Cestování je s tvorbou Ceese Nootebooma (Haag, 1933) spjaté od samého začátku. Když v roce 1953 neprošel u odvodu („příliš hubený“), rozjel se dvacetiletý Nooteboom autostopem na jih... Ani k stáru se neusadil na místě, střídavé pobývání v Amsterodamu, Berlíně či na ostrově Menorca nepřestává kombinovat s dalekými i bližšími cestami, které i nadále zpracovává v knihách.

Jde o „divnou“ knihu – ovšem v tom dobrém slova smyslu. A možná to platí i o dalších dílech tohoto nizozemského autora románů, básní, her a esejistických cestopisů, z nichž česky vyšel ještě román Rituály (1980; č. 1999) a novela Následující příběh (1991; č. 1999).

Jsou literární kritici, kteří si Nootebooma cení především jako básníka, jiní naopak přísahají na jeho prózu, někteří i na dramata. Ať tak či onak, ve všech zmíněných žánrech je Cees Nooteboom jako moderní nizozemský spisovatel neopominutelný.

Dash-8 300. Nebesa vědí, že jsem už letěl různými letadly, ale Dash mezi nimi dosud nebyl. Je to malý, kompaktní letoun, ale vypadá větší, protože je v něm málo cestujících. Místo vedle mne je prázdné. O let z Friedrichshafenu do Berlína-Tempelhofu zřejmě není velký zájem...