Kdo je bezmocnější než dítě v děloze? V posledním románu Iana McEwana, ve kterém se britský žijící klasik částečně vrací do svých dekadentnějších let, glosuje nenarozený Hamlet kromě pijáckých zálib své matky také stav britské společnosti nebo poezii.

Původně rozhlasové vzpomínky překladatele, literáta a diskutéra Antonína Přidala nevynechávají ani momenty, na něž autor nebyl nijak hrdý, jako třeba vstup do KSČ. Jde o střízlivé a nesentimentální vyrovnávání se autora se sebou samým.

Rozsáhlý svazek komiksových povídek a miniatur slavného kreslíře představuje převážně jeho humoristickou a parodickou polohu. Funguje i jako názorná ukázka možností komiksového média: od temné sociálněkritické agitky až po surrealistické hříčky.

Svědectví jednoho z nejznámějších psychiatrů 20. století o jeho životě v koncentračním táboře Osvětim. Na začátku šedesátých let v anglické verzi nejprodávanější kniha po Bibli.

Duševní trénink zaměřený na plné prožívání přítomného okamžiku má mít podle řady vědeckých experimentů blahodárný vliv na zdraví a duševní pohodu. Přední propagátor meditace všímavosti tuto metodu postupně zasazuje do stále širšího kontextu: od všímavosti vlastnímu tělu i myšlenkám až k všímavosti k přírodě (uchování ekosystémů), budoucnosti, politice a světu (přijetí různorodosti jako cesty k míru).

Na podlaze bytu znenadání leží zahraniční noviny psané v jazyce, jemuž majitel nerozumí. U postele se zjeví neznámá postava. Pravda, nebo mámení? Krátké povídky islandského autora Gyrđira Elíassona nás nutí přehodnotit nazírání na svět a skrze iracionální momenty nám připomínají, kým jsme a po čem toužíme.

Atlas světa, jaký svět ještě neviděl od polských výtvarníků Mizielińských se stal celosvětovým bestsellerem. Jejich Mapy se v českém vydání dočkaly i drobných lokálních aktualizací, přibyla třeba vila Tugendhat.

Nejmenovaná dědina kdesi na Vysočině žije stejně jako mnoho malých obcí každoročními hody, milostnými pletkami a sousedskou nevraživostí. Petra Dvořáková zaplnila tento svět dokonale odpozorovanými typy, které působí ještě šťavnatěji díky použitému nářečí. A naštěstí se jí přitom podařilo vyhnout se klišé venkovských řachand.

Kdo z nás občas nepocítí nutkavou touhu postavit si v hloubi divočiny, někde daleko od lidí svůj vlastní skromný příbytek, mezi jehož hrubě tesanými stěnami bychom slyšeli jen ševelení listů, stékající kapky vody a své myšlenky? Cílem obrazové publikace, představující nejpozoruhodnější chaty, chýše a boudy celého světa, je ukázat, že tento sen si může splnit každý, jen je k tomu zapotřebí pevná vůle, pozitivní vztah k fyzické práci a láska k přírodě.

Román o Češce provdané za Japonce reflektuje rozdíly mezi dvěma vzdálenými kulturami a soustřeďuje se především na společenskou roli manželky, kterou není jednoduché pro emancipovanou Evropanku naplnit. Ačkoli téma i fakt, že autorka vycházela z vlastních zkušeností, znějí lákavě, literární zpracování látky poněkud pokulhává.

Na půdorysu „grand tour“, iniciační cesty do Itálie, se v románu odehrává hrdinovo nekonečné kolísání mezi spontaneitou a zodpovědností, tvůrčí silou a konvencemi, láskou a institucionalizovanými vztahy. Zda byl, či nebyl nakonec iniciován, ponechává autor otevřené; namísto jednoznačného vyznění příběhu a charakterů postav nabízí čtenáři téměř krvákovou, romanticky dekadentní pouť, na níž italský mýtus a nitro muže, který odmítá dospět, splývají v jediný, neustále unikající cíl.

Norové byli na dary okolních vod odkázáni odjakživa. Vývoj technologií v mnohých oblastech přírodu zdánlivě překonal, síla moře je však stále stejná a člověk se před ní musí pokorně sklonit i dnes. S respektem, obdivem i touhou překonat jeho výzvy přistupuje k oceánu i norský spisovatel Morten A. Strøksnes.

Tři roky stará americká série Netvora zatím doma sklízí úspěchy. Důvodů je víc, tím hlavním je doširoka rozkročený fantasy příběh s rozporuplnými postavami, vycházející ze současných literárních trendů v žánru. A jistěže je důležitá i dominance ženských postav.

Povídky jednoho z nejvýznamnějších představitelů čínské avantgardy překračují rámec soudobé čínské prózy. Jsou v nejlepším slova smyslu univerzální, jejich vyznění však bohužel místy kazí stylistické neobratnosti překladu.

Proč v Norsku dochází tak často k výpadkům proudu? Proč jsou trička ze skříně zase rozžvýkaná? Proč se lidé hádají kvůli nesmyslům? Senzační sbírka zvířat doktora Proktora konečně nabízí vysvětlení řady záhad, nad kterými si jistě kdekdo lámal hlavu. Ovšem pozor – k odpovědím na tyto otázky, stejně jako k mnoha užitečným varováním, se prokoušou pouze ti, kdo mají pro strach uděláno a jsou obdařeni štědrou dávkou smyslu pro humor.

Kniha významného německého církevního historika pojednává o dějinách katolické tradice, která doznala v posledních staletích významných změn. To, jak církev kdysi fungovala a vypadala a jak funguje a vypadá dnes, může čtenáře překvapit a přivést jej k mnoha otázkám. Minulost tu není synonymem temna, jako spíš bohatosti forem a způsobů křesťanského života.

V debutové sbírce osmi povídek nabízí Kateřina Castañeda příběhy životních outsiderů, kteří se z hlubin svých mizérií pokoušejí vydrápat na světlo, aby si nakonec uvědomili, že na tom zas až tak špatně nebyli. K tomu, aby ukázala, že štěstí člověk nenajde ani v nenadále získaném bohatství, ani v šanci prožít jiný život, však autorka často používá ty nejlacinější triky.

Knih o spánku u nás vychází nemálo. Walkerova kniha je z nich asi nejobsáhlejší a také nejobecnější, i když třeba kulturní aspekty spánku zmiňuje jen okrajově.

Čtveřice delších povídek hororového mistra se tentokrát obejde bez nadpřirozených strašidelných monster a lekacích scén. A občas dokonce opatrně zamíří i k vážnější literatuře.

Franciszek Nastulczyk se neomezuje pouze na reflexivní a pesimistickou poezii. Dokáže spojit kysané zelí, jelítka a pivo se zahradou v podzimním slunci, kvetoucími fialkami a bílými mraky či hltem studeného piva v parném dni. S bláznovskou posedlostí prožívá bolest prstu pořezaného při krájení cibule a s neutuchající dětskou radostí pozoruje kámen s oblázkem v ústech.

Místo tíhnutí k univerzalismu, typického pro devadesátá léta, nyní po celé Evropě nastupuje nacionalismus. Snyderova práce z roku 2003 je paradoxně velmi aktuální.

Pozoruhodnou, formálně pestrou sbírku reportáží polské novinářky Katarzyny Boni spojuje téma trojí tragédie zemětřesení, cunami a výbuchu elektrárny Fukušima, k níž došlo v březnu 2011.

Neúspěšný architekt Leo Lander doufá, že své pravé místo najde v Číně, ve městě, které je přesnou kopií jeho rodného Curychu. Ve vizuálně podmanivém komiksu je čtenář svědkem krátké epizody Leova života, která mu však přinese nevratnou změnu.

Rozsáhlý výbor z textů novináře, filmového kritika, pedagoga a překladatele Vladimíra Bystrova pokrývá téměř celé dějiny 20. století.

Nejnovější román Die Kieferninseln (Borovicové ostrovy) německé spisovatelky Marion Poschmann se loni právem ocitl mezi pěticí titulů nominovaných v užším výběru na Německou knižní cenu. Jeho český překlad připravuje nakladatelství Paseka na příští jaro. Profesor kulturních věd utíká před svými chimérami do Japonska, aby našel sebe sama – a na nádraží v Tokiu potká kluka, který se právě chystá spáchat sebevraždu.

Sport může lidi spojovat, dodávat jim pocit pospolitosti, společný cíl a možnost vyšvihnout se mezi elitu – a v neposlední řadě také přilákat sponzory do jednoho upadajícího městečka. Může ale také rozdělovat a vychovávat z dětí takové dospělé, kteří chtějí dát gól, ať to stojí, co stojí. I za cenu vztahů nebo morálních hodnot. Překvapivě vážný román o vyrůstání na místě, které nezná nic jiného než hokej.

„Miř výš. Per se s vervou. Popusť uzdu svým snům.“ Tato slova najdete na zadní straně knihy i v úvodním věnování malým čtenářkám. Velmi dobře ilustrují záměr výpravného titulu dvou autorek a šedesáti ilustrátorek, které předkládají stovku medailonků žen z celého světa, aby ukázaly, že s odvahou a odhodláním se ženy navzdory překážkám mohou zapsat do historie.

Tři čtyřicátníci v krizi se po letech setkávají, aby se vydali na víkendové alkoholové tažení po anglické metropoli. Námět Víkendu v Londýně připomíná třeskuté filmové komedie à la Pařba ve Vegas, při četbě Folného knihy se ale bude smát málokdo.

Knud Rasmussen, jehož socha v nadživotní velikosti krášlí kodaňské pobřeží u prominentní čtvrti Charlottenlund, představuje dodnes ikonu dánského cestovatelství. Rasmussenův přínos pro povědomí o grónské kultuře nemá ve světě obdoby, ačkoli od jeho polárních cest uplynulo už přes sto let.

Týká se evoluce jen živé přírody, nebo ji lze aplikovat i na systémy neživé? A lze-li, jedná se o povrchní analogizování dvou odlišných procesů, nebo za vším stojí v jádru totožný princip? Jak může evoluční smýšlení přispět k řešení problémů táhnoucích se od ekonomických záležitostí přes reformu školství až po palčivé otázky typu rychle rostoucí lidské populace? Nejen tím se ve své nové knize zabývá známý britský popularizátor. Výsledek je i přes jisté výhrady v mnoha směrech (r)evoluční.