Původní česká antologie se ohlíží za lyrickou poezií psanou na území Finska, a to od jejích počátků za reformace až po konec 80. let 20. století. Nesporně tím v českém kulturním prostoru zaplňuje určitou mezeru, neboť mnoho z básnířek a básníků jejím prostřednictvím do české kultury vstupuje poprvé – má však i potenciál oslovit čtenáře, kterým jde především o zážitek z četby poezie jako takové?

Martin Hilský se ve své nejnovější odborné publikaci opět vrací k Shakespearovi, konkrétně k alžbětinské době, kterou poutavě popisuje v celé její šíři – od vlivu reformace na celospolečenské dění až po královské i veřejné parky a život žebráků a jiných lidí na okraji společnosti. Přestože se mnoho Shakespearových her neodehrává na Britských ostrovech, Hilský skvěle demonstruje, jak moc se Shakespearova doba propsala do všech dramatikových děl.

Vydavatelství Tympanum se po osmi letech od zpracování nejznámějšího textu Arnolda Lobela k oblíbené zvířecí dvojici vrátilo a připravilo k vydání další příběhy, které by neměly chybět v audiotéce milovníka dobrých audioknih i dobrého hlasového herectví.

Osmatřicátý příběh galských válečníků Asterixe a Obelixe vrací děj do jejich rodné vesnice. Dramatických i komických situací tu vzniká dost, byť jsou až příliš často postaveny hlavně na náhodě.

Obrazy, které by v Rusku pravděpodobně vzniknout nemohly. Kromě nostalgie po předbolševické době se v nich objevují exotické motivy, ideje všeslovanství i národnosti v širokém smyslu slova. Ilja Repin, Nikolaj Rerich, Grigorij Musatov, Boris Grigorjev, Sergej Mako a desítky dalších tvůrců, které spojuje pobyt v pražské emigraci, se nyní poprvé představují v komplexním přehledu.

Ambiciózní historický román z pera oceňované autorky Chimamandy Ngozi Adichieové o formování současné Nigérie je zasazen do období nigerijské občanské války v 60. letech minulého století. Drásavá historická fakta se v něm kombinují se silným příběhem a nezapomenutelnými postavami.

Pestrobarevná, originální, zábavná a přitom citlivě didaktická – taková je nová kniha o pozoruhodném světě rostlin, která burcuje čtenářskou fantazii svým vyzývavým názvem i překvapivými ilustracemi.

Mezi letošními nominacemi na cenu Magnesia Litera jsou i Tři kapitoly od Daniela Hradeckého. Autorova zatím nejucelenější próza je, stejně jako jeho poezie, plná cynismu, břitkosti, alkoholu a existenciální filozofie jedinců na okraji společnosti.

Původní myšlenka vzniku sociálních sítí byla usnadnit navazování mezilidských kontaktů. Jak ale ukazuje kniha finské novinářky, mohou se sociální sítě stát i prostředkem k novodobé ostrakizaci nepohodlného jedince, přičemž řada uživatelů ani nepostřehne, že k něčemu takovému dochází – v měřítku, nad jakým už nelze jen tak mávnout rukou.

Série rakouského spisovatele mívá dosti chabé detektivní zápletky, ale ve vykreslení historie obstojí. Tentokrát se odehrává v období zajímavém i pro české čtenáře.

Oceňovaný novinář a kunsthistorik přichází s pokračováním svého bestselleru, v němž neotřele vypráví dějiny předválečného roku, během kterého se bouřlivě tvořilo, vynalézalo, objevovalo, ale hlavně žilo.

Druhý v češtině vydaný svazek rozjívených dobrodružství punkové rebelky z tanku je kompletně v barvě a kreslený jiným kreslířem. Ne, že by byla kresba očividně horší, ale mizí z ní původní syrové a vesele podvratné kouzlo komiksu.

Ve čtrnácti letech měla první vztah a dodnes se nemůže vypořádat s tím, že partnerovi bylo přes padesát. Za všechno prý může matka, protože to dceři nezakázala. A hlavně také okolí a doba: v 70. a 80. letech se všichni tvářili, že nejde o nic zvláštního, natož nepřípustného. Nikdo neřešil hranice mezi pedofilií a láskou, přední intelektuálové dokonce podepisovali petice za změnu zákonů ohledně liberalizace styků mezi dospělými a nezletilými. Jenže časy se mění.

Přestože je nevidíme, jsou nedílnou součástí našich životů. Mikroby najdeme všude kolem nás, na nás i v nás, a je proto důležité se s nimi začít seznamovat co nejdříve. A proč ne třeba prostřednictvím knihy Philipa Buntinga, která bakterie, viry, houby či archea představuje mimořádně přístupnou formou.

Monotónní rytmizovaná próza protkaná verši zaznamenává pár let života muže s jeho novou partnerkou – či spíše vedle ní, jak mu vlastní uzavřenost až netečnost umožní. Přestože se vypravěč jaksi izoluje od vnějšího světa, nevykonává úplně pohyb „dovnitř“, nesměřuje „zpět k sobě“, k analýze vlastních duševních pochodů, pocitů, svého rozpoložení. Spíše utíká před tím, co se odehrává vně, staví zákopy. Proto onen pohyb může paradoxně vypovídat více o stavu současného světa než o protagonistovi.

S prudkým rozvojem globalizace, zvýšením konkurence a aktuálním přechodem do online světa se čas stává hlavním protagonistou téměř každého dne. Kniha špičkového novináře Simona Garfielda vybízí k přemýšlení nad časem jakožto neoddiskutovatelnou hodnotou překotného úspěchu, který se však rychle může stát překotnou katastrofou.

Třetí román Viléma Koubka představuje mírné vykročení z žánru české akční sci-fi. Drsná škola z konce jednadvacátého století je zatím nejumírněnější, ale paradoxně také nejzábavnější autorovou knihou.

Bezpečnostní opatření v letecké dopravě byla v polovině dvacátého století ve Spojených státech na zcela jiné úrovni než dnes. Následkem toho lze přelom šedesátých a sedmdesátých let označit jako zlatou éru únosů letadel. Jeden z nejnovějších svazků známé edice Prokletí reportéři přibližuje, jaké cíle únosci sledovali, z jakého prostředí pocházeli a jak jejich pokusy dopadly.

Kanadský kreslíř a scenárista tvoří vedle zakázek pro komerční série také autorské komiksy. Potápěč patří k těm nejmelancholičtějším.

Bezmála třicet let starý čínský román Padlá metropol vychází v češtině jako první autorova kniha. Ač je prezentována coby „první čínský erotický román“, ve skutečnosti daleko překračuje žánrové hranice a jako společenský román si zaslouží místo mezi velkými uměleckými díly dvacátého století.

Naše soužití s chytrými stroji často přináší nečekaná dilemata. Londýnský designér a spisovatel čtenáře upozorňuje na lidské předsudky nevyhnutelně obsažené v digitálních algoritmech a konfrontuje je třeba s otázkou, zda by měli roboti získat práva „elektronické osoby“.

Nakladatelství Volvox Globator připravilo další skvělý počin přinášející poučení i radost nejen všem laickým milovníkům rostlin, ale i profesionálům, ať už z oboru botaniky, ekologie, či farmakologie. Zapálená botanička a zkušený lékárník společně vytvořili knihu dostatečně odbornou, přiměřeně obsáhlou, překvapivě zábavnou, a místy dokonce dobrodružnou.

Kam se obrátí o pomoc dívka, jíž něco v její minulosti brání přijmout křest? Překvapivě k senzibilům. Markéta Pilátová se v románu věnuje otázce, která je na jednu stranu velmi aktuální, přesto ji současní autoři spíše opomíjejí – duchovnímu rozměru člověka. Pomocí prvků různých žánrů zdařile nastiňuje alespoň výsek z pestrého spirituálního života „nejateističtějšího“ národa.

Psychologická krimi, jíž debutovala norská psycholožka, skvěle ukazuje, kolik napětí se dá vytvořit s málem. Přesněji řečeno s málo informacemi o postavách i o případu, které přitom autorka čtenářům prozrazuje jen velmi pomalu.

Román Ony přední dánské autorky Helle Helle, který aktuálně vychází v českém překladu, vypráví o lásce, nemoci, konci života a loučení, aniž by kterékoli z těchto slov zmínil nebo se k nim jenom přiblížil. Helle Helle dokáže popisovat přípravu květákového nákypu, a přitom ve skutečnosti vyprávět o něčem mnohem podstatnějším a bolestnějším.

Více než dva miliony slov slavného amerického filozofa zachycují jeho pokrokové myšlenky v té nejautentičtější podobě. Z deníku se stalo plnohodnotné literární dílo, které nyní, po 160 letech od svého vzniku, poprvé vychází i v češtině.

Ačkoliv jde o nezkrácenou verzi, audiální adaptace poválečného románu pro mládež sází na zvukové efekty obvykle spojované s dramatizací a dětskou stylizaci ze strany interpretky. Kromě budování atmosféry tak tvůrci usnadňují dětskému posluchači orientaci v textu a oživují bohatý vnitřní svět vyprávějící hrdinky.

Scenárista Max Bubakoff je nejvytrvalejším a nejlepším českým epigonem nadsazených amerických filmových i literárních kriminálek devadesátých let. Docela úspěšně v tom pokračuje i komiksovým románem Linka.

Květiny, stromy, kameny, písek, mech, mlha, ledová voda, déšť… Buddhistické chrámy a zenové zahrady. Kjóto… A silný příběh, který má dvě linky: dlouhou spletitou minulost a krátkou současnost jednoho týdne, kdy se Rose během několika dní od základů změní život.

Změny v sociálním rozvrstvení společnosti na přelomu 19. a 20. století a rozvoj věd a techniky nenechaly chladnými ani přední spisovatele tehdejší doby. Jejich postoje k měnícímu se světu mohou z dnešního pohledu leckdy působit přinejmenším překvapivě.