Knihu otce „nového románu“ Alaina Robbe-Grilleta dostali čeští čtenáři do rukou s šedesátiletým zpožděním. Je to však trochu poťouchlý dárek. Zarputilé opakování některých scén a chladná atmosféra textu zprvu působí odtažitě, s odkrýváním děje se však zvyšuje jejich dráždivost. Jisté obvyklé čtenářské požitky se dostaví v jiné podobě a jiné vůbec, rozhodně ovšem nemůžeme říci, že Voyeur je zajímavý jen jako objekt literárního zkoumání. A ano, je to kniha ke čtení, ač ke čtení trochu jinému.

Navzdory tvrzení mnohých literárních znalců se Dům milostných schůzek číst dá, a bude i vděčným čtenářským zážitkem. Má rysy kresleného seriálu, spojuje detektivku, erotický magazín, křížovku, existencialismus, absurditu, zkrátka kdeco.

Po více než třiceti letech se do českého kontextu opět dostává literární tvorba francouzského spisovatele Alaina Robbe-Grilleta: vychází překlad díla La Maison de rendez-vous z roku 1965.

Jsem přesvědčen, že Kafka není jediný spisovatel, který by si myslel, že "literatura je vždy psána cizím jazykem," neboť mne dnes ráno jeden z účastníků našeho sympózia - tuším, že to byl Elias Sanbar - upozornil, že se tato myšlenka objevuje i u Prousta...