Opening the Book
Opening the Book tedy dokáže propagovat britskou literaturu i jinak než jen nabídkou regálů do knihoven či školení knihovnického personálu, což z něj společně s povedeným designem stránek a informačně bohaté sekci odkazů činí prozatím asi nejúplnější web z našeho malého seriálu o britských literárních projektech.
http://www.openingthebook.com/website/
Knižní kultura je ve Velké Británii na nepoměrně vyšší úrovni: lidé si čtou doma, ve školách, cestou do práce, dokonce se sdružují do čtenářských kroužků. Zásluhu na tom mimo čtenářskou tradici mají i instituce, které se zabývají podporou knižního trhu. Středem, v němž se většina těchto aktivit sbíhají, je samozřejmě British Council, ale mnohé vzniká v nestátních organizací, financovaných ze soukromých či nadačních peněz. Jednou z nich je i společnost Opening the Book, která se zabývá něčím, co v České republice pohříchu ještě nikoho nenapadlo: poradenstvím v oblasti veřejných knihoven.
Je libo školení?
Webové stránky společnosti Opening the Book jsou vyvedeny v odstínech modré a jejich design návštěvníkovi pomůže ihned se zorientovat ve všech aktivitách organizace. V levém vertikálním menu, které se zobrazuje na všech stránkách, naleznete pěkně pohromadě všechno, co Opening the Book nabízí. Nejdůležitější (a asi i nejvýnosnější) jsou soudě podle pořadí v menu školení pro personál knihoven, která se zaměřují na prostředí knihoven a na roli knihovníků v lepší propagaci služeb, které jejich instituce nabízejí. Rozhodně se nejedná o nějakou levnou záležitost: za jednodenní kurz si společnost účtuje na české poměry závratných 750 liber. Pro české instituce by tedy takový kurz nebyl příliš dostupný; díky British Council, jenž ředitelku společnosti Rachel van Riel pozval na letošní Svět knihy, se s ním však mohli knihovníci sezvaní v květnu 2005 do Brna a Českých Budějovic přece jenom seznámit.
Jak je důležité míti nové police
Při té příležitosti také mohli srovnat nesrovnatelné: tedy možnosti, které britské knihovny pro svou práci mají. Opening the Book totiž mimo školení nabízí ještě poradenství v oblasti zařízení knihoven (tedy například jakým nábytkem mají být knihovny vybaveny, aby se z nich stala místa vybízející k posezení a počtení) i propagačních letáků a publikací. Obě položky najdete ve zmíněném základním menu. Za zmínku stojí především propracovaná nabídka nejrůznějšího nábytku: stojanů, polic, stolků, držáků, vitrín atd. Katalog obsahuje i ceny, které jsou rozpočtům českých knihoven opět mírně řečeno obtížně dostupné – třeba pěkná knihovna-vitrína na 25 knih vyjde na 950 liber. Společnost se zabývá i samotným layoutem prostoru knihoven, na webu najdete i srovnávací fotografie a nákresy, jak prostor vypadal před zásahem a po něm. Zajímavé srovnání minulého a současného layoutu knihovny v Derby City najdete třeba zde. Inspiraci by si z něj mohly vzít i české instituce; ačkoli například v pražská Městská knihovna provádí postupnou rekonstrukci všech svých poboček, jejich nová podoba se svým rozvržením spíše blíží stavu před zásahem Opening the Book než po něm.
Jáchyme, hoď ho do stroje
Opening the Book působí hlavně na britském trhu a v České republice se objevuje pouze sporadicky, na jejich webu lze najít sice zajímavé, avšak v českých poměrech spíše jen teoretické inspirace. Proč by tedy obyčejný laik měl vůbec na stránky Opening the Book zavítat? Odpověď zní: kvůli sekci, která obsahuje odkazy na vynikající stránky, které se zabývají knihami a literaturou obecně. Ze zhruba desítky odkazů jich zmiňme alespoň pár. Na webu www.whichbook.net najdete projekt vyvinutý ve spolupráci s psychology, který vám v případě, že byste nevěděli, co číst (i tací lidé na světě existují), poradí na základě zadání několika parametrů (např. veselá kniha – smutná kniha; předvídatelný příběh – nepředvídatelný příběh; totéž s násilím, sexem, závažností či třeba délkou). Výsledky bývají překvapivé, nikoli však špatné. Další stránky, které se věnují čtenářské zkušenosti, najdete na www.mouth-to-mouth.org.uk. Jak už název napovídá, jde o jakousi burzu názorů a nápadů jednotlivých čtenářů. Ovšem suverénně nejlepší a nejpřínosnější stránkou, a to nejen pro laickou veřejnost, ale potenciálně i pro české nakladatele, je katalog britských nezávislých nakladatelství na adrese http://www.branching-out.net/independent. V obsáhlém a pečlivě strukturovaném seznamu najdete desítky nezávislých podniků, od těch nejmenších až po ten největší a nejslavnější z celého seznamu, Canongate Press. U každého podniku tu naleznete stručnou charakteristiku (podle mého má nejlepší Dedalus Press – pokřivená realita v krásných obalech (distorted reality in beautiful covers), ale třeba najdete i lepší), obsáhlejší profil i odkaz na vlastní internetové stránky. To vše dělá z katalogu vynikající vodítko pro orientaci na britském nezávislém knižním trhu.
Opening the Book tedy dokáže propagovat britskou literaturu i jinak než jen nabídkou regálů do knihoven či školení knihovnického personálu, což z něj společně s povedeným designem stránek a informačně bohaté sekci odkazů činí prozatím asi nejúplnější web z našeho malého seriálu o britských literárních projektech.
Stručně:
+
skvělý design
srovnání knihoven před a po zásahu konzultantů
promotional materials - plakáty – inspirace pro české knihovníky
vynikající sekce odkazů –
whichbook.net – vyhledávač podle kritérií, které si člověk zadá
word-of-mouth.org.uk – reader-to-reader
http://www.branching-out.net/independent/ - fantastický katalog nezávislých nakladatelství – profily, web adresy
-
příliš mnoho technických detailů – jen pro knihovníky a manažery knihoven
nabídka kurzů pro personál knihoven – jen pro UK
Diskuse
Vložit nový příspěvek do diskuse
k,
"snad bude dělat aspoň stovku"
Mozno pri hrubej knihe, aj to iba teoreticky, lebo v praxi to vyzera tak, ze rozdiel medzi PB na nekvalitnom papieri a HC na kvalitnom je pri 500 stranovej knihe cca 50Kc, pri knihe s rozsahom 250 stran takych 20Kc, a casom sa tie rozdiely zmensuju a zmensuju, az nakoniec stoja rovnako. Takto to dopadlo na Slovensku. Len vzyvajte boha lacnych paperbackov a budete lutovat, ze ste to slovo vypustili do siete, ale uz bude neskoro.
Richard Olehla,
S těmi paperbacky jsem to samozřejmě myslel jako ironii :-) Taky mám pocit, že kult oslavy odeonovských vázaných vydání by už měl konečně skončit. Zavedená česká nakladatelství (namátkou Argo, Odeon, Volvox, Maťa) mají sice grafickou úpravu pěknou, ale co je to platné, když edice AAA u Arga stojí v průměru hodně přes tři stovky. Přitom by stačilo udělat první vydání hardback a po roce, když už je jasné, že se toho za tu cenu tolik neprodá, vydat paperback. Neorientuji se úplně v cenách za tisk, ale autorská práva se zaplatí prvním vydáním a rozdíl mezi šitou a brožovanou vazbou - a kvalitním a míň kvalitním papírem - snad bude dělat aspoň stovku. A další věc: do knihoven v Čechách má cenu chodit snad jen pro vykopávky, protože nové věci v prvních týdnech po vydání tam jsou nesehnatelné.
Jan Vaněk jr.,
darkart 19. 10. 9:34: Nepleť si honoráře s exempláři; o obojí nakladatelství autory natahují, ale rozdíl v tom je ;-)
Mimochodem když byla řeč o pěkných knížkách: za úpravu průměrného britského paperbacku, nebo teda mass-market z velkého nakladatelství, bych vyměnil 95 % české produkce.
k,
Zial, je to tak, ze dobra kniha sa nepreda sama, a do ludi treba neustale hucat mena kvalitnych autorov a diel (a teraz sa nebudem zaoberat povodnou tvorbou, lebo to je samostatna kapitola a riadi sa inymi pravidlami). Niekde je chyba, ak sa vo vypredaji ocitnu knihy od autorov ako Dostojevskij, Tolstoj, Saroyan, Nabokov ci Bellow. Propagacia mozno nie je vseliekom na predajnost, ale moja skusenost je taka, ze ludia jednoducho mnostvo vyznamnych autorov nepoznaju, a potom sa nemozeme cudovat, ze vo vypredaji sa ocitnu aj skvosty relativne menej znamych autorov, len tak namatkovo: Robert Schneider - Sestra spanku (v cestine Bratr spanku), Andrej Platonov - Cevengur, Natan Sacham - Rosendorfovo kvarteto, Christoph Ransmayr - Morbus Kitahara, Arundhati Royova - Buh malickosti, J. M. Coetzee - Cekani na barbary (este pred nobelom), co maju jednoznacne na svedomi recenzenti (ano, viem, za take nizke honorare sa neoplati namahat, ale potom sa automaticky straca moznost nadavat, rozculovat sa, kritizovat, plakat). Ludia okolo iliteratura.cz robia obrovsky kus prace, za co im patri vdaka, a v dalsom zivote sa im to urcite vrati :-)) ale predsa nie je mozne, aby sa taky roman ako Katerina, pav a jezuita od Draga Jancara dostal na jej stranky az rok po vydani, aj to len preto, lebo knizny veltrh sa zameral na slovinsku literaturu, Hlas hory od Kawabatu akoby ani nevysiel. Rovnako sa netreba bat pisat o novych vydaniach. Ludia skutocne nepoznaju mena ako Fowles, Rushdie, Kazantzakis. Viem to, lebo uz niekolko rokov s nimi komunikujem v diskusnych forach alebo prostrednictvom mailov a nestacia sa cudovat, ake skvele knihy obchadzali. Kym sa nezlepsi informovanost, tak sa to nezmeni. Ano, viem, to cele nie je take jednoduche, a aj tak je to v prvom rade o peniazoch, lebo ked nie su peniaze (a ked aj su, tak tie statne su vyuzivane podivnym sposobom), nie su ludia, ale aj tak...
Richard Olehla,
Já jsem ale nikde nenapsal, že česká knižní kultura má katastrofální úroveň, jenjsem poznamenal, že britská je na tom nepoměrně lépe. Nemyslím, že vše je jen záležitostí propagace a že díla, o nichž lidé nevědí, prstě nečtou. Tak to možná funguje v případě rychlokvašek a bestsellerů (Coelho, Brown), které se na chvíli stanou módou, takže si je všichni nakoupí, pofilozofují si o tom, jak to mohlo být s Ježíšem všechno jinak, popř. jak máme všichni nějaký ten osobní příběh a dobro v sobě, a jede se dál. Myslím, že součástí kvality díla je i jeho prodejnost. Vydávat věci, které nikdo nekupuje, za státní subvence, mi přijde neproduktivní. To už bych ty peníze vrazil do zmíněné propagace - tedy (an act of shameless self-promotion) do lidí a projektů kolem literatury - a nejenom české (viz podivný projekt MKČR www.czlit.cz).
darkart,
S tím je možné souhlasit. Vím, jak to v nakladatelstvích vypadá s kvalitní tuzemskou literaturou vypadá. Nakladatelství autorům neplatí (ani ve většině literaárních periodik), za poezii vůbec ne (jen autorskými honoráři), za prózu nic nebo pakatel. Jak mají mít ještě peníze na propagaci. Z grantů se kniha maximálně vydá, na víc nezbyde.
k,
Ci sa na knizny trh pozriem z hladiska poctu "umelecky hodnotnych titulov" (aspon predpokladam, ze sa bavime o beletrii), kvality prevedenia, ceny (vyplyva aj z vysky DPH, u nas 19%), CR je na tom este stale lepsie ako SR. Podpora statu by vzdy mohla byt vyssia :-), ale podstatna je propagacia. (Myslite si, ze keby sa na ludi zo vsetkych stran nevalila reklama na Da Vinciho kod, ze by ho ludia citali? Spominam si, ze zo zaciatku sa prave v CR absolutne nepredaval, lebo ludia o nom nevedeli, zial, uz vedia:-)). Hlavu hore, treba propagovat kvalitnu literaturu a citatelia si ju najdu, aj ked narocne diela nikdy neboli a nebudu masovou zalezitostou.
darkart,
Nejsem takový skeptik, abych si myslel, že knižní kultura u nás je na katastrofální úrovni. Záleží na tom, s kým se porovnáváme. (Souhlasím, že bychom se měli srovnávat s těmi nejlepšími.) Ale jsou tu i jiné faktory, které čtenářskou kulturu podporují. Třeba knížky stojí v UK zhruba 1,5 až 2 x více, přičemž mzdy jsou tam 4,5 x větší.
Richard Olehla,
Lide, kteri ctou v metru, ve vlaku, kteri se sami mezi sebou domluvi, ze si prectou stejnou knizku a pak si o ni podiskutuji? Nikoli intelektualove, kteri to maji mit v popisu prace, ale treba ekonomove nebo nedej boze inzenyri? A co prodane vytisky? V Britanii treba 500 000 vytisku (a je jich 6x vic), u nas je 10 000 takrka zazrak? Ze si ty knihy kupuji jen proto, ze je to moda? A proc tomu tak neni v CR? Knizni kultura se podle meho urcuje podle toho, jak lide ctou a kolik jich je, ne jak pekny prebal kniha ma! V CR je literatura na okraji zajmu, o cemz svedci o podpora od MK CR. Podivejte se na aktivity British Council v CR a na to, jak je se tu podporuje ceska literatura. Tento web poziva rocni podpory MK CR, ktery nestaci ani na tretinu slusneho platu jednoho redaktora. Tak jakapak knizni kultura. Utesovat se tim, ze v Cechach vydavame jen pekne knizky (a zadne paperbacky, proboha!), moc nepomuze.
darkart,
pardon ne jindy, ale jinde
darkart,
Knižní kultura je ve Velké Británii na nepoměrně vyšší úrovni - to "vyšší" je srovnání s Českou republikou? Co vás vede k takovému tvrzení. Rozhodně se v UK mnoho dělá pro čtenářstvo, knižní kultura je na nepoměrně vyšší úrovni, ale nejsem si jistý, zda se tam čte víc než jindy, protože mám velmi odlišnou zkušenost.