Chytré chobotnice z Naylerovy předchozí knihy vystřídal v jeho loňské novele, která v češtině vyšla letos, jiný inteligentní živočich. Nikdy nekončící lidská honba za kly, k níž má každý pytlák své vlastní důvody, se v sugestivním líčení zprostředkovaném pohledem slonů a mamutů stává životně bolestnou.
Před nějakou dobou mě na chodbě fakulty zastavil kolega, profesor literatury, osobnost s mezinárodním renomé. Chvíli bědoval nad svými studenty, což bylo součástí koloritu našich příležitostných hovorů, pak se mi zachmuřeně zahleděl do očí. „Vždycky jsem se tě chtěl zeptat,“ začal, „kde bereš čas na ty svoje romány?“
Má člověk, který pečuje o malé děti, vůbec čas na čtení, nebo dokonce na psaní?
Sametová revoluce nám otevřela dveře na západ – ale umožnila také vypořádat se s mnoha životními sny a plány, které přetrhla válka a odsun. Angela…
Chytré chobotnice z Naylerovy předchozí knihy vystřídal v jeho loňské novele, která v češtině vyšla letos, jiný inteligentní živočich. Nikdy nekončící lidská honba za kly, k níž má každý pytlák své vlastní důvody, se v sugestivním líčení zprostředkovaném pohledem slonů a mamutů stává životně bolestnou.
Jaké objekty se při filmování označují jako „MacGuffin“ nebo „rudý sleď“? Proč se průměrná délka filmového záběru historicky výrazně snižuje? Co vědci mohou říct ke vzniku husí kůže? Kniha vystudovaného psychologa a filmového kritika je informacemi nabitá, ale současně i čtivá.
Jaké je to být doma v prostředí, které je nám zároveň cizí? Sociologické a politické zkoumání sebe sama, v němž se autor vyrovnává s vlastní sociální podmíněností a snahou se z ní vymanit, rozporem mezi homosexuální a dělnickou identitou a s potřebou úniku i návratu. Ukazuje, jaké to je, když je naše identita v konfliktu s normami prostředí, do kterého jsme se narodili.
Sametová revoluce nám otevřela dveře na západ – ale umožnila také vypořádat se s mnoha životními sny a plány, které přetrhla válka a odsun. Angela Kreuz barvitě domýšlí epizodu z života vlastního dědečka, který musel v Čechách zanechat svou lásku z mládí.
Bavorská spisovatelka Angela Kreuz se ve svém novém románu Taktwechsel (Změna taktu) vrací k pohnutým událostem česko-německých poválečných dějin, a to z dnešní perspektivy vnuků a vnuček.
Jaké je to být doma v prostředí, které je nám zároveň cizí? Sociologické a politické zkoumání sebe sama, v němž se autor vyrovnává s vlastní sociální podmíněností a snahou se z ní vymanit, rozporem mezi homosexuální a dělnickou identitou a s potřebou úniku i návratu. Ukazuje, jaké to je, když je naše identita v konfliktu s normami prostředí, do kterého jsme se narodili.
Po prožitých dobrodružstvích se z šestnáctiletého Tjuriho konečně stal rytíř. Nebezpečí ale nikam neodešlo a je čím dál pravděpodobnější, že se skrývá ve stínech Divokého hvozdu. Čeští čtenáři se po více než dvaceti letech dočkali překladu druhého dílu nizozemské klasiky.
Samantha Harveyová v Orbitách líčí nádheru naší planety, stísněnost kajut vesmírné stanice i rozlehlost vesmíru se vzdálenými hvězdami. Vyprávění evokuje zvláštní perspektivu astronautů, kteří jsou odloučeni od Země a pozorují ji při několikanásobných obletech v kosmické lodi.
Má člověk, který pečuje o malé děti, vůbec čas na čtení, nebo dokonce na psaní?
Autoři jednoho z nejslavnějších psychologických experimentů ve společné knize představují šest iluzí, s nimiž se naše mysl takřka dennodenně potýká, a radí, jak jim podléhat co možná nejméně.
