Kniha jménem Kniha potěší ty čtenáře, kteří si dokážou užít nesamozřejmou, unikavou podstatu literatury a mají rádi experimenty s textem. Ten Łozińského spočívá ve zkoumání toho, co unese detail. Pouze prostřednictvím detailů zaznamenává rodinnou historii, která je tak nutně fragmentární, ale tím také autentická. Zachycuje ji ve fázi ještě předtím, než se z ní stane příběh.
MŁ
Mikołaj Łoziński
Když můj děda upadl na ulici a s klíčkem v ruce umřel vedle své červené lady samary, babička ho zahlédla z okna. Poté se přemístila ke kuchyňskému oknu, spatřila to samé a vrátila se do pokoje. Sedla si na nízkou stoličku, nasadila si druhé brýle a vytočila telefonní číslo. „Drahoušku,“ tak oslovila mého staršího bratra, „jak se máš? Máš doma teplo? Prosímtě, asi není něco v pořádku s tvým dědou. Už deset minut leží před domem a nehýbe se. Nemohl bys přijet?“
Polský autor mladší generace Mikołaj Łoziński (1980) svou prvotinu Reisefieber vydal v šestadvaceti letech – a text je to vskutku brilantní.
Jel výtahem a z čiré zvědavosti měl zavřené oči. Vyjel tři patra, aniž by je otevřel. To bylo maximum, co vydržel. Ve čtvrtém patře, při výstupu, klopýtl. O nohu, o vlastní nohu, o které věděl. Ne, nebyli domluveni. Ano, samozřejmě počká. Postojí...
Prvotina polského spisovatele Mikołaje Łozińského Reisefieber (Znak, 2006) stojí v jisté opozici k převládajícím trendům v mladé literatuře našich severních sousedů.
...Pochopil jsem, že mám pouze rámec příběhu, který musím zaplnit sám sebou. Reisefieber jsem psal tři roky, velmi pomalu, větu po větě a konec slovo od slova...
Kniha Reisefieber je prvotinou šestadvacetiletého polského spisovatele Mikołaje Łozińského.
