Ondřej; Verne, Jules: Děti kapitána Granta: Podle románu Julese Verna volně vypráví Ondřej Neff
Výborná recenze, naprosto přesně jste vystihl destrukční charakter Neffových strašných přepracování Vernea. Jedna věc je přibližovat starší díla současnému čtenáři, druhá je pak totálně je zničit. Má-li O. Neff Julesa Vernea skutečně tak rád, měl by s těmito aktivitami co nejdříve přestat.
Vložil: Sigil, 05.12.2016 14:32
Neff, Ondřej; Verne, Jules: Děti kapitána Granta: Podle románu Julese Verna volně vypráví Ondřej Neff
Neffovo místo je ve fotografování - pro digifoto udělal moc. Ve psaní sci-fi ta= ké. U Verna mi přijde, že celé dílo nikoliv spopularizoval dnešní čtenáři, nikoliv přepracoval ale zničil... Jediné, co na těch knihách má hodnotu jsou ilustrace Z. B. . Je to jako zpracovat Babičku na 50 stránek kde... po jedné je obsah, doslov, anotace Němcové na 5-ti stránkách a 12 stránek ilustrací. Zvláště "trilogie" Děti kapitána G., 20 tis. mil. pod mořem a Tajuplný ostrov - krásné knihy (i ty ostatní) ztratily Vernův rukopis, vyrůstal jsem za totáče na verneovkách, už tehdy byl slovník zastaralý, světomapa jiná a podobně - člověk k těm knihm přece přistupuje jak ke knihám napsaným v osmnáctém století se vším co k tomu patří, starší slovník, vyjadřování "decentním" dušínovským jazykem kde nejhrubší slovo je "jdi mi k šípku" a "carramba". Stejně tak popis objevů zemí, popisů průmysů který tam po objevech vyrůstal, to vše je to kouzlo pro které je čteme i teď, zastara, to je to, proč Verne má tolik milovníků, proč vycházejí znovu krásná prvorepubliková vydání (byť bohužel pro majetné a opravdové fandy a snílky) - za všechny Hrubínova předmluva Taj. ostrova (odkaz: http://ld.johanesville.net/verne-38-tajuplny-ostrov). Miluji i Buriana ale ty rytiny dvorních ilustrátorů jsou nádherné. Vždy jsem snil že v nějaké reedici vyjdou Burianovy ilustrace v příloze, ovšem netušil jsem že Verna potká pan Neff. Četl jsem jen Neffovu adaptaci Dvaceti tisíc ... a zahodil to do koše - ve sběru by to někdo třeba šlohl a četl. Ne, přijde mi to jako zneuctění Verna, ať si říká kdo chce co chce. Ty knihy nejsou adaptace ale zničení podstaty... Netuším, zda je pan Neff křesťan ale opravdu mám strach, že ho jednou napadne adaptovat Bibli...
Vložil: Alain, 05.12.2016 08:40
Botton, Alain de: Umění cestovat
Přitom stačilo místo celé recenze napsat jen: Dokázal bych to napsat lépe, kdybych to uměl. :-P
Vložil: Markéta Musilová, 04.12.2016 17:10
Hardy, Thomas: Tess z d’Urbervillů
Máte samozřejmě pravdu. Je to špatně formulováno. Nemělo se to týkat konkrétně Tess, ta je samozřejmě v překladu starém a výborném, ale spíš klasiků obecně a jejich nových vydání a případně nových překladů u těch, kde to je potřeba. Upravíme a děkujeme za upozornění.
Vložil: Milan, 04.12.2016 14:51
Hardy, Thomas: Tess z d’Urbervillů
Pěkně napsáno, ale otázku v úvodu ohledně nového překladu nechápu. Překlad Marty Staňkové není nový, mám doma vydání Tess z roku 1975 (Odeon) ve stejném překladu...
Vložil: Lenka, 02.12.2016 22:49
Koubek, Jan: Matky
Krásná kniha, moc pěkně zpracované - dojemné i poutavé zároveň
Vložil: Antonín Kudláč, 01.12.2016 20:44
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Jsem dalek toho, abych Vás k diskusi nutil. Ostatně jste ji sama zahájila.
Vložil: Magda de Bruin, 01.12.2016 20:33
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Vaše zkušenosti z českých nakladatelství s pronikáním č. literatury do ciziny podle mě skutečně nesouvisí. A poskytování grantů je sice užitečné, ale ty tituly nejdřív někdo u těch zahraničních nakladatelů prosadil (a to nebylo ani MK ČR, ani čeští redaktoři překladů, co mají na starosti akvizice, na... to můžete vzít jed). Ale nezlobte se, nemám čas v téhle debatě pokračovat.
Vložil: Antonín Kudláč, 01.12.2016 20:00
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
MK jsem zmiňoval proto, že poskytuje (poskytovalo) podporu na překlady a propagaci české literatury v zahraničí, sama jste zmínila granty. Ale nezdá se mi, že mluvíme každý o něčem jiném, copak to, o čem jsem psal, s tématem nesouvisí?
Vložil: Magda de Bruin, 01.12.2016 18:49
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Můžu jen zopakovat, že jsem mluvila o zahraničních nakladatelích a pronikání české literatury do ciziny - vy máte, jak se zdá, zkušenosti z opačného konce. Nebo jste v době svého působení na MK ČR jednal se zahraničními nakladateli? Znáte zahraniční literární překladatele z češtiny, mluvil jste s nimi... o jejich zkušenostech? Připadá mi spíš, že se z toho stává debata "jeden o voze, druhý o koze".
Vložil: Antonín Kudláč, 01.12.2016 18:22
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
A já zase vycházím ze zkušenosti redaktora překladů, který často měl na starosti právě zahraniční akvizice, a znám tu problematiku též jako kdys úředník ministerstva kultury. Pohybuju se či pohyboval jsem se v obou těch "literárních světech" (žánrovém i nežánrovém), proto si dovoluji takto usuzovat.... Ostatně, tahle problematika je opravdu hodně široká, záleží na konkrétních titulech, oba proto můžeme tytéž věci vidět z různých úhlů.
Vložil: Magda de Bruin, 01.12.2016 17:57
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
I já jsem měla na mysli situaci v zahraničních nakladatelstvích - o pronikání české literatury do ciziny se tu přece bavíme. Vycházím přitom ze zkušeností naší agentury (existuje od roku 2003) kombinovaných zkušeností literárního překladatele v kontaktu s nakladatelem (to je zkušenost ještě mnohem delší... - ani se mi to nechce počítat). Váš názor vám samozřejmě neberu.
Vložil: , 01.12.2016 12:29
Dostálová, Zuzana: Proč všichni odcházejí
Vložil: Antonín Kudláč, 30.11.2016 19:04
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Magda de Bruin: I přes příklady, které uvádíte, trvám na tom, že podobnost mezi oběma oblastmi je spíše větší než menší. Zahraniční akvizice, resp. výběr konkrétních titulů ve většině českých nakladatelství přece není prací nějakého týmu, ale konkrétního redaktora, který zná situaci v daném kultuře... a většinou tam má své kontakty (nezřídka osobní). Mluvíme-li o překladech českých děl do jiných jazyků (alespoň tam směřovaly mé komentáře), tak u malé kultury jako je ta česká nelze předpokládat nějaký systematický monitoring ze strany zahraničních nakladatelů, opět je to spíše věcí kontaktů mezi konkrétními lidmi (jak sama dobře víte). A třeba Vámi zmiňovaný komerční zřetel je dnes chápán jako podstatný v obou oblastech - jistěže grant na překlad získá "umělecké" dílo a ne "pop", ale ty granty přece nepokryjí potřebné náklady natolik, aby bylo možno neuvažovat komerčně.
Vložil: Julie Nováková, 30.11.2016 15:48
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Ad časopisy a placení za překlady: Kdepak, řada jich má nastavené podmínky pro překladové práce (Clarkesworld, Asimov's, Strange Horizons), takže nejde o dělení o běžný honorář (který je i samotný zhruba šesti- až desetinásobný oproti tomu, co si člověk vydělá za obdobně dlouhý text v češtině jako autor),... ale třeba SH mají běžnou taxu 8 c/slovo, u překladu 6+6 (autor, překladatel). Tor.com podobné dělení nemá, na druhou stranu i v základu platí zhruba trojnásobně oproti ostatním profesionálně platícím magazínům... Agenturu snad raději zakládat nebudu vzhledem k tomu, že už teď stěží stíhám práci ve vědě (PhD studium biologie), popularizaci vědy (články v EN i CZ, přednášky taktéž), překlady, psaní, korektury, recenze, občasný copywriting... S dovolením to přenechám někomu s větším množstvím volného času a menší fobií z administrativních úkonů.
Vložil: Magda de Bruin, 30.11.2016 09:31
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Z odkazu hlavně vyplývá, že nakladatel si titul vybral na doporučení překladatelky, která (ač Češka) v Anglii vystudovala tvůrčí psaní (a možná tam i dlouhodobě žije) a že nakladatel její překlad jako rodilý mluvčí redigoval. Takže to je ta výjimka, o které jsem se zmiňovala (stejně jako není každý... spisovatel Nabokov nebo Conrad, a to ani z těch, kteří v cizojazyčném prostředí žijí/žili). Situaci žánrové literatury neznám, ale z líčení paní Novákové se mi nezdá, že by byla srovnatelná s beletrií, jak píše pan Kudláč - např. beletrie se může opírat o granty, kdežto u žánrové lit. se vychází z toho, že je komerčně úspěšná (a z toho by samozřejmě měli profitovat autoři i překladatelé - doufám, že to dělení o honorář se týká jen časopisů, které - jak soudím z popisu - za překlad tedy zřejmě neplatí?). V beletrii výběr neprovádí nutně jednotlivec (např. katalogy nabídek sestavuje většinou víc lidí, navíc nakladatelé získávají tipy z různých zdrojů, lektorské posudky si nechávají psát od jiných lidí, než kdo knihu doporučil). Titul k prosazování si agent ani překladatel nevybírá podle autora, ale podle knihy: překladatel autora vůbec osobně znát nemusí (a mnohdy ani nemůže - překládají se totiž i zemřelí spisovatelé). Jiný rozdíl vidím v tom, že žánrová literatura tedy zřejmě ještě nemá (aspoň u nás) vypracovaný způsob pronikání do ciziny (přitom kromě literárních agentur se prodejem práv do ciziny zabývají např. i někteří nakladatelé: jestliže č. nakladatel vydává zahraniční žánrovou literaturu, má tím pádem jistý přehled a kontakty s cizími nakladateli, takže by jim současně mohl nabízet i č. žánrové autory ze své produkce). Nechcete své nadšení pro věc kanalizovat tímto směrem, paní Nováková, a založit si agenturu? Musela byste se ale na podmínkách zastupování s autory předem domluvit (autorské smlouvy se uzavírají s vlastníkem práv, tam už si s nadšením nevystačíte). K vaší poznámce o omezených "klasických" možnostech: nabízet tituly jiných autorů literární agentuře, která navíc působí na jiném segmentu trhu, není řešení. Zato nabízet je jako regulérní zástupce žánrovým nakladatelům už je jiná káva. A kdo ví, třeba se mezi bohemisty-překladateli najdou i čtenáři žánrové literatury, takže by se i překládání dalo rozvinout a profesionalizovat. Na rozdíl od některých kolegů-literárních překladatelů si totiž nemyslím, že u žánrové literatury na kvalitě překladu tolik nezáleží - na té záleží vždycky.
Vložil: Antonín Kudláč, 29.11.2016 20:05
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Z toho všeho, co bylo řečeno, mi vychází, že výběr textů k překladu je u fantastiky vlastně velmi podobný jako u "obecné" literatury: provádí jej jednotlivec, který má příslušné kontakty, z okruhu autorů, které zná (nejlépe osobně). Takový výběr je tedy nutně dosti omezený a opakují se v něm jména,... s nimiž se výběrce stýká. V tomto ohledu se vlastně oba ty literární světy příliš neliší.
Vložil: Julie Nováková, 29.11.2016 19:25
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Díky za odkaz! Se slovy "A translating norm is that you translate into your mother tongue. That ignores what a Conrad or a Nabokov can do for English. I wanted a translator who had adventured into English but lived through the same place and epoch as the author," naprosto souhlasím. Ad "požadovat... finanční účast autora" - vždyť o tom u rizika "ušlého zisku" na straně překladatele vůbec nemluvím. Popisuji situaci, kdy si překladatel vybere práci k překladu, dohodne se s autorem na rozdělení honoráře v případě vydání (typicky půl na půl), a kdyby se nepodařilo, jen překladatel ztratil vlastní čas, autor vůbec nic. Tímhle způsobem jsem přeložila dvě povídky Hanuše Seinera, kterého považuji za brilantního autora. Nešlo to jinak, byla by nesmírná škoda, kdyby se jeho práce nedostaly k širší čtenářské obci. Obě byly rychle přijaty v profesionálních časopisech a mám v plánu se pustit i do dalších dvou. Je to ale speciální případ; šlo o mou iniciativu, povídky jsem si vybrala proto, že jsou vynikající a chtělo se mi je přeložit, a v jakémkoli jiném případě bych nejprve oslovila editory s dotazem, zda mají zájem o nabídku povídek v překladu z češtiny a zda by případně chtěli vidět seznam návrhů se synopsemi (což teď ostatně dělám pro tři časopisy, když už mě editoři znají; uvidíme, zda z toho něco vzejde). Dnes se mi trochu potvrdilo, že pro žánrovou literaturu (nemluvě o pracích kratšího rozsahu - novelách, povídkách) jsou "klasické" možnosti dosti omezené, ale vzhledem k tomu, jak se rozvíjí "neklasické", to snad není nevýhoda :). Re Antonín: V Asimov's mi vyšla povídka, sám sebe nerecenzuje a jeho sesterský Analog také ne ;). Tam mi vyjde povídka v příštím roce. Recenze povídek v magazínech typicky vycházejí online už proto, že v případě povídky z čísla časopisu recenze rychle zastará. Ale co se týče představení českého trhu s fantastikou, vyšel k tomu článek v Clarkesworldu, který byl později přeložen do češtiny a estonštiny a chystá se jeho vydání v maďarštině: clarkesworldmagazine.com/novakova_04_15/ Pro maďarský web sci-fi.mandiner.hu, kde maďarský překlad vyjde, jsem také sestavila miniseznam zajímavých českých SF/F knih z letošního roku: sci-fi.mandiner.hu Ale to už trochu odbíháme :).
Vložil: Magda de Bruin, 29.11.2016 11:37
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Jen ještě k tomu, jak podle nakladatele došlo k vydání Vopěnkova románu a jak vznikl anglický překlad: barbicanpress.com.
Vložil: Magda de Bruin, 28.11.2016 22:42
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Svými glosami jsem chtěla jen ještě jednou zdůraznit rozdílnou situaci v beletrii (i když i v článku se na to dostatečně poukazuje), protože to, že si autoři na vlastní náklady nechají přeložit knihu do angličtiny, se stává i u beletrie. Když píšu, že je to "sporné", mám na mysli konkrétní případy,... kdy se pro titul ani tak nepodařilo najít nakladatele (takže to byly vyhozené peníze) nebo kdy se překlad do britské angličtiny pro americké vydání stejně musel přepracovávat (což nebylo příjemné ani pro původního překladatele, ani pro upravovatele). Přitom je mnoho knih, které v angličtině vyšly tím popsaným způsobem (to znamená na základě doporučení překladatele, agenta apod., s lektorským posudkem, maximálně s přeloženým úryvkem - vzpomínám si na případy, kdy si nakladatel podle ukázek vybíral nejvhodnějšího překladatele). Co se týká sdíleného rizika "ušlého zisku" (a teď mluvím jako literární překladatelka), takovou praxi neznám. Autor v zásadě dostává i za časopiseckou publikaci určitou částku, překladatel zase honorář za překlad. Je v zájmu překladatele, aby svou práci uplatnil (a časopisecká publikace má většinou za cíl podpořit knižní vydání stejného autora nebo vzbudit o určitého autora zájem nakladatelů a získat díky tomu zakázku na překlad knihy) - požadovat finanční účast autora by mě upřímně řečeno vůbec nenapadlo (dost na tom, že díky němu mám co překládat). Pokud jde o psaní beletrie v jiném než mateřském jazyce (a překládání beletrie do takového jazyka): po více než třiceti letech života v cizině se na to dívám skepticky. Ano, existují příklady mimořádně jazykově nadaných jedinců, kteří to zvládli, ale to jsou výjimky. Jako obecně použitelný recept bych to nedoporučovala. V žánrové literatuře se to možná tak nebere - a na ten rozdíl jsem právě chtěla upozornit.
Vložil: Antonín Kudláč, 28.11.2016 21:00
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Díky za odkazy, prostuduju je, zatím vyhlížejí zajímavě... Tedy většinou jsou to zřejmě (?) reakce spíše blogové a "běžné" čtenářské komentáře, existují také nějaké "oficiálně časopisecké" (Asimov's, Analog apod.)? A k tomu psaní v angličtině: evidentně jste editory okouzlila svou autorskou sebedůvěrou... :-)
Vložil: Julie Nováková, 28.11.2016 19:15
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Odezva tu je celkem běžná (obdobná jako u srovnatelných prací anglofonních autorů), viz jen některé recenze povídek a rozhovory týkající se zcela nebo zčásti prací relevantních pro článek: sfintranslation.com
cheryl-morgan.com
... href="http://www.sfrevu.com/php/Review-id.php?id=16699">sfrevu.com
strangehorizons.com
lareviewofbooks.org
scififanletter.blogspot.cz
tangentonline.com
nickydrayden.com
sfmagazines.com
goodreads.com (nikoli vyčerpávající, musí se doplnit)
scifiportal.eu
sfsignal.com
themeofabsence.com
Ad psaní anglicky - editorům Clarkesworldu, Asimov's, Analogu ani jiných magazínů moje angličtina nikdy nevadila ;). A to nejsem z bilingvního prostředí.
Vložil: Antonín Kudláč, 28.11.2016 18:46
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Vydat knihu nebo vůbec jakýkoli text v zahraničí je jistě radostné, ale protože literatura je komunikace, spíš mne zajímá, zda má v článku zmíněná česká tvorba v cizozemském prostředí nějakou odezvu - čtenářskou, kritickou... Ještě poznámka k tomu psaní přímo v angličtině: řekl bych, že je to především... otázka autorovy sebedůvěry, protože co naplat, není-li vysloveně dvojjazyčný, "skutečnou" angličtinou psát prostě nebude.
Vložil: Jan Vaněk jr., 28.11.2016 10:33
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Pokud je mi známo, na vlastní náklady si nechal přeložit Martin Vopěnka svůj (formálně vlastně dokonce sci-fi!) Pátý rozměr; serióznost britského nakladatelství Barbican Press si netroufám soudit, ale nezdá se zcela nulová.
Vložil: Julie Nováková, 27.11.2016 22:39
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Díky za odezvu. Jak píšu hned na začátku, článek je zaměřen čistě na současnou fantastiku - a kolik se jí někam dostane přes granty? Na vlastní náklady si nikdo soudný nic nepřekládá (a o žádném připlácení na samotné vydání nepadla řeč, s tím také nesouhlasím; autor by si měl psaním vydělávat, ne do... něj peníze vkládat), u podobných překladů jde typicky o kalkulované riziko "ušlého zisku" na straně překladatele, jak uvádím v článku. Nicméně v případě skutečně dobrých povídkových prací (které jinak nemají šanci proniknout do zahraničí přes agentury či granty) se takový risk může vyplatit. Mezi češtinou a angličtinou překládám krátké práce oběma směry a polovina honoráře, jaký platí Tor.com, je výhodnější než běžná taxa překladu z češtiny do angličtiny (byť u většiny časopisů je honorář nižší, tohle je značně odlehlý bod). Na tom, že jde o tvůrčí disciplínu a vysoká úroveň překladu je zásadní, se naprosto shodneme, o tom se tu nikdo nepře. Otázka psaní v angličtině (nebo jakémkoli cizím jazyce) je zajímavá, ale tady mohu jen citovat z článku: "Mohli bychom zabřednout do dalekosáhlé debaty o tom, zda má autor vůbec kdy šanci psát v cizím jazyce tak dobře jako ve své mateřštině. Čistě prakticky bych podotkla, že záleží na jeho jazykové úrovni a tom, co píše." Znám autory, kteří se zároveň živí překlady z angličtiny do češtiny, ale anglicky nic psát nechtějí, protože jim jejich vyjadřovací prostředky v cizím jazyce připadají oproti mateřštině omezené, a naprosto jejich volbu chápu. Naopak jiným autorům angličtina vyhovuje stejně jako čeština, což také naprosto chápu, pokud oba jazyky ovládají skvěle. Článek neměl být žádnou kritikou běžného postupu a pevně doufám, že jste ho tak nepochopila; je to jen shrnutí zkušeností z žánrové literatury, které čistě prakticky mají rostoucí pozitivní dopad a mohou se s mainstreamem hezky doplňovat. Kdyby vás zajímalo zběžné srovnání žánrového trhu u nás a v USA, dá se najít například zde: clarkesworldmagazine.com
Vložil: M Pokorný, 26.11.2016 15:27
Crécy, Nicholas de: Nebeský bibendum
Jak tu naznačil mk a jak uvádí oddíl etymologie v tom slovníkovém hesle, který je v textu z linguapolis jen poněkud rozverněji přeříkán, příslušný panáček je historicky prvním významem a k zobecnění došlo přes studentský argot.
Vložil: Jovanka, 26.11.2016 11:29
Crécy, Nicholas de: Nebeský bibendum
Jak tu naznačil "mk", "bibendum" je v prvé řadě tlusťoch - ať otylý člověk, nebo kulaťoučké zvíře, tedy ten tuleň, protagonista příběhu. Michelinský břicháč je až další užití-konotace slova. Jak se z plakátu na pivo Gambrinus dostala k otylému panáčkovi (s břichem jak pneumatika) firma Michelin a jak... vzápětí musela zapracovat na tom, aby "bibendum" nevytlačilo pojem "michelinka", výstižně popisuje linguapolis.hu-berlin.de . Ale zpět ke komiksu: zachování fr výrazu v č překladu názvu knihy N. de Crécy je dost zvláštní, protože slovo pro Francouze běžné je tady pro Čecha zbytečný rébus (- jak je vidět i z této diskuse). Ani s dalšími možnými konotacemi "bibendum" nepomůže (viz Wikipedia: Tintin, Simpsonovi, Šmoulové atd.).
Vložil: Pavel Mandys, 26.11.2016 09:53
Crécy, Nicholas de: Nebeský bibendum
Ten michelinský panáček se v souvislosti s tím pojmem ve vyhledávačích objevuje nejčastěji, ale převážně vždy v kontextu té věty na jednom z prvních plakátů (Nunc est bibendum). Že by se z toho vyvinulo označení pro tlouštíka, k tomu jsem se nepropracoval. Ale pokud ano, dávalo by to smysl, pak by to... bylo označení pro zavalitého tuleně Diega, který je vlastně hlavním hrdinou.
Vložil: M P, 25.11.2016 21:34
Crécy, Nicholas de: Nebeský bibendum
aneb fr.wikipedia.org/wiki/Bibendum, aneb "tlusťoch". zajímavé.
Vložil: mk, 25.11.2016 14:44
Crécy, Nicholas de: Nebeský bibendum
Vložil: Magda de Bruin, 25.11.2016 14:33
Cesta ze země nikoho: současná česká fantastika v překladu
Pár glos ze zkušeností literární agentury Pluh: co autorka popisuje, se týká opravdu specificky a výhradně žánrové literatury (mimochodem: dosavadní anglojazyčná vydání Miloše Urbana zprostředkovala naše agentura a rozhodně k nim nedošlo popisovaným způsobem). Nechat si knihu na vlastní náklady přeložit... do angličtiny, natož přeložit si ji sám, a už vůbec psát jako Čech anglicky jsou v případě beletrie mírně řečeno sporné postupy. Seriózní literární nakladatelé pracují s lektorskými posudky, překladatele (u česky psané literatury samozřejmě z češtiny) si vybírají sami a za práci mu (mnohdy s podporou grantu) zaplatí. Literární překládání je totiž samostatná tvůrčí disciplina a mnohé země si na svých překladatelských tradicích a vysoké úrovni literárních překladů zakládají. U literárních textů může amatérský překlad do angličtiny anglo-amerického nakladatele dokonce odradit. Že by autor připlácel překladateli nebo nakladateli na vydání, je v praxi naší agentury naprosto nepředstavitelné. Tolik jen na okraj.
Vložil: Hedvika, 20.11.2016 16:02
Montero, Rosa
Jako bohorovnost se zde jeví pouze vynášení takovýchto soudů.
Vložil: Kamila, 16.11.2016 18:45
Fo, Dario: Johan Padan při objevování Ameriky...
Děkuji, královsky jsem se pobavila. Knihu jsem však na netu nikde nenašla. Vy, paní Valentová, jste ji přeložila celou nebo jen tento úryvek? Velmi se mi líbil. Děkuji.
Vložil: admin, 15.11.2016 14:28
Cena Havran za nejlepší českou detektivní povídku roku 2015
Chybičky opraveny, děkujeme za upozornění
Vložil: Jan Vaněk jr., 14.11.2016 13:51
Cena Havran za nejlepší českou detektivní povídku roku 2015
Děkuji za sondu, jakkoli dílčí (například v zápise ze říjnové schůze výboru pořádající organizace, "oficiálně prezentovaném" na její facebookové stránce Česká detektivka, stojí "pouze jedna cena, protože kvalita povídek nebyla dobrá"), do často ignorovaného pole – můžeme doufat, že teď iLiteratura zrecenzuje... i některou knihu Jiřího Slavíčka, ne-li přímo pana Zamory? Jen škoda redakční nedbalosti: z neobratné formulace "česká sekce autorů detektivní literatury AIEP" jako by nějaké slovo vypadlo, a Eva Houserová by se opravdu neměla zaměňovat za Hauserovou
Vložil: Eva Maria Hrdinová, 08.11.2016 21:17
Paul, Jean: Průprava estetiky
Děkuji! Eva MH
Vložil: Lubomír Molnár, 07.11.2016 15:13
Friedman, George: Ohrožená Evropa: rodící se krize
Kniha mne poněkud zklamala. Není jasné zda jde o populárně osvětové čtení či vědecká analýza. Navíc obsahuje nepřesné faktografické údaje. Tři příklady: 1) Mukačevo po první válce nepřipadlo Sovětskému svazu. Rodiště autorova děda bylo v letech 1918-1938 v Československu, 1938-1945 v Maďarsku a až... v roce 1945 připadlo Ukrajině tedy SSSR. 2) Československo se nezrodilo jako výsledek Trianonské smlouvy. Ta byla o Maďarsku. 3) V Barceloně žije 1,6 mln obyvatel. Z nich je 0,27 cizinců. Z těchto 0,27 mln jsou 0,18 přistěhovalci z EU a LA. Opakované tvrzení, že v Barceloně žije "asi třetina islámců" je prostě hloupost. Očekával bych od autora a jeho elitního týmu víc.
Vložil: Jitka J., 07.11.2016 10:33
Brown, George Mackay: Magnus
Recenze je vcelku důkladná a pochvalná, o to více mě překvapuje hodnocení 60 %. Tato kniha by si jistě zasloužila víc. Nevím, jak český překlad, ale anglický originál umně navozuje ostrovně středověkou atmosféru jako málokterá kniha. Zajímavé je taky její srovnání s Orknejskou ságou, která autora nepochybně... inspirovala.
Vložil: Helena Storchova, 05.11.2016 13:15
Cílek, Václav: Co se děje se světem?
Pokud údajně Maďari cití archetypální nechuť k islámu od turecké vojny, proč nevzpomenout kvetoucí Velké Moravy, kterou rozvrátili divocí uherští kočovníci. Velehrad mohl být dosud hlavním městem a rozsáhlému celku Moravia Magna od Jadranu k Baltu by vládla stařičká královna z rodu Mojmírovců. Jenze... ti Uhri...
Vložil: tomáš havel, 05.11.2016 12:15
Hlaváček, Petr; Bělohradský, Václav; Putna, Martin C.; Romancov, Michael: Proč jsme Západ?
Komentář pana Mischlinga pěkně a názorně vyjevuje aroganci, sebelibost a pocit neomylnosti příznivců EU v současné podobě, kteří ztratili nejen vlastní sebereflexi, ale reflexi okolního světa vůbec. Malý příklad – čekal bych, že po referendu o brexitu dojde k zděšení elit, minimálně v Bruselu, začnou... padat hlavy, ustaví se několik komisí, které zanalyzují důvody a příčiny a navrhnou řešení, která by předešla tomu, aby se podobné pošetilosti nedopustili i další pitomečci (snad si ve Francii nezvolí Le Penovou), ale co se stalo? Vůbec nic, jedeme dál... Tedy kromě toho, že se ti nejzodpovědnější pánové poplácali po ramenou a zapřísahali nejvyššího opilce, aby neodstupoval – samozřejmě v zájmu stability, tu totiž potřebujeme ze všeho nejvíc – a dokazování na všelijakých diskutabilních ukazatelích (které se za týden stejně úplně změní), jak si hloupí Britové uškodili. Ale já to chápu, do vlastního hnízda by si sr.. jedině de..il /// Pokud budeme ostrakizovat každého, kdo si dovolí nějakou kritiku, nadávat mu do rusofilů, trollů, v horším případě do xenofobů anebo rovnou do fašistů a neonacistů, tak se sami vháníme do náruče Ruska – vždyť i vrabci na střeše vědí, že Putin si mne ruce a žádné vlastní trolly k tomu ani nepotřebuje.
Vložil: jan lukavec, 05.11.2016 09:33
Hlaváček, Petr; Bělohradský, Václav; Putna, Martin C.; Romancov, Michael: Proč jsme Západ?
Pokud větší množství inteligentních lidí sezná, že se M. Zeman chová jako mstivý polovzdělanec a hulvát, nevidím nejmenší důvod, proč by to nemohli svobodně vyjádřit. (I když jsou samozřejmě i intelektuálové, kteří se ho zastávají.) - Ano, s kritickým myšlením je ta potíž, že ho každý chápe trochu... jinak. Silně ho u nás prosazuje F. Koukolík, který jej ale pojímá dost inkvizitorsky. A pokud někdo "kriticky uvažuje" jinak než on sám, hned ho začne označovat za fanatika. - Co se týká Václava Bělohradského, o jeho integritě příliš nesvědčí, že v recenzované knize se do EU tvrdě naváží, ale v nedávné senátorské kampani se k ní náhle začal zase hlásit, i když s výhradami.
Vložil: jan lukavec, 05.11.2016 09:21
Cílek, Václav: Co se děje se světem?
Každopádně se nestydí podepsat se svým plným jménem, na rozdíl od vás.
Vložil: Pepa z depa, 04.11.2016 23:41
Cílek, Václav: Co se děje se světem?
Helena Storchova, co je to za soudruzku ?
Vložil: K. Mischling, 04.11.2016 17:10
Hlaváček, Petr; Bělohradský, Václav; Putna, Martin C.; Romancov, Michael: Proč jsme Západ?
Ha, ruský trolling infoltroval i diskusi na tomto nevinném literárním webu. Dobře vás z Kremlu platí, golubčíci.
Vložil: J. Riessner, 04.11.2016 10:09
Hlaváček, Petr; Bělohradský, Václav; Putna, Martin C.; Romancov, Michael: Proč jsme Západ?
Škoda, že tato recenze (stejně jako i dotyčný sborník) se ani nesnaží hrát si na objektivitu a nadhled; kromě obligátního odsouzení Zemana (to už je pomalu nepsaná povinnost takřka všech českých intelektuálů) se p. Lukavec neopomněl otřít i o Bělohradského, jehož "zapšklé" kritické definice tolik nevoní... našim prozápadním fanatikům, pač jim připomínají nepříjemná fakta ohledně EU a NATO... Na "Západě" tu sice vzýváme "kritické myšlení", ale běda, jak někdo doopravdy kriticky vystoupí z řady a nedrží jednotnou ideovou linii! ;) Knihu aj recenzi chápu jako politický manifest (propagandu). Ty mohou mít, za určitých příznivých okolností, výrazné veřejné dopady, častěji však zmizí do knihoven a realitu příliš neovlivní. Jak to bude v tomto případě, toť otázka. Nesporné ovšem je, že jestli EU bude pod vládou neomarxistů a liberálů všeho druhu i nadále (ne)fungovat a zároveň tlačit na zrušení národních/státních entit, jako se to v posledních letech děje, tak česká (nejen ta) společnost se od toho vzývaného Západu většinově odkloní – a strukturám i propagátorům souč. režimu pak nepomůže ani to věčné strašení Ruskem.
Vložil: Emil Hakl, 04.11.2016 06:20
Doležel, Lubomír: Poločas rozpadu
To je prece smesne pokrytecke vydavat osobni autorovu zpoved za cistou fikci. Vsichni kdo jej znaji, to nikdy cist jako cistou fikci ani nemuzou. Pekna ukazka toho, jak literarni teorie fikcnich svetu nejde v praxi ohnout, protoze narazi na realitu... Spravne by mel autor napsat: jedna se o autobiografii,... ve ktere jsem si neco primyslel a prejmenoval jsem postavy. To je myslim ferovejsi.
Vložil: Jana Turecká, 03.11.2016 18:42
McCarthy, Cormac: Cesta
Knížka je vynikající - stejně, jako knížka Tahle země není pro starý. Neuměla bych říct, která je lepší.
Vložil: Gregor, 03.11.2016 11:23
Miklínová, Galina: Lichožrouti
Bohužel s panem Mandysem nesouhlasím, film je pro mě velké zklamání. Vizuálně je sice úchvatný a Praze to moc sluší, ale jeho příběh moc nefunguje. Postavy jsou vesměs nesympatické (proč fandit bandě menších padouchů proti bandě větších padouchů?) a zaměnitelné (u lichožroutích dvojčat doslova) a děj... jaksi postrádá spád. Zápletka nijak negraduje, písňové vstupy působí jako parodie a kromě pitvoření a povinně veselých žuchnutí na zem víceméně chybí humor. Dítě sedící v řadě přede mnou se maminky opakovaně ptalo, kdy už bude konec.
Vložil: Jiří Plíva, 03.11.2016 09:52
Sedláček, Tomáš; Orrell, David: Soumrak homo economicus
Velmi pěkně udělaná knížka malého formátu na dobrém papíře, dobře vytištěná. Ale myšlenkový obsah : neuvěřitelné blábolení asi jako v hospodě u piva.
Vložil: marek, 02.11.2016 17:16
Proust, Marcel: Hledání ztraceného času (in Plav)
No to teda nevím, jestli má tohle být kritika překladu? Neřekl bych.
Vložil: tom, 31.10.2016 18:53
Artaud, Antonin: Artaud le Mômo
je to jen názor,vše se prolíná,literatura stavu nevědomí, schizofrenie -obrana proti společnosti,myšlenky,touhy- rádoby zdraví(duševně)hltají tvorbu nemocných,analogie pervérzní zvrhlosti od rimbauda přes artauda po morrisna, jak vzrušivé....článek nehledá pravdu ani pochopení,resultát neexistuje-proto... je přínosný!
Vložil: Věra Špalková, 31.10.2016 17:53
Soutěž o knihu Mapy
My po Česku a Slovensku, když to jde moc rádi cestujeme, alespoň občas, vždyť u nás (já r. 1950 za u nás mám stále ještě Slovensko) je tak krásně.....
Vložil: Magda de Bruin, 31.10.2016 16:52
Frankfurtský knižní veletrh (2016)
Musím korigovat svou kritickou poznámku: Flandřan není novotvar, vyskytuje se v Pravidlech č. pravopisu jako obyvatel Flander. Nicméně v SSČ ani v Č. nár. korpusu se nevyskytuje a v SSJČ pouze s hvězdičkou (běžnější podoba zřejmě v té době byla "Flandeřan"). Přesto tu tohle označení není na místě, protože... vlámští spisovatelé ve Frankfurtu pocházeli i z jiných částí Vlámska než z Flander (a také Vlámsko a Vlám figuruje nejen v PČP, ale i v dalších zdrojích).
Vložil: jana šrámková, 30.10.2016 23:47
Lindström, Eva: Na útěku
přiznávám, že zatímco s několika současnými českými ilustrátory bych "výtvarný rukopis" Lindström klidně porovnávala, podobnost s Daisy Mrázkovou (daleko abstraktnější a snověnjší akvarely doplněné pérovkami) mi zcela uniká.
Vložil: admin, 30.10.2016 16:51
Vyměřování světa: Marcel Beyer a Petr Hruška v Praze
Děkujeme, pane Mruku, za upozornění, chybu jsme opravili, zachovejte nám přízeň.
Vložil: mruk, 30.10.2016 15:05
Vyměřování světa: Marcel Beyer a Petr Hruška v Praze
mruk října, žejo mruk
Vložil: richard hlavacek, 30.10.2016 11:31
Soutěž o knihu Mapy
Nechybi u c. 6 jedno policko?
Vložil: jan lukavec, 29.10.2016 20:54
Czendlik, Zbigniew; Zahradníková, Markéta: Postel hospoda kostel
Ano, souhlasím, že ta kniha není bulvár. I když by se na jejím základě asi dal sepsat bulvární článek.
Vložil: Jiří Trávníček, 29.10.2016 09:52
Czendlik, Zbigniew; Zahradníková, Markéta: Postel hospoda kostel
Ta kniha rozhodně žádný bulvár není; je velmi otevřená, ale její autor se nedává vlákat do pastí efektních tvrzení na efektní témata; je vnímavý - moc pěkné pasáže v rodině, z níž vzešel; dává nahlédnout do toho, čím jste Češi a Poláci rozdílní. Je velmi jemný, pozorný, rozlišující... a vtipný. Možná... někomu obraz, jenž se nám tu vytváří, nesedí s našimi představami o farářích, církvi a křesťanství. V tom případě pátrejme po tom, zda na vině nejsou spíše naše předsudky.
Vložil: Magda de Bruin, 28.10.2016 23:42
Frankfurtský knižní veletrh (2016)
K použití názvů Nizozemí a Flandry (místo Nizozemsko a Vlámsko) a ke spojení "nizozemsky a vlámsky píšící autoři" (místo jen "nizozemsky píšící autoři") bych ráda odkázala na text Olgy Krijtové (původně z roku 1999). Jak... se zdá, je tato terminologie u nás stále nedostatečně zavedená a jasná - Tereza Semotamová v článku o Frankfurtském knižním veletrhu na iHNed a na webu Respektu dokonce pro Vlámy vymyslela novotvar "Flandřan" (a nepozastavil se nad ním ani žádný redaktor)...
Vložil: Radka, 28.10.2016 15:12
Johnsrud, Ingar: Vídeňské bratrstvo
Velmi ráda bych si přečetla jakýkoliv literární počin (vyjma nekritických kritik) páně Matochy a pokud bude mít jen ze třetiny tak dokonale vypracovanou dějovou strukturu, bude disponovat tak pádným a přitom nevtíravým popisem hlavních aktérů a dokáže udržet čtenáře konzumujícího všechny u nás vydané... severské autory na více než 400 stranách v napětí hraničícím s okusováním nehtů, potom pozměním můj současný dojem z tohoto kritického příspěvku, a sice - že je to jeden velký blábol! "Vídeňské bratrstvo" je jeden z nejlepších debutů, jaké jsem kdy četla.
Vložil: dohamar, 27.10.2016 23:04
Soutěž o knihu Mapy
Dobrý večer. Prosím, poradí mi někdo jak se luští tato křížovka? Děkuji
Vložil: anna, 27.10.2016 20:40
Soutěž o knihu Mapy
Není u čísla 6. chyba?
Vložil: Helga Škapová, 26.10.2016 12:33
Soutěž o knihu Mapy
Proč nefunguje ta křížovka? Vlastně nejdřív dobrý, hezký den. Ani jsem se nechtěla přihlásit na Tweet, myslela jsem, že pak půjde luštit. Ale nevadí, mám účet na Twitteru. Zdravím
Vložil: jan lukavec, 25.10.2016 01:47
Cílek, Václav: Co se děje se světem?
Ano, je pravda, že nejvíce soucitu dnes Cílek projevuje Viktoru Orbánovi, kterého se zastává jako dědice slavných tradic maďarského národa, jenž po staletí chránil Evropu před Turky. Nicméně Turci dnes nestojí u bran ani Vídně ani Budapešti, žijí uvnitř a většinou se podílejí na jejich rozvoji. Oživování... podobných historických reminiscencí je kontraproduktivní - v rozhovorech v médiích přitom Cílek volí mnohem ostřejší formulace než třeba v recenzované knize...
Vložil: Helena Storchova, 23.10.2016 14:35
Cílek, Václav: Co se děje se světem?
Pokud jde o odpocinkovou knihu na destivou nedeli, lze mismas uvah a nepodlozenych fantazii jeste snest. Proc ale je Cilek zvan prednaset do generalniho stabu? Byl parkrat v Egypte s arecheology jen. Proc armada nepozve treba pani Hybaskovou - s jeji obrovskou zkusenosti z Iraku? Podpori generalove... vyzbrojovani myslivcu??
Vložil: Helena Storchova, 23.10.2016 14:23
Cílek, Václav: Co se děje se světem?
...budeme potřebovat „méně věcí a energií a uvádět do oběhu více soucitu a obecného dobra“...S valecnymi uprchliky ze Syrie vsak soucit dle Cilka mit nesmime??? Obecne dobro jen pro rodile Cechy? Samorejme, ne kazdy je valecny uprchlik, kontrola je nutna, ale videt reseni jen v totalni izolaci??
Vložil: Helena Storchova, 23.10.2016 13:20
Cílek, Václav: Co se děje se světem?
Pro Cilka nema realita zadny vyznam. Klidne opakuje nepravdu, ze v Nemecku rostou emise CO2, ac byl upozornen, ze od roku 2014 naopak klesaji. Ale hodi se mu do jeho propagace atomove energie. Zvlastni, kdyz vesti rozpad statu. V nefunkcnim state jsou atomove elektrarny katastrofou
Vložil: Helena Storchova, 23.10.2016 13:11
Cílek, Václav: Co se děje se světem?
Zastava se nejen Viktora Orbana - ale vyzbrojil by napr. ceske myslivce jako domobranu. Sucho a zmenu klimatu studuji u nas desitky vedcu, bohuzel jen Cilkovi se dostava pozornost medii. On nikdy nerekne, to presne nevim, ale jdete za jinym, dopousti se velkych chyb a zjednoduseni. Ke vsemu vyjadruje... svuj nazor, ci alespon 'pocit". Je jiz otevrene prorusky a protizapadni
Vložil: jan lukavec , 23.10.2016 00:23
Cílek, Václav: Co se děje se světem?
Ještě bych se rád trochu zastal G.K. Chestertona: obdivoval sice italský fašismus a kdyby se toho dožil, pravděpodobně by podporoval i nástup španělského generála Franka, jak to činil jeho přítel H. Belloc. Ale německé nacisty Chesterton upřímně odsuzoval a nesnášel...
Vložil: jan lukavec , 23.10.2016 00:17
Cílek, Václav: Co se děje se světem?
Myslím, že některé zásluhy Cílkovi nemůžeme upřít, například předvídání sociálních a demografických důsledků sucha. To, jak vehementně se teď zastává V. Orbána a navrhuje budování plotů na českých hranicích, mi ale přijde zvláštní. Vždyť třeba v loňské knize Povaha změny, do níž Cílek sám přispěl, tvrdí... Petr Pokorný: „,Arabským jarem‘ nic nového nezačalo. Negativní vývoj jím jen symbolicky vyvrcholil a posunul se do další fáze. Je nepochybné, že bude pokračovat a konflikty budou dále eskalovat. Důsledky pozná celý svět, a bohatá Evropa především. Stavění zdí nepomohlo akkadskému impériu před 4200 lety a nepomůže Evropě ani dnes. Migrace z jihu a jihovýchodu na sever a severozápad je a bude migrací podél prudkého gradientu dostupnosti nedostatkových zdrojů. A také vyrovnáním do očí bijící disproporce v nerovnoměrném populačním růstu. Každý ekolog dobře ví, že takové síle téměř nelze odolat.“ Od doby, kdy to napsal, se na pravdivosti oněch slov nic nezměnil. Ale možná se změnil Cílek...
Vložil: Helena Storchova, 22.10.2016 16:26
Cílek, Václav: Co se děje se světem?
pěkné téma. Proč ale ty přesahy k EU a globalizaci? Nestojící na žádném faktickém základě. Na mysl nemůže nepřijít Karel Čapek a jeho Zahradníkův rok...Podobné téma a pohled, avšak naprosto jiné vyznění. Čapek sám zahradničil, měl obrovskou zkušenost a znalost rostlin. Cílek kytky nezná a v životě... nic nevypěstoval. Čapek ve svých zahradnických črtách geniálně sdílel prostou radost člověka z klíčení a růstu, radost ze života, nehledal dalekosáhlé a nutně nepřesné souvisloslosti. Cílek stupňuje výpady proti EU, západní civilizaci, podporuje již tak rozjitřené nálady proti uprchlíkům, sbírá body u části české veřejnosti. Zřejmě kvůli udržení své popularity, prodejnosti svých knih. Ač ráda vystupuje v roli nade vše povýšeného mudrce či dokonce filosofa, honba za vezdejšími prebendami mu vůbec není cizí, jak dosvědčuje opakovaná kandidatura do Rady České televize. Cílkův postoj k vědě je samostatnou kapitolou. Sám již léta nebádá a jeho celoživotní vědecké výsledky jsou dosti slabé (lze doložit nízkým počtem publikací a citací na WOS). Spíše hodně čte a překládá veřejnosti myšlenky jiných. Což ovšem vede k řadě nesprávných předpovědí, protože informace je nutno nejen shrnovat, ale také kriticky hodnotit. Co jen se Cílek napřednášel o oil peak ! Pak přišly břidliční plyny a vše je jinak. Cílek ovšem svůj omyl zásadně a nikdy nepřizná. V jeho (čím dále temnějších) vizích budoucnosti věda žádnou roli nehraje. Přitom pravý opak je pravdou - od antibiotik až po zlatou rýži, věda již přinesla lidem velmi mnoho. Jak ji lidstvo využívá, či někdy zneužívá, je ovšem jiná otázka. Snad Cílkova nechuť k vědě pramení z faktu, že v ní sám neuspěl. Vůbec se zdá, že Cílek své nitro promítá do negativistických úvah o světě, ve kterém se sám z nějakých příčin necítí dobře. Co když třeba ty americké studenty nudí jen Cílek a není to signál hlobokých proměn facebookové generace? Slova o tom, že každý má začít sám u sebe jsou jen slova, slova, slova...sám autor toto nečiní. Což ale neznamená, že zejména první Cílkovy knihy, jako Krajiny vnitřní a vnější nejsou nádherné, nesmírně čtivé a často vnitřně pravdivé. Jen se tento duch časem stále více vytrácí. Lze jen doufat, že se na obzoru nerýsuje žádný nový Mussolini, ke kterému bude možno se přiklonit.
Vložil: Helena Storchova, 22.10.2016 16:24
Cílek, Václav: Co se děje se světem?
Velmi pěkná a přesná recenze. Cesta Chestertona k Mussolinimu má zřejmě svou logiku, Nemecký (a italský) národní nacionalismus nikoliv náhodou vzýval "Blut und Boden" , tedy krev a půdu. Nová kniha opakuje motivy již dříve mnohokrát převyprávěné, krajina se oděla do hávu zahrádek. Ne, že by to nebylo... pěkné téma. Proč ale ty přesahy k EU a globalizaci? Nestojící na žádném faktickém základě. Na mysl nemůže nepřijít Karel Čapek a jeho Zahradníkův rok...Podobné téma a pohled, avšak naprosto jiné vyznění. Čapek sám zahradničil, měl obrovskou zkušenost a znalost rostlin. Cílek kytky nezná a v životě nic nevypěstoval. Čapek ve svých zahradnických črtách geniálně sdílel prostou radost člověka z klíčení a růstu, radost ze života, nehledal dalekosáhlé a nutně nepřesné souvisloslosti. Cílek stupňuje výpady proti EU, západní civilizaci, podporuje již tak rozjitřené nálady proti uprchlíkům, sbírá body u části české veřejnosti. Zřejmě kvůli udržení své popularity, prodejnosti svých knih. Ač ráda vystupuje v roli nade vše povýšeného mudrce či dokonce filosofa, honba za vezdejšími prebendami mu vůbec není cizí, jak dosvědčuje opakovaná kandidatura do Rady České televize. Cílkův postoj k vědě je samostatnou kapitolou. Sám již léta nebádá a jeho celoživotní vědecké výsledky jsou dosti slabé (lze doložit nízkým počtem publikací a citací na WOS). Spíše hodně čte a překládá veřejnosti myšlenky jiných. Což ovšem vede k řadě nesprávných předpovědí, protože informace je nutno nejen shrnovat, ale také kriticky hodnotit. Co jen se Cílek napřednášel o oil peak ! Pak přišly břidliční plyny a vše je jinak. Cílek ovšem svůj omyl zásadně a nikdy nepřizná. V jeho (čím dále temnějších) vizích budoucnosti věda žádnou roli nehraje. Přitom pravý opak je pravdou - od antibiotik až po zlatou rýži, věda již přinesla lidem velmi mnoho. Jak ji lidstvo využívá, či někdy zneužívá, je ovšem jiná otázka. Snad Cílkova nechuť k vědě pramení z faktu, že v ní sám neuspěl. Vůbec se zdá, že Cílek své nitro promítá do negativistických úvah o světě, ve kterém se sám z nějakých příčin necítí dobře. Co když třeba ty americké studenty nudí jen Cílek a není to signál hlobokých proměn facebookové generace? Slova o tom, že každý má začít sám u sebe jsou jen slova, slova, slova...sám autor toto nečiní. Což ale neznamená, že zejména první Cílkovy knihy, jako Krajiny vnitřní a vnější nejsou nádherné, nesmírně čtivé a často vnitřně pravdivé. Jen se tento duch časem stále více vytrácí. Lze jen doufat, že se na obzoru nerýsuje žádný nový Mussolini, ke kterému bude možno se přiklonit.
Vložil: Pavel Mandys, 22.10.2016 13:45
Paolini, Christopher
Stará norština. Už opraveno.
Vložil: Jitka J., 22.10.2016 13:33
Paolini, Christopher
Co má být "stará nordičtina"? Staroseverština (norront)?
Vložil: jan lukavec, 22.10.2016 00:18
Czendlik, Zbigniew; Zahradníková, Markéta: Postel hospoda kostel
Téma faráře, který se stýká s celebritami, může někomu samo o sobě připadat bulvární. A stejně tak to, když takový člověk pustí čtenáře tak hluboko do svého soukromí, i když některá autorova vyjádření mohou působit trochu povrchně. Podle mne je taková otevřenost ale lepší než kašírované zbožné fráze... zakrývající realitu. A záleží na každém zvlášť, co si z knihy vezme: zdali se bude voyeuristicky popásat na intimnostech, které se dozvěděl, a vychutnávat si pocit domnělé mravní převahy, nebo to bude interpretovat jako sociologickou sondu do nelehkého života duchovního na počátku 21. století...
Vložil: VM, 20.10.2016 14:23
Czendlik, Zbigniew; Zahradníková, Markéta: Postel hospoda kostel
Knihu jsem si koupil, ale nedočetl. Je to bohužel to samé, jako si koupit bulvární noviny. Na pomezí bulváru a televizní estrády... Takže bohužel zklamání.
Vložil: Barbora, 20.10.2016 08:23
Pynchon, Thomas
Nevíte kde seženu tuto knihu? Máte ji někdo na prodej? Díky Bára
Vložil: Viktor Janiš, 18.10.2016 19:18
Krapfl, James: Revoluce s lidskou tváří
Martine, ona Andrea překládala ještě za svobodna, většinou SF, a dost těžkou (viz databazeknih.cz). O schopnosti autora posoudit adekvátnost překladových řešení na takové té subtilnější rovině nadále pochybuju, ostatně lidé v... CV většinou přehánějí. A do třetice vyjádření Lukáše Rychetského z A2 na jiném serveru: "Tady navíc sehrála asi roli velká autorská ješitnost, co jsem slyšel, tak Krapfl nebyl schopen po roce autorizovat ani jednu kapitolu a když se rozhodli na něj dále nečekat, tak se zkrátka urazil. Já mám slovenské (autorizované) i české vydání a protože mne zprvu skutečně zarazila věta v tiráži (překládáno s přihlédnutím ke slovenskému autorizovanému vydání), tak jsem si ty překlady jen tak namátkou zkusmo porovnával a na žádné zásadní rozdíly jsem nenarazil."
Vložil: M Pokorný, 17.10.2016 23:17
Krapfl, James: Revoluce s lidskou tváří
Jen faktická glosa, knihu jsem neměl v ruce: autor podle akademického CV česky umí plynně, od překladatelky jiné odborné tituly nenacházím.
Vložil: jan lukavec , 17.10.2016 14:20
Krapfl, James: Revoluce s lidskou tváří
Autor tvrdí, že přes 70% vět mělo nějakou vadu. "Nejvážnější bylo však pět druhů vad: - překladatelka zvolila slovesa (také přídavná jména a příslovce, ale především slovesa), která neodpovídají tomu, co se v dějinách skutečně událo. - překladatelka dokonce změnila podměty... vět, tedy historických činitelů. - překladatelka nezachovala dobový jazyk. Používala slova a pojmy, které jsou sice dnes v ČR a na Slovensku běžné, ale které nikdo v roce 1989 nepoužíval, a které se začaly používat (postupně) až v letech 1990-92. Svým překladem tak učinila myšlenkový vývoj, který jsem se snažil odhalit, částečně neprůhledným. - ne všechny citáty byly uvedeny přesně podle primárních pramenů. - překladatelka zřejmě nepochopila některé moje teoretické argumenty a zvolila slova, která tyto argumenty nesprávně vyjadřují." Nakolik to ale skutečně dokáže odborně posoudit a jak moc jsou jeho výhrady přepjaté, to je jiná otázka...
Vložil: Viktor Janis, 17.10.2016 13:54
Krapfl, James: Revoluce s lidskou tváří
Podobně bizarní, jako když Stanley Kubrick kontroloval korejské titulky ke svým filmům. (Jak se Krapfl může bez znalosti češtiny a alespoň základní orientaci v teorii překladu k něčemu takovému vyjadřovat?)
Vložil: Hne Hna, 16.10.2016 17:22
Dylan, Bob (Nobelova cena za literaturu 2016)
V jeho textech je obsažený celý svět!
Vložil: Ala, 14.10.2016 13:20
Czendlik, Zbigniew; Zahradníková, Markéta: Postel hospoda kostel
Podle tohoto zajímavého článku rozhodně stojí za to si knihu koupit. Mám dojem, že bude mezi nejprodávanějšími tituly. Co dodat jiného než jen, že to je příběh kněze - anděla s ďáblem v těle. Název knihy mluví za vše. ( Anebo ne? )
Vložil: tomáš havel, 14.10.2016 12:58
Dylan, Bob (Nobelova cena za literaturu 2016)
Snad toto rozhodnutí otevře oči i českým porotcům a Magnesia Litera poputuje k Honzovi Nedvědovi!
Vložil: Vojta, 13.10.2016 13:58
Johnsrud, Ingar: Vídeňské bratrstvo
Svěřte případ Kallovi :-)
Vložil: Jitka J., 12.10.2016 14:24
Johnsrud, Ingar: Vídeňské bratrstvo
Poslední poutník je velmi dobře napsaný, ale nezajímavého vyšetřovatele má taky. Říkám si, jestli vůbec existuje severská krimi, v níž vyšetřovatel nemá temnou osobní minulost nebo ho aspoň nezasáhly nějaké tragické události?
Vložil: Martin, 10.10.2016 21:45
Tan, Shaun: Příběhy z konce předměstí
Nádherná knížka. Všem vřele doporučuji a děkuji Knize Zlín, že ji vzala na letošní Tabook. Hodně mi připomíná starší díla Michala Ajvaze: Návrat starého varana, Vraždu v hotelu Intercontinental. Myslím, že ti dva by si měli o čem povídat.
Vložil: Matyáš Havrda, 09.10.2016 23:49
Aischylos: Oresteia
přiznám se, že nerozumím tomu, proč byl tento text napsán. Rozumím tomu podstatně méně než inscenaci, o které pojednává.
Vložil: Anna, 07.10.2016 13:13
Montero, Rosa
K Rose Montero Bohorovná ve smyslu pyšná či povýšená rozhodně není. Obratná ve smyslu dobrá ano a dobrá žurnalistika má k literatuře přeci velmi blízko a je jí potřeba. Elena Poniatowska je také spíše žurnalistka než spisovatelka a přeci dostala Cervantesovu cenu. Dle mého zaslouženě. Ona je ta hranice... mezi obojím někdy velmi tenká.
Vložil: Magda de Bruin, 06.10.2016 12:42
Daúd, Kámel: Meursault, přešetření
To je zajímavý a složitý problém. Není asi sporu o tom, že když už přepisujeme, měli bychom přepisovat správně (a svolení cizího nakladatele nebo samotného autora v tom ohledu není směrodatné, protože ti česká pravidla/zvyklosti neznají). Ale jinak mě napadá řada nejednoznačných analogií: spisovatelkám... v češtině běžně přechylujeme příjmení (ať už se jim to líbí nebo ne). Transkripce ruštiny je u nás ustálená, ale jak zacházet se jmény Rusů usídlených, krátce nebo dlouho, v cizině (nebo – jako třeba v případě sportovců – užívajících při startech v zahraničí anglickou transkripci)? Převažuje tu zavedená grafická podoba jména – ve funkci jakési výrobní značky, nebo naše zavedená pravidla, která nám navíc usnadňují výslovnost? Mimochodem jména jako Ejzenštejn, Richtěr, Mejerchold se přinejmenším v nizozemštině uvádějí v původní německé podobě: Eisenstein, Richter, Meyerhold. Arabština je nám ovšem mnohem vzdálenější než ruština, takže o to je to všechno komplikovanější. Napadá mě ještě jiný obdobný příklad: když jsem jednou vyslovila jméno Coetzee po afrikánsku/nizozemsku [kucej], pár Čechů, kteří tohoto Jihoafričana znají jako anglicky píšícího autora a podle toho jeho jméno vyslovují, vyprsklo smíchy. Daoud píše francouzsky, ale pokud vím, je to Alžířan žijící v Alžírsku, takže úvaha, že i jeho jméno – stejně jako další arabské/alžírské prvky v jeho knize – se má transkribovat česky, má svou logiku. Pro čtenáře neznalé francouzštiny by navzdory zvyklostem zřejmě bylo pohodlnější, kdyby se jména takových autorů přepisovala česky.
Vložil: Petr Felčer, 05.10.2016 10:32
Daúd, Kámel: Meursault, přešetření
Vážená paní Pfimpflová, samozřejmě máte pravdu, že přepisovat je třeba a že transkripce není ustálená, to ale přece neznamená, že se s arabskými jmény může zacházet naprosto libovolně. Přepis jména autora v knize je nesprávný. Právě proto, aby nenastal "rozpor s arabskou výslovností a pravopisem",... muselo by se psát Kamál Dáwud. Nic to ale nemění na tom, že ani jména ostatních francouzsky píšících alžírských (případně marockých, tuniských) autorů se v češtině nepřepisují (Kateb Yacine, Rachid Boudjedra, Boualem Sansal...), proto by mělo jméno zůstat nezměněno.
S pozdravem, Petr F.
Vložil: Jan Čáka, 05.10.2016 10:14
Crécy, Nicolas de; Meltz, Raphaël: Flašinet
Hleďme, tak to vrhá docela zajímavé světlo na kritéria a schopnosti poroty ceny Zlatá stuha v kategorii překlad. Nebo z toho vysvítá, že vklad franštináře by se jim hodil. Nebo ještě něco? Viz www.zlatastuha.cz
Vložil: Alexandra Pflimpflová, 03.10.2016 11:44
Daúd, Kámel: Meursault, přešetření
Stručná reakce na recenzi Petra Felčera týkající se transkripce arabských jmen a výrazů v překladu knihy Kámela Daúda Mersault, přešetření Vzhledem k tomu, že recenze Petra Felčera vyšla na tomto portálu půl roku po vydání knihy, ale především pět dnů před příjezdem autora na Festival spisovatelů... Praha 2016, nebudu polemizovat s jeho kritikou přepisu arabského popěvku, který je v čistém dialektu a jehož transkripce není nijak pevně ustálená, ani s názorem, zda je vhodnější či správnější používat v  ;díle těžko sklonnou podobu slova m´ma, nebo ji nahradit citově vyhraněnějším výrazem máma. Nebudu polemizovat ani s dalšími výhradami proti přepisu dalších názvů a výrazů, který byl skutečně konzultován, a to s arabistkou Zuzanou Ostřanskou, která kromě studií arabistiky absolvovala studijní pobyty v Tunisu a Káhiře. Vyjádřím se pouze k podobě jména autora, tak, jak figuruje v českém překladu. Podle Wikipedie platí zásada, že obecně se konsonanty a vokály arabských jmen, názvů, termínů aj. přepisují foneticky. A jméno autora je nesporně arabské. V článku nase-rec.ujc.cas.cz najdeme podrobnější argumentaci pro podobu autorova jména Daúd při přepisu do češtiny: „…Arabská osobní jména přicházejí do našeho prostředí většinou přes světové jazyky, jako je angličtina, francouzština, ruština, již tedy upravena (transliterována, transkribována). Při přenosu arabských jmen do češtiny prostřednictvím světových jazyků je však třeba brát v úvahu rozdílnost fonetiky těchto jazyků ve srovnání s češtinou... Arabská jména se v těchto jazycích transkribují jinak, než jak by tomu mělo být v češtině. Pokud přebíráme arabská jména z cizí transkripce či transliterace a nebereme v úvahu tyto skutečnosti, můžeme se dostat do značného rozporu s arabskou výslovností a pravopisem, což by mohlo vést až k nedorozumění. Uveďme příklad, který sice neukazuje nejzazší důsledky této tendence v přejímání arabských jmen, avšak vhodně ji dokumentuje. V angličtině i francouzštině se arabské ch přepisuje jako kh. Slovo chalífa je tedy transkribováno jako khalífa (častěji bez kvantity khalifa). V české slovní zásobě se pak pod vlivem této transkripce objevuje vedle správného přepisu chalífa i podoba kalif, která je, s ohledem na existenci ekvivalentní veláry ch v češtině, neopodstatněná… Ve skupině samohláskových artikulací se může změnit význam u, do francouzštiny se totiž přepíše jako ou a zapomíná se, že v českém jazyce rozlišujeme u a ou.“ Samozřejmě netřeba zdůrazňovat, že fonetickou podobu autorova jména odsouhlasilo francouzské nakladatelství knihy Actes Sud a výhrady neuplatnil ani sám autor. Alexandra Pflimpflová překladatelka
Vložil: jan m., 03.10.2016 09:13
Montero, Rosa
spíše bohorovná obratná žurnalistka, než spisovatelka.
Vložil: Jitka J., 02.10.2016 21:00
Bjørk, Samuel
Mě tedy jako první napadnou detektivky norské krimi autorky Unni Lindellové, jejíž dvojice Cato Isaksen a Marian Dahleová je dost podobná té Bjorkově. Cato je starší, kdežto Marian mladá. Stejně jako Mia má za sebou Marian pohnutou minulost, se kterou se potýká dodnes, navíc disponuje i jakýmsi šestým... smyslem. U nás Lindellová moc neprorazila, ale v Norsku se její obliba rovná Nesboovi.
Vložil: Viktor Janis, 02.10.2016 11:27
Janiš, Viktor o komiksu a jeho překládání
Napište mi na karakedi@gmail.com, určitě se domluvíme.
Vložil: Jan Pašek, 30.09.2016 16:57
Janiš, Viktor o komiksu a jeho překládání
Zřejmě jsem popletl jméno,omlouvám se! Pan Janiš
Vložil: Jan Pašek, 30.09.2016 16:54
Janiš, Viktor o komiksu a jeho překládání
Omlouvám se, nemám nic do diskuze, jen bych se velmi rád setkal s panem Vanišem. Nebo zda by mi mohl napsat a potom bychom se domluvili. Děkuji! Jan Pašek
Vložil: Eva H., 30.09.2016 09:35
Jüliger, Lukas: Vakuum
"Ben Fimming říznul Leu Shavano do krku a spáchal sebevraždu“ Špatný překlad. V originále se jedná o větu "Benn Fimming hat Lea Shavano in den Hals gefickt und sich umgebracht." Sloveso "ficken" je nespisovný výraz, který se do češtiny dá nejblíže přeložit jako "šukat". Je nemilé, že autorka recenze... takto zásadní část příběhu nepochopila a desinformuje tak čtenáře recenze.
Vložil: jmh, 30.09.2016 09:13
Aischylos: Oresteia
Oh, fail. ??????? neboli Erinye samozřejmě. Pardon.
Vložil: Jan Vaněk jr., 30.09.2016 02:07
Aischylos: Oresteia
"Erynie"...???
Vložil: Martin, 29.09.2016 13:32
Aischylos: Oresteia
"většina divadelních tvůrců této generace už neumí složitější text vůbec přečíst" ... Domnívám se, že takové plošné soudy by se v recenzích objevovat neměly. Působí to zapškle a neprofesionálně.
Vložil: Jitka J., 28.09.2016 16:50
Aischylos: Oresteia
Přehnaně kritické. Vyznívá to, jako by se jednalo pomalu o nejhorší inscenaci, jakou si člověk dokáže představit. Tak to rozhodně nebylo. Ano, mělo to mouchy, ale stejně tak i klady. (Ne, nepatřím k přátelskému publiku složenému z kamarádů.)
Vložil: Zuzana, 26.09.2016 20:06
Čen-jün, Liou
Poslední věta o přátelství s Mo Jenem mi připomněla ještě další zajímavá propojení: za zmínku stojí Liou Čen-jünova manželka - významná a i na západě známá advokátka Kuo Ťien-mej (Guo Jianmei), která léta hájí zájmy a práva utlačovaných žen. Kdo ví, jestli případ Lotos nevychází z reálného případu jeho... ženy. (Musíme se ho na to zeptat, až bude příležitost.)
Vložil: Jan Frei, 22.09.2016 00:01
Alighieri, Dante: Božská komedie
O Bablerovi/Zahradníčkovi píše nověji Petr Osolsobě ve své knize Umění a ctnost, str. 275nn. Jinak i já děkuji za veledůkladný rozbor!
Vložil: Traktor, 19.09.2016 07:35
Palahniuk, Chuck; Stewart, Cameron: Fight Club 2
Prosím Vás, kupte někdo celej náklad, odvezte to za město a spalte to.
Vložil: Cindy VIEIRA, 17.09.2016 17:19
Kafka - Zmařená příležitost, studie (část 1)
I would be particulary interested in your website. Unfortunatly, I don't speak Czech. Would you mind to send me a kind of translation (English or French) by e-mail ? Thank you very much.
Vložil: J. Kalfus, 16.09.2016 07:49
Palahniuk, Chuck; Stewart, Cameron: Fight Club 2
Mně se líbil u prvního dílu (jak prvního? Fight Club je snad jen jeden, ne? :-) ) zejména ,,formát" knihy, textu. Literatura ještě prodělá změn! A ty přijdou, zdá se, opět z USA. (Asi.)
Vložil: Stehlíková, 16.09.2016 06:40
Kovacs, George; Marshall, C. W. (eds.): Son of Classics and Comics
Omlouvám se, máte samozřejmě pravdu. To jen já asi žiju pořád ve 20. století...
Vložil: Pavel Kořínek, 15.09.2016 22:34
Kovacs, George; Marshall, C. W. (eds.): Son of Classics and Comics
Jakkoli to může být bráno jako reakce potrefené husy, dovolil bych si jen k poznámce číslo jedna přičinit, že Jerieho komiks coby autoři Dějin československého komiksu 20. století v knize neregistrujeme především proto, že - jak autorka správně uvádí - sepsali jsme dějiny domácího komiksu 20. století... a Oidipus Rex je z roku 2007...
Vložil: Hana Herrmannová, 15.09.2016 12:25
Vălcan, Ciprian; Percec, Dana: Metafyzika cyklistů
V první řadě děkuji za pěknou recenzi! :) Ráda bych se jen vyjádřila k poznámce o poznámkách pod čarou: po delším zvažování jsem se rozhodla, že se jim nelze vyhnout (a to zejména v textech Diany Percec, které jsou plné narážek na rumunskou realitu i nepřímých citací z rumunské kultury) -- v zájmu čtenářovy... orientace a porozumění textu. Pokud jde o zkratky, rozhodla jsem se je vzhledem k několika nepřevoditelným funkčím případům v zájmu jednotnosti (ale opět s poněkud edukativním záměrem) zachovat v původním znění všechny a opoznámkovat je, pokud nemá název oficiálně používaný český ekvivalent. To je případ zmiňované zkratky ESLP, což je zkratka českého názvu pro mezinárodní organizaci Evropský soud pro lidská práva.
Vložil: admin, 12.09.2016 14:13
Holman, Miroslav
Dobrý den, opraveno, děkujeme za upozornění
Vložil: Pavol Garan, 11.09.2016 12:46
Holman, Miroslav
Dobrý den, opravte si: sbírka Krokem vyšla v roce 2003, nikoli 2004; sbírka Kolem osy (verše glosy) se dočkala i druhého vydání v roce 1999. Vím to, protože obě knihy mám.
Vložil: J. Kalfus, 11.09.2016 11:14
Šargorodskij, Lev; Šargorodskij, Alexandr: Jeruzalémské sny
...tohoto prožitku s oním panoptikem literárních postav, které jsou ale projekcí skutečných lidí -- oněch spisovatelů --, kteří jsou na tom asi tedy podobně jako já... Když už tedy sám do toho Jeruzaléma nevyrazím, chraň mě Bůh! :-)
Vložil: J. Kalfus, 11.09.2016 11:13
Šargorodskij, Lev; Šargorodskij, Alexandr: Jeruzalémské sny
(Také) sám zjišťuji, že potřebuji k životu jakousi katarzi, která prostě nemůže vést skrze (nějaká) 100% objektivní fakta -- jak to tedy bylo s velkým třeskem nebo jak to bylo s tím vyjitím našich předků na souš --, ale prostě jen jakýmsi prostým povznesením se nad realitu ,,teď a tady", a to sdílením... tohoto prožitku s oním panoptikem literárních postav, které jsou ale projekcí skutečných lidí -- oněch spisovatelů --, kteří jsou na tom asi tedy podobně jako já... Když už tedy sám do toho Jeruzaléma nevyrazím, chraň mě Bůh! :-)
Vložil: , 11.09.2016 09:30
Reiner, Martin: Básník / román o Ivanu Blatném
Vložil: Tomáš, 06.09.2016 14:38
Horáková, Pavla; Kamen, Jiří: Přišel befel od císaře pána
Můj otec narukoval v druhé mobilizaci do Jihlavy v 8/1914 se svým švagrem,který byl od února ženatý.Když jsem začal pátrat po výzvě syna a dostal otcův Kopfzettel z Kriegsarchivu z Vídně z brněnské Zemské nemocnice ,kde byl otec přijat 9.9.1914 ze střel. zraněním /kulka v rameni/ a ze střev.potížemi,bylo... to drtivé.Kulka mu zůstala v rameni z Haliče až do konce života ,švagr zemřel v Kogandu/Uzbek./ v zajetí v 12/1916. Z matčiny strany c.a k. por. F.Voškeruša student matem. vídeńské univerzity ze Syrovic, chyběla mu poslední státnice , padl v Haliči v10/1914.Prastrýc F .Lazar z Bratčic,byl na dovolené vyhazoval radostně moji mámu do vzduchu až se zajíkala, padl zakrátko v Itálii někdy v 8/1918 ,těsně před koncem Velké války. Jsou to tragické příběhy mladých mužů,kteří sloužily c.a k. monarchii jako vojáci.Otec dostal po pro puštění z armády službu, jako financ v r.1916 v Kojetíně,Sloužil republice na Podk.Rusi, potom za Protektorátu a po II.sv.válce i komunistům a zemřel v r. 1953 po odchodu do důchodu. Velká válka je popisována našimi historiky tendenčně, výklad se zlepšuje je již objektivnější.