Jak daleko je třeba odejít, aby se člověk zachránil? Někdy je nutné skoncovat se svými kořeny a zpřetrhat stará pouta… Román venezuelské spisovatelky má rysy dokumentu, ač jde o čirou – a čtivou – fikci. Lze ho chápat jako alegorii moci a osudu společností porobených autoritářským systémem.

Novinářka ve středním věku po matčině smrti náhle řeší dilema, zda je přípustné, aby překročila morální pravidla platící v civilizovaném světě, nebo zda může, donucena okolnostmi, tato pravidla překročit, když jde o otázku holého přežití. Karina Sainz Borgo na pozadí komorního příběhu několika postav představuje současnou Venezuelu.