Jokerova cesta přes oceán se letos neomezila na vyzvednutí filmové ceny v Benátkách. Spolu s Batmanem si komiksový žertéř prodloužil pobyt o turné po velkoměstech starého kontinentu, včetně Prahy. Svědectví o tom přináší komiks Batman: Evropa.

Finále jedné z nejzajímavějších amerických komiksových sérií současnosti je tak trochu zklamáním. Už v předchozích svazcích se ale seriál od chytrého moderního noiru proměnil v drsnou akční řežbu.

Druhý díl obrozených dobrodružství vnadné superhrdinky je sice opět dílo vynalézavého scenáristy Azzarella, příběh o tom, jak se Wonder Woman probíjí antickým podsvětím, je však příliš prostoduchý. Nepomáhá mu ani kresba – na současné poměry nečekaně fádní.

Nejslavnější Supermanův protivník budí v tomto temném příběhu překvapivé sympatie. Nápaditý scénář jej totiž ukazuje jako jediného člověka schopného měřit se s nadpřirozeným mužem, který by se naopak mohl stát pro lidstvo tou největší hrozbou.

Nejstarší komiksová superhrdinka se v českém překladu objevuje poprvé. Respektovaný scenárista Brian Azzarello se v restartu série v roce 2012 rozhodl více než superhrdinskou složku akcentovat hrdinčin původ a rozehrává příběh antických bohů zasazený do aktuální současnosti.

Nejsympatičtějším rysem série 100 nábojů je aktualizace kriminálního žánru noir. Brian Azzarello ve svých scénářích nabízí drsné historky z podsvětí, které je v jeho pojetí (ve shodě s americkou realitou) převážně hispánské a černošské. Škoda jen, že v pozdějších dílech se série příliš přibližuje superhrdinskému komiksu.

John Constantine, hlavní postava komiksové série Hellblazer vydavatelství Vertigo, není hodný člověk. Čas od času dokonce padne otázka, zda je to vůbec člověk. Člověk to je, ale ne zcela obyčejný. John Constantine pracuje tak trochu jako detektiv, jen jeho parketa jsou věci nadpřirozené a nenormální.