O literárním díle osobnosti známé především díky redakční práci v rozhlase.
Marek Toman
Osobní vzpomínka na literáta, vzdělance a rytířskou osobnost skrytou za prací pro druhé. Rudolf Matys zemřel v září roku 2023.
Francouzsko-irský romanopisec, esejista a básník Pierre Cendors (nar. 1968) píše román inspirovaný Prahou. Konkrétně papírovým modelem města, který vytvořil v první půli 19. století Antonín Langweil.
Francouzsko-irský romanopisec Pierre Cendors píše o Praze s výraznou vnímavostí pro její tajemné, neurčité rysy. Vychází z dědictví velkých pražských autorů, ale nasazuje svou perspektivu cizince.
Německý spisovatel Ralf Pasch píše knihu o židovské malířce z Prahy, která se proslavila svými kresbami z Terezína. Má k tomu osobní důvody – vyrovnává se tak s paměťmi svého dědečka z Krkonoš, někdejšího vojáka wehrmachtu za druhé světové války.
Předchozí román tohoto spisovatele a novináře Největší lekce dona Quijota vyšel po českém vydání i francouzsky. A putování po stopách velkého romanopisce vyneslo Kučerovi další příběh: literární reportáž Alžírské arabesky. Hravě i důmyslně v ní líčí svůj poslední pobyt v Alžírsku, následuje Cervantese i Camuse, spisovatele i bezdomovce a jiné poutníky, kteří překonávají hranice známého.
Jakou strategii si člověk mohl zvolit při výslechu gestapem? I o tom uvažuje historik Petr Koura. Ve své knize se zabýval Vladislavem Vančurou jako člověkem i osobností využívanou politiky. Zjistil také novinky o interbrigadistovi a odbojáři Jaroslavu Klecanovi, s nímž se Vančurův příběh osudově protkl.
Při nedávných literárních diskusích, zda upravovat staré texty podle současného vnímání „korektnosti“, padlo i jméno Robinsona. A to v tom smyslu, že se sice jedná o všeobecně známý titul, ale dávno neaktuální, vždyť „kdo z nás ho četl“?
Může být cítit pach „úderů dlaní do černobílého televizoru“? Španělský spisovatel Jesús Carrasco se domnívá, že ano, a dokáže o tom přesvědčit i čtenáře.
Když si nedokážou pomoci lidé, zachrání je zvířata? I tak by se daly číst příběhy dvou oceňovaných knih z produkce nakladatelství Baobab: Já, chobotnice a Přání.
Německá spisovatelka Lucy Fricke napsala na základě svého pobytu v Istanbulu a díky informacím z prostředí německé diplomacie román, který představila na letošním veletrhu Svět knihy. V rozhovoru líčí, jak román Diplomatka vznikal a jaké pro ni nese osobní konsekvence.
Renomovaný editor a nakladatel se noří pod hladinu textů, kterých si váží. Citlivě a pronikavě zkoumá jejich kouzlo i společenské souvislosti jejich vzniku. Nabízí postřehy – či spíše interpretační objevy. Sdílí překvapení, naznačuje možnosti čtení, přijímá výzvu textu.
Společnost po pádu režimu udělala příliš snadno příliš tlustou čáru za minulostí. Samozřejmě, nechtěla se mstít a tím se dostat na úroveň někdejších tyranů. Jenže se zachovala až příliš sametově, alespoň podle Trojanowa.