Reidingerovo vyprávění je sledem fragmentárních zastavení u více či spíše méně podstatných událostí v životě klaunské rodiny od jara, kdy opouštějí kamenný dům a vyrážejí s maringotkou do světa, do zimy, kdy se domů opět vracejí. Jednotícím pojítkem dílčích epizod je kromě chronologické linky také atmosféra sounáležitosti vtipně umocněná podobností většiny jmen lidských a zvířecích postav i neživých rekvizit i smyslem pro bizarní situace.