Klasické literární psychologii je recenzovaný titul velmi vzdálen. Beletrie jako by autorovi spíše sloužila jako prostředek, jak si vyrovnat osobní účty s některými směry psychologie – tedy jeho vlastního oboru.

Mnohovrstevnaté pojednání o nose, ve své komplexnosti první svého druhu u nás. Mimo jiné vyzývá, abychom přijali živočišné dědictví čichu, které nás ovlivňuje více, než si mnozí přiznávají.

Pandemie více než cokoli jiného obnažila chronické problémy americké společnosti. I když v některých přirovnáních současných Spojených států k hitlerovskému Německu historik Snyder jistě přehání, v lecčems má jeho diagnóza obecnější platnost.

Jaké byly počátky české univerzitní orientalistiky a jak souvisejí s emancipačními snahami Čechů druhé polovině 19. století? Klíčovou roli zdejšího „otce zakladatele“ hned několika orientalistických oborů sehrál profesor Rudolf Dvořák, jehož jméno je však víceméně zapomenuto. Zdařilá monografie o Rudolfu Dvořákovi přibližuje nejen jeho životní osudy a vědecký odkaz, ale svými přesahy podává výmluvné svědectví o době, která ještě neznala orientalistickou hyperspecializaci dneška.

Čeho a jak se snažili dosáhnout vědci za Stalinovy hrůzovlády? Proč jsou některé jejich projekty dnes už jen pro smích? Britský popularizátor dějin přírodních věd se nesnaží jen o bulvární přehled nejpodivnějších kuriozit, jeho analýza tehdejší atmosféry může být v lecčems poučná i dnes.

Úhoř je prazvláštní ryba, proplouvající od nepaměti spodními proudy lidských dějin, unikající rybářským léčkám i lidskému vědění. Čím více se o ní dozvídáte, tím pevněji ovíjí vaši mysl. Stejně neochvějně se v myšlenkách usazuje kniha Patrika Svenssona, který na inspirativní výpravě za poznáním a pochopením úhořího života nachází především sám sebe i místo člověka v současném světě.

Margaret Mead je jednou z nejkontroverznějších osobností kulturní antropologie. V jejím portrétu z pera českého badatele se čtenáři dočkají férového přístupu i popisu toho, jak se u ní mísil profesní a intimní život. Koneckonců i antropologové jsou jenom lidé.

Evoluce nás vybavila nezměrnou představivostí, díky níž si můžeme v mysli modelovat různé problémy či situace, aniž bychom je museli skutečně prožívat, což by bylo nákladné a leckdy i nebezpečné. Při hledání odpovědí na nejrozmanitější otázky tak není nutné postupovat metodou pokusu a omylu, nýbrž stačí uvážit všemožná řešení a vybrat to nejvhodnější. Opravdu si ale ta ostatní naši pozornost nezaslouží? Podle amerického kreslíře a spisovatele rozhodně zaslouží, a čím pitomější jsou, tím lépe.

Světem zmítá pandemie, ekonomiky se bortí a společnost se ukazuje z té nejhorší stránky. Ne, to není další zpráva o pandemii koronaviru, nýbrž děj románu amerického spisovatele, kterému se podařilo pozoruhodně přesně předpovědět řadu problémů, které přijdou, až pandemie nastane. Do napínavého příběhu, lemovaného miliony mrtvých, navíc dokázal zakomponovat i řadu faktických zajímavostí o patogenech, kteří lidstvo sužují odjakživa a ani přes úžasné pokroky medicíny s tím jen tak nepřestanou.

Barandien – geologicky i paleontologicky jedinečná oblast mezi Kutnou Horou, Prahou a Plzní, pojmenovaná na počest francouzského badatele Joachima Barranda – se v bohatě ilustrované publikaci ukazuje v proměnách času od starohor a prvohor až po současnost. Vedle textů, na nichž se podílela řada českých odborníků, mnoha fotografií a rekonstrukcí dávných tvorů, kteří území obývali, nabízí kniha tipy na výlety do nejkrásnějších zákoutí středočeské krajiny.

Překročením technologického prahu, za nímž umělá inteligence už nikdy nebude taková, jakou ji zatím známe, se jako lidstvo rozhodně nedostaneme do světa Cameronova Terminátora. Spekulativních scénářů možného vývoje ovšem existuje nespočet. Americký popularizátor vědy důkladně rozebírá přidružená rizika i výhody a na detailních příkladech s pomocí logických argumentů přesvědčuje čtenáře o nutnosti zabývat se daným tématem jako jednou z klíčových výzev blízké budoucnosti.

Proč existuje smutek, žal nebo žárlivost? Jsou špatná nálada či úzkost opravdu něčím, čemu je nutné se vždy a za každou cenu bránit? Co je příčinou duševních poruch a proč jsou tak časté? Jaký význam hrají v našem životě emoce a jak vznikly? Zodpovězení těchto otázek není důležité jen pro hlubší porozumění lidské mysli, ale mohlo by přispět také k lepší psychiatrické péči. Ve snaze je vyřešit se však často zapomíná na jeden důležitý faktor: evoluci.

Stárnutí a smrt jsou nedílnou součástí života a tak to prostě je. Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat, jak by řekl klasik. Je však stárnutí skutečně nezvratné? Podle australského biologa nikoli a zanícenost, s níž obhajuje své přesvědčení, patrně nalomí i ty, kdo tuto myšlenku dosud zavrhovali jako pošetilou.

Proč mají lanýže tak pronikavou vůni? Jak na nás působí psilocybin? Kolik je na světě druhů hub? Proč jsou lišejníky tak odolné? A jak nám mohou houby pomoct s hromadami odpadů? To je jen několik otázek, na něž odpovídá knižní prvotina britského vědce a vášnivého mykologa, který ukazuje, že význam hub pro pozemský život je mnohem větší, než by se na první pohled mohlo zdát.

Zdraví má člověk jen jedno, ale často si to uvědomí, až když o něj přijde. Od nepaměti tak lidé zkoumají, jak ztracené zdraví alespoň částečně získat zpět. Dějiny medicíny jsou plné úžasných objevů, inspirativních příběhů i tragických omylů a komiks je báječným médiem pro jejich zpracování. Umožňuje totiž stručně, srozumitelně a barvitě zachytit události, jež by jinak vydaly na několik svazků.

Ať už k moři jezdíte pravidelně, teprve se tam chystáte nebo o písečných plážích a nekonečné modré hladině zatím jen sníte, štědře ilustrovaná kniha dvou francouzských tvůrců vám o něm prozradí všechno, co jste si kdy přáli vědět, a možná ještě o ploutev víc.

Ač může působit žoviálně, představuje nejnovější publikace známého psychiatra fundovaný úvod do fascinujícího a komplikovaného světa emocí. Kniha plná interdisciplinárních přesahů čtenáři nabízí poznatky současné vědy o strachu, pýše, bezmoci, údivu, závisti, radosti nebo lásce.

Co to byla „zádruha“ či „kumstvo“? Které balkánské země se skutečně identifikují se svým „balkánstvím“ a co dalšího může tento pojem – kromě asociací jako pověrčivost, iracionalita a venkovská zaostalost – symbolizovat? Přehledná kniha o antropologickém objevování prostoru, kam podle některých interpretů dokonce sami přináležíme.

Evoluční biologie je disciplína nadmíru živá a v posledních letech se stále více vědců vymezuje proti mainstreamovému pohledu na evoluci, který podle nich nebere v potaz mnoho zásadních faktorů, jež se na utváření života na Zemi podílely. Jedním z takových „rebelských“ pohledů je i teorie zamrzlé evoluce, jejíž obhájci nezahálejí a v nové knize přidávají další důkazy na její podporu.

Základním myšlenkou knihy kolektivu autorů převážně z psychologické a sexuologické praxe je přesvědčení, že vlastní osud do velké míry spoluvytváříme svým životním stylem. Jednotlivé kapitoly jsou doplněné o řadu statistik, které dokládají, jak se vlivem na délku a kvalitu života liší kouření, osamělost nebo nezdravý vztah. Data se vztahují zejména k české populaci, ale jsou srovnávány i se situací v zahraničí.

Hromadění plastů v oceánech je jedním z důležitých environmentálních problémů dneška, a pokud s ním společnými silami nezačneme něco dělat, může se nám naše nečinnost šeredně vymstít, jak ve své knize podotýká portugalská mořská bioložka.

Kniha slavného britského biologa ukazuje, že věda objasňováním podstaty různých dříve záhadných jevů nebere světu jeho kouzlo, ale sama může sloužit jako zdroj básnické inspirace a naplňovat touhu po „zázraku“. A to mnohem lépe i bezpečněji než astrologové a podobní šarlatáni.

Mikrobi nás na naší evoluční cestě provázejí již miliony let a stále jasněji se ukazuje, že různými způsoby, známými i neznámými, ovlivňují mnoho aspektů našeho zdraví. Poslední výzkumy naznačují, že zdravý mikrobiom není důležitý jen pro správnou funkci střev, jak už ostatně poměrně dlouho víme, ale pokud dojde k jeho vychýlení z rovnováhy, může to vést k rozvoji mnoha nemocí, od rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění po Parkinsonovu chorobu či žaludeční vředy.

Z esejů významného českého polonisty se na mnoha místech stávají eseje náruživého čtenáře. Petr Poslední ve své knize nejen pozoruhodně skloubil beletrii s literárněvědnou příručkou, ale zároveň vytvořil originální a především první českou ucelenou knižní monografii věnovanou Josephu Conradovi, od jehož smrti letos v srpnu uplyne 96 let.

Co víme o temné hmotě a temné energii? Kterou planetu obíhají měsíce pojmenované po postavách ze Shakespearových her? Kdo poprvé zaznamenal existenci infračerveného záření? A co nám o minulosti vesmíru prozrazuje reliktní záření? Odpovědi poskytuje sympatická knížka známého amerického astrofyzika.

Sex může posloužit jako lakmusový papírek stavu společnosti. Americká etnografka Kristen R. Ghodseeová ho metaforicky noří do „roztoků“ kapitalismu a socialismu a hledá prvky socialistického zřízení využitelné pro zmenšení nerovností, které vytváří kapitalismus. Ekonomická nezávislost žen se přitom ukazuje jako jedna z odpovědí na otázku: proč mají ženy za socialismu lepší sex?

Komiksový životopis jednoho nejpozoruhodnějších, nejgeniálnějších a nejzarputilejších fyziků posledních několika desetiletí potěší příjemnou kresbou i velkým množstvím faktických informací o vědeckých úspěších i s humorem přijímaných nezdarech, jež jsou nedílnou součástí každého poctivého bádání.

Jsou lidé přirozeně hierarchické, nebo rovnostářské bytosti? Na tuto otázku hledá odpověď zevrubná monografie amerického antropologa, která čtenáře provede evolucí politického uspořádání hominidů, od jeho despotických počátků u šimpanzů a dalších afrických primátů přes rovnostářskou mezihru lovců a sběračů po flexibilní současnost.

Krizové momenty mohou jednotlivce i národy potkat náhle a neočekávaně. Dají se pro jejich řešení najít nějaké obecné rady? Podle polyhistora Diamonda ano. Kniha, kterou na toto téma sepsal, rozhodně stojí za přečtení.

Otázka „Jak vznikl život?“ je jednou z nejdůležitějších, bohužel však také nejnepřístupnějších, jaké si dnes může věda položit. Nepokládá si ji ale jen současná věda. Za více než dva tisíce let se ji pokoušeli z různých úhlů uchopit mnozí, a byť nikdo s definitivní odpovědí dosud nepřišel, samo její hledání nám pomáhá lépe porozumět povaze života jako takového, jak dokládá nevšední kniha dvou amerických autorů.