„Znenadání se stalo doslova následující,“ zní první věta Prologu zatím posledního románu Saši Sokolova Palisandreia (1985). Již ruský filolog Vladimir Toporov si všiml, že ruské slovo vdrug (náhle, znenadání) vyjadřující náhlý zvrat v ději tvoří páteř Dostojevského příběhů. Tento princip uplatnil též Andrej Bělyj ve svém románu Petrohrad, jenž bývá někdy srovnáván s Joyceovým Odysseem.

Sokolovovy postavy jsou opravdu hlupáci (slovo durak se přitom v ruštině vyznačuje poněkud odlišnými konotacemi – Ivan durak je obdobou hloupého Honzy, který triumfuje díky své prozíravosti a originalitě, jež se zprvu jeví jako obyčejná blbost).