Humanistická Evropa nebo islamistická Eurábie?
Laqueur, Walter: Poslední dny Evropy...

Humanistická Evropa nebo islamistická Eurábie?

Walter Laqueur se v knize věnuje problémům současné i budoucí Evropy: migraci v zemích západní Evropy, islamofobii a euroislámu, islamistickému násilí, cestě k evropské jednotě, problémům se sociálním státem, Rusku, selhání integrace Evropy atd.

Ke konci roku 2006 se objevila prozatím nepovšimnuta kniha W. Laqueura nazvaná velice výmluvně Poslední dny Evropy. Autor se narodil r. 1921, dětství prožil v polské Vratislavi, s rodinou uprchl před Hitlerem a nyní žije střídavě v Americe a v Evropě. Působil jako profesor historie v USA a Izraeli a napsal či se spolupodílel na desítkách knih o evropských, ruských a německých dějinách, nacismu, sionismu, antisemitismu a holocaustu, terorismu a dalších problémech moderní doby. Tato kniha je jeho první přeložená do češtiny.

Autor se v ní věnuje problémům současné i budoucí Evropy: migraci v zemích západní Evropy, islamofobii a euroislámu, islamistickému násilí, cestě k evropské jednotě, problémům se sociálním státem, Rusku, selhání integrace Evropy atd.

Autor vynikajícím způsobem stručně zpracovává témata, se kterými si v současné době nevíme rady nejen v západní Evropě, ale i ve střední a východní. Samotné názvy kapitol jasně pojmenovávají to, co se naší dnešní „politicky korektní“ mluvě i myšlení jaksi příčí: Francie: Alžír do Paříže, Spojené království: Bangladéš do East Endu, Co zůstane z Evropy? apod. Některé otázky, které si Laqueur klade, mohou být pro někoho provokativní, ale jak autor dokazuje, tzv. stará Evropa se vylidňuje a příliv přistěhovalců mění nejen demografické složení Evropy, ale hlavně její kulturní a sociální strukturu. Takže jak bude Evropa vypadat za dvacet let, zda se z ní stane skanzen nebo ji převezmou přistěhovalci, kteří rozhodně netrpí nízkou porodností, zda převládne v Evropě islám nebo se přistěhovalci přizpůsobí hodnotám a způsobu života „staré Evropy“..?

Přestože se v současné době objevuje stále více knih a pojednání na témata budoucnosti Evropy, Laqueurova je všem srozumitelná, je z ní cítit fundovaná obeznámenost s tématy a čtenář jasně cítí, že autor problematiku zná z vlastního života a moudrost nabytá za celé 20. století musí přesvědčit každého čtenáře o závažnosti situace.

Bohužel, kniha nebyla příliš dobře redakčně zpracována, spousta drobných chybiček ruší text, což je opravdu škoda.

 

 

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Přel. Petruška Šustrová, NLN, Praha, 2006, 184 s.

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Témata článku:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

Petruška Šustrová,

Vážený Josefe, máte samozřejmě pravdu ve svých výtkách, a já se mohu jen omlouvat. Nakladatelství teď ale chystá další vydání, protože knížka se velmi rychle vyprodala - mohl byste mi, prosím, napsat, jestli jste našel ještě další chyby? Ráda bych je do dalšího vydání opravila. Děkuji
Petruška Šustrová

Josef,

Recenzovanou publikaci jsem dočetl asi před týdnem, s hodnocením p. Kindlerové se plně ztotožňuji. Bohužel, nelze nesouhlasit i s jejím upozorněním na "drobné chybičky" v textu, obzvláště v neanglických názvech (německá a francouzská slova psaná bez diakritiky výchozích jazyků), ale objeví se i "The Ekonomist" (s. 116). -- Rozpaky vzbuzují i pasáže typu "O něco umírněnější je Národní federace muslimů ve Francii (National Federation of Muslim in France, FNMF)..." (s. 45): ve Francii ta organizace patrně nepůsobí pod anglickým názvem, kterému ostatně neodpovídá ani uváděná zkratka FNMF; překladatelka nebo redakce měla zjistit a uvést jeho francouzské znění (= Fédération Nationale des Musulmans de France). -- "Ale potřeba těsnější spolupráce byla tak naléhavá, že Rusko nakonec také založilo organizaci pro užší hospodářskou spolupráci jménem Comecon" (s. 90): v angličtině je to sice Comecon (= Council for Mutual Economic Aid), jenomže český překlad je Rada vzájemné hospodářské pomoci... Patří to k historickým reáliím někdejšího komunistického bloku včetně českých zemí. -- Knížku mohu ovšem jenom doporučit. Josef