Antologie Čí je to sen? nabízí výběr textů ze sborníku Festivalu frankofonní povídky a novely, který se každoročně už přes dvacet let koná ve francouzském městě Saint Quentin.

Antologie obsahuje třináct povídek, vybraných a přeložených dle vlastního výběru studenty francouzštiny z Masarykovy univerzity v Brně...

Autoři sborníku nevyvyšují fantastickou literaturu nad vše ostatní, snaží se pouze upozornit na její přednosti a legitimizovat ji jako hodnotnou četbu i důstojný předmět studia. Nikoli neúspěšně.

Literární dům ve Štýrském Hradci vydal k patnáctiletému výročí své existence literární bedekr s příspěvky šedesáti spisovatelů, již se stali průvodci po zajímavých místech druhého největšího města v Rakousku, k nimž je pojí nějaké citové pouto. Do sborníku přispěli mj. Elfriede Jelinek, Josef Winkler, Olga Flor, Clemens Setz a také Radka Denemarková jako čestná spisovatelka města Graz 2017/2018. Otiskujeme její esejistický příspěvek o zámku Cerrini.

Publikace přibližující život a tvorbu ukrajinských básníků, kteří žili v Čechách mezi dvěma světovými válkami.

Nakladatelství BB art představuje “nový, dosud nevydaný soubor překladů Jana Vladislava…

V úterý 18. 3. bude v kavárně Obratník na Smíchově slavnostně pokřtěna publikace s názvem Devla, devla! Tématem jsou, jak napovídá název („devla“ znamená romsky „bože“), Romové, a ve sbírce jsou soustředěny kratší prózy a básně 15 tvůrců.

Sbírka chorvatských lidových příběhů – pohádek a humorek (nikoli však povídek) – přináší dvacet zajímavých textů, ale bohužel je tak trochu nedotažená.

Výbor Drak má dvojí jazyk uspořádaný Sioned Puw Rowlandsovou a Petrem Mikešem, na němž se překladatelsky podíleli Edita Drozdová, Eva Karasková, Jana Mesárošová, Petr Mikeš a Ivan Ryčovský, si klade za cíl představit českému čtenáři současnou velšskou poezii.

Administrátor webového portálu scifi.sk Alexander Schneider mal ku mne prosbu, či by som sa nepozrel na zborník poviedok, ktorý obsahuje výber toho najlepšieho, čo sa za rok 2010 objavilo na ich stránkach.

Tato sbírka povídek zve českého čtenáře na exkurzi do ukrajinské moderní literatury a nabízí jiný a pro českou společnost netradiční pohled na Ukrajinu a ukrajinskou kulturu.

Že Ukrajinci nejsou jen zdatní loupežníci, pasáci, prostitutky a vymahači výpalného, ale mj. také pozoruhodní spisovatelé deklaruje nedávno vydaná antologie současné ukrajinské povídky Expres Ukrajina.

Antologie povídek z finského severu představuje literární území polárního dne v různých žánrových a tematických podobách současné finské literatury. Prostřednictvím příběhů, které umí být syrové i odlehčené, dává českému čtenáři příležitost dohlédnout dál za všechna klišé o depresivní evropské pustině.

Výbor sedmi povídek etablovaných finských autorů Lesní lišky a jiné znepokojivé příběhy dokazuje, že fantastická literatura je v posledních desetiletích pevně zakořeněná i ve Finsku, není-li tato země na evropském Severu dokonce její výspou.

I když autor cituje i některé jiné myslitele a spisovatele, než je ona vybraná čtveřice, nedozvíme se, proč si zvolil právě ji. Celkově kniha působí snad poněkud torzovitě. Z kompozičního hlediska ale musíme ocenit, že když už svoje – nijak zvlášť souvislé – vyprávění Finkielkraut začíná až v sedmnáctém století, jeho text vrcholí návratem k antickému mýtu. Takže vlastně končí tam, kde jiná podobná díla začínají…

Vzhledný a pečlivě vypravený sborník Původ poezie, uspořádaný Sylvou Fischerovou a Jiřím Starým, je výstupem přednáškového cyklu ÚČL AV, Ústavu řeckých a latinských studií a Ústavu filozofie a religionistiky FF UK o inspiračních zdrojích básnictví napříč věky i kulturami. Nad společným tématem se setkávají badatelé zvláště mladší generace a podávají zacílené vhledy do vybraných okruhů.

Jestliže pro dřívější literární historiky představovala mnohá fantastická či parodická díla smutné produkty „zdivočelého vkusu“, tato publikace podobné příkré soudy přehodnocuje. A to jistě i pod vlivem postmoderního obratu, který dává teoretikům oprávnění či záminku zabývat se soudobými populárními seriály jako legitimním výzkumným předmětem.

Začátkem léta vydalo nakladatelství Bassarai zajímavou antologii Violy Fischerové (1935), české spisovatelky, jejíž toulavý a zmítaný život se dá vystopovat v této knize, která shromažďuje básně celkem z devíti děl.

Monografie tvůrčího psaní, která vznikla pod vedením Zbyňka Fišera, dnes nejaktivnějšího českého badatele věnujícího se této disciplíně, citelně zaplňuje mezeru v tematických titulech a svojí technickou kvalitou a vědeckou cenností výrazně vyčnívá nad jiné „univerzitní“ publikace.

Profesor olomoucké univerzity filozof Pavel Floss, přední znalec Komenského díla i filozofie humanismu a raného novověku, uspořádal z díla slavného českého myslitele antologii nanejvýš aktuálně zacílenou, jak je zřejmé již z titulu knihy.

Několik měsíců po prvních ohláškách přece jen vyšel sborník s názvem Jan Neruda a Židé. Texty a kontexty, který je knižním výstupem workshopu pořádaného v roce 2010 Židovským muzeem v Praze a Ústavem pro českou literaturu AV ČR.

Slovník eviduje autory zemí a oblastí, kde je francouzština buď mateřským jazykem obyvatel, nebo jazykem běžně užívaným aspoň v některých vrstvách obyvatelstva či v některých oblastech veřejného života.

Český Slovník francouzsky píšících spisovatelů u nás vyšel naposledy před téměř čtyřiceti lety...

Kniha K věci je souborem rozhovorů s lidmi, ať již s umělci, vědci, pedagogy či spisovateli s často svéráznou filozofií a životním postojem, které mohli čtenáři slyšet na Veřejných debatách v Českých Budějovicích. Na otázky postupně odpovídali osobnosti jako Milan Knížák, Bořek Šípek, Karel Hvížďala, Petr Vopěnka, Boris Cvek, Vladimír Kokolia, Cyril Höschl, Zdeněk Lukeš, Jindřich Štreit a Robin Šóen Heřman.

Nápaditě sestavená kniha o seberozvoji v přírodě může přispět k poznání dějin pedagogiky v Čechách, ale třeba také k úvahám, jestli mládí některých čtenářů nebylo až příliš usedlé, a o něco podstatného tak náhodou nepřišli.

Objemná antologie české poezie 2. poloviny 20. stoletívyšla letos v Moskvě pod názvem Iz věka věk: Češskaja poezija (Ze století do století: Česká poezie).

Knižní vydání rozhovorů, které spisovatel Julien Gracq (*1910) poskytl v období let 1970 až 2001 nejrůznějším tazatelům.

Pomerne zaujímavú publikáciu v tomto roku uviedol na bosniansky knižný trh novinár, publicista, cestopisec, dokumentarista a neúnavný zapisovateľ sevdaliniek Vehid Gunić. Kniha Moji savremenici (Moji súčasníci, Tešanj 2005) prináša ojedinelú „antológiu osobností“ nielen bosnianskeho kultúrneho priestoru.

Česko-německá antologie VERSschmuggel (pašování veršů) / Překladiště vzešla ze spolupráce básníků a tlumočníků obou zemí v rámci tradiční překladatelské dílny pořádané při Festivalu poezie v Berlíně. Přináší zajímavý pohled na četbu uměleckého textu, která je přiměřenější jazykové pluralitě současného evropského prostoru. Odhlédnutí od jediného (původního) jazyka básně totiž dovoluje spatřit něco podstatného v jazyce samotném i v podobách jeho (ne)přeložitelnosti.

Otázek kolem aktuální non fiction je bezpočet. V recenzované knize, která se místy až příliš utápí v nářcích na Ministerstvo kultury, kritiky a vůbec na současné poměry, ale mnoho relevantních odpovědí bohužel nenajdeme.