O LITERATUŘE V CELÉM SVĚTĚ A DOMA
iLiteratura > jednotlivé literatury: všechny rubriky > litterae antiquae: graecolatinarecenze | Kitzler, Petr (ed.), Příběhy raně křesťanských mučedníků, recenze 3 | ||||||
 | Pozoruhodným průhledem do mentality raného křesťanství je nenápadný výbor z nejstarší řecké a latinské martyrologické literatury Příběhy raně křesťanských mučedníků, uspořádaný klasickým filologem Petrem Kitzlerem, který se postaral i o stručnou předmluvu, v níž připomněl význam křesťanského mučednictví pro Evropu... >>
| ||||||
ukázka | Lýsiás: Obhajoba v případu vraždy Eratosthena, ukázka | ||||||
 | Tato Lýsiova řeč byla zřejmě často opisována už v antice. Tehdejší čtenáře zajímal spíš jazyk a styl díla, maximálně autorova schopnost živě charakterizovat všechny postavy zapletené do případu. >>
| ||||||
portrét | Lýsiás - portrét autora | ||||||
| Lýsiás byl řecký spisovatel přelomu 5. a 4. století př.n.l. Narodil se pravděpodobně v Athénách v rodině bohatého přistěhovalce ze Syrákús. >>
| ||||||
recenze | Spunar, Pavel: Vlny vzpomínek, recenze | ||||||
 | „Žil jsem v ‚šedé‘ zóně ‚šedým‘ životem, nic třeskutého jsem neprožil, přesto však mohu o lecčems svědčit. Jde o hledání míry, o udržení chladné hlavy“... >>
| ||||||
recenze | Hazlett, Ian: Rané křesťanství. Počátky a vývoj církve do roku 600, recenze 2 | ||||||
 | Alternativně pojatý jubilejní sborník Rané křesťanství sepsali k uctění pětasedmdesátých narozenin profesora bohoslovecké fakulty univerzity v Glasgow Williama Frenda v roce 1991 jeho žáci a kolegové, vesměs specialisté zabývající se raným křesťanstvím v celé šíři jeho problematiky. >>
| ||||||
anotace | Juríková, Erika; Kepartová, Jana; Kitzler, Petr: Latina v církevním a světském školství, anotace | ||||||
V roce 2008 se v Trnavě konala již 16. Letní škola klasických studií, která představuje možnost setkání pedagogů, badatelů a studentů oborů souvisejících s klasickým starověkem i širší veřejnosti se zájmem o dané téma. >>
| |||||||
recenze | Silagiová, Z.; Šedinová, H.; Kitzler, P. (edd): Donum Magistrae. Ad honorem Dana Martínková, recenze 2 | ||||||
 | Na domácí poměry zcela neotřele a výtvarně nanejvýš vydařeně pojednaný sborník k významnému životnímu jubileu doktorky Dany Martínkové, o jehož vydání se zasloužili editoři Zuzana Silagiová, Hana Šedinová a Petr Kitzler. >>
| ||||||
recenze | Ashbrook Harvey, Susan; Hunter, David G. (eds.): The Oxford Handbook of Early Christian Studies, recenze | ||||||
 | Recenzovaná publikace o více než tisícistránkovém rozsahu a s váhou přes dva kilogramy v 46 kapitolách představuje rané křesťanství od jeho počátků, s výjimkou problematiky Nového zákona. >>
| ||||||
recenze | Tomáš z Cantimpré: Mořská monstra, recenze 2 | ||||||
 | V nové publikaci bilingvní Knihovny středověké tradice přináší Hana Šedinová spolu s překladem šesté knihy Tomášovy encyklopedie edici originálu podle rukopisu pražské Národní knihovny XIV A 15. Sám text „knihy o mořských monstrech a obludách“, jak zní v překladu explicit vydávaného rukopisu, není příliš obsáhhlý. Mnohem větší rozsah má komentář překladatelky. >>
| ||||||
recenze | Kitzler, Petr (ed.): Příběhy raně křesťanských mučedníků, recenze 2 | ||||||
| Je třeba opakovaně zdůraznit, že české překlady zařazených antických textů jsou nejen kvalitní, ale i esteticky hodnotné a uspokojí dobrý vkus českých čtenářů – četba recenzované knihy je zkrátka skutečným požitkem. >>
| ||||||
recenze | Šedina, Miroslav: Bakchantky a včely, recenze | ||||||
 | Ve třech studiích s podtitulem „Řecký mýtus a filosofie u Klementa Alexandrijského“ si Miroslav Šedina bere na mušku některé tradiční obrazy, s nimiž Klement Alexandrijský ve svém díle pracuje, a s nimi spojená témata jeho myšlení, a pokouší se rozborem oněch obrazů předvést, jak jejich mytická struktura ovlivňuje zpracování příslušných témat. >>
| ||||||
recenze | Kitzler, Petr (ed.): Příběhy raně křesťanských mučedníků, recenze | ||||||
| První reprezentativní výbor z nejstarší latinské a řecké martyrologie zaplňuje dobře mezeru, která vznikla díky půlstoletí nadvlády ideologie, která bádání týkajícímu se dědictví evropského křesťanství nikterak nepřála. >>
| ||||||
recenze | Tomáš z Cantimpré: Mořská monstra, recenze 1 | ||||||
| Na počátku vzniku knihy Hany Šedinové stála především snaha objasnit, interpretovat a nalézt ekvivalent k latinským výrazům, jež se vyskytují u autora 14. století Bartoloměje z Chlumce řečeného Klaret. >>
| ||||||
recenze | Hazlett, Ian (ed.): Rané křesťanství. Počátky a vývoj církve do roku 600, recenze 1 | ||||||
 | Kniha s tak lákavým titulem upoutá každého zájemce o dějiny katolické církve a prvých dogmat. Není však syntézou, shrnující všechno podstatné dění, ani učebnicí. >>
| ||||||
recenze | Baltrušaitis, Jurgis: Fantastický středověk. Antické a exotické prvky v gotickém umění, recenze | ||||||
 | Když jsem ve druhé polovině padesátých let minulého století dostal do rukou knihu Le Moyen Âge fantastique (1955), kterou napsal litevský historik umění Jurgis Baltrušaitis (1903-1988) v pařížském exilu, byl jsem překvapen tématem i zpracováním. >>
| ||||||
ukázka | Kitzler, Petr (ed.): Příběhy raně křesťanských mučedníků, ukázka | ||||||
| Když Cyprianus vyšel ze dveří prétorova domu, šly s ním zástupy vojáků. A aby při jeho mučednické smrti nic nechybělo, bok mu kryli centurioni a tribunové. Místo jeho umučení se nacházelo v údolí. Ze všech stran bylo obklopeno hustým porostem stromů, a poskytovalo tak skvělé jeviště. >>
| ||||||
anotace | Hušek, Vít - Kitzler, Petr - Plátová, Jana (eds.): Antické křesťanství: liturgie, rétorika, antropologie, anotace | ||||||
 | Zhruba před rokem byla v Olomouci založena Česká patristická společnost, která si ve spolupráci s Centrem pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty při CMTF UP v Olomouci vytkla za cíl všestrannou podporu patristického bádání. >>
| ||||||
anotace | Kitzler, Petr (ed.): Příběhy raně křesťanských mučedníků, anotace | ||||||
| Nakladatelství Vyšehrad vydalo v těchto dnech ve spolupráci s Centrem pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty při Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci nový svazek zaměřený na literaturu staré církve. >>
| ||||||
anotace | Nováková, Julie: Paměti aneb autobiografie. Třináct olomouckých let (1948-1961), anotace | ||||||
 | Jméno filoložky, překladatelky, komenioložky a docentky Univerzity Palackého v Olomouci Julie Novákové (1909-1991) patří k těm, které přesáhly úzkou půdu klasické filologie. >>
| ||||||
ukázka | Erasmus Rotterdamský: O výchově křesťanského vladaře, předmluva | ||||||
 | Erasmus Rotterdamský patří bezesporu k největším myslitelům křesťanské Evropy. Říci o Erasmovi, že byl myslitelem, však nevystihuje ohromující šíři jeho činnosti a působení. Byl filologem, filosofem, literátem, teologem, učencem... >>
|
Rychlá volba  | Podsekce |
| Krátce |
|
4.5.2010 9.6.2007 8.2.2007 18.1.2007 13.9.2006 7.9.2006 21.7.2006 28.6.2006 1.5.2006 6.2.2006 | |
| Diskuze |
|
[10.1.2010] Renata33 Mam staru knihu Veliky Život Pana Ježiša.Mam ju po mojom pradedovya je pisana švebachom. Podla mna je to dosť stara a pekna kniha a preto by som chcela vediet niečo o nej viac. Je to osme vydanie venovane dekanovy Franz Beran Olomucii,die11.novembris 1857. Podla mna ta kniha je stara viac ako 100 rokov.A preto by som ju chcela ohodnotiť. Dakujem [13.10.2009] Hana Mám knihu Velký život pána a spasitele našeho...je po babičce a je psaná švabachem.Nevím,jak s knihou naložit,dát ji mezi ostatní khihy je moc jednoduché,chci o ní něco vědět,znát jeji hodnotu,poraďte,kam se obrátit.Děkuji [16.8.2009] gp Super, díky za info. Argo má odvahu. [20.4.2009] Ivana Poláková Vaše recenze mne jako bohemistu zaujala. A vzhledem k tomu, že jsem ještě neměla možnost mít tuto publikaci v rukou, ráda ji zahrnu mezi svůj budoucí studijní materiál. [13.3.2009] Petra Schürová Určitě s vámi souhlasím, je třeba najít překlad už existující, dělám to tak, tady hrály roli nějaké technické /provozní/ zdravotní důvody, což není omluva, nemělo by se to stát. [11.3.2009] Petr Kitzler Zdravim diskutujici a dovoluji si reagovat na pobidku pani de Bruin: i mne pripada, ze pouzivat existujici preklady je prvni logicky krok: samozrejme exituji pripady, kdy prekladatel z nejakych (kuprikladu v edicni poznamce) jasne artikulovanych duvodu preklad existujici preklad nepouzije a prelozi prislusne misto sam z originalu, napriklad pokud je prislusny cesky preklad velmi zastaraly nebo nekvalitni. Takze mi pripadaji mozne dve cesty: bud prebart a radne ocitovat existujici, kvalitni cesky preklad, nebo misto prelozit znovu, ovsem z originalu a uvost patricne duvody tohoto rozhodnuti. Pokud prekladtel prislusnym jazykem nevladne, melo by byt samozrejmosti, ze se obrati na nekoho, kdo jej ovlada... Zdravi, PK [10.3.2009] Magda de Bruin Nevím, zda v tom hraje roli věk. Když paní Schürová psala diplomku, chodila jsem já ještě na devítiletku. Ale to jen tak na okraj. [10.3.2009] Stehlíková Paní Magda de Bruin narazila na závažný problém, který bychom měli asi adresovat Obci překladatelů. Já sama mám na věc stejný názor jako ona a také stejné zkušenosti. Po léta se na mne překladatelé (hlavně anglisté - a i takoví jako Martin Hilský nebo Jiří Josek) obraceli o radu a ne vždy se nám podařilo zvítězit (především tam, kde autor originálu špatně citoval - což se stávalo např. u překladu Brocketových Dějin divadla). Je možné, že mladší generace překladatelů tyto zásady nepovažuje za důležité, ale přiznám se, že to je pro mne novinka. [10.3.2009] Magda de Bruin V souvislosti s recenzí paní Stehlíkové bych ráda znala názor dalších překladatelů na problém citátů z děl v jiných jazycích. Podle mých zkušeností je běžná praxe, že u děl, která existují v českém překladu, překladatel českou verzi vyhledá a použije ji (s uvedením zdroje) i ve svém překladu. Pokud dílo v českém překladu neexistuje, požádá překladatel o spolupráci příslušného kolegu a pořídí překlad citátu z původního jazyka. Jak se zdá, není to přesto vždycky samozřejmé. Platí tu nějaká obecnější pravidla, nebo záleží ryze na nakladateli/překladateli? [10.3.2009] Stehlíková Milé přispěvatelky,
těší mne Váš zájem, ale přestaňte se už prosím zabývat tím, jestli jsem dostatečně ocenila autora. Můžete mít na to samozřejmě jiný názor, možná jsem to nenapsala moc šikovně, ale věřte mi, prosím Vás, že vím, o čem mluvím. Už se tímto tématem zabývám mnoho let. A to, co se Vám možná jeví jako nedůležité, z jiného úhlu zase vypovídá o tom, jak si autor stojí v současném kontextu bádání. Bez ohledu na to, že jde o popularizační práci, autor není žádný amatér, ale je to odborník-historik. Musím trvat na tom, co jsem napsala paní Magdě de Bruin: Pokud se ptáte, zda kniha obstojí jako kniha pro širokou veřejnost, řekla bych, že (v dobrém překladu) ano. To, že překlad považuji za sporný, vyplývá nejvíce z překladu antické literatury, která tam je uvedena (viz Martialis, v dalším překladu Hadrianus aj.) a z přepisu antických jmen. Paní překladatelka nemusí podnikat exkurzi do Kolosea, ani se zúčastnit gladiátorských zápasů. Stačilo by, kdyby se obrátila na některé specializované pracoviště v Praze (Ústav klasických studií, Kabinet pro klasická studia), tam by jí jistě řekli, kde najde už zavedené české překlady a případně poradili, jak se chodí na forum. K tomu se ale nikterak nevyjádřila. Ano, bývalo kdysi dobrým zvykem, že nakladatelství si opatřovala v takových případech odborného konzultanta, protože nikdo nevíme vše, co bychom potřebovali vědět...
Eva Stehlíková
| |
