Boxer, nebo operní pěvec?
Svingen, Arne: Balada o zlomeném nosu

Boxer, nebo operní pěvec?

Bartovi bude brzy třináct a nemá to v životě jednoduché. V boxu mu to příliš nejde, ale má krásný operní hlas. Dokáže přemoci ostych a zapívat na školní akademii?

Arne Svingen (nar. 1967) v současnosti patří k nejproduktivnějším a nejvýraznějším norským autorům literatury pro děti a mládež, přestože jeho žánrový záběr je podstatně širší. Dříve se živil novinařinou, coby spisovatel debutoval v roce 1999 románem pro dospělé Handlingens mann (Muž činu) a dětskou knížkou Flekken (Flek). Od té doby napsal čtyři desítky knih pro děti a mládež, mezi nimi také Baladu o zlomeném nosu (Sangen om en brukket nese, 2012), kterou po mezinárodním úspěchu nedávno v češtině vydalo nakladatelství Albatros.

Bartovi bude brzy třináct a nemá to v životě jednoduché. Se svou matkou, která sice syna miluje, ale taky se ráda napije a je neustále bez peněz, žije v jednopokojovém bytě pro sociálně slabé, v domě, kde bydlí samá podivná individua a na schodišti se válejí injekční stříkačky. Matka synovi neustále slibuje, že si sežene lepší práci a zanedlouho se přestěhují, sliby ale zatím nikdy nedodržela. Oba se za svou situaci před okolím stydí, a tak společně lžou Bartově babičce, která k nim pravidelně chodí na návštěvu, stejně jako si Bart vymýšlí před spolužáky. Bojí se, že by ho pak zcela vyloučili z kolektivu, kam se snaží začlenit. Aby se uměl bránit, chodí na tréninky v boxu, ale příliš úspěšný není. Všechno se ještě víc zkomplikuje, když se o něj začne zajímat všemi oblíbená a notně impulsivní Ada, která neumí držet jazyk za zuby. Poté, co učitel zjistí, že Bart má krásný operní hlas, přiměje ho k účasti na školní akademii. Jenže Bart dokáže zpívat čistě jen o samotě…

Nejsilnější stránkou knihy je právě hlavní hrdina Bart – obyčejný kluk s neobyčejnými zájmy a schopnostmi a hlavně s nezdolně optimistickým přístupem k životu. Přes všechny výše uvedené nepříjemnosti, které mu ztrpčují život, si je Bart dobře vědom, že na světě existují lidé, kteří se mají mnohem hůř než on. Nezoufá si, naopak se snaží z každé situace vytěžit to nejlepší. Dobrým tahem byla od autora i volba neutěšeného prostředí, nahlíženého až komickou perspektivou. Nepříznivé životní podmínky mají paradoxně podstatně větší devastující vliv na matku než na Barta. Tady se autor uchýlil ke klišé severské literatury, v níž jsou děti často rozumnější a zodpovědnější než jejich rodiče. Naopak jen zřídka se v dětských knížkách setkáváme s odvrácenou stranou norské společnosti, navíc popisovanou se značnou mírou nadsázky a humoru. Bart se například skamarádí s feťákem Geirem, který nejenže dorazí (a včas) na Bartem organizovanou brigádu na úklid domu, ale přiměje k účasti další sousedy a vzpomene si i na Bartovy narozeniny. Také další humorné epizody jsou povedené – babiččin mluvící papoušek, který v autobuse opakuje, kde má kalhotky, či Bartova odysea pátrání po neznámém otci. Autor přitom ani náznakem nemoralizuje a přes vcelku ustálené schéma vyprávění typické pro dětské knihy dokáže v jednotlivostech překvapit.

Balada o zlomeném nosu je v severském duchu určena holkám i klukům ve věku 9‒14 let. Na české holky v ní možná bude trochu moc klučičích postav a boxování, na kluky zase číhá všudypřítomná Ada a snad příliš romantické vyznění. Ani jedno však holkám ani klukům rozhodně neuškodí.

 

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Přel. Iva Vedralová, Albatros, Praha, 2014, 216 s.

Zařazení článku:

dětská

Jazyk:

Země:

Hodnocení knihy:

70%

Témata článku:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse