Napínavá a tak trochu zlověstná pohádka autorky bestsellerů Eleny Ferrante je vyprávěna hlasem vyděšené opuštěné panenky, čelící hrozbám noci. Motiv ztracené panenky, vyvolávající vzpomínky na dětství hlavní hrdinky, se objevil už v autorčině předchozím románu Temná dcera, tentokrát je však panenka Celina v centru krátkého příběhu.

Silný a upřímný příběh o rozporuplných pocitech dětí a rodičů, o ztracených nadějích, ale i nezapomenutých tužbách – to vše nabízí Temná dcera Eleny Ferrante. Podobně jako její bestseller Geniální přítelkyně, i Temná dcera tematizuje problematický vztah italských žen a jejich dcer: Leda měla komplikovaný vztah se svou matkou a dcery milovala tolik, až se začala bát, že ztratí sama sebe.

Po celosvětově úspěšné Geniální přítelkyni si můžeme česky přečíst i prvotinu Eleny Ferrante. Románový svět Tíživé lásky vychází z podobného půdorysu jako slavná tetralogie: Neapol, napjaté partnerské a rodinné vztahy, ženské osudy. Delia se přes všechnu snahu těžko zbavuje osudového vlivu své matky Amalie. Ani jedna nemá snadný život, obě bojují s násilím, strachem, láskou i nenávistí. Ač jde o tematiku v literatuře mnohokrát zpracovanou, nemusí tenhle román sednout každému.

Druhé pokračování neapolské tetralogie Geniální přítelkyně s názvem Příběh nového jména osudy věrných přítelkyň rozděluje. Která ze dvou tak odlišných cest přinese víc štěstí? Stejně jako zůstává neznámá pravá totožnost autorky (či autora?) této celosvětově úspěšné tetralogie, ani nové peripetie obou žen nevyznívají zdaleka jednoznačně. Což ostatně patří k atributům literatury pro náročnější čtenáře.

Román Geniální přítelkyně byl českému čtenáři představen jako „světová senzace“ a „bestseller“. Nejde však o vylhaný marketing: první díl „neapolské tetralogie“ je vskutku uchvacující čtení, zavede vás do světlých chvil i temných hlubin přátelství dvou dívek žijících na neapolském předměstí v 50. letech minulého století. Jakmile v příběhu Lily a Elen otočíte poslední stránku, budete netrpělivě očekávat vydání následujícího dílu. A to i přesto, že se při četbě ani jedinkrát nezasmějete.

Kdo je Elena Ferrante? O její totožnosti se neustále spekuluje. Existují i hypotézy o tom, že vlastně neexistuje, několik literárně srovnávacích studií dokládá podobnost jejích děl s jinými současnými, především neapolskými autory. Nikomu se však zatím nepodařilo tuto záhadu jednoznačně vyřešit.

Román současné italské spisovatelky Eleny Ferrante La figlia oscura (Temná dcera) se zdá být stejně záhadný a neuchopitelný jako totožnost samotné autorky. Je to dílo nejen náročné a originální, žánrově obtížně zařaditelné, ale také velmi čtivé, napínavé.

Co se přihodilo živé a výřečné Amalii, navyklé nosit výhradně svůj starý obnošený tmavě modrý kostým, že byla nalezena na břehu moře jen v luxusní podprsence a se stopami po výrazném nalíčení v obličeji? – To řeší úspěšná prvotina L’amore molesto (Zraňující láska) současné italské autorky Eleny Ferrante z roku 1992.

Román I giorni dell’abbandono (Dny opuštění), je již druhou, ale ne poslední knihou současné italské autorky píšící pod pseudonymem Elena Ferrante. Příběh se tentokrát neodehrává v Neapoli, jak by možná ti, kteří četli spisovatelčinu prvotinu Amore Molesto (1999) mohli očekávat, ale v Turínu,