„Žít je hrozně nebezpečné,“ je jednou z ústředních vět proslulého románu Velká divočina, jehož autorem je jeden z největších brazilských spisovatelů 20.století Joãu Guimarães Rosa.
EB
Eva Batličková
Eduardo Lourenço je portugalským esejistou a literárním kritikem, v zasvěcených kruzích poměrně proslulým. Českému čtenáři se do rukou dostává sbírka jeho esejů se zastřešujícím názvem Chaos a nádhera, mapující především portugalské reálie.
Román jednoho z nejvýznamnějších žijících portugalských autorů Antónia Lobo Antunese Jidášova díra pochází z roku 1979, je autorovým druhým dílem a zachycuje první ze zmíněných portugalských politických epizod - tedy válku na území Angoly.
Jorge Amado je jedním z nejproslulejších brazilských spisovatelů, který velkou část své tvorby zasvětil šíření levicových myšlenek. Nicméně Zmizení svaté Barbory pochází z autorova pozdního období, vyznačujícím se již umírněným životním postojem.
Jedním z nejvýznačnějších portugalských autorů je i José Maria Eça de Queiroz, advokát, politik, novinář a především výjimečný spisovatel konce 19. století proslulý svým revolučním přínosem pro portugalskou literaturu v podobě realismu...
Moacyr Scliar, brazilský povídkář, novelista, romanopisec a také lékař, náleží ve své zemi k významným autorům. Za svou knihu A mulher que escreveu a bíblia (Žena, která napsala Bibli) získal roku 2000 prestižní brazilskou literární cenu Jabuti.
