O LITERATUŘE V CELÉM SVĚTĚ A DOMA
iLiteratura > jednotlivé literatury: všechny rubriky > livres: Francie, ale i Afrika, Belgie, Maghreb...ukázka | Fournier, Jean-Louis: Kam jedeme, tati?, ukázka | ||||||
 | Od okamžiku, kdy jsme nasedli do chevroletu, opakuje desetiletý Thomas jako pokaždé: „Kam jedeme, tati?“
Nejdřív odpovídám: „Jedeme domů.“
O minutu později stejně bezelstně a bez naléhání opakuje tutéž otázku. Na desáté „Kam jedeme, tati?“ už neodpovím… >>
| ||||||
anotace | Fournier, Jean-Louis: Kam jedeme, tati?, anotace | ||||||
| Autobiografická kniha Jeana-Louise Fourniera Kam jedeme, tati? byla v roce 2008 oceněna Prix Femina a získala si velkou oblibu u francouzských čtenářů. Autor v ní s nadhledem a humorem (byť někdy velice černým) líčí své strasti a trampoty se dvěma těžce postiženými syny. >>
| ||||||
doslov | Bruckner, Pascal: Můj malý manžel, doslov | ||||||
 | Svět se globalizuje, mizí hranice a naše obzory a možnosti se stále rozšiřují, někdy však člověk ztratí krok. A co když se dokonce začne ještě zmenšovat? Pascal Bruckner na základě takové nepravděpodobné úvahy vystavěl novodobou pohádku, úsměvnou, ale tragickou aktuální bajku. Což nepřekvapí u autora, jehož jsme v Hořkém měsíci poznali jako mistra popisu manipulace. >>
| ||||||
recenze | Larcenet, Manu; Ferri, Jean-Yves: Zpátky na zem aneb Opravdový život, recenze | ||||||
 | Nijak originální nápad, sepsat peripetie nijak originálního řešení deprese z města a konzumu. Utéct z města, nastěhovat se na venkov navíc v důsledku... není žádná sranda. A přesto původně francouzský komiks M. Larceneta a J.-Y. Ferriho, Zpátky na zem, přináší nejen tušenou zábavu, ale i nečekaně hodně dokonalých gagů. >>
| ||||||
recenze | Gavalda, Anna: Člověk není nikdy úplně šťastný, recenze | ||||||
 | Snad nejúspěšnější a nejvíce překládaná francouzská spisovatelka své generace Anna Gavalda (1970) je dostatečně známá i u nás. Vloni přinesla Mladá fronta již její čtvrtý knižní titul. >>
| ||||||
recenze | Lawrence, D. H.; Ferran, Pascale: Lady Chatterleyová, recenze filmu | ||||||
 | Tři roky stará adaptace známého románu D. H. Lawrence je jedním z nejzajímavějších počinů mezi literárními přepisy posledních let. Francouzské filmařce Pascale Ferranové se podařilo originálně uchopit kdysi skandální román britské literatury, jehož náboj – jak se zdálo – už pomalu vyprchal. >>
| ||||||
recenze | Makine, Andreï: Rekviem za Východ, recenze | ||||||
 | Třetím českým setkáním s románovým dílem rusko-francouzského spisovatele Andreïe Makina je kniha Rekviem za Východ. Andreï Makine je podivuhodný spisovatel: ačkoliv žil prvních třicet let v SSSR, naučil se tak dobře francouzsky, že po emigraci roku 1987 hned začal vybroušeně psát v jazyce nové vlasti.
>>
| ||||||
anotace | Pechar, Jiří: Život na hraně, anotace | ||||||
 | Kniha vzpomínek významného českého literárního vědce, filosofa a překladatele je mimořádně cenným a čtivým svědectvím o osudu českého vzdělance v druhé polovině dvacátého století. >>
| ||||||
ukázka | Pechar, Jiří: Život na hraně, ukázka | ||||||
| Až do roku 1968 jsem žil bez větších kontaktů s intelektuálním prostředím, kromě redaktorů Odeonu, kteří vesměs měli k režimu stejný postoj jako já. Tak tomu bylo ostatně i v jiných nakladatelstvích... >>
| ||||||
recenze | Gailly, Christian; Resnais, Alain: Les herbes folles, recenze filmu | ||||||
 | Tentokrát sáhl sedmaosmdesátiletý režisér po knize L'Incident. Nejnovější Resnaisův snímek nese název Les herbes folles (Šílené rostliny) a získal zvláštní cenu na posledním festivalu v Cannes. >>
| ||||||
recenze | Deniau, Jean-François; Audiard, Jacques: Un Héros très discret, recenze filmu | ||||||
 | Je docela překvapivé vidět českého hrdinu ve francouzském příběhu. Anebo si uvědomit, že některé kapitoly francouzské historie se nám mohou zdát také tak trochu „české“ – tedy podobné našemu národnímu osudu 20. století. Snímek Un Héros très discret (Falešný hrdina, 1994), otevírající malou Audiardovu retrospektivu ve Francouzském institutu v Praze, byl přesně takovým překvapením. >>
| ||||||
recenze | Haenel, Yannick: Jan Karski, recenze | ||||||
 | V literatuře o holocaustu je případ Jana Karského jistě zpracován odborně, ale kniha Yannicka Haenela, na pomezí historie a fikce (možná si ve Francii získala takovou oblibu i různá ocenění právě díky jisté módě podobného žánru), svými přesahy (v historické části do polského odboje, v románové části do poválečné doby až devadesátých let) snad může zajímavou formou upoutat pozornost dnešních čtenářů na téma, o němž nelze přestat psát. >>
| ||||||
recenze | Barbery, Muriel: Pochoutka, recenze | ||||||
 | Muriel Barberyovou jsme česky poznali zásluhou překladu románu S elegancí ježka vydaného roku 2008, dva roky po originálu. Ve Francii patřil k nejúspěšnějším knihám, kladného ohlasu se dočkal i u nás. Spisovatelčina prvotina Pochoutka bestsellerem nebyla, o to milejší překvapení poskytne, zakousneme-li se do ní až po slavnější následovnici. >>
| ||||||
recenze | Gavalda, Anna; Breitman, Zabou: Je l´aimais, recenze filmu | ||||||
 | Filmová adaptace Je l'aimais byla pro autorku Zabou Breitman zajímavou příležitostí. Filmaři stáli před problémem jak převést na filmové plátno rozjitřený rozhovor právě opuštěné manželky s jejím tchánem, který se odehrává v kuchyni vesnického domku, zatímco ve vedlejším pokoji si hrají dvě nic netušící děti. >>
| ||||||
recenze | Houellebecq, Michel; Roehler, Oskar: Elementarteilchen, recenze filmu | ||||||
 | Pravda je jako elementární, dále už nedělitelná částice, říká se ve filmu Oskara Roehlera, který je adaptací stejnojmenného románu Michela Houellebecqa. >>
| ||||||
recenze | Legendre, Claire: L´écorchée vive, recenze | ||||||
 | Šokující námět nejnovějšího románu mladé francouzské autorky Claire Legendre čtenáře překvapí a zaskočí. Příběh dívky Barbary, která se narodila se zrůdnou tváří, však v tomto podání nevyzní lacině. Kniha je zajímavě napsaná a její četba vyvolává nečekaně mnoho otázek. >>
| ||||||
recenze | Sfar, Joann: Malý princ, recenze | ||||||
 | Joann Sfar proniknul do poetiky Saint-Exupéryho Malého prince a přetlumočil ji svým vlastním způsobem tak, že pohádkový příběh neochudil o žádný z jeho mnoha významů... >>
| ||||||
recenze | Ancion, Nicolas: Jak správně zabíjet, recenze | ||||||
 | Život je banální, a někdy absurdní. Často pěkně zamotaný, a jindy sakra smutný. Občas se někomu nečekaně zvrtne v dokonalou gangsterku, a pro jiného bude pěkně těžkou zkouškou. V podání Nicolase Anciona, a jeho jazykem, pak nejspíš... povedenou drsárnou. >>
| ||||||
recenze | Guenassia, Jean-Michel: Le Club des Incorrigibles Optimistes, recenze | ||||||
 | Obsáhlý román ve skutečnosti jako by obsahoval několik románů – příběhů několika uprchlíků z východní Evropy, kteří se koncem padesátých let začali scházet v zadní místnosti jedné pařížské hospody, aby si zahráli šachy. Těžištěm je však pět let života dospívajícího kluka a Paříž v letech 1959-1964, tedy v době alžírské války. >>
| ||||||
aktualita | Evropská kniha roku 2009 - aktualita | ||||||
 | Ve středu 9. prosince byly vyhlášeny vítězné knihy Ceny za evropskou knihu roku 2009, jejímž cílem je propagovat hodnoty jednotné Evropy a přiblížit Unii jejím občanům.
Porota letos ocenila Gottland Mariusze Szczygiela a Evropu pro blbé (L’Europe pour les nuls) francouzské europoslankyně Sylvie Goulardové. >>
|
Rychlá volba  | Podsekce |
|
spisovatelé - portréty (život a dílo) | |
| Sponzor sekce |
 Sekce livres.cz spolupracuje s Francouzským institutem v Praze. Tyto stránky jsou součástí serveru iLiteratura.cz a podporují knihotoč. | |
| Krátce |
|
2.3.2010 18.2.2010 8.12.2009 14.11.2009 10.11.2009 2.11.2009 2.11.2009 26.10.2009 22.10.2009 21.10.2009 | |
| Diskuze |
|
[5.3.2010] jovanka šotolová Ve zde publikovaném textu doslovu jsem si dovolila opravit chybu, na kterou mě upozornil pan A. Knapp v článku Bruckner varuje před infantokracií (za což mu děkuji). Knapp vysvětluje na jiném místě svého textu, že název "Lunes de fiel" je aluzí na francouzský výraz "lune de miel" - a právě proto se mně (cituji: "franštinářce !") stalo, že jsem obě spojení podvědomě a z nepozornosti zaměnila. Dál ale s výpady AK proti doslovu nesouhlasím - na rozdíl od jeho zjednodušujícího odsouzení mého textu se v dovětku k Brucknerově knize (jehož rozsah byl předem daný) naopak snažím upozornit na nejrůznější přesahy a možnosti čtení tohoto zajímavého románu. [22.2.2010] Renata Králová Četla jsem Baltazarovo putování a bylo to, po všech stránkách, báječné čtení. Četla jsem i Samarkand v aj. Další Maaloufovu knihu v překladu do čj bych velmi uvítala. [10.2.2010] Vlastimil Vohánka Čepův překlad ani originál jsem zatím nečetl, do Čepova překladu jsem zatím jen nahlížel, vulgarismy nejsou namístě, pokud nejsou v originálu (což nevím); ale:
-- román v Reynkově znění mě vyloženě nadchnul, zejm. svéráznými a přitom nijak neohrabanými větnými vazbami (s ničím takovým jsem se ještě nesetkal),
-- Reynek v knize rozhovorů (Kdo chodí tmami) tvrdí, že Čep některé pasáže přeložil špatně či vyloženě vynechal. [3.1.2010] Mirda diky za peknou recenzi [31.12.2009] Václav Kopečný Francouzsky sice skoro neumím, celý originál si asi nikdy nepřečtu, ale myslím si, že duchu románu víc odpovídá překlad Čepův. Poté, co jsem si přečetl Rejnkův překlad, nemohu se takto nevyjádřit. Pourratovi - podle mne - víc sedí Čep.
Václav Kopečný [16.12.2009] Magda de Bruin "Co román smí a umí dělat se skutečností právě proto, že je to román" jsme ale snad už v Čechách věděli - namátkou třeba z románu Kloktat dehet Jáchyma Topola, ne? Jinak ale s výhradami k recenzi souhlasím - je to m.j. příklad toho, jak by se nemělo psát o kvalitě překladu (nepodložená kategorická tvrzení, dva příklady vytržené z kontextu). [15.12.2009] Petra Dobrá připomínka. Na www.livre-europeen.eu je Gottland uveden v kategorii román - asi proto, že jsou jen dvě kategorie.
K článku ještě doplňuji, že mezi nominovanými byl i Jáchym Topol (Kloktat dehet) a že v porotě zasedla Kateřina Koubová. [14.12.2009] Gottland od Mariuse je roman? Ja se s nim videl v Moskve - ale myslel jsem, ze jde o Gottland - ty reportaze z Cech. Nevíte někdo? Jachym [14.12.2009] petra Kdyby chtěl Echenoz napsat životopis, asi by knihu nazval Emil Zátopek nebo podobně. Už z názvu je jasné, že jeho úmysl byl jiný, literární... Přinejmenším nám v Čechách ukázal, co román smí a umí dělat se skutečností právě proto, že je to román. [14.12.2009] jovanka ke stylistickým anachronismům: nevím přesně, co tím J. Formánek myslí - anachronismus = přežitek (wikipedia.org, nebo Slovník českých synonym)?! Navíc: překlad by se měl posuzovat s přihlédnutím k originálu, a nevím, jestli v tomto případě JF přihlížel, jestli ví, jak Echenoz píše? | |
