Není to žádný dokumentárně přesný životopis: Stéphanie Kalfon se spíše snaží vykreslit atmosféru doby a domýšlí si pocity skladatele Erika Satieho, jehož postava je dodnes zahalena rouškou tajemství. Autorka jako by se při psaní inspirovala Satieho hudbou: její styl je jemný, energický, jindy rozvláčnější, hraje si se slovy a rýmy, slova dostávají role podobné notám. Tahle kniha je jako malá báseň v próze.
SK
