Zcela nečekaně Lovisa ucítila, jak dítě kope. Přišlo to jako slabé škytnutí hluboko dole, zachvění v pánevní dutině a pocit velkého štěstí a údivu. Vevnitř kdosi klepal, kdosi, kdo chtěl dát najevo svou přítomnost.

Vodní apokalypsu lze do jisté míry označit za katastrofický román: v severním Švédsku celý podzim bez přestání prší, v řekách stále stoupá voda a nakonec stoupne natolik, že to nevydrží zdejší kaskáda přehrad. Jedna po druhé pod tlakem vodních mas povolí a rozpoutá se peklo...

Mikael Niemi (nar. 1959) patří k nejmladší generaci takzvaných „tornedalských“ spisovatelů pocházejících z kraje, kde se střetávají švédské, finské i laponské kulturní a jazykových vlivy.