Protektorát Čechy a Morava byl poměrně unikátním konstruktem, při jehož zřizování ani sami okupanti ještě neměli potřebné zkušenosti a vlastně se ani mezi sebou nedokázali shodnout, jakým způsobem by měl být řízen. K tomu je nutné zohlednit postoje protektorátní vlády, širokých vrstev obyvatelstva, domácí i zahraniční odboj a také kolaboranty, kteří byli svou horlivostí okupantům spíše na obtíž. Není divu, že podrobný rozbor těchto vztahů si vyžádal několik set stran.

Historik Detlef Brandes, jeden z mála zahraničních badatelů, kteří se o českou historii nejen zajímají, ale dokonce neváhali se kvůli jejímu studiu i naučit česky, se v této publikaci zaměřil blíže na plány na poněmčení protektorátního prostoru a představuje několik koncepcí germanizační politiky, které byly svého času ve hře. Přispívá tak svou troškou k lepšímu a plastičtějšímu porozumění existence Protektorátu Čechy a Morava jako historického fenoménu.