Jsou různé možnosti, jak projít tísnivým údolím akademického roku na přelomu ledna a února. K těm lepším patří cestovatelské zážitky spojené s psaním a knížkami. A tak jsem se – díky podpoře Českého literárního centra a Českého centra v Tokiu – mohl podívat na zoubek japonským kočkám z tamního hlavního města.
RM
Radek Malý
Dalmátský venkov, září. Fascinovaně se rozhlížím kolem, jak se zdejší krajinu rozhodlo pojednat všudypřítomné bílé kamení. Na blízké pláži je často provrtáno mušlemi, které si v děravění kamenů našly – co vlastně? Dobré bydlo? Smysl existence? Potravu snad ne. Kameny, které se svou měňavostí rozhodly konkurovat oblakům.
Jako dítě jsem svým knihám prováděl opravdu hrozné věci. Trhal jsem růžky jednotlivých stránek a pak je žužlal. Dokonce jsem tu a tam použil list knihy jako párátko (ano, oproti zažité představě o párátku je to možné).
Útlá kniha děti obeznamuje s všedním dnem kočky domácí a jejích malých páníčků. Sledujeme kocourkův den od rána do večera a aktivně jej porovnáváme s tím naším. Co snídáme? Jak rošťačíme? Jaké jsou naše první úspěchy? Odpovědi na otázky z kocourkova denního programu najdeme v textu a v ilustracích, tázání směřované na malého čtenáře si musí zodpovědět každý sám.
Ostrov Rujána v severovýchodním Německu budou znát spíše starší generace Čechů, které se sem jezdily rekreovat ještě v osmdesátých letech. Pár kilometrů od něj se nachází ostrůvek Hiddensee, zvaný reklamními promotéry „perla Baltu“.
Georg Trakl byl rakouský básník pohnutého osudu a uhrančivé, těžko proniknutelné poezie plné smutku. Napájela celou jednu linii moderního českého básnictví, zvanou „halasovská“. S jejími převody do češtiny začal Bohuslav Reynek, na jeho práci navázaly další básnické generace, zejména pak Ludvík Kundera. Můj učitel.
Spojení naučné prózy a fikce už si Radek Malý vyzkoušel několikrát a vždy mu přitom sekundují talentovaní výtvarníci. Čtenářům již od sedmi let nabízí – tentokrát ve spolupráci s Evou Horskou – výklad o větrných mlýnech propletený s pohádkou o překonávání strachu a nalezení domova.
Mám dojem, že spisovatelské rezidence nabývají v posledních letech u českých autorů na oblibě i normálnosti. Dá se snad říci, že pomalu začíná jít o přirozenou i příjemnou cestu, jak některým rukopisům pomoci k dokončení a jiným možná k vzniku. A jak autorům pomoci k zážitkům.
V poeticky fantaskním vesmíru Radka Malého vám vyrůstá z pootevřených úst lišaj oleandrový, ve snech vás pronásleduje zuřící nosorožec a zpod víček tu a tam nečekaně vykukuje kaviár. Jsou to zkrátka roztodivné verše, za jejichž nečekanými zákruty můžete narazit na různé záludnosti. Stejně jako v předešlých sbírkách i zde se projevuje Malého smysl pro dětsky viděný svět, který ladí s jeho zálibou v nonsensové a groteskně expresionistické poezii.
Paleček je lstivý, Malenka laskavá. Ale i ona zažívá dramatické chvíle. Staronová česká verze Andersenovy pohádky je laskavá a lstivá zároveň. Kombinuje šedesát let staré líbivé ilustrace Marie Fischerové-Kvěchové s dramatizujícími verši Radka Malého.
Milovníkům německého expresionismu a poezie vůbec by neměla uniknout nová publikace Prokletí básníci německé poezie, v níž Radek Malý představuje své nové překlady. Georg Heym, Jakob van Hoddis, Gottfried Benn, Georg Trakl jsou čtyři slavní raně expresionističtí básníci, jejichž verše převedl do češtiny. Bennova báseň Slepé střevo a Traklův Hölderlin, jehož originál byl objeven v soukromé knihovně ve Vídni teprve na začátku tohoto roku, se v češtině objevují vůbec poprvé.
Obtížně uchopitelná a stále provokující osobnost i literární tvorba Franze Kafky je předmětem řady odborných pojednání. Kafkův nepominutelný význam pro vývoj světové literatury způsobil, že se s autorovým jménem setkávají i starší děti a mládež. Zejména jim je adresována knížka Radka Malého a Renáty Fučíkové, jež slovem i obrazem rozplétá mýty spřádané o Kafkově životě a nabízí vhled do jeho literárního díla.
Básník a překladatel Radek Malý se nebojí jít s kůží na trh. Pro olomoucké nakladatelství Prstek, které vydalo v exkluzivní grafické úpravě s ilustracemi již několik bilingvních knih, uspořádal čtenářský výbor z tvorby u nás jen málo známého německého básníka Stefana Georga. Tímto počinem navazuje na svůj předchozí výbor z německé poezie přelomu století, v němž se zaměřil naopak na nejpřekládanějšího básníka tzv. pražské německé literatury Rainera Mariu Rilka.
Patříte k rodičům, jejichž představa o vštěpování mateřského jazyka překračuje konvenční nároky? Nebo rodiče nejste, ale zajímá vás, jak vypadala (anti)říkadla napříč dvacátým stoletím v experimentálním pojetí čtyř německy píšících autorů? Pak si určitě oblíbíte knihu Malé lalulá, kterou uspořádal a přeložil Radek Malý.
Básnická sbírka Radka Malého Moře slané vody je nasáklá fascinací mořem s jeho vůní, chutí, nekonečnou rozpínavostí, tajemným životem pod mořskou hladinou i ruchem na pobřeží. Ilustrační doprovod nakladatelství Albatros svěřilo Pavlu Čechovi, a tak vznikl letně laděný pendant ke knize téže dvojice Listonoš vítr (2011).
Básník Radek Malý se ve čtyřverších věnovaných písmenům abecedy inspiroval ilustracemi Františka Petráka. Zrodila se tak moderní publikace, která v sobě spojuje didaktičnost tradičních abecedářů s humorem a hravostí typickými pro současnou dětskou literaturu.
Sto čtyřverší, to je skoro tak pěkné jako měsíc na nočním nebi. Tak, že přijde na mysl téměř okamžitě… Skácel. U Radka Malého nás ve sbírce s krásným, až nemožně poetickým titulem konfrontace města s venkovem nečeká, na druhou stranu vyvolávání přírodních motivů včetně něžných srnek čtenář rád vyslyší a vyrovná se i se sklízenou řepou. Pole ustupují lesům.
Sbírka básní Radka Malého Listonoš vítr je přesvědčivým důkazem, že vyrazit s kočárkem do parku nemusí být nudnou povinností. Obzvlášť pokud miminko dřímá, začne se tatínek kamarádit s větrem a snadno se stává básníkem.
Současná česká poezie pro děti je poněkud chudá na zajímavé debuty, o to větší pozornost vyvolal Radek Malý (1977) básnickou knížkou Kam až smí smích.
Stát na rozhraní, kdy konec je blízko, ale nevíme, kdy přesně přijde, a začátek je už nekonečně vzdálený.
