Při vzpomínce na 90. léta a události doprovázející rozpad Jugoslávie si nejeden čtenář jistě již položil otázku, jak se něco takového vůbec mohlo v Evropě stát. Kniha sepsaná dvanácti historiky pomůže najít odpověď a zároveň i ukazuje, jak si Balkán stojí v citlivé problematice vztahů mezi jednotlivými státy a národnostmi dnes.
FŠ
František Šístek
„Odjakživa ležela na rozhraní říší, civilizací a náboženských okruhů.“ Černá Hora je další hrdinkou populární edice Dějiny států Nakladatelství Lidové noviny, její historii sepsal přední český montenegrista. Nezapomněl přitom sledovat ani české stopy v dané oblasti.
Násilí vlastenecké, podvratné i zvířecké. Destruktivní i potenciálně tvořivé. To vše rozebírá kniha, jež své téma zpracovává v předem vymezeném dějinném rámci, ale může být inspirativní nejen pro historiky.
Šístek zevrubně líčí nejprve negativní stereotypy, které ve vnímání balkánských zemí i Černé Hory existovaly a existují na Západě. Na rozdíl od toho u nás balkánský bojovník nebyl vnímán jako primitivní hrdlořez, ale jako „obdivuhodný a statečným hrdina“, který do jisté míry kompenzoval nedostatky, za které se Češi sami u sebe styděli.
Šístek zevrubně líčí nejprve negativní stereotypy, které ve vnímání balkánských zemí i Černé Hory existovaly a existují na Západě. Na rozdíl od toho u nás balkánský bojovník nebyl vnímán jako primitivní hrdlořez, ale jako „obdivuhodný a statečným hrdina“, jenž do jisté míry kompenzoval nedostatky, za které se Češi sami u sebe styděli.
