Kamarádství, šikana a spletité holčičí vztahy nejsou jen záležitostí lidského světa. Mornštajnová dobrodružství i emoce zdařile převedla do prostředí vodních kapek: i ty musí chodit do školy a čtenáři se díky tomu nenápadně seznámí s koloběhem vody. Osobitý ráz postavám dodávají barevné ilustrace Galiny Miklínové.

Spisovatelka Alena Mornštajnová zpočátku kritiky na své knihy četla s nadějí, že jí poskytnou rady, jak se zlepšit ve psaní. Podle svých slov ale postupem času zjistila, že každý kritik má jiný názor, a proto si z jejich reflexí nemá co odnést. V rozhovoru mluví o svém psaní, o tvůrčím procesu, o úspěchu, o zpětné vazbě na svá díla a o tom, proč při zrodu románu důvěřuje hlavně sama sobě.

Po úspěšných prózách Slepá mapa, Hotýlek a Hana prezentuje Alena Mornštajnová v románu Tiché roky další výpravný příběh rozmáchlý do několika desetiletí turbulentního dvacátého století. A opět splétá a rozplétá komplikovanou historii jedné rodiny v nemalém propojení s historií českých zemí, avšak tentokrát do velké míry ztišenou na pozadí. Zaměřuje se na vztah mezi otcem a dcerou, jejichž soužití ztěžují hlavně komunikační problémy.

Hrdina první dětské knihy Aleny Mornštajnové je strašidlo. Jenže se bojí všeho, co si jen dovedete představit – tmy, hlasitých zvuků, dokonce i vlastního jména. Když ho někdo osloví, honem se běží schovat. A protože je takový strašpytel, všichni mu přezdívají Stráša. Teď ale bude muset Stráša překonat sám sebe, aby zachránil ztracenou kamarádku kočku Luisu.

Knihy Aleny Mornštajnové spojují příběhy „obyčejných“ lidí v mechanismech tzv. velkých dějin 20. století a nejinak je tomu i u jejího nejnovějšího románu Hana. Ani zde se autorka nevěnuje pouze titulní hrdince, ale vystavuje okolo ní složitou románovou kroniku. Více než dříve se Mornštanjnová snaží nahlížet na lidské osudy z více stran, ne vše se ale tak docela daří.

Rodinná sága, která se rozprostírá na ploše takřka celého dvacátého století a v níž se vše točí okolo zapadlého hotýlku, jehož prominentními hosty jsou dobře postavení záletní manželé se svými milenkami. Je kniha Aleny Mornštajnové další pokus o „velký“ román?

Alena Mornštajnová zachycuje ve svém knižním debutu neštěstí jedné rodiny. Spíše než na rodinu jako celek se Mornštajnová soustřeďuje na tři její představitelky, a to na babičku Annu, matku Alžbětu a dceru Anežku. Tyto ženy, ač příbuzné, jsou povahově velice rozdílné a každá prožívá své neštěstí po svém.