Ačkoliv její význam v současnosti klesá, zaslouží si sté výročí vzniku tuzemské komunistické strany vzhledem k roli, kterou v českých dějinách sehrála, pozornost. Mladý badatel, který sám již dobu vlády jedné strany nezažil, se ve sbírce rozhovorů snaží pochopit, z jakých zdrojů KSČ čerpala, jakým způsobem se držela u moci i nakolik legitimní je fungování její nástupkyně v dnešní politice.

Při vzpomínce na 90. léta a události doprovázející rozpad Jugoslávie si nejeden čtenář jistě již položil otázku, jak se něco takového vůbec mohlo v Evropě stát. Kniha sepsaná dvanácti historiky pomůže najít odpověď a zároveň i ukazuje, jak si Balkán stojí v citlivé problematice vztahů mezi jednotlivými státy a národnostmi dnes.

Hovoří-li se v české společnosti o Podkarpatské Rusi v meziválečném období, obvykle se debata omezuje pouze na výčet historických dat. Jan a Magdaléna Rychlíkovi se na problematiku dvacetiletého začlenění Zakarpatí do ČSR rozhodli podívat širší optikou – vedle historického vývoje se ve své knize zaměřili také na oblast politickou, hospodářskou, sociální či kulturní, a vytvořili tak jedinečné a barvité dílo, které náš obraz o působivé zemi pod Karpaty bezesporu značně obohatí.

Kniha rozhovorů Vladimíra Kučery a Jana Rychlíka je zajímavým vhledem do života předního českého historika. Kromě mnoha osobitých interpretací dějinných událostí v ní objevíme člověka, kterému se historie stala vášní. Hledáte-li nové pohledy na dávné legendy, mýty a různá historická klišé, jste na správné cestě.

Rychlík nehlásá žádné abstraktní teorie a kritizuje všechny, kteří se snaží násilně připodobnit skutečnost ideji, jíž věří, ať už to byli jakobíni, či komunisté. Počítá s geopolitickými danostmi, které například limitují stoprocentní suverenitu současného Česka. Celkově se autorův přístup k dějinám vyznačuje moudrou realističností a poučenou střízlivostí.