O LITERATUŘE V CELÉM SVĚTĚ A DOMA
iLiteratura > jednotlivé literatury: všechny rubriky > кнігі: Běloruskoukázka | Łuksza, Mira: Roman a Jula, ukázka | ||||||
 | „Co je s tebou, Romanku, co tak šišláš?“
„Vždyť nemám zuby, a na to abych si nechal dát protézu, nemám peníze...“ „Hlupáčku...Tak přijeď, co už...“ >>
| ||||||
ukázka | Łuksza, Mira: Běž a najdi si štěstí, ukázka | ||||||
| Kolik mi bude let? Už to bude přes osmdesát! Nikdy jsem si nemyslela, že budu tak dlouho na světě! A teď abych žila ještě dýl. Vlastní děti jsem měla jenom tři, naživu jsou dvě, protože holčička, co se narodila před Stasikem, umřela, když jí bylo pět měsíců. >>
| ||||||
portrét | Łuksza, Mira - portrét autorky | ||||||
| Mira Łukszová se narodila r. 1958 v Hajnówce, pochází z etnicky běloruského regionu kolem Białystoku, který patří Polsku. >>
| ||||||
ukázka | Lukašuk, Aljaksandr: I said something wrong, ukázka | ||||||
 | Vše plyne, ale co se mění? Vždy jsem měl podezření, že má morální nepevnost a politická bezzásadavost jsou spojeny s množstvím zkonzumovaného alkoholu, ale jakýmsi nepochopitelným způsobem. >>
| ||||||
portrét | Lukašuk, Aljaksandr - portrét autora | ||||||
| Aljaksandr Lukašuk (Аляксандар Лукашук) byl jako chlapec v šedesátých letech minulého století pasákem krav v okolí města Brest, aby pak v letech sedmdesátých úspěšně absolvoval v Minsku Institut cizích jazyků. >>
| ||||||
ukázka | Andrasiuk, Michal: Kolka, co létal nad městečkem, ukázka | ||||||
 | Vždycky opakoval, že bude létat. Na první pohled to není nic divného. V dětském věku jsme všichni letci, kosmonauti, námořníci, nebo přinejhorším velitelé partyzánských oddílů, kteří v tmavých nocích vedou své muže do nekonečného boje za pravdu a za Vlast. >>
| ||||||
ukázka | Andrasiuk, Michal: Hranice, ukázka | ||||||
| Za hranicí je les; za lesem jsou Rusové. Vrcholky urostlých bříz sahají až do oblak, olšiny se táhnou do dálky, borovice šumí. Omšelé kmeny se ztrácejí v zelené houštině maliní a kopřiv. >>
| ||||||
portrét | Andrasiuk, Michal - portrét autora | ||||||
| Michal Andrasiuk (Міхал Андрасюк) se narodil r. 1959 v Hajnówce u Białystoku. >>
| ||||||
portrét | Razanav, Ales - portrét a ukázka | ||||||
 | Ales Razanav (1947) byl r. 1968 vyloučen z univerzity za protest proti rusifikaci vysokoškolského vzdělání. Vedle Ryhora Baradulina je nejvýznamnějším běloruským básníkem, průkopníkem moderního stylu a samostatného myšlení. >>
| ||||||
portrét | Artymovič, Nadzeja - portrét a ukázka | ||||||
Nadzeja Artymovičová (1946) je snad nejosobitější básnířka z početné běloruské menšiny v Polsku. Narodila se a žije v Bielsku Podlaském, vzděláním je filoložka, absolventka Varšavské univerzity. >>
| |||||||
portrét | Žybul, Viktar - portrét a ukázka | ||||||
Viktar Žybul (1978) je básník, performátor a literární historik, kandidát filologických věd. Vydal čtyři básnické sbírky, m.j. poemu Rohy hor. Úzce spolupracuje se svou manželkou, básnířkou Věrou Žybulovou, spolu s níž vystupuje v básnických performancích.
>>
| |||||||
portrét | Mort, Valžyna - portrét a ukázka | ||||||
Valžyna Mortová (vlastním jménem Cortese, rozená Martynavová) se narodila r. 1981 v Minsku. Absolventka Minské lingvistické univerzity, žije v USA. Přestože vydala jedinou sbírku Ja toněňkaja jak tvaje vejki (Jsem tenounká jako tvé řasy; 2005), je hojně zastoupena jak v běloruských, tak zahraničních časopisech. >>
| |||||||
portrét | Chadanovič, Andrej - portrét a ukázka | ||||||
 | Andrej Chadanovič (1973) je bezesporu nejpopulárnější běloruský básník z tvůrců mladší generace, autor pěti básnických sbírek, písničkář a showman, viceprezident Běloruského PEN-Centra. >>
| ||||||
studie | Padbiarezski, Dzmitryj: Elektrické kytary a hrábě, esej | ||||||
V současnosti Bělorusko zůstává nejspíše jedinou evropskou zemí, kde existuje výrazně pociťovaná cenzura. A to nejen v médiích. V poslední době cenzura zavládla i v oblasti populární hudby. Tím běloruská moc, aniž by si něčeho všimla, bůhví pokolikáté našlapuje na dávno, ještě z dob SSSR, známé ideologické hrábě.
>>
| |||||||
ukázka | Volski, Lavon: Kometa, ukázka | ||||||
 | Zvanicki se bál vojenské správy. Celá ta armádní anabáze, kterou prožil v osmnácti letech, zanechala na jeho duši hlubokou stopu. Dokonce i dnes, kdy se snad už neměl čeho obávat, ho pronásledovaly noční můry o tom, že musel opět narukovat. >>
| ||||||
studie | Poezie politického marasmu, studie | ||||||
Běloruská poezie se pro novou generaci čtenářů v době získání státní suverenity nevyhnutelně stala tím, čím se stala poezie prvního národního týdeníku Naša Niva pro čtenáře na přelomu devatenáctého a dvacátého století. >>
| |||||||
studie | Chadanovič, Andrej: Obchodníci se vzduchem, esej | ||||||
| Sny cestovatele Odyssea o ztracené vlasti a věčný návrat k její břehům mají Bělorusové v krvi. Přinejmenším ti z nás, kteří aspoň něco slyšeli o tomto mořeplavci. Právě o tom, který, jak všichni víme, jednou téměř doplul ke své Ithace, jenomže si pod hlavu dal pytel s vichrem a usnul. >>
| ||||||
portrét | Bacharevič, Alherd - portrét autora | ||||||
 | Běloruský postmoderní prozaik Alherd Bacharevič patří ke generaci tzv. sedmdesátníků. Je autorem pěti románů. >>
| ||||||
aktualita | Bacharevič, Alherd - aktualita (2008) | ||||||
| „Z Běloruska jsem emigroval z hygienických důvodů,“ řekl spisovatel Alherd Bacharevič v rozhovoru s posluchači v pražské Běloruské klubovně, „Vadil mi tam panující smrádek nesvobody a totalitarismu. Pro spisovatele nemůže být nic horšího…“ >>
| ||||||
anotace | Pobocza, anotace | ||||||
 | Každého čtvrt roku přináší internetový časopis Pobocza informace o dění v kultuře střední a východní Evropy. V polské, české, srbské a slovinské verzi představuje tvorbu autorů zemí střední a východní Evropy. >>
|
Rychlá volba  | Podsekce |
| Krátce |
|
26.12.2007 | |
| Diskuze |
|
[15.6.2010] Lenča Zastávka MHD jako knihovna!
Ahoj lidi,
narazila jsem na zajímavou soutěž o originální mhd zastávku. Pokud bude váš návrh zajímavý a vybere ho porota, bude se realizovat!
http://www.refreshyourworld.cz/
Říkala jsem si, co udělat zastávku jako knihovnu se starými knížkami, kde by si při čekání každý mohl něco prolistovat?
Jedna realizovaná už je v Praze na Prosecké. Teď se chystá v Brně a v Liberci a soutěží se o Pardubice a Budějice.
[14.6.2010] Emilly Médídek pooh to je moje nejoblíbenější postava on je tkove histerosexuálníí pove ty půj šmudlo [31.8.2009] Sjarhej Smatrycenka Natalja, co myslite "nejuspesnejsim podnikem za cele dejiny beloruske literatury"? Ze stoji pred zanikem je prehnane, ale ze je az tak uspesne - to bych o nem nerekl. Tedy pokud vezmeme v uvahu financni zisk, moznosti prodavat svou produkci v siti Belkniga atd., a ne povedomi o nakladatelstvi mezi hrstkou studentu a intelektualu. Pracuji tam, Ihar Lohvinau je muj dobry pritel, proto vim, o cem mluvim... "Nejuspesnejsi nakladatelstvi" dodnes nema ani vlastni webove stranky, protoze nema na to kapacity - lidske a financni. [1.5.2009] natalja linitskaja Nemuzu tuto nepravdu snest: nakladatelstvi Lohvinau v zadnem pripade nestoji "pred zanikem" - je nejuspesnejsim podnikem za cele dejiny beloruske literatury.
[23.12.2007] Viktoria Roman Nedávno světové proslulý Medvídek Pú (Winnie-the-Pooh) A. A. Milne, znamý odedávna v češtině konečně byl tlumočen a vydan i v běloruském jazyku. Takže běloruské děti a dospělé mohou se spřátelit s oblibeným medvídkem ve svém rodným jazyku, který v běloruštině se jmenuje Віня-Пых (Vinia-Pych) . Knížka má 127 stranek zábavných a zajímavých dobrodružství Pú a jeho přátelů nejen popsaných, ale i okrašlených původnými ilustrováními E. H. Sheparda.
Všychnich, kdo se zajimá krásnou literaturou zaprašame na prezentování knížky, kreré se bude konat v Pražské Běloruské Klubovně v běloruštině, v 16.00 hodin, 26 prosince tohoto roku, adresa a mapa dojezdu v připojeným souboru. Také vydavnictví „Běly Krumkač" organizovalo akce, podle které každy može koupit a prezentovat knižku pro dětské domovy v Bělorusku.
[31.10.2006] L.Gombos K doplnění tématu doporučuji dále zprávu z 31.10. 2006. Jak píši ve své recenzi, vláda se pokouší vytěsnit z hlav Bělorusů povědomí o tzv. protivládních spisovatelích (terminologie vlády). Státní televize Lad začne vysílat ofenzivní pořad Slovo spisovatele ve spolupráci s Čarhincovým Svazem spisovatelů, kde bude prezentována jen ideologicky správná literatura. [4.10.2006] Vít Kremlička to ale trvalo... | |
